Vědecký důkaz, že jsme byli stvořeni mimozemšťany?


Compilation: stock.xchng and wikipedia.org

Myšlenka stvořitele z hvězd získává stále nové podněty

Gary Bates

(Z http://creation.com/dna-created-by-aliens přeložil M. T. - 5/2014. Překlad stál 196 Kč. Publikováno na stránkách CMI 1. května 2014.)

Otcem evoluční fantazie je neúcta k pravdě,
matkou hromada omylů.

Děkuji všem, kteří modlitbou, slovem, vlastní prací i financemi pomáhají ostatním vybřednout z evolučních slátanin a zrůdné darwinistické mytologie.

Když rozumný a slušný člověk pozná fakta, která popírají jeho názor, změní názor.
Evolucionista popře ta fakta!

Pavel Kábrt

V nedávné novinové zprávě se píše, že:

„podrobná analýza ukázala, že lidský genom disponuje naprosto precizním typem uspořádanosti v sestavě DNA nukleotidů a aminokyselin. ´Sama prostá uspořádanost kódu ukazuje, že jde o soubor aritmetických a ideografických vzorců symbolického jazyka...Tyto přesné a systematické vzorce, na kterých vše stojí, jsou zřetelně produktem sofistikované logiky a důsledkem vyspělé počítačové techniky“1

A v tomto duchu pokračují Vladimir I. Ščerbak z Kazašské národní univerzity al-Farabiho v Kazachstánu a Maxim A. Makukov z Fesenkovova astrofyzikálního institutu dále:

„inteligentní signál vložený do našeho genetického kódu je matematickým a sémantickým (tj. význam majícím) poselstvím, které nelze vysvětlit darwinovskou evolucí“2.

Krátce řečeno, DNA je příliš složitá – „příliš inteligentní“ - , než aby se mohla vyvinout. Jejich řešení této zdánlivé záhady zní, že nějaká dávná pokročilá cizí civilizace stvořila život na Zemi. To samozřejmě není nic nového. Psali jsme o tom již dříve při mnoha příležitostech. Viz například Nikoli na planetě!

Science fiction ožívá

Lidé obeznámení s názorovým spektrem organizace CMI zřejmě dobře vědí, že předpoklad obecné evoluční teorie považujeme jen za neověřitelnou a nedokazatelnou hypotézu, lépe řečeno za věroučnou dějepravu. Myšlenka panspermie (zárodky života přišlé z vesmíru) či řízené panspermie (život úmyslně zasetý mimozemšťany) byla kdysi považována za extravagantní představu, která byla vyhrazena pro oblast science fiction. Jde o samoúčelnou věc, jelikož většina filmů s tématikou science fiction je implicitně založena na evoluci. Nic neilustruje vysoce spekulativní povahu evolucionizmu lépe než fakt, že se stále víc odvolává na neznámé činitele – oni nespatření cizinci jsou našimi stvořiteli. Následující webové odkazy rozebírají mnohé z důsledků tohoto typu myšlení.

