Povrch Merkuru vypadá mladě

Povrch Merkuru vypadá mladěPovrch Merkuru vypadá mladě
Image credit: NASA

Brian Thomas, M. S.

(Z http://www.icr.org/article/6422/ přeložil M. T. – 10/2011. Článek byl publikován 24. října 2011 na stránkách ICR.)

Mise sondy NASA Messenger poskytla vědcům příležitost dovědět se více o vlastnostech nejvnitřnější planety sluneční soustavy. Po údajných miliardách let od svého vzniku by zmíněná planeta měla být mrtvá nebo alespoň nevykazovat žádnou geologickou aktivitu. Nová data Messenger však svědčí o tom, že Merkur zůstává aktivní a jeho povrch stále doznává změn.

Dokud neměli data z Messengeru, pozorovali astronomové, že strana Merkuru přivrácená ke Slunci je dost horká na to, aby se na ní roztavilo olovo, a podobně jako ostatní terestrické objekty ve sluneční soustavě je povrch Merkuru poset krátery. Počátkem roku 2011 byla sonda Messenger opatrně navedena na oběžnou dráhu kolem planety a pořídila její neobyčejně podrobné fotografie.

Na těchto snímcích byly neobvyklé, nepravidelné jámy či deprese se zaoblenými okraji, které tvořil tak světlý materiál, že se u mnoha z nich vytvářela „hala s vysokým albedem“. Badatelé neočekávali, že najdou útvary odrážející tolik světla, které „vypadají čerstvě a nejeví stopy po překrytí impaktem, což svědčí o tom, že jsou relativně mladé“, praví se ve zprávě zveřejněné v časopisu Science (1).

Autoři studie zvažovali několik možných příčin vzniku těchto čerstvě vypadajících útvarů a nakonec se jim jako nejpravděpodobnější vysvětlení jevilo tryskání těkavého plynného materiálu zpod povrchu planety.

Tenhle závěr ovšem vedl pouze k dalším otázkám. Za prvé, kde se na Merkuru vzaly těkavé chemikálie, uvážíme-li, že blízké Slunce by je mělo všechny spálit už v době, kdy planeta údajně vznikala? A připustíme-li už, že tedy prostě nějak přece jen vznikly, proč by na ní jakékoli takové materiály zůstaly po miliardy let? Vždyť jsou přece těkavé. A kde by Merkur po všech těch miliardách let vzal energii k tomu, aby protlačil materiál obsahující zmíněné plyny skrze planetární kůru?

Byl-li však Merkur stvořen, pak by to znamenalo, že jak jeho těkavé tak stabilní složky byly vytvořeny záměrně. A byl-li Merkur stvořen před pouhými několika tisíci let, jak jednoznačně vyplývá z Bible, pak by snadno mohl disponovat spoustou zbylé energie.

Aktivní geologie Merkuru je v přímém rozporu s předpověďmi jeho vysokého stáří – naproti tomu přesně odpovídá tomu, co bychom očekávali, je-li tahle planeta stará pouze několik tisíc let.

Odkazy

1. Blewett, D. T. et al. 2011. Hollows on Mercury: MESSENGER Evidence for Geologically Recent Volatile-Related Activity. Science. 333 (6051): 1856-1859.

PřílohaVelikost
00460-25.10.2011-povrch_merkuru_vypada_mlade.doc286.5 KB
Průměr: 3 (4 votes)

2 Everyone

Doporučuji porovnat tento článek (v angličtině zde) s tímto. Smile

Otázky

Aby těkavé plyny byly hermeticky uzavřeny povrchovou korou - na celé "věky", musela tato kůra velmi rychle ztuhnout a vytvořit dost kompaktní "zátku". Přesto i po mnoha milionech let se v jisté oblasti plyny dostávají na povrch, který vzniká jako krabatý - jako by zde byla kůra plastická. Nebo vznikají pod povrchem plyny až "dnes" nějakým tajemným procesem? Do jaké hloubky je tedy planeta ztuhnutá? Za velmi dlouhou dobu! Nebo jinak: proč se povrch chová jako vlna, když je tuhý? Jiná otázka: Jak vůbec vznikly "krátery" - tvaru ploché (!) misky? Impaktem (dopadem, nárazem z vnějšku) vznikají "trychtýřovité" krátery.

Moudrost Hospodina

Vypadá to, že povrch Merkuru byl poset impaktními krátery již ve chvíli stvoření.
Smile

Obrázek uživatele Šriber

Censurion

Ano, dotyčné útvary jsou mladé vzhledem ke zbytku povrchu Merkuru, z čehož vůbec nevyplývá, že by byl Merkur mladý...

Ovšem proč by to ten, kdo chce, aby článek vyzníval promladozemsky, dodával ?

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Relativně

"vypadají čerstvě a nejeví stopy po překrytí impaktem, což svědčí o tom, že jsou relativně mladé"

"Relativní = hodnocený vzhledem k něčemu..."

No právě. Předpokládám, že vzhledem k tematice článku a vzhledem k tomu, že zmínění badatelé mladozemními kreacionisty téměř jistě nebyli, je hodnocení vedeno vůči předpokládanému stáří vesmíru. Pokud tedy opravdu užili svlovo relativně, nemají tím jistě na mysli pár tisíc let. Tipoval bych spíše miliony (možná deseti či stamiliony). Je potřeba si uvědomit, kdy docházelo k největšímu bombardování těles sluneční soustavy.

Navíc pozastavení se nad těkavými látkami - k chemickým reakcím dochází i pod povrchem planety. Takže vzniknout tam zcela jistě mohly až po jejím zformování. Nevím, proč by je Slunce mělo spálit pod povrchem, protože k hoření je tak nějak potřeba kromě hořlaviny i oxidační prostředek, tedy většinou kyslík, který na Merkuru, zvláště pak v zemi, odkud ony těkavé látky tryskají, nejspíše nebude. A nevím, proč by nemohly v zemi zůstat miliardy let, protože těkavé látky, které nemají kam vytěkat, v zemi většinou zůstanou. Pokud tedy nedojde k jejich výtrysku ze země, jak je v článku zmíněno... Nebo ona se ropa na Zemi vytrácí, aniž by unikala ven?

Obrázek uživatele Šriber

Relativní

Relativní = hodnocený vzhledem k něčemu...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Odpověď

nejlépe získáte, když se ho zeptáte. Chcete-li být zdvořilý, položte otázku "Co rozumite pod pojmem "relativně"?" Možná, že vám autor odpoví!

Relativně

Ví autor článku, co znamená slovo "relativně" ?

Customize This