Způsobí obrácená evoluce zánik Darwinových pěnkav?

Experti na evoluci trvají na tom, že by pěnkavy měly být „chráněny“ před křížením, pokud takové přežívání vede k nivelizaci druhové diverzity.

Dr. Elizabeth Mitchellová

(Z http://www.answersingenesis.org/articles/2014/03/20/darwin-finch-reversed přeložil M. T. - 27. 3. 2014. Článek vyšel na stránkách AiG 20. března 2014. Překlad stál 352 Kč.)

Děkuji všem, kteří modlitbou, slovem, vlastní prací i financemi pomáhají ostatním lidem vybřednout z otroctví evolučních slátanin a zrůdné darwinistické mytologie.

Když rozumný člověk zjistí fakta, která popírají jeho názor, změní názor. Evolucionisti popřou ta fakta!

Pavel Kábrt

„Tohle je v podstatě vymírání druhů evolucí“,1 říká biolog Ole Seehausen z Eawagu, švýcarského federálního institutu pro hydrologický výzkum a technologie, a dodává, „biologie ochrany přírody v podstatě ještě nezačala brát tento problém s náležitou vážností.“1

Tento poplašný komentář následoval poté, co tým biologů vedený Soniou Kleindorferovou objevil, že jeden druh Darwinových pěnkav se vytratil. Jak může živočich „v důsledku evoluce vymřít“? Tak, že v důsledku hybridizace zmizí jeden jeho specificky vymezený druh, což badatelé nazývají „obrácenou evolucí.“2

O třech druzích Darwinových pěnkav se ví, že obývají ostrov Floreana v souostroví Galapágy od 50. let 19. století. Prostřední druh se vyskytuje pouze na Floreaně a biologové mají podezření, že vznikl poté, co na Floreanu pronikl („1“) druh velký a následně došlo k jeho hybridizaci s druhem malým. Pozdější osídlení Floreany velkým druhem („2“) po mnoho let v hybridizaci nevyústilo. Obrázek: P. Grant & R. Grant, „Speciation undone“ (Ukončená speciace), Nature 507 (13. března 2014): 178-179, doi: 10.1038/507178b.

Jedna z Darwinových pěnkav chybí

Ostrov Floreana v souostroví Galapágy hostil dlouho tři druhy pěnkav – pěnkavu malou (Camarhynchus parvulus), pěnkavu střední (hmyzožravou - Camarhynchus pauper) a pěnkavu velkou (papouščí - Camarhynchus psittacula). Tyto druhy byly popsány v letech 1852 až 1900. Liší se tvarem zobáku, velikostí i zpěvem, zatímco jejich opeření je totožné. Za pouhé století zbyly ze tří druhů dva a biologové se obávají, že by z nich mohl časem zbýt pouze jeden. V článku v časopisu Nature napsali Peter Grant a Rosemary Grantová, autoři knihy 40 Years of Evolution: Darwin´s Finches on Daphne Major Island (40 let evoluce: Darwinovy pěnkavy na ostrově Daphne Major), „ Pěnkava velká z Floreany zmizela!“3

V posledních letech biologové zaznamenali, že ony tři specifické druhy pěnkav začínají hybridizovat. Hybridizace může vést k vzniku odolnějších zvířat a někdy je odpovědná za vytváření nových druhů. Biologové spekulují, že nejvzácnější z oněch tří druhů – pěnkava papouščí – se zkřížila s jiným druhem pěnkavy, a nakonec v důsledku série hybridizací zanikla a předala své geny jiným pěnkavčím populacím na Floreaně. „Zpěv pěnkavy velké vycházející z úst pěnkavy střední by mohl být kvílením ze záhrobí svědčícím o době předchozího křížení“, napsali Grant a Grantová, ale po mnoho uplynulých let zatím nebyli slyšet na Floreaně ptáci takto zpívající.

