Významné osobnosti skeptické vůči Darwinovi

Sestavil Jerry Bergman, PhD.

Výběr akademiků,
vědců a učenců, kteří jsou skeptičtí vůči darwinizmu

(Z http://jerrybergmanphd.com/articles/?p=94 přeložil M. T. – 12/2011. Vyšlo na stránkách Jerry Bergmana 4. listopadu 2011.)

Běžně se tvrdí, že žádný vědec není proti makroevoluci čili darwinizmu (čímž je míněn evoluční naturalizmus čili názor, že variace způsobené mutacemi plus přírodní výběr vysvětlují veškeré formy života). Například Dr. Steve Jones, profesor genetiky na University College v Londýně napsal, že „žádný vědec nepopírá ústřední pravdu Původu druhů (myslí se Darwinova kniha), myšlenku společného původu s modifikací...rostliny, zvířata i všechno ostatní má jediného předka“ (Jones, 2000, str. xvii, xxiii). Další pisatelé nepoužívají slova „veškerý“ a „žádný vědec“, a místo toho tvrdí, že „téměř žádný vědec“ neodmítá darwinizmus, jak jsme ho výše definovali. V jednom článku vyvracejícím „wiccanský kreacionizmus“ autor tvrdil, že

evoluční teorie byla potvrzena do té míry a má tak velkou vysvětlovací sílu, že je dnes ústředním organizujícím principem biologických věd. Moderní biologii si v zásadě mimo kontext evoluce nelze představit, a proto ho bezvýhradně přijímají prakticky všichni vědci pracující ve vědách o životě. Ani vědci ostatních přírodovědných oborů jako je fyzika či chemie ji nikterak zásadně nezpochybňují.

Autor pak činí následující absolutistické prohlášení:

Evoluce je brána jako fakt – a i když se snad můžeme přít o to, jaké byly její konkrétní kroky, shodneme se v každém případě v tom, že proběhla a probíhá, a že vysvětluje různorodost života na naší planetě. Ashtarothovo tvrzení (viz webový odkaz) je pravý opak pravdy, tedy toho, že „téměř žádný vědec nepřikládá váhu jiným vysvětlením původu a pestrosti života – zejména ne kreacionizmu“ (http://atheism.about.com/b/a/063194.htm - vztahuje se k 28. květnu 2004, str. 1).

Tenhle názor není ojedinělým příkladem. Zesnulý Ernst Mayr, profesor zoologie na stolici Alexandera Agassize na Harvardově univerzitě, byl „jedním z nejvlivnějších evolucionistických teoretiků naší doby“ (Ferris, 2001, str. 326). Mayr prohlašoval, že „žádný vzdělaný člověk už nezpochybňuje platnost takzvané evoluční teorie, o které nyní víme, že je prostě skutečností“ (Mayr, 2001, str. 141). A tvrdil to přes 40 let – roku 1967 napsal, že „evoluci přijímají všichni vědci“, a že z tohoto důvodu už není třeba „puntičkářsky vyjmenovávat důkazy pro evoluci“ (Mayr, 1967, str. v). Roku 1971 Mayr tvrdil , že „neví ani o jediném zasvěceném člověku, který zpochybňuje reálnost evoluce“ (Mayr, 1971, str. 49). Ani o jediném člověku! Mayr definuje evoluci, kterou nazývá „darwinizmem“, jako odmítnutí

všech nadpřirozených jevů a příčin. Teorie evoluce cestou přírodního výběru vysvětluje fakt perfektní adaptace všeho živého i jeho pestrost čistě jako výraz schopností hmoty. Už nevyžaduje Boha jako tvůrce či plánovače (Mayr 2001, str. 138).

Mayr dále dodává, že „eliminace Boha z vědy uvolnila místo pro přísně vědecká vysvětlení všech přírodních jevů“ (Mayr 2001, str. 138). Dále Mayr dovozuje, že „vpravdě epochální zásluha“ darwinizmu spočívá v tom, že „tahle teorie vyřazuje potřebu vzývat ‚prvotní hybatele‘ – tedy všechny teleologické síly“ (Mayr 2001, str. 136).