Některé klíčové body

1. Toto je nejotevřenější přiznání toho, že mnoho vědců, včetně jednoho ze spoluobjevitelů samotné molekuly DNA, dokáže věřit v design, pokud jeho autorem není biblický Bůh Stvořitel. Údajné mimozemšťany, které jsme nikdy neviděli ani nepotkali, a kteří nás nenavštěvují pravidelně, aby dohlédli na naši evoluci, zřejmě už zas tak moc nezajímáme. Můžeme tak v nich mít stvořitele, aniž se mu/jim musíme zodpovídat.
2. Evoluční věda se snaží najít „první příčinu“ života. Tato myšlenka však pouze odsouvá problém prvního života do vesmíru, kde ho nelze prověřit, a vrší tak jednu neověřitelnou hypotézu na druhou. Koneckonců, pokud nás stvořili cizinci, pak kdo stvořil je, a kdo stvořil stvořitele našich stvořitelů, a tak dále. Říká se tomu problém nekonečné regrese.
3. Pokud platí teorie řízené panspermie, pak musela evoluce v určitém stadiu kdesi ve vesmíru začít. Protože je vesmír údajně miliardy let starý a velmi rozlehlý, vyplývá z toho, že je-li cizí civilizace starší (v evolučním časovém měřítku) než lidé, pak by mohla být technologicky pokročilejší a mohla by navštívit zemi (opět, proč tak nečiní právě teď, samozřejmě).
4. Jenže dosavadní výzkumy nikde ve vesmíru nezjistily žádný cizí život či signál, a ani jedinou planetu prokazatelně nesoucí život, navzdory tomu, že už jsme objevili tisíce planet. A kromě toho, že lidé jsou organizmy s jedinečně perfektním designem, se stále více ukazuje, že Země je jedinečnou planetou, a že je dokonale vymyšlena pro život člověka. To je dobře známo jako antropický princip.
5. Schopnost navštívit zemi ze vzdálené hvězdy či galaxie není jen záležitostí pokročilé technologie. Aby se to stihlo za dobu života smrtelných, myslících bytostí, vyžadovalo by to jistý druh nadpřirozeného vysvětlení, jak se vyrovnat s problémem překonání vzdálenosti mezi hvězdami za tak krátkou dobu. Cesta rychlostí vyšší než je rychlost světla v našem časoprostoru by vyžadovala porušení známých zákonů fyziky, které vládnou našemu vesmíru.

Souhrnem

V raném stadiu evoluční biologie* se věřilo, že z neživých chemikálií mohou jakousi cestou vzniknout živé buňky. Jak vidíme, na tomto neřešitelném problému zjevně ztroskotaly původní předpovědi evolucionistů. Aby se s tímto nepřekonatelným problémem vyrovnali, uchylují se tito lidé často k ještě nevědečtějším a nepodloženějším tvrzením. A přece jsou podobné představy nadále přitažlivé. Proč?

Dítě bezprostředně narozené do hříšného stavu dospívá, a pokud není „poučeno o způsobu, kterým má žít“, má přirozeně sklon nestarat se o Boha (ignorovat ho a hřešit). Krátce řečeno, pokud člověk vyrůstá či dospívá bez Boha, nezmění se nic, pouze bude mít sklon vytvářet si stále exotičtější představy, aby nemusel přijmout jasné důkazy o tom, že existuje Tvůrce, který to vše učinil.

Odkazy a poznámky

1. news.discovery.com/space/alien-life-exoplanets/could-an-alien-message-be-embedded-in-our-genetic-code-130401.htm, 11 December, 2013.
2. Ibid.

*Evoluční biologie je od svého raného stádia budována na spoustě lží. Jedna z prvních, dodnes rozšiřovaných lží, je tvrzení, že chybí mezičlánky, spojovací články mezi odlišnými roslinnými a živočišnými taxony. Jak ale mohli evoluční ideologové 19. století (a dodnes) vědět, že mezičlánky kdysi existovaly a ztratily se? Oni je snad nejprve viděli a poté se ztratily? Ztratit se může přece jen něco, o čem bezpečně víme, že to existovalo. Už zde vidíme, jak je evoluční parta prolhaná. Mezičlánky nechybí, protože nikdy žádné neexistovaly, kromě v darebácké mysli prolhaného evolučního fantazmagora. (http://kreacionismus.cz/content/darwinovi-darebaci)

A tady jen další potvrzení toho, o čem mluví článek. Každá hloupost je pro NASA přijatelnější než dějiny, které vypráví Bible: předpotopní svět se velmi podobal tomu našemu, s technickou vyspělostí i nemravností a bezbožností:

http://zahranicni.eurozpravy.cz/amerika/93805-nasa-priznava-nektera-prav...
Pavel Kábrt

PřílohaVelikost
00678-18.5.2014-vedecky_dukaz_ze_jsme_byli_stvoreni_mimozemstany.doc91.5 KB
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

Re: Vědecký důkaz, že jsme byli stvořeni mimozemšťany?

