Zásadní rozdíl mezi lidmi a zvířaty


Michael Egnor

Z http://www.evolutionnews.org/2015/11/the_fundamental_2100661.html
přeložil M. T., editace Pavel Kábrt – 11/2015, /pavelkabrt@seznam.cz/. Článek vyšel na stránkách EVOLUTION NEWS AND VIEWS 5. listopadu 2015.

Jonathan Marks je biologickým antropologem [není kreacionistou, ale často se vysmívá evolucionistům, např. v knížce: Jsme téměř 100 % šimpanzi?]; nedávno napsal esej (essay) o hlubokých rozdílech mezi lidskými bytostmi a lidoopy. Paul Nelson a Ann Gaugerová se k němu i jeho spisům už vyjádřili (zde a zde). Marksův esej rozproudil určité spory (controversy), ale jeho základní myšlenka je správná.

Marks tvrdí:

    Argument, že "jsme opicemi" není platným evolučním argumentem. Koneckonců, významný evoluční biolog George Gaylord Simpson napsal v klasické práci z roku 1949, "Není pravda, že je člověk lidoopem, ať už se vám to líbí nebo ne."

Marks přijímá teorii o původu ze společného předka a věří, že pocházíme z opic. Zdůrazňuje, že evoluční vztahy nejsou totéž jako totožný charakter příslušných tvorů. Původ z opic neznamená, že jsme opicemi. Taxonomie není totéž jako identita. Souhlasím.

Marks to vyjadřuje takto:

    Věda neříká, že jsem opice, protože mám opičí předky, stejně jako neříká, že jsem otrok, protože moji předkové byli otroci. Výrok, že jste tím, čím byli vaši předci, vyjadřuje bio-politický fakt, nikoli biologický fakt.

Nehledě na silné i slabé stránky evolučního argumentu, že lidé pocházejí z opic, jsou rozdíly mezi lidmi a opicemi tak hluboké, že činí z názoru, že lidé jsou opice, absolutní nesmysl.

Je důležité uvědomit si zásadní rozdíl mezi lidmi a zvířaty. Zvířata jako třeba opice mají materiální duševní síly. Pod slovem materiální mám na mysli schopnosti, které jsou v daném okamžiku přítomny v mozku a ve svém fungování závisí zcela na hmotě. Tyto schopnosti zahrnují cítění, vnímání, představivost (schopnost vytvářet mentální obrazy), paměť (vnímaného či viděného) a chuť. Zvířata mají duševní schopnost vnímat a odpovídat na konkrétní jednotlivosti, což jsou specifické hmotné předměty jako třeba jiná zvířata, potrava, překážky a predátoři.

Lidské bytosti mají duševní schopnosti, které zahrnují materiální duševní schopnosti zvířat, ale nadto je jim vlastní zásadně odlišný druh myšlení. Lidské bytosti myslí abstraktně a zvířata nikoli. Lidské bytosti mají schopnost zamýšlet se nad abstraktními [obecnými], celovesmírnými záležitostmi, což jsou koncepty, které nemají předlohu v momentálním, konkrétním hmotném světě. Lidské bytosti přemýšlejí o matematice, literatuře, umění, jazyku, spravedlnosti, milosrdenství a nekonečné knihovně abstraktních pojmů. Lidské bytosti jsou racionálními zvířaty.

Lidská racionalita není pouhým vysoce vyvinutým druhem zvířecího vnímání. Lidská racionalita je kvalitativně odlišná - - ontologicky odlišná - - od zvířecího vnímání. Lidská racionalita je odlišná, protože je nehmotná. Přemýšlení o celovesmírných záležitostech nemůže být zakotveno v momentálním hmotném bytí, protože ani tyto univerzální záležitosti nejsou samy o sobě hmotné a nemohou najít své sídlo v žádné hmotné momentální entitě.

Zdůrazňuji zde rozdíl mezi zastoupením a přímou konkrétní existencí. Zastoupení (znázornění) je mapa určité věci. Konkrétní momentální jev je věc sama. Všeobecnosti lze znázornit ve hmotě - - slova, která píšu v tomto textu, reprezentují určité pojmy - - ale všeobecné pojmy nemohou být zhmotněny. Pojmy samy o sobě nelze vložit do monitoru, nebo na kus papíru, ani nemohou tyto pojmy existovat fyzicky v mém mozku. Pojmy, které jsou univerzální, všeobecné, jsou nehmotné.

