Potopa světa – kde se vzalo tolik vody?

Thel Thomas Akira

(Aktualizováno 19. 2. 2014. Autor: Thel Thomas Akira, ThelThomasAkira@seznam.cz)

Častokrát se můžeme doslechnout, že charakter celosvětové potopy je nereálný, protože není možné, aby bylo na Zemi dostatek vody k zaplavení hor jako je Arrarat (5137 m.n.m.), natož nejvyšších vrcholů jako je Mount Everest (8848 m.n.m) - to by si vyžadovalo miliardy km3 vody. Žádné takové gigantické rezervoáry vody na Zemi však neexistují a existovat ani nemohly. A pokud by Bůh přece nějakým zázrakem na Zem seslal tolik vody (stejně by tak zázračným způsobem zmizely), Noe spolu s rodinou a se zvířaty by se v takové výšce jednoduše udusili. Záplava tohoto rozměru je dle skeptiků reálně, ale i matematicky vyloučena - z čehož plyne, že kniha Genesis nemá žádnou relevantní výpovědní hodnotu. Je to pouze mýtus a fiktivní představa hebrejských pastevců, kteří si po svém vykládali lokální záplavu v oblasti Černého moře jako "celosvětovou potopu".

Ne tak docela.

[Úvod]

Stěžejní otázky: Jak mohly být zaplaveny ty nejvyšší vrcholy hor? A odkud se vzalo tolik vody? Mohla celosvětová potopa vůbec proběhnout?
Na to se dnes pokusíme nalézt odpověď, tak, aby byla všem i nezasvěceným principiálně srozumitelná a jasná. Než se ale pustíme do bližšího rozboru problematiky, (jako autor výše uvedených myšlenek) doporučuji odložit je stranou, neboť vychází z chybného předpokladu.

[Vrstva páry]

Bleskové povodně z roku 1997 se nesmazatelně zapsaly do historie českých dějin. Navzdory tomu, že pršelo pouhých 3 dny, na mnohých místech byly odneseny tak obrovské bloky hornin a kusy balvanů, že lidský rozum zůstal v úžasu, jak v krátkodobém čase byla ničivá síla přírodního živlu.
Bible v knize Genesis 7,12 píše, že se na zem strhl lijavec, trvající 40 dní. Déšť takového rozsahu Země od svého počátku vzniku nikdy nepamatovala a pravděpodobně pamatovat již asi nebude. Jaké by potom musely být škody? Zřejmě nedozírné. Mohl ale tento déšť způsobit zaplavení celého zemského povrchu, včetně vysoce položených míst?

Naše znalosti z fyzikální-chemie jednoznačně praví, že nikoli. Schopnost vzduchu pojmout vodní páru vzrůstá s teplotou, která spolu s tlakem a s rostoucí nadmořskou výškou klesá. Kdyby se tato vodou saturovaná vzdušná vrstva, blížící se k bodu nasycené páry (tj. 100 % relativní vlhkost), naráz zkondenzovala, měli bychom vrstvu po celé zemi pouhých 28 cm vody [1]. Na holinky ideální, na loď příliš nepraktické. Voda nezbytná ke globální potopě tedy musí pocházet z jiného zdroje.

[Fotodisociace]

Působením UV záření na sloučeninu vody vzniká disociací excitovaných molekul volný kyslík, můžeme to vidět na této redoxní rovnici:

2H2O + hv (energie UV záření) = 2H2 + O2

(Pozn.: disociace = rozklad, štěpení molekul; excitace = vybuzení, tj. do vyšší energetické hladiny.)

Vodík patří mezi lehké plyny, proto přes svrchní vrstvy exosféry (1000 km) postupně uniká do okolního vesmíru: http://static.comicvine.com/uploads/original/10/101779/3508104-429811367...

http://arizonaenergy.org/AirEnergy/Exosphere.jpg

zbylý kyslík, jakožto těžší plyn zůstává v atmosféře a začne se vázat ve sloučeniny. Země by se tedy za mnoho let mohla podobat svému Rudému protějšku, bohatému na oxidy. Vědci z California Institute of Technology spočítali, že proces fotodisociace je schopen vytvořit až 32x více kyslíku, než se nachází v současné atmosféře, a minimálně 1/4 tohoto množství musela být na Zemi přítomna po více než 99 % trvání její existence [2].

Co to znamená? Kdyby se pro představu jen současné množství kyslíku (dceřiný prvek) v atmosféře sloučilo s původním vodíkem, který vlivem slabší gravitace Země unikl do okolního vesmíru, měli bychom množství čisté vody cca na 9,4 milionů km3 pro 1/4 disponujícího procesu [3]. Tato 1/4 - je-li teze pravdivá - musela být přítomna po více, než 99 % trvání existence země, avšak proces fotodisociace by byl schopen "vytvořit" až 4x větší množství, tj. rozložit 37,7 milionů km3 vody na vodík a kyslík, což je mimochodem větší množství vody, než se nachází ve formě ledovců (cca 24 mil. km3) [4].
Mnoho lidí si to příliš neuvědomuje, ale podstatné množství kyslíku v atmosféře pochází právě z tohoto chemického procesu, zároveň také získáváme odpověď na to, kam zmizela určitá část vody z období potopy. Ačkoli miliony km3 vody mohou představovat obrovský zdroj vody, stále nejsou dostatečné na zatopení celé planety, natož nejvyšších vrcholů hor.