Avšak navzdory podobným prohlášením jsem dokázal celkem snadno sestavit seznam skoro 3000 vědců a profesorů, kteří odmítají darwinizmus definovaný jako variace způsobené mutacemi plus přírodním výběrem a vysvětlující s konečnou platností všechny formy života. Většina zmíněných učenců přitom má doktorát věd v nějakém oboru přírodních věd. A je to jen malý zlomek z odhadovaných 113 000 vědců a akademiků jen v samotných Spojených státech, kteří jsou skeptičtí vůči Darwinovi – podle jednoho badatele z Harvardu (Gross a Simmons, 2006). I Mayr však připouštěl, že evoluce je historickou, nikoli empirickou vědou:

Evoluční biologie je na rozdíl od fyziky a chemie vědou historickou – evolucionista se pokouší vysvětlovat události a procesy, ke kterým už došlo. Zákony a pokusy nejsou vhodnými technikami k vysvětlování takových událostí a procesů. Místo toho člověk konstruuje historické příběhy stavící na zkusmých rekonstrukcích konkrétních scénářů, které vedly k událostem, které se snaží vysvětlit (2001, str. 135).

Pomyslíme-li, že Mayr vidí věci takto realisticky, pak nás tím spíše překvapuje jeho dogmatický postoj, se kterým trvá na nezpochybnitelné, nesporné platnosti darwinizmu. Joseph McInerney, ředitel komise pro zpracovávání osnov biologických věd pro školy, která doporučila učebnici Biologické vědy: z ekologického hlediska, napsal, že

„kreacionisté tvrdí, že ‚vědci nemají jasno ohledně evoluce.‘ To je úmyslné překrucování stavu, který v biologických vědách panuje. Ve skutečnosti přijímají realitu evoluce všichni vědci“ (citováno v Hill, 1996, str. 5,7).

Tento zcestný názor se prosazuje a je přijímán přinejmenším od roku 1922, kdy profesor George Duncan konstatoval, že

Evoluce je skoro všeobecně přijímána všemi vědci jako to nejlepší vysvětlení pro realitu života. Americká asociace pro vědecký pokrok s více než 1400 členy (což zahrnuje většinu vědců Spojených států a Kanady) konstatovala v prosinci 1922 jednomyslně toto: „Žádná základní vědecká teorie není silněji podepřena důkladně ověřenými důkazy než je teorie evoluční. Důkazy pro evoluci člověka plně dostačují pro to, aby přesvědčily všechny významné světové vědce.“...H. F. Osborn z Kolumbijské univerzity píše: „Evoluce už dávno není pouhou spekulací, hypotézou, není už dokonce ani pouhou teorií. Jde o zákon živé přírody vyargumentovaný tak pevně a nezvratně jako zákon přitažlivosti v oblasti nebeských sfér“ (Duncan, 1931, str. 31-32).

Jiní sice uznávají, že existují někteří vědci skeptičtí vůči darwinizmu, ale soudí, že je jich velmi málo. Například Samuel Kounaves tvrdí, že evoluční naturalisté tvoří „99.9999 procenta vědecké komunity“ (Kounaves, 2005, str. 1).

Zdroje členů následujícího seznamu pocházejí především z okruhu mých známých, z lidí angažujících se v kreacionistických organizacích či spolcích pochybovačů o Darwinovi, a z autorů knih s kritickou tendencí. Seznam je velmi kusý, a omlouvám se tímto četným osobnostem, které jsem vynechal. Odhaduji, že kdybych měl čas a prostředky, mohl bych snadno sestavit seznam čítající přes 10 000 jmen. Také jsem členem tří diskuzních skupin, do kterých je zapojeno přes 400 kreacionistů a zastánců inteligentního plánu (ID), a přitom jsem mnohé z nich do svého seznamu nemohl zařadit pro jejich oprávněné obavy z toho, že kdyby se jejich nadřízení dověděli, že sympatizují se zmíněnými organizacemi, mohlo by to negativně ovlivnit jejich kariéru. Do seznamu jsem samozřejmě nezařadil nikoho, kdo by si to z jakýchkoli důvodů nemohl dovolit nebo kdo by mi nedal své výslovné svolení.