Obrácená evoluce

Třebaže mohla pěnkava papouščí prostě vyhynout beze stopy, Kleindorferová a spolupracovníci v článku v The American Naturalist píší, „Důkazy, které zde předkládáme, však svědčí o tom, že tyto tři druhy mohou představovat případ obrácené evoluce; na ostrově Floreana mohla pěnkava velká v nedávné době vyhynout kvůli hybridizaci s jinými druhy rodu Camarhynchus.“2

Z analýzy markerů na sekvencích DNA provedené Kleindorferovou vyplývá, že v současné době existují na Floreaně jen dvě různé populace pěnkav, pěnkava malá a pěnkava střední. V době, kdy byly ony tři druhy pěnkav poprvé určeny (na základě jemných rozdílů zobáku, těla a zpěvu), se samozřejmě o DNA nic nevědělo. Mezitím však byli ptáci různých druhů identifikováni i podle markerů DNA zvaných mikrosatelity. („Mikrosatelity“ nejsou úplné genomy, nýbrž krátké opakované sekvence vhodné při mapování příbuzenských vztahů.) A dnes vyplývá z pečlivého srovnávání morfologie zobáků i velikostí těl, že se u některých konkrétních ptáků vyskytuje kombinace znaků malého a středního druhu, což svědčí o tom, že dochází k další hybridizaci. Takže se zdá, že ony tři specifické druhy mohou snadno splynout v jeden.

Původní druhy se nedokáží vyrovnat s parazity

Biologové mají podezření, že popudem k přednostní selekci hybridních ptáků poté, co se začali objevovat, byla zřejmě introdukce parazitické mouchy Philornis downsi před 50 lety. Larvy této mouchy zabíjejí pěnkavčí mláďata. Ve zkoumaných hnízdech hybridních pěnkav bylo much méně. Proto se biologové domnívají, že hybridy jsou odolnější vůči napadání parazitickými mouchami.

„Výsledky zde předkládané se dotýkají podstaty evoluční biologie: na základě jakých kritérií vymezujeme druh, a podle jakých kritérií se tvoří či zanikají nové druhy?“ píší. „Předkládáme zde důkazy o tom, že tři sympatrické druhy Darwinových pěnkav, přítomných ve 20. století, byly začátkem 21. století cestou hybridizace zredukovány na druhy dva. Podíl ročních hybridních ptáků vzrostl z 0 % v roce 2005 na 14,6 % v roce 2010, což svědčí o potenciálu pro zvýšenou zdatnost hybridů v tomto systému. I když bylo v hnízdech hybridů méně parazitů Philornis downsi, nemyslíme si, že by paraziti byli příčinou hybridizace. Spíše je asi v novém prostředí hybridní potomstvo zvýhodněno – zvláště zajišťuje-li mu jeho fenotyp a/nebo genotyp větší odolnost vůči novému parazitu. Existuje široká shoda na tom, že výhody hybridizace zahrnují zvýšenou genetickou různost, která usnadňuje sledování nových evolučních trajektorií v měnících se prostředích.“2

Třebaže tato hybridizace může dokonce být výhodou v procesu přírodního výběru, protože vytváří hybridní ptáky schopné lépe odolávat útokům parazita, biologové oplakávají „vymření“ pěnkavy papouščí. Grant a Grantová píší, „Jelikož jsou jedinečně cenné pro pozorování toho, jak probíhá speciace, zaslouží si takové druhy zvláštní ochranu před umělým zánikem.“ Doporučují proto, aby lidé dbali na to, aby se předcházelo změnám jejich přirozeného prostředí, protože považují syntézu tří druhů ve dva (přestože výsledkem byl žádoucí hybrid s větší imunitou) za tragickou ztrátu biodiverzity.3

