Proč je víra v Boha matematicky přijatelnější než víra v evoluci?

Proč je víra v Boha matematicky přijatelnější než víra v evoluci?

Dr. Josef Kajfosz

(Výňatek z knihy „Nevěřícím přátelům“, str. 28 – 31. Dr. Josef Kajfosz je jaderný fyzik.)

A nyní k otázce vývoje. Je to vlastně problém uspořádání. Čím vyšší forma existence, tím vyšší je její stupeň uspořádání. Některým připadá snadnější přijmout prvotnost hmoty a druhotnost vědomí než naopak, protože hmota představuje bezpochyby nižší stupeň uspořádání. Dovedou si snadněji představit vznik jednoduššího než vznik složitějšího. Zápasí pak ovšem s problémem, jak se z jednoduchého vyvinulo složité. Vede to ke koncepci evoluce, spočívající v tom, že se během doby pozvolna zvyšoval stupeň uspořádání, objevovaly se stále složitější formy hmoty, až nakonec se tímto způsobem vyvinulo i vědomí. Naproti tomu koncepce stvoření spočívá v tom, že uspořádání hmoty je následkem vnějšího zásahu rozumné bytosti.

Srovnejme krátce tyto dvě koncepce. Jde vlastně o srovnání účinnosti dvou způsobů zvyšování uspořádání hmoty: náhodou a cílevědomým jednáním. Za tím účelem proveďme v myšlenkách tento experiment: Mějme krabici a v ní dvacet kostek od hry „Člověče nezlob se“, s tečkami od jedné do šesti na jednotlivých stěnách. Požadujme uspořádání této soustavy kostek, totiž stav, kdy všechny kostky jsou otočeny šestkou nahoru, jakožto příklad nějakého uspořádání, jež se vyskytuje v přírodě. Pokusme se dosáhnout tohoto cíle nejprve pomocí náhody. Zatřeseme krabicí, čímž umožníme náhodné přeskupení poloh, a pak zjistíme, bylo-li dosaženo cíle, tj. zda jsou všechny kostky otočeny šestkami vzhůru. Není-li tomu tak, proces opakujeme. Ať jedna taková operace trvá pět vteřin. Za jak dlouho můžeme očekávat požadovaný stav?

Matematik snadno spočítá, že k tomu dojde průměrně jednou za šest na dvacátou operací, čili průměrně jednou za 580 milionů let. Nyní budeme tentýž cíl realizovat cílevědomým jednáním rozumné bytosti. Přivolám-li ke krabici svoji čtyřletou vnučku a požádám-li ji, aby dala všechny kostky šestkou nahoru, udělá to za minutu, maximálně za dvě. Zásah intelektu tedy zkrátil dobu nutnou k docílení tohoto uspořádání asi sto bilionkrát, čili zhruba na jednu stobiliontinu. Kdybychom počet kostech v krabici zvýšili na třicet, vzrostla by doba nutná k náhodnému uspořádání 6 na 10krát, čili více než 60 000 000 krát, kdežto doba nezbytná k uspořádání cílevědomým jednáním pouze jeden a půlkrát.

Někdo snad může namítnout, že pravděpodobnost uspořádání náhodou lze zvýšit použitím velkého množství krabic. Jistě je tomu tak. Kdybychom zaměstnali 580 milionů pracovníků, dali každému z nich krabici s dvaceti kostkami a kdyby jimi pohazovali nepřetržitě předepsaným způsobem, mohl by některý z nich získat uspořádání již v prvním roce.

S třiceti kostkami by tato gigantická továrna dala první výrobek zhruba za 60 milionů let. Uvažme však také, že jsme vlastně v našem experimentu intelekt zcela nevyloučili. Po každé operaci je totiž třeba zjistit stav, a v případě, že došlo k uspořádání, experiment okamžitě přerušit. Jinak totiž hned při dalším hodu docílené uspořádání bezpochyby nenávratně zmizí.

A kdo to má zjišťovat v přírodě? Kdo má náhodně získaná částečná uspořádání kontrolovat a udržovat ve stabilitě, a tím umožňovat další stupně evoluce? Rozhodně se k tomu nehodí náhoda. Svěříme-li uspořádanou soustavu náhodě, získané uspořádání rychle zmizí.

Odpověď stoupenců evoluce bude patrně znít tak, že uspořádání pomáhají udržovat přírodní zákony. Jejich povaha musí být tedy taková, aby různým formám uspořádané hmoty byla zajištěna časová stabilita. Odkud se však vzaly takové zákony? Vyloučíme-li cílevědomé jednání při jejich vzniku, pak zákony musejí být taktéž dílem náhody. Jak však mohou náhodně působící zákony cílevědomě napomáhat růstu uspořádání hmoty, a tím umožňovat a zajišťovat průběh evoluce? Stoupencům evoluce zbývá jen odpověď: „Je to náhoda“.

