Tak tam se fosilie dinosaurů nečekaly

Tak tam se fosilie dinosaurů nečekaly.jpg
Image credit: National Park Service

Brian Thomas, M. S.

(Článek byl uveřejněn 14. dubna 2011 v publikaci ICR. Z http://www.icr.org/article/6056/ přeložil M. T. – 4/2011)

Pracovníci kanadské energetické společnosti Suncor odkryli při těžbě roponosných písků blízko Fort McMurray v Albertě zbytky ankylosaura. Kostra čtyřnohého suchozemského tvora nebyla rozdrcena, jak tomu bývá u mnoha fosilizovaných obratlovců. Nejpodivnější na celém nálezu je ovšem fakt, že byl učiněn v oblasti známé zkamenělinami mořských tvorů.

Dřívější fosilie obratlovců nalezené v těchto ropných píscích představovali mořští plazi jako ichtyosaurus a plesiosaurus. Mezi typické fosilie ve zmíněné oblasti patří mořští bezobratlí jako třeba mlži a amoniti, takže vědci „nepředpokládali, že zrovna tam najdou velkého suchozemského ankylosaura“ (1).

Jenže k nálezům fosilizovaných mořských a suchozemských tvorů společně dochází poměrně často. Například slavné dinosauří vrstvy v Morrisonově útvaru v Národním památníku dinosaurů obsahují kmeny stromů, mlže, plže i savce (2).

A přední vědci Institutu pro výzkum Stvoření informovali o nálezu mladého hadrosaura z útvaru Two Medicine Formation – pískovcového útvaru táhnoucího se od východního úbočí Skalistých hor východním směrem ke kanadskému Edmontonu - který zkameněl spolu s mořskými mlži a plži, jakož i ptáky, savci a dalšími dinosaury.

Lékař Carl Werner dokonce použil fosilie jako kritérium spolehlivosti evoluční teorie (2). Předpokládal, že je-li tahle teorie pravdivá a dinosauři skutečně žili v jedinečném „věku plazů“, a pokud byly za jejich fosilizaci odpovědné každodenní přirozené procesy, pak by s fosiliemi dinosaurů neměly být smíchány fosilie tvorů z jiných „věků“ – například tvorů, kteří se ještě nevyvinuli.

Werner však zjistil, že typickým úkazem jsou směsi fosilií velmi odlišných druhů organizmů. Řekl časopisu Creation:

Paleontologové našli ve vrstvách s dinosaury 432 druhů savců…Kde však tyhle fosilie jsou? Navštívili jsme 60 muzeí, ale v žádném z nich jsme neviděli vystavenou ani jedinou úplnou kostru savce z dinosauřích vrstev (3).

Werner také zjistil, že vrstvy hornin obsahující dinosaury vykazují „fosilizované zástupce všech hlavních dnes žijících kmenů bezobratlých živočichů“ a že jsou dinosauři promícháni s různými rybami, obojživelníky, „papoušky, sovami, tučňáky, kachnami, alkami, albatrosy, kormorány, pisíky, tenkozobci atd.“ (3). Kdyby muzea vystavila tyhle reálné fosilie místo zbožných výjevů dinosaurů s peřím, pak by se evoluční historka o tom, jak se „z dinosaurů vyvinuli ptáci“, rychle ukázala jako smyšlenka – tedy to, čím skutečně je (4).

Existuje mnoho dalších příkladů, kdy jsou fosilie suchozemských dinosaurů smíchány s fosiliemi tvorů mořských (5). Takovou situaci musíme očekávat, pokud jsou zničující vody celosvětové potopy odpovědné za většinu světových zkamenělin, dinosaurů a ostatních, když uvážíme, že „vody na zemi převelice zmohutněly až přikryly všecky vysoké pahorky, které byly pod nebesy“. (6)