[Podzemní voda "zemské propasti"]

Plocha souše činí asi 149 mil. km2 [5] Protože však v minulosti souše zahrnovaly daleko větší povrch (např. Beringův kaňon dnes již zasahuje 400 km dál pod hladinu moře [6]) viz. digitální model reliéfu a batymetrie pobřeží Kalifornie:
http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/7_obrazky/7_5_Offshore.jpg

byla plocha souše daleko rozlehlejší a tedy i hlubinný podzemní rezervoár vody větší. Můžeme v hrubých odhadech zvážit, že plocha souše v předpotopní době, včetně dnes již potopených ostrovů, mohla dohromady činit min. 180 mil. km2.
Jeden z nejhlubších dolů Tau-Tona v Johannesburgu, o hloubce 3,6 km dosahuje teploty asi 60 °C. Jiný důl o hloubce 5 km dosahuje 70 °C [7]. Teplotní geotermální gradient se liší s typem horniny, proto se pohybuje v relativně velkém rozmezí od 10 až do 30 °C [8] s každým kilometrem směrem ke středu Země (záleží na typu horniny, tepelném proudění v daném místě apod.). Pokud v předpotopním světě existovaly miliony podzemních rezervoárů vody, od hloubky 250-2200 m (hlouběji nad 3 km již zřejmě asi ne, poněvadž vlivem vyšší teploty by voda začala bouřlivě reagovat), hypoteticky by to znamenalo, že na nějakých 120 mil. km2 (nelze zvažovat všech 180 mil. km2) souše by připadalo podzemního množství vody až na 264 mil. km3. To je srovnatelný objem vody s objemem Indického oceánu [9].

Mohly by se rezervoáry vody teoreticky nacházet v hloubkách až 2200 m? Na předloženou úvahu, např. RNDr. Mojžíš z České geologické služby odpověděl pozitivně: mohly. My bychom však - pokud možno - chtěli vědět, zda skutečně něco takové může existovat?
Asi před 5 měsíci přišla zpráva z Keni (oblast Turkana) o nálezu obrovského podzemního rezervoáru vody, označovaném též jako "Lotikipi Basin Aquifer", s objemem cca 207 miliard kubických metrů vody [10]! Skotské jezero Lochness by se do něj vešlo 25x [11]. Kromě toho, že má celý region na 70 let postaráno o vodu, pozoruhodná je geologická poloha: Kolektor Lotikipi se nachází cca 300 m pod povrchem a podle seismiky se báze nachází v hloubce až 3 km, jak je patrno z GM-SYS (gravitačního a magnetického modelování):

http://www.earthexplorer.com/2011-08/images/3-GMSYS-model-starting-in-ti...

Naše úvaha tedy není založena na fikci. Avšak několik stovek milionů km3 plně nestačí k zatopení celé planety, je třeba se proto posunout k další úvaze.

[Předpotopní svět]

Svět před globální potopou byl zcela odlišný od současného pozorovatelného světa, nejen co do rozmanitosti a velikosti forem života, ale především z geologického a hydrogeologického hlediska. Tehdy neexistovaly obrovské příkopy a propasti jakým je Challengerova prohlubeň (11 km) v Tichém oceánu, stejně tak nebyly hory, které by dosahovaly značných výšek jako dnes. V biblickém katastrofickém modelu se předpokládá, že výška hor pravděpodobně nepřesahovala víc, jak 2650 m.
Na základě konvekčního evolučního nazírání, vycházejícího z principu aktualismu, kde procesy diageneze a elevace horstev probíhají v řádech miliony let, se taková úvaha zdá být nepřijatelná, ale uvažme, že kdyby proces elevace horstev, např. hory Mt. Everest byl pouze 17x rychlejší, než dnes, pak by za 5 tisíc let přesáhla 8 km, tj. v průměru 3 mm denně. Ještě v nedávné době se uvádělo [12], že k jejímu nadzvedávání dochází v řádech několika mm/rok, podle novějších zpráv je hodnota ve skutečnost daleko vyšší, cca 6,1 cm/rok [13] - to je asi 15x více oproti předešlým údajům. Mimo jiné na jejím úpatí nalézáme různé druhy amonitů, trilobitů, členovců, korýšů, mořské lastury apod., což je v souladu s modelem potopy.

[Kde se vzalo tolik vody?]

V Mexiku 20. února r. 1943 vesničce zvané Paricutin začal stoupat kouř z kukuřičného pole. Tohoto zvláštního přírodního úkazu byli svědky tamní obyvatelé, kteří pořídili několik fotografií:

http://pacomayofotografo.mex.tl/pg-files/0/8/6/b/b/6/d/086bb6ddea69c166d...

V místě vulkanického epicentra následující den doslova „vyrostl“ kopec o výšce 40 m, za týden měl již 100 m, a za 9 let, tj. v roce 1952, 424 m ustálené výšky, uchované až do současnosti:
http://farm2.staticflickr.com/1284/1206226431_f664b14afb_b.jpg

Podmořská sopka Monowai Cone u Nového Zélandu však drží rekord, ta za během pouhých 5 dnů „vyrostla“ o celých 79 m [14]. Před 5 měsíci obletěla svět zpráva, která oslovila, jak laickou, tak odbornou veřejnost. V Tichém oceáně byla objevena největší sopka na Zemi: Tamu Massif, o rozloze 310 000 km2 [15] - to je srovnatelná velikost rozlohy Velké Británie a Irska dohromady.

Viz. obr:
http://www.slate.com/content/dam/slate/blogs/trending/2013/09/06/TNC1309...

