Pravdu ... a nic než pravdu

, CMI–UK

(Z http://creation.com/truth-and-nothing-but-truth přeložil M.T., editace Pavel Kábrt - pavelkabrt@seznam.cz – 6/2015. Článek vyšel na stránkách CMI 11. června 2015. Translated with permission from Creation.com - Přeloženo s povolením od Creation.com. /CMI/, která je vydavatelem časopisu Creation. Anglickou verzi časopisu je možné si objednat zde. Na stránkách CMI jsou i další české články zde. CMI – Creation Ministries International /Mezinárodní kreacionistická služba/ je celosvětovou organizací, která se řadí ke kreacionistickým organizacím mladé Země a doslovného výkladu Bible /jako jsou např. ICR, CRS, AiG aj./. Zabývá se rozšiřováním vědecké pravdy o stvoření světa Bohem v protikladu k evolucionistické víře, že svět se stvořil sám. Cílem je oddarwinizovat vědu a společnost odplevelit od evolucionistických báchorek, lží a smyšlených materialistických bohů-stvořitelů. )

Flickr/Anthony Majanlahti /CC BY 2.0/

9966-royal-courts

Před soudem nejenže musí člověk mluvit pravdu, nýbrž i celou pravdu.

Nedávno jsem se díval na epizodu z nejnovějšího dokumentárního seriálu Davida Attenborougha Zrod zvířat. Velmi šikovně a s neochvějnou důvěrou prezentoval opět Attenborough evoluční teorii jako by to byl potvrzený vědecký fakt — však mu také žádný jiný názor nestál ani za zmínku. Přestože takové programy nemají prakticky s vědou co dělat, zdá se, že jsou často velmi přesvědčivé a mají vliv na mnoho lidí. Není těžké pochopit proč.

Před soudem nejenže musí člověk mluvit pravdu, nýbrž i celou pravdu. Je tomu tak proto, že uvedením pouze části pravdy (polopravdy) lze velmi snadno dosáhnout toho, že je nevinný člověk usvědčen. Například bych mohl dosvědčit, že jsem viděl někoho na místě činu, a to by mohlo způsobit, že porota usoudí, že je dotyčný vinen. Avšak kdybych měl říci celou pravdu, mohlo by vyjít najevo, že jsem viděl onu osobu na místě činu dva týdny poté, co byl zločin spáchán— což by ji samozřejmě postavilo do úplně odlišného světla.

Líčení počátků po evolucionisticku

Zamlčíme-li jeden detail, nebude těžké obhájit, že je země stará miliony let namísto oněch přibližně 6 000 let, o kterých mluví Bible. Můžeme začít prezentací oněch nadšených vědců, kteří objevili radioaktivitu, jako třeba Marie Curie. Pak bychom se mohli zabývat tím, do jaké míry prospěla znalost radioaktivity lidstvu, zejména pokud jde o lékařský výzkum. Poté bychom ukázali záběry techniků pracujících v chytré laboratoři, kde pomocí drahého vybavení na úrovni nejnovějších poznatků měří poločasy rozpadu radioaktivních izotopů. To všechno jsou dobré příklady reálné, ‘operační’ vědy. Pak by však následovalo interview s váženým profesorem, ve kterém by vysvětloval, jak jsou tyto přístroje přesné, a jak spolehlivé tedy musí být radioaktivní datování. Poté by se objevily grafy ukazující, jak zkouška za zkouškou ‘dokázala’ že jsou horniny staré miliony let.

Následovalo by interview s geologem, který by hovořil o tom, jakým tempem v současnosti erodují kaňony. V sérii působivých záběrů Grand Canyonu by pak zazněly jednoduché výpočty dokládající, že k tomu, aby řeka Colorado vyhloubila kaňon v jeho současné hloubce zhruba půldruhého kilometru, by byly zapotřebí miliony let — a to i tehdy, připustíme-li příležitostnou bleskovou povodeň (nikoli však samozřejmě Potopu Noemovu). Nakonec by přišlo zdvořilé interview s neinformovaným, ale upřímně vyhlížejícím ‘křesťanským fundamentalistou’ který by tvrdil, že radioizotopy vložil do hornin satan, aby vyzkoušel pevnost věřících!

Celá pravda?