Typický případ pro evoluci

Darwinovy pěnkavy zůstávají jedním z klasických příkladů běžně uváděných jako důkaz darwinovské evoluce. Ovšem ve skutečnosti nebyla evoluce jednoho druhu organizmu v jiný druh nikdy pozorována, což evolucionisté zdůvodňují tím, že takový proces by prý probíhal miliony let. Ale protože k variacím, které vytvářejí – a ničí – různé zoologicky chápané druhy pěnkav, skutečně dochází, a děje se to za tak krátkou dobu, ve které to můžeme pozorovat, jsou takové změny uváděny v učebnicích a v tisku jako důkazy „na první pohled“, důkazy toho, že k evoluci od molekul k člověku také dochází. Evoluce pěnkav je dokonce zařazena v jednom oddílu Biologos – což je financovaný on-line program, který studentům vymývá mozky nesmysly teistické evoluce.

Molekulární genetička a autorka knihy Galápagos Islands: A Different View (Souostroví Galapágy: odlišné pojetí) Dr. Georgia Purdomová vysvětluje:

Na vytváření nových zoologických druhů pěnkav, a naopak „zánik“ takových druhů, bychom měli hledět jako na proces přírodního výběru a další mechanizmy sloužící k zachování či udržení pěnkavčích populací na ostrovech. Když jsem navštívila Galapágy, řekl odborný pracovník parku naší skupině, že pěnkavy, jak se zdá, „vycítí“ blížící se velkou změnu počasí (jako třeba příchod jevu El Niño). Různé druhy se pak páří a vytvářejí tak pěnkavy hybridní, které jsou zdatnější a dokáží lépe odolat dramatickým změnám způsobeným těmito zásadními klimatickými jevy. Je úžasné si představit, že Bůh vytvořil ony pěnkavy se schopností citlivě vnímat své prostředí a reagovat na jeho změny strategiemi, kterým ještě úplně nerozumíme. I když může hybridizace eventuálně vést k vymření zoologického druhu, je to prospěšné pro pěnkavčí populaci jako celek – pomůže jí to přežít. Možná to není moc „politicky korektní“ v naší moderní době, snažící se o zachování biodiverzity, ale je to nutné pro přežití pěnkav.

Darwinovy pěnkavy skýtají plodnou půdu ke studiu mechanizmů i důsledků jak vzniku, tak zániku zoologických druhů. V Božím Slově (Genesis 1:20–23) se dovídáme, že Bůh stvořil všechny druhy ptáků pátého dne stvořitelského týdne, a že ptáky stvořil tak, aby se množili podle svých stvořených druhů. V souladu s touto biblickou pravdou prokázalo více než půldruhého století studia, že všechny zoologické druhy pěnkav vždy zůstávají pěnkavami. Proto nepřekvapuje, že se mohou mezi sebou křížit. Variabilita pěnkav je často podvodně vydávána za „evoluci pozorovanou v akci“ a tvrdí se, že i evoluci od molekul k člověku, která nikdy pozorována nebyla, bychom pozorovat mohli, jen kdybychom k tomu měli dostatek času. Avšak rozdíly ve tvaru zobáku, velikosti těla a zpěvu svědčí pouze o variacích mezi pěnkavami, variacích, které nemají vůbec nic co dělat s evolucí v nové druhy zvířat.

Odkazy

1. www.sciencenews.org/article/charms-small-males-may-collapse-darwin’s-finch-species
2. S. Kleindorfer et al., “Species Collapse via Hybridization in Darwin’s Tree Finches,” The American Naturalist 183(3):325–341, doi:10.1086/67489
3. P. Grant & R. Grant, “Speciation undone,” Nature 507 (13 March 2014):178–179, doi:10.1038/507178b.

PřílohaVelikost
00660-28.4.2014-zpusobi_obracena_evoluce_zanik_darwinovych_penkav.doc236 KB
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)
Obrázek uživatele Foton

KTE

Psychiatrické problémy ex-členů Slova života

1. Ja niesom ex-člen Slova Života
2. Minulý týždeň som si dal spraviť psychologické testy vrámci neurologického vyšetrenia. Som úplne v poriadku. (Akurát mierne prepracovaný, pretože sa venujem niekoľkým oborom súčasne, a niekedy nespím ani 36 hodín.)

