Zamyšlení nad přílohou Kostnických jisker o kreacionismu a evoluci

Týdeník nekatolických křesťanů Kostnické jiskry vydali zvláštní přílohu o kreacionismu a evoluci, ke které se však vyjadřovali pouze evolucionisté a to RNDr. Pavol Javornický z Církve bratrské (biolog a bývalý pracovník Hydrobiologické laboratoře ČSAV, autor knihy „Když se věda s vírou nehádá“) a RNDr. Jiří Nečas (odborný asistent na katedře matematiky a statistiky VŠE, člen Ekologické sekce České křesťanské akademie). Přílohu naleznete v dvojčísle 2-3/2013 ze dne 23. ledna, pdf verze ZDE. K příloze si dovoluji dodat několik svých zamyšlení.

Autor prvního článku, RNDr. Pavol Javornický, CSc. z Církve bratrské nazval svůj článek velmi výstižně: „Bezbožná evoluce“ Nicméně to je asi všechno. Následuje povzdech nad skutečností, že na internetu bojují někteří křesťané proti teorii biologického vývoje - evoluci. Zároveň dodává, že bulvárnější část vydává Darwina jako lstivého ateistu, který připravuje o víru ve Stvořitele. V této souvislosti mne velice mrzí, že bratr Javornický, snad v obavách z toho, že by si náš web někdo vyhledal, do článku neuvedl konkrétně, jaké bulvární média má na mysli.



Autor dále pokračuje historickým exkurzem, jak se věřící mýlili, např. v otázce vnímání blesku jako akt Božího hněvu a vysvětluje, že si lidé Bohem vysvětlovali to, co nevěděli. Pochopitelně, jak jsme si již zvykli, mezi řádky se vzpomene na geocentrický systém, placatou Zemi a Gelilea s uvedením konkrétních veršů, které jsou v Bibli špatně, např. Ž 104:5, Ž 19:7, ad. Úvod plně postačuje, aby čtenář pochopil, kam článek míří a to zřejmě k podpoře Darwina.

Úvod má však závažné argumentační vady. Pominuli skutečnost, že z hermeneutického hlediska zavádějícím způsobem uvádí autor jako vědecky chybné části Bible Žalmy, tzn. literární útvar báseň, poezie a informační kvalitu těchto textů srovnává s literárním stylem ZPRÁVA (o stvoření) a že cituje slavné teology (Kalvín, Barth) vytržené z kontextu mi už připadá jako nefér. Nicméně největší chybou bratra Javornického už je samotný fakt zpochybňování biblické zvěsti. Zpochybníme-li totiž zprávu o stvoření obsaženou v knize Genesis kvůli současnému postoji převážné části vědecké veřejnosti, tak analogicky můžeme zpochybnit Kristovo zmrtvýchvstání, nanebevzetí, proměnění vody ve víno, uzdravování očí bahnem a další zázraky, které věda rovněž odmítá. Ptám se: "Co pak z Božího Slova zbude?"

Javornického myšlení mi připomíná modernistický racionalismus 20-30. let 20. století, kdy se například přechod Izraelitů přes moře vysvětloval ne jako zázrak, ale jako jakási náhoda, kdy odliv umožnil přejí v rákosí (např. časopis Seménka, apod.) Autor sám sice nic díky Bohu nevysvětluje, nejspíše proto, že vysvětlením je pro něj Darwin, a navíc tvrdí, že přírodou a přírodními vědami nedokážeme existenci Boha. V tomto ohledu jde dokonce dál než katolík Vácha, který sice nepovažuje přírodu za zjevení Boha, ale alespoň připouští, že člověk, který Boha poznal z Písma, může Boha v přírodě poznat. Každopádně se domnívám, že úvahy typu zda je nebo není v přírodě obsažen Bůh a kdo ho tam vidí, stejně vědce nezajímají. Myslím, že kompromisní úvahy jsou směrovány hlavně k uším tradičních konzervativních věřících, kteří se dosud neodklonili od víry svých předků a od Pravdy o Stvoření obsažené v Bibli. Věda se totiž s vírou nehádá a taky proč. Věda považuje víru i Boha za nadbytečný prvek, kterým se nezabývá.

