Údajná „ikona evoluce“, Archaeopteryx, měl zcela moderní, patrně černé peří, vhodné k letu

David Catchpoole

(Z http://creation.com/archaeopteryx-modern-black-feathers přeložil M. T. - 8/2012.
Zveřejněno 31. července 2012 na stránkách CMI.)

Archeopteryx

Školákům i univerzitním studentům bychom mohli odpustit přesvědčení, že Archaeopteryx je prvořadým důkazem evoluce dinosaurů v ptáky, vzhledem k obligátním fotkám fosilií jako je tato, které zdobí stránky jejich učebnic přírodních věd. Drsná realita však vypadá tak, že dokonce ani někteří čelní evolucionisté s tímto pojetím nesouhlasí.

Podle článku zveřejněného začátkem letošního roku v časopisu Nature Communications, „je Archaeopteryx považován za evoluční ikonu od samého objevu ve vápencových sedimentech svrchní křídy u Solnhofenu, Německo, roku 1861“ (1).

Archaeopteryxe samozřejmě neustále stavěli do popředí jako „ikonu evoluce“ v učebnicích biologie a podobné literatuře. Ani tisková zpráva Brownovy univerzity upozorňující na článek v Nature Communications nebyla výjimkou, protože v ní byl Archaeopteryx označen za „okřídleného dinosaura“ (2). Avšak jak jsme mnohokrát napsali (např. viz Bird evolution flies out the window), známe i takové čelné evolucionisty, kteří určitě nepovažují Archaeopteryxe za „ikonu evoluce“. Je tomu tak proto, že fakta o Archaeopteryxovi určitě nedávají podnět k jásotu lidem toužícím po důkazech podporujících evoluční paradigma.

Paleoornitolog Alan Feduccia, čestný profesor na Univerzitě Severní Karolíny a světová autorita v oboru fosilních ptáků, to kupříkladu shrnuje takto:

„Paleontologové se pokusili udělat z Archaeopteryxe opeřeného dinosaura běhajícího po zemi. Ale tím on není. Je to pták, pták žijící ve větvích. A sebenabubřelejší ´paleoblábol´ to nezmění“ (3).

Nezapomeňte, že Feduccia sám je evolucionista, nikoli kreacionista (viz Feduccia vs Creationists). A navíc posouvá „datování“ Archaeopteryxe, stanovené samotnými evolucionisty, milióny let po tvorech, kteří se z něj měli vyvinout! (např. viz New four-winged feathered dinosaur?) Jak to říká s oblibou ironicky Feduccia, „Nemůžete být starší než váš dědeček“.

Zdá se však, že Ryan Carney a jeho spoluautoři nedávného článku v Nature Communications na tohle všechno zapomněli. Jejich zjištění přitakávají obvyklému evolucionistickému „vzrůšu“ kolem Archaeopteryxe ,což se dalo od publikací vydávaných lidmi okolo časopisu Nature, očekávat (4). A to všechno navzdory skutečnosti, že závěry jejich vlastního výzkumu svědčí o tom, že Archaeopteryx měl moderní peří, a že tedy byl ptákem v souladu s biblickou zprávou o ptácích od počátku určených k létání. Neboli, jak to vyjádřila tisková zpráva Brownovy univerzity, „struktura peří Archaeopteryxe je totožná se strukturou peří moderních ptáků“, a „byl to svým založením letec“.

Carney a jeho spolupracovníci zkoumali dobře zachované Archaeopteryxovo pero údajně staré 150 milionů let. Na rozdíl od dřívějších výkladů konstatovali, že jde o primární obrysové pero (tj. jedno z per, která zakrývají primární a sekundární letky na křídlech). Skutečným průlomovým objevem, který tým učinil, je objev fosilizovaných melanozomů (pigmentotvorných částí buňky) dodávajících peří barvu.

Podnětem pro pátrání po melanozomech u Archaeopteryxe byl objev učiněný roku 2006 spoluautorem článku Jakobem Vintherem – objev melaninu zachovaného ve váčku s barvivem u fosilizované olihně. (viz Fossil squid ink that still writes!) „To mě přivedlo na myšlenku, že melanin by se mohl zachovat i u mnoha dalších fosilií jako třeba peří“, vysvětlil Vinther. „Uvědomil jsem si, že jsem otevřel zcela novou kapitolu našeho úsilí o pochopení povahy vymřelých opeřených dinosaurů a ptáků.“

(No, vymřelí dinosauři a ptáci, snad. Ale pokud jde o opeřené dinosaury, údajné „důkazy“ jsou zatím zcela nedostatečné. (Viz ‘Feathered’ dinos: no feathers after all!)