Vďaka tomuto článku tu okrem evolucionistov a kreacionistov začnú diskutovať aj ,,Dänikenovci" Smile

Pro Vlasta

Nesmyslnou se stává tehdy, když na ně někdo odpoví, že Boha nelze zkoumat, neboť věda Boha nezkoumá.

To nie je nezmyseľné,boha skúmať nejde,lebo je to mimo rámec vedy.Či ty si na ten spôsob prišiel,krecík ? Shock

George

Mel jsem pro tebe rozepsanou delsi odpoved a pak jsem si nastesti uvedomil kolik penez vydelam, budu-li ten stejny cas investovat do prace.

Bez urážky, mně je v podstatě fuk, čemu si ty svůj čas budeš věnovat, skutečně. Až bude smrt "klepat na tvoje dveře", může to být třeba za hodinu, zítra, za měsíc, za 10, 20, 40 let, a ty v té chvíli budeš mít hodně peněz, zkus jí "nějak uplatit", třeba ti to vyjde, a "ona ti slíbí", že už se k tobě vracet nebude.

Zjevne nejsi schopen pochopit,

A co když je to tak, že ty si nejsi vědom toho, že tvé konstrukty o různých věcech jsou prostě pořád ať se ti to líbí nebo ne z principu založeny na víře/důvěře v něco, či někoho, že spoustu toho o čem píšeš nevíš, ale že jsi o tom jen a pouze PŘESVĚDČEN! Tobě toto buď nedochází, nebo si to prostě nechceš jenom přiznat.

ze k urcitym vecem se nekteri lidi proste stavi trochu jinak nez ty,

Ať se klidně každý staví k čemu a jak chce, to je každého věc, ale to že každý ve spoustě záležitostí věří/důvěřuje nikdo nijak neokecá, ani nějakou svým způsobem přijatou pravděpodobností, či "podle všeho" apod.

stejne jako "kolega"

Jaký kolega?

dle libosti zamenujes "duveru" za "viru"

No zatím mi tu nikdo nevysvětlil ten zásadní rozdíl mezi slovem důvěra a víra. Jaký zásadní rozdíl bude v tom když napíšu, důvěřuji svému příteli, že mi nelže, a tím když v té samé větě použiji místo důvěřuji slovo věřím? Popiš rozdíl ale "čistě svými slovy", zkus to.

a navic mam pocit, ze se me snazis poucovat o necem, o cem sam nic nevis. Tim narazim na vety typu:

Věda není oblast, se kterou víra nemá nic společného.

A k tomu dodám, ano, lidská věda souvisí neoddělitelně s člověkem, a proto asi jako v čemkoliv jiném v čem se člověk nějakým způsobem angažuje je obsažena víra/důvěrou v něco, a někoho, tak již z tohoto důvodu není lidská věda od naší víry/důvěry oproštěna, může se ti to nelíbit, ale nic s tím neuděláš, je to prostě tak. Ovšem pozor, já na tom v zásadě nevidím nic špatného, myslím na tom, že i ve vědě je obsažena víra/důvěra, vždyť je to prostě přirozené!

kde se vyslovene nabizi otazka, jakemu vedeckemu oboru se ty sam venujes a jak dlouho.

No věda je velmi široké spektrum lidského života, že jo? Do nějaké té oblasti vědy se dají zařadit v podstatě všichni. Už jenom tím, že se narodíš a žiješ, pohybuješ se v nějakém přírodním prostředí, mezi nějakýma lidmi, zvířaty, něco děláš, získáváš různé zkušenosti, znalosti, jsi zařazený do procesu poznávání, učení se, vytváření si názorů, získávání dovedností to celé je přirozený vědní obor, jinak řečeno vědní obor je příchod do života.

