Velký třesk, multiverzum a další pohádky o vesmíru

Velký třesk, multiverzum a další pohádky o vesmíru
Danny Faulkner, Ph. D.*

(Přeložil M. T. z časopisu Acts&Facts, roč. 38, č. 2 – únor 2009, str. 28-29).

Existují dvě běžná nedorozumění týkající se evoluce. Prvním je fakt, že mnozí lidé věří, že Charles Darwin vynalezl myšlenku evoluce. Není to pravda, neboť už v myšlení starých Řeků se to hemžilo evolučními názory. A opravdu, kromě transcendentního Boha se evoluce jeví jako nejpravděpodobnější vysvětlení počátků světa.

To, co učinil Darwin, bylo publikování základů moderní teorie biologické evoluce, původ ze společného předka s modifikacemi (variacemi) a přežití nejschopnějšího při výběru výhodných variací.

Druhým nedorozuměním je víra, že evoluce se týká pouze biologie. První nájezdy evolučního myšlení se objevily v geologii mnoho desítek let před publikací Darwinovy knihy O původu druhů. Zaváděly koncepci uniformizmu tvrdící, že ke vzniku geologických formací, které nyní vidíme, byly zapotřebí dlouhé věky, což byl radikální odklon od geologie potopy, která převažovala od doby starého Izraele i před ní. Tohle uznání dlouhých věků připravilo půdu pro široké přijetí Darwinových spisů. A Darwinovo dílo dalo zase volný průchod pronikání evolucionizmu do všech oblastí lidské aktivity jako třeba dějepis, právo, sociologie, psychologie atd.
Kromě biologických a geologických věd je do značné míry ovlivněna Darwinovou evoluční teorií i moderní astronomie. Odmítání uznávat Boží existenci i roli ve vesmíru vede ke změnám výkladu původu mnoha astronomických událostí.

Po čtyři desetiletí je dominantní kosmologickou teorií velký třesk, víra, že se vesmír objevil náhle před 13.7 miliard let ve velmi hustém, horkém stavu a od té doby se rozpíná. Zajímavé je, že někteří křesťané chápou jako nutnost fakt, že Tvůrce inicioval velký třesk, a užívají tedy velký třesk v apologetice; to však ignoruje přinejmenším dvě důležitá fakta. Jedním je skutečnost, že velký třesk není v souladu se zprávou o stvoření v Genezi – odchyluje se v mnoha podrobnostech jako je třeba řazení událostí. Druhým faktem je to, že kosmologové rozvinuli v poslední době teorie o tom, jak mohl vesmír vzniknout sám od sebe, jako třeba kvantovou fluktuací nebo jako část multiverza či jako poslední událost ve věčném cyklickém vesmíru. Jako u každé evoluční teorie jde zde o pokusy vysvětlit svět bez Tvůrce.

Podle modelu velkého třesku začal vesmír jako velmi horký plyn tvořený výhradně vodíkem a héliem s malou příměsí lithia. Jak se vesmír rozpínal, chladl a nakonec se začaly tvořit hvězdy a galaxie. Astronomové si nejsou jisti tím, jak tento proces začal, ale jelikož dnes vidíme obrovské množství hvězd a galaxií, soudí, že k němu muselo dojít. Nejpopulárnější teorií o formování galaxií je ta, že v raném vesmíru existovaly poněkud hustší a řidší oblasti. Hustší oblasti vykazovaly větší přitažlivost a fungovaly tedy jako gravitační zárodky, které sbíraly více plynu. Tahle masivní, velká plynná oblaka se nakonec smrštila do galaxií, které vidíme dnes. Tento proces nemohou vědci samozřejmě opravdu pozorovat. Uvnitř galaxií se z plynných oblaků tvořily hvězdy. Dnes však existují jisté spory o to, zda se nejdříve vytvořily galaxie a pak se z nich vydělily hvězdy či zda se nejdříve vytvořily hvězdy a pak se sloučily v galaxie.

