Procházka s dinosaury

Dr. Dennis Swift, ThD.

(Z http://www.dinosaursandman.com/research/WALKING_WITH_DINOSAURS.pdf přeložil M. T. - 5/2011)

Procházka s dinosaury.jpg

Občas pronikají z Ruska do světa zprávy, že se ve vzdálených divokých horách jihovýchodního Turkmenistánu nacházejí v jurských horninách společně stopy dinosaurů i otisky lidských nohou.

Blízko vesnice Khodja Pil Ata (Svatý otec slonů) je náhorní plošina s více než 3 000 dinosauřích stop. A právě tam byly nalezeny i stopy lidské, jak napsaly Moscow News, 1983 (č. 24, str. 10). Stalo se tak během období, kdy komunisté přísně kontrolovali ideologickou stránku všech publikací, takže takový článek mohl být zveřejněn pouze s oficiálním komentářem představitele státem řízené vědy. Tenhle tehdejší komentář zněl takhle:
„Kdoví, ale možná skutečně žili naši velmi vzdálení předkové společně s dinosaury.“

Je skutečně ohromující, že v ateistické komunistické říši lpící na evolucionistickém dogmatu připustili vědci možnost, že se po zemi procházeli společně lidé a dinosauři.

Turkmenský vědec Kurban Amanjazov vedl na dinosauří plató tři vědecké výpravy a našel otisky lidských nohou společně se stopami dinosaurů. Dinosauří plató je přibližně 400 metrů dlouhé a 300 metrů široké. Je na něm přes 3 000 dobře zachovaných dinosauřích stop. Na ploše velké jako fotbalové hřiště je 1 253 dinosauřích stop patřících 65 různým druhům. Nejmenší tříprsté stopy jsou 18 – 20 cm dlouhé, zatímco největší stopa je dlouhá 70 cm; jde o stopu megalosaura stejně velkou jako jiné jeho stopy objevené v jurských horninách.

Člen turkmenské expedice profesor Plutalov zhotovil mapu dinosauřích stop na plošině. Je na ní 31 cest, které dinosauři vyšlapali, mezi nimi i nejdelší cesty na světě. 26 cest tam vyšlapali megalosauři. Ty nejdelší tvoří cesta číslo 14 dlouhá 195 m, číslo 18 dlouhá 226 m, číslo 22 dlouhá 266 m, a vůbec nejdelší cesta číslo 21 dlouhá 311 m. Dřívější rekord držela cesta v Portugalsku dlouhá 147 m.

Profesor Kurban Amanjazov píše v článku, který se objevil v ruském vědeckém časopisu „Kolem světa“ o zmíněné náhorní plošině, a představuje si, jaké to asi muselo být vidět dinosaury „kráčet jinanovým lesem: zelená stěna se náhle rozestoupí a na širou otevřenou lagunu vyjde velký dinosaurus.“ Amanjazov sní o tom, jaké by to bylo spatřit 15 m vysokého dinosaura vystrčit hlavu z jinanového lesa.

Dr. Amanjazov prostě žasne, že ve vrstvě jurské horniny staré podle jeho odhadu 200 milionů let se našly stopy člověka či tvora člověku podobného. Jednu ze stop popisuje slovy:

„…podíváme-li se na tuhle lidskou stopu, zanechal ji tu člověk či zvíře člověku podobné. Neuvěřitelné je, že ji nalézáme na téže plošině, na které jsou také stopy dinosaurů. Můžeme říci, že není stará 5 nebo 10, nýbrž minimálně 150 milionů let.“

Měří 26 cm, což je ruská velikost 43 (americká 9.5) a předpokládáme, že ať už ji tam zanechal kdokoli, byl vyšší než my.

Ruský novinář Alexandr Bušev napsal v Komsomolské Pravdě z 31. ledna 1995, že podnikl cestu do pohoří Kugitang v Turkmenistánu a viděl pohromadě fosilizované stopy dinosaurů a lidí. To je, jak říká, v přímém rozporu s evoluční teorií; myslelo se, že dinosauři vymřeli dávno předtím, než se na zemi objevili lidé. Bušev konstatoval, že každý metr půl kilometru širokého pásu horniny je pokryt tříprstými stopami obřích dinosaurů, kteří si vyšli ráno či večer na procházku po pradávném mořském břehu. Dále napsal: „Avšak nejzáhadnějším faktem je, že mezi stopami dinosaurů byly nalezeny stopy bosých lidských nohou!“ Bušev má za to, že jelikož „víme, že se lidé objevili mnohem později než dinosauři“, šlo o „mimozemšťana, který se procházel v plavkách na břehu.“

Vědec Kurban Amanjasov, který Buševovi naleziště ukázal, říká, že by věda možná mohla souhlasit s tím, že lidé a dinosauři žili v téže době: „Dokáže-li se, že stopy patří opravdu humanoidovi, pak by šlo o revoluci ve vědě o člověku. Lidstvo by ‚zestárlo‘ na třicetinásobek a jeho dějiny by se prodloužily minimálně na 150 milionů let.“

Tyhle zprávy zůstávaly západnímu světu téměř skryty; jejich vize lidských a dinosauřích stop nalézaných společně jsou však mučivé. Nikdo je nemohl ověřit, protože stopy nikdo nevyfotografoval a nikdo ze západního světa nenavštívil jihovýchodní Turkmenistán, aby si jejich naleziště prohlédl.

V srpnu 2000 byl Dr. Dennis Shift z Institutu pro výzkum dinosaurů oficiálně pozván turkmenistánskou vládou i akademií věd, aby prozkoumal dinosauří naleziště v Kugitangu. Dostal povolení k provedení četných testů a ke zhotovení latexových odlitků dinosauřích i lidských stop. Doprovázel ho profesor Halmuad Kudajkulijev z Geologického institutu Turkmenistánské akademie věd. Výpravy se zúčastnili též Hemra Duridijev, Iškabulov Nuridin a Narbajev Hudajhazar.

Odjeli ruským džípem na místo v pohoří Kugitang blízko dinosauří plošiny. V nadmořské výšce cca 2700 m na zrádném svahu strže tvořené několika vrstvami jurské šedé horniny našli otisk lidské nohy a dinosauří stezku.

Asi před 25 lety zde odkryli kamennou tabuli přibližně 10 metrů dlouhou a 5 metrů širokou. Na téhle tabuli je 6 lidských stop mířících zleva doprava. Čtyři z nich jsou velmi zřetelné a mají ruskou velikost 42E. Z dalších dvou stop jsou patrné poloviny. Stezka míří týmž směrem jako stopy a je od nich vzdálena přibližně půl metru. Prozkoumána byla poprvé v 80. letech 20. století a profesor Kudajkulijev ji zkoumal již dvakrát. Geologové určili celou lokalitu jako jurskou, starou 150 až 200 milionů let. Stezka byla nazvána Swiftovou stezkou na počest Dr. Swifta, který byl prvním zahraničním vědcem, který lokalitu prozkoumal. V okolí je asi 50 dinosauřích stop. Přibližně 100 metrů pod touhle lokalitou je další dlouhá úzká jurská vrstva, kde byla objevena dobře zachovaná osamocená lidská stopa.

Jurská vrstva se jak se zdá táhne mnoho kilometrů na západ a leží na různých stupních pod povrchem pohoří Kugitang. Ve vzdálenosti čtyřista metrů od zmíněného naleziště lidských a dinosauřích stop je další šedá vrstva jurské horniny s četnými stopami dinosaurů.

Náš tým strávil 3 dny na dinosauří plošině, což je rovina s pozoruhodně dobře zachovanými fosilizovanými stopami dinosaurů. Plošina leží v nadmořské výšce 2700 metrů a svažuje se zhruba pod úhlem 40 stupňů. Obrovská šedá plošina vyčnívá nápadně nad okolní terén a je obklopena olivově hnědými kopci. Je možno dojet pod ni džípem a pak je třeba k ní pracně vyšplhat.

Na dinosauří plošině jsou 2 zřetelné lidské stopy mezi tisíci stop dinosauřích. Uvedené stopy označil za lidské či humanoidní ruský vědec Kurban Amanjazov i členové Turkmenské akademie věd. Profesor Kudajkulijev autorovi tohoto článku sdělil, že mezi dinosauřími stezkami na dinosauří plošině se vyskytovaly i fosilizované kozí stopy. O jejich existenci se v rozhovoru s Dr. Swiftem zmínil i ředitel celé přírodní rezervace. Výprava vedená Dr. Swiftem se tedy na dinosauří plošinu vrátila a našla několik fosilizovaných otisků kozích kopýtek. Tyto kozí stopy obklopují stopy tříprstých dinosaurů neznámého teropodního druhu. Kozí stopy byly určeny jako stopy koz se šroubovitými rohy, které dosud žijí v pohoří Kugitang. Odborníci z Národního historického muzea Kugitangu informovali Dr. Swifta, že zmíněných koz žije v horách asi 200. Potvrdili mu také, že nalezené fosilní stopy patří skutečně těmto kozám.

Geologický institut a Turkménská akademie věd pak pozvali Dr. Dennise Swifta z Institutu pro výzkum dinosaurů k další spolupráci při společném úsilí vědecky probádat zmíněná důležitá naleziště. Dali Dr. Swiftovi k dispozici všechny články, fotografie i další výsledky výzkumu uskutečněného Geologickým institutem. Stařešinové vesnice Kugitang ho také pozvali k další návštěvě v dubnu 2001 a slíbili mu, že ho doprovodí na koních na další dinosauří plošinu. Tu dosud neviděl nikdo jiný než několik vesničanů. Nikdy tam nebyl žádný vědec. Tak chtěla vesnice poděkovat autorovi tohoto článku.

Zmíněné objevy přinesly ohromující zjištění: to, že nalézáme pohromadě lidské a dinosauří stopy na 2 místech, zasadilo vládě evolucionizmu tvrdou ránu; fakt, že ruští a turkménští vědci našli lidské stopy, je těžko pominutelným důkazem; další těžkou ranou evoluční teorii jsou kozí stopy nalezené spolu se stopami lidskými a dinosauřími. Všechny uvedené stopy jsou v téže jurské vrstvě staré údajně 200 milionů let. Tyhle důkazy bourají chatrnou evolucionistickou chronologii a zbledl by z nich kterýkoli paleontolog.

Institut pro výzkum dinosaurů usiluje o to být průkopníkem bádání v oblastech, kam ještě člověk nevkročil, aby odtamtud přinesl důkazy, které podpoří speciální stvoření.

PřílohaVelikost
Procházka s dinosaury.doc257.5 KB
Průměr: 2.8 (14 votes)
Obrázek uživatele Samain

VV

Zatím jsem dohledala dva odkazy.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4959

http://bettyazvirata.blog.cz/0709/smysly-psa

Dancing with the moonlight knight.

Obrázek uživatele Samain

VV

Až budu mít trochu času, pokusím se nějaký IT zdroj dohledat. Moje vědomosti se odvíjejí především z četby knih a z praxe.

Co se týče původních plemen, v daleké historii se všechna podobala vlčím předkům a z nich existují dodnes všichni špicovití - ta se nacházejí na celém světě - i australský dingo patří mezi špicovité.

Dnešní plemena odvíjejí svůj základ s největší pravděpodobností od původních pěti plemen.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pes_dom%C3%A1c%C3%AD

Jinak, pokud je mi známo, výzkum pseudogenů u chrtů se nekonal - možná se mýlím.

Dancing with the moonlight knight.

