Zpět k počátku

Vytvořeno z ilustrací na rgbstock.com, thegraphicsfairy.com a commons.wikimedia.org

Dominic Statham1

(Z http://creation.com/back-to-the-beginning přeložil M. T. - 3/2014. Překlad článku stál 448 Kč. Vyšlo na stránách CMI 1. března 2014.)

Děkuji každému, kdo pomáhá dosvědčovat Boží stvoření a jeho lásku bez darwinistických mýtů a evolucionistických slátanin!
Pavel Kábrt

Mnoho praktikujících křesťanů považuje názor, že prvních pár kapitol Genesis zachycuje skutečné dějiny, za cosi jako víru v pohádku. Spíše než by přijali zprávu o stvoření a dějinách člověka potvrzenou Kristem a jeho apoštoly, volí raději víru v učení ateistů a lidí, kteří nenávidí Boha. Například:

• Navzdory výslovným výrokům Bible o tom, že Bůh původně stvořil dokonalý svět – svět, který odrážel jeho vlastní svrchovanou dobrotu - věří, že se život od svého počátku zdárně rozvíjel jen cestou přírodního výběru a „přežití nejzdatnějších“2.
• Spíše než by přijali, že Bůh učinil prvního člověka skrze zázračný akt speciálního stvoření, tvrdí, že se lidstvo zrodilo „cestou surovosti a krutosti“ z přírody, evolučním procesem vyžadujícím miliony let nemocí, vzájemného vraždění a zoufalého boje o přežití.
• Zatímco Písmo jasně učí, že smrt přišla do světa skrze hřích, přijímají tito lidé nadšeně Darwinovu teorii, která tvrdí, že smrt byla ve světě dlouho předtím, než zde byl jakýkoli člověk, který by mohl zhřešit.

Nedbajíce na Kristova varování, aby se nedrželi davu (Matouš 7:13), zatvrzele lpí na většinovém názoru a obětují tak Boží slovo na oltář lidského „vědění“. V důsledku toho se základní křesťanské doktríny jako třeba Boží dobrota stávají abstraktními pojmy, a nikoli solidními pravdami. Další články víry jako je prvotní hřích a lidská odpovědnost za stav světa jsou dokonce popírány. Zastávání těchto prokazatelně antibiblických názorů je ospravedlňováno tím, že věda údajně dokázala jejich pravdivost. Skutečností však je, že tato „věda“ je stejně neobhajitelná jako teologie, kterou pomáhá prosazovat: známá vědecká fakta jsou totiž daleko více v souladu s biblickou zprávou o stvoření a dějinách Země než s evoluční teorií.

Velký třesk?

Podle ateistického stvořitelského příběhu začal vesmír ´velkým třeskem´. Jen málo ateistů si však uvědomuje, jak obrovská porce slepé víry je třeba, aby takovou teorii přijímali. Jak by mohl z nicoty vzniknout vesmír? Nedávno se nás o tom snažil poučit profesor Richard Dawkins:

„Zdravý rozum se samozřejmě vzpírá uvěřit, že něco může vzniknout z nicoty. Přirozeně nám naše intuice říká, že to není možné. Proto je to právě zajímavé. Vůbec všechno, co souvisí se vznikem vesmíru, je zajímavé. Muselo to být něco pořádně tajemného, co stálo u zrodu vesmíru“3.

Chápete to? Říká, že vesmír vznikl z nicoty, pak ale tvrdí, „Muselo to být něco pořádně tajemného, co stálo u zrodu vesmíru.“ Zdá se, že je dost zmatený.