Uvedené celkem dobře vysvětluje, proč nejsi schopen přiznat jakýkoli svůj omyl a v diskusi se chováš jako prase.

Prasa som len pre evolucionistov, pretože kopem do ich predsudkov voči kreacionistom, a do ich primitívnej rozprávočky. Wink
....Apropó - to, čo si citoval sa vôbec netýka argumentácie v rozhovoroch. -Fungovať to samozrejme funguje. Overené v praxi.

Obrázek uživatele Foton

Ned

Že někoho baví číst a vůbec sepisovat tak dlouhý článek plný hovadin. To nemá autor nic lepšího na práci než obhajobu souboru pohádek zvanou Korán, teda Bible, vždyť je to jedno...

Ber to ako simuláciu evolucionistickej argumentácie. Evolucionisti tiež tskto rozprávajú, keď sú požiadaný podať dôkazy svojej rozprávočky. (napr. fylogenézy) Smile Laughing out loud

Obrázek uživatele Foton

Šriber

Víš, co je to definice? Je ti známo, že součástí definice není definované? Pocit je podle tebe říkání?

Říkaní nieje definice, ale prejav pocitov. Smile

Spartacus byl člověk, který vedl neúspěšné povstání - naprosto přirozené a běžné...

1. Aj bohovia sú prirodzení a bežní.
2. To, že jeden človek dokáže s malým počtom poraziť početnú prevahu organizovaného cvičeného vojska, nieje "naprosto přirozené a běžné". Smile

Ano, první existuje, kdežto druhé nikoliv

Existuje oboje.

Opakuješ se, já tedy budu taky - psal jsi o teple...

Když je někomu teplo to neznamená, že okolo něj je skutečně teplo.

Zajímavé, že někdo, kdo trval na naprosto doslovném významu, z věty o čtyřech slovech vyjadřující subjektivní pocit dělá souvětí říkající něco úplně jiného.

To není "souvětí říkající něco úplně jiného".

Je ti známo, že "v místnosti horko není" lze říct i v místnosti, kde není teploměr, a v případě, kdy žádné předešlé hlášení subjektu neproběhlo?

irelevantní

A pokud je horko teplota převyšující teplotu jedince, tak proč "v místnosti horko není" neznamená "v místnosti není teplota převyšující tělesnou teplotu jedince", ale to tvoje souvětí?

Protože ne vždy, když subjekt hlásí horko, v místnosti horko i skutečne je. Každá teplota převyšující tělesnou teplotu jedince je horko, ale ne každé horko, které jedinec hlásí, je teplota převyšující tělesnou teplotu jedince.

Tvrzení není důkaz...

To není tvrzení, ale odvozená realita. Smile

Ano, třeba nulovou...

Nenulovou.

Ty tvrdíš, že je to jen můj pocit. Podle toho, co píšeš, ani nevíš, co je pocit.

Ateistický pocit je když někdo cítí, že Bůh neexistuje, přičemž tato skutečnost se z principu nedá dokázat. (Neexistencia je nedokázateľná) -Proto je ateismus jen pocit. Wink

A to, že jsi si vsugeroval, že všichni v bohy věří, z toho fakt nedělá.

To není sugesce.

Zkus to dokázat...

Každý se v kritických chvílích na něco/někoho spoléhá. (...v nejhorším případě sám na sebe...)

Foton

Psychiatrické problémy ex-členů Slova života

Už podle nadpisu je tvé náboženské přesvědčení dost rizikovým koníčkem.

Další doktrína, tzv. pozitivní vyznávání, říká, že dostanete to, co říkáte, což znamená, že promluvená slova mají moc měnit realitu. Pokud řeknete, že jste nemocní nebo se necítíte dobře, podle této doktríny se budete cítit ještě hůř, což je negativní vyznání.

