Problém s Australopitékem sedibou

Marvin Lubenow

(Z http://www.answersingenesis.org/articles/aid/v5/n1/problem-with-australo... přeložil M. T. - 9/2011. Článek vyšel 11. srpna 2010 na stránkách AiG.)

Copak se to stalo s ověřováním?

Existuje patrně jen jedna věc, na které se shodnou všichni vědci – že hra, která se hraje v každé experimentální vědě i technologii, se jmenuje ověřování. Společnost Boeing už vyrobila hodně svých nových letadel řady 787 zvaných „Dreamliner“. Přesto i nadále každý vyrobený kus dva roky testuje. A žádný 787 nikdy nepůjde do vzduchu na pravidelné lince, dokud nebude jeho spolehlivost takto ověřena. FDA (Správa pro potraviny a léčiva) nepustí na trh žádný lék, který neprošel rozsáhlými zkouškami. Automobilky stahují někdy tisíce aut z běžného provozu, protože se objevil problém, o kterém konstruktéři zpočátku nevěděli. Požadujeme takovéto důkladné prověřování výrobků, abychom zajistili svou fyzickou bezpečnost.

Je téměř ohromující, že nepožadujeme podobné prověřování, jde-li o naši duchovní bezpečnost. Bůh má zřetelně větší zájem na naší duchovní bezpečnosti než my sami. Bůh za všechno ručí! Svědky Ježíšových zázraků i jeho kříšení lidí z mrtvých byly tisíce lidí. Takže Bůh nám vše zaručuje skutečně hmatatelně! Odhaluje nám dokonce i oblast, do které my lidé nikdy nebudeme schopni nahlédnout: budoucnost. V Bibli jsou stovky proroctví, která se naplnila – velmi konkrétních a s detaily. Bůh sám nás informuje, jak můžeme poznat, který Bůh je jediný a pravý (Deuteronomium 18: 21-22). Bůh udělal všechno, co mohl, abychom uvěřili Jemu, Jeho Slovu, Jeho dílu.)

V příkrém rozporu s možností snadno si ověřit Boha a Jeho Slovo nebyla evoluční teorie nikdy ověřena a ani ověřena být nemůže. Nikdo nebyl svědkem vzniku života z neživé hmoty. Ani nikdo neviděl mnohobuněčný život, jak se vyvíjí z jednobuněčného, ani evoluci ryb z bezobratlých či evoluci obojživelníků z ryb nebo evoluci plazů z obojživelníků či evoluci savců z plazů nebo evoluci primátů ze savců či evoluci člověka z primátů. A nikdo rovněž nebyl svědkem ani jediného z milionů vývojových kroků nutných mezi těmito hlavními kategoriemi.

Typický případ

A teď se zabývejme druhem Australopithecus sediba, jak byly označeny fosilie objevené roku 2008 v jeskyni Malapa, Jižní Afrika, Lee Bergerem (univerzita Witwatersrand, Johannesburg), a datované jako staré mezi 1,75 a 2 miliony let. Objev se týká skoro úplné lebky a částečné kostry chlapce patrně 11-12 let starého, kostry dospělé ženy a kostí nejméně dvou dalších jedinců, které ještě nebyly blíže zkoumány. První dvě fosilie jsou popsány v časopisu Science z 9. dubna 2010. Přesnou povahu těchto tvorů určují ti či oni podle svého světového názoru. Má-li pravdu biblický kreacionizmus, pak je Au. sediba prostě jen jedním z mnoha druhů lidoopů stvořených Bohem. Má-li pravdu evoluce, pak je tu problém. Redaktor Science to vysvětluje takhle: „Předpokládá se, že se náš rod Homo vyvinul před trochu více než 2 miliony let z dřívějšího hominida rodu Australopithecus. Je však jen málo fosilií, které by nám poskytly bližší informace o tomto přechodu“ (1).

Srovnání lebek

problem_s_australopithecus_sediba_1-gorili_samice.jpg
Gorilí samice

problem_s_australopithecus_sediba_2-australopithecus_afarensis.jpg
Australopithecus afarensis

problem_s_australopithecus_sediba_3-hominid_z_malapy.jpg
Lebka hominida 1 z Malapy, holotyp Australopithecus sediba z Jižní Afriky. Foto Brett Eloff, s laskavým svolením Lee Bergera z univerzity Witwatersrand, sjednáno přes Wikimedia Commons.