RE: Samain

diky za skvele doplneni a zajimave informace. Zaujalo me zejmena to s tim cichem - kdyz jsou dnes na poradu dne ty pseudogeny, jiste by bylo zajimave podivat se kolik procent genu kodujicich olfaktoreceptory bylo u chrtu mutacne inaktivovano a zmenilo se v pseudogeny. Dalsi zajimavost je ta pocinajici reprodukcni bariera mezi chrty a ostatnimi psy (jaj, skoro se zda, ze nam tu ty druhy oddelene barierou v ramci niz mohou "mikroevolucne variovat" a "variabilne plastikovat" vznikaji stvoritel-nestvoritel)

Kdyz uz se tady resil fylogram psi evoluce, nemela byste nejaky odkaz nebo zdroj, ktery by se timto zabyval - jake jsou pribuzenske vztahy mezi jednotlivymi plemeny?

Obrázek uživatele Samain

VV

U psů samozřejmě mutace existují - a to mnoho. Nejen v srsti,ale i ve stavbě kostry , různé množství paspárků, barevnosti - u vlka se nikdy nevyskytuje žíhané nebo merle zbarvení .
Jako příklad bych ale uvedla své oblíbené - a nejvíce prostudované chrty.
Chrti patří mezi nejstarší plemena, vznikli nezávisle na dvou místech. Okcidentální - jihozápad Evropy, orientální - centrální Asie.
Obě skupiny se od sebe liší hlavně stavbou ucha. Ale co mají všechna plemena chrtů odlišné od ostatních psů , je především změna hlavního smyslového orgánu, oproti psům ale i vlkům.
Pro chrta je hlavním smyslem zrak. Přesto že mají dlouhé - v poměru mozkovna - nosní část - dokonce nejdelší nosy, mají mizerný čich. Zato ale vynikající zrak.
Dále jsou zde odlišnosti ve stavbě kostry (jinak utvářená kyčel), odlišné krevní hodnoty, odlišný metabolizmus.
To mají všichni chrti společné.
Všechny tyto změny vznikly druhotně, nebyly záměrem šlechtění. Tím byla jen rychlost a schopnost ulovit zvíře.
A ještě jednu věc - když jsem si pořizovala prvního chrta,chovatelé mi sdělili zajímavou "perličku".
Chrtice ostatním psům "nevoní"
Ne že by se s nimi nemohli křížit, ale za 30 let praxe jsem zjistila, že skutečně místní "ženiši", kteří svorně táhnou od domu k domu za háravkami, náš dům narosto ignorují, i když tu hárají třeba tři feny naráz.
To už je hodně daleko od vlka - i od ostatních psů.

Dancing with the moonlight knight.

Obrázek uživatele V.V.

Re: Foton

Odvolavam sa na evolučnú geológiu… Evolučno-geologická rozprávka (aby som bol presnejší), stojí v 70%-ách iba na výrokoch evolucionistov.
“Evolucni geologie” je kreacionisticky vymysl, nic takoveho neexistuje, rovnez nevim, ze by se evolucni biologove nejak vyrazne (70%, to je zase co za cislo?) podileli na geologickem vyzkumu.

Iba človek s nezáujmom o poznanie pravdy, dokáže existujúce vedecky zdokumentované nálezy, prehlásiť za neexistujúce.
S nalezy zdokumentovanymi timto zpusobem (=jedna pani povidala) se standarde naklada takto – to je ta hranice mezi vedou a pavedou.

....A kolik jste jich takhle prozkoumal, ze to tvrdite (resp. odkazy na nejake studie, ze kterych by to plynulo mate)? - Dosť:
Takze jste sam neprozkoumal nic a ani ty odkazy nemate – dekuji, staci (prohlizeni fotek opravdu neni studie srovnavajici charakteristiky hornin)

...od evolučných geológov však nejaké objektívne podrobné štúdie nečakajte. -Nepôjdu predsa sami proti sebe…
Samozrejme, ze podrobne studie geologove mají (viz treba tato ukazujici na Obr. 5 zminovany cyklus rust-sedimentace-rust u „polystratoveho stromu“ http://www.colby.edu/~ragastal/RAG_reprints/RAG2004d.pdf). Pouze kreacioniste jsou nejak potichu.

Podstatné je, že to nemohlo byť v najhoršom prípade ani storočia. (=pravdu má kreacionizmus)
- proc by to nemohla byt staleti? Stromy ziji nekolik stovek let, i po jejich smrti mohou kmeny zustat na miste az tisice let (zde napr. 2 tis. let stary "ghost forest" v Neskowinu http://static.panoramio.com/photos/original/9291827.jpg)

Ale je to aspoň jeden praktický príklad, ktorý naznačuje možnosť rýchleho vzniku sedimentárnych hornín. -Evolučný geológovia nemajú pre pomalý vznik ani jeden. (hornín)
Prosim? Vzdyt o typech sedimentu a zpusobech jejich vzniku (aluvialni, eolicke …) vy sam pisete a geology citujete. Jakto, ze nemaji?

Veď čítajte ten môj príspevok trocha pozornejšie. Hovorím, že oni sa ku tomu ani NEVYJADRUJÚ. (...len to uvádzajú ako fakt, že to existuje. To je všetko. (...bez detailnejšieho vysvetlenia...))
Nevim, co mam cist pozorneji. Rikate "nevyjadruji" a pritom jste vy sam nektera tato vyjadreni a vysvetleni vzniku techto fosilii zminoval! Ja vam uvedl jeste nektera dalsi vyjadreni od geologu, ale vy presto zatvrzele opakujete svoji mantru, ze se nevyjadruji. Jakou ma pak tato diskuze cenu, kdyz vam je nemozne vyvratit i zcela zjevne omyly a lzi?
Vedci, co tyto veci zkoumaji, evidentne vysvetleni maji. Tyto procesy mohou byt daleko komplikovanejsi nez naznacujete - jak vyplyva treba z analyz Burgess Shale na coz jsem daval odkaz. K vasim namitkam – proc by se musela zachovavat mekka tkan po geologicke veky? Proc by nestacil jeji otisk, “porizeny” pri prekryti tela materialem?
Anebo uplne jinak – proc nahle pohrbeni pred tisici lety muze uchovat otisky mekkych tkani a pohrbeni pred petistymiliony let nikoli? Problem nastava spise ve vasem pripade - jak doslo tak rychle ke kompletni mineralizaci / fosilizaci mekkych tkani? Tvrzeni o vysusene mumii v bahne a argumentace Otzim… to srovnavate uplne odlisne veci.

Čas s tým nemá nič spoločné. (...veď koľké sedimenty sú na dne oceánov už vraj údajne "milióoony rokov", a stále sú mäkké, a niesu to hentaké vrstvy...)
…Jednotlive faze sedimentarniho cyklu vcetne diageneze muzete dnes pozorovat na ruznych mistech - Tvrdenie bez dôkazu (...nič také sa nedeje...)

Opravdu jsou vsechny mekke? Vzdyt sedimenty lze najit v ruznem stavu zpevneni (v mori i na pevnine), stejne tak jsou znamy a studovany fyzikalni (tlak, teplota) i chemicke procesy, ktere jsou za zpevnovani zodpovedne, nejde jen o funkci casu – opet vase neznalost nebo ignorovani faktu - k tomu zpevnovani (i s praktickymi priklady):
http://www.gly.uga.edu/railsback/Fundamentals/LithificationofSediments1-...
http://www.gly.uga.edu/railsback/Fundamentals/1121SedimentLithification0...
http://www.gly.uga.edu/railsback/Fundamentals/LithificationofSediments3-...
http://www.gly.uga.edu/railsback/Fundamentals/LithificationofSediments4-...
Nelze pozorovat sedimentarni cyklus - erozi, usazovani, zpevnovani? Zijeme opravdu na stejne planete?

No. O moc inak nevypadajú…Neviem. Možnože existuje, ale mne sa ju nepodarilo zohnať.

Aha, takze tvrdite, ze vrstvy vznikle “nahle” (St. Helens etc.) a sedimentarni horniny napr. v Grand Canyonu jsou v zakladnich parametrech identicke, ale zadnou geologickou srovnavaci studii, ktera by neco takoveho nasvedcovala nemate. Tak podle ceho to tvrdite? Podle tech fotek?

Fakty som na podporu toho už uviedol.
Porad nevim, cim jste tedy dokazal nebo co podporuje, ze by sedimentarni horniny vznikly pri erupcich… Sam dale pisete, ze podle vaseho vykladu vrstvy vznikly jen rozmetanim / presunem jiz existujicich sedimentárních hornin.

Čo sa dalo, a čo som vysledoval, tak to platí. (...všade som samozrejme nebol, a všetko nevidel)
Priklad? Co treba ten Grand Canyon? Na zaklade ceho jste vyloucil jina mozna vysvetleni uvazujici oddeleny vznik sedimentarnich a vyvrelych hornin jako nevyhovujici?

Problém je v tom, že o geologických vrstvách bol kedysi v 19. stor. vytvorený určitý predpoklad, a teraz sa ho veda už len ťažko zbaví. (....som však rád, že katastrofický model začína tu a tam prenikať do geológie napr. pri tých polystrátových kmeňoch, alebo pádoch meteoritov či mega-povodniach typu Čierne more. -Také niečo v geológii kedysi nebolo. (...i keď to ešte zatiaľ nieje to naše kreacionistické, ale veď počkajme. -Ešte nieje všetkým dňom koniec...))
Jaky předpoklad mate na mysli? “Polystratove” fosilie nebo pady meteoritu (viz napr. vltaviny) ci dalsi katastrofy znaji geologove uz od toho 19. stoleti, s pronikanim kreacionismu to nema vubec co delat.

A:.... V prípade oceánu: Odkiaľ vezmete nové sedimenty, ktoré majú spadať na zaplavený kontinent?

Ukladanim materialu erodovaneho z nezaplavenych casti kontinentu, z jinych casti oceanu, kde prevlada zvetravani nad ukladanim, ze sedimentace vysrazenych materialu, sedimentace organismu

-To sú však príliš lokálne záležitosti na to, aby boli schopné vyprodukovať tak jednoliate rozmerné fácie, aké v reále pozorujeme.
Lokalni? Velikosti ricnich delt vam tady daval Telesto, podobne si snad najdete rozlohy ricnich niv (az tisice km2), velkych jezer nebo dokonce pousti! Nicmene se bavime o vzniku mořských sedimentu

Keď sa napríklad jazero posunie, jeho pôvodné usadeniny spravidla hneď podliehajú erózii, čiže po príslušne dlhom čase, by z toho nevznikol rozsiahly rovinný pokryv.
Jezero se posune? Jezera typicky prodelavaji tento zivotni cyklus, nez aby se nekam posouvala: http://www.kidfish.bc.ca/images/lake%20succession.gif. Podobne reka sice meandruje v udolni nive, ale nahromadeny material neni schopna odnest - v techto castech toku totiz unasiva schopnost klesa a prevlada depozice- to je mozne pozorovat, spocitat, experimentalne overit.... Jinak by ricni nivy jaksi neobsahovaly usazeniny, ale byly by vymlete na kamen.

-V dnešných riekach, deltách a jazerách, sa naviac nachádzajú iba mäkké sedimenty, ktoré svojou hrúbkou, zložením a textúrou profilu nesahajú geologickým vrstvám ani po päty.
Napr. ricni sedimenty lze nachazet s ruznou tloustkou, texturou a v ruznem stavu zpevneni – doporucuji navstivit napr. nejblizsi ricni nivu a udelat si exkurzi po mistnich sterkovnach a piskovnach.