Nic by nebylo řečeno o neověřitelných předpokladech, na kterých spočívají radioaktivní ‘datovací’ metody, či o tom, že z analýz různých radioaktivních izotopů vyplývají velmi rozdílné výsledky. A nic by nebylo řečeno ani o objevech dinosauřích měkkých tkání v horninách, které musí být podle radioaktivního datování staré přes 65 milionů let.1 Ani by tam nebyla zmínka o přítomnosti značného množství uhlíku-14 v dinosauřích ostatcích, uhelných slojích i v diamantech, což by se vzhledem k nízkému poločasu rozpadu zmíněného izotopu zdálo rovněž nemožné, kdyby byly uvedené nálezy skutečně staré miliony let. A rovněž by se tam nemluvilo o 30 m hlubokém kaňonu vytvořeném za pouhý jediný den po výbuchu sopky Mount Saint Helens roku 1980 ani o tuctech dalších vědeckých pozorování, která jsou v příkrém rozporu s názorem, že země je stará několik miliard let.2

Nebojme se tvrdých faktů

Mnozí v církvích považují víru v Zemi, která je pouhých 6 000 let stará, za pošetilost, protože je tak mnoho vědců (a mnoho takových, kteří vyznávají křesťanství) přesvědčeno, že je daleko starší. Ale proč zastávají tito vědci pozici, kterou zastávají? Pro mnohé je to proto, že se pouze setkali s důkazy, které zdánlivě tento názor podporují. Totéž platí pro evoluci. Ve škole i na univerzitě říkají mladým lidem stále dokola, že speciace u Darwinových pěnkav, šlechtění psů i odolnost bakterií vůči antibiotikům, to všechno dokazuje, že evoluce je pravdou. Nikdy se přitom neuvádí skutečnost, že procesy řídící takové změny nikdy nevyprodukují genetickou informaci nutnou ke změně mikrobů v člověka.

Rodiče pozor— (světské) vzdělávání není neutrální

Evoluční teorie se neopírá o vědu, nýbrž o poskytování vybraných dat a zastrašování opozice. Dnes existuje tolik důkazů zpochybňujících darwinovské paradigma, že je už žádný myslící člověk vyzbrojený fakty nemůže považovat za vědecké. Kamenem úrazu však je, že lidé včetně mnoha lidí z církví ona fakta neznají. Naše dospívající děti chodí do svých světských škol a na univerzity a tam jim den co den říkají, že věda vyvrátila biblické učení, a mnozí z nich nakonec tuto lež přijmou, protože jim nikdo v jejich církvi neumí zprostředkovat alternativní pojetí.

Dnes však existuje mnoho zdrojů, které nám umožňují odpovídat skeptikům a ukazovat, že vědecká fakta jsou v daleko větším souladu s biblickou zprávou o Stvoření a dějinách Země než s příběhem evoluce. Například na creation.com je mnoho článků zaměřených na témata jako je radiometrické ‘datování’, dinosauři, astronomie, geologie, fosilie a přírodní výběr. Na webových stránkách je také mnoho výborných pramenů pomáhajících křesťanům v obraně víry. Nikdy dříve skutečně nebylo tolik důkazů podporujících víru v Bibli.

Podobné články v angličtině

Pro další četbu v angličtině

Odkazy a poznámky

  1. Nedatují se ani horninové sedimenty uložené vodou (protože neobsahují potřebné radioizotopy), ale vyvřelé horniny, které jsou poblíž, nebo materiály, které obsahují radioaktivní prvky, jako jsou třeba vrstvy vulkanického popílku. Zpět.
  2. See Batten, D., The Age of the Earth: 101 evidences for a young age for the earth and the universe, June 2009; creation.com/age-of-the-earth. Zpět.


PřílohaVelikost
00777-14.6.2015-pravdu_._a_nic_nez_pravdu.doc233 KB
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

Telesto

06/24/2015 - 08:10 jsem napsal: „Předpověď na 6.7 mluvila o mírných přeháňkách a mírných deštích. Ono sice pršelo mírně (chvílemi jako „májový deštíček“, chvílemi trochu více), nenastal žádný liják nebo dokonce průtrž mračen, ale zato vytrvale – bez maličké přestávky od poledne 6.7. do rána 8.7. Takové srážky se pak vyskytly v r. 2002 v Čechách. Ale nikdy před tím a nikdy potom.“
Jestliže jste z toho vybral poslední dvě věty jako samostatné a kritizoval jste to slovy, že to nemyslím vážně, musel jsem ve St, 06/24/2015 - 12:09 napsat: „Nevzpomínám si, že před r. 1997 a po něm byly drobné deště na území celé Moravy, soustavně působící po dva dny bez jakékoliv přestávky. Podobně to platí pro Čechy před r. 2002 a po něm.“
Tím jsem své původní tvrzení napsal jen jinými – upřesňujícími slovy, ale na jeho podstatě jsem nezměnil nic.
V tom případě si asi nerozumíme…
Já si myslím, že v mnoha předchozích jste Vy nerozuměl mně, zatímco já Vám aspoň do značné míry. Ale totéž můžete tvrdit Vy obráceně.
Slovy: „Jen neznámou nahradí dalšími neznámými…“ asi naznačujete, že není dobré pokračovat – že bychom současnou diskuzi značně rozšiřovali. Myslím tedy, že ji ukončíme.
I ve svém vyšším věku (76) si myslím, že se mám ČEMU učit.