Zvířata jsou čistě hmotná jsoucna. Nepoužívají koncepční myšlení. Zažívají hlad a bolest. Nezamýšlejí se nad nespravedlností utrpení.

Lidská bytost je hmotná i nehmotná - - složená bytost. Máme hmotná těla a naše vnímání a představy a chutě jsou materiální síly momentálně fyzicky přítomné v našich mozcích. Ale náš rozum - - naše schopnost abstraktně myslet - - je zcela nehmotná síla a naše vůle, která jedná v souladu s naším rozumem, je nehmotná síla. Náš intelekt a naše vůle závisí na hmotě, pokud jde o jejich běžné fungování, do té míry, že závisí na vnímání a představivosti a paměti, ale samy o sobě nemají hmotnou povahu. Je to naše schopnost abstraktně myslet, která nás odlišuje od opic. Je to radikální rozdíl - - nezměrný kvalitativní rozdíl, nikoli kvantitativní rozdíl.

Lišíme se od opic víc než se liší opice od virů. Naše odlišnost je metafyzickou propastí. Projevuje se to zřetelně a jasně v našem biologickém bytí. Jsme rozumnými zvířaty a naše racionalita je jediným a svrchovaným zdrojem naší odlišnosti. Taxonomické soustavy, které zdůrazňují fyzické a genetické podobnosti a ignorují fakt, že lidské bytosti jsou zčásti nehmotnými jsoucny, která jsou schopna abstraktního myšlení a přemýšlení o mravním zákoně a věčnosti, jsou žalostně nepřiměřené nástroje, máme-li popsat člověka.

Tvrzení, že člověk je opice, popírá samo sebe. Nebyli bychom schopni vyjádřit podobně nesmyslnou myšlenku, kdybychom byli opicemi a ne lidmi.

[Poznámka pro křesťany: Bible říká jasně, že vyšší zvířata jsou živou duší, ale pouze člověk byl stvořen k obrazu Božímu a dostal Božího ducha, hebrejsky ruách, a stal se i živou duší, nefeš. Při smrti se duch vrací k Bohu, duše odchází do šeolu, kde "spí" a čeká na vzkříšení a někteří na soud.]

PřílohaVelikost
00828-27.12.2015-zasadni_rozdil_mezi_lidmi_a_zviraty.doc70.5 KB
Průměr: 5 (1 vote)

Re: KTE

Marks tvrdí:
Argument, že "jsme opicemi" není platným evolučním argumentem. Koneckonců, významný evoluční biolog George Gaylord Simpson napsal v klasické práci z roku 1949, "Není pravda, že je člověk lidoopem, ať už se vám to líbí nebo ne."

Záleží na definicích těch slov.

Pavel Kábrt

Domníváte se, že Jonhathan Marks také tvrdí následující?

(1) Lišíme se od opic víc než se liší opice od virů.

(2) Lidské bytosti jsou zčásti nehmotnými jsoucny, která jsou (KTE: na rozdíl od zvířat) schopna abstraktního myšlení a přemýšlení o mravním zákoně a věčnosti.

Já se to nedomnívám. Uvedená tvrzení pocházejí od duchaře Michaela Egnora, autora článku. Vy ve svém (vůči Treviso) výsměšném příspěvku adresovanému Vlastovi Vyskoč tyhle hlouposti přisuzujete Jonathanu Marksovi. Ale když dle vaší hluboce pomýlené a falešné ideologie může být Albert Einstein kreacionistou, možné je vše, jakkoli logika roní slzy jako hráchy.

citáty

Když už jsme u těch citátů, to samé se dá říct i o údajném citátu Alberta Einsteina, který byl použit u předešlého článku:

Lidstvo se buď vrátí k Bohu, nebo se zničí.

Tohle Einstein jakožto panteista s velkou pravděpodobností nikdy neřekl. Kromě toho je dokázáno, že spousta citátů byla Einsteinovi dokonce ještě za jeho života připisována mylně, což i sám Einstein komentoval:

Byla to samozřejmě lež, co jste četl o mých náboženských přesvědčeních, lež, která je systematicky opakovaná. Nevěřím v osobního Boha a toto jsem nikdy nepopíral, ale vždy se vyjádřil jasně. Jestliže je ve mně něco, co lze nazvat náboženským, pak je to nespoutaný obdiv ke stavbě světa aspoň potud, pokud ji naše věda umí odhalit.

