Domů > Dinosauři kontra ptáci - zkameněliny nelžou
Dinosauři kontra ptáci - zkameněliny nelžou
Vložil/a Pavel Kábrt, Pá, 07/24/2009 - 18:09
To mi připadá jako skvělá myšlenka
Napsal uživatel Pavelk (neověřeno) dne Út, 08/04/2009 - 09:32.
Opravdu se mi moc líbí myšlenka, že věda má vykládat historii a ne naopak, historie vědu. Když jsem o tom přemýšlel, tak jsem si uvědomil, jak kreacionisti i evolucionisti mohou dělat stejnou chybu: původ věcí v tomto světě a veškeré jevy z minulosti vysvětlovat paušálně a tudíž dogmaticky buď a jedině Božím zásahem (to se vytýká kreacionistům) nebo jedině evolucí.
Když vyšlechtím ve skleníku novou rostlinnou odrůdu, třeba pomocí roubování, a pak sednu na letadlo a dovezu ji někam daleko, kde nikdy nic takového nerostlo, tam ji zasadím a budu ošetřovat a zjistím, že podmínky jsou pro tuto odrůdu dobré a bude možno ji tam pěstovat - pak je to kombinace "kreace" a zákonitostí (evoluce). Vyšlechtění rostliny, převezení rostliny, zasazení a následná péče o tuto rostlinu - to není dílo samovolnosti a kauzality, ale úmyslu (vyšlechtění neudělal přírodní výběr a selekce a přenesení rostliny nenastalo větrem či vodou či v trusu zvířat); na druhé straně to, že tato rostlina roste, že v ní probíhá látková výměna, to, že v jiném místě světa jsou pro ni příznivé podmínky, třeba dostatek vláhy - to zase není kreace, ani úmysl (lidský záměr), ale plyne to z daných zákonitostí a může přitom hrát roli i evoluce (přírodní výběr, selekce, mutace, příhodné podmínky).
Zedník klade cihlu na cihlu - to je lidská kreace, ale naproti tomu využívá už existujících zákonitostí - zedník nevytvořil ani gravitaci, díky které ty cihly drží na sobě, ani zákonitosti chemie, díky kterým může rozdělat maltu, díky kterým ta malta ztvrdne a cihly spojí. Může mu při stavbě přát počasí, což není jeho zásluha. Stavění domu je kombinací kreace a zákonitostí, tedy kombinace úmyslu, vědomého úsilí za účelem dosažení cíle, a souhry zákonitostí, třeba i shody okolností.
Evolucionisté vytýkají kreacionistům, že jsou líní vědecky se namáhat a vše pěkně vysvětlit evolucí, a že mají jedno historické dogma, které všechno, co existuje z minulosti, vysvětluje Božím zásahem - a mohou mít u řady věcí, které existují, pravdu. Ale kreacionisté mohou právem vytýkat evolucionistům, že oni mají zase jiné historické dogma, tedy že vše se vyvinulo evolucí, vše se jen transformovalo z předchozího stavu, a žádný zásah informace/inteligence, žádný úmysl a cílevědomá snaha, v minulosti nebyly naprosto v ničem a nikdy. A všechno už nyní je vysvětlitelné jen evolucí, a pokud ještě není, jednou, pokrokem vědy, to vše evolucí vysvětlitelné bude - že je to jen otázka času a pokroku vědy. To je ale stejně špatná paušalizace a dogmatizace jediného univerzálního mechanizmu v minulosti.
Pravda se přece hledá tak - abych se vrátil k té původní myšlence, že současnou (experimentální) vědou máme vykládat možný a pravděpodobný vznik věcí v minulosti (vesmíru, Sluneční soustavy, Země, života na ní, zemského povrchu, druhů rostlin a živočichů, plemen a odrůd atd.) - a ne tuto vědu používat k obraně jediného, předem zvoleného paradigmatu (jen evoluce anebo jen stvoření). To pak vede ke kuriózní situaci, kdy velmi mnoho výkladů o vzniku té či oné struktury v minulosti jsou výklady ztrnulé, v rozporu se současnou vědou (současnými experimenty i nálezy), ale i přímo směšné a za vlasy přitažené – na obou stranách názorové barikády. Jen proto, že se zdogmatizoval jeden jediný mechanizmus pro vznik světa a přírody: "jen vzniklo jen kauzálně, transformací předchozích stavů, bez jakéhokoliv zásahu inteligence" - "anebo vše vzniklo jen přímým zásahem Božím".
Pak na obou stranách vznikají směšné a za vlasy přitažené výklady. Třeba u kreacionistů dávné tvrzení, že kolik je druhů či plemen organizmů, tolik jich na počátku bylo Bohem stvořeno, u evolucionistů směšné tvrzení, že se neživá hmota samovolně oživila a stala lidmi a přírodou. Obé je jen důsledek nesmyslné a vědou i zkušeností neoprávněné paušalizace jediného (oblíbeného) mechanizmu vzniku uspořádané struktury. Jak ale naše současná lidská zkušenost ukazuje, složité věci či dokonce programy vznikají kombinací úmyslu a kauzality, ne jen jedním či druhým způsobem.
A ještě malý dodatek: společnost, laici i vědci, se ve velké většině dnes přiklonili k jedinému výkladu o původu věcí v tomto světě, tento jediný přípustný mechanizmus je učen na většině škol a nese označení "vědecký". A jako vždy, s každým dogmatem je velmi těžký zápas, zvláště je-li toto dogma oblíbeno většinou. To vidíme i v diskuzích zde, jak jsou lidé často tvrdě vyhraněni, včetně mne. Díky Bohu, ne všichni.