Uvedené celkem dobře vysvětluje, proč nejsi schopen přiznat jakýkoli svůj omyl a v diskusi se chováš jako prase.

Re: Způsobí obrácená evoluce zánik Darwinových pěnkav?

Že někoho baví číst a vůbec sepisovat tak dlouhý článek plný hovadin. To nemá autor nic lepšího na práci než obhajobu souboru pohádek zvanou Korán, teda Bible, vždyť je to jedno...

Obrázek uživatele Šriber

Foton

Ano, pocity dotyčného vedú k tomu, aby něco říkal.

Víš, co je to definice? Je ti známo, že součástí definice není definované? Pocit je podle tebe říkání?

Proč v bohy ne a ve Spartaka ano?

Spartacus byl člověk, který vedl neúspěšné povstání - naprosto přirozené a běžné...

Ateizmus a pocit ateizmu sú 2 rôzne veci.

Ano, první existuje, kdežto druhé nikoliv. A jelikož jsou dvě různé věci, nebylo by od věci, kdybys je rozlušoval...

Pocit horka můžeš mít, i když v místnosti horko není.

Opakuješ se, já tedy budu taky - psal jsi o teple...

Teploměr neukáže rozdíl teploty oproti předešlému stavu v místnosti, kdy subjekt ještě hlásil, že mu není horko.

Zajímavé, že někdo, kdo trval na naprosto doslovném významu, z věty o čtyřech slovech vyjadřující subjektivní pocit dělá souvětí říkající něco úplně jiného. Je ti známo, že "v místnosti horko není" lze říct i v místnosti, kde není teploměr, a v případě, kdy žádné předešlé hlášení subjektu neproběhlo?

Ano. Když teplota okolí převyšuje telesnú teplotu jedinca.

Odkud máš tuto definici? A pokud je horko teplota převyšující teplotu jedince, tak proč "v místnosti horko není" neznamená "v místnosti není teplota převyšující tělesnou teplotu jedince", ale to tvoje souvětí?

Absence víry v bohy je jen tvůj pocit.

Tvrzení není důkaz...

Každý v ně určitou mírou věří

Ano, třeba nulovou...

To, že tvá absence víry v bohy je jen tvůj pocit, není irelevantní.

Ty tvrdíš, že je to jen můj pocit. Podle toho, co píšeš, ani nevíš, co je pocit. A to, že jsi si vsugeroval, že všichni v bohy věří, z toho fakt nedělá. Zkus to dokázat...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Obrázek uživatele Foton

Šriber

Tak ještě jednou - "pocit" definuješ jako říkání s oblibou věci, které neexistují, ale protože podle pocitu musí existovat, prezentovat je jako skutečnost? Ta definice je totiž nesmyslná...

Ano, pocity dotyčného vedú k tomu, aby něco říkal.
....Podle pocitu nemusí existovat. Pocity nič nevypovedajú o skutočnej existencii.

Já jsem nevěřící v bohy, krom nich si můžu věřit naprosto čemukoliv a pořád budu ateista...

Proč v bohy ne a ve Spartaka ano?

Strach je jen pocit. Strach jako takový neexistuje...

Ateizmus a pocit ateizmu sú 2 rôzne veci.

1. Ty jsi ale psal o teple, nikoliv o horku...

Pocit horka můžeš mít, i když v místnosti horko není.
Pocit ateismu můžeš mít, i když ateismus neexistuje.

2. Co to znamená "v místnosti horko není"?

Teploměr neukáže rozdíl teploty oproti předešlému stavu v místnosti, kdy subjekt ještě hlásil, že mu není horko.

Horko je subjektivní záležitost.

Jenže může mít reálnu príčinu.

Nebo snad existuje určitá teplota, od které je horko?

Ano. Když teplota okolí převyšuje telesnú teplotu jedinca.