Re: Václavovi

Obrázek uživatele Telesto

Václavovi

Nic takového jsem netvrdil, popisoval jsem, co jsem viděl: Viděl, jsem, že zákruty se vytvořily velmi rychle.

V tom případě si asi nerozumíme...

OK. Meandry nechme stranou...

Avšak pomalá tvorba zákrutů má sloužit jako podpora evolucionistického přístupu.

To přeháníte! Důležité je, aby interpretace byla podpořena důkazy. Bohužel opět narážíme na problematiku kreacionistických vysvětlení. Vnáší celou řadu dalších otázek a žádnou otázku ve skutečnosti neřeší. Jen neznámou nahradí dalšími neznámými...

Vážně: Nevzpomínám si, že před r. 1997 a po něm byly drobné deště na území celé Moravy, soustavně působící po dva dny bez jakékoliv přestávky. Podobně to platí pro Čechy před r. 2002 a po něm.

To je ovšem něco jiného než vaše původní tvrzení, že se tak nestalo nikdy v minulosti.

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Telesto

Ne meandr, ale zákrut: Nebudu se dohadovat co JE meadr a co NENÍ. Už dříve jsem přistoupil na termín „zákrut“. Budu se ho tedy v případné další debatě s Vámi držet a termínu „meandr“ se budu vyhýbat.
Já vás chápu, že zákruty podle vás vznikají rychle.
Nic takového jsem netvrdil, popisoval jsem, co jsem viděl: Viděl, jsem, že zákruty se vytvořily velmi rychle. Cestu kolem potoka Branná a řeky Moravy znám „pozpátku“nebo „se zavřenýma očima“, protože jsem tam tudy jezdíval asi třicet let – při svém „stěhování“ na chalupu a zpět.
Opravdu si myslíte, že zákruty vzniklé vámi popsaným způsobem a zákruty vzniklé pomalu tekoucí řekou by nikdo od sebe nepoznal, pokud by měly zhruba stejné středové úhly?
Nic takového si nemyslím. Ale myslím si, že to někdo může zaměňovat – buď neúmyslně nebo úmyslně.
ty koleje byly utrženy ve spojích. Šrouby povolily a část úseku se utrhla
Toto vysvětlení mě také napadlo, ovšem docela nedávno.
Nicméně myslíte si, že něco takového může vzniknout potopou?:
První odkaz je z oblasti nížin. Zde došlo k náplavám. Rychlá tvorba této krajiny není vyloučena, spíše naopak: rozprostranění ukládáním různých hornin bylo poměrně rovnoměrně jako směs zrn různé hustoty a různého chemického složení. Druhý odkaz je z hluboký meadr ve skalnatém terénu, který řeka vytvořila podle složení hornin: právě podél nynějšího toku byla hornina takového složení, které snadno erodovalo, kdežto kousky „vedle“ nynějšího toku ne. V levé části jsou vidět vodorovné pásy – ostře ohraničené. Tím se dokládá rychlé tvrdnutí těchto útvarů. Kdyby se daný úsek vyvíjel pomalu, musely by hranice mezi vrstvami být neostré, místy zcela zničené. Něco podobného lze tvrdit o třetím odkazu, kde jsou takové ostré hranice v pravé části obrázku. Mírný „příkop“ vlevo uprostřed lze vysvětlit chvilkovým působením menšího proudu, zatímco zcela vlevo u okraje obrázku vidíme náhlý zlom spodní horniny, který mohl vzniknout zřícením do podemletého „údolí“ (jež ovšem zaniklo dalším průběhem hlavního proudu. Řeka v této oblasti při svém hlavním proudu odemlela svislé stěny, které vzápětí vytvořily svahy a na nich se později jako na rozdrolené skále takto změněné na úrodnou zemi usadily stromy. Úrodnost svahů ovšem vznikala postupně, později. Čtvrtý odkaz svědčí o rychlém hlubokém zářezu meadrovitého tvaru. V pravé části obrázku dokonce vidíme svislou stěnu. Porost vznikl mnohem později zvětráváním stěn a příoletem semen. Ve třech posledních případech jde jasně o ryhlý vznik útvaru, první případ by mohl být sporný, ale náplava v téměř vodorovné hladině se rovněž vytvoří velmi rychle jako rovnoměrná: výška dané „roviny“ je o něco výše než před zápalvou.
Toto je ovšem téma, které by se dalo zařadit do oblasti i Vámi určené jako „jiná“ – než ta o níž jsme diskutovali. Takže i podle Vás nemá cenu v tom pokračovat.
Nemyslím si, že by někdo "datoval" vrstvy a krajinu podle toho, jak ostré má říční zákruty a jak velké má meandry.
Ani já jsem nečetl o takovém „datování“. Avšak pomalá tvorba zákrutů má sloužit jako podpora evolucionistického přístupu. Naproti tomu kreacionisté tvrdí, že jde o následky rychlého odtoku vod po zatopení až nad vrcholky, kdy ovšem se vrcholky staly velmi rychle o hodně vyššími, dokonce velehorami. Další „jiné“ téma!
Vážně: Nevzpomínám si, že před r. 1997 a po něm byly drobné deště na území celé Moravy, soustavně působící po dva dny bez jakékoliv přestávky. Podobně to platí pro Čechy před r. 2002 a po něm.