Preservation of soft tissues is rare in the fossil record - Tvrdenie nieje dôkaz.
Tak toto tvrzeni nejspis vychazi ze zkusenosti paleontologu a geologu, ja zadnou statistiku nemam, ale nemelo by byt tak tezke udelat inveturu v muzejnich sbirkach a srovnat pocty “mekke” vs. “tvrde” fosilie a toto tvrzeni vyvratit. Uz jsem vam to doporucoval nekolikrat, at zkusite na chvili opustit svuj virtualni svet a podivat se na ten realny.

Keď jediná hornina obsahuje viacero fosílii, a všetky fosílie sú fosíliami mäkkých častí, tak to vypovedá o náhlom pochovaní a diagenéze.
No ano, ale proc pred tisici lety a ne miliony? Tyto pripady neodporuji standardnimu modelu – katastroficke udalosti (povodne, zemetreseni, sesuvy pudy, vybuchy sopek) pozorujeme dnes a probihaly i v minulosti.

3. Pri googlení sa zdá, že je skôr problém najsť fosílie rybích samostatných kostier, než problém nájsť fosílie celých tiel… Fosílii celých tiel rýb je väčšina, než len fosílii samostatných kostier.
Tezko rict, jakou ma takove googlovani vypovidaci hodnotu, btw. zkousel jste hledat i fosilie napr. rybich supin nebo zubu? Jinak tady neco mate http://www.keystonegallery.com/fossils/bony_fish.html

2. Odplavovanie: -Podmorské prúdy.
Takove odplavovani je „lokalni“ záležitost, navíc na jinych mistech se odplavovany material zakonite bude zase ukladat. Leda byste tvrdil, ze vsechny proudy smeruji do abysalu – ponekud odvazne a snadno overitelne tvrzeni.

1. Čo ich eroduje pod hladinou oceánu?
Voda (priliv, vlnobiti, proudy….), gravitace, chemicke zvetravani…

...premiestňovanie materiálu nieje tvorba nových vrstiev...
Proc by nebyla? Premisteni, usazeni -> nova vrstva. Vy sam nepostulujete nic jineho (material pro sedimenty pochazi podle vas mj. z kopcu rozervanych vybuchem).

2. Usadeniny na oceánskom dne sa ani v najmenšom nepodobajú geologickým vrstvám typu Grand Canyon. (...čiže nemôžu byť ich pôvodom...) -Na morskom dne prebieha sedimentácia, ktorá sa nepodobá geologickým vrstvám:
http://www.waterencyclopedia.com/Oc-Po/Ocean-Floor-Sediments.html

A zase se ptam, kolik morskych sedimentu a profilu jste prozkoumal, ze neco takového tvrdite? Tu jednu fotku? V cem se konkretne se ty usazeniny lisi, proc si myslite, ze by se od geologickych vrstvev lisily, kdyz projdou podobnymi procesy kompaktace a cementace?
Taky par obrazku: http://www.ldeo.columbia.edu/res/fac/CORE_REPOSITORY/RHP4Boden.html
http://oceanandair.coas.oregonstate.edu/index.cfm?fuseaction=content.dis...

Tvrdíte najprv, že kontinenty boli opakovane zaplavované oceánom, z čoho odvodzujete vznik sedimentárnych hornín. Teraz ste sa však zvrtol, a tvrdíte niečo o riečnej delte. (...čiže plošne obmädzenom, malom kúsku sveta, ktorým chcete vysvetliť pôvod sedimentárnych hornín. (...ešte tam máte reč o vápenci. Lenže vápenec biochemického pôvodu nieje to isté, ako vápenec vytvorený sedimentáciou, ktorý pozorujeme v geologických vrstvách...)).
Ptal jste se na zdroj materialu pro sedimentaci na zaplavenem uzemi, vyjmenoval jsem nekolik prikladu a mezi nimi jsem uvedl i deltu ci vznik vapencovych usazenin... Nevim, v cem jsem se mel zvrtnout. Vice o sedimentaci v morich muzete najit zde http://accessscience.com/content/Marine-sediments/407000

-Časť pevniny je zaplavená oceánom i dnes (...volá sa to šelf). -Avšak opäť sa jedná len o plošne obmädzenú, percentuálne veľmi malú oblasť.
Omezena, procentuelne mala oblast? Rozhloha selfu je dnes cca 8% povrchu Země, tzn. zhruba 40 mil. km2 – to je temer rozloha Asie nebo Ameriky. Nemluve o tom, ze oceanske dno zabira jen asi 30% povrchu Zeme, zbytek jsou pevniny, selfy a pevninske svahy ... se sedimenty (http://www.physicalgeography.net/fundamentals/10p.html)

-Odkiaľ sa teda nabrali sedimentárne horniny vo vnútrozemí?
V dobe zaplaveni byly zaplavene casti pevniny selfovym morem (casto sahalo hluboko do dnesniho vnitrozemi - znovu odkazuji na tu animaci http://www.youtube.com/watch?v=cQVoSyVu9rk, pozornost venujte svetlemodrym plocham) a doslo k vytvoreni sedimentarnich hornin, po ustupu more pak zustaly tyto sedimentarni horniny ve vnitrozemi. Nevim, jak jinak uz to vysvetlit, je zvlastni, ze zpravidla uz zaci zakladnich skol toto nemaji problem pochopit …

Odkiaľ sa dostane na zaplavenú celú pevninu nový sediment?
Na otazku (aspon jak jsem ji pochopil) jsem jiz nekolikrat odpovedel – v dobe zaplaveni pevniny zde probiha sedimentace materialu: prinaseneho z nezatopenych casti pevniny, vznikleho precipitaci, vznikleho cinnosti organismu, vznikleho lokalnim zvetravanim podlozi, transportovaneho z jinych casti more...

Z pôvodného zemského (nenasedimentovaného) povrchu…
Povrch, ktorý erupcie "rozorvali,", chŕlil pisek a vapence. (....podľa toho, aký bol v danej oblasti na povrchu materiál...):

Ale sam jste tvrdil, ze premisteni materialu neni tvorbou vrstev / vznikem noveho materialu, a pritom nic jineho nerikate?

Keď jediná riečka Colorádo môže vraj vytvoriť v Grand Canyone tak široký kaňon, prečo nie?
Prave, ze takove premistovani probiha miliony let (nebot rychleji to v ramci znamych fyzikalnich zakonu ani neni mozne), navic ten odnos materialu neni zdaleka uplny – porovnejte si jakkoli impozantni objem Grand Canyonu vuci objemu cele geologicke formace a prislusnych sedimentarnich vrstev: http://www.geology-outfitters.com/images/Icons%5CIcons_Maps%5CAZ.jpg

- Stredozemné more má ďaleko viac prítokových riek, než len jednu. (...a ešte ku tomu, keď v prípade stredozemného mora boli sedimenty mäkké...)
To je jedno, kolik ma pritoku, k zadnemu plosnemu odnosu sedimentu ze Stredozemi by v pripade jeho vyschnuti nedoslo. Ani kdyby sedimenty byly mekke - videl jste nekdy vypustenou prehradu? Doslo napr. zde k odnosu az nekolikametrovych vrstev puvodne mekkych sedimentu? http://jakub.tucnacek.cz/blog/item/mobilni-fotky-vypustena-brnenska-preh...
Mozna byste mohl poradit tem blaznum, co na podobna mista za drahe penize posilaji bagry, ze staci pockat a vsechno bahno odcestuje do abysalu…

Veď plošné sedimenty vznikajú jedine odnášaním sedimentov riekami pod hladinu vodných plôch. -Alebo máte nejaký iný návrh?
Ano, opakovane uvadeno, nebo to mate treva tady: http://accessscience.com/content/Marine-sediments/407000

(...a okrem toho to stále niesu ani zďaleka horniny...)
Tak horniny to v mnoha pripadech jsou, uvedomte si, ze sedimentarni horniny mohou byt zpevnene i nezpevnene, opet je z praxe znama s cela rada prechodu / stupnu zpevneni vcetne fyzikalnich ci chemickych procesu zodpovednych za zpevneni.

Horniny v Grand Canyone, alebo aj kdekoľvek inde na svete, nemajú ten charakteristický tvar, aký vytvárajú rieky pod hladinou vodných plôch.
Jak jiz bylo receno, procesy sedimentace v morskem prostredi nejsou omezeny jen na delty, takze na takovych pripadech nevidim nic zvlastniho.

Do abysalu nesjely potopou vytvorene vrstvy preto, lebo my nemáme k dispozícii milióóoony rokov. (...čiže nestihlo sa...) … Lebo všetko odplaví čas a eroze. (....milióóoony rokov. -Ste evolucionista - nie?...)
Takze to neni nejaka zakonitost, ze by sedimenty / sedimentarni horniny musely zblunknout do abysalu okamzite jiz behem akumulace materialu. V tom pripade nevim, proc by nemely zustat na miste a podlehat postupne erozi a transportu materialu po miliony let – presne tak, jak pozorujeme.

...vzájomne sa síce rôzne druhy výrobkov nepodobajú. -Avšak výrobky z jednoho druhu (napríklad práčky) ano. -Čím to asi bude?
Takze u tech pracek byste byl schopen uznat jejich vyvoj ve smyslu „descent with modification“ (byt s prispenim inteligentního designera)?

Tá štruktúra (...inak veľmi hrubá), vôbec nedokazuje samočinný vývoj (...ako trebárz aj podobnosť tých práčiek firmy ARDO...)
Ne, strom zivota nedokazuje samovolny vyvoj, ale vyvoj – jsem rad, ze se na tomto shodneme.

Vo fosílnom zázname pozorujeme iba hotové druhy s plne vyvinutým fenotypom, vrámci potreby daného organizmu.
Treba takto:
http://farm4.static.flickr.com/3664/3387738465_38f3cd0c3e_o.jpg
http://www.talkorigins.org/faqs/comdesc/images/jaws1.gif, http://www.nature.com/nature/journal/v450/n7172/fig_tab/nature06277_F3.html
(a s tim krasne koresponduje toto http://scienceblogs.com/pharyngula/upload/2006/06/arch_fates.gif)

Embryonálny vývoj nemá nič spoločné s domnelou evolúciou. (...je to iba rast podľa programu v DNA...)
Ano, podle programu, ktery ma v sobe nesmazatelne zapsany stopy po evoluci. Nejlepe je to videt prave pri srovnani mezi organismy, ktere zretelne ukazuje na postupne modifikace puvodniho vychoziho „receptu“
http://www.youtube.com/watch?v=uAZmLYWEPGk
http://www.youtube.com/watch?v=eblrphIwoJQ

-Vieme napríklad, že pri človeku, myši, ale i mušky octomilky, je hlavným génom riadiacim tvorbu oka - gén Pax6. Tri evolučne vzdialené skupiny zdieľajú rovnaký gén. ......Je tak ťažké pochopiť, že ten istý programátor použije rovnakú štruktúru (...povedzme pre výstup na tlačiareň) vo svojich rôznych (...dokonca veľmi rozdielnych) programoch? -Nieje.

Je tak tezke pochopit, ze gen Pax6 existoval jiz u spolecneho predka lidi, mysi, octomilky a plostenky? Jenze kdyz se podivate na tyto geny, tak zjistite, ze se mezi svoji sekvenci preci jen lisi (pricemz tyto odlisnosti casto nemaji zadny podstatny vliv na funkci produktu daneho genu - viz priklad s plostenkou, ktera odpovida na lidsky pax6), a lisi se tim vic, cim starsi je predpokladany spolecny predek dvojice organismu. Vysledkem je pak evolucni strom, ktery muzete i odvodit ze srovnani jinych genu nebo i jinych znaku (anatomickych, fyziologickych, biochemickch).
Prave podle pritomnosti ci nepritomnosti techto struktur / sablon ci genu muzete usporadat vsechny organismy do hierarchicke struktury, coz je presne to, co bychom v pripade vyvoje organismu ze spolecneho predka (descent with modification) museli pozorovat. A presne toto bylo pozorovano uz před Darwinem a je opakovane a nezavisle potvrzovano na veskerych myslitelnych urovnich.