Vědci si zpočátku mysleli, že se jedná o vulkanický komplex s několika magmatickými zdroji, novější výzkumy i údaje toto domnění však vyvrací. Ukázalo se, že se jedná o kolosální sopku, která vznikla během jediné erupce v raném období křídy, což je perioda, kterou – kromě evolučního počítání – jednoznačně zařazujeme k průběhu období potopy. Nyní si položme základní otázku: Co se stane, když se ve vodě obdobná masa hornin začne nadzvedávat? Ano, zvýší se hladina oceánů. A teď si představme obdobných sopečných útvarů a množství hor [16] jen v Tichém oceáně:

http://www.litosfera.wz.cz/tichyocean.jpg

Ačkoli všechny sopky nebyly aktivní (některé vznikly později po potopě) a pokaždé primárně nemuselo docházet k obrovskému výlevu lávy k bezprostřednímu styku s vodou (nepotřebujeme vařící oceán), většinou mohlo docházet k jakémusi „nabobtnání“ a tektonickému "nadzvedávání" dna.
V úterý 24. září minulého roku došlo v Pákistánu k významnému zemětřesení [17], druhý den, nedaleko města Gwadar, asi 380 km od epicentra zemětřesení se na pobřeží Makran k překvapení všech objevil tento ostrov:

http://p1-cdn.trrsf.com/image/fget/cf/619/464/images.terra.com/2013/09/2...

Místní obyvatelé jej nazvali: "Zalzala Jazira", obr:

http://im.ft-static.com/content/images/6eaed9bf-854f-4b8a-934d-5cb23eb5c...

http://news.bbcimg.co.uk/media/images/70115000/jpg/_70115209_89dfb451-8e...

Ostrov byl: 152 m dlouhý a 182 široký, s výškou 18-21 m. Za měsíc klesl o 3 m a v klesání pokračuje [18]. (Viz: video a další informace -> [19])

Satelitní snímky:
http://earthobservatory.nasa.gov/NaturalHazards/view.php?id=82146

Nutno podotknou, tato geologická událost nebyla doprovázena žádnou vulkanickou aktivitou, geologický útvar vyrostl takříkajíc jako "houby po dešti".

Pokud diagenetické a tektonické procesy nedlouho po potopě byly nesčetněkrát větší, což být musely, nebylo by zdaleka udivující, že se během velmi relativně krátkém časovém období vyvrásnilo celé pohoří a vznikly různé geologické formace do neočekávaných výšek.
Dostáváme se tak k hlavnímu a klíčovému konceptu, ve kterém zastánci biblické potopy nepotřebují řešit, kde se na Zemi vzalo tolik vody, když tuto - pro mnohé odpůrce neprůstřelnou otázku - zodpovídá jednoduchý Archimédův zákon. Když jsem se na toto téma bavil s několika hydrogeology, jeden z nich mi na rovinu řekl, že to vůbec není problém, klíčové a rozhodující ke zvýšení hladiny světových oceánů je prý distribuce hmoty. Takže, kdyby se oceány rovnoměrně rozložily po celém zemském povrchu, vytvořily by vrstvu vysokou 2440 m, jak např. poznamenává [20] hydrogeolog Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc. Podle výpočtů „Wiki.gis.com“ [21] pokud by veškerá hydrosféra byla rovnoměrně rozprostřena, dosahovala by výška vody po celé zemi v průměru víc, jak 2700 m. To je dostatečné množství vody na to, aby byl zatopen veškerý předpotopní svět, včetně námi předpokládaných tehdy nejvyšších vrcholů.

Globální katastrofická událost způsobila zvýšení teplot všech světových oceánů a měla za následek vymření, víc jak 99 % [22] všech živočišných a rostlinných druhů na Zemi.

[Hladina předpotopních oceánů]

V Jižním oceáně byly nalezeny obrovské pole mrtvých fosilních korálů do hloubky 1400 m [23]. Stejně tak mnoho fosilních útesů se nachází na dně Tichého oceánu, jak ve své přednášce poznamenává [24] prof. Dr. Veith. Naopak existují zase fosilní korály nacházející se hluboko ve vnitrozemí. Např. v Národním parku Windjana George (Austrálie) se táhne devonský korálový bariérový útes, o délce 3,5 km a místy dosahuje výšky 100 m:

http://bungakubu.kokushikan.ac.jp/chiri/EarthWacht/July2004/windjana.jpg

(více: [25])

Většina pradávných tropických korálových ekosystémů nemohla růst, než do hloubky 50 m [26]. Obdobně přítomnost křídových usazenin (téhož stáří) po celém světě také svědčí o tom, že hladina světových oceánů byla relativně nízká. Téměř všechny vápencové usazeniny spočívají na stejném geologickém podkladu, tzv. glaukonistickém pískovci [27]. K akumulaci křídy v podobě nahromaděných odumřelých schránek mořských živočichů (planktonu) nedochází ve velkých hloubkách, protože skořepina, jenž je složená z uhličitanu vápenatého, se rozpustí dříve, než se usadí na dně moří. Ke vzniku křídových formací proto dochází v relativně mělkých a klidných vodách, což tomuto pojetí model potopy vyhovuje [28].

[Sedimenty a záplavové vlny]

Geologická skripta uvádí [29], že až 80 % zemského pevninského povrchu tvoří sedimenty - tedy opět v souladu se základní tezí potopy. Podmořské kaňony [viz 6] ale i přemístění obrovského množství hornin na stovky, ne-li tisíce kilometrů (např. Navajinský a Kokonský pískovec), viz obr.:

http://legacy-cdn-assets.answersingenesis.org/assets/images/articles/am/...