Obrázek uživatele Telesto

Václavovi

Takže jsem se v určení typu zákrutů jakožto meandrů nezmýlil.

Jenže vy jste zcela jistě neviděl zaklesnuté meandry (dle vašeho vyprávění). Tedy zákruty v tvrdé hornině...

Prostě ve výkladu chyběla možnost prudkého zvýšení průtoku a hladiny.

Já vás chápu, že zákruty podle vás vznikají rychle. Ale určitě to není jen o vzniku zákrut jako takových. Opravdu si myslíte, že zákruty vzniklé vámi popsaným způsobem a zákruty vzniklé pomalu tekoucí řekou by nikdo od sebe nepoznal, pokud by měly zhruba stejné středové úhly?

Kdyby se odplavil násep, to by se dalo očekávat. Ale že se celé těleso tratě rozkouskuje a to kolmými ostrými řezy včetně ocelových kolejí – to je právě to, co mě udivilo.

Jsem přesvědčen o tom, že ty koleje byly utrženy ve spojích. Šrouby povolily a část úseku se utrhla. Tomu také odpovídá to rozkouskování po cca 20 metrech, jak jste psal...

Můžete namítat, že k takovým změnám může dojít lokálně, při a po místní zátopě-potopě. To je pravda, ale existuje i ona druhá možnost, tj. globální potopa. Tu vy vyloučíte, ale to neznamená, že to možné není.

Určitě potopu nevylučuji právě z tohoto důvodu. Nicméně myslíte si, že něco takového může vzniknout potopou?

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3e/Nowitna-river-s.jpg
http://www.zzz.cz/cesty/usa_2/antelope/0303-b07-6.jpg
http://www.schnablova.net/www/Francie/Rhona/Fotky/Ardeche4.jpg
http://www.brouber.cz/uploads/7/1/0/5/7105620/7400814_orig.jpg?215

Nemyslím si, že by někdo "datoval" vrstvy a krajinu podle toho, jak ostré má říční zákruty a jak velké má meandry.

Takové srážky se pak vyskytly v r. 2002 v Čechách. Ale nikdy před tím a nikdy potom.

To nemyslíte vážně...

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Telesto

Nejprve jedna z definic meandrů:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Meandr :
„Meandry zakleslé, též meandry zaklesnuté, vznikají v místech, kde řeka vytváří hluboké údolí v tvrdých horninách. V takových místech řeka snadno své koryto přemístit nemůže a zařezává se hlouběji.“
Takže jsem se v určení typu zákrutů jakožto meandrů nezmýlil.

To, co jsem viděl, mohu doprovodit odkazem na: http://www.matzem.cz/dokuments/tok.reky.pdf. Viděné by se to definovat jako přechod z „horního toku“ do „středního toku“
Z definic „Horního toku“ vylučuji vodopády, ty jsem neviděl. Další charakteristiky zahrnu, ty platily. Ale vylučuji obrázek.
Ze „Středního toku“ platilo: Tvar údolí V. Ostatní charakteristiky neplatily. Obrázek by měl mír více prudkých zákrutů a méně mírných.
Viděl jsem postupový obrázek (jinde), tok byl nejprve téměř přímý, poté s mírnými zářezy, poté s hlubokými zářezy a nakonec i s meandrem. Tento postupový obrázek (skládající se ze čtyř) byl doprovozen výkladovým textem, v němž byl zdůrazněn pomalý vývoj z jednoho stavu do dalšího. Prostě ve výkladu chyběla možnost prudkého zvýšení průtoku a hladiny. Bohužel nedaří se mi tento obrázek a text najít.

