Pravidelná kreacionistická příloha časopisu Život v Kristu č. 12/2010

Představujeme vám třetí číslo kreacionistické přílohy časopisu Život v Kristu.
Více o časopisu naleznete zde

Mytologie a formování světonázoru

Od počátku lidských dějin je hlubší pohled na svět kolem nás považován za znak moudrosti. Moudří lidé (mudrcové) si jak ve starověkém Egyptě, Babylóně či Řecku, tak i dnes více všímají lidí, příležitostí nebo věcí, které ti ostatní přehlížejí jako samozřejmé. Přemýšlejí o nich, aby se poučili a získali nové znalosti či dovednosti. Pokládají si otázky a hledají odpovědi. Z tohoto základu během staletí vyrůstala nejprve lidová moudrost, pak kultura či vzdělanost jednotlivých národů.

Zpočátku vznikala přísloví a pranostiky, předávaly se ústně z generace na generaci. Později byly zapsány a tvořily velmi ceněné bohatství tehdejších kultur. Lidé v nich měli a mnohde dodnes mají vodítko jak pro život, tak např. pro zemědělské úkony – srozumitelnou a dobře zapamatovatelnou formou (i ve verších) uchovávali nabyté zkušenosti.

Vrcholem starobylé „lidové moudrosti“ se ve starověku staly mýty. Shrnovaly poznání obyvatelstva, z nich vycházelo náboženství, jež tvořilo společenský i kulturní základ národa. Mýtus je příběh, vypravování, které má za úkol poskytovat odpovědi na „filosofické“ i „každodenní“ otázky, zprostředkovávat zkušenosti předků, odhalovat tajemství. Známe mýty o původu i konci světa, o vzniku člověka, o nadpřirozených (duchovních) bytostech, o principech a věčných zákonech, které náš svět ovládají, ať již si to připouštíme či nikoliv.

Mytologie ale nejsou jen pohádkové či dávnověké příběhy. Mýty kromě sbírky lidových moudrostí a zkušeností právě obsahují duchovní pozadí běžného života, ukazují na silné okultní pozadí národů, odkrývají nám rituály a modloslužbu kultů za nimiž stáli „bohové“, jimž lidé patřili. Apoštol Pavel píše: „…to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci, abyste vešli ve společenství s démony…“ (1K 10,20) Není podstatné, jak hezky náboženství příp. bohyně moudrosti či lásky a míru na pohled vypadá. Písmo zjevuje podstatu kultu a tou je smrt.

Pozor! Nelze jen mávnout rukou se slovy, že to už je dávno. Stále platí: „Co se člověka zmocní, tím je zotročen.“ (2P 2,19) I my dnes si musíme dávat dobrý pozor – řada mýtů je stále živá a mocnosti v pozadí skrytě a rafinovaně působí. Dnes již sice lidé nepotřebují antické „kulisy“, jsou moderní, ale stále stejně upadají pod moc démonů, kteří jen používají moderní maskování, jako v minulosti a zůstávají v jejich otroctví. Člověk si vůbec nemusí uvědomovat hlubší dosah svých činů, na něž moc v pozadí čeká.

Mytologie je dodnes součástí naší kultury, nacházíme ji nejen v nejrůznějších náboženstvích či vírách, ale i v symbolech, zvycích, výtvarném či filmovém umění nebo ve fantasy literatuře. Také různé tradice, rituály, pořekadla či pověry, jejichž původ a pozadí už třeba ani neznáme, jsou mezi námi dost rozšířeny. Duchovní svět, ač skrytě, nás nenechává na pokoji, pravdou však zůstává, že se lidé v jeho hodnocení různí. Nejde však o to, co si myslíme my, lidé, ale co je pravda. Pokud nosím duchovní symboliku, prohlašuji před duchovním světem určitá vyznání, která přímo ovlivňují můj život. Jestli tomu nevěřím, nebo si myslím, že to je jen dekorace či hra, není vůbec podstatné. Otrávené jídlo se také jeví lákavě, jeho libá vůně má lákat, ale pravdou je, že jeho záměrem je plodit smrt.

Naše skutky, chování vypovídají o tom, čemu opravdu bytostně věříme. Naše rozumová vysvětlení, předsevzetí a filosofické názory či etické postoje náš život jen do jisté míry usměrňují, mohou ale být jen prázdnou proklamací. Občas člověk ví, co je správné, ale „nemůže si pomoct…“ a nežije tak.

Naše víra (ať v Boha Bible nebo v humanismus, vědu, atheismus či jiný –ismus) zapadá do kontextu některého ze světonázorů. Dnes je rozšířená víra v rozum a vědu, mnozí lidé v rozhovorech přiznávají, že je tento pohled pro ně „pravděpodobnější“ než Bible, kterou považují za sbírku mýtů. Počátek tohoto světonázoru hledejme ve starém Řecku u zrodu filosofie a vědy na přelomu 7. a 6. stol. př.n.l.