Není to vlastně ani tak dlouho, co vědci ze St. Adrews přišli se závěrem, že před zhruba 5500 lety př. n. l. byla na severu Evropy, mezi Anglií a Dánskem zaplavena pevnina zvaná Dodderland, o velikosti Belgie [30]. To není v rozporu se zjištěním, že přibližně v tu stejnou dobu došlo shodou okolností k zaplavení rozsáhlé oblasti Černého moře [31]. Též myšlenku o obřích záplavových vlnách nalezneme prakticky po celém světě, např. v Austrálii před údajnými 6000 lety došlo k záplavové vlně vysoké až 130 m [32]. Podobně celé Severozápadní pacifické pobřeží Severní Ameriky bylo během několika hodin zcela přetvořeno missourskou potopou, k níž údajně došlo v rámci poslední doby ledové [33]. Záplavové vlny naplnily několik dnes už neexistujících moří: Kaspické moře a Aralské jezero [tamtéž].

[Potopa a její tradice]

Příběh o potopě se nezávisle traduje již tisíce let v mnoha národech a kmenech světa. Např. mezi Kurnaji v Austrálii, Čiriguany v Bolívii, mořskými Dajaky na Borneu, Kríji v Kanadě, původními obyvateli Kuby, Masaji ve východní Africe, Maory na Novém Zélandu, také na Fidži, ve Francouzské Polynésii, na Islandu, v Mexiku, v Rusku, ve Vietnamu, v Peru, na Aljašce… Všechny tyto příběhy se vyznačují několika společnými rysy [34]:

- zničení světa vodou
- božská příčina
- varování předem
- záchrana jen několika lidí
- záchrana zvířat
- k záchraně použito plavidlo

Badatelé obvykle soudí, že není možné, aby tyto pověsti pocházely z kontaktu s misionáři a musí být tedy založeny na skutečné události.
„Domorodci v Súdánu nazývají jedno tamní jezero Bahar el Nuh (jezero Noach) a věří, že potopa zatopila celou zemi a začala u tohoto jezera. Hotentoti nazývají prarodiče svého plemene Noh a Hing-Noh. Domorodci Grónska vypravují, že na této zemi byla desátá generace lidí od počátku, když přišla celosvětová potopa a země byla zaplavena. Havajští domorodci vypravují, že dlouho po smrti prvního člověka Kumu-Honus (“muž ze země”, tedy stejný význam jako hebrejské „Adam“) upadli jeho potomci do mravní zkaženosti. Jen jeden muž zůstal spravedlivý, a to byl Nu-uh, který začal stavět velkou loď a pak přišla celosvětová potopa. Přes mongolské Tatary, Bataky na Sumatře, Indiány v severní a jižní Americe, Číňany, Skandinávce, Afričany a další národy, s jejich literárními doklady o celosvětové potopě, by se dalo pokračovat dál. Známá je též babylónská verze potopy z Ninive, epos o Gilgamešovi, kterou můžeme tak, jako všechny ostatní, porovnávat s biblickým podáním v knize Genesis.“ – [35]

[Závěr]

S nadcházejícími poznatky z geologie, archeologie, paleontologie a paleo-hydrauliky se o katastrofických hypotézách nediskutovalo nikdy tak živě, jako v poslední dekádě tohoto století. Ačkoli se vědecká majorita (zatím) brání myšlence o globálním charakteru biblické potopy, dnes již otevřeně uznává, že záplava (sic lokální, popř. vymezeně kontinentální) uspokojivě přináší odpovědi tam, kde si Lyellova teorie neví rady od samého začátku.

Víru není třeba vysvětlovat vědou vzhledem k její rozšířené představě neslučitelnosti, skutečná věda nestojí proti víře, nýbrž po boku, není nad ní, ale ruku v ruce s ní. Závěry vědy na cestě za poznáním, mohou být křivolaké, plné pádů, omylů a oprav. Avšak víra, inspirovaná Boží přesahující moudrostí, jde přímou a neporušenou cestou, je-li tomu tak, pak poté jednou spolu s vědou dojde ke stejnému cíli.

Úvaha si nekladla za cíl tzv. vědeckou cestou dokázat pravdivost svědectví Bible či dokonce "existenci Boha", ale poukázat na to, že zpráva z knihy Genesis má k mýtu a fiktivní představě hebrejských pastevců na hony daleko.

[Odkazy, použitá literatura, výpočty a vysvětlivky]

[1] - Výpočet:

V důsledku skleníkového efektu teplota vzduchu na Zemi mohla odhadem činit v průměru 25 °C, pro výpočet zahrnujeme relativní vlhkost vzduchu ϕ(r) = 100 % (tj. ekvivalent vlhkosti vzduchu v tropickém deštném pralese). Absolutní vlhkost vzduchu nasyceného vodními párami je tedy: ϕ(n) = 23 [g/m3](1)

ϕ(n) obecně též vyjadřujeme jako ϕ(n) = m(g) / V(z), kde m(g) je hmotnost vodní páry v závislosti na objemu atmosféry Země V(z). My si ale musíme uvědomit, že většina hmotnosti atmosféry země je přibližně do 11 km. Vzhledem k nízké teplotě a tlaku budeme raději předpokládat atmosferický sloupec o velikosti zhruba 8,2 km, střízlivým odhadem potom objem množství vodních par, obsažených v atmosféře Země V(z) bude činit asi 4,2.10^18 [kg/m3].

