Napsal uživatel Václav Dostál dne Čt, 05/11/2017 - 16:14.
Systém, který tuto energii metabolizuje, může udržovat (případně zvyšovat) svoji složitost.
Vám připadá, že jste nyní stejně složitý (jednoduchý), jako jste byl, když vás rodiče počali?
Uznávám, že jedinec se může (a dokonce musí) vyvíjet od jednodušší formy těsně po početí až do dospělosti. Potom ovšem nastává opačný proces. Např. umírají nervové buňky a nejsou nahrazovány. Ve vyšším věku dochází k různým nemocem, čím dál častějším, protože organismus je čím dál méně odolný. Velmi staří lidé se čím dál více podobají dětem (např. ve schopnosti pohybu i paměti). Život končí smrtí, kdy se složitost sníží naprosto markantně. Takže v prvé části života jedince nastává vývoj dopředu (k větší složitosti), a ve druhé části téhož života dochází ke zpětným změnám = vývoji naopak, což lze označit za zmenšování složitosti.
PODSTATNÉ ovšem je: „Metabolismus energie“ je nesmysl: Metabolismus nevytvoří žádnou buňku či organismus, ale organismus vytváří metabolismus.
Šlo o spor, co je klíčem k životu, zda informace nebo metabolismus: Odpovědí je druhá výše uvedená věta. K žádnému metabolickému procesu by nedošlo, kdyby v organismu nebyly uloženy povely (instrukce) seřazené do algoritmů a nakonec do programu. Metabolismus je proces řízený – a sice tím programem neboli informacemi. Bez tohoto programu metabolický proces nenastane. Jde o vztah řízení: nadřízená je ta informace, podřízený je ten metabolismus. Metabolický proces musí někde probíhat, totiž v organismu na různých místech. Nemůže probíhat ve vakuu. Ale nadřízenost a podřízenost zůstává a nemůže si vyměnit role.
SSK
Systém, který tuto energii metabolizuje, může udržovat (případně zvyšovat) svoji složitost.
Vám připadá, že jste nyní stejně složitý (jednoduchý), jako jste byl, když vás rodiče počali?
Uznávám, že jedinec se může (a dokonce musí) vyvíjet od jednodušší formy těsně po početí až do dospělosti. Potom ovšem nastává opačný proces. Např. umírají nervové buňky a nejsou nahrazovány. Ve vyšším věku dochází k různým nemocem, čím dál častějším, protože organismus je čím dál méně odolný. Velmi staří lidé se čím dál více podobají dětem (např. ve schopnosti pohybu i paměti). Život končí smrtí, kdy se složitost sníží naprosto markantně. Takže v prvé části života jedince nastává vývoj dopředu (k větší složitosti), a ve druhé části téhož života dochází ke zpětným změnám = vývoji naopak, což lze označit za zmenšování složitosti.
PODSTATNÉ ovšem je: „Metabolismus energie“ je nesmysl: Metabolismus nevytvoří žádnou buňku či organismus, ale organismus vytváří metabolismus.
Šlo o spor, co je klíčem k životu, zda informace nebo metabolismus: Odpovědí je druhá výše uvedená věta. K žádnému metabolickému procesu by nedošlo, kdyby v organismu nebyly uloženy povely (instrukce) seřazené do algoritmů a nakonec do programu. Metabolismus je proces řízený – a sice tím programem neboli informacemi. Bez tohoto programu metabolický proces nenastane. Jde o vztah řízení: nadřízená je ta informace, podřízený je ten metabolismus. Metabolický proces musí někde probíhat, totiž v organismu na různých místech. Nemůže probíhat ve vakuu. Ale nadřízenost a podřízenost zůstává a nemůže si vyměnit role.