Pavel Kábrt
To mi připadá jako skvělá myšlenka
Opravdu se mi moc líbí myšlenka, že věda má vykládat historii a ne naopak, historie vědu. Když jsem o tom přemýšlel, tak jsem si uvědomil, jak kreacionisti i evolucionisti mohou dělat stejnou chybu: původ věcí v tomto světě a veškeré jevy z minulosti vysvětlovat paušálně a tudíž dogmaticky buď a jedině Božím zásahem (to se vytýká kreacionistům) nebo jedině evolucí.
Když vyšlechtím ve skleníku novou rostlinnou odrůdu, třeba pomocí roubování, a pak sednu na letadlo a dovezu ji někam daleko, kde nikdy nic takového nerostlo, tam ji zasadím a budu ošetřovat a zjistím, že podmínky jsou pro tuto odrůdu dobré a bude možno ji tam pěstovat - pak je to kombinace "kreace" a zákonitostí (evoluce). Vyšlechtění rostliny, převezení rostliny, zasazení a následná péče o tuto rostlinu - to není dílo samovolnosti a kauzality, ale úmyslu (vyšlechtění neudělal přírodní výběr a selekce a přenesení rostliny nenastalo větrem či vodou či v trusu zvířat); na druhé straně to, že tato rostlina roste, že v ní probíhá látková výměna, to, že v jiném místě světa jsou pro ni příznivé podmínky, třeba dostatek vláhy - to zase není kreace, ani úmysl (lidský záměr), ale plyne to z daných zákonitostí a může přitom hrát roli i evoluce (přírodní výběr, selekce, mutace, příhodné podmínky).
Zedník klade cihlu na cihlu - to je lidská kreace, ale naproti tomu využívá už existujících zákonitostí - zedník nevytvořil ani gravitaci, díky které ty cihly drží na sobě, ani zákonitosti chemie, díky kterým může rozdělat maltu, díky kterým ta malta ztvrdne a cihly spojí. Může mu při stavbě přát počasí, což není jeho zásluha. Stavění domu je kombinací kreace a zákonitostí, tedy kombinace úmyslu, vědomého úsilí za účelem dosažení cíle, a souhry zákonitostí, třeba i shody okolností.
Evolucionisté vytýkají kreacionistům, že jsou líní vědecky se namáhat a vše pěkně vysvětlit evolucí, a že mají jedno historické dogma, které všechno, co existuje z minulosti, vysvětluje Božím zásahem - a mohou mít u řady věcí, které existují, pravdu. Ale kreacionisté mohou právem vytýkat evolucionistům, že oni mají zase jiné historické dogma, tedy že vše se vyvinulo evolucí, vše se jen transformovalo z předchozího stavu, a žádný zásah informace/inteligence, žádný úmysl a cílevědomá snaha, v minulosti nebyly naprosto v ničem a nikdy. A všechno už nyní je vysvětlitelné jen evolucí, a pokud ještě není, jednou, pokrokem vědy, to vše evolucí vysvětlitelné bude - že je to jen otázka času a pokroku vědy. To je ale stejně špatná paušalizace a dogmatizace jediného univerzálního mechanizmu v minulosti.
Pravda se přece hledá tak - abych se vrátil k té původní myšlence, že současnou (experimentální) vědou máme vykládat možný a pravděpodobný vznik věcí v minulosti (vesmíru, Sluneční soustavy, Země, života na ní, zemského povrchu, druhů rostlin a živočichů, plemen a odrůd atd.) - a ne tuto vědu používat k obraně jediného, předem zvoleného paradigmatu (jen evoluce anebo jen stvoření). To pak vede ke kuriózní situaci, kdy velmi mnoho výkladů o vzniku té či oné struktury v minulosti jsou výklady ztrnulé, v rozporu se současnou vědou (současnými experimenty i nálezy), ale i přímo směšné a za vlasy přitažené – na obou stranách názorové barikády. Jen proto, že se zdogmatizoval jeden jediný mechanizmus pro vznik světa a přírody: "jen vzniklo jen kauzálně, transformací předchozích stavů, bez jakéhokoliv zásahu inteligence" - "anebo vše vzniklo jen přímým zásahem Božím".
Pak na obou stranách vznikají směšné a za vlasy přitažené výklady. Třeba u kreacionistů dávné tvrzení, že kolik je druhů či plemen organizmů, tolik jich na počátku bylo Bohem stvořeno, u evolucionistů směšné tvrzení, že se neživá hmota samovolně oživila a stala lidmi a přírodou. Obé je jen důsledek nesmyslné a vědou i zkušeností neoprávněné paušalizace jediného (oblíbeného) mechanizmu vzniku uspořádané struktury. Jak ale naše současná lidská zkušenost ukazuje, složité věci či dokonce programy vznikají kombinací úmyslu a kauzality, ne jen jedním či druhým způsobem.
A ještě malý dodatek: společnost, laici i vědci, se ve velké většině dnes přiklonili k jedinému výkladu o původu věcí v tomto světě, tento jediný přípustný mechanizmus je učen na většině škol a nese označení "vědecký". A jako vždy, s každým dogmatem je velmi těžký zápas, zvláště je-li toto dogma oblíbeno většinou. To vidíme i v diskuzích zde, jak jsou lidé často tvrdě vyhraněni, včetně mne. Díky Bohu, ne všichni.
Pavel Kábrt