Odkazy

1. Gordon, J. Rare dinosaur found in Canada's oil sands. Reuters, March 25, 2011.
2. Werner, C. 2008. Living Fossils. Evolution: The Grand Experiment, vol. 2. Green Forest, AR: New Leaf Press.
3. Batten, D. 2011. Living Fossils: a powerful argument for creation. Creation. 33 (2): 22. Emphasis in original.
4. Thomas, B. Fixed Bird Thigh Nixes Dino-to-bird Development. ICR News. Posted on icr.org June 22, 2009, accessed April 13, 2011.
5. Thomas, B. Canadian 'Mega' Dinosaur Bonebed Formed by Watery Catastrophe. ICR News. Posted on icr.org July 13, 2010, accessed April 6, 2011.
6. Genesis 7:19.

PřílohaVelikost
Tak tam se fosilie dinosaurů nečekaly.doc389 KB
Průměr: 3.1 (14 votes)
Obrázek uživatele Eva

Ježíš prohrál. K čemu jsou nám Velikonoce....

Společnost soutěže, vítězů

Velikonoce jako téma oběti, smrti a také poslušnosti (Ježíš mohl kříž odmítnout, ale podle Bible ho poslušně přijal) jsou nemoderní, out, ne-in. Žijeme ve společnosti nekonečné soutěže, posedlostí soutěžemi, olympiádami, ve společnosti orientované na výhru. Prohrát je potupné, nezajímavé, tedy i zbytečné. Nechceme prohrát, chceme vítězit.

Katolický myslitel Tomáš Halík vidí Velikonoce jinak: „Když se čte strhující pašijový příběh, pukají skály v našem nitru, povoluje to, co v nás zkamenělo, ztvrdlo, okoralo, a to nejcennější hluboko v nás aspoň na chvíli zasvítí a stane se přístupným.“ Věří v sílu slova.

Páter Halík nás vrací do jiného světa, do jiného vnímání světa, do tajemství, nahlížení nepoznatelného. Pašijový příběh popisuje jako fantastické drama, které si dodnes podrželo svoji platnost a sílu: „Na scénu vystupují všechny mocnosti světa – moc s tváří Piláta, tradice a náboženský establishment v barvách velezrady, zrada s maskou Jidáše, selhání v podobě Petra, soucit v závoji Veroniky – a pravda, pravda opuštěná, pravda vzdorující moci v bezmocném králi, který s trnovou korunou na hlavě říká: Ano, já jsem král. Já jsem se proto narodil, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“

Evangelický farář Pavel Pokorný o největších křesťanských svátcích řekl toto: „Ježíš ve velikonočním příběhu je spoután, vláčen, posmíván, ponižován, donucen nést svůj kříž, a ani to ze své síly nedokáže, a nakonec je ukřižován. Není hybatelem dění, je jeho trpným objektem. Crucifixus – na kříž upevněný, přibitý, fixovaný.“

To je ten problém: pravda vzdorující moci v bezmocném králi. Bůh, který není hybatelem věcí, ale jen trpným objektem. K čemu je současnému člověku Bůh, když byl přibit na kříž, Bůh, jehož symbolem je utrpení, nespravedlivá, absurdní poprava. K čemu je takový Bůh člověku, který je odmalička vychován, aby soutěžil, který je posedlý výhrou, ovládáním druhých, úspěchem, chce nejen vyhrávat, ale také definitivně, jednou provždy vyhrát. Což ovšem díky jeho smrtelnosti prostě a jednoduše nejde. Lidé věřící v duchovní moc lidstva by poopravili, že „zatím nejde“.

Pro věřící i nevěřící je dobré o Velikonocích zastavit (nebo klidně kdykoli jindy, ale o těchto svátcích máme na pauzu čas a tradiční důvody přemýšlet). Vystoupit z proudu, z davu, být klidně na chvíli sám a přiznat si, kdo ve skutečnosti jsem. Že to slavné vyhrávání skončí i těm nejzdatnějším vítězům. Uvědomit si, že dav o Velikonocích na Piláta volal: Ukřižuj ho! Chtěl místo vraha Barabáše popravit Ježíše. Dav je zrádný. Většina se snadno a ráda mýlí. Dav si nepřipouští smrtelnost. Dav je jako my, vždycky prahne po výhře.