Rôzne laháry (vďaka svojej pohyblivosti a nízkej viskozite), pricestovali do danej oblasti z rôznych miest: Jedny z morského prostredia, iné z pobrežného prostredia, a iné zas z bývalej súše. (...teraz zaplavenej vodou potopy...) -Preto obsahujú rôzne vrstvy rôznu faunu a flóru.
Tak predne vetsina vrstev prokazatelne odnikud nikam nepricestovala (viz stopy zvirat, bioturbace, in-situ fosilizovane stromy, prisedle morske organismy nebo napr. postupne zmeny ekosystemu vysledovatelne v horizontalnim smeru napric nekterymi vrstvami). Navic v odplavenem miste by pak fosilie nebyly – tak jak by mohlo byt 75% souse pokryto sedimentárními horninami, s nekolika stridajicimi se faunami a florami nad sebou? To se tam jako navrstvily z tech zbylych 25%?

Tam ide o to, že tie psy žijú v jedinej dobe, a že Veith to usporiadal podľa logiky evolucionistov (...tj. od najmenšieho po najväčšie; od najslabšieho po najsilnejšie). -Čiže nie podľa toho, ako to v reále bolo.
To je pouze "logika" pana Veitha, nikoli evolucionistu...
To, ze ziji ti psi ziji v jedne dobe nijak nepopira jejich puvod ze spolecneho predka a existenci stromu (samozrejme ne onu parodii, kterou predvedl Veith).

-V reále ich šľachtil človek, využívajúc princípov mendelovej genetiky. (...čiže žiadne náhodné mutácie, ale iba kombinácie existujúcich prvkov, a ich vedomá selekcia. -Teda žiadna Darwinovská evolúcia...)
Ten mechanismus ted nechci resit, ale nemate pravdu napr. s temi mutacemi – o vzniku novych alel u psu mate napsano i zde: http://kreacionismus.cz/content/o-psi-srsti.

"Přeji si, abyste mi říkali Velký vezíre."

foton

Proč musí "budiž světlo" souviset s rotací naší planety? Stvoření země nemusí znamenat stvoření naší planety. Může jít spíše o stvoření hmoty jako takové. Ono "budiž světlo" by bylo pak oddělení světla od hmoty.

Foton

Jsem na pochybách jestli má smysl debatovat s někým kdo používá takové nicneříkající floskule jako ty, ale což, je neděle tak to zkusím.

Geológovia o tom nerozhodujú o moc inak, než ja. (...pričom ja mám viac dôkazov z reality, než oni...)

Mohl bys uvést nějaký důkaz z reality který ty máš a geologové nemají? A mám na mysli důkaz - ne tvou domněnku inspirovanou Biblí.

Hlbinné, to boli ešte dozvuky tých povrchových, ktoré boli už prekryté sedimentom. -Boli to také ich "posledné kŕče".
To jsme se nepochopili - já měl na mysli jestli jsi schopen rozeznat hlubinné a výlevné magmatické horniny. Já jen, že ty hlubinné se tvoří pod tlakem hluboko pod povrchem Země. Až díky vrásnění se dotávají nad povrch. V tom případě ti minimálně začátek toho z prstu vycucaného příběhu o vzniku České koltiny nesedí - jak může vznik hlubinných vyvřelin způsobovat lahary? Nechceš si radši vymyslet něco jiného o těch starohorních horninách?

Lebo to boli už popotopný ľudia.
Tak tady budu potřebovat dovysvětlit více věcí - za prvé Cromagnonci podle tebe byly taky popotopní? Předpokládám, že ano, protože nálezy po nich se taky nacházejí v těch tvých popovodňových vrstvách. V tom případě Neandrtálci byli taky popotopní? Jaké nálezy po lidech v Evropě jsou podle tebe předpotopní? Jsou takové vůbec?

Obrázek uživatele Foton

VV

.

Citát:
Platnosť bola ukázaná minimálne v tej miere, v akej majú evolucionisti doloženú svoju rozprávku.
....Nevim proc se v debate o geologii odvolavate na dolozenost nebo nedolozenost evolucni teorie. Neni to nahodou nejaky klamny manevr?

Odpoveď:
Odvolavam sa na evolučnú geológiu.

Citát:
Výrok: "tak to jste to te klasicke geologii opravdu natrel", nieje dôkaz o mylnosti mojich argumentov.
To mozna, tady slo spis o potvrzeni platnosti vasich argumentu. Tim, ze pouzijete to, co o puvodu hornin rika geologie (paradoxne vcetne jejich relativniho stari – ze by na tom datovani prece jen neco bylo) a prohlasite, ze se to akorat stalo nedavno a rychle – to je podle vas dukaz platnosti vaseho a vyvraceni standardniho modelu?

Odpoveď:
Evolučno-geologická rozprávka (aby som bol presnejší), stojí v 70%-ách iba na výrokoch evolucionistov. (....moja teória stojí zhruba v 40-tich %-ách na mojich výrokoch. -Som na tom teda lepšie...) Wink

Citát:
Zkazky o udajnych nalezech ucinenych nekdy pred 100-200 lety, ktere pro jistotu dnes uz zase neexistuji – to me ma presvedcit o cem? Ze se to prechazi mlcenim – co by k vesmes neexistujicim specimenum mel jako kdo rikat? A jelikoz jste v te sve odpovedi zadny dalsi argument k rozporum v geologii neuvedl, tak nevim, na co jsem se mel zamerit, abyste me neobvinil z “falesne stopy”. Uz nevim, kde jsem to slysel, ale ted se to sem hodi: “Je známa vec, že oklamaný človek a klamár vidí aj v iných ľuďoch klamárov. Volá sa to projekcia.“

Odpoveď:
Iba človek s nezáujmom o poznanie pravdy, dokáže existujúce vedecky zdokumentované nálezy, prehlásiť za neexistujúce.
(...je to jeden z rozporov so štandardnou geológiou - konkrétne s jej datovaním. ---Zároveň som tým chcel poukázať, ako sa to štandardne robí s nálezmi, ktoré nevyhovujú teórii. (...prečítajte si tú knihu celú, a nielen zbežne prvých 10 strán)) Wink

Citát:
-AVŠAK geologické vrstvy okolo tých polystrátov majú tie isté charakteristiky a textúry, ako inde, kde niet polystrátov.
....A kolik jste jich takhle prozkoumal, ze to tvrdite (resp. odkazy na nejake studie, ze kterych by to plynulo mate)?

Odpoveď:
Dosť:
http://www.youtube.com/watch?v=2Y_kdTP3mPE
http://static.panoramio.com/photos/original/19965562.jpg
http://media.photobucket.com/image/polystrate%20fossils/archiesmomsplace...
http://ianjuby.org/images/647.jpg
http://i62.photobucket.com/albums/h106/Martyrs5/Oct01293.jpg
.
.
...atď...
(...od evolučných geológov však nejaké objektívne podrobné štúdie nečakajte. -Nepôjdu predsa sami proti sebe...)
Wink

Citát:
Ale - vsechny polystraty nevznikly nahlym pohrbenim. Opakovana sedimentace okolo stromu / odumrelych kmenu byla v rade pripadu dlouhodobejsim procesem, coz je dokumentovano zaznamenanými cykly rust-sedimentace-rust-sedimentace anebo stopami cinnosti pudnich organismu. V techto pripadech se pak neni cemu divit, ze vrstvy okolo polystratu mohou mit stejne charakteristiky jako jine vrstvy vznikle pomalym ukladanim.

Odpoveď:
Podstatné je, že to nemohlo byť v najhoršom prípade ani storočia. (=pravdu má kreacionizmus)

Citát:
2. Izomorfizmus alebo homomorfizmus medzi súčasnými povodniami, lavínami, zemetraseniami, zosuvmi, bahnotokmi - a tými počas celosvetovej potopy, nieje možné nájsť. -Je možné nájsť jedine homologickú súvislosť, lebo tie dnešné zemetrasenia, zosuvy a bahnotoky, neboli aplikované v prostredí celosvetovej povodňovej katastrofy. (...homologická súvislosť však stačí, ako úvod do dôkazov...)
...Jako tvrzeni na uvod mozna dobre, ale dukaz to neni.

Odpoveď:
Ale je to aspoň jeden praktický príklad, ktorý naznačuje možnosť rýchleho vzniku sedimentárnych hornín. -Evolučný geológovia nemajú pre pomalý vznik ani jeden. (hornín) Wink

Citát:
Z ideologických dôvodov. (...nie na základe dôkazov...)
....Tak se racte podivat do zrcadla.

Odpoveď:
Nič tam nevidím.

Citát:
Evolučný geológovia ponad to prechádzajú mlčaním s predpokladom, čiže DUKAZ, "ze geologie neco takoveho nepripousti", nieje mozne z tohto dôvodu podať (...skoro nijak sa nevyjadrujú a nevysvetľujú to...) -Jedine občas nejakou sporadickou zmienkou, poprípade nezmyselným poukazovaním na špeciálne prostredia ako rašelina, zmrznutá pôda, a podobne.
....Aha, tak vy jste to nejdříve uvadel jako svuj stezejni argument, proc to ti geologove mají spatne, a ted se ukazuje, ze s jejich existenci a vysvetlenim nemaji az takovy problem, jak sam pripoustite

Odpoveď:
Veď čítajte ten môj príspevok trocha pozornejšie. Hovorím, že oni sa ku tomu ani NEVYJADRUJÚ. (...len to uvádzajú ako fakt, že to existuje. To je všetko. (...bez detailnejšieho vysvetlenia...)) -Naproti tomu kreacionizmus, má na existenciu tých fosílii viacerých celých rýb v jedinej hornine, elegantné vysvetlenie. Wink

Citát:
(...čo je na vysvetenie tak širokej palety prostredí, v akých "mäkké" fosílie nachádzame, príliš nedostatočné...).
.....No, kdybyste se aspon trochu snazil, tak byste tech podminek, vysvetleni a mechanismu nasel vice nez jen zmrzlou pudu a raselinu (napr. http://www.fossilmuseum.net/fossilrecord/Lagerstatte.htm, http://www.science20.com/news_releases/solved_500million_year_burgess_sh...), coz tu paletu prostredi vyznamne rozsiruje

Odpoveď:
To nemyslíte vážne:
1. Miesta hlboko v bahne bez prístupu kyslíka sú síce schopné zachovať mäkké tkanivá dlhšiu dobu, ale v porovnaní s geologickým časom (potrebným na fosilizáciu podľa kreslenej rozprávky), je to len okamih, a potom sa aj tak rozloží.
2. Aby sa organizmus ocitol hlboko v bahne, musel byť do toho bahna čo najrýchlejšie nejako uložený, bo podľa tej vašej rozprávočky zostáva organizmus dlhý čas na povrchu zeme/dne mora. (...čiže opäť teória lahárov víťazí...)
3. Organizmy, ktoré pretrvali storočia v bahne, majú tvar vysušenej múmie. Tie ryby však majú plný tvar svojho tela. -Mäkké časti by vyzerali asi takto:
http://news.ninemsn.com.au/img/2009/glance/otzi/one.jpg
....a nie takto:
http://farm1.static.flickr.com/156/435298747_8235541017.jpg
-Muselo teda dôjsť k rýchlej fosilizácii hentých rýb.

