Více mutací znamená více nemocí, méně evoluce

**

Brian Thomas, M. S.

(Z http://www.icr.org/article/6933/ přeložil M. T. – 8/2012. Článek byl zveřejněn 3. srpna 2012 na stránkách ICR.)

Genetická věda nadále vyvrací teorii, že se lidé vyvinuli přírodním výběrem přínosných mutací. Jedna z nedávných studií použila velmi moderní techniky k tomu, aby porovnala podrobné sekvence 202 genů od 14 002 lidí (1). Vědci při ní objevili, že mnoho lidí má ve svých genových sekvencích vzácné, individuální odchylky. A ony odchylky neboli „varianty“ jsou patrně způsobeny mutacemi, a vznikly v uplynulých několika tisících letech či v ještě kratší době. Zmíněné varianty, které se vyskytují u každého, staví před evolucionisty obtížně zodpověditelné otázky, a naopak potvrzují biblické stvoření.

Článek v časopisu Science konstatuje, že uvedený rozsáhlý genetický průzkum odhalil „v porovnání s běžnými variantami nesmírné množství vzácných jednonukleotidových variant“ (1). Vzácné varianty zahrnují takové odchylky, které se vyskytují pouze u jednoho či dvou lidí nebo v jediné rodině, zatímco varianty běžné představují odchylky v DNA, které jsou přítomny u větších skupin lidí. Převážnou většinu variant tvoří varianty vzácné. O čem to svědčí?

Za prvé, znamená to, že genové varianty vznikly nedávno. Kdyby vznikly před mnoha tisíci let, dříve, než počet lidí začal strmě vzrůstat, pak by je potomci museli dědit. Ale jelikož jsou genové varianty velmi vzácné, odráží to skutečnost, že k příslušným mutacím došlo nedávno a byly vždy jedinečné.

A proč k tomuto populačnímu růstu a hromadění mutací došlo teprve teď, jsou-li lidé na planetě už „nejméně 2.4 milionu let“? (2) K explozi lidské populace mělo přece dojít už dávno, odpovídá-li stanovení jejího stáří evolucionisty pravdě (3). A lidská populace by měla už mnohokrát zkolabovat pod tíhou mutačních variant – z nichž každá odbourá kousíček informace DNA - , odpovídá-li její evoluční stáří pravdě (4).

Nejnovější studie v Science propočítala tempo 1.38 x 10-8 mutací na jeden pár bází a jednu generaci. Vezmeme-li v úvahu, že lidský genom obsahuje téměř 3.2 miliardy párů bází, pak to znamená, že každá nová generace nashromáždí ve svých genech 44 zcela nových mutací. V regulačních a repetitivních sekvencích DNA je to dokonce ještě víc. Toto číslo se hodně blíží 60 mutacím za generaci, hodnotě zjištěné genealogickými studiemi sekvencí lidské DNA, zveřejněnými roku 2011 (5).

Autoři studie v Science 2012 použili rovněž tři metody k odhadu pravděpodobnosti, s jakou budou ony nové varianty k organizmu neutrální, možná škodlivé či pravděpodobně škodlivé. Proč vůbec neuvažovali o variantách přínosných? Protože do téhle kategorie spadá jen velmi málo variant, a i to málo je sporné. Ale i kdyby přínosné varianty existovaly, tempo, kterým se hromadí škodlivé či neutrální mutace, je mnohem větší než tempo, kterým by se v populaci nahromadily eventuální mutace přínosné. A tak postupem času narůstá počet mutací po řadě generací.

Jinými slovy, přírodní výběr nestačí dostatečně rychle eliminovat nahromaděné škodlivé mutace, takže žádná evoluce není možná.

Na druhé straně dává perfektní smysl biblické pojetí tvrdící, že lidstvo obývá planetu pouze 6000 let. Závěry zmíněné nové studie totiž svědčí o tom, že se ona záplava vzácných genových variací musela nahromadit pouze v období uplynulých pár tisíc let.

Odkazy

1. Nelson, M.R. et al. 2012. An Abundance of Rare Functional Variants in 202 Drug Target Genes Sequenced in 14,002 People. Science. 337 (6090): 100-104.
2. Bocquet-Appel, J.-P. 2011. When the World's Population Took Off: The Springboard of the Neolithic Demographic Transition. Science. 333 (6042): 560-561.
3. Thomas, B. Earth Hit the 7-Billion Mark Too Late. ICR News. Posted on icr.org October 27, 2011, accessed July 19, 2012.
4. Kondrashov, A. 1995. Contamination of the genome by very slightly deleterious mutations: why have we not died 100 times over? Journal of Theoretical Biology. 175 (4): 583-594.
5. Conrad, D. F. et al. 2011. Variation in genome-wide mutation rates within and between human families. Nature Genetics. 43 (7): 712-714.

PřílohaVelikost
00535-4.8.2012-vice_mutaci_znamena_vice_nemoci_mene_evoluce.doc69.5 KB
Průměr: 3 (2 votes)
Obrázek uživatele Stoura

to Mira: princip synteze

Ten čtvrtý bod je fascinující. V krátké podobě jej vystihuje dvoubodový program pro komunikaci se šéfem:
1. Šéf má vždycky pravdu
2. pokud pravdu nemá, použijeme bod č. 1

Ve Vašem popisu syntézy se jedná o naprosto stejný princip, jen místo šéfa používáte Bibli.

V delším pojetí tento princip rozepsal George Orwell v románu 1984. Strana, vládnoucí Oceánii mění jazyk tak, aby nebylo možné ani vyslovit rouhačskou myšlenku. Všechno, co se řekne, je stále v dokonalém souladu s linií Strany.

Obecně bod 4. ve Vašem popisu zakazuje nezaujaté kritické zkoumání.

