Situace kdy jeden z kompetitorů vymizí (z jakéhokoliv důvodu). Příkladem mohou být tažní ptáci, kteří po odletu uvolní své niky.
Kompetice u rostlin[editovat | editovat zdroj]
Kompetice má velký význam mezi rostlinami. Všechny rostliny totiž ke svému růstu potřebují podobné zdroje (světlo, voda, základní živiny), a proto se o ně neustále přetahují. Klasická teorie by předpokládala, že vyhraje ten druh, který je kompetičně nejsilnější, neboť postupně vytlačí ostatní druhy. Existence druhově bohatých rostlinných společenstev ukazuje, že tomu tak většinou není - zpravidla proto, že i v rámci zdánlivě homogenní lokality existuje značná mikrovariabilita, která způsobuje, že lokálně je kompetičně silnější pokaždé jiný druh. Výjimkou jsou agresivní metody kompetice, mezi něž patří např. alelopatie - vypouštění toxických látek do okolí, které znemožňují růst ostatních druhů (např. trnovník akát). Další metodou je tvorba hustého listového opadu, který znemožňuje růst dalších druhů, což vede např. ke vzniku tzv. „nahých“ bučin.
Kompetice mezi rostlinami je často asymetrická, tj. že jedna rostlina utlačuje druhou víc, než se to děje naopak. Tak např. buk lesní ve výše zmíněné nahé bučině utlačuje šťavel kyselý a třtinu chloupkatou, protože je prostě větší, víc stíní, má hlubší a rozvětvenější síť kořenů a tvoří víc opadu. Naopak někdy může platit asymetrický vztah i obráceně - semenáček buku na pasece je utlačován třtinou, která na jaře vyroste mnohem rychleji. Důsledkem v lesnické praxi je potřeba vyžínání těchto asymetricky kompetujících bylinných druhů po dobu několika let, než se asymetrie změní. (Rostlinné druhy utlačující mladé stromky se nazývají v lesnické praxi buřeň.)
Naturalistický omyl? Anebo nějak jinak? Nemůžeme přeci např. rostlinám přisuzovat lidské vlastnosti a vysvětlovat si tím jakousi "kompetici". To je přeci nesmyslné nabalovat na rostliny nějaké vlastnosti, kterými disponuje pouze člověk. V případě zvířat je to podobné. Zvířata nejsou lidé a rostliny nejsou zvířata. Rostliny jsou rostliny, zvířata jsou zvířata a lidé jsou lidé. Snažit se o to nějakým způsobem to porovnávat a říkat pak, že díky tomu jsou rostliny a zvířata nějak podobné - je míchání koktejlu z hnoje a rumu. To nikdy nepůjde dohromady aby se to dalo normálně pít. Je to prostě nesmysl. Rostliny žijí v symbioze - kterážto se nám někdy zdá, jako že by rostliny něco "chtěly" jako člověk. To je ale nesmyslný pohled. Rostliny nemají stejnou vůli jako člověk. V.S.
Jak se tomuto říká?
Situace kdy jeden z kompetitorů vymizí (z jakéhokoliv důvodu). Příkladem mohou být tažní ptáci, kteří po odletu uvolní své niky.
Kompetice u rostlin[editovat | editovat zdroj]
Kompetice má velký význam mezi rostlinami. Všechny rostliny totiž ke svému růstu potřebují podobné zdroje (světlo, voda, základní živiny), a proto se o ně neustále přetahují. Klasická teorie by předpokládala, že vyhraje ten druh, který je kompetičně nejsilnější, neboť postupně vytlačí ostatní druhy. Existence druhově bohatých rostlinných společenstev ukazuje, že tomu tak většinou není - zpravidla proto, že i v rámci zdánlivě homogenní lokality existuje značná mikrovariabilita, která způsobuje, že lokálně je kompetičně silnější pokaždé jiný druh. Výjimkou jsou agresivní metody kompetice, mezi něž patří např. alelopatie - vypouštění toxických látek do okolí, které znemožňují růst ostatních druhů (např. trnovník akát). Další metodou je tvorba hustého listového opadu, který znemožňuje růst dalších druhů, což vede např. ke vzniku tzv. „nahých“ bučin.
Kompetice mezi rostlinami je často asymetrická, tj. že jedna rostlina utlačuje druhou víc, než se to děje naopak. Tak např. buk lesní ve výše zmíněné nahé bučině utlačuje šťavel kyselý a třtinu chloupkatou, protože je prostě větší, víc stíní, má hlubší a rozvětvenější síť kořenů a tvoří víc opadu. Naopak někdy může platit asymetrický vztah i obráceně - semenáček buku na pasece je utlačován třtinou, která na jaře vyroste mnohem rychleji. Důsledkem v lesnické praxi je potřeba vyžínání těchto asymetricky kompetujících bylinných druhů po dobu několika let, než se asymetrie změní. (Rostlinné druhy utlačující mladé stromky se nazývají v lesnické praxi buřeň.)
Naturalistický omyl? Anebo nějak jinak? Nemůžeme přeci např. rostlinám přisuzovat lidské vlastnosti a vysvětlovat si tím jakousi "kompetici". To je přeci nesmyslné nabalovat na rostliny nějaké vlastnosti, kterými disponuje pouze člověk. V případě zvířat je to podobné. Zvířata nejsou lidé a rostliny nejsou zvířata. Rostliny jsou rostliny, zvířata jsou zvířata a lidé jsou lidé. Snažit se o to nějakým způsobem to porovnávat a říkat pak, že díky tomu jsou rostliny a zvířata nějak podobné - je míchání koktejlu z hnoje a rumu. To nikdy nepůjde dohromady aby se to dalo normálně pít. Je to prostě nesmysl. Rostliny žijí v symbioze - kterážto se nám někdy zdá, jako že by rostliny něco "chtěly" jako člověk. To je ale nesmyslný pohled. Rostliny nemají stejnou vůli jako člověk. V.S.