Zatímco většinu hmoty ve vesmíru stále tvoří převážně vodík a hélium, několik procent hmoty vesmíru je v těžších prvcích jako je uhlík, kyslík, dusík, vápník a železo, které hojně nalézáme na zemi a v lidském těle. Kde se tu tyhle těžší prvky vzaly? Astronomové předpokládají, že hvězdy většinou ve svých jádrech produkují energii fúzí vodíku v hélium, a existují některé důkazy, které tuhle teorii podporují.

S využitím velmi složité teorie založené na našem chápání jaderné fyziky (v mnoha ohledech ověřené teorie) astronomové předpokládají, že jak hvězdy stárnou, produkují často energii syntézou těžších prvků až po a včetně železa. Astronomové mají za to, že masivní hvězdy končí svou existenci titánskými výbuchy zvanými supernovy. Zdá se, že během supernovy se tvoří mnoho prvků těžších než železo. Předpokládá se, že výbuchy supernov a další procesy dodávají do vesmíru produkty jaderné syntézy, a tak se nově vytvořené prvky mísí s již přítomným vodíkem a héliem. Nové generace hvězd vznikají z tohoto plynu a celý proces se opakuje. Tímto způsobem, jak astronomové předpokládají, se tvoří nám tak důvěrně známé těžší prvky postupně v dalších a dalších generacích hvězd.

Většina astronomů věří, že se sluneční soustava vytvořila asi 9 miliard let po velkém třesku. Velký oblak plynu, nyní s několika procenty hmoty tvořené prvky těžšími než hélium, se zhroutil, ačkoli není jasné, co přesně onen kolaps zavinilo. Většina hmoty podle předpokladů spadla do středu a vytvořila slunce. Zbývající malá část hmoty zkolabovala do disku, z něhož se nakonec vytvořily planety, měsíce, planetky a komety. Hmota v disku se prý shlukovala po mikroskopických částečkách do malých těles zvaných planetesimály, ačkoli opět není jasné, jak tenhle proces začal. Jakmile některé planetesimály dostatečně narostly, přitáhla jejich gravitace další menší planetesimály a vytvořila se tak tělesa, která vidíme ve sluneční soustavě dnes. Astronomové si většinou myslí, že planetesimály, které se vytvořily blízko slunce, byly zahřáty radiací raného slunce natolik, že se z nich lehčí prvky vypařily. Planetesimály vzdálené od slunce nebyly tolik zahřívány a uchovaly si tedy mnoho lehčích prvků. Tak vysvětlují evolucionisté fakt, že planety blízko slunce (terestrické planety) jsou tak rozdílné od planet vzdálených od slunce (obřích planet).

Je zajímavé, že v nedávné době astronomové nalezli stovky extrasolárních planet obíhajících kolem jiných hvězd. Všechny tyhle planety vyvracejí evoluční teorii o tom, jak se planety tvoří, neboť se jeví jako obří, ale jsou velmi blízko u svých mateřských hvězd, což odporuje tomu, na co jsme zvyklí ze sluneční soustavy.

Postdarwinovský svět astronomie byl svědkem nastolování četných teorií o původu. Zahrnují sérii historek „tak nějak“ o naturalistickém původu vesmíru, galaxií, hvězd i dalších struktur v kosmu, chemické evoluci prvků z vodíku a hélia i o původu země spolu se zbytkem sluneční soustavy. I když se Darwin ve svých spisech nezabýval astronomií (ačkoli jeho syn George byl významným astronomem na sklonku 19. století), jeho odkaz vylučující Boha na poli astronomie přežívá.

Většina astronomie se zabývá strukturou vesmíru tak, jak nyní existuje, a kreační vědci se plně zapojují do těchto studií. Avšak různé pokusy astronomů vyloučit Stvořitele z kosmu jsou prostě neudržitelné.
Je naprosto správné věřit stvoření tam, kde je to náležité, stejně jako to činil žalmista v Žalmu 8:4: „Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil.“

* Dr. Faulkner is Professor of Astronomy/Physics at the University of South Carolina Lancaster.
Cite this article: Faulkner, D. 2009. The Big Bang, Multiverse, and Other Tales about Outer Space. Acts & Facts. 38 (2): 28.
This article was originally published February, 2009. "The Big Bang, Multiverse, and Other Tales about Outer Space", Institute for Creation Research, http://www.icr.org/article/big-bang-multiverse-other-tales-about-outer-s... (accessed April 25, 2009).