Jsme tedy společnost soutěže, vzývající vítěze a vítězství. Přitom zdrcující většina z nás prohrává jednu soutěž, jednu bitvu za druhou. Vítězů je ze své podstaty málo. Možná i proto stále přitahuje prohrávající Ježíš. Je Bohem pro prohrávající, selhávající, neúspěšné. (A znovu nutno připomenout, že nakonec čeká prohra na každého.)

Jak zjistili výzkumníci, „duchovním činnostem“ se o Velikonocích věnuje 7,1 procenta dotázaných. Vlastně to není málo. V davu, který skanduje Vítězství, vítězství, vítězství!, to vůbec není málo.

http://nazory.aktualne.cz/komentare/jezis-potupne-prohral-k-cemu-nam-jso...

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

Obrázek uživatele Eva

Potopa - mytologie

http://www.ceskaliteratura.cz/studie/potopa.htm

Tyto skutečnosti jistě sehrály svou významnou roli, ale nic nevypovídají o hlubší souvislosti s dalšími mýtickými příběhy a o jejich hlubší podstatě. Mýty o potopě světa jsou totiž zapojeny do širší souvislosti konce starého a začátku nového světa. Špatné lidstvo je potrestáno za svou špatnost zničením. A jen vyvolení a dobří mohou na přání boha potopu přežít. Oni zakládají nové lidstvo, které dostalo do vínku “vyvolenost” a “mravnost” chápanou v různých kulturách různě, ale vždy v nějaké souvislosti v úctě k bohům. Potopa světa se už nikdy neopakuje a lidstvo už podobná zkáza v tak velké míře nepostihne. Bylo očišťeno a záleží na každém člověku, zda bude jednat po vzoru svého praotce, a bude také “vyvolen”, nebo se dá na scestí stejně jako lidé, kteří skončili utopením. V postavách Ziusudry, Atrachasíse, Utanapištima, Manua, Noema a dalších praotců proto musíme vidět i mravní ideál, ke kterému se má lidstvo vztahovat a který je vlastně v každém z nás přítomen, protože my jsme potomci těchto praotců. Tím se příběh o potopě světa řadí k větší rodině mýtů o “zničení a obnovení”, o “mravním očištění”, a není tedy jen odrazem fyzického strachu z vody a z utopení.

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

Obrázek uživatele Eva

*

"Když čtu Bhagavadgítu, jediné co mi přichází na mysl je jak Bůh stvořil vesmír. Všechno ostatní se zdá být malicherné."
/Albert Einstein
/

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

Obrázek uživatele Eva

Narození Páně

1. I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
2. (To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius.)
3. I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
4. Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy),
5. Aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou.
6. I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila.
7. I porodila Syna svého provorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě.
8. A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem.
9. A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
10. Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
11. Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
12. A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, ležící v jeslech.
13. A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
14. Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
15. I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti pastýři řekli vespolek: Poďme až do Betléma, a vizme tu věc, kteráž se stala, o níž Pán oznámil nám.
16. I přišli, chvátajíce, a nalezli Marii a Jozefa, i to nemluvňátko ležící v jeslech.
17. A viděvše, rozhlašovali, což jim povědíno bylo o tom děťátku.
18. I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což jim bylo mluveno od pastýřů.
19. Ale Maria zachovávala všecky věci tyto, skládajici je v srdci svém.
/Lukáš, 2.kapitola/

http://www.youtube.com/watch?v=DPHh3nMMu-I

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

*

Evička je naše hvězdička Smile

Obrázek uživatele Eva

*

*

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

Obrázek uživatele Eva

*

*

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

Obrázek uživatele Eva

*

*

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

Obrázek uživatele Eva

*

*

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

Obrázek uživatele Eva

*

Jak vzácné a křehké jsou okamžiky, kdy mlčí zbraně ....

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

Customize This