Citát:
Tie "ktere probihaji i dnes ", sú ďaleko menej podobné geologickým horninám (napr. v Grand Canyone), než vrstvy st.Helens, Pinatubo, atď..
....No jo, Jarda Jagr je taky dneska podobny 80ti letemu muzi mene nez bude za 40 let.

Odpoveď:
Čas s tým nemá nič spoločné. (...veď koľké sedimenty sú na dne oceánov už vraj údajne "milióoony rokov", a stále sú mäkké, a niesu to hentaké vrstvy...)
-Ďaľšia premiéra. Klamná analógia:
Klamná analógia porovnáva dva celkom nesúvisiace javy a tvrdí, že ak má jeden nejakú vlastnosť, musí ju mať aj druhý.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Logick%C3%BD_klam#Klamn.C3.A1_analogie

Citát:
-Tie "ktere probihaji i dnes " niesu dokonca ani horniny, kdežto st.Helens sú už spevnené horniny. -Homologicky u nich lepšie sedí aj textúra, plošný tvar, atď, atď.... (...máte čo doháňať...)
...Bodejt by nebyly zpevnene, kdyz taky vznikly uplne jinak a taky vypadaji jinak –

Odpoveď:
No. O moc inak nevypadajú.

Citát:
pokud rikate neco jineho, tak bych chtel videt nejakou srovnavaci studii (vygooglovanych fotek ukazujících povrchni podobnost me usetrete)

Odpoveď:
Neviem. Možnože existuje, ale mne sa ju nepodarilo zohnať.

Citát:
Pri preskúmaní 3D mapy sa dá vidieť, kam ktorá fácia tiekla, a odkiaľ...v prípade potopných lahárov sú však omnoho väčšie, pričom erupcie neprebiehali vždy v podobe kopcovej sopky. -Problém vysledovať tok býva sťažený ešte spretŕhaním fácie eróziou. (...nieje to však nemožné...)
....Aha, takze vysledovat to v některých pripadech jde (a o tech geologove taky vi, ze jsou to lahary) v jinych ne - takze ty jsou laharoveho puvodu jen proto, ze to rikate. To jsou teda objektivni fakta.

Odpoveď:
Já to jen neříkám. Fakty som na podporu toho už uviedol. -Vysledovať sa to dá vo všetkých prípadoch, keby nám vrstvy boli trošku viac prístupnejšie po celej ich ploche. -Možno by pomohlo vlastniť takéto auto:
http://www.youtube.com/watch?v=2Z1T7HWuYBE
Laughing out loud

Citát:
Prečo nie? -V praxi je známych veľa fácii, do ktorých sú na určitých miestach plynule a postupne zamontovávané vyvreté horniny. (...čiže eruptívneho pôvodu...)
....A plati to i o tech, ktere jsou geology povazovany za vznikle pomalou sedimentaci a o kterych vy tvrdite, ze vznikly laharovym mechanismem? Vzdyt tu mate predikci, kterou muzete testovat porovnanim s realnymi daty (prechazeji sedimentarni vrstvy plynule do vyvrelych?).

Odpoveď:
Čo sa dalo, a čo som vysledoval, tak to platí. (...všade som samozrejme nebol, a všetko nevidel) Smile

Citát:
Dôležité je to, že tie katastrofické vrstvy (ktoré uznala aj geológia), sa v ničom nelíšia od tých údajne "nekatastrofických". -Nelíšia sa v týchto bodoch:
1. V zložení horniny
2. V textúre profilu
3. Plošným a 3D tvarom fácie
4. Výskytom fosílii
5. Stupňom diagenézy
....Kategoricky nesouhlasim, mam za to, ze se katastroficke a nekatastroficke vrstvy lisi prave v techto bodech. Opet byste to tedy musel dolozit srovnavaci studii, ze jsou tyto vrstvy opravdu k nerozeznani. Kdyby se nelisily, sotva by geologove mohli rozeznavat jednotlive typy sedimentárních hornin a puvod jejich vzniku. Tvrdite, ze vrstvy vytvorene napr. vybuchem St. Helens jsou v těchto parametrech totozne jako sedimentarni vrstvy v Grand canyonu? Dukaz? (opet ne fotky prosim, nejakou geologickou studii srovnavajici vyse uvedene parametry)

Odpoveď:
Problém je v tom, že o geologických vrstvách bol kedysi v 19. stor. vytvorený určitý predpoklad, a teraz sa ho veda už len ťažko zbaví. (....som však rád, že katastrofický model začína tu a tam prenikať do geológie napr. pri tých polystrátových kmeňoch, alebo pádoch meteoritov či mega-povodniach typu Čierne more. -Také niečo v geológii kedysi nebolo. (...i keď to ešte zatiaľ nieje to naše kreacionistické, ale veď počkajme. -Ešte nieje všetkým dňom koniec...)) Smile

Citát:
75% pevniny tvoria sedimentárne horniny.
.....Vysvětleno opakovanym zaplavovanim rozsahlych casti kontinentu morem + pevninskými sedimentacnimi procesy

Odpoveď:
A:.... V prípade oceánu: Odkiaľ vezmete nové sedimenty, ktoré majú spadať na zaplavený kontinent?
...............
B:.... -Existujú tieto kontinentálne sedimentačné prostredia (ktoré sa podielajú na sedimentácii):
1....Fluviálne (riečne)
2....Meandrujúce rieky (bočné migrácie meandrov vytvárajú charakteristické sledy fácii)
3....Deltové
4....Jazerné (...iba miestne usadeniny)
5....Šelfové (...prílivové plošiny)
6....Eolické (púštne)
-To sú však príliš lokálne záležitosti na to, aby boli schopné vyprodukovať tak jednoliate rozmerné fácie, aké v reále pozorujeme. Keď sa napríklad jazero posunie, jeho pôvodné usadeniny spravidla hneď podliehajú erózii, čiže po príslušne dlhom čase, by z toho nevznikol rozsiahly rovinný pokryv. -V dnešných riekach, deltách a jazerách, sa naviac nachádzajú iba mäkké sedimenty, ktoré svojou hrúbkou, zložením a textúrou profilu nesahajú geologickým vrstvám ani po päty. -Takže o čom je stále reč? Puzzled

Citát:
2. Geologické vrstvy nevznikajú pomalými procesmi. (...neexistuje dôkaz, že by dnes vznikali pomalým procesom podobné vrstvy, ako napr. tie v Grand Canyon....)
....Jakto, ze ne - jednotlive faze sedimentarniho cyklu vcetne diageneze muzete dnes pozorovat na ruznych mistech

Odpoveď:
Tvrdenie bez dôkazu.
(...nič také sa nedeje...)

Citát:
3. Máme príklady katastrofického vzniku geologických vrstiev z praxe v malom merítku. (...st.Helens, Pinatubo, atď...)
...Neni v rozporu se standardnim modelem, podobne udalosti se daji vysledovat i v minulosti a rozslisit od jinych procesu

Odpoveď:
Aj v okolí polystrátových kmeňov? Puzzled

Citát:
- Asi si nerozumime – ja mluvil o tom, ze z celkoveho nalezeneho poctu fosilii – ze vsech lokalit a vrstev ze vsech obdobi z celeho sveta (rozumime si?) je tech se zachovalymi otisky mekkych casti zivocichu naprosto nepatrny zlomek. - Tvrdenie bez dôkazu.
.....“A fossil normally preserves only a portion of the deceased organism, usually that portion that was partially mineralized during life, such as the bones and teeth of vertebrates, or the chitinous or calcareous exoskeletons of invertebrates. Preservation of soft tissues is rare in the fossil record.” (Wikipedia)- to vas asi nepresvedci, tak opravdu radsi bezte do nejake toho muzea a podivejte se na vlastni oci, jake fosilie dominuji.

Odpoveď:
1. Tvrdenie nieje dôkaz. (...platí o poslednej vete...) -Zvyšok citátu, je len opakovanie všeobecne rozšírenej rozprávky súčasnej (pseudo)vedy.
2. Keď jediná hornina obsahuje viacero fosílii, a všetky fosílie sú fosíliami mäkkých častí, tak to vypovedá o náhlom pochovaní a diagenéze.
3. Pri googlení sa zdá, že je skôr problém najsť fosílie rybích samostatných kostier, než problém nájsť fosílie celých tiel. (...z hľadiska kreacionizmu ľahko vysvetliteľná skutočnosť, prečo zrovna rýb...)

Citát:
Fosílie celých tiel rýb však naproti tomu nachádzame po celom svete vo veľkom percente ich zastúpenia oproti kostrovým.
......Ano, u ryb je to castejsi vzhledem v prostredi kde ziji (vyssi pravdepodobnost vzniku anoxických podminek), presto oproti vsem tem fosilnim zubum, ulitam, krunyrum, kostim je to opravdu jen mizive procento

Odpoveď:
1. Fosílii celých tiel rýb je väčšina, než len fosílii samostatných kostier.
2. Aj pod vodou prebieha rýchly rozklad mäkkých častí.
Záver:
Ryby museli byť rýchlo prekryté sedimentom, a rýchlo fosilizované. (= pravdu má kreacionizmus)

Citát:
Pretože v mojom prípade pôvodný predpotopný povrch rozorvali na mnohých miestach erupcie, ktoré sa týmto stali zdrojom materiálu pre sedimenty. -Celý proces pritom trval iba krátku dobu. (...čiže sedimenty sa nestihli odplaviť do abysálu....).
.......Jak jsem psal, tak to nefunguje - vyvrele horniny jsou proste rozpoznatelne od sedimentarnich (i vy sam jste se tohoto rozdeleni drzel kdyz jste komentoval geologii CR). Zejmena se ptam, co tvori ty vase lahary, ktere neobsahuji popel ani lavu, odkud se ten material vzal?

Odpoveď:
Material pôvodného povrchu v okolí erupcie. (...hovoril som to už snáď 100x?)
Názorný príklad pôvodu toho materiálu:
http://www.youtube.com/watch?v=bgRnVhbfIKQ

Citát:
-Naproti tomu vaše "milióóóny rokov" zaplavenia sú dostatočne dlhá doba na to, aby sa značná časť existujúcich sedimentov odplavila do abysálu.
.....Nevim, proc by se neco muselo nutne odplavovat, zejmena kdyz v zaplavenem uzemi muze k sedimentaci naopak dochazet.

Odpoveď:
1. Odkiaľ vezmete materiál pre sedimentáciu?
..........
2. Odplavovanie: -Podmorské prúdy.
http://aquaviews.net/scuba-guides/dealing-underwater-currents-scuba-diving/

Citát:
(...nové totiž neprichádzajú. Nemajú odkiaľ. (...podľa vášho modelu...)
....- prichazeji ze stejného mista jako predpokladate vy – z eroze vyvrelych, metamorfovanych i sedimentarnich hornin

Odpoveď:
1. Čo ich eroduje pod hladinou oceánu? -Jedine podmorské prúdy. Avšak podmorské prúdy majú ďalekonosný dosah, čiže odnášajú sediment postupne (po milióny rokov) do abysálu. (...podmorský prúd, to nieje nič podobné tečúcej rieke po povrchu. -Odnáša všetko....)
(...premiestňovanie materiálu nieje tvorba nových vrstiev...) Wink
.....
2. Usadeniny na oceánskom dne sa ani v najmenšom nepodobajú geologickým vrstvám typu Grand Canyon. (...čiže nemôžu byť ich pôvodom...) -Na morskom dne prebieha sedimentácia, ktorá sa nepodobá geologickým vrstvám:
http://www.waterencyclopedia.com/Oc-Po/Ocean-Floor-Sediments.html

Citát:
Pôvodne tu bola reč o zaplavenej pevnine: Vysvetlite mi, ako sa na oceánom zaplavenú pevninu dostane nový sediment? -Zdroj sedimentov pre oceány sú predsa hlavne nezaplavené pevniny, z ktorých ich tam splavujú rieky. (...v zanedbateľnej miere ešte kozmický a sopečný prach podmorských erupcii...) -Ako sa teda sediment dostane z abysálu "do kopca" na tú zaplavenú pevninu (počas toho, keď bola zaplavená oceánom)?
-Odkiaľ sa dostane na zaplavenú pevninu nový sediment? -Ako? -Akým spôsobom eroduje pevnina, keď sa nachádza po hladinou oceánu? -Čo spôsobuje jej eróziu?
.....Asi se vam do toho prilis plete celosvetova potopa – on prece nebyl zaplaveny cely svet, takze sedimentující material byl prinasen z nezaplavene pevniny (ricni delty http://en.wikipedia.org/wiki/River_delta, z eroze pevniny oceanem – http://en.wikipedia.org/wiki/Coastal_erosion…), dale je to vznik vapenatych sedimentu z usazovani schranek morskych organismu (http://www.galleries.com/rocks/limestone.htm) event. chemogenni vznik nekterych sedimentu.