Jinak ja urcite netvrdim, ze nekdo "neveri" ve vubec nic a to do zadne miry. Co tvrdim je, ze existuji oblasti, kde "verit" nelze rozhodne povazovat za dobry pristup, ba naopak je to spis nebezpecne.

Ty se té víry nějak štítíš nebo co? Uvědom si, že bez víry/důvěry v něco, či někoho by život jak ho známe, vidíme v podstatě být ne-mo-hl! Spoustu věcí které lidé dělají, protože v něco či někoho věří by dělat přestali. Zkus se nad tím trochu hlouběji zamyslet a snad by ti mělo něco dojít. Že víra/důvěra je tak neoddělitelně spjata s lidským životem, že jí od toho života v podstatě nelze oddělit, ten život v principu na víře/důvěře stojí, mohl bych toho napsat MNOHO kde všude ta víra/důvěra je.

Ani laicka verejnost by tomu co predklada veda jen tak "verit" nemela, ale pristupovat k tomu jako k informacim, ktere mohou, ale take nemusi byt pravdive.

Ale tak to úplně nechodí, a to ani v běžném životě ne. Není nic neobvyklého, když některé vědní obory předkládají lidem, veřejnosti takové informace, jejichž pravdivost, si právě laická veřejnost, většinou či prostě nijak v životě neověří, a co potom? Co když se prostě některé věci začnou přijímat, protože se nějakým způsobem prosadí, upřednostní?! Ovšem ne proto, že by byly pravdivé, ale především či spíše proto, protože bylo vynaloženo dostatečné úsilí k tomu, aby se tak stalo, a přitom současně nebylo vynaloženo dostatečné úsilí proto, aby se tak nestalo? A jakmile se toto stane, a dané informace, tvrzení začnou být prosazené, tak se laická veřejnost postupně stává věřící právě tomuto tvrzení, které se tak stává víc a víc rozšířeným, prosazeným, většinovým, přitom si ale veřejnost pravdivost tohoto upřednostněného, prosazeného, většinového tvrzení pro sebe pravdivě neprokáže, ale bude mu především věřit, důvěřovat těm, kteří to prosadili.

Pokud se tyto informace vsak tykaji neceho, co ten ktery clovek povazuje velice dulezite pro svuj vlastni zivot (treba takove ty otazky typu "jak jsme se tu ocitli"), tak to plati tim vic a tim vic si stojim za svym doporucenim jit ten ktery obor (obory) studovat a presvedcit se sam.

Až budu mít, cítit potřebu jít studovat na školu, nějaký konkrétní vědní obor, třeba tak učiním, zatím tu potřebu nemám, a ani nevypadá že mít budu. Co ale udělám, až k tomu dozraje čas, tak navštívím některé místa na zemi, které mě z nějakého důvodů zajímají, a na vlastní oči se tak o pravdivosti nějakých tvrzení, informací přesvědčím.

Problem totiz je, ze to o cem ty pises:

Já netvrdím že mě někdo nutí v něco věřit, já si jako svobodně myslící člověk v rámci svých možností, schopností chápat, zkušeností, znalostí atd. snad dobře vybírám když už mi v daném smyslu nezbývá nic jiného než se přiklonit k něčemu či někomu věřit, a k tomuhle v životě dochází poměrně často, v co, či koho vlastně budu věřit.

v urcitych pripadech proste nefunguje. Protoze k tomu aby ses priklonil k nejakemu konkretnimu nazoru nebudes mit dostatek potrebnych informaci/znalosti a pak se samozrejme rozhodujes na zaklade ponekud jinych kriterii.