Sílící řecké městské státy v té době zakládají po celém středomoří své obchodní kolonie. Význam mateřských měst, jejich moc a bohatství rychle roste. S nárůstem bohatství měst roste též životní úroveň občanů, kteří již nejsou odkázáni na lopotnou zemědělskou či řemeslnou dřinu, ale mohou se věnovat jak cestování, vzdělávání, tak politice či kultuře.

Majetní lidé studují v cizině, poznávají „jiné světy“. Zvyšuje se poptávka po exotickém a luxusním zboží z orientu (Egypt, Babylónie, Persie) i po vzácných umělecky zpracovaných předmětech. Spolu se zbožím a obchodníky se do řeckého podvědomí dostává oblíbené cizokrajné umění i rozličné nauky.

V řeckých městech vedle sebe žijí lidé z nejrůznějších zemí a kulturních prostředí. Ačkoli byl řecký jazyk pro cizince v řeckém prostředí běžným prostředkem komunikace, řecká kultura a autorita řecké mytologie jimi už běžně přijímána nebyla. Je přirozené, že si každý národ ponechá svůj (mytologický) pohled na svět. V konfliktu se tak ocitají (pro Řeky) nové vlivy i názory a domácí mytologický výklad světa, na němž byla postavena jak tradiční rodová společnost, tak i politická soudržnost jednotlivých (samostatných, suverénních) řeckých městských států.

Názorové střety vedly ke vzájemnému zpochybňování mytologických tradic. Nevratně klesala důvěra v Homéra či Hésioda, jejichž díla shrnovala a systematizovala po staletí uznávané mytologické výklady Řeků o původu světa a bohů či o údělu člověka. To mělo dalekosáhlé důsledky. Lidé nebyli zvyklí ptát se: „Je ten příběh pravdivý? Stalo se to tak?“ Zde důvěřovali autoritám. Mistrovství ale dosahovali v otázkách typu: „Proč se to přihodilo? Jaké mělo určité rozhodnutí důsledky?“

Proto se řečtí myslitelé s takovou naléhavostí rozhodli hledat nové odpovědi na palčivé otázky po původu, smyslu a pravidlech života. Proto vynikli ti, kteří upřednostňovali rozum před mytologií (tu buď kritizovali nebo rovnou odmítali). Moderní se stala čistě rozumová úvaha podložená ověřitelnými argumenty. Když se na počátku 6. stol. př. n. l. athénský vládce Peisistratos pokoušel znovu upevnit Homérovu autoritu, již neuspěl. Střízlivá rozumová analýza a vlastní zkoumání přírody a jejího fungování nadobro zvítězila.

Nová společnost měla i nové potřeby, nedalo se vystačit se starobylými postupy primitivního zemědělství. Všeho bylo potřeba více a rychleji. I to je důvodem, proč se záhy ze společného základu filosofie vydělily – matematika, astronomie, lékařství…, proč se rozvíjely přírodní vědy. Podobně jako dnes.

Pokud lidé odmítají Bibli, skrze niž působením Božího Ducha zní Boží slovo, zbudou jim jen dva směry, kterými jít: „Přidržím se svého rozumu a budu žít jen podle toho, co je můj mozek schopen pojmout. Co mé rozumové možnosti přesahuje, na co není „vědecká metoda zkoumání“, buď zavrhnu rovnou (pro jistotu) nebo to budu považovat za racionálně nedoložitelný mýtus.“ Rozum je dobrý sluha, ale špatný pán, který nevzdá čest Bohu ani mu nebude vděčný, ale zavede mysl do marnosti a na scestí, kde se člověk ocitne ve tmě. Tvrdí, že je moudrý, ale upadl do bláznovství. (Viz Ř 1,21–22).

Druhou cestou je: „Doplním svůj rozum o hledání duchovního rozměru, všechny cesty přece vedou k tomu božskému Něčemu.“ Ano, vedou, ale není to Bůh Bible! Pozor, bez setrvání na Bibli není šance ubránit se mistrovským náhražkám Božího plánu v podání těch stejných mocností, které ovládaly staré národy – moderní „mytologií“ je nejen mírumilovné náboženství či východní nauky, ale i kult krásy těla, rostoucího bohatství, všudypřítomné zábavy, pohodlného života v konzumní masové společnosti… ale také víry v sebe sama, v moc lidského rozumu a vědeckou racionalitu.

Tak co je potom mytologií? Bible nebo vědecké světonázory?