Ze vztahu plyne, že: m(g) = ϕ(n) . V = 0,023 . 4,2.10^18 = 9,66.10^16 kg (vody)

Nyní stojíme před nesnadnou matematickou úlohou: Jak silná vrstva se z tohoto množství vody utvoří na Zemi? Nelze spočítat objem všech pevnin, hor, formací, jejich úhel stoupání apod., které na základě klasického Archimédova zákona mohou výšku stoupání hladiny světových oceánů a moří do značné míry zkreslit. Intuitivně tušíme, že mocnost této vodní vrstvy nebude znatelná, proto korelační závislost zanedbáme, a přejdeme k jednoduché analogii:
Podle vědců, kdyby se veškerá vodní masa vázaná ve formě ledovců naráz rozpustila, hladina světových oceánů a moří by se zvedla o 70 m (2). Voda vázaná do všech ledovců na Zemi činí asi 24.10^6 km3, tj. 24.10^18 kg vody. Vstříc výsledku na základě jednoduché trojčlenky tak zjišťujeme, že relativní výška hladiny oceánů po následné kondenzaci veškeré "skleníkové" vrstvy v době Noeho činí asi: 0,281 m, tedy 28,1 cm.

(Výsledek je pouze ilustrační.)

(1) - Termovize: "Výpočet vlhkosti vzduchu a teploty rosného bodu" (2013): http://www.termovize.com/vypocet-vlhkosti

(2) - USGS - science for a changing world: "The Water Cycle" - (5 Nov 2013): http://ga.water.usgs.gov/edu/watercycleczech.html

Penguins world: "Antarktida - ledový kontinent" - (12.2. 2014): http://www.penguinsworld.cz/clanky/antarktida.html

(sekundární odkazy)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlhkost_vzduchu#Absolutn.C3.AD_vlhkost_vzduchu
http://www.termovize.com/vypocet-vlhkosti
http://wiki.answers.com/Q/What_is_the_volume_of_Earth's_atmosphere?#slide=4
http://artemis.osu.cz/Student/OVSE_tex.pdf
http://www.vascak.cz/?p=1343&r=3665&c=10&n=2&u=1#kotva216

http://www.med.muni.cz/biofyz/doc/Bakalari/vlhkost.pdf
http://www.tzb-info.cz/3137-vlhkost-vzduchu-a-jeji-mereni
http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/vlhkost-vzduchu.php
http://www.zemepis.com/zasoby.php
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%BD_de%C5%A1tn%C3%BD_les

[2] BRINKMAN, R. T.: Dissociation of Water and Evolution of Oxygen in the Terrestrial Atmosphere. In Journal of Geoúhysical Research. 1969, sv. 74, s. 5355-5368

Geoscience Research Institute: "Oxygen and Evolution": http://www.grisda.org/origins/02059.htm

(Upozornění: 99 % trvání existence 1/4 množství kyslíku po dobu evolučního (předpokládaného) stáří, nutno podotknout, jiní autoři uvádí (1), že za 4,5 mld. let bylo zase disociováno jen 20 g.cm-2 vody.)

(1) RUDA, A.: "Fyzická Geografie - Klimatologie a hydrogeologie pro učitele", Brno 2013: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/fyz_geogr/web/skripta/klima...

[3] - Výpočet:

Celková hmotnost atmosféry je 5.10e(18) kg, 21 % představuje kyslík, což odpovídá hmotnosti 1,071.10e(18) kg. Koncentrace kyslíku v mořské vodě je 0,857 kg/l, zbytek 0,143 kg tvoří vodík, to by odpovídalo poměru cca 8:1. Pokud předpokládáme, že proces fotodisociace je schopen vytvořit až 32x kyslíku a min. 1/4 musela být přítomna na Zemi po celou dobu trvání její existence, pak hmotnost ¼ kyslíku činí 8,4 x 10^18 kg (85,7 % - O) a zbylá hmotnost vodíku musela činit 1,4.10e(18) kg (14,3 % - vodík) Kdyby se tedy pro představu jen současné množství kyslíku v atmosféře sloučilo s původním vodíkem, který unikl do okolního vesmíru, měli bychom množství vody o hmotnosti asi 9,8.10e(18) kg (100 % - H2O), tj. 9 801 633, 605 km3 vody, pro 1/4. My jsme však počítali s mořskou vodou, zahrnující předpoklad 100% obsahu čisté vody, proto musíme odečíst 3,5 % (minerály aj. ve vodě rozpuštěné látky)(1). Dostáváme se tak ke konečnému číslu: 9 446 133, 941 km3 (čisté H2O), která by byla na Zemi tímto procesem rozložena. Je-li hypotéza pravdivá, pak by byl tento proces schopen rozložit až 37,784 mil. km3 vody, to je větší množství vody, než se nachází ve formě ledovců (cca 23 mil. km3). Na základě výpočtu jednoduché trojčlenky by zvažované množství vody disponovalo dalšími 115 m. To je ten jeden ze zázraků kam mohla zmizet část vody.

(Pozn.: Vzniklý kyslík při procesu fotodisociace určitě nemůže pocházet z metabolismu organismů, poněvadž na Venuši je relativně stejné množství kyslíku, a žádné živé organismy, produkující kyslík tam nežijí. V každém případě, obrovské množství kyslíku je také zastoupeno v zemské kůře, a také při procesu fotosyntézy v živých organismech vzniká během fotolýzy (rozklad molekul vody) přebytečné množství volného kyslíku, který se poté váže ve sloučeniny.)

(1) Stérimar: "O mořské vodě": http://www.sterimar.cz/zajimavosti/o-morske-vode/

[4] USGS - science for a changing world: "Ice, Snow, and Glaciers: The Water Cycle" - (14 Aug, 2013): http://ga.water.usgs.gov/edu/watercycleice.html

[5] ELERT, G. and CHEN, D.: "Area of Earth´s Land Surface" - (2001): http://hypertextbook.com/facts/2001/DanielChen.shtml

[6] Encyclopadia Britannica - "Bering Canyon": http://www.britannica.com/EBchecked/topic/61930/Bering-Canyon

[7] ELERT, G. and CAVALIER, Y.: "Depth of the Deepest Mine" - (2003): http://hypertextbook.com/facts/2003/YefimCavalier.shtml

[8] Department of Geocience - University of Wiscoinsin-Madison: Lecture 3: http://geoscience.wisc.edu/~chuck/Classes/Mtn_and_Plates/rock_deformatio...