Abychom učinili spravedlnosti zadost, Vintherův odhad se v případě Archaeopteryxe ukázal jako správný. Třebaže totiž vědci již dávno pozorovali ony nepatrné melanozomy (asi 1 mikron dlouhé a 250 nanometrů široké) v mnoha fosilních perech, neidentifikovali je jako melanozomy, nýbrž pletli si je s bakteriemi. Carney a Vinther a jejich kolegové pak použili velmi silný typ skenovacího elektronového mikroskopu, aby tak identifikovali skvrnky stovek melanozomů uvnitř fosilního pera Archaeopteryxe. Pak se snažili lépe poznat strukturu melanozomů zkoumáním fosilizovaných paprsků tohoto pera. (Paprsky jsou mikroskopické útvary, kterými se o sebe opírají postranní větve praporu pera; vytvářejí síť háčků a brv, které se překrývají a zapadají do sebe, a tak propůjčují peru pevnost a sílu. Když si pták peří načechrává, uzavírá se síť paprsků rozdělovaných zobákem za tímto zobákem znovu pevně jako zip.) A ambivalentní závěr „našich“ vědců: „Paprsky i pravidelné uspořádání melanozomů v nich je identické s dotyčnými strukturami moderních ptáků.“

Tak znovu, všimněte si, co sami badatelé pozorovali a popsali: „Struktura peří Archaeopteryxe je identická se strukturou peří moderních ptáků." A když srovnávali fosilní melanozomy s melanozomy 87 druhů žijících ptáků, došli k závěru, že barva Archaeopteryxových melanozomů byla téměř jistě („se spolehlivostí 95%“) černá. Proto jejich tisková zpráva konstatovala, že Archaeopteryx byl „vystrojen k létání“:

„Barva a ty části buněk, které patrně dodávaly pigment, svědčí o tom, že letky byly pevné a odolné, což jsou znaky, které patrně umožňovaly Archaeopteryxovi létat.“

Avšak existovaly zde přece jen pochybnosti o účelu pigmentu, které by měli badatelé zohlednit, a které by svědčily proti tvrzení, že Archaeopteryx uměl létat: pigment totiž mohl rovněž sloužit k regulaci tělesné teploty, vytvářet ochranné zbarvení, nebo sloužit k přivábení sexuálního partnera. A badatelé měli nejen pochybnosti, nýbrž zároveň byli zainteresováni na tom, aby původu pigmentace vtiskli evoluční „přitažlivost pro masy“. Jak řekl Ryan Carney:

„Nemůžeme potvrdit, že jde o důkaz toho, že Archaeopteryx létal. Co však můžeme říci je to, že peří moderních ptáků propůjčují tyhle melanozomy další sílu a odolnost vůči otěru za letu, což je důvodem toho, že letky a jejich konečky mají většinou nejvíce pigmentu. Archaeopteryxovi stejně jako dnešním ptákům propůjčovaly námi nalezené melanozomy podobné strukturální výhody, bez ohledu na to, zda se pigmentace původně vyvinula k jinému účelu.“

Nedává tedy smysl spíše konstatování, že důvodem toho, že Archaeopteryxovy melanozomy vypadají tak, jako by měly nějaký účel, je skutečnost, že je tam dal rozumný Plánovač? Archaeopteryx neměl „moderní“ peří a melanozomy proto, že to „zřejmě bylo výhodné v tomto raném stadiu evoluce dinosauřího létání“, jak se to evolucionisté snaží „naservírovat“ ve svém „paleoblábolu“, nýbrž spíše byl „vybaven pro létání“, protože ho Kdosi, Mistr Plánovač, takhle oblékl. Bůh Bible, nikdo menší. Jak se praví v Římanům 1:20, všichni, kdo popírají Jeho mistrovství, jsou opravdu „bez omluvy“.

Odkazy

1. Carney, R., Vinther, J., Shawkey, M., D’Alba, L. and Ackermann, J., New evidence on the colour and nature of the isolated Archaeopteryx feather, Nature Communications 3, Article number 637, doi: 10.1038/ncomms1642, 24 January 2012.
2. Brown University News and Events: Winged dinosaur Archaeopteryx dressed for flight, http://news.brown.edu/pressreleases/2012/01/archaeopteryx, 24 January 2012.
3. Feduccia, A.; cited in: V. Morell, Archaeopteryx: Early Bird Catches a Can of Worms, Science 259(5096):764–65, 5 February 1993.
4. Walker, T., An open letter to the editors of Nature, creation.com/an-open-letter-to-the-editors-of-nature, 4 July 2007.