Odpoveď:
Vy ste celý dopletený. Tvrdíte najprv, že kontinenty boli opakovane zaplavované oceánom, z čoho odvodzujete vznik sedimentárnych hornín. Teraz ste sa však zvrtol, a tvrdíte niečo o riečnej delte. (...čiže plošne obmädzenom, malom kúsku sveta, ktorým chcete vysvetliť pôvod sedimentárnych hornín. (...ešte tam máte reč o vápenci. Lenže vápenec biochemického pôvodu nieje to isté, ako vápenec vytvorený sedimentáciou, ktorý pozorujeme v geologických vrstvách...)).
Ku tej zaplavenej časti pevniny:
-Časť pevniny je zaplavená oceánom i dnes (...volá sa to šelf). -Avšak opäť sa jedná len o plošne obmädzenú, percentuálne veľmi malú oblasť. -Odkiaľ sa teda nabrali sedimentárne horniny vo vnútrozemí?
Vráťme sa však naspäť:
Opakujem otázku (sme pod hladinou oceánu): Odkiaľ sa dostane na zaplavenú celú pevninu nový sediment? Puzzled

Citát:
Pod zaplavenou pevninou oceánom prebieha sedimentarni cyklus?
.....proc by neprobihal?

Odpoveď:
Ako? (...pod zaplaveným kontinentom...)

Citát:
Opet se ptam, jak by asi vznikly sedimenty pri svetove potope nez depozici materialu / diagenezi?

Odpoveď:
Z pôvodného zemského (nenasedimentovaného) povrchu. -Napríklad takto:
http://www.youtube.com/watch?v=bgRnVhbfIKQ

Citát:
Predpotopný povrch rozorvali na mnohých miestach erupcie, ktorý sa týmto stal zdrojom materiálu pre sedimenty.
.....Pockat, a to ty sopky napr. chrlily pisek a vapence?

Odpoveď:
Povrch, ktorý erupcie "rozorvali,", chŕlil pisek a vapence. (....podľa toho, aký bol v danej oblasti na povrchu materiál...):
http://www.youtube.com/watch?v=bgRnVhbfIKQ

Citát:
Tam, kde vyúsťujú rieky....
....To jako cela plocha pokryta sedimentem o velikosti stredozemniho more by se timto ricnim mechanismem presunula do abysalu?

Odpoveď:
Keď jediná riečka Colorádo môže vraj vytvoriť v Grand Canyone tak široký kaňon, prečo nie? Smile -Stredozemné more má ďaleko viac prítokových riek, než len jednu.
(...a ešte ku tomu, keď v prípade stredozemného mora boli sedimenty mäkké...)

Citát:
Tieto mäkké sedimenty by sa časom postupne presúvali riekami do oceánu, pričom po odkrytí stredozemného mora by sme našli tieto charakteristické tvary sedimentov a korýt:
http://clasticdetritus.files.wordpress.com/2008/03/hellerimage.jpg (...ani zďaleka nepripomínajúce geologické horninové útvary napr v Grand Canyon...)
....Tyto utvary znazornuji situaci pod hladinou more, nevim co to ma spolecneho s Grand Canyonem.

Odpoveď:
Veď plošné sedimenty vznikajú jedine odnášaním sedimentov riekami pod hladinu vodných plôch. -Alebo máte nejaký iný návrh?
(...a okrem toho to stále niesu ani zďaleka horniny...)

Citát:
Take tam nevidim ten odneseny sediment z cele plochy Stredozemniho more, jen nejake koryto...

Odpoveď:
Reč je tu v tomto bode o VZNIKU sedimentov (a nie o ich odnášaní). Horniny v Grand Canyone, alebo aj kdekoľvek inde na svete, nemajú ten charakteristický tvar, aký vytvárajú rieky pod hladinou vodných plôch. (...a okrem toho, tie sedimenty niesu ani horniny...)

Citát:
V prípade mäkkých sedimentov (aké sú na dne stredozemného mora), pár storočí.
.....To strilite uplne od boku, ja budu argumentovat, ze by tam vetsina materialu zustala.

Odpoveď:
Keď jediná riečka Colorádo môže vraj vytvoriť v Grand Canyon tak široký kaňon, tak NEzustala. (...ste evolucionista, tak rozmýšlajte prosím evolucionisticky...) Wink
.....Stredozemné more má ďaleko viac prítokových riek, než len jednu. (...a ešte ku tomu v prípade stredozemného mora sú sedimenty iba mäkké...) -Kde je teda problém? Puzzled Wink

Citát:
Tak by tam zostali hordy vyschnutého bahna. (...nie horniny...)
......Jako tady? http://www.trekearth.com/gallery/Asia/Uzbekistan/West/Nukus/Moynaq/photo...

Odpoveď:
A to majú byť horniny a geologické vrstvy? Smile Laughing out loud Smile Laughing out loud Smile Laughing out loud

Citát:
Lebo na tomto mieste som hovoril o sedimentoch, nanesených teprve v současnosti. (...tj. po potope...)
(....sediment nerovnása hornina...)
.......Pardon, bral jsem to jako sedimentarni horniny. Takze tenka vrstva nezpevněných sedimentu se dnes nejak udrzi – proc tomu tak nemelo byt v minulosti, zejmena v proc ne v pripade zpevněných sedimentárních hornin. A jakto ze do abysalu nesjely potopou vytvorene vrstvy jsem se nedozvedel.

Odpoveď:
Do abysalu nesjely potopou vytvorene vrstvy preto, lebo my nemáme k dispozícii milióóoony rokov. (...čiže nestihlo sa...) Smile
..........
Tenka vrstva nezpevněných sedimentu se dnes nejak udrzi. -Proc tomu tak nemelo byt v minulosti? -Lebo všetko odplaví čas a eroze. (....milióóoony rokov. -Ste evolucionista - nie?...) Smile Laughing out loud Smile Wink

Citát:
Tvrdenie bez dôkazu. -Žiaden spoločný predok dvoch druhov nebol. Ten tretí je tiež samostatný druh, iba s nejakými podobnosťami. To je všetko (...spoločný tvorca...)
.......Aha, takze vas spolecny tvurce tedy tvoril postupem behem casu zpusobem modifikace jiz existujicich modelu. Takze to se rovna - descent with modification. To mi staci, o mechanismech nekdy jindy.

Odpoveď:
Napríklad firma ARDO vyrába rôzne veci:
http://www.ardo.sk/ardo/prodlistsk.aspx?k=350&c=1
...vzájomne sa síce rôzne druhy výrobkov nepodobajú. -Avšak výrobky z jednoho druhu (napríklad práčky) ano. -Čím to asi bude? Shock
Smile

Citát:
-Existuje len usporiadanie rôznych podobností do stromovej štruktúry, ktorá bola vymyslená evolucionistami.
....Ne, ta struktura objektivne existuje - lze to overit statistickymi metodami.

Odpoveď:
Tá štruktúra (...inak veľmi hrubá), vôbec nedokazuje samočinný vývoj. (...ako trebárz aj podobnosť tých práčiek firmy ARDO...)
-Je to iba také detské zdanie. (...keď neveriaci vylúčili spoločného tvorcu, museli ho niečim nahradiť. -Vymysleli si teda takú detskú hru...) Smile

Citát:
....Obmeny existujúceho, nerovná sa vývoj nových biomechanizmov. (...tj. novej štruktúry funkcie oka, pľúc, pohybového mechganizmu, a pod....) -Nikdy nebolo pozorované. (...teória evolúcie je postavená na veciach, ktoré nikdy neboli pozorované...)
....Vyvoj mnohých techto struktur je dobre pozorovatelny ve fosilnim zaznamu (napr. stredni ucho savcu, koncetiny…)

Odpoveď:
Vo fosílnom zázname pozorujeme iba hotové druhy s plne vyvinutým fenotypom, vrámci potreby daného organizmu. Všetko plne funkčné. Fenotypové podobnosti niesu dôkazom samovývoja.
-Dnes pozorujeme pri živých organizmoch tú istú skutočnosť: Všetko hotové druhy, s plne vyvinutým fenotypom, vrámci potreby daného organizmu. (Všetko plne funkčné.) -Fenotypové podobnosti niesu dôkazom samovývoja.
(...ako to bolo kedysi, tak je to aj dnes...) Wink

Citát:
....a stopy po tomto vyvoji jsou zapsany napr. v embryonalnim vyvoji.

Odpoveď:
Embryonálny vývoj nemá nič spoločné s domnelou evolúciou. (...je to iba rast podľa programu v DNA...)
-Rozprávky, rozprávky.... Smile

Citát:
Dalsi voditka pak nabizi srovnavani existujicich organismu.

Odpoveď:
Porovnanie existujúcich organizmov (a prípadné podobnosti), niesu dôkazom Darwinistickej evolúcie. -Tvorca genómu použil podobné štruktúry (šablony) na stvorenie viacerých rôznych organizmov. Nič prekvapujúce. -Vieme napríklad, že pri človeku, myši, ale i mušky octomilky, je hlavným génom riadiacim tvorbu oka - gén Pax6. Tri evolučne vzdialené skupiny zdieľajú rovnaký gén. ......Je tak ťažké pochopiť, že ten istý programátor použije rovnakú štruktúru (...povedzme pre výstup na tlačiareň) vo svojich rôznych (...dokonca veľmi rozdielnych) programoch? -Nieje.
Citujem: http://www.akademon.cz/source/oko.htm
"....I u pásnic a u ploštěnek Gehring se našel gen Pax-6. Ploštěnka je organismus tak "primitivní", že když je mechanicky rozdělena na několik fragmentů, z jednotlivých kousků dorostou nové ploštěnky. Gehring to provedl, ale u některých fragmentů zablokoval tu mRNA, která zprostředkovává přepis sekvence genu Pax-6 do bílkoviny nesoucí příslušnou homeodoménu. U těchto kousků došlo k regeneraci celé ploštěnky, včetně mozkové nervové zauzliny, jenom ne oka. U ostatních dorostla ploštěnka i s očima. Samo zjištění, že i u primitivních ploštěnek řídí vznik oka "lidský" gen Pax-6 by se hodilo spíše do sci-fi..."

Citát:
Jasné. V prípade st. Helns laháru to bolo 18. mája, a potom ešte v lete a na jeseň roku 1980. (...pár týždňové rozdiely....)
....No nevim, ze by se behem par tydnu dokazalo morske prostredi s komplexne vyvinutymi ekosystemy zmenit na zeleny raj, pak na poust, pak zase na more atd.