PřílohaVelikost
Pravděpodobnost uspořádanosti.doc37.5 KB
Průměr: 2.9 (8 votes)
Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Re: EA

http://www.osel.cz/4181-samoreplikujici-se-rna-enzym.html

Nejnovější pokusy Geralda Joyceho a Tracey Lincolnové ze Scripps research institute v La Jolla, nyní vrací RNA její pošramocené prvenství a znovu pasují tuto molekulu na místo prvního adepta asistujícího při vzniku života

Datum: 12.01.2009 02:45

Is RNA self-replication evidence for evolution?; and: Does CMI tell “flat out” lies?

Joyce and Lincoln started off with a fairly long RNA molecule. Given that nothing like RNA appears in Miller–Urey experiments, this already shows unjustified interference from an intelligent investigator. In fact, not even the building blocks, ribonucleotides, appear in such experiments, and they do not spontaneously form RNA. In fact, there are numerous chemical difficulties with obtaining RNA by blind undirected chemistry, the only sort allowed on the hypothetical primordial earth, as chemical evolutionist A.G. Cairns-Smith points out in his book Genetic Takeover4 (see extract at Cairns Smith: Detailed criticisms of the RNA world hypothesis). And it’s a huge step from RNA to the genetic code, its major use today.

Published: 31 October 2009(GMT+10)

Steve

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Obrázek uživatele happymax88

Re: EA

http://www.osel.cz/4181-samoreplikujici-se-rna-enzym.html

+

Mechanizmus popsany dole

=

It's a live!!! Crazy

Nejen ze jsi nepochpil evolucni algiritmus ale tvych smesnych 580 000 000 let jsi zapomnel vydelit poctem hvezd ve vesmiru 10^22
Blbečku!
Laughing out loud

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

happymax88

Krabice prezentuje tvora a níže je popsán mechanismus jak se vyvíjí. Čistě náhodnou cestou bez nutnosti architekta.

Krabice reprezentuje 20 kostek, které se všechny mají naskládat tak, aby byly šestkou nahoru, LHÁŘI. Takový jev nastane v průměru za

580 000 000 let, pokud na jeden hod budeme počítat pět vteřin.

Tak znělo zadaní a tak to také bylo správně vypočítáno v článku výše. V přírodě však existují soustavy, které převyšují mnohem výše 20 součástí, které musí být v přesném pořadí. Například řetězce aminokyselin spojující se do funkčního proteinu. A tam ti žádné fixlování nepomůže. Nikdy ani za miliardu miliard let se to do takového stavu samo a bez Boha nesestaví.

Jenom lžeš a cintáš kraviny.

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Obrázek uživatele happymax88

Re: EA

Neřešíme stvoření vesmíru, ale to jak bez inteligence uspořádat system. Krabice prezentuje tvora a níže je popsán mechanismus jak se vyvíjí. Čistě náhodnou cestou bez nutnosti architekta.
Co konkrétně ti není jasné?

Proč je víra v Boha matematicky přijatelnější než víra v evoluci?
Protože kreacionisté nezvládají matematiku.

Nejdřív je třeba dojít k těm kostkám.

Někdo snad může namítnout, že pravděpodobnost uspořádání náhodou lze zvýšit použitím velkého množství krabic. Jistě je tomu tak. Kdybychom zaměstnali 580 milionů pracovníků, dali každému z nich krabici s dvaceti kostkami a kdyby jimi pohazovali nepřetržitě předepsaným způsobem, mohl by některý z nich získat uspořádání již v prvním roce.

kostkám, které mají na jedné straně 6-ku. Ba co více - nejdříve je nutné dojít k tomu, aby těch 6 kostek bylo pohromadě. Ba co více, - nejdříve je nutné dojít k tomu, aby tu vůbec něco bylo a aby tu bylo něco, díky čemu dojde k utvoření něčeho takového - ba co více - nejdříve je nutné, aby něco způsobilo to, co tu pak následně způsobilo, aby to působilo to, že se pak utvoří těch několik kostek s "6" - kou nahoře, ba co více - aby to utvořilo něco, co má nejenom 6-ku na jedné straně, ale také to, že ta 6-ka bude mít takový význam, aby ten organizmus byl plně funkční a to i poté, co dojde ke "kontaminaci" jiným číslem. A to jen čistě pomocí přírodních procesů a pomocí přírodních zákonů.

Abrakadabraka, simsalabim, čárymáryfuk - budliky budliky......

Příliš mnoho "náhod".

