V počítačích je prostředí nutno simulovat (jiným softwarem).
Rhodopsín je tiež softvér. Prostredie nie.
V přírodě prostředí simulovat není potřeba.
Prostredie nedokáže určiť rhodopsínu správnu cestu k získaniu videnia ako vitas, ktorý sa pokúšal učiť svoj program rozlišovať prvočísla (aj tak ho to nenaučil, lebo ten program iba opakoval po ňom. Nevedel hľadať prvočísla. Vedel iba vytriediť zopár čísel s nekonečnej množiny N, v ktorej sa nachádza ďalšie nekonečno prvočísel, ktoré jeho program necháva bez povšinnutia, pretože nevie hľadať prvočísla)
Jestli je Rhodopsin složitější těžko říct. Podle mne bych také řekl, že ano. Důležité je, že má zcela jinou povahu, než algoritmus pro hledání prvočísel. Tudíž taková analogie je zcela nesmyslná...
Rhodopsín má v seba algoritmus, a to je podstatné. Dokonca softvérovo zložitejší, než môj program na rozpoznanie prvočísel, a ktorého vznik sa ti nepodarí docieliť evolučným algoritmom.
Jistě. Protože to bylo v softwaru a byla to simulace prostředí.
Nebola to simulácia prostredia, pretože prostredie žiadnu informáciu na vznik napr. rhodopsínu neobsahuje. (tak, ako vitas musel pri každom jednom prvočísle programu povedať: "toto je prvočíslo")
Na klamné analogii jsi ukázal, že v počítačových simulacích je nutno naprogramovat prostředí (onu simulaci). Toť vše. A musím ti prozradit tajemství - každý programátor to ví už dávno
Počítačové simulácie musia obsahovať informáciu, ktorú chceme na výstupe získať. Prírodné prostredie takú informáciu neobsahuje. Preto je prostredie pri tvorbe napr. rhodopsínu bezmocné. To ukázala moja simulácia = pravdivá analógia.
Sedmičce musel ukázat někdo cestu, neboť tvůj požadavek byla softwarová simulace. V přírodě žádná simulace prostředí není zapotřebí. Tvá klamná analogie s rhodopsinem je chybná, tudíž porovnání s prvočísly je zcela neadekvátní.
Je zapotřbí, ak chceš dostať na výstupe napr. rhodopsín. Prostredie kroky k jeho získaniu neobsahuje, preto nemohlo byť zdrojom rhodopsínu. Prostredie môže ohodnotiť už iba výsledný efekt = schopnosť rhodopsínu spracovať fotón. Jednotlivé kroky k získaniu tejto schopnosti však boli hluché, a potreboval by si k ich získaniu inteligenciu. O tom je moja pravdivá analógia.
Nene... Nejprve si musíš položit otázku, jestli taková (analogická) informace/program se v přírodě opravdu nachází. Teprve potom, můžeš dumat nad tím, jak vznikla. Program na vyhledávání prvočísel a rhodopsin jsou dvě zcela neporovnatelné netity.
V přírode sa samozrejme taková informace nenachází. Preto príroda nemohla dať vzniknúť rhodopsínu.
Je to svým způsobem strašák. Totiž dokazovat nemožnost evoluce na softwaru vyvinutého výhradně pro potřeby programátorů s vysokou mírou abstrakce je více než úsměvné... Notabene když se snažíš zcela vyloučit simulaci vnějších vlivů. Vytvoření programu v c++ evolučním algoritmem bez možnosti simulace prostředí jiným softwarem je požadavek s jediným účelem. Vymlátit slaměného panáka a "dokázat", že zcela odlišný proces - biologická evoluce - nefunguje.
Keby mohlo nemyslenie kvitnúť, aspoň jeden úžitok by tu z teba bol. Rhodopsín je takisto softvér, a ďaleko zložitejší, než ten na získanie prvočísel. (pochopiteľne nie ten vitasov, ktorý prvočísla hľadať nedokáže) Ak niesi toto schopný vidieť, zober si týždeň dovolenku a rozjímaj nad tým.
Jenže nemůžeme za to, že vybíráš zcela nevhodnou analogii - software s vysokou mírou abstrakce bez zpětné vazby vs. protein na úrovni DNA se zpětnou vazbou. Je to jako bys chtěl ukázat evoluci rhodopsinu v naprosté tmě nebo evoluci křídel ve vzduchoprázdnu.
Čo to tu trepeš. "proteín na úrovni DNA" WTF?
...Nefunkčný rhodopsín má takú istú spätnú väzbu, ako vitasov program. Bez inteligencie žiadnu!
No a? Pole prvočísel také neobsahuje strukturu programu, který vznikl vitasovým evolučním algoritmem.
Pole prvočísel je obrazom vitasovej kontroly.
Aby sme si ujasnili pojmy:
Nájdenie jedného prvočísla != schopnosť rhodopsínu spracovať fotón.
Ale:
SchopnosŤ rhodopsínu spracovať fotón = schopnosť programu hľadať prvočísla. A tú vitas nezískal. (Vitasov program dokáže iba vytriediť zopár čísel, o ktorých mu povedal.)
Pokud do přírody počítáš i onen organismus, tak má. Kontrola struktury jako takové není potřeba. Důležitá je zpětná vazba okolí. Ta určuje výslednou strukturu. Což ukazuje například krásně příklad evolučního vývoje antény:
Spätná väzba sa nezaujíma o to, ako štruktúra vznikla. Vitas ano. Kontroluje ktoré čísla sú už prvočísala a formátuje štruktúru. (pričom jeho program nevie hľadať prvočísla, naproti tomu rhodopsín VIE spracovávať fotóny)
Telesto
V počítačích je prostředí nutno simulovat (jiným softwarem).