Odpoveď:
Rôzne laháry (vďaka svojej pohyblivosti a nízkej viskozite), pricestovali do danej oblasti z rôznych miest: Jedny z morského prostredia, iné z pobrežného prostredia, a iné zas z bývalej súše. (...teraz zaplavenej vodou potopy...) -Preto obsahujú rôzne vrstvy rôznu faunu a flóru.

Citát:
Tu mám pre vás jedno triedenie:
http://www.youtube.com/watch?v=LeQ3SzHzKWw
.....Pockat, vy nesouhlasite, ze psi plemena byla vyslechtena ze spolecneho vlciho predka? Pokud psi byli vyslechteni z vlku, tak potom psi fylogram musi existovat, takze to si pan kreacionista na videu dela legraci spis ze sve neznalosti.
Necte to tu nahodou Samain, ze by k psimu fylogramu neco doplnila?

Odpoveď:
Tam nejde o to, či pes je modifikáciou vlka. (...pes nemá na rozdiel od vlka nejaký nový biomechanizmus naviac, takže môže byť kľudne jeho obmenou...) -Tam ide o to, že tie psy žijú v jedinej dobe, a že Veith to usporiadal podľa logiky evolucionistov (...tj. od najmenšieho po najväčšie; od najslabšieho po najsilnejšie). -Čiže nie podľa toho, ako to v reále bolo. -V reále ich šľachtil človek, využívajúc princípov mendelovej genetiky. (...čiže žiadne náhodné mutácie, ale iba kombinácie existujúcich prvkov, a ich vedomá selekcia. -Teda žiadna Darwinovská evolúcia...)

Obrázek uživatele Foton

George

.

Citát:
Tvrdenie bez dôkazu.
.....To neni zadne tvrzeni bez dukazu - to je dano proste tim, ze transpozony se chteji replikovat a je jim pritom uplne jedno co zpusobi.

Odpoveď:
Ak je však presne stanovené KDE nastáva transpozícia, tak už to nieje jedno. -Vtedy to má svoj presný účel a cieľ.

Citát:
Pri preskoku do exonu dojde s nejvetsi pravdepodobnosti k negativni mutaci a to ze proti transpozonum existuje silna selekce je holy fakt. Bunka se "brani" napr. methylaci bazi.

Odpoveď:
Ak je však programovo presne určené odkiaľ kam sa má presúvať, je tiež zabezpečené, aká obrana má byť aktívna, a kedy. -Napríklad transpozony na R-plazmidoch majú pomerne voľné pole pôsobnosti. ...Presúvajú sa potom medzi RTF oblastiami baktérii, a zabezpečujú tak prenos rezistencie voči liekom.
(...všetko je dobre premyslené. -Žiadna náhoda...)

Citát:
Pomocou "argumentum ad hominem" zatĺkaš svoju neschopnosť na ten článok reflektovať, a vyvrátiť tie argumenty.
(...rozumim článku moc dobre...)
....Nehodlam reagovat na dalsi clanek v situaci, kdy jsi (prozatim) nebyl schopen vyjadrit se ani k tomu prvnimu a zodpovedet me doplnujici dotazy. S takovou bych totiz za chvili nedelal nic moc jineho.

Odpoveď:
Nepýtal si sa relevantné otázky k téme. (...iba si sa snažil testovať moje vedomosti, nič viac...) -Tvoje "dotazy" šli mimo mísu.
(...tu niesme vo vedomostnej súťaži, pán profesor...) Laughing out loud
Wink

Citát:
Na ktoré som ti neodpovedal majstre logických klamov?
....Existuje pět transponovatelných prvků na plasmidu pOAD2. Jsou-li aktivovány, transpozázové enzymy jimi kodované způsobí genetickou rekombinaci. Stres vnějšího prostředí jako třeba vysoká teplota, vystavení jedu, či hladovění mohou aktivovat transpozázy. Přítomnost transpozáz v takovém množství na plasmidu naznačuje, že plasmid se má přizpůsobit, je-li bakterie stresována.
Moje dotazy:
Jelikoz se na ten text odvolavas opakovane a predpokladam ze tomu rozumis, prosim o dovysvetleni.
1) co presne je mineno pojmem "transponovatelne prvky"?

Odpoveď:
Časti DNA, schopné presunu na iné miesto genomu (...buď samostatne, alebo pomocou iných elementov).

Citát:
2) "jsou-li aktivovany" mi nestaci, prosil bych presny popis te aktivace. U vsech peti soucasne nebo jen u nekterych?

Odpoveď:
To v prípade pseudomonas nevie zatiaľ nikto.

Citát:
3) "transpozazove enzymy" - jake presne, transpozaza samotna je enzym, takze tuto formulaci take prilis nechapu...

Odpoveď:
Iba jediný typ profesorov lpie na presnej terminológii: Ten, ktorý často používa "ad hominem". Wink
-Transpozáza je samozrejme enzým. -Avšak výrok: "transpozázový enzým" je iba iné vyjadrenie pre "transpozázu".
(...toto vyjadrenie je na mieste vtedy, keď ho niekto používa v článku písaného pre laikov, čím laikovi zdôrazní, že transpozáza je enzým....)

Citát:
4) "zpusobi genetickou rekombinaci" - to mi nestaci, rad bych opet presny "postup". Co presne se stane a kde? Preskoci do intronu/exonu?

Odpoveď:
Autor článku to neuviedol, a pochybujem, že to niekto presne vie. -Veď ani ty nevieš presne popísať, aké mutačné zmeny báz nastaly krok po kroku vo vývoji oka, ucha, mozgu, pečene, obličiek, rúk, atď - len plácáš nesmysly. -Pomocou tvojho prístupu teraz hovorím toto: Dokiaľ presne nepopíšeš, čo po tebe chcem, si len obyčajný evolucionistický amatér od písacieho stolíka, ktorý naletel čárliho románu. -Takže:
1) Čo sa zmenilo v DNA jedinou výhodnou náhodnou mutáciou.
2) Aký bol jej fenotypový prejav. (...popíš to presne od funkcie každej aminokyseliny v bielkovine, cez samotnú bielkovinu až po jej aplikáciu...)
3) Popis v čom je pre organizmus výhodný.
4) Aký druh prírodného výberu uprednostnil túto zmenu a rozšíril do populácie.
5) Ako prírodný výber odstránil starú verziu, tj. VŠETKY organizmy, ktoré túto elementárnu zmenu ešte nemali.
6) Krok po kroku od 1 po 5 presne popíš vznik CNS, oka, ucha, obličiek, pečene, pľúc, srdca, krvi, cievneho systému, mozgu, rúk, krídel, atď....
(...ďakujem...) Smile

Citát:
5) posledni veta - proc to podle vas naznacuje prave tohle, kdyz proti transpozomum obecne vzato existuje silna selekce (predevsim pak proti tem, ktere umi "skakat" do exonu) a jine enzymy se je spis snazi z genomu "vystrihat", nez ze by si je chteli "pestovat" na jednom miste?

Odpoveď:
Nie vo všetkých prípadoch sa snažia iné enzýmy odstraňovať transpozony zasahujúce do exonov. -Napríklad o transpozonoch na R-plazmidoch vieme, že sa to nedeje. (...aspoň teda mi to nieje známe, že by sa to dialo...)

Citát:
6) bavime se o DNA transpozonech nebo retrotranspozonech? Ve vsech pripadech nebo je to nejak "nakombinovane"?

Odpoveď:
V prípade flavobacterium len o transpozónoch, avšak vo všeobecnosti sú v mechanizmoch použité aj retrotranspozóny.

Obrázek uživatele V.V.

Foton

Platnosť bola ukázaná minimálne v tej miere, v akej majú evolucionisti doloženú svoju rozprávku.

Nevim proc se v debate o geologii odvolavate na dolozenost nebo nedolozenost evolucni teorie. Neni to nahodou nejaky klamny manevr?

Výrok: "tak to jste to te klasicke geologii opravdu natrel", nieje dôkaz o mylnosti mojich argumentov.

To mozna, tady slo spis o potvrzeni platnosti vasich argumentu. Tim, ze pouzijete to, co o puvodu hornin rika geologie (paradoxne vcetne jejich relativniho stari – ze by na tom datovani prece jen neco bylo) a prohlasite, ze se to akorat stalo nedavno a rychle – to je podle vas dukaz platnosti vaseho a vyvraceni standardniho modelu?

Eeee… zahadologicke video?
- A?

(pardon – je to kniha, ne video) Zkazky o udajnych nalezech ucinenych nekdy pred 100-200 lety, ktere pro jistotu dnes uz zase neexistuji – to me ma presvedcit o cem? Ze se to prechazi mlcenim – co by k vesmes neexistujicim specimenum mel jako kdo rikat? A jelikoz jste v te sve odpovedi zadny dalsi argument k rozporum v geologii neuvedl, tak nevim, na co jsem se mel zamerit, abyste me neobvinil z “falesne stopy”. Uz nevim, kde jsem to slysel, ale ted se to sem hodi: “Je známa vec, že oklamaný človek a klamár vidí aj v iných ľuďoch klamárov. Volá sa to projekcia.“

-AVŠAK geologické vrstvy okolo tých polystrátov majú tie isté charakteristiky a textúry, ako inde, kde niet polystrátov.

A kolik jste jich takhle prozkoumal, ze to tvrdite (resp. odkazy na nejake studie, ze kterych by to plynulo mate)? Ale - vsechny polystraty nevznikly nahlym pohrbenim. Opakovana sedimentace okolo stromu / odumrelych kmenu byla v rade pripadu dlouhodobejsim procesem, coz je dokumentovano zaznamenanými cykly rust-sedimentace-rust-sedimentace anebo stopami cinnosti pudnich organismu. V techto pripadech se pak neni cemu divit, ze vrstvy okolo polystratu mohou mit stejne charakteristiky jako jine vrstvy vznikle pomalym ukladanim.

2. Izomorfizmus alebo homomorfizmus medzi súčasnými povodniami, lavínami, zemetraseniami, zosuvmi, bahnotokmi - a tými počas celosvetovej potopy, nieje možné nájsť. -Je možné nájsť jedine homologickú súvislosť, lebo tie dnešné zemetrasenia, zosuvy a bahnotoky, neboli aplikované v prostredí celosvetovej povodňovej katastrofy. (...homologická súvislosť však stačí, ako úvod do dôkazov...)

Jako tvrzeni na uvod mozna dobre, ale dukaz to neni.

Z ideologických dôvodov. (...nie na základe dôkazov...)

Tak se racte podivat do zrcadla.

Evolučný geológovia ponad to prechádzajú mlčaním s predpokladom, čiže DUKAZ, "ze geologie neco takoveho nepripousti", nieje mozne z tohto dôvodu podať (...skoro nijak sa nevyjadrujú a nevysvetľujú to...) -Jedine občas nejakou sporadickou zmienkou, poprípade nezmyselným poukazovaním na špeciálne prostredia ako rašelina, zmrznutá pôda, a podobne.

Aha, tak vy jste to nejdříve uvadel jako svuj stezejni argument, proc to ti geologove mají spatne, a ted se ukazuje, ze s jejich existenci a vysvetlenim nemaji az takovy problem, jak sam pripoustite

(...čo je na vysvetenie tak širokej palety prostredí, v akých "mäkké" fosílie nachádzame, príliš nedostatočné...).