Podle profesora Oxfordské univerzity Rogera Penroseho je pravděpodobnost, že velký třesk vytvořil náhodou vesmír jako je ten náš (to znamená náležitě uspořádaný), zhruba 1 děleno 1010^23 (Odk.4). Tato pravděpodobnost je tak nízká, že to nelze ani přiměřeně popsat. Proti ní vypadá 1 děleno počtem atomů v bilionu bilionů bilionů vesmírů jako mimořádně vysoká pravděpodobnost. Někteří světští kosmologové se tím však nenechávají vyvést z rovnováhy a tvrdí, že mají odpověď na tenhle problém. Říkají, že musí existovat obrovský počet vesmírů (snad dokonce nekonečný počet), a z nich se jeden náhodou povedl – ten, ve kterém žijeme! Avšak jelikož pozorujeme jenom jeden vesmír, je tohle opravdu vědecká fantazie spíše než vědecký fakt. Pravda je taková, že vědci neznají žádný přirozený jev, který by mohl vytvořit vesmír – neřkuli uspořádaný vesmír jako je ten náš. Reálná věda proto hovoří o nadpřirozeném jevu jako je ten, o kterém čteme v Bibli: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi“ (Genesis 1:1). Věřit v toto je daleko logičtější než věřit ve stvořitelský příběh ateistů.

Život začínající sám od sebe?

Po velkém třesku vznikl život, jak je nám předkládáno, spontánně z běžných chemikálií. Ale i ten nejoddanější evolucionista připustí, že nemohou vysvětlit, jak to asi probíhalo. Když se ho zeptali, zda má nějakou představu o tom, jak začal život, odpověděl Richard Dawkins, „Ne, tu nemá nikdo“5. Je tomu tak proto, že ze známých zákonů chemie vyplývá, že molekuly potřebné pro život by se nikdy nevytvořily; spíše by se časem rychle rozpadaly. Navíc nesou tyto molekuly informace a software, které nemohou vygenerovat žádné známé přírodní procesy. To proto, že nikdo neví, jak by mohl vypadat programovací proces potřebný pro veškerý život. Jak nám naznačuje pozorování, je potřeba buď program, který by existoval předem, nebo zdroj inteligence. Skutečná věda proto opět svědčí o nadpřirozeném původu živého světa.

Evolucionisté nám říkají, že fosilie v horninách vyprávějí příběh mnoha milionů let evoluce, příběh mikrobů postupně se měnících v lidi. Avšak nejenže systematicky chybí přechodné fosilie, nýbrž také mnohá geologická pozorování svědčí o tom, že se horniny vytvářely rychle v podmínkách potopy spíše než pomalu po dlouhé věky. Některé horninové vrstvy se táhnou napříč celými světadíly jako třeba tapeatské pískovce, které pokrývají většinu Severní Ameriky. Křídové vrstvy v Anglii lze vystopovat přes celou Evropu až na Střední východ; tytéž vápencové horniny se táhnou z Portugalska přes jižní Francii a odtud až na Kavkaz6. Rozměry těchto formací svědčí o masivní celosvětové katastrofě způsobené vodou spíše než o omezeném pomalém ukládání sedimentů, které vidíme dnes.

Mnoho zkamenělin, které byly vyzvednuty z údajně miliony let starých hornin, vypadá téměř stejně jako tvorové dnes žijící. Jsou známy jako „živé fosilie“ a představují velký problém pro evoluční teorii. Evoluční proces je údajně tak mocný, že dokáže změnit tvory podobné opicím v lidi za pouhých pět či šest milionů let; ale zdá se, že nedokáže změnit některé tvory za desítky či dokonce stovky milionů let. Některé pozůstatky dinosaurů obsahují měkké, ohebné tkáně, proteiny, a dokonce DNA, což svědčí o tom, že zřejmě nemohou být staré miliony let. Uvedené příklady stejně jako mnoho pohřebišť fosilií jsou opět důkazem biblické pravdy, která učí, že v nedávných dobách došlo k celosvětové Potopě.

Antropologie a Bible

Evolucionisté nám říkají, že podobnosti mezi lidskou a šimpanzí DNA poskytují jasný důkaz o tom, že se lidé a lidoopi vyvinuli ze společného předka. Vždyť jsme přece, tvrdí, skoro úplně opicemi! Avšak sdílíme rovněž 50 % své DNA s banány, což ale asi těžko znamená, že jsme zpolovice banánem. Ve skutečnosti potvrzuje genetická věda to, co říká o původu člověka Bible. Dokonce i materialističtí genetici připouštějí, že z analýz DNA plyne, že celé lidstvo vzešlo z jediného muže a jediné ženy. (Samozřejmě, že asi budou zpochybňovat, že oni dva žili v téže době a že tehdy nežili žádní jiní muži či ženy – nemohou to však dokázat!)