Na svém veřejném seznamu mám i tak skoro 3000 jmen včetně zhruba tuctu laureátů Nobelovy ceny, ale bohužel velké množství lidí, kteří by tam mohli být včetně profesorů vyšších odborných škol, odmítlo můj návrh zařadit je na seznam z důvodných obav před možnými represáliemi nebo poškozením své kariéry. Mnozí z těch, kteří nedali svolení k zařazení do seznamu, jsou mladí vysokoškolští studenti zakládající si teprve vlastní existenci nebo pedagogové bojící se, že „vystaví-li se na odiv“, mohlo by to vážně poškodit jejich kariéru. Tomu velmi dobře rozumím. Z tohoto důvodu mám ještě soukromý seznam s více než tisícem jmen.

Mnozí lidé na mém veřejném seznamu jsou vážení profesoři se zajištěnou budoucností učící na křesťanských univerzitách, které chrání jejich akademickou svobodu, se kterou mohou kritizovat darwinizmus, nebo pracují v průmyslu či ve zdravotnictví, kde se hned jejich kolegové nepobouří, zpochybní-li někdo Darwina. Někteří lidé z mého seznamu se dnes na plný úvazek věnují přednášení či psaní o původu života a vesmíru a nejsou už tedy závislí na světském zaměstnání, kterým by si museli vydělávat na chléb. Mnozí další jsou lidmi v důchodu, a tak jim už nehrozí represálie za jejich pochybnosti o Darwinovi. Někteří zase souhlasili se zveřejněním svého jména s podmínkou, že u něj nebude uvedeno jejich současné zaměstnání. Ve svém projektu pokračuji a velmi děkuji všem, kdo mi v mém úsilí, trvajícím nyní již šestý rok, pomáhali. Kontaktoval jsem většinu lidí ze svého seznamu, ale v případě, že zveřejnili knihy nebo články stavící se jednoznačně proti darwinizmu či byli aktivní v různých kreacionistických hnutích a hnutích teorie ID, neověřoval jsem si už většinou jejich názor.

Většina následujících vědců a pedagogů z celého světa (až tenhle seznam zveřejním, mohou být někteří již mrtvi) zavrhuje „darwinizmus“ definovaný takto: víra, že evoluční teorie a teorie o původu ze společného předka mohou vysvětlit veškerý existující i bývalý život. Několik málo z podepsaných přijímá teorii o původu ze společného předka, ale odmítá darwinistické mechanizmy. Téměř všichni lidé z mého seznamu jsou rovněž skeptičtí vůči schopnosti náhodných mutací a přírodního výběru vysvětlit složitost života. Navíc všichni zdůrazňovali, že by se mělo podpořit pečlivé prošetření důkazů svědčících pro darwinizmus. Můj seznam dokazuje, že Mayrovo tvrzení, že „žádný vzdělaný člověk už nezpochybňuje platnost“ darwinizmu podle jeho definice, je nejen nepravdivé, nýbrž i neomluvitelně nezodpovědné. Navíc mnozí z „mých“ vědců, pedagogů i studentů publikovali odborné práce ze svého oboru, někteří z nich mají na kontě nespočet knih a článků. Jeden průzkum (Elliott, 1990) přitom konstatuje, že přibližně polovina tehdejších členů výboru Společnosti pro výzkum Stvoření zveřejnila odborné práce, které citovali jiní vědci. Takže „se zdá oprávněné tvrdit, že většina členů CRS jsou váženými vědci, ne-li přímo kapacitami.“

Seznamy „Darwin Skeptics“ jsou zde: A-C/D-F/G-I/J-L/M-O/P-R/S-U/V-Z

PřílohaVelikost
00472-12.12.2011-vyznamne_osobnosti_skepticke_vuci_darwinovi.doc53 KB
Průměr: 2.5 (8 votes)
Obrázek uživatele Eva

Anonym Pavel

ad - Kompasom vieme indikovať prítomnosť napätia.

Já si celou dobu myslím to stejné, a jsem zvědavá, kdo ten spor rozsekne....Smile....

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

zajímavý text

Eva

Noosféra a hypotéza Gaia

Pojem “noosféra” byla zformulována v první polovině 20. století třemi významnými vědci: Francouzi Eduoardem Le Roy (1870-1954), Pierrem Teilhardem de Chardin (1881-1955) a Rusem Vladimirem Ivanovičem Vernadským (1863-1945). Přestože na jejím dalším vývoji se podíleli zejména poslední dva jmenovaní, stal se kvůli komunistické perzekuci a následné smrti Vernadského ve vězení hlavním propagátorem ideje francouzský paleontolog, geolog, jezuita a myslitel Chardin.