PřílohaVelikost
str. 27.pdf3.51 MB
str. 28.pdf1.92 MB
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

Nesprávně podávané vysvětlení

náboženských otázek asi opravdu může pokřivit morální charakter,ale nejen náboženství,zároveň můžeme mluvit o sociologii,sexuologii atd.Víš Georgi mě fascinuje kausa Hus.Jak bytostně lidské.Hus odjel na církevní sněm do Kostnice s glejtem císaře Zikmunda.Věřil,že bude moci svobodně diskutovat o otázkách víry.Možná by k takové diskusi i došlo,kdyby zde nebyl nezanedbatelný problém.Tím problémem byli domácí oponenti a kritici Husa z Čech,kteří tlačili na koncil a žádali si jen odsouzení Husa.Tyto nepřátele si Jan udělal hlavně při svém působení na Karlově universitě.Proto když Jan předstoupil před sněm a prosil,aby ho koncil přesvědčil o tom ,kde je s písmem v rozporu,tak místo disputace byl překřičen jak na koňském trhu a slyšel jen odvolej.Nebohý Hus v podstatě ani nevěděl co má odvolat.Nebyl si vědom,že by jednal v rozporu s Písmem.V podstatě nic se nemění.Dav vždy ukřičí jednotlivce. I kdyby jednotlivec měl stokrát pravdu.Ale co jsem chtěl říci.Husa soudila v tehdejší době plejáda učených a mnohdy i čestných mužů Evropy.Přesto v kause svobodně vyslechli jen nepřátele Husa,tím to pro ně skončilo.Jejich svědectví jim stačilo,aby si udělali obrázek o tom co se děje v Českém království.Odvážím se proto tvrdit ,že vůbec nešlo v kause o to zda má,či nemá Hus pravdu,ale že chtěli justičním zločinem uklidnit politickou situaci v Čechách.Morálně tedy tito mužové nejen neobstáli,ale zcela zklamali.I když jinak byl kostnický koncil politicky úspěšný.Samozřejmě ,že tento pokus skončil fiaskem,protože rozvrat ekonomický a politický v království Českém nevycházel od mistra Jana,ale bohužel přímo od krále Václava IV.Závěrem.Kostnický koncil byl pro Evropu velmi úspěšný.Pro čechy traumatický -Hus,Jeroným a zároveň to brali jako potupu a urážku.Viz protestní dopis 452 českýho pánů i moravských kostnickému sněmu.I protest Karlovy university.

ondra

nemas za co, a myslim,ze se ani nehadame

Obrázek uživatele Ondra

VV a Umpa Lumpa

Já se nechci hádat. A jinak se omlouvám.

stjouroj

"sýčkujících lidí bylo mezi křesťany vždy v historii dost."

Je to soucast psychologicke strategie. Navic z nekterych uplne vyzaruje takove to: Pockejte, vy uvidite a zalitujete!
Ale to lze ustat. Vzdyt smrt je dobra, dava smysl zivotu. Co by to bylo za zivot, kdyby nebylo smrti.

Obrázek uživatele Stoura

to umpa-lumpa - konec světa

Zkusím to velmi populárně podle paměti. Pokud se zpronevěřím své snaze o přesnost, opravte mne prosím - budu rád, ale rámcově to snad bude dobře.

Konců světa bylo plánováno skutečně mnoho. Už první křesťané čekali na základě Kristovy předpovědi, že nastane za jejich života. A ono nic. Další datum, které pro křesťany vypadalo velmi slibně byl rok 1000. Opět nic. Mám pocit, že pozdější čeští Adamité čekali, že už je to tady - a díky Žižkovi se to alespoň pro ně samotné naplnilo. Ale obecně opět nic. Velká úroda koncosvětových představ byla na konci 19. století v USA. Skupiny čekatelů vznikaly, rozdělovaly se a zanikaly. Dodnes z téhle líhně zůstali například Adventisté nebo Jehovisté - ti posledně jmenovaní plánovali konec světa na rok 1917, poté někam do 30. let, potom na dobu, kdy zemře poslední z těch, kdo se narodil před rokem 1917, poslední plány neznám. Prozatím tedy žádný z armagedonických plánů nevyšel. To samozřejmě nemusí nic znamenat, průšvih může nastat kdykoliv. Dokresluje to ale podle mne skutečnost, že sýčkujících lidí bylo mezi křesťany vždy v historii dost.

Obrázek uživatele Stoura

to Pavel : chvála detailů

Ano, Vy máte velice vyvinutou schopnost se ve všem neskutečně šťourat.