[9] NOAA - National Geophysical Data Center: "Volumes of the World's Oceans from ETOPO1": http://www.ngdc.noaa.gov/mgg/global/etopo1_ocean_volumes.html

[10] NASA - Landsat Science: "Vast Water Reserves Found in Drought-Prone Northern Kenya" - (Feb 18, 2014): http://landsat.gsfc.nasa.gov/?p=6404

RTI - Radar Technologies International: "RTI Finds Vast Water Reserves In Drought-Prone Northern Kenya, Cradle Of Mankind" - (Sep 11, 2013): http://www.rtiexploration.com/news/2013/9/10/rti-finds-vast-water-reserv...

Water Career: "Kenya bores down to water wealth" - (13 Sep 2013):http://www.watercareer.com.au/archived-news/kenya-bores-down-to-water-wealth

SABAHI: "Water discovery in Kenya to spark development, improve security" - (02 Oct, 2013): http://sabahionline.com/en_GB/articles/hoa/articles/features/2013/10/02/...

IATP - Institute for Agriculture and Trade Policy: "Kenya’s challenge: How best to manage its new-found water wealth?" - (19 Sep 2013): http://www.iatp.org/blog/201309/kenya%E2%80%99s-challenge-how-best-to-ma...

[11] ITV: "Exclusive: Huge water reserve discovered in Kenya" - (11 Sep 2013): http://www.itv.com/news/2013-09-10/kenya-water-aquifer-found-in-lotikipi/

Earth Explorer: "Exploring the East African Rift System": http://www.earthexplorer.com/2011-08/Exploring_the_East_African_Rift_Sys...

BBC - News Africa: "Kenya aquifers discovered in dry Turkana region" - (11 Sep 2013): http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-24049800

[12] Science Learning - Sparking Fresh Thinking: "How high is Mount Everest?" - (15 Aug 2011): http://www.sciencelearn.org.nz/News-Events/Latest-News/News-Archive/2011...

STEIMAN, S.: Natural History Wanderings: "Mt. Everest May Be Changing Its Elevation" - (22 Ju 2011): http://naturalhistorywanderings.com/2011/07/22/mt-everest-may-be-changin...

IQ: "Mount Everest - It's not mountains that we conquer, but ourselves."http://qi.com/infocloud/mount-everest

[13] Extreme Science: "Highest Elevation: Mount Everest": http://www.extremescience.com/everest.htm

[14] Asian Scientist - News and information from the asian sceintific community: "Fastest Growing Volcano Spotted In New Zealand" - (17 May, 2012): http://www.asianscientist.com/in-the-lab/fastest-growing-volcano-monowai...

Nature Geoscience: "Rapid rates of growth and collapse of Monowai submarine volcano in the Kermadec Arc" - (13 May, 2012): http://www.nature.com/ngeo/journal/v5/n7/images/ngeo1473-f2.jpg

[15] BBC - News Science & Enviroment: "'World's largest volcano discovered beneath Pacific"- (8 Sep, 2013): http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-24007339

Sci-News: "Tamu Massif: Largest Volcano on Earth Discovered Beneath Pacific Ocean" - (9 Sep, 2013): http://www.sci-news.com/othersciences/geophysics/science-tamu-massif-lar...

[16] Volcano World: "Submarine Volcanoes": http://volcano.oregonstate.edu/book/export/html/138

[17] Terra: "Aparece nueva isla luego de fuerte terremoto en Pakistán" - (24 Sep, 2013): http://noticias.terra.cl/mundo/aparece-nueva-isla-luego-de-fuerte-terrem...

[18] VOA - Voice of America: "New Pakistan Island Disappearing" - (23 Nov, 2013): http://www.voanews.com/content/new-pakistan-island-disappearing/1796233....

[19] Rafique Jabran: "Zalzala Jazira (Earthquake Island) Gwadar, Balochistan, Pakistan" - (27 Sep, 2013)http://www.youtube.com/watch?v=Dk7NofzO2zc

RT: "NASA releases images of Pakistan's 'Earthquake Island'" - (30 Sep, 2013): http://rt.com/news/island-earthquake-space-pictures-518/

NBC News: "Satellites reveal new views of Pakistan's 'Earthquake Island' " - (2 Oct, 2013): http://www.nbcnews.com/science/satellites-reveal-new-views-pakistans-ear...

BBC - News Asia: "Pakistan quake island off Gwadar 'emits flammable gas'" - (27 Sep, 2013): http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-24272552

[20] JÁNSKÝ, B.: "Hydrogeologie": http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=download&did=35428&kod=M...

[21] Wiki.Gis: "Eart" - (11 Dec, 2012): http://wiki.gis.com/wiki/index.php/Earth#cite_note-45

Podle tohoto zdroje rozložení vody by mělo činit asi 2620 m: Sobotka, J.: "Voda ve světě. Globální problémy hospodaření s vodou" - (2004 2005):
http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapitola=154

[22] Wikipedia: "Extincion" - (28 Ja, 2014): http://en.wikipedia.org/wiki/Extinction

Natural History Museum: "Mass extinctions": http://www.nhm.ac.uk/nature-online/life/dinosaurs-other-extinct-creature...