Rhodopsín je tiež softvér. Prostredie nie.
V přírodě prostředí simulovat není potřeba.
Prostredie nedokáže určiť rhodopsínu správnu cestu k získaniu videnia ako vitas, ktorý sa pokúšal učiť svoj program rozlišovať prvočísla (aj tak ho to nenaučil, lebo ten program iba opakoval po ňom. Nevedel hľadať prvočísla. Vedel iba vytriediť zopár čísel s nekonečnej množiny N, v ktorej sa nachádza ďalšie nekonečno prvočísel, ktoré jeho program necháva bez povšinnutia, pretože nevie hľadať prvočísla)
Jestli je Rhodopsin složitější těžko říct. Podle mne bych také řekl, že ano. Důležité je, že má zcela jinou povahu, než algoritmus pro hledání prvočísel. Tudíž taková analogie je zcela nesmyslná...
Rhodopsín má v seba algoritmus, a to je podstatné. Dokonca softvérovo zložitejší, než môj program na rozpoznanie prvočísel, a ktorého vznik sa ti nepodarí docieliť evolučným algoritmom.
Jistě. Protože to bylo v softwaru a byla to simulace prostředí.
Nebola to simulácia prostredia, pretože prostredie žiadnu informáciu na vznik napr. rhodopsínu neobsahuje. (tak, ako vitas musel pri každom jednom prvočísle programu povedať: "toto je prvočíslo")
Na klamné analogii jsi ukázal, že v počítačových simulacích je nutno naprogramovat prostředí (onu simulaci). Toť vše. A musím ti prozradit tajemství - každý programátor to ví už dávno
Počítačové simulácie musia obsahovať informáciu, ktorú chceme na výstupe získať. Prírodné prostredie takú informáciu neobsahuje. Preto je prostredie pri tvorbe napr. rhodopsínu bezmocné. To ukázala moja simulácia = pravdivá analógia.
Sedmičce musel ukázat někdo cestu, neboť tvůj požadavek byla softwarová simulace. V přírodě žádná simulace prostředí není zapotřebí. Tvá klamná analogie s rhodopsinem je chybná, tudíž porovnání s prvočísly je zcela neadekvátní.
Je zapotřbí, ak chceš dostať na výstupe napr. rhodopsín. Prostredie kroky k jeho získaniu neobsahuje, preto nemohlo byť zdrojom rhodopsínu. Prostredie môže ohodnotiť už iba výsledný efekt = schopnosť rhodopsínu spracovať fotón. Jednotlivé kroky k získaniu tejto schopnosti však boli hluché, a potreboval by si k ich získaniu inteligenciu. O tom je moja pravdivá analógia.
Nene... Nejprve si musíš položit otázku, jestli taková (analogická) informace/program se v přírodě opravdu nachází. Teprve potom, můžeš dumat nad tím, jak vznikla. Program na vyhledávání prvočísel a rhodopsin jsou dvě zcela neporovnatelné netity.
V přírode sa samozrejme taková informace nenachází. Preto príroda nemohla dať vzniknúť rhodopsínu.
Je to svým způsobem strašák. Totiž dokazovat nemožnost evoluce na softwaru vyvinutého výhradně pro potřeby programátorů s vysokou mírou abstrakce je více než úsměvné... Notabene když se snažíš zcela vyloučit simulaci vnějších vlivů. Vytvoření programu v c++ evolučním algoritmem bez možnosti simulace prostředí jiným softwarem je požadavek s jediným účelem. Vymlátit slaměného panáka a "dokázat", že zcela odlišný proces - biologická evoluce - nefunguje.
Keby mohlo nemyslenie kvitnúť, aspoň jeden úžitok by tu z teba bol.
Rhodopsín je takisto softvér, a ďaleko zložitejší, než ten na získanie prvočísel. (pochopiteľne nie ten vitasov, ktorý prvočísla hľadať nedokáže) Ak niesi toto schopný vidieť, zober si týždeň dovolenku a rozjímaj nad tým. 
Jenže nemůžeme za to, že vybíráš zcela nevhodnou analogii - software s vysokou mírou abstrakce bez zpětné vazby vs. protein na úrovni DNA se zpětnou vazbou. Je to jako bys chtěl ukázat evoluci rhodopsinu v naprosté tmě nebo evoluci křídel ve vzduchoprázdnu.
Čo to tu trepeš.
"proteín na úrovni DNA" WTF? 
...Nefunkčný rhodopsín má takú istú spätnú väzbu, ako vitasov program. Bez inteligencie žiadnu!
No a? Pole prvočísel také neobsahuje strukturu programu, který vznikl vitasovým evolučním algoritmem.
Pole prvočísel je obrazom vitasovej kontroly.
Aby sme si ujasnili pojmy:
Nájdenie jedného prvočísla != schopnosť rhodopsínu spracovať fotón.
Ale:
SchopnosŤ rhodopsínu spracovať fotón = schopnosť programu hľadať prvočísla. A tú vitas nezískal. (Vitasov program dokáže iba vytriediť zopár čísel, o ktorých mu povedal.)
Pokud do přírody počítáš i onen organismus, tak má. Kontrola struktury jako takové není potřeba. Důležitá je zpětná vazba okolí. Ta určuje výslednou strukturu. Což ukazuje například krásně příklad evolučního vývoje antény:
Spätná väzba sa nezaujíma o to, ako štruktúra vznikla. Vitas ano. Kontroluje ktoré čísla sú už prvočísala a formátuje štruktúru. (pričom jeho program nevie hľadať prvočísla, naproti tomu rhodopsín VIE spracovávať fotóny)
WHITE HEART [1]