Ano, to mám. Protože si myslím, že přesně v takovýchhle detailech je obvykle problém Vašich vyjádření. Myslím si, že vytrvale pronášíte nepravdy - nevím jen jestli z neznalosti, nebo záměrně. Těch 100 let mi připadalo jako naprosto typický případ.

ad: Pokud Vám nesedí mnou navrhnutých 100 let, tak si to zkuste představit před např. 500 lety.
V roce 1520 by to v Evropě asi byl problém, a jako kacíř bych skončil na hranici (nebo bych jako Galileo o 123 let potom sám rád uznal svůj omyl po procházce kolem přesvědčovacích pracovišť inkvizice).

To, že dnes nejsme schopni něco pochopit, tak to neznamená, že tu nemohla dříve být daleko vyspělejší civilizace, než je ta dnešní.

Jak to souvisí s probíraným tématem kaňonu Colorada? Opět úhybný manévr? Mohl byste se prosím k vrátit k tématu a zkusit nějak vysvětlit, jak mohl vzniknout (kolik vody k tomu bylo potřeba, kde se vzala, odkud a kam tekla, jakou tvrdost měly podle Vás ty usazeniny)? Stačí mi jakýkoliv přibližný konzistentní model.

voda/ohen

treba to neni tak horky s tim ohnem, predvidacu konce sveta bylo, je a bude, nerikal uz sam JK, ze to bude brzy po jeho zmrtvychstani? /nejaky znalec bibleme jiste doplni/ ale pak se to nejak zacalo vysvetlovat jinak a "konci" se porad.

To Stoura

Ano, Vy máte velice vyvinutou schopnost se ve všem neskutečně šťourat.
Pokud Vám nesedí mnou navrhnutých 100 let, tak si to zkuste představit před např. 500 lety. Mně jde o princip a ne o šťourání se v detailech. Myslím, že 500 let je proti 2 miliardám pouhá kapka v moři a přesto věda a technika dokázaly takřka nemožné. Nechápu, proč by tomu tak nemohlo být i v minulosti. To skutečně muselo všechno tvorstvo čekat až na moderního člověka, aby mu vysvětlil, jak to s těmi miliony let vlastně bylo? To jenom dnešní namyšlení vědci si myslí, že nad ně nikdo není a kdo nechápe ty jejich výmysly, tak je označen za tmáře a primitiva.
To, že dnes nejsme schopni něco pochopit, tak to neznamená, že tu nemohla dříve být daleko vyspělejší civilizace, než je ta dnešní. Ale jde o to, že právě tím, jak se lidé začnou povyšovat nad Boha, tak to také znamená jejich konec. Před 4300 lety to skončilo světovou potopou, dnes za pár desítek let to skončí něčím podobným. Pouze místo vody to bude oheň. Lidstvo je prostě nepoučitelné.

Obrázek uživatele Stoura

to Pavel

Já netvrdím, že za vznik kaňonu může pouze současná řeka Colorado. V období po potopě tu mohly protékat značné masy vody, které v historicky krátké době vymodelovaly kaňon. To jenom dnešní lidé si myslí, že všechno muselo trvat miliony let.

Já se klidně nechám přesvědčit. Stačí, když popíšete, kolik vody a kdy proteklo tak, aby to ve Vašem modelu vyšlo. Podíváme se paak, na souvislosti.

ad Kdyby někdo před 100 lety před vědeckou obcí vypravoval o počítačích a internetu, tak by ho považovali za nebezpečného šílence a zavřeli by ho do do blázince.
A to je pouhých 100 let.

V roce 1910 uplynulo právě 20 let od hromadného nasazení elektromechanických počítacích strojů při sčítání lidu ve Spojených státech. Myslíte si, že všechny ty úředníky hned po sčítání zavřeli do blázince? Big smile Big smile Big smile

Návrh mechanického počítače (s mnoha současnými rysy) pochází dokonce už z poloviny 19. století. A ani jeho tvůrce, ani hraběnku z Lovelace, která doplnila mnoho podnětných poznámek, nikdo do blázince nezavřel. Vaše vyjádření tedy beru jen jako zjevnou nepravdu. Závěry si z toho udělejte na základě vlastního odsouzení překrucování skutečnosti. Puzzled

Pavel

To jenom dnešní lidé si myslí, že všechno muselo trvat miliony let.
Kdyby někdo před 100 lety před vědeckou obcí vypravoval o počítačích a internetu, tak by ho považovali za nebezpečného šílence a zavřeli by ho do do blázince.
A to je pouhých 100 let.

Před třista lety si všichni lidé mysleli,že proběhlo stvoření,potopa a země je stará 6000 let.A to,že to tak není,vědecká obec poměrně dlouho zjišťovala,a nemalou měrou ji k tomu pomohli právě ty vámi zmíněné počítače..Čili ta korekce původně předpokládaného nízkého stáří země koreluje se zvyšující se úrovní vědeckého poznání.Jen to pár lidí odmítá akceptovat...

Customize This