Odpověď stoupenců evoluce bude patrně znít tak, že uspořádání pomáhají udržovat přírodní zákony. Jejich povaha musí být tedy taková, aby různým formám uspořádané hmoty byla zajištěna časová stabilita. Odkud se však vzaly takové zákony? Vyloučíme-li cílevědomé jednání při jejich vzniku, pak zákony musejí být taktéž dílem náhody. Jak však mohou náhodně působící zákony cílevědomě napomáhat růstu uspořádání hmoty, a tím umožňovat a zajišťovat průběh evoluce? Stoupencům evoluce zbývá jen odpověď: „Je to náhoda“.

- je už podezřelé. A proč je to podezřelé? No, protože tu je člověk. A člověk nad věcmi přemýšlí. A toto - že tvořila evoluce? Přemýšlivého člověka?

Trochu divné ne? Jak obživlá hmota začala myslet. Hmota bez citu, bez myšlenek, bez rozumu. Prostě hloupost. Pravděpodobnost 1 k nemožno.

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Jinak

Jinak pan Dr. Kajfosz má samozřejmě pravdu. Počet možností při dvou hracích kostkách vypadá následovně.

1. 1;1 1;2 1;3 1;4 1;5 1;6
2. 2;1 2;2 2;3 2;4 2;5 2,6
3. 3;1 3;2 3;3 3;4 3;5 3;6
4. 4;1 4;2 4;3 4;4 4;5 4,6
5. 5;1 5;2 5;3 5;4 5;5 5;6
6. 6;1 6;2 6;3 6;4 6;5 6,6

Tzn. že všech možných kombinací je 36 a jen jediná tato kombinace obsahuje skladbu dvou šestek.
Počet všech možných kombinací je tedy vždy číslo 6 umocněno počtem kostek. V tomto případě bychom měli 6^2, při třech kostkách 6^3 a tak dál.

Při šesti kostkách by to bylo 6^6 = 46 656

To znamená, že kdybychom měli 20 kostek jednalo by se o
1 možnost ku 6 na dvacátou. 1: 6^20
Neboli jednou za 3 656 158 440 062 980,00 hodů.

Počítejme, že rok má 31 448 400 vteřin a na každý hod máme vteřin 5. Takže za rok bychom mohli hodit krabicí 31 448 400/5 = tedy 6 289 680 krát.

Čili všechny možné kombinace dvaceti hracích kostek by nám trvalo prověřit

3 656 158 440 062 980,00/6 289 680
¨
= 581 294 825,82 let!

Pokud bychom navýšili počet kostek na třicet doba by vskutku vzrostla na krát 6^10. To znamená na délku trvání:
35 148 675 245 916 100,00 let.

Pan Dr. Kajfosz má tedy pravdu a pravděpodobnost v příkladu z článku je spočítána dobře. Kostky (pouze 6) je také název české loterie.

Happymax88 plácá kraviny.

Evoluce neměla na přehršli všech možných, a daleko složitějších systémů a kombinací v živých organismech, dost času.

Steve

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

happymax88

Náhodnou kostkou musím hodit znova. Jaká je tedy pravděpodobnost že tou náhodnou kostkou bude právě ta kostka v krabici která neukazuje 6?...

...Jediná možnost vývoje je tedy mutace a to zcela náhodně.

Proč jenom náhodnou ??? Jak to evoluce může vědět, že nemá v dalším hodu hodit znovu tou správnou šestkou??? Evoluce je přeci jen "změna", ne ? Jaká inteligence, zajistí, aby něco dobrého zase nezdegenerovalo ???
Evolucionisté blábolí o změnách, protože neumí ukázat jinou evoluci, než tu k horšímu. Výběr k hodu jen těch kostek, které neukazují šestku a u těch ostatních předpokládat, že ji budou ukazovat pořád, JE ŠPATNĚ! Filuto.

tak jsem zbořil další mýtus o kreaci

Zbořil jsi velký kulový. Spočítal jsi jiné zadání, než to, které bylo v článku.

Kolík tedy potřebují mutaci abych evolučním algoritmem na základě přirozeného výběru dostal krabici s 30 šetkami?

Nejdřív zkus spočítat kolik stačí mutací, aby ti tu skládající bábovičku ze šestek, zase pěkně rozbořily! Crazy

Trvá li 1 pokus 5 sekund krabice se vyvine do své dokonalé podoby plně adaptovaná na své prostředí za necelou hodinu.

Který organismus se v přírodě množí každých 5 sekund...
???
Crazy

Králíci, zajíci. Nebo papoušci..???

Big smile

Trvá li 1 pokus 5 sekund krabice se vyvine do své dokonalé podoby plně adaptovaná na své prostředí za necelou hodinu.