problem_s_australopithecus_sediba_4-neandertalec.jpg
Neandrtálec

problem_s_australopithecus_sediba_5-homo_sapiens.jpg
Homo sapiens

Redaktor Science je příliš skromný při charakterizaci celého problému. Nejde totiž o to, že existuje „jen málo fosilií, které by nám poskytly bližší informace o tomto přechodu“
(zdůrazněno mnou). Skutečným problémem je, že neexistují žádné fosilie, které poskytují podrobné informace o tomto přechodu. Recenzní článek v témž vydání Science popisuje tuhle časovou škvíru jako „temnou oblast lidské evoluce“ a konstatuje, že „nejstarší vzorky rodu Homo jsou zlomkovité a záhadné.“ Často se v této souvislosti cituje výrok Donalda Johansona, objevitele slavné fosilie Lucy: „Přechod k rodu Homo nám stále skoro dokonale zamotává hlavu“ (2). Takže není divu, že se zvedla vlna optimizmu a naděje po Bergerově objevu Au. sediba , že právě on by mohl být spojovacím článkem mezi australopiteky a prvními lidmi. Zatím neexistují pro tuto pozici žádní legitimní kandidáti, a k velkému zklamání evolucionistů není takovým kandidátem ani Au. sediba.

Existuje několik důvodů pro to, abychom dali Au. sediba „vyhazov“. Za prvé, z evoluční perspektivy se Au. sediba objevil na scéně příliš pozdě. I evolucionisté uznávají, že Homo (lidé) tu už v oné době byli. Ve své knize Bones of Contention (Kosti sváru) vypočítávám tři fosilie z Keni a Tanzanie datované evolucionisty jako starší než 2 miliony let, které jsou morfologicky nerozlišitelné od moderních lidí.

Dále uvádím nejméně 18 fosilií Homo erectus, které evolucionisté datují mezi 1,75 a 2 miliony let (3). Ještě novější nálezy zástupců rodu Homo zahrnují horní čelist (maxilu) z Etiopie a spodní čelist (mandibulu) z Malawi, obě datované 2,3 milionu let.

Za druhé, Lee Berger a jeho tým se nevyhýbají přiznání, že jejich fosilie Au. sediba jsou příliš mladé na to, aby šlo o skutečné předky rodu Homo – že se časově překrývají s nálezy fosilií připisovaných rodu Homo. Naznačují však, že ranější, ještě neobjevení zástupci Au. sediba by mohli být předky rodu Homo (4). Jak si ale můžeme ověřit, že ještě neobjevené fosilie jsou předky rodu Homo? Berger a jeho tým pozvedli koncept „nic-neověřovat“ na novou úroveň (5)!

Za třetí, Berger a jeho tým píší: „H. habilis je všeobecně považován za předka H. erectus, ačkoli tohle tvrzení lze zpochybnit na základě faktu, že oba druhy se vyskytovaly prakticky zároveň“ (6). Berger a jeho tým prostě zatratili své vlastní fosilie, protože jejich fosilie Au. sediba se překrývají s Homo erectus právě tak, jak to činí fosilie Homo habilis. Je tedy jisté, že problém evolucionistů s přechodem od australopiteků k rodu Homo (k lidem) není vyřešen, a jakékoli ověření je nemožné.

Kým tedy je Australopithecus sediba?

Místo vědeckofantastické povídky, jaké nám bohužel evolucionisté často servírují, existují ověřitelná data, která nám pomohou. Z obrázku lebky Au. sediba otištěného v časopisu Science vyplývá, že ohromujícím způsobem připomíná šimpanze. Když jsem si prohlédl sádrový odlitek šimpanzí lebky, který vlastním, bylo mi to naprosto jasné, a obrázek šimpanzí lebky najdete prakticky v každé učebnici fyzické antropologie. Bergerův tým také píše: „Au. sediba se morfologií nejvíce podobá Au. africanus“ (7). Můj vlastní odlitek lebky Australopithecus africanus potvrzuje její podobnost s Australopithecus sediba, a z obrázků v knížkách to vyplývá rovněž /8/. A Australopithecus africanus se také velmi podobá moderním šimpanzům. Mnozí si všimli, že zatímco existují tisíce fosilií lidí a jejich údajných lidských předků, existuje relativně málo fosilií ne-lidských primátů. Důvod je zcela prostý: je-li objevena ne-lidská fosilie primáta, nedají jí evolucionisté tento statut, ale místo toho tvrdí, že našli evolučního předka lidí.

Ze studií vyplývá, že biblické slovo druh (kind) užité desetkrát v Genesis 1 má mnohem širší smysl než vědecké slovo druh (species). Například kostry ovcí a koz jsou prakticky totožné, což svědčí o tom, že by mohlo jít o zástupce téhož původního druhu z Genesis, i když navenek vypadají tahle zvířata odlišně. Lebky lvů a tygrů jsou si tak podobné, že ani experti je mnohdy správně neurčí (9), ale pro nikoho nebude těžké rozeznat v zoo nebo v přírodě lva od tygra. Zdá se, že jde o zástupce téhož původního druhu podle Genesis, protože známe případy jejich křížení (10, 11). Nejjednodušším vysvětlením ohledně Australopithecus sediba je, že on i Australopithecus africanus jsou oba vymřelými varietami původního druhu lidoopa podle Genesis.