PřílohaVelikost
Velký třesk, multiverzum a další pohádky o vesmíru.doc44 KB
Průměr: 4 (1 vote)

VĚDECKÉ MÝTY A KULT "CARGO" - "Božská částice" patrně vůbec neex

Nejvýznamnější kultovní objekt částicové fyziky, tzv. Higgsův boson, patrně vůbec neexistuje.

Tak zní ohromující závěr výzkumníků z laboratoře jaderné fyziky v Cern u Ženevy. Dospěli k němu po vyhodnocení reálných dat, nashromážděných v průběhu pěti let experimentů, jejichž cílem bylo potvrdit existenci legendární částice a její klíčovou roli při stavbě vesmíru.
"Higgs" je základní částice, která podle standardního modelu částicové fyziky objasňuje, proč všechny ostatní částice mají hmotu. Pro svůj nezastupitelný význam v současné teorii je dokonce některými fyziky nazývána "božskou"...

Teoretickou přítomnost částice, jejíž pomocí se snažil objasnit hmotnost masy, postuloval před více než 30 lety britský fyzik Peter Higgs. V rámci této teorie se předpokládá, že "Higgs" vyvolává v poli trhliny, jimiž následně musí procházet všechny ostatní vnitroatomární částice, jako quarky, gluony, fotony a elektrony. Je to prosté – částice v interakci s polem zakoušejí tah; čím je unášecí síla větší, tím větší je i jejich hmotnost.

Cernští badatelé v časopisu New Scientist magazine sdělili, že v rámci výzkumu, proveděného pomocí největšího urychlovače částic na světě, nenalezli vůbec nic, co by přítomnosti hledané částice nasvědčovalo. Jinými slovy: částicová fyzika pravděpodobně bude muset provést hloubkovou revizi svých nejposvátnějších představ.
Totiž, pokud "Higgsův boson" neexistuje, není věda schopna vysvětlit podstatu hmoty.

Výzkum prováděný v Cern vycházel z úvahy, že pokud proti sobě budou vystřeleny atomy s dostatečně vysokou energií, měla by se Higgsova částice objevit v "subatomární suti". Těsně předtím, než měl být cernský Lep sešrotován, deklaroval jeden z výzkumných týmů, že je patrně jen "o vlásek" vzdálen od kýžené identifikace Higgsovy částice - byly prý pozorovány jakési "trápené stíny" čehosi, co by mohlo být hledaným subjektem. Lep nato dostal měsíční odklad (a další dotaci...), aby vědci mohli dokončit tuto práci. Nato bylo zařízení definitivně uzavřeno, aby byl uvolněn prostor mnohem výkonnějšímu stroji, a výzkumníci se pustili do prosévání získaných dat.

Potřeba ještě vyšší energie...

Je zřejmé, že po přítomnosti Higgsovy imaginární částice není ani stopy - zcela jistě nebyla nalezena ani na energetické hladině na hranici 115 gigaelektronvoltů (GeV), přestože výzkumníci výrazně překročili kritickou hladinu 80 GeV, kde se měl boson podle očekávání "zcela jistě objevit".

"Vypadá to, že existence Higgsovy částice je čím dál nepravděpodobnější," řekl časopisu New Scientist člen výzkumného týmu Steve Reucroft z bostonské Northeastern University. "Postupně jsme vyloučili většinu ´honiteb´," potvrdil i vědec z Cern, Neil Calder. A John Swain, rovněž z Northeastern University, uzavřel kacířským prohlášením: "Nejpravděpodobnější je, že cosi jako Higgsova částice vůbec neexistuje."

Samozřejmě, toto zjištění nesklíčilo všechny. Frank Wilczek, teoretik částicové fyziky z Massachusettského technického institutu, předvedl ukázkové intelektuální salto nazad z vrutem, když pohotově poukázal na možnost, že výsledky získané pomocí Lep mohou být pojaty jako důkaz, že Higgsova částice má neskutečně vysokou energii.
Řekl, že by se začal znepokojovat až poté, kdyby nebyla odhalena na hranici okolo 130 GeV. "Pak bych se asi na hodně dlouho zamyslel," řekl, ale nespecifikoval, co tedy dělal až dosud...
Stejnou naději hýčká také David Plane z Cern: "Je tady, je jen na vyšší energii, než jsme mohli detekovat," řekl magazínu.