Muhehehehe Laughing out loud Laughing out loud Laughing out loud Ukážeš nám to ? Vezmeme škatuli od bot, dáme do ní třicet kostek, ty s ním budeš hodinu kvedlat a uvidíme, zda se ti tam poskládá 30 šestek...
Už jsme tu měli i měřiče napětí kompasem, ale nikdo si netroufl to předvést v praxi, nechat natočit a pověsit na You Tube.
Tak bys nám mohl předvést evoluci v přímém přenosu ty, jak se ti naskládá ze třiceti kostek třicet šestek, po zhruba hodinovém třepání krabicí. Klidně ti těch hodin na třepání dáme víc. Big smile

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Obrázek uživatele happymax88

Re: Proč je víra v Boha matematicky přijatelnější než víra v ...

obecný tvar vypadá takto.

P je průměrný počet hodu k dosažení plné adaptace
n je počet kostek které ještě nezmutovaly
k je počet kostek celkem.

Sumární vzorec

Obrázek uživatele happymax88

Re: Proč je víra v Boha matematicky přijatelnější než víra v ...

Rád bych potkal toho matematika co vysvětluje evoluci právě timto způsobem. Takže to vezme od podlahy. Předpokládám že pravděpodobnosti, teorie množin ,integrace a derivace,je pro vás absolutně nepochopitelná magie. takže vám to vysvětlím za použíti matematiky ZŠ.

Podmínky:
Organismus je definován krabici z 30 kostkami. Jeho genom je číselná kombinace kostek. číslo 6 na kostce je dobrá vlastnost která zvýhodni daný organismus v jeho prostředí. čim víc 6tek tím je prostě lepší. Přirozený výběr automaticky vyřazuje organismy které jsou méně přizpůsobený k životu v daném prostředí. Mají miň 6tek než ostatní tak prostě pojdou hlady a nerozmnoží se .Pro jednoduchost naše krabice se bude rozmnožovat mitózou tzn dělením(nepohlavně). Jediná možnost vývoje je tedy mutace a to zcela náhodně.

zatřepeme krabici ....
Uvnitř máme 30 kostek k6. Pravděpodobnost že padne 6 je 1/6 tzn že v průměru musím hodit 6 krát abych dostal 6
6 je příznivý výsledek.

zatřepeme krabici ....

0ta generace

uvnitř je v průměru 5 6tek a 25 jiných čísel.

1 generace
Krabice se množí a při přepisování KdNA (kostková DNA) dochází
k chybě (mutace) Náhodnou kostkou musím hodit znova. Jaká je tedy pravděpodobnost že tou náhodnou kostkou bude právě ta kostka v krabici která neukazuje 6? přeci 25/30 a jaká bude pravděpodobnost že na dané kostce padne 6? přeci 1/6

A jaka bude pravděpodobnost že se náhodně vybere kostka na které není 6 a náhodně padne 6? Přeci 25/30 * 1/6 = 25 / 180.
Kolikrát musí krabice mutovat aby v průměru dosáhla pozitivní mutace? (25/180)^(-1) =180/25 = 7.2
Tedy pokud krabice mutovala pozitivně získala výhodu nad ostatními průměrnými krabicemi o 1 kostku a to trvalo v půměru 7.2 hodu nebo děleni nebo jak tomu chcete říkat

2 generace

Krabice obsahuje 6 šestek a 24 jiných čísel krabice se děli a mutuje náhodná kostka v KdNA se náhodně přepíše. Jaka je pravděpodobnost že náhodně bude mutovat právě kostka která neukazuje 6? 24/30 jaká je pravděpodobnost že padne 6? 1/6
Jaká je pravděpodobnost pozitivní mutace? 24/180
Kolikrát musím v průměru mutovat 2 generaci abych dosáhl pozitivní mutace? v průměru jednou za 180/24= 7.5 krát. krabice dostane mutaci výhodu.

3 generace Krabice obsahuje 7 šestek a 23 jiných čísel
23/30 * 1/6-> 23/180 ->180/23 = 7.82

atd atd atd

Kolík tedy potřebují mutaci abych evolučním algoritmem na základě přirozeného výběru dostal krabici s 30 šetkami?

180/25+180/24+180/23+180/22+180/21+180/20+180/19+180/18+180/17+180/16+180/15+180/14+180/13+180/12+180/11+180/10+180/9+180/8+180/7+180/6+180/5+180/4+180/3+180/2+180/1
687 krát (zaokrouhleno z 686.3)
Trvá li 1 pokus 5 sekund krabice se vyvine do své dokonalé podoby plně adaptovaná na své prostředí za necelou hodinu. (57.25min) pravda je že malá holčička to poskládá za 4 minuty, ale evoluce to dokáže pouze 14X pomaleji.

Tak jakých dopr** 580mil let? To by ten matematik musel byt na tripu aby to spočítal takhle Laughing out loud

Další důkaz o tom jak autor opět nepochopil ani základy evolučního algoritmu ani matematiky Smile
čísla nelžou Wink Otázka zni je to způsobeno nedostatkem znalosti zdravého rozumu nebo nám záměrně lže?

Takže další mýtus zbořen kam dál?

Customize This