(Pozn.: Ačkoli autoři nevidí zánik mnohých živočišných a rostlinných druhů v důsledku biblické potopy, převážnou procentuální část tvořilo poslední křídové období (pro neevoluční uvažující: biblické katastrofické období)

[23] SMH - The Survey Morning Herald: "Bizarre beasts and death in the deep" - (19 Ja, 2009): http://www.smh.com.au/news/environment/conservation/bizarre-beasts-and-d...

[24] VEITH, W.: "Celosvetová Potopa - veda; stvorenie, evolúcia" - (31 Dec, 2013): http://www.3an.sk/pg_detail.php?id=70209

[25] Department of Geograpfhy & Environmental Studies (2004): (Pozn.: Předem se omlouvám, odkaz je v Japonštině) http://bungakubu.kokushikan.ac.jp/chiri/EarthWacht/July2004/RSgazou.htm

[26] NOAA - Coral Reef Conservation Program: "About Deep-Sea Corals": http://coralreef.noaa.gov/deepseacorals/about/

Australian Government - Department of the Environment: "Ocean Action Bulletin" - (1 Aug, 2008): http://www.environment.gov.au/archive/coasts/publications/oceans-action/...

Natural History Museum: "Life on the reef": http://www.nhm.ac.uk/nature-online/life/reptiles-amphibians-fish/reef-li...

(Další výchozí informace)

http://www.sciencedaily.com/releases/2008/02/080201090826.htm

http://www.environment.gov.au/archive/coasts/publications/oceans-action/...

http://world.edu/reefs-great-barrier-reef-twilight-zone/

HOVLAND, M.: "Deep-water Coral Reefs - Unique Biodiversity Hot-Spoots", Springer Dodrdrecht Berling Heidelberg New York, 2008, p. 143-177, ISBN 978-1-4020-8461-4 (též k dispozici na internetu)

[27] Překlad: Petr Činčala: VEITH, W. J.: „Genesis konflikt.“ Amazing Discoveries, 2002, Maranatha o.s., Praha 2008, s. 131, ISBN 978-80-87265-03-1

[28] Vysvětlení: V Bibli se píše, že "Bůh nechal nad zemí vát vítr a voda se utišila" - (Gn 8,1) Mezitím docházelo k regresi výšky hladiny dna všech moří i oceánů a k postupnému vytvoření hlubokomořských údolí a příkopů. Evolucionisté na základě principu uniformity (viz aktualismus) tvrdí, že ke vzniku křídy jsou nezbytné miliony let, ovšem opomíjejí, že koncentrace planktonu v mořské vodě může být značná, např. během vegetačního období poblíž mořské oblasti Jamajky bylo hlášeno zvýšení koncentrace mikroorganismů (Kokolitky a Dírkonošci) ze 100 tisíc na 10 milionů na dm3 vody (1). Avšak během potopy, kdy teplota vody byla srovnatelná s tropickou oblastí, stejně tak koncentrace fytoplanktonu, toto číslo odhadem může být až 100x vyšší. Vezmeme-li v úvahu obsah živin a dodání obrovského množství odumřelých schránek živočichů, včetně vulkanické aktivity produkující miliony tun CO2, záplavové deště apod., pak vznik takových křídových lůžek (formací), kde je rychlost přeměny organického materiálu na uhličitan vápenatý rychlá, nabývá reálného charakteru.

(1) - Seliger, H.H., Carpenter, J.H., Loftus, M. and McElroy, W.D., 1970. Mechanisms for the accumulation or high concentrations of dinoflagellates in a bioluminescent bay. Limnology and Oceanography 15:234–245.: http://creation.com/can-flood-geology-explain-thick-chalk-beds

[29] Pokorny: II. "Základy Geologie": fzp.ujep.cz/~Pokornyr/01_Materialy/GEO_Geologie_nova_skripta.doc

[30] University of St. Andrews: "Discovering drowned Doggerland" - (3 Ju, 2012): http://www.st-andrews.ac.uk/news/archive/2012/title,88471,en.php

(U nás např. na: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/272464-mezi-skotskem-a-danskem-b...)

[31] Knihy-A: "Velké potopy světa: Proč se o nich mluví v legendách všech kultur?" - (06.05/2012): http://www.knihy-a.cz/18356/velke-potopy-sveta-proc-se-o-nich-mluvi-v-le...

[32] Natural Hazards, sv. 24, 2001, str. 231-249

[33] Science, 29. 3. 2002, sv. 295, str. 2379-2380

[34] http://neuveritelnaodhaleni.cz/nejznamejsi-biblicke-pribehy/celosvetova-...

[35] KÁBRT, P.: "Fakta pro stvoření" (2003): http://memento.junweb.cz/fakta/2populacni.htm

Wikipedie: "Potopa světa" - (6.2.2014): http://cs.wikipedia.org/wiki/Potopa_světa

PřílohaVelikost
00637-20.2.2014-kde_se_vzalo_tolik_vody-thel_thomas_akira.doc129.5 KB
Průměr: 2.6 (5 votes)
Obrázek uživatele Telesto

Šriber

S ohněm musela být v takové atmosféře sranda...

No jakpak by asi ta voda vznikla ve směsi s 63% kyslíku a 9% vodíku. Voda vzniká výbušnou reakcí:

2 H2 + O2 -> 2 H2O

Takže potopa začala bleskem, atmosféra explodovala, všude se objevila voda. Lidem to ale bylo stejně jedno, protože ti byli už dávno mrtví díky otravě kyslíkem...

Záhadou jen je, jak to přežil Noe s rodinou Wink

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Obrázek uživatele Eva

Re: Telesto

ad - S ohněm musela být v takové atmosféře sranda...