Podle něj můžeme na Zemi, která má ve vesmíru výsadní postavení, pozorovat proces korpuskulizace, zvyšování komplexnosti jevů od nejprimitivnějších (neživé hmoty) až po člověka, jehož mozek je nejkomplexnější entitou ve vesmíru. Současným člověkem, respektive individualizovaným člověkem celý proces nekončí. Tak jako život na Zemi vytváří povlak, zvaný biosféra, vzniká již dnes na Zemi vrstva myšlení, noosféra, složená z lidského vědomí. Logický proces vede ke skutečné komplexní noosféře, kde jednotlivé mozky budou navzájem propojeny a kde jedinec přestane být individuem, ale stane se částí celku. Noosféra se tak stane skutečnou šedou kůrou mozkovou spojeného lidstva S dalším rozvojem lidského druhu (např. expanse do vesmíru) by se naše vidění světa mělo stále sbíhat, “lidstvo skončí, až konečně porozumí, totiž svede a shromáždí totální, konečnou reflexi všeho do jediné společné myšlenky a společného zaujetí.” Dokončení této totalizace, spojení lidských vědomí do jediného bodu, je jakousi analogií počátečního ohniska vesmíru před velkým třeskem, sjednocení všech myslících bytostí se Teilhardovi jeví nejen jako cíl lidstva, ale i jako absolutní cíl celého vesmíru, universálním ohniskem ke kterému by měla noosféra dospět, které obsáhne v jediném vědomí vesmír je pro Teilharda bod Omega, “bod setkání vrcholně soustředěného vesmíru s jiným, ještě hlubším středem, který trvá sám ze sebe, s absolutně posledním principem nevratnosti a personalizace, s jediným pravým bodem Omega ...”

Teilhard psal své poslední eseje na počátku 50. let, tedy na samém prahu vývoje počítačové techniky. Přesto zmiňuje výpočetní techniku jako jeden z nástrojů, který může k uskutečnění jeho vize přispět. Skutečně, téměř půl století po Teilhardovi přichází teoretici cyberspace k podobným závěrům. Na konferenci European Meetings on Cybernetics and Systems Research ve Vídni v dubnu 1996 se jako jeden z možných společenských dopadů rozvoje počítačových sítí diskutuje o vzniku tzv. supermozku, síť je chápána jako externí mozek, který obsahuje souhrn zkušeností lidstva. Pokud není dnes náš současný supermozek ještě zcela vyvinut, připomeňme ambiciózní Al Gorovu vizi Globální informační infrastruktury, jako online souhrnu obsahu všech knihoven a poznatků lidstva, ke kterým bude mít v budoucnosti přístup každý bez technických, politických či jiných bariér. Nemluví snad tato vize a Teilhard o tom samém?

Jacques Vallée a další teoretici Webu mluví o informační singularitě, která znamená že informace na síti budou okamžitě dostupné každému. Existence společného externího supermozku je samozřejmě krokem ke sjednocení lidstva, na vídeňské konferenci se F. Heylighen zamýšlí, zda půjde o totální sjednocení do jakési superbytosti (obdoba Teilhardových myšlenek), či zda jen o zvýšení individuálních schopností vedoucí k meta - bytí (spíše variace na extropiánskou filosofii).

Teilhardův pohled na svět, jakožto pohled křesťana, byl nutné antropocentrický, zejména v nepřiznání schopnosti sebereflexe ostatním živým druhům. Podle britského přírodovědce Ruperta Sheldrakea ale existují informační pole, která bychom mohli přirovnat k noosféře, kolem každého druhu. Tato tzv. morfogenetická pole jsou jakousi druhovou paměti, do které se zapisují zkušenosti každého jedince druhu, byť nepředané genetickou cestou. Účinky morfogenetického pole jsou ilustruovány na příkladě sté opice - poté co se stá opice naučila umývat si potravu, najednou si začaly stejně počínat všechny opice v kraji, i ty, které s první stovkou nepřišly vůbec do styku. Morfogenetická pole jsou podle Sheldrakea dosud nepoznaným druhem informačního pole; podle některých přírodovědců se váží i k vyšším celkům, tj. například celé krajinné jednotce. Pokud by tato teorie byla správná, tak ve skutečnosti noosféra již dávno existuje a globální počítačové propojování k ní vytváří pouze zjednodušené zrcadlo.