V určitých záležitostech ať se budeš snažit vědět sebevíc ti skutečně nezbude nic jiného, než se přiklonit v co, či koho věřit. Ani zdaleka nejde všechno vědět, není to v našich silách, ta víra/důvěra v něco, či někoho nás bude v životě neustále doprovázet, ale jen zopakuji, tohle v zásadě není špatně! V životě to běžně funguje tak, že v prvé řadě spíše věříš/důvěřuješ a pak teprve případně víš, či možná lépe vyjádřeno věříš tomu, že víš.

Klidne to muze byt i kriterium typu "jak moc se mi ten ktery nazor libi/zamlouva", coz je pochopitelne uz dosti o nicem.

Já jsem v životě přijal jako pravdivé i takové názory, tvrzení, informace, které se mi nezamlouvají, a to někdy ani trochu. Jinak řečeno, jsem si dobře vědom toho že je a bude i taková pravda, která se mi vůbec nelíbí, a líbit nebude, tohle přijímám.

Tedy nez "uverit" nejakemu nazoru na nedostatecnem zaklade je lepsi "neuverit" mu vubec.

To je případ od případu, někdy neuvěřit znamená zmýlit se, a to někdy třeba i fatálně.

Pozdeji toho treba muzes litovat, na druhe strane ztrata zpusobena podobne spatnym rozhodnutim muze znacne prevysit pripadny zisk.

Zase případ od případu. Já jsem zastáncem toho, že rozum, zkušenosti, poznání, víra/důvěra, láska a další mají spolupracovat, ne se bít navzájem. Toto se ve svém životě snažím uplatňovat, a funguje to docela dobře.

To není nesmyslná činnost Stouro.

Nesmyslnou se stává tehdy, když na ně někdo odpoví, že Boha nelze zkoumat, neboť věda Boha nezkoumá.

Já dělám to samé jako věda, když už potřebuji důkaz, který vyžaduje věda, jsem závislý na tom, aby to Bůh dokázal. Boha nemůžu takto dokázat já. Jsem přece jen člověk. Bůh se přece dokazuje lidem skrze jejich život a jejich přemýšlení. U Vás to nefunguje, Vy se díváte na svět očima vědy. Ostatní pro Vás neexistuje.

A pokud to pro někoho existuje, znamená to pro Vás jen nějaké funkce mozku, který tyto věci umí udělat nezávisle na tom, zdali Bůh je, nebo není. Proč bych Vám to tedy vyvracel? To přece nemá smysl vyvracet něčí víru, když nechce.

Apoštolové chodili svobodně dům od domu a zvali ke Kristu. Kdo chtěl, ten toto pozvání přijal. A to je vše.

Klidně si sem hoďte, jak to dělala církev ve starověku, jak to dělal násilně. Ale bohudík, tento důkaz u Boha neplatí, že proto je Bůh zlý. To, že si něco člověk udělá podle sebe, není problém Boha, to je přece problém člověka. V.S.

Obrázek uživatele Stoura

Re: ztráta a zisk

Tedy nez "uverit" nejakemu nazoru na nedostatecnem zaklade je lepsi "neuverit" mu vubec. Pozdeji toho treba muzes litovat, na druhe strane ztrata zpusobena podobne spatnym rozhodnutim muze znacne prevysit pripadny zisk.

Někdy tomu může být tak a jindy naopak.

Takže je asi prakticky jedno, jestli si nějakou víru vyberete nebo ne. Vždycky budou existují víry a náboženství, podle kterých skončíte v nějaké verzi pekla - ať si nějakou vyberete nebo ne. A vždycky existují víry a náboženství, podle kterých skončíte v nějaké verzi ráje, ať si nějakou vyberete nebo ne.

Obrázek uživatele Stoura

Re: Vlasta: Na žádnou z těch otázek není třeba nějak zvlášť

Odpovídat. Stačí si totiž počkat. Neboť kdo si počká, ten se dočká.

Aha. Takže Vy podle svého vlastního popisu vlastně pášete naprosto nesmyslnou činnost, když sem vkládáte stovky otázek.