To asi ano....co by to udělalo při bouřce (blesk..) ?

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

Obrázek uživatele Šriber

Telesto

Kyslík: 63%

S ohněm musela být v takové atmosféře sranda...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Obrázek uživatele Liam S.

Telesto

Taky jsem chtěl něco podobného napsat, ale nějak nemám poslední dny čas Smile On celý ten příklad s fotodisociací mi přijde silně diskutabilní. Vezmu to jenom krátce a na základě toho mála, co vím. Ta 1/4 po celou dobu existence není reálná, dnes se ví, že to bylo mnohem méně. Dále jde o disociaci vodní PÁRY - tudíž nejprve by musel veškeré to množství vody vypařit. Většina vodní páry je ale v troposféře, jenže ta je před UV chráněna ozónosférou (která je ve stratosféře), tudíž i z té vodní páry by se štěpil jenom zlomek a silně pochybuju, že by to mělo nějaký výraznější efekt. Navíc to protiřečí jiným kreacionistům, kteří tvrdí, že před potopou bylo více kyslíku a CO2 v atmosféře. Dávát jako příklad sloučení veškerého množství kyslíku v atmosféře je opravdu zavádějící. Drtivá většina kyslíku pochází z biologických zdrojů, ne z abiotických. Mj. se mi opravdu nedaří najít v tom Brinkmannově článku ono tvrzení o možném 32 násobku, ale to je možná tím, že je o chemii atmosféry, o čemž prakticky nic nevím,každopádně v conlusion/discussion (ani introduction) to nemají a CTRL+F pro 32 (zkoušel jsem i 33, 31, i slovně) mi rovněž nepomohlo.

Co se týče těch 85.7 %, tak tím autor podle mě myslí hmotnostní procento kyslíku v "čistém plynu tvořeném pouze onou rozloženou vodou" (dohromady s 14.3% pro vodík to totiž dává 100 %).

(Jinak díval jsem se na ten Váš výpočet a zdá se mi OK.)

Kukačka nedokáže dát sbohem světu jedním veršem.

Obrázek uživatele Ondra

Telesto

Díky za to doplnění v souvislosti s chybějícími vrstvami v Grand Canyonu - viz jak psal a poukazoval pan Akira.

Obrázek uživatele Telesto

Thel Thomas Akira - dotaz

Dobrý den,

možná s křížkem po funuse jsem se dostal k tomu článku. Se zájmem jsem si ho přečetl a měl bych pár dotazů, jestli vám to nevadí.

1) V článku popisujete stav, kdy před potopou bylo v atmosféře mnohem více kyslíku a vodíku než je teď. Jestli jsem to tedy správně pochopil. Dokonce v závěru počítáte kolik by to mohlo být hmotnostně. Jenže mě zajímá, jestli jste bral ve svých výpočtech vliv na tak enormní množství kyslíku přidaného do vzduchu. Je jasné, že tím by došlo k větší hustotě vzduchu než je dnes a hlavně větším tlaku. Ostatně Venuše, která má stokrát hustší atmosféru má i téměř stokrát vyšší tlak na povrchu. No a mě by zajímalo, jestli jste bral v úvahu, zda v takovém prostředí vůbec člověk může žít?

Já jsem si to dovolil propočítat. Pokud vezmu současný stav, kdy ve vzduchu máme 23 hmotnostních procent kyslíku a pro zjednodušení budu brát zbytek jako dusík. Pak máme tyto proměnné:

Hmotnost m3 vzduchu: m = 1290g
Hmotnost kyslíku v m3: mo = 297g
Hmotnost dusíku v m3: mn = 993g
Molární hmotnost kyslíku: Mo = 2x16=32g/mol
Molární hmotnost dusíku: Mn = 2x14=28g/mol
Látkové množství: n = mo / Mo + mn / Mn = 297 / 32 + 993 / 28 = 44,75mol
Při teplotě 25°C: T = 298K
Pak ze stavové rovnice pro 1m3 vypočítáme tlak: p = n * T * R = 44,75 * 298 * 8,31432 = 110875Pa = 1,1bar

Pokud ovšem přidáme do vzduchu velké množství kyslíku a vodíku, tak získáme zcela jiný poměr a výsledný tlak. Budu vycházet z vašich čísel:

PS: jen pro pořádek hmotností poměr kyslíku ve vzduchu je 23%, ale budu brát ten co jste použil vy 21%. Což je objemový - kyslík je těžší než dusík.

Hmotnost atmosféry celkem: ma1 = 5,10E+18 Kg
Hmotnost kyslíku: mo1 = 1,07E+18 Kg
Hmotnost dusíku: mn = 4,03E+18 Kg
Objem atmosféry (při 1,290 Kg/m3): Va = 3,95E+18
Hmotnost 1/4 kyslíku z disocieace vody: mo2 = 8,40E+18
Hmotnost původního vodíku: mh = 1,40+E18

Pak v předpotopním světě na naší Zemi se stejným objemem atmosféry. Není důvod, proč by se měl objem zvětšovat. Možná mírně může. Ale jak jsem už psal, je to spíše o gravitaci a objemu plynů - viz Venuše.

Hmotnost atmosféry: ma2 = 1,49E+19 Kg
Hmotnost kyslíku dnešní + 1/4 z 32násobku: mo2 9,47E+19 Kg
Hmotnost vodíku: mh = 1,40E+18 Kg
Hmotnost dusíku - stejná: mn = 4,03E+18 Kg
Takže ve stejném objemu atmosféry by hustota byla: 3,77Kg/m3