Lep momentálně dělá místo většímu a samozřejmě mnohem nákladnějšímu zařízení nazývanému Large Hadron Collider, který má začít drtit částice na vyšší energetické hladině až od roku 2007. Do té doby hodlá věda nadále věřit ve virtuální existenci Dědy Mráze, který sice nebyl objeven na severním pólu, jak se třicet let tvrdilo, ale zcela jistě se schovává na jižním... Nebude-li ani tam, máme k dispozici ještě Marsovy čepičky. Jde o "cargo"!

Mezitím převzala štafetu Fermiho Národní urychlovačová laboratoř na předměstí Chicaga. Tamní výzkumníci z jakéhosi záhadného důvodu "doufají", že uspějí tam, kde selhal mnohem výkonnější Lep.

Podstatné je udržet dotace a veřejný zájem tvrzením, že pohádkové bytosti sice neexistují, ale... říká se, že kdosi zaslechl v dálce rolničky...

Podle BBC News: http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/1695390.stm

ZDROJ : http://www.mwm.cz/index1.php?make=obsah&pjmeno=&p1=&kredit=

Obrázek uživatele vitas

Kreacionistické kosmologie

Zdravím Howto,

děkuji za link creationwiki.org, odkazovaná stránka se zabývá šesti teoriemi, třemi o pozici země, třemi o stáři vesmíru, poďme se na ně podívat blíže:

* Geocentric -- zde nejsou uvedeny ani argumenty, které jsme diskutovali dříve. V podstatě jde o to, že se země definuje jako stojící a to je vše. Žádný argument. Zajímavé, že píšou, že ji nezastává ani moc kreacionistů. Já bych řekl, že poslední dva jsou Antonín a PavelK. Ale asi se mýlím Smile

* Galactocentric -- středem vesmíru je naše galaxie Mléčná dráha. Argument, že se všechno od nás vzdaluje. A to se ještě argumentuje Hubbleho rovnící. Ovšem už se opomíjí, že když se do ní dosadí, zjistí se že se všechno od všeho vzdaluje a stejnou situaci je možné sledovat i ostatních galaxiích.

*Cosmic Center Universe -- vesmír je v dutině uprostřed hmoty. Zajímavá teorie, ale má řadu předpovědí, které jsou v rozporu s pozorováním.

Teď se dostáváme k časovým teoriím:

* White Hole Cosmology -- tak toto je taková rétorická hříčka, kde používají zažité pojmy jako černá a bílá díra v pravděpodbně jiném, ale nikde nevysvětleném smyslu.
* C-decay -- tato terorie je jevysvětlena jen krátkým ostavečkem, na jehož konci je řečeno, že má teorie má předpovědi, které nebyli pozorovány. Hm.
* Cosmological relativity -- autorovi se pravděpodobně dostala do rukou nějaká učebnice ze střední školy o speciální teorii relativity a začal kouzlit. To krásně ilustruje tato věta: "Both theories (STR a Cosmological relativity) have essentially the same formulae, but Cosmological Special Relativity substitutes ”t” for “v” and “τ” for “c”." aniž by autor vysvětlil proč tomu tak je, a co teda znamenájí ty substitované rovnice, protože určitě ne to co STR, protože jinak nejsou pravdivé. Nakonci autor vyrobil rovnici jak dlouho k nám může cestovat světlo ve které je použita cochciho konstanta označená eta, pak grafík, že pro ruzné hodnoty ety k nám světlo putovalo různě dlouho. A závěr, že i když ještě není obecně akceptovaná, zdá se být životaschopná.

Tahle poslední teorie vypadala nejslibněji. Byly v ní nějaké vzorce, a i když si autor myslí, že STR je lepší než OTR alespoň se snažil něco upočítat a ne jenom to ukecat. Za což má u mě kladné body (i když nepřesvěčil).