Pokud vydržíte číst dál, asi vás nepřekvapí, že si autor neodpustí útok na kreacionisty, kteří prý tvrdí, že evoluce je nedokázaná domněnka, hypotéza, která popírá Stvořitele. A hned přitaká darwinistům, že evoluce na Zemi proběhla a že je dobře zdokumentovaná. To jsme ovšem od evolucionisty mohli čekat, i když není dosti informován, neboť moderní kreacionismus z části pozorovatelnou evoluci v rámci původně stvořených druhů připouští (mikroevoluci), ale to by bylo na jinou diskuzi. Co je však pozoruhodné, že obratem Javornický varuje před čistě materialistickým pojetím přírodních procesů a všímá si například, že lásku, důvěru nebo přátelství čistě mechanicky vysvětlit nelze. Pozn. samozřejmě lze, ale to jen na okraj.

Autor pak dále opět cituje Váchu, se kterým sdílí jeho obavu o to, aby kreacionisté svojí bojovností neodradili vědce od víry a opět si povzdechne, že bibličtí fundamentalisté vydávají knihy, videa, prezentace nebo že prý zakládají muzea, které mají diskreditovat darwinistickou evoluci. A navíc má pocit, že tyto "výtvory" budí senzace a dobře se prodávají. Pozn. v této souvislosti vyjmenoval hned několik argumentů z našeho webu. Bratr Javornický pak dodává, že máme nechat vědce ať si samy korigují své teorie.



Nejzajímavější myšlenka článku je myslím : "Evoluce nepopírá Stvořitele, ale objevuje Jeho metody." S touto myšlenkou souhlasím i já osobně, neboť evoluce je fakt, který můžeme pozorovat, např. vývoj psů z vlka, koní z osla, apod., ale tím rozhodně na rozdíl od autora nepřitakávám hrubému darwinismu, který s žádným Bohem vůbec nepočítá. Od této chvíle jako by autor přikročil od biologie k teologii. Snaží se zajímavým způsobem překonat některé biblicky nepřekonatelné koncepty jako např. evoluce-smrt, evoluce-smysl-cil-života, apod. Velmi oceňuji a to bych rád zdůraznil, že biolog Javornický nepovažuje svět za souhru náhod a upozorňuje na nenáhodnost a cílenost existence člověka. Všímá si v Písmu, že Bůh může jednat buď okamžitým zásahem a nebo tvůrčími procesy (rovněž souhlasím) a že podivuhodnost Božího díla spočívá hlavně v absolutním začátku, který nese zárodečný plán.

Autor by se klidně mohl přihlásit k ID, neboť jeho teologické myšlenky s progresivními kreacionisty více méně korespondují, je však škoda, že se neustále sám řadí na stranu evolucionistů. V závěru opět bohužel použil staré známé heslo, že Bible není encyklopedie a že je to hlavně kniha o Bohu a o člověku. Je však dobré, že si stále uchovává víru v to, že všechno živé na světě je Božím stvořením, způsob zkoumání stvoření však přenechává vědě. Článek, přestože se tváří protikreacionisticky, hodnotím jako velmi podnětný a zajímavý a doporučuji jeho přečtení.

Další článek s názvem "Víra a věda se vzájemně potřebují" napsal evangelík RNDr. Jiří Nečas. Jak však název mylně napovídá, bohužel, rozhodně nejde o oponenturu br. Javornickému. Články autora jsou již známé a v průběhu let se moc, co se týče hlavních myšlenek, nemění, nicméně přesto cítím jakýsi posun k lepšímu. Autor hned v úvodu hovoří opět a již asi po tisící o Galileovi (proti kreacionismu se již 150 let argumentuje podobně), ale pak překvapivě píše o faktoru "náhoda", kterým lidé vysvětlují to, čemu nerozumí. Pozn. dříve se říkalo to Bůh! a nyní to náhoda! Nečas se pak přeci jen trochu vymezuje proti Javornickému a tvrdí, že věda a víra se vzájemně potřebují, s čímž souhlasím.

Je vidět, že autor se věnuje ekologii a že rozpoznal kladný vliv víry na vztah ke stvoření, na který opakovaně a nejen v tomto článku upozorňuje. Zdůrazňuje lásku ke stvoření, ale zároveň on osobně vidí jako důležité mít i vděčnost za vědu, která je podle něj vzácným Božím darem. Nečasův článek je proti Javornickému nezvykle mírný a vůči kreacionistům méně útočný. Rovněž doporučuji k přečtení.