PřílohaVelikost
00534-3.8.2012-udajna_ikona_evoluce_archaeopteryx_mel_zcela_moderni_opereni_vhodne_k_letu.doc89.5 KB
Průměr: 3.3 (4 votes)

Hrabě,

- Mám na mysli jen tu obrovskou plochu planety. A proč tam tedy není život???

Z čeho soudíte, že tam není nebo nebyl? Z toho, co dosud sondy prozkoumaly? To je tedy odvážný závěr.
Jak by asi dopadla marťanská sonda, kdyby dopadla do Mohavské pouště nebo třeba Na Saharu nebo Gobi v okruhu cca 500m? Marťanský Hrabě by jistě hbitě došel k závěru, že na Zemi život není a nikdy nebyl. A Mars, to je dnes v podstatě jedna velká pustina.

- A na Zemi bychom to měli nacházet také běžně, alespoň v jednom procentu, někde v teplém bahýnku či tak nějak. - Nenacházíme.

Proč zrovna v 1%? Zemský povrch je v jen trochu příhodných a často i velmi nepříhodných místech prosycen životem. Máte metodu, jak vyloučit, že tam nové formy života v té nejjednodušší formě nevznikají? Co když vznikají a vzápětí se stanou potravou pro ty vyspělejší? Když se to stalo jednou, může se to dít stále. Třeba tento proces někdy někdo objeví a prokáže. Do té doby nemůžete tvrdit, že se to neděje. Můžete o tom jen pochybovat ale nemůžete tím argumentovat.

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Jura

Proč asi, krom jiného, NASA vyslala Oportunity na Mars? Avy se dozvěděla to, co vy už dávno víte?

Já to nevím dávno, já to vím právě proto, že tam vyslali Oportunity na Mars. Z čistě statistického hlediska, když máte nějakou kombinaci chemikálií, co můžete asi tak měnit donekonečna v oblasti podmínek. Ty látky které by se vzájemně mísily by museli mít nějakou latentní schopnost se spojit a ožít. Jenže to nemůže být nějakých 10 na osmdesátou! To by mělo být nějaké mnohem menší číslo, neb zas tolik kombinací pro změnu podmínek (teplota, tlak, světlo) nebude. Pořád to jsou ty samé chemikálie. Tudíž kdyby existovala obecná možnost látek se spojit do živého systému, musela by existovat v nějakém minimální možnosti takového děje. A to nemluvím o čase, který byl k dispozici. Mám na mysli jen tu obrovskou plochu planety. A proč tam tedy není život??? Proč ho ta sonda nenašla?? A na Zemi bychom to měli nacházet také běžně, alespoň v jednom procentu, někde v teplém bahýnku či tak nějak. - Nenacházíme. Nic takového totiž není možné a samotné chemikálie na to nestačí!

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Hrabě,

- Život z neživého ani na Marsu ani na Zemi nikde nevzniká.

Jak si tím můžete být tak jistý? Vy jste tam i tady všude byl a zkoumal?

Proč asi, krom jiného, NASA vyslala Oportunity na Mars? Avy se dozvěděla to, co vy už dávno víte?

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Jura

Ale vždyť na Zemi se to děje!

Život z neživého ani na Marsu ani na Zemi nikde nevzniká. Proto budu vaše připomínky považovat za nepovedený pokus o suchý humor. Smile

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Hrabě,

Komentář napsán dne: 03/13/2013 - 15:49
- Alespoň na pěti či jednom procentu z těch všech hypotetických reakcí, by tedy měl vzniknou život, proč tam tedy není??? Má-li síra, kyslík, fosfor a uhlík nějakou zázračnou schopnost ožít??? A pokud se to nestalo na Marsu, proč se to neděje na Zemi?? Vždyť tady jsou podmínky pro život ideální a nejen pro mikrobiální život, ale dokonce i pro vyšší formy života....

Tolik času, tolik plochy a nic?! Vůbec nic??
To samo o sobě je dosti výmluvné!

Ale vždyť na Zemi se to děje!

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Jura

Ale vždyť na Zemi se to děje!

Co to zase plácáte??? Shock Shock Shock Co se děje???

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Hrabě,

- .... A pokud se to nestalo na Marsu, proč se to neděje na Zemi??

Ale vždyť na Zemi se to děje!

Oldřich

On ji studoval v bibli, takže žádná sláva. Smile

František I.

Alespoň by vás evolucionisty mohlo těšit, že studoval chemii...
Smile
Olda

Odp:

Tak to seš lepší, já dal z každého oddílu jen jednu dvě, a to jsem velmi často jen tipoval buď anebo. A na lk jsem se jen podíval, tam už mě to ani nechytlo. Ale hezké stránky. V.S.

Customize This