Pocit ateismu neexistuje, ateismus je absence víry v bohy.

Absence víry v bohy je jen tvůj pocit. Každý v ně určitou mírou věří. (Jsou jen někteří, kteří tento hlas ignorují.)

Tak je již dlouhou dobu definován, vychází to z jeho etymologie a to, že si nějaký Foton řekne, že je to jen pocit, protože se mu to hodí, je irelevantní...

To, že tvá absence víry v bohy je jen tvůj pocit, není irelevantní. Smile

Obrázek uživatele Šriber

Foton

Ano. Je to známy pocit ateistu-evolucionistu

Tak ještě jednou - "pocit" definuješ jako "říkání s oblibou věci, které neexistují, ale protože podle pocitu musí existovat, prezentovat je jako skutečnost"? Ta definice je totiž nesmyslná...

Když jsi nevěřící, nesmíš věřit ani tomuto.

Já jsem nevěřící v bohy, krom nich si můžu věřit naprosto čemukoliv a pořád budu ateista...

Ano, ateismus je jen pocit. Ateismus jako taký neexistuje.

Strach je jen pocit. Strach jako takový neexistuje...

Pocit horka můžeš mít, i když v místnosti horko není.

1. Ty jsi ale psal o teple, nikoliv o horku...
2. Co to znamená "v místnosti horko není"? Horko je subjektivní záležitost. Nebo snad existuje určitá teplota, od které je horko?

Pocit ateismu můžeš mít, i když ateismus ve skutečnost vůbec neexistuje

Pocit ateismu neexistuje, ateismus je absence víry v bohy. Tak je již dlouhou dobu definován, vychází to z jeho etymologie a to, že si nějaký Foton řekne, že je to jen pocit, protože se mu to hodí, je irelevantní...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Obrázek uživatele Foton

Šriber

Není. Přesvědčení, dojem, pocit - vidíš nějaký rozdíl mezi těmi pojmy?

Ano. Presvedčenie niektorých ľudí vychádza z pocitov a nie zo skutočnosti. (=Prípad ateistu.)

To, že si někdo něco vymýšlí, není pocit...

Vychádza to z pocitov.

Není. Tvoje komentáře nasvědčují tomu, že nevím, co je pocit...

Lenivá indukcia. Smile

Pocit je podle tebe "s oblibou říkat věci, které neexistují, ale protože podle pocitu musí existovat, prezentovat je jako skutečnost"?

Ano. Je to známy pocit ateistu-evolucionistu. Smile

To je irelevantní...

Není. Když jsi nevěřící, nesmíš věřit ani tomuto. Smile

To je sice pěkné, jenže ty jsi (několikrát) tvrdil, že: 1. Ateismus je pocit... 2. Ateismus neexistuje...

Ano, ateismus je jen pocit. Ateismus jako taký neexistuje.

Příště zkus příklad, kdy daná skutečnost opravdu neexistuje. V místnosti teplo totiž je a to ať už pocit horka máš, nebo ne...

Pocit horka můžeš mít, i když v místnosti horko není.
Also: Pocit ateismu můžeš mít, i když ateismus ve skutečnost vůbec neexistuje. Smile

Obrázek uživatele Foton

Stoura

A protože neutrino může předat elektronu informaci, může také být zprávou pro elektron. K tomu jsem chtěl dospět.

Neutrino není zprávou pro elekktron, i když mu dokáže předat část své hybnosti. Informace a zpráva je víc, než jen předání hybnosti. -Informácia zahrňuje v sebe správu spolu s jej významom pre príjemcu.

Psal jste o konkrétním jevu. Úroveň, na níž interakce členíte, jste neurčil. Nebo snad ve svém textu někde vidíte konkrétně jmenovaný pojem "elektromagnetická interakce"? Nevidíte? Tak vidíte!

Psal jsem, že neutríno nieje správa pre elektrón. To platí. Smile

Customize This