Závěr:
Jak vidno, týdeník Kostnické jiskry (šéfredaktor baptista Jiří Kejř) našel odvahu vydat přílohu na kontroverzní téma, za což jim patří díky. Bohužel však nebyl osloven žádný vyloženě prokreacionistický autor, ovšem respektujme názor redakce prezentovat směr, který si vybrala a tím je zacílenost na kompromis vědy a víry.

Ten má podle mého názoru svá velká úskalí v podobě zpochybňování Písma svatého a následného odpadávání věřících od víry, což jsme mohli ve velkém pozorovat v II. polovině 20. století. Zároveň se domnívám, že strategie církevně si myslet něco jiného a nedbat na názor vědy není účinná a že odpadnutí vždy nezabrání. Líbí se mi i některé teologické myšlenky Javornického a pokud by si odpustil dehonestování kreacionistů, byl by pro apologetiku víry vůči ateistickému darwinismu jistě přínosem. Obdobně Nečas má podle mého názoru svoji kladnou část v ekologické rovině a je škodou, že ač minimálně teista, stále cítí s darwinismem jistou přináležitost.

Byl bych velice rád, kdyby si křesťané uvědomili, že Písmo svaté je základ, na kterém naše víra stojí a že Pravda o Stvořiteli je pilířem, který, když se zhroutí, padá vše ostatní. Jistě, není nutné se přít o detaily biologie, ale myšlenka KREACE - stvoření, by měla být vlastní všem křesťanům, kteří na stvoření světa věří. Tedy každý kdo věří na kreaci je vlastně kreacionista, i když se za něj jako například výše uvedení autoři, k lítosti Boží, nepovažují.

Zdroj: http://www.evangelickytydenik.cz/archiv/et-2013-2.pdf?fid=1358957913

Průměr: 2.9 (10 votes)

KTE

Skvele postrehy.
Mozna, kdyz to napise nekdo verici, tak to kreacioniste (alespon nekteri) "berou" spis, nez kdyz podobne veci pisu ja...

Odp:

A ještě je tam jeden článek - Věda a víra od Ing. Blahoslava Košťáka, CSc., vědeckého pracovníka Ústavu struktury a mechaniky hornin AVČR, odd. inženýrské geologie, člena Církve bratrské.

Cituji:

Zjednodušují (kreacionisté), i když dnes již nikdo netvrdí, že je Země placatá. Je však ke škodě celé diskusi, jestliže argumentují věcmi, které nemají k takovému tvrzení daleko. Zavírají tím dveře dohody.
Bůh přesahuje lidské bytí i lidské schopnosti. Věda je racionálně vázána na hmotnou přirozenost světa a tak nemůže existenci Boha dokázat, ale ani vyvrátit. Účelem vědy je racionální rozhodování v materiálním světě. Víra přesahuje materiální skutečnosti, a proto se nevejde do vědeckých teorií. Není uzpůsobena tyto teorie vyvracet, nebo i dokazovat.

Možná by se Pavel Kábrt a podobní měli u pana Košťáka pozajímat, jak je to například se stářím hornin a radiometrickým datováním.

Odp: ...

A jeste toto:

Zpochybníme-li totiž zprávu o stvoření obsaženou v knize Genesis kvůli současnému postoji převážné části vědecké veřejnosti, tak analogicky můžeme zpochybnit Kristovo zmrtvýchvstání, nanebevzetí, proměnění vody ve víno, uzdravování očí bahnem a další zázraky, které věda rovněž odmítá.

To je docela casty argument. Protiotazka by znela asi "a proc bychom to meli delat"? Zduvodneni "protoze veda to rovnez odmita" ve skutecnosti prilis dobrym zduvodnenim neni a to z duvodu, ktere jsem tu uz opakovane uvadel.

Navic ani nejde o "zpochybneni", ale o jiny vyklad (pristup) a to je podle me trochu rozdil. Autor by musel psat spis "zpochybnime-li totiz doslovne cteni zpravy o stvoreni..." - tahle formulace je dosti zavadejici.

...

S touto myšlenkou souhlasím i já osobně, neboť evoluce je fakt, který můžeme pozorovat, např. vývoj psů z vlka, koní z osla, apod., ale tím rozhodně na rozdíl od autora nepřitakávám hrubému darwinismu, který s žádným Bohem vůbec nepočítá.

Tak a kdopak toto psal, ze se radeji ani "nepodepsal"?
To by me tedy docela zajimalo... howto??

Customize This