Odkazy

1. Editor, “From Australopithecus to Homo,” Science 328: 133.
2. Michael Balder, “Candidate Human Ancestor From South Africa Sparks Praise and Debate,” Science 328: 154.
3. Marvin L. Lubenow, Bones of Contention, revised edition (Grand Rapids: Baker Books, 2004) 340, 350–351.
4. Lee R. Berger, Darryl J. de Ruiter, Steven E. Churchill, Peter Schmid, Kristian J. Carlson, Paul H. G. M. Dirks, Job M. Kibii, “Australopithecus sediba: A New Species of Homo-like Australopith from South Africa,” Science 328: 203.
5. This is the gist of the problem. The study of origins is historical science, not verifiable, observational science, such as the Boeing example above. To conflate the two is sadly common in much of the evolutionist literature. See also Evolution Exposed, Chapter 1: What Is Science?
6. Lee R. Berger, Darryl J. de Ruiter, Steven E. Churchill, Peter Schmid, Kristian J. Carlson, Paul H. G. M. Dirks, Job M. Kibii, “Australopithecus sediba: A New Species of Homo-like Australopith from South Africa,” Science 328: 195.
7. Lee R. Berger, Darryl J. de Ruiter, Steven E. Churchill, Peter Schmid, Kristian J. Carlson, Paul H. G. M. Dirks, Job M. Kibii, “Australopithecus sediba: A New Species of Homo-like Australopith from South Africa,” Science 328: 196.
8. Michael H. Day, Guide to Fossil Man, fourth edition (Chicago: University of Chicago Press, 1986) 281.
9. Stephen J. O’Brien and Warren E. Johnson, “The Evolution of Cats,” Scientific American, July 2007, p. 74.
10. Don Batten, “Ligers and Wholphins?” Creation 22(3): 28.
11. This interbreeding could be a type of verification for the Genesis kind concept, although the study of kinds (called baraminology) is a field still being developed by creation researchers.

PřílohaVelikost
Problém s Australopithecus sediba.doc230 KB
Průměr: 2.6 (7 votes)
Štítky:

Evolučníci...

Dostal se mi do rukou záhadologický plátek Enigma, kde v se v příloze naváží do teorie evoluce (jak jinak). Zde jsou věci, co píšou, a na něž bych se chtěl Vás, všech BZE (tak nás jednou pokřtil velmistr), zeptat:
"Jestliže druhy vznikaly z jiných druhů nepostřehnutelně jemnými přechody, proč všude nevidíme nesčetné množství přechodových forem? Proč místo druhů, které jsou přesně ohraničeny, není v celé přírodě zmatek forem?" ptá se sám Darwin

Zajímalo by mě, zda Darwin skutečně něco takového řrkl a zdá náhodou není tato citace nějak vytržena z kontextu... tahle věta mi totiž zní jak od nějakého krečíka Wink

Existují dvě hypotézy - mikroevoluce a makroevoluce. Zatímco první termín označuje drobné, dlouhodobé mutace biologických organismů, které vedou k přeměnám jejich podoby prostřednictvím nadromadění nových znaků, druhý pojem znamená prudké změny, kdy dochází k obrovským skokovým transformacím. Proč však tyto hypotézy nejsou podloženy dostatečným množstvím přechodových forem organismů , tedy těch, které mají znaky jak ze "starší verze" daného druhu, tak i nové modifikace!

Tak tohle je totální kravina, nebo ne? Už jen ta poznámka o makroevoluci jako prudkých skokových změnách... já ji vždy vnímal jak logický důsledek mikroevolučních změn... A navíc s těmito pojmy operují spíše kreacionisté, kteří uznávají jen mikroevoluci (takže tím pádem i makroevoluci, ale to jim nedochází)

Badatele rovněž trápí otázka, jak druhová mezistádia, připomínající spíše zrůdy (autorka mluví o archeopteryxovi podobných), mohla přežít.