Zatímco studium antropologie nabízí evolucionistům jen málo radosti, přináší mnoho pozitivního těm, kdo důvěřují Božímu slovu. Legendy o stvoření a celosvětové Potopě, které jsou pozoruhodně podobné Genesis, nalézáme v různých kulturách po celém světě. Od ostrova Tahiti k Eskymákům z Point Barrow, Aljaška, a k tožským kmenům mluvícím jazykem ewe, tradice říkají, že první člověk byl zformován ze země – (viz Genesis 2:7). Jedna legenda ze Střední Ameriky objevená v jedné posvátné knize starých Aztéků vypráví, že 1716 let po stvoření světa7 došlo k velké potopě, kdy voda sahala sedmapůl metru nad nejvyšší pozemské hory. Kniha obsahuje rovněž zprávu o zmatení jazyků po vztyčení vysoké věže a následném rozptýlení lidstva po celé Zemi8.

Tohle všechno je přesně to, co bychom očekávali, pokud se lidstvo rozptýlilo z Bábelu zhruba před 4 000 lety, jak učí Bible. Není to to, co bychom čekali, pokud se lidstvo vyvinulo a rozšířilo z Afriky před 60 000 až 100 000 lety, jak tvrdí evoluční teorie. Přežily by podobné legendy obsahující takové podrobnosti a tradované většinou ústním podáním desítky tisíc let?

Studie o tempu populačního růstu představují pro evolucionisty další zásadní problém. Kde jsou všichni ti lidé, pokud počet lidí rostl po všechna ta milénia, jak tvrdí? Z propočtů plyne, že současná světová populace sedmi miliard lidí je víceméně tím, co bychom očekávali, kdyby tři páry mající potomky vystoupili z Archy zhruba před 4 350 lety (Genesis 9:18-19). Z podobných propočtů beroucích v úvahu evoluční časovou stupnici by vycházel dnešní počet obyvatel Země zhruba na dvěstě bilionů bilionů, i kdybychom předpokládali mimořádně nízké tempo růstu populace9.

Lingvistika a Bible

Studium jazyků rovněž potvrzuje biblickou historii. Není možné najít pro světové jazyky pátráním směrem do minulosti jeden či dva jazyky původní, jak by se dalo očekávat podle evoluční teorie. Místo toho rozeznávají lingvisté v nejlepším případě pár tuctů odlišných a vzájemně nesouvisejících jazykových rodin – což je v souladu se zprávou o zmatení jazyků v Bábelu (Genesis 11)10.

Když Charles Darwin navštívil Ohňovou zemi na samé špici Jižní Ameriky, narazil tam na několik Patagonců z Ohňové země, které považoval za divochy, příklady podstatně méně vyvinutých lidí. Napsal o jejich jazyce, že „si skoro nezaslouží být nazýván artikulovaným“, a že „křik domácích zvířat je daleko srozumitelnější“. Ale to se právě kardinálně mýlil. Skutečností je, že například jámanština byla bohatší a měla více emočně zabarvených výrazů než angličtina. První pokus o slovník jámanštiny obsahoval 32 000 slov a jejich skloňovaných či časovaných tvarů. Patagonci měli slova pro více než pět různých druhů sněhu a padesát různých slov pro rodinné vztahy. Vzhledem k tomu by člověk musel říci, že byli vyvinutější než Britové, což vyvrací Darwinovy názory o tom, že šlo o méně vyvinuté lidi.

(Počet původního obyvatelstva Ohňové země – Šelknamů, Haušů, Jámanů, Alakalufů aj.) před příchodem Evropanů se odhaduje na 10 000, v roce 1910 jich bylo již pouhých 350, dnes jejich potomci čítají jen několik osob. Pozn. překl.)