KTE

Já špatně střílím, Vy špatně čtete:

Marks tvrdí:
Argument, že "jsme opicemi" není platným evolučním argumentem. Koneckonců, významný evoluční biolog George Gaylord Simpson napsal v klasické práci z roku 1949, "Není pravda, že je člověk lidoopem, ať už se vám to líbí nebo ne."

Marks to vyjadřuje takto:
Věda neříká, že jsem opice, protože mám opičí předky, stejně jako neříká, že jsem otrok, protože moji předkové byli otroci. Výrok, že jste tím, čím byli vaši předci, vyjadřuje bio-politický fakt, nikoli biologický fakt.

PK

Pavel Kábrt

Zkoušíte to hezky, ale jako obvykle se jen zesměšňujete. Zde se dá odpovědět i jinak než "nevím". Citovaný odstavec totiž nenapsal Jonathan Marx, který to má v hlavě relativně v pořádku, ale duchař Michael Egnor, autor článku.

Na Trevisově komentáři je sympatické, že úvahy evolučního molekulárního antropologa Jonathana Markse nazývá filozofickými kecy. To ucho kreacionisty rádo slyší. Zdraví PK
Napsal uživatel Pavel Kabrt dne Po, 12/28/2015 - 21:00.

Střílíte špatnou muškou nebo na špatný cíl. Ale to je u kreacionistů běžná praxe mimo rozlišovací schopnost jejich "logiky".

KTE

Citované napsal Jonathan Marx?

Dovolím si odpovědět Vašimi vlastními slovy: nevím, a to, že to nevím, a odmítám o tom i spekulovat, snad ještě neznamená, že to nenapsal? PK

Pavel Kábrt

Lišíme se od opic víc než se liší opice od virů. Naše odlišnost je metafyzickou propastí. Projevuje se to zřetelně a jasně v našem biologickém bytí. Jsme rozumnými zvířaty a naše racionalita je jediným a svrchovaným zdrojem naší odlišnosti. Taxonomické soustavy, které zdůrazňují fyzické a genetické podobnosti a ignorují fakt, že lidské bytosti jsou zčásti nehmotnými jsoucny, která jsou schopna abstraktního myšlení a přemýšlení o mravním zákoně a věčnosti, jsou žalostně nepřiměřené nástroje, máme-li popsat člověka.

Citované napsal Jonathan Marx? To snad ne!

Vlastik

To je dobrý postřeh, ten rozdíl ve stvoření zvířat a člověka ("Vydej země rozmanité druhy živočichů...Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem...").

Na Trevisově komentáři je sympatické, že úvahy evolučního molekulárního antropologa Jonathana Markse nazývá filozofickými kecy. To ucho kreacionisty rádo slyší. Zdraví PK

Pro mě to žádné filosofování není.

Pisatel poukazuje na pouhý fakt toho, že si uvědomuje určité věci - a to - rozdíl mezi člověkem a jakýmkoli jiným zvířetem.

A ten rozdíl je tak velký, že mezi nimi není nic, co by tento rozdíl bylo možné překlenout a to jakýmkoli způsobem.

Rozdíl není v tom, z čeho se zvířata a lidé skládají, ale v tom, jak jednají.

A to si pisatel tohoto pojednání velmi dobře uvědomuje.

Také je to řečené jasně i v Bibli. Člověk i zvířata povstali určitým způsobem ze země. Rozdíl však v tom "tvoření" byl v tom, že zvířata vydala sama země, kdežto člověk byl stvořen přímo Bohem z "prachu země". Pokud je tedy zde naznačen rozdíl v tom, odkud a jak pochází živí tvorové, pak ten rozdíl bude jistě patrný i v tom, jak kdo a proč jedná a jakým způsobem. To je také myslím celkem pochopitelné a v souladu s tím, co je v Bibli v Genesis řečené. V.S.

Re: Zásadní rozdíl mezi lidmi a zvířaty

Lišíme se od opic víc než se liší opice od virů. Naše odlišnost je metafyzickou propastí. Projevuje se to zřetelně a jasně v našem biologickém bytí. Jsme rozumnými zvířaty a naše racionalita je jediným a svrchovaným zdrojem naší odlišnosti. Taxonomické soustavy, které zdůrazňují fyzické a genetické podobnosti a ignorují fakt, že lidské bytosti jsou zčásti nehmotnými jsoucny, která jsou schopna abstraktního myšlení a přemýšlení o mravním zákoně a věčnosti, jsou žalostně nepřiměřené nástroje, máme-li popsat člověka.

Proto nemám rád filozofii, jsou to kecy o ničem Smile

Customize This