Potok Branná a řeka Morava do 6.7. 1997 tekly regulovaným korytem, ale 7.7. (po prudkém zvýšení průtoku a hladiny 6.7.) krajina mnou viděná vypadala jako na obrázku (středního toku) – ale s více prudkými zákruty. Tyto zákruty se místy zařezaly i přes 2-3 m široký břeh + značnou část silnice, která je normálně 6 m široká. Některá místa zůstala zachována - kde byl zákrut směrem od silnice. Vedle silnice normálně vede železniční trať – většinou o něco výše než silnice. Kdyby se odplavil násep, to by se dalo očekávat. Ale že se celé těleso tratě rozkouskuje a to kolmými ostrými řezy včetně ocelových kolejí – to je právě to, co mě udivilo.

Můžete namítat, že k takovým změnám může dojít lokálně, při a po místní zátopě-potopě. To je pravda, ale existuje i ona druhá možnost, tj. globální potopa. Tu vy vyloučíte, ale to neznamená, že to možné není.
Ještě 5.7.1997 by nikdo (včetně meteorologů) nepředpokládal potopu celé země Moravy. Předpověď na 6.7. mluvila o mírných přeháňkách a mírných deštích. Ono sice pršelo mírně (chvílemi jako „májový deštíček“, chvílemi trochu více), nenastal žádný liják nebo dokonce průtrž mračen, ale zato vytrvale – bez maličké přestávky od poledne 6.7. do rána 8.7. Takové srážky se pak vyskytly v r. 2002 v Čechách. Ale nikdy před tím a nikdy potom.

Možná, že bych si sám pozorované události nespojoval s globální potopou, popsanou v Bibli, kdyby mi to neřekl jiný člověk (jehož jsem neznal a dosud nevím, kdo to byl). Stáli jsme chvíli vedle sebe. Řekl mi: „Vždycky jsem si myslel, že biblická potopa je taková báje. Ale teď se na to dívám jinak!“. Potom jsme se rozešli. Na dlouhé řeči prostě nebyl čas.

Obrázek uživatele Telesto

Václavovi

Pochybovat můžete a já nemám k dispozici fotky, abych Vám to doložil.

Já o tom nepochybuji. Pochyboval jsem o meandrech s úhlem větším než 180°. Což jsme si vyjasnili. Vím, že to není striktní dělení...

Nepochybuji o tom, co jste viděl a že se koryto rychle měnilo. Pochybuji o tom, že to vyvrací současný pohled na vznik říčních zákrut.

Nepozoroval jsem žádný rozdíl mezi rychle se vytvořivšími zákruty a údajně pomalu vzniklými

Jde o to, jestli jste nedal na první pohled. Obávám se, že jako laik těžko zhodnotíte jestli tam jsou nějaké rozdíly. Totiž rychle tekoucí voda unáší sedimenty jinak než pomalu tekoucí voda a zákonitě ukládá sedimenty a vymílá břehy jinak a hlavně jinde.

Podle mého soudu je neuvěřitelnější moje pozorování rozřezání železniční tratě (včetně náspu) na různě dlouhé úseky (přibližně 20-30 m). Některé úseky zůstaly na místě, jiné "odnesla" voda. Koleje i s náspem byly odříznuty kolmo na jejich směr, jakoby to někdo odřízl obrovskou ostrou pilou.

To mi zase moc neuvěřitelné nepřijde. Železniční násep není zase až tak kompaktní. Když jsem viděl jak se to dělá při velkých rekonstrukcích, tak mě to neudivuje.