Genesis – základ naší víry

Creation Ministries International (Mezinárodní kreační služba) se snaží vybavit církve a věřící lidi, aby dokázali prokázat hloupost materialistického myšlení a pravdu Bible; aby bořili „všecko, co se v pýše pozvedá proti poznání Boha“ (2. Korintským 10:5). Podáváme svědectví o historicitě Písma svatého a ukazujeme, jak ho věda bezvýhradně potvrzuje, a ne vyvrací. Křesťanské učení je prokazatelně založeno na faktech zaznamenaných v knize Genesis, která tak zůstává pevnou základnou naší víry.

Odkazy a poznámky

1. Tento článek je pozměněná verze článku publikovaného původně v CMI-UK/Europe Update, February 2014.
2. At CMI we do not deny the reality of natural selection. However, this is not a creative process that could turn microbes into man. See creation.com/rech2.
3. Q&A, ABC TV, www.abc.net.au/tv, 10 April 2013.
4. Moreland, J.P. and Craig, W.L., Philosophical Foundations for a Christian Worldview, Intervarsity Press, USA, 2003, p. 483.
5. Expelled: No intelligence allowed, DVD, Premise Media, 2008.
6. Situated between the Black and Caspian Seas.
7. Cf. the figure of 1656 years from Creation Week to the Flood, using the Masoretic Text upon which most English Old Testaments and modern Hebrew Bibles are based.
8. Evenboer, T. and Borger P., The origins of American Indian populations, Journal of Creation 26(1):71-75, 2012.
9. See readers’ comments, response to Todd S., creation.com/post-fall-changes.
10. See en.wikipedia.org/wiki/List_of_language_families.

Komentář čtenáře

H. G., Austrálie, 1. března 2014

Jenom jedna dodatečná poznámka k oddílu „Život začínající sám od sebe?“. Aby evolucionisté mohli tvrdit, že došlo k evoluci, musí ukázat nejen to, že „skutečně došlo k chemické evoluci“ (vytvoření takzvaného „života“ v laboratoři vlastně nedokazuje, že to takto opravdu v minulosti proběhlo), musí rovněž prokázat, že se u tohoto takzvaného „prvního organizmu“ vyvinul nějaký reprodukční mechanizmus. A, samozřejmě, musel se rozmnožit dříve, než zemřel – což je nepravděpodobné. Je opravdu potřeba velmi silná víra k tomu, aby člověk uvěřil v evoluci.

(„Nemám dost víry na to, abych byl ateistou.“ - Tuto knihu napsali Dr. N. Geisler a F. Turek – pozn. edit.)

PřílohaVelikost
00647-21.3.2014-zpet_k_pocatku.doc282 KB
Průměr: 5 (1 vote)

Hrabě

Vřele doporučuji otestovat v praxi. Grade Nikam nemířit, o nic konkrétního neusilovat, střílet na slepo!!! Jistě dosáhneš daleko lepších výsledků, než při cílevědomé činnosti....

Proč jen to ti evolučníci takto neaplikují ve svých
životech???

čo má evolúcia so vznikom života?
Evolúcia nehovorí o ničom slepom, slepá je jedine tvoja viera...

Hrabe

Jistě dosáhneš daleko lepších výsledků, než při cílevědomé činnosti....

Ano, toto v urcitych oblastech skutecne plati a samozrejme to tak aplikujeme. Konkretni priklady uz tu uvadeny byly.

Obrázek uživatele Samain

Pramen.

Na poli vyrazil pramen. Zastavil se a začal se rozmýšlet, do kterého moře poteče, jestli tam vteče prostřednictvím nejbližšího potoka, nebo to švihne nějakou zkratkou do Labe, nebo do Moravy a nebo se obejde bez prostředníka a poteče do toho moře sám - stane se řekou.
A jak tam tak stál a drbal se šutrákem ve vlasech, přišel zcela tupý Hrábě a zašlápl ho.

Dancing with the moonlight knight.