Odpovědi stejně podle Vašeho přesvědčení můžete získat Vámi popsaným způsobem a otázkami tak vlastně jen obíráte ostatní o čas.
---

Já si na rozdíl od Vás nemyslím, že by Vámi popsaný způsob fungoval (a to z řady důvodů).

Proto kladu otázky teď a tady. Vaše odsouvání odpovědí mi připadá jen jako způsob, jak se těm otázkám vyhnout. Připomínám také, že první z bodů (test inteligence pro kreacionisty) je tvrzení, které sem vložil diskutér Hrabě 2011 - nikoliv mnou vymyšlená otázka.

---
ad Možná pro Vás, když se nebudete moc přestat divit, že Bůh skutečně existuje, nevím.

Nemám problém s tím, že bych se mohl mýlit. Nějaké nenulové množství Bohů klidně existovat může.
Pak je samozřejmě další otázkou, jestli si mne nebo Vás vyjme z astrálního meziskladu ten Bůh, který vyžaduje mlátit pětkrát denně hlavou o zem, nebo ten, který vyžaduje dodávku mastného dýmu z přepáleného skopového loje potrhaných ptáků, nebo ten, který vyžaduje likvidaci nepřátel ve vražedném šílenství, nebo ten, který duše posílá podle jejich karmy zpět do těl na Zemi, nebo nějaký jiný, nebo si nás rozporcují na kousky všichni Bohové v dosahu, nebo nezůstanou v tom meziskladu duše dlít až do jeho komisionálního zrušení a likvidace.

Na žádnou z těch otázek není třeba nějak zvlášť

1. Hraběcí test průměrné inteligence kreacionistovy.
Hrabě 2011 napsal, že každý průměrně inteligentní člověk, který není evolucionistou, vyjmenuje pět rozdílů mezi Hrabětem vyjmenovanými taxony. Žádný z místních kreacionistů tím testem zatím neprošel. A to dokonce ani autor testu

2. Buněčná smrt Proč musí být vznik prstů na lidských končetinách spojen se smrtí mnoha buněk plodu? Vlasta toto téma opustil, jakmile po výměně několika příspěvků zjistil, že se netýká zrní

3. Co je to inteligence - při pokusu získat od Vlasty nějakou jeho definici jsem se po jeho snaze odvést pozornost mnoha otázkami nakonec místo odpovědi dočkal sice alespoň poděkování, ale ničeho víc.

Odpovídat. Stačí si totiž počkat. Neboť kdo si počká, ten se dočká. Sice někdy až po smrti, ale to nevadí. Křesťané vědí, že když Bůh něco slíbí, natožpak Kristus, prostě to splní. Až Kristus přijde, můžete si u Něj Stouro udělat takovou malou audienci a zeptat se Ho, jak to, že existuje smrt při vývinu plodu, nebo jak je to s těmi lidmi, nebo i ohledně té inteligence - jak ji definovat co nejlépe. Možná že Vás odkáže na Wikipedii, nevím.

Samozřejmě si tu audienci vyžádám též a budu bedlivě poslouchat, jak Kristus odpoví.

Takže říkám - stačí počkat. Jestli se toho dočkáme ještě za tohoto života nevím, po smrti, pokud ještě tedy to bude mít ještě smysl, což silně pochybuji, neboť veškerá naše argumentace stojí na tom, že Bůh tvořil a pokud se s Ním setkáme, pak asi takovéhle otázky - nevím - budou mít ještě smysl? Mám takovou obavu, že asi už ne. Tedy pro mě ne. Možná pro Vás, když se nebudete moc přestat divit, že Bůh skutečně existuje, nevím. Netuším. Ale dyžtak se pomodlím, aby si s Vámi náš Pán promluvil raději ještě dříve, protože pak asi bude málo času, to víte před věčností, na kterou se všichni tak těší, kdo by to chtěl ještě pak zdržovat...... Takovou radost..........V.S.