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Telesto

Pokud byste trval na definici, že meandr musí mít středový úhel oblouku větší než 180 stupňů, pak zákruty, které jsem viděl tuto podmínku nesplňovaly. Ve wikipedii je ovšem přidáno slovíčko "obvykle". V horské oblasti, kde jsem jev pozoroval, potoky a řeky (či spíše říčky) vytvořily úzká a hlubší údolí s větším spádem, kde ani zákrut - meadr s úhlem větším než 180 vzniknout dost dobře nemůže.
Také jsem byl opatrný a napsal jsem, že v mém použití nemusí jít o odborný termín. To, co jsem viděl, byly velké zákruty s rychle se střídajícími směry ohybů potoka Branná a řeky Moravy. Pochybovat můžete a já nemám k dispozici fotky, abych Vám to doložil. Já jenom mohu opakovat, že jsem to opravdu viděl. Nemám žádný důvod si něco vymýšlet. Nepozoroval jsem žádný rozdíl mezi rychle se vytvořivšími zákruty a údajně pomalu vzniklými (jejichž vznik a průběh jsem nemohl vzhledem ke krátké délce svého života pozorovat).
Podle mého soudu je neuvěřitelnější moje pozorování rozřezání železniční tratě (včetně náspu) na různě dlouhé úseky (přibližně 20-30 m). Některé úseky zůstaly na místě, jiné "odnesla" voda. Koleje i s náspem byly odříznuty kolmo na jejich směr, jakoby to někdo odřízl obrovskou ostrou pilou. Jak jsem psal, nevěřil jsem svým očím, ale "situace" se mnohokrát opakovala. A že potoky a řeky tekly prudce jsem také viděl - braly s sebou kmeny, balvany, domy, kůlny, aj. Zde plně platí: Kdo zavčas uteče (z dosahu prudké záplavy), vyhraje.

Obrázek uživatele Telesto

Václavovi

Vznik meadrů nebo rychle za sebou navazujících prudkých zákrutů se vysvětluje jako dlouhodobý jev, trvající i několik staletí. Já jsem ovšem viděl totéž co na doprovodném obrázku takového výkladu - jako důsledek působení vodního toku za několik hodin. Tak se potvrdila kracionistická výtka tradičnímu-standardnímu výkladu vzniku těchto útvarů, kde o rychlém vzniku není zmínka.

Otázkou je, Václave, jestli to, co jste viděl bylo to, co údajně vzniká staletí. Já si myslím, že ne...

Tak prvně za meandr se považuje říční zákrut, kde středový úhel v oblouku činí více než 180°. Pochybuji, že takové zákruty se tehdy tvořily. Za další jsem přesvědčen o tom, že říční zákrut vzniklý rychle a pomalu tekoucí vodou se dá dost dobře rozeznat.

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Re: Václavovi

V době deště potopy Moravy jsem cestoval autem. Vůbec mě nenapadlo, že bych měl něco fotit. Musel bych si foťák vypůjčit, žádný jsem neměl. Ani jsem neměl mobil, který by to uměl. Byl jsem rád, že jsem dojel za tři dny z Olomouce do Vikantic u Branné (v Jeseníkách)- když normálně mi cesta trvala hodinu a půl. Jízda to byla opravdu velmi dobrodružná. Ani pak, když jsem si zajel podívat se na silnici u Branné (z Hanušovic) měnějaké focení nepřišlo na mysl. Byl jsem rád, že jsem šťastně vyvázl. Tak Vám mohu sdělit jen to, co jsem viděl. Normálně mírný malý tekoucí přítok Moravy - potok Branná se v těch dnech stal dravou řekou, valící se prudce do údolí (pod Šumperkem). Silnice normálně široká 4 m a k tomu břehy široké asi 2m )v různých místech pochopitelně různě široké) - to prostě bylo pryč (samozřejmě že různě mnoho). Regulovaný potok neexistoval. Během několika hodin se vytvořily značně se měnící zákruty, po levé zákrutě hned pravá, takže řeč o meadrech není přehnaná. Nemusí to být odborný termín, ale opravdu to tak vypadalo. Podobné útvary jsem pak viděl po cestě z Vikantic do Olomouce při svém "stěhování" z chalupy domů. A to už některé úseky byly provizorně opravené. Železniční trať však ještě ne - a tak jsem viděl to, co jsem Vám popsal. Nevěřil jsem svým očím, ale pohled se opakoval mnohokrát. Vznik meadrů nebo rychle za sebou navazujících prudkých zákrutů se vysvětluje jako dlouhodobý jev, trvající i několik staletí. Já jsem ovšem viděl totéž co na doprovodném obrázku takového výkladu - jako důsledek působení vodního toku za několik hodin. Tak se potvrdila kracionistická výtka tradičnímu-standardnímu výkladu vzniku těchto útvarů, kde o rychlém vzniku není zmínka.
Diskuze o sedimentech říčních a mořských by byla jedním z dalších témat, která "nemá cenu načínat".

Customize This