No, kdybyste se aspon trochu snazil, tak byste tech podminek, vysvetleni a mechanismu nasel vice nez jen zmrzlou pudu a raselinu (napr. http://www.fossilmuseum.net/fossilrecord/Lagerstatte.htm, http://www.science20.com/news_releases/solved_500million_year_burgess_sh...), coz tu paletu prostredi vyznamne rozsiruje

Tie "ktere probihaji i dnes ", sú ďaleko menej podobné geologickým horninám (napr. v Grand Canyone), než vrstvy st.Helens, Pinatubo, atď..

No jo, Jarda Jagr je taky dneska podobny 80ti letemu muzi mene nez bude za 40 let.

-Tie "ktere probihaji i dnes " niesu dokonca ani horniny, kdežto st.Helens sú už spevnené horniny. -Homologicky u nich lepšie sedí aj textúra, plošný tvar, atď, atď.... (...máte čo doháňať...)

Bodejt by nebyly zpevnene, kdyz taky vznikly uplne jinak a taky vypadaji jinak – pokud rikate neco jineho, tak bych chtel videt nejakou srovnavaci studii (vygooglovanych fotek ukazujících povrchni podobnost me usetrete)

Pri preskúmaní 3D mapy sa dá vidieť, kam ktorá fácia tiekla, a odkiaľ...v prípade potopných lahárov sú však omnoho väčšie, pričom erupcie neprebiehali vždy v podobe kopcovej sopky. -Problém vysledovať tok býva sťažený ešte spretŕhaním fácie eróziou. (...nieje to však nemožné...)

Aha, takze vysledovat to v některých pripadech jde (a o tech geologove taky vi, ze jsou to lahary) v jinych ne - takze ty jsou laharoveho puvodu jen proto, ze to rikate. To jsou teda objektivni fakta.

Prečo nie? -V praxi je známych veľa fácii, do ktorých sú na určitých miestach plynule a postupne zamontovávané vyvreté horniny. (...čiže eruptívneho pôvodu...)

A plati to i o tech, ktere jsou geology povazovany za vznikle pomalou sedimentaci a o kterych vy tvrdite, ze vznikly laharovym mechanismem? Vzdyt tu mate predikci, kterou muzete testovat porovnanim s realnymi daty (prechazeji sedimentarni vrstvy plynule do vyvrelych?).

Dôležité je to, že tie katastrofické vrstvy (ktoré uznala aj geológia), sa v ničom nelíšia od tých údajne "nekatastrofických". -Nelíšia sa v týchto bodoch:
1. V zložení horniny
2. V textúre profilu
3. Plošným a 3D tvarom fácie
4. Výskytom fosílii
5. Stupňom diagenézy

Kategoricky nesouhlasim, mam za to, ze se katastroficke a nekatastroficke vrstvy lisi prave v techto bodech. Opet byste to tedy musel dolozit srovnavaci studii, ze jsou tyto vrstvy opravdu k nerozeznani. Kdyby se nelisily, sotva by geologove mohli rozeznavat jednotlive typy sedimentárních hornin a puvod jejich vzniku. Tvrdite, ze vrstvy vytvorene napr. vybuchem St. Helens jsou v těchto parametrech totozne jako sedimentarni vrstvy v Grand canyonu? Dukaz? (opet ne fotky prosim, nejakou geologickou studii srovnavajici vyse uvedene parametry)

1. 75% pevniny tvoria sedimentárne horniny.

Vysvětleno opakovanym zaplavovanim rozsahlych casti kontinentu morem + pevninskými sedimentacnimi procesy

2. Geologické vrstvy nevznikajú pomalými procesmi. (...neexistuje dôkaz, že by dnes vznikali pomalým procesom podobné vrstvy, ako napr. tie v Grand Canyon....)

Jakto, ze ne - jednotlive faze sedimentarniho cyklu vcetne diageneze muzete dnes pozorovat na ruznych mistech

3. Máme príklady katastrofického vzniku geologických vrstiev z praxe v malom merítku. (...st.Helens, Pinatubo, atď...)

Neni v rozporu se standardnim modelem, podobne udalosti se daji vysledovat i v minulosti a rozslisit od jinych procesu

- Asi si nerozumime – ja mluvil o tom, ze z celkoveho nalezeneho poctu fosilii – ze vsech lokalit a vrstev ze vsech obdobi z celeho sveta (rozumime si?) je tech se zachovalymi otisky mekkych casti zivocichu naprosto nepatrny zlomek. - Tvrdenie bez dôkazu.

“A fossil normally preserves only a portion of the deceased organism, usually that portion that was partially mineralized during life, such as the bones and teeth of vertebrates, or the chitinous or calcareous exoskeletons of invertebrates. Preservation of soft tissues is rare in the fossil record.” (Wikipedia)- to vas asi nepresvedci, tak opravdu radsi bezte do nejake toho muzea a podivejte se na vlastni oci, jake fosilie dominuji.

Fosílie celých tiel rýb však naproti tomu nachádzame po celom svete vo veľkom percente ich zastúpenia oproti kostrovým.

Ano, u ryb je to castejsi vzhledem v prostredi kde ziji (vyssi pravdepodobnost vzniku anoxických podminek), presto oproti vsem tem fosilnim zubum, ulitam, krunyrum, kostim je to opravdu jen mizive procento

Pretože v mojom prípade pôvodný predpotopný povrch rozorvali na mnohých miestach erupcie, ktoré sa týmto stali zdrojom materiálu pre sedimenty. -Celý proces pritom trval iba krátku dobu. (...čiže sedimenty sa nestihli odplaviť do abysálu....).

Jak jsem psal, tak to nefunguje - vyvrele horniny jsou proste rozpoznatelne od sedimentarnich (i vy sam jste se tohoto rozdeleni drzel kdyz jste komentoval geologii CR). Zejmena se ptam, co tvori ty vase lahary, ktere neobsahuji popel ani lavu, odkud se ten material vzal?

-Naproti tomu vaše "milióóóny rokov" zaplavenia sú dostatočne dlhá doba na to, aby sa značná časť existujúcich sedimentov odplavila do abysálu.

Nevim, proc by se neco muselo nutne odplavovat, zejmena kdyz v zaplavenem uzemi muze k sedimentaci naopak dochazet.

(...nové totiž neprichádzajú. Nemajú odkiaľ. (...podľa vášho modelu...)

- prichazeji ze stejného mista jako predpokladate vy – z eroze vyvrelych, metamorfovanych i sedimentarnich hornin

Pôvodne tu bola reč o zaplavenej pevnine: Vysvetlite mi, ako sa na oceánom zaplavenú pevninu dostane nový sediment? -Zdroj sedimentov pre oceány sú predsa hlavne nezaplavené pevniny, z ktorých ich tam splavujú rieky. (...v zanedbateľnej miere ešte kozmický a sopečný prach podmorských erupcii...) -Ako sa teda sediment dostane z abysálu "do kopca" na tú zaplavenú pevninu (počas toho, keď bola zaplavená oceánom)?
-Odkiaľ sa dostane na zaplavenú pevninu nový sediment? -Ako? -Akým spôsobom eroduje pevnina, keď sa nachádza po hladinou oceánu? -Čo spôsobuje jej eróziu?

Asi se vam do toho prilis plete celosvetova potopa – on prece nebyl zaplaveny cely svet, takze sedimentující material byl prinasen z nezaplavene pevniny (ricni delty http://en.wikipedia.org/wiki/River_delta, z eroze pevniny oceanem – http://en.wikipedia.org/wiki/Coastal_erosion…), dale je to vznik vapenatych sedimentu z usazovani schranek morskych organismu (http://www.galleries.com/rocks/limestone.htm) event. chemogenni vznik nekterych sedimentu.

Pod zaplavenou pevninou oceánom prebieha sedimentarni cyklus?

proc by neprobihal? Opet se ptam, jak by asi vznikly sedimenty pri svetove potope nez depozici materialu / diagenezi?

Predpotopný povrch rozorvali na mnohých miestach erupcie, ktorý sa týmto stal zdrojom materiálu pre sedimenty.

Pockat, a to ty sopky napr. chrlily pisek a vapence?

Tam, kde vyúsťujú rieky....

To jako cela plocha pokryta sedimentem o velikosti stredozemniho more by se timto ricnim mechanismem presunula do abysalu?

Tieto mäkké sedimenty by sa časom postupne presúvali riekami do oceánu, pričom po odkrytí stredozemného mora by sme našli tieto charakteristické tvary sedimentov a korýt:
http://clasticdetritus.files.wordpress.com/2008/03/hellerimage.jpg (...ani zďaleka nepripomínajúce geologické horninové útvary napr v Grand Canyon...)

Tyto utvary znazornuji situaci pod hladinou more, nevim co to ma spolecneho s Grand Canyonem. Take tam nevidim ten odneseny sediment z cele plochy Stredozemniho more, jen nejake koryto...

V prípade mäkkých sedimentov (aké sú na dne stredozemného mora), pár storočí.

To strilite uplne od boku, ja budu argumentovat, ze by tam vetsina materialu zustala.

Tak by tam zostali hordy vyschnutého bahna. (...nie horniny...)

Jako tady? http://www.trekearth.com/gallery/Asia/Uzbekistan/West/Nukus/Moynaq/photo...

Lebo na tomto mieste som hovoril o sedimentoch, nanesených teprve v současnosti. (...tj. po potope...)
(....sediment nerovnása hornina...)

Pardon, bral jsem to jako sedimentarni horniny. Takze tenka vrstva nezpevněných sedimentu se dnes nejak udrzi – proc tomu tak nemelo byt v minulosti, zejmena v proc ne v pripade zpevněných sedimentárních hornin. A jakto ze do abysalu nesjely potopou vytvorene vrstvy jsem se nedozvedel.

Tvrdenie bez dôkazu. -Žiaden spoločný predok dvoch druhov nebol. Ten tretí je tiež samostatný druh, iba s nejakými podobnosťami. To je všetko (...spoločný tvorca...)
Aha, takze vas spolecny tvurce tedy tvoril postupem behem casu zpusobem modifikace jiz existujicich modelu. Takze to se rovna - descent with modification. To mi staci, o mechanismech nekdy jindy.

-Existuje len usporiadanie rôznych podobností do stromovej štruktúry, ktorá bola vymyslená evolucionistami.

Ne, ta struktura objektivne existuje - lze to overit statistickymi metodami.

....Obmeny existujúceho, nerovná sa vývoj nových biomechanizmov. (...tj. novej štruktúry funkcie oka, pľúc, pohybového mechganizmu, a pod....) -Nikdy nebolo pozorované. (...teória evolúcie je postavená na veciach, ktoré nikdy neboli pozorované...)

Vyvoj mnohých techto struktur je dobre pozorovatelny ve fosilnim zaznamu (napr. stredni ucho savcu, koncetiny…) a stopy po tomto vyvoji jsou zapsany napr. v embryonalnim vyvoji. Dalsi voditka pak nabizi srovnavani existujicich organismu.

Jasné. V prípade st. Helns laháru to bolo 18. mája, a potom ešte v lete a na jeseň roku 1980. (...pár týždňové rozdiely....)

No nevim, ze by se behem par tydnu dokazalo morske prostredi s komplexne vyvinutymi ekosystemy zmenit na zeleny raj, pak na poust, pak zase na more atd.

Tu mám pre vás jedno triedenie:
http://www.youtube.com/watch?v=LeQ3SzHzKWw

Pockat, vy nesouhlasite, ze psi plemena byla vyslechtena ze spolecneho vlciho predka? Pokud psi byli vyslechteni z vlku, tak potom psi fylogram musi existovat, takze to si pan kreacionista na videu dela legraci spis ze sve neznalosti.
Necte to tu nahodou Samain, ze by k psimu fylogramu neco doplnila?

"Přeji si, abyste mi říkali Velký vezíre."

Customize This