Jak by ses chtěl takhle rozhodnout v případě toho, jakou

Protoze k tomu aby ses priklonil k nejakemu konkretnimu nazoru nebudes mit dostatek potrebnych informaci/znalosti a pak se samozrejme rozhodujes na zaklade ponekud jinych kriterii. Klidne to muze byt i kriterium typu "jak moc se mi ten ktery nazor libi/zamlouva", coz je pochopitelne uz dosti o nicem.

Tedy nez "uverit" nejakemu nazoru na nedostatecnem zaklade je lepsi "neuverit" mu vubec. Pozdeji toho treba muzes litovat, na druhe strane ztrata zpusobena podobne spatnym rozhodnutim muze znacne prevysit pripadny zisk.

vybrat ženu pro život? Ty víš, co bude? V.S.

Co to?

Mel jsem pro tebe rozepsanou delsi odpoved a pak jsem si nastesti uvedomil kolik penez vydelam, budu-li ten stejny cas investovat do prace.

Zjevne nejsi schopen pochopit, ze k urcitym vecem se nekteri lidi proste stavi trochu jinak nez ty, stejne jako "kolega" dle libosti zamenujes "duveru" za "viru" a navic mam pocit, ze se me snazis poucovat o necem, o cem sam nic nevis. Tim narazim na vety typu:

Věda není oblast, se kterou víra nemá nic společného.

kde se vyslovene nabizi otazka, jakemu vedeckemu oboru se ty sam venujes a jak dlouho. Samozrejme, pripadne mlceni bude taky odpoved.

Jinak ja urcite netvrdim, ze nekdo "neveri" ve vubec nic a to do zadne miry. Co tvrdim je, ze existuji oblasti, kde "verit" nelze rozhodne povazovat za dobry pristup, ba naopak je to spis nebezpecne. Ani laicka verejnost by tomu co predklada veda jen tak "verit" nemela, ale pristupovat k tomu jako k informacim, ktere mohou, ale take nemusi byt pravdive. Pokud se tyto informace vsak tykaji neceho, co ten ktery clovek povazuje velice dulezite pro svuj vlastni zivot (treba takove ty otazky typu "jak jsme se tu ocitli"), tak to plati tim vic a tim vic si stojim za svym doporucenim jit ten ktery obor (obory) studovat a presvedcit se sam.

Problem totiz je, ze to o cem ty pises:

Já netvrdím že mě někdo nutí v něco věřit, já si jako svobodně myslící člověk v rámci svých možností, schopností chápat, zkušeností, znalostí atd. snad dobře vybírám když už mi v daném smyslu nezbývá nic jiného než se přiklonit k něčemu či někomu věřit, a k tomuhle v životě dochází poměrně často, v co, či koho vlastně budu věřit.

v urcitych pripadech proste nefunguje. Protoze k tomu aby ses priklonil k nejakemu konkretnimu nazoru nebudes mit dostatek potrebnych informaci/znalosti a pak se samozrejme rozhodujes na zaklade ponekud jinych kriterii. Klidne to muze byt i kriterium typu "jak moc se mi ten ktery nazor libi/zamlouva", coz je pochopitelne uz dosti o nicem.

Tedy nez "uverit" nejakemu nazoru na nedostatecnem zaklade je lepsi "neuverit" mu vubec. Pozdeji toho treba muzes litovat, na druhe strane ztrata zpusobena podobne spatnym rozhodnutim muze znacne prevysit pripadny zisk.

Obrázek uživatele Samain

Dále

Turboevoluce z 25 000 druhů na arše k dnešním 5.5 milionům (hovoříme pouze o suchozemských).
Na to Trubýš oznámil, že druhy se nevyvíjejí průběžně během posledních 4 tisíc let, ale že se vyvinuly hned po vylodění.
Na dotaz, jak to udělaly, zalezl do díry.

Dancing with the moonlight knight.

Customize This