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Re: Ondro

Umělý výběr je rychlejší a sleduje určitý cíl. Přirozený výběr žádný cíl nesleduje. Organizmus se buďto prostředí přizpůsobí, přežije a rozmnoží se ( to už potom samosebou stejným tempem) nebo se nepřizpůsobí a nepřežuje.
Šlechtitel postupuje tak, že výběr podléhá zvolenému cíli.

Ano, lidé sledovali nějaký cíl a povedla se jim třeba nová odrůda brambor z brambor již existujících....
"V Přirozeném výběru" nesleduje nikdo nic a povedlo se docílit z neživého regolitu planety nejenom brambor, ale dokonce lidí (muže a ženy), oka, ucha, sonaru netopýrů, chlorofylu rostlin, fotosyntézy, hemoglobinu a spousta dalších...

Vřele doporučuji otestovat v praxi. Grade Nikam nemířit, o nic konkrétního neusilovat, střílet na slepo!!! Jistě dosáhneš daleko lepších výsledků, než při cílevědomé činnosti....

Proč jen to ti evolučníci takto neaplikují ve svých životech???

Big smile Big smile Big smile

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Obrázek uživatele Samain

Drsoň

Ani nezná Mendlovy zákony. Ale může si to snadno dohledat a velice jednoduše spočítat. On to ví, ale prostě to z ideologických důvodů nesmí udělat.

No, je to možné. Ale já si pořád nejsem jistá, jestli by věděl co počítá a co z toho vyplývá.

Dancing with the moonlight knight.

Obrázek uživatele Samain

šťoura

Na druhou stranu příroda může pracovat na mnohem více jedincích a vyzkoušet (vybírat) větší vzorek mutací - takže může předehnat lidskou efektivitu prostou hrubou silou.

Já bych řekla, že je třeba konkretizovat danou vlastnost, na kterou je výběr prováděn.

Dejme tomu - lední medvěd x bílý pes.
Daná vlastnost je barva.
Medvěda vybírá prostředí, psa chovatel.
Tipla bych si, že bílé variety psů vznikly rychleji.

Dancing with the moonlight knight.

Samain

Omylem jsem to odeslal dvakrát, takže tento příspěvek ignorujte.

Samain

A ty fakt myslíš, že hrábě ví co má počítat? Že má byť i jen tucha, co je to recesivita a dominance? Co znamená homozygot a co heterozygot ??

Samozřejmě, že Hrabě o genetice nic neví. Ani nezná Mendlovy zákony. Ale může si to snadno dohledat a velice jednoduše spočítat. On to ví, ale prostě to z ideologických důvodů nesmí udělat.

Obrázek uživatele Stoura

Re: Ondra - rychlost výběru

Rozdíl mezi přirozeným (přírodní faktor) a umělým (člověk-šlechtění) výběrem v časovém období? Umělý výběr je mnohem rychlejíš než přírodní, nemám pravdu?

Obecně to může ale nemusí platit.

Otázkou je, jestli Vás zajímá jen výběr samotný nebo kompletní rychlost vývoje (evoluce).

Ta rychlost závisí na mnoha faktorech, z nichž některé lze šlechtěním urychlit a jiné ne. Například výběr samotný (hledání vhodných znaků, prioritní rozmnožení, hledání vhodného partnera) může člověk dělat ze svého pohledu výrazně (řádově) efektivněji. Na druhou stranu příroda může pracovat na mnohem více jedincích a vyzkoušet (vybírat) větší vzorek mutací - takže může předehnat lidskou efektivitu prostou hrubou silou.

Už z tohoto jednoduchého pohledu je asi jasné, že jednoznačnou odpověď lze dát těžko. Nejspíš proto jste ji nenalezl.

Obrázek uživatele Samain

šťoura

Spíš bych odhadoval, že to buď přejde, nebo okecá sprškou výpadů. Tím by se svým vlastním testem hezky ohodnotil. Smile

Pokud ale daných pět pětic rozdílů uvede, rád přiznám, že jsem se v něm mýlil.

Nevím. Už dvakrát jsem ho žádala, aby doložil a vysvětlil, v čem konkrétně jsem demagog a kde plácám páté přes deváté a přešel....

Dancing with the moonlight knight.

Customize This