Obrázek uživatele Šriber

Nosotonda

Například to, co se děje v "demokratických státech" od dob osvícenství s dnešním liberalismem a etickým relativismem.

Je tam lépe než v těch ostatních ?

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Obrázek uživatele Eva

Antonio

ad - "Nešťastný je člověk, která zná všechno, ale nezná Tebe, Bože." píše o člověku, která...

Jsou dvě možnosti, Antonio. Buď je to překlep a nebo sv. Augustin prozřel.
Smile

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

Obrázek uživatele Eva

george

Jiříku, omlouvám se...ale mohl bys mi ještě jednou zkopírovat ten text o noosféře? Já jsem si to tenkrát neuložila a samozřejmě je to zasypané ...Sad

Díky.

_____________________________

dodatek dnes - 7.5. - beru zpět, našla jsem to.

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

Obrázek uživatele Nosotonda

Evi

Zajímavé je, že svatý Augustýn měl výhrady a možná i averzi vůči ženám: "Žena je živočich, která nemá ani pevnost, ani stálost." , a přesto je do svého obrácení vyhledával až příliš často, anžto nevydržel ani den bez ženské, a měl i syna s nevěstkou, ale zajímavé je, že v citátu "Nešťastný je člověk, která zná všechno, ale nezná Tebe, Bože." píše o člověku, která...
Máš pravdu, že jsou důležitější věci než evoluce či kreace. Například to, co se děje v "demokratických státech" od dob osvícenství s dnešním liberalismem a etickým relativismem. Stejně tehdy jako i dnes platí že: "Stát bez práva je brloh loupežníků."

Nosotonda
................................................................................................................ Lepší jest muž trpělivý než silný; a kdo panuje nad myslí svou, lepší jest než ten, kterýž dobývá města /Kniha Přísloví/

Obrázek uživatele Eva

Antonio

Antonio, drahoušku...
...moji ctitelé? Ale prosímtě...tak to není. Sešli jsme se tu svého času za příznivé konstelace hvězd, byli jste /a jste stále/ ke mně milí a galantní a já vás /nejen za to/ mám opravdu upřímě všechny ráda, tak, jak to dovoluje virtuální svět.

Díky Bohu za to!
...Smile...

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

DEATH333

Nicméně z toho, co jste napsal, to vypadá tak, že se Smrt s Evou "nemusí" (něco proti ní má) - což zcela jistě není pravda, protože Smrt proti Evě nic nemá.

Ee, obracene.
Alespon jak to tak sleduju... samozrejme to muze byt jen muj dojem, nu.
Ostatne ja se v zenach nevyznam. Tongue

Avšak, když už Smrt VÍ, tak to Evě říci musela.

Jasneee... vsak Eva prece take VI. Tongue

A to stejně tak, jako to Smrt udělala i u Vás.

Se mnou to ovsem tak jednoduche mit nebudes - paradoxne prave kvuli tomu, ze ja nejsem ten kdo VI... Wink

Obrázek uživatele Nosotonda

Evi

S trochou nadsázky mohu konstatovat, že jsi výrazná osobnost, která je obohacením každé diskuse. Jsem tomu rád, že jsem mohl být v zástupu tvých ctitelů. Trpěl jsem, když jsem nedostal "cukřík" jako kobylka nebo "piškotek" jako pejsánek. Nicméně navždy budeš zapsána v mém srdci jako svobodomyslná bytost a přitom odvážná nositelka přirozených darů od Boha. Pro mne jsi důkaz přirozeného tíhnutí člověka ke svému Stvořiteli:
"Nešťastný je člověk, která zná všechno, ale nezná Tebe, Bože."

Nosotonda
................................................................................................................ Lepší jest muž trpělivý než silný; a kdo panuje nad myslí svou, lepší jest než ten, kterýž dobývá města /Kniha Přísloví/

Customize This