Zaujalo mě, že na rozdíl od Antonína, žádná z teorií neměla nic proti Einsteinovým teoriím, a spíš se snažily vypadat, že jsou s ní v souladu, nebo dokonce z ní vycházely.

S pozdravem

viťas
@;;

Obrázek uživatele howto

Kreační kosmologie

Rád bych ještě připomněl kreační kosmologie, která je trošku na tomto webu zanedbaná: http://creationwiki.org/Creation_cosmology

Kniha genesis říká, že Země vznikla dříve než Slunce, měsíc a hvězdy. A v tom je právě důkaz stvořitele: "Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou." (Žalm 19:2) Crown

Pokud by země vznikla dříve než Slunce, musela být zákonitě středem vesmíru. Bible tedy nelže. Navíc Bůh nám ve svém Slovu říká, že vesmír nemohl vzniknout velkým třeskem - šlo o stvořitelský akt.

Objektivita a serioznost kosmologických TEORIÍ

RYCHLOST ROZPÍNÁNÍ VESMÍRU VERSUS JEHO STÁŘÍ

„Nenamlouvám si, že vesmíru rozumím — je značně větší než já.“ — Thomas Carlyle, 1795–1881

Je zde spousta NEZNÁMÝCH PROMĚNÝCH = původní ,výchozí velikost stvořeného vesmíru (nenechme se teď na chvíli ovlivnit shématy a stereotypy o singularitě - tohle všechno jsou jen a jen a NIC VÍC NEŽ TEORIE),také nevíme zda byla rychlost rozpínání stvořeného vesmíru VŽDY a VŠUDE stejně KONSTANTNÍ (je zde také problém temné hmoty a temné energie - gravitační vyvažování,protivliv,protiváha rozpínání = VUBEC NEVÍME jestli na jiném místě vesmíru či jiným způsobem,který zatím neznáme,nebo nejsme schopni změřit nedochází zase k vyvažujícímu smršťování = vyrovnávání).Řekl bych že různé teorie kosmologů a teoretických fyziků se v poslední době PŘEMNOŽILY jako houby po dešti a v podstatě ilustrují jen to,že tápeme jako slepci ve tmě - to je teorie rozevírajících se nůžek = čím rychleji díky technologiím získáváme odpovědi na své otázky,tím ještě více a rychleji otázek vzniká - a rychleji a více než odpovědí a toto kolo se neustále zrychluje a ty otázky nikdy nebudem schopni dohnat,i když budeme stále rychlejší.Navíc nezapomeňme,že vše je dnes hodnoceno hlavně ekonomicky a že je to ohromný byznys a mnoho vědeckých teoretiků se živí pouze publikováním.( viz Kazatel 12:12b )

Myslím,že to vhodně ilustruje fakt o něm jsem se už zmínil,že lidé každé doby si mysleli,že jsou pupkem světa a že dosáhli vrcholů poznání,dokud je doba následující neusvědčila z omylu - a tak to bude i z dnešními vědeckými pravdami a objevy - mnohé z nich mají velmi krátkou platnost,a když se ohlédneme zpět do minulosti,tak většina vědeckých teorií byla později přehodnocena,takže bych zase nebral TAK VÁŽNĚ to co teoretikové zrovna teď říkají či píšou,ač to možná působí impozantně.Některé jejich knihy budou mít za pár let cenu papíru - takže nemá smysl na nich příliš stavět.

MALÉ chyby ve výpočtech (či předpokladech) mohou mít OBROVSKÉ DUSLEDKY.Na čem je tento ODHAD založen ? RYCHLOST rozpínání vesmíru je tak trochu tápání slepce v temnotě.( s velikostí a dálkou nemám problém,jsem si vědom,že většina věcí ve vesmíru přesahuje představivost člověka naučeného myslet ve vymezeném prostoru malé planety a v omezeném čase života = mozek nezná na Zemi ekvivalenty,příklady na jejichž základě by si mohl udělat představu,aby pochopil - a mozek se učí chápat právě pomocí asociací,a zde žádné nemáme - viz Job 26:14,37:5,38:4.40:2,Kaz.3:11,8:17,11:5,Izaj.55:8-11,Dan 4:35,8:17b,12:4,8 - 10,Jan 16:12,13,Řím 11:33,34,1.Kor.2:6,7,11 - 16,13:9-12,Fil.3:12,13,1.Pet.1:10 - 12,atd.)