To by mě zajímalo, které badatele má na mysli. Zřejmě nějaké kreacionisty, kteří operují s pojmy jako zmetek či nehotový druh Smile

No nic, hádám, že si tento plátek kupují relativně dost lidí, a kdoví kolik se jich nechá těmito lacinnými argumenty zlákat Sad

Alois

Ale k ranní kávičce je to přesně to pravé...: -))))

Alois

Ty doopravdy strašně kecáš...: -)))))))))))))))

Bible jako podložka

Je moc hezké, jak jsou ty lebky podepřeny Biblí Svatou. Gorilí samice ovšem potřebuje Bible dvě, aby se nepřekotila a neporazila Homo sapiense. Vývojově slabší individua totiž zřejmě potřebují více Biblí, jak je z přiložených fotografií zřejmé. Smile

Procitnutí

Srovnáním lebky Homo sapiens a lebky Gorilí samice jsem dospěl k neochvějnému názoru, že Gorilí samice nemohla nikdy vzniknout z žebra Gorilího samce.

Přesně podle bible

V Bibli jsou stovky proroctví, která se naplnila – velmi konkrétních a s detaily. Bůh sám nás informuje, jak můžeme poznat, který Bůh je jediný a pravý.

Uvádět jako důkaz čehokoli biblická proroctví, která se údajně naplnila, je úsměvné. Nostrodamus také spoustu událostí predikoval a v každé knížce sepsané nostrodamofilem najdete mnohá potvrzení, jak byla naplněna. Velmi konkrétně a s detaily, jak jinak.

Údajně naplněná proroctví umí vykonstruovat každý, kterému se taková proroctví hodí do krámu. Proč Židé některým údajně naplněným proroctvím Starého Zákona nevěří? Zejména těm pro křesťany zásadním ohledně Ježíše Krista? Nebo co když jsou v bibli proroctví, která se nenaplnila?

Proto se opravdový predikolog nezabývá splněnými proroctvími, ale výhradně proroctvími, která se mají naplnit v blízké či vzdálenější budoucnosti. Bohužel ve většině, ne-li ve všech případech je nakonec pro smích. Na tomto místě můžeme zamáčknout slzu například nad opakovanou predikcí Armagedonu z dílny Světků Jehovových. Z nedávné doby tu máme Harolda Campinga, který se svojí předpovědí na konec světa v roce 2011 nestrefil ani jednou. A to měl vše přesně spočítané podle bible! Atd. Obdobných příkladů najdete nepočítaně.

Konec světa nepřišel, pastor Camping se zase spletl

Deuteronomium 18: 21-22. Bůh udělal všechno, co mohl, abychom uvěřili Jemu, Jeho Slovu, Jeho dílu.

Obávám se, že bůh všechno, co mohl, rozhodně neudělal. Napadá mě spousta věcí, které by se snad daly považovat za důkaz jeho existence, z mého pohledu však žádný takový důkaz předložen nebyl. Ani jeden. Pokud je bůh údajně všemohoucí, pak citovaná věta z bible nemůže být pravdivá.

Obrázek uživatele Šriber

Kreacionistická logika

Takže události v Bibli jsou pravdivé, což je prokázáno, protože máme svědectví zapsaná v Bibli.

Naproti tomu evoluce neexistuje a neexistovala, protože nikdo žádný vývoj v rámci kmenů, tříd, či řádů nepozoroval.

A jinak zdravíčko slouží ?

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Obrázek uživatele Helo

A už je to tu zas...

Tak znovu - evoluce není o abiogenezi, ale o vývoji organismů přirozeným vývojem. I když si slovo evoluce najdete postupně se vyvíjející. Tak už s tím přestaňte.

Ani nikdo neviděl mnohobuněčný život, jak se vyvíjí z jednobuněčného,
Co Volvox globator který je na přechodu mezi jedno- a mnohobuněčnými.
či evoluci obojživelníků z ryb
A co celá ta řada fosílií s tiktaalikem stojícím de facto uprostřed mezi svaloploutvými rybami a suchozemci.
evoluci savců z plazů
kromě celé skupiny zvané synapsida
evoluci primátů ze savců
kromě genetický výzkumů ukazujících na jejich přibuznost k hmyzožravcům
či evoluci člověka z primátů
Kromě anatomických a genetických podobností, podobností v chování a hlavně celé řady vývojových stupňů ve fosilním záznamu.
A nikdo rovněž nebyl svědkem ani jediného z milionů vývojových kroků nutných mezi těmito hlavními kategoriemi.
Omyl, nikdo pouze nebyl svědkem kreačníky vyžadované krokokachny (kdo neví o co jde, ať si přečtě Dawkinsovu Nejlepší show na světě.

Navíc to, že by A. sediba nepatřil do přímé linie předků homo není důkazem kreace. Evoluce člověka je plná slepých větví převážně v podobě tzv. robustních linií. Co se překrývání jednotlivých "článků" týká - australopitéci a jejich evoluční potomci z rodu Homo mohly žít ve stejném období. Evoluce nefunguje tak, že by se všichni jedinci jednoho druhu změnily v jiný - tak to to vidí jen krečíci.

Say it with a pick up truck: MAN-LOVE RULES OK

Customize This