Oldřich

Bible je inspirovaná bohem. Hm. Znamená to tedy, že tvrzení bible jsou vždy pravdivá? Vždy pravdivější než poznatky přírodních věd, pokud se s nimi dostává do rozporu?

Oldřich

Když se nad tím zamyslíte z druhé strany, na chvíli se myšlenkově postavíte do role křesťana, pak je celá Bible inspirovaná Bohem a věda s ní krásně koresponduje.

Samozrejme, ale toto tvrzeni plati pouze za predpokladu, ze k Bibli pristupujes podobne jako napr. Vacha nebo XYZ jinych krestanu, kteri s ET zadny problem nemaji. Tedy presne obracene, nez to delaji kreacioniste.

Drsoň

"Věda ale nefunguje tak, že vezmete starou knihu, vše v ní prohlásíte za pravdu a fakta a pak se snažíte věci překroutit tak, aby byly v souladu s tou knihou. Ve vědě se často stává, že je třeba zavrhnout nebo upravit pohled na svět na základě nových důkazů a pozorování, což je mimochodem přesně to, co vědcům vy kreacionisté opakovaně vyčítáte a za co se jim smějete."

Jenže Vy zde vycházíte z předpokladu, že Bible je pouhým přirozeným dílem lidí. Když se nad tím zamyslíte z druhé strany, na chvíli se myšlenkově postavíte do role křesťana, pak je celá Bible inspirovaná Bohem a věda s ní krásně koresponduje.
Otázkou je, jestli jste ochoten se alespoň na chvíli pokořit a tuto roli si zahrát.
Olda

KTE

Mno to jsem docela zvedav co se dozvis, protoze podle kreacionistu takova situace prece nastat nemuze. Tongue

Mira - mám dotaz

Jak je třeba k bibli přistupovat, jestliže je nějaký výklad biblického textu v rozporu s poznatky přírodních věd? Děkuji za odpověď.

Praktický a srozumitelný návod ke studiu

5 pravidel pro biblický výklad
1. literární hledisko - snaží se rozumět Písmu v jeho přirozeném, normálním smyslu - tzn. jaký je běžný význam použitých slov. Chce-li Bůh sdělit své Slovo, učiní tak nejzřetelnější a jednoduchou formou = srozumitelně. Přestože Bible používá obraznou řeč, symboliku a alegorii, je nutné nejdříve hledět na literární význam a ne nejdříve hladat hluboký, tajemně skrytý nebo zduchovnělý výklad. Úhelným kamenem biblického výkladu je zacházení s Písmy literárně. Pokud tento výklad opustíme, zbavujeme se naděje dosáhnou přesného výkladu.
2. historické hledisko - je velmi důležité rekonstruovat historické pozadí, v němž je oddíl Písma napsán. Pokud porozumíme historické scéně, pak bude "vykládat" sám sebe. Kdo v té době vládl? Jaká byla politická situace? Jaká byla napětí, problémy a krize ve společnosti? Jaká kultura? Jaké zvyka lidí? apod.
3. gramatické hledisko (naprosto nezbytné) - pro mnohé neoblíbená část studia. Pro výklad Písma nezbytná.. Nelze jen tak něco vytrhnout ze studovaného oddílu a přizpůsobit to svým záměrům. Musí se sledovat posloupnost slov a frází, abychom poznali co přesně Boží slovo říká. Uvedu jen malou část důležitosti gramatického hlediska. Jak jsou významné "pouhé" předložky. Může záležet na tom, zda je v textu použito "do" nebo "v" nebo "skrze" nebo "s". Někdy také může být rozhodující rozdíl mezi "protože" a "přestože", jindy zase se jedná o "to" nebo "toto" a k čemu "to" či "toto" odkazuje.
4. princip synteze Písma - je založen na myšlence, že žádná část Bible si neprotiřečí s jinou částí. Při dobrém studiu si uvědomíte její jednotu. Snad jen, že to trvá poměrně delší dobu...... Pokud slyšíme nebo čteme výklad jedoho oddílu, který nesouhlasí s něčím v jiném oddílu, je jeden z textů (možná i oba) špatně vykládán. Skvělá věc pro neudělání chyby. Duch svatý si sám neprotiřečí.
5. praktické hledisko - co bychom měli, abychom aplikovali Bibli do našich životů. Konečná otázka by VŽDY měla znít: "Co to má společného se mnou?" "UČENÍ" je základní Boží pravdou, kterou učí všechny části Bible. Obsahuje principy které žijeme - učení např. o rodině, manželství apod. "Usvědčování" je dalším praktickým principem Písem. Studiem se odmaskovává náš hřích, naše skrytá vina a přináší na světlo to, co skrýváme. Potom přichází na řadu "výchova ke sravedlnosti" tj. vykročení po nové cestě, jako odpověď na správné učení.
Toto je prosím prakická práce Slova, pro každého z nás.

howto,

přečtete si to hlavně vy. A pořádně. Zjistíte, že aplikovat tuto metodu na nekonzistentní kompilát, jakým bible je, je prakticky nemožné. Na základě chybných předpokladů lze dojít ke správným výsledkům opravdu jen náhodou.

Výsledkem je například i to, že kniha, která by měla křesťany sjednocovat, je svými různými výklady spíše rozděluje.

Obrázek uživatele howto

Teď jste se Juro docela shodil

Nebuďte jako IQáč a klikněte si na hermeneutiku do google. Stejné techniky se dají využívat i na výklady jiných textů než biblických, ale holt, vy máte asi patent na rozum.

howto,

je to tak. Vzhledem k tomu, že je vždy libovolné množství výkladů a není možné věřit všem, nelze než nevěřit žádnému.

To, čemu vy říkáte hermeneutika, já nazývám prostě jen chytristika.

Customize This