Astronomické teorie mají průměrnou životnost dvacet let a výsledky pozorování něco přes třicet let.( netýká se samozřejmě představ o neměných pravdách,a tudíž záležitostí polarity axiomů jako nedokazatelných výroků a teorémů,které jsou však jednoznačně zřejmé - např:celek je větší než část,superlativ označuje jen jedno,apod.)

( Česká astronomická společnost )

K úsilí ptolemaiovských kosmologů záplatovat teorii,která se ve světle nových objevů ukazuje jako nevyhovující,přirovnal Prof.Fred Hoyle dnešní snahy zastánců velkého třesku,aby udrželi svou teorii nad vodou.Ve své knize The Intelligent Universe napsal :hlavním úsilím badatelů je zaretušovat rozpory v teorii velkého třesku,a tak vytvořit teorii,která se stala ještě složitější a těžkopádnější. ( mimochodem tento postup je podle Thomase Kuhna příznakem pádu starého paradigmatu - viz : Thomas Kuhn : Struktura vědeckých revolucí,1962 )
Hoyle se zmínil o zbytečném užívání epicyklů,které měly zachránit Ptolemaiovu teorii,a pokračoval : Proto neváhám říci,že nad teorií velkého třesku se vznáší přízrak choroby.Jak jsem se již zmínil,ze zkušenosti víme,že když se nějaká teorie dostane do rozporu s řadou skutečností,málokdy se zotaví.

....v těžko definovatelném světě teoretické fyziky je někdy obtížné rozlišit mezi tím,co má vědeckou hodnotu,a naprostými nesmysly.Dobře to ilustruje situace z r.2002,kdy vypukla debata nad vysoce spekulativní teorií dvou francouzkých matematických fyziků (shodou okolností to byla dvojčata) o tom co mohlo předcházet velkému třesku.
Jakkoli zarážející - nebo zábavné - se to může zdát,vědecká komunita se nemohla rozhodnout,zda jsou tito bratři skutečně géniové s novým pohledem,nebo pouze upřímní vědci,kterým problémy přerostly přes hlavu,a proto plácají nesmysly,jak napsal deník New York Times.Publikoval článek s provokativním titulem : Jsou to a) géniové,nebo b) vtipálci ?
Zatímco jeden profesor shledal jejich práci zajímavou,další ji odmítl jako praštěnou.A jiný protestoval : Z vědeckého hlediska je to více méně naprostý nesmysl,ale v dnešní době se to nijak zvlást neliší od spousty jiných publikací v oboru.Odborný časopis,který publikoval práci těchto kontroverzních vědců (oba získali doktoráty jen s odřenýma ušima),se od ní později distancoval.( Dennis Overbye,Are They a) Geniusesor b) Jokers ? New York Times,9.11.2002).

( Lee Strobel - Kauza Stvořitel,s.88 )

Někteří vědci vážně pochybují o tom, že člověk bude vůbec někdy schopen zjistit, jak vesmír vznikl. Jiní přemýšlejí o různých způsobech, jak vesmír mohl začít existovat bez inteligentní příčiny. Časopis Scientific American v čísle z ledna 1999 pojednával o námětu „Jak začal vesmír ?“. Některé teorie vědců již byly shledány jako neuspokojivé. Časopis říká: „Žel, pro astronomy může být velmi obtížné ... kteroukoli z těchto představ ověřit.“
Mnoho astronomů se této otázce raději vyhýbá. Jeden přiznává: „Věda dokázala, že vesmír vznikl působením sil, které jsou, jak se zdá, navždy mimo možnosti vědeckého popisu. Věda se tím znepokojuje, protože je to v rozporu s náboženstvím vědy — náboženstvím vyznávajícím víru v příčinu a následek, víru, že každý následek má svou příčinu. Nyní zjišťujeme, že největší ze všech následků — zrod vesmíru — porušuje tento článek víry.“

VIZ : http://astronuklfyzika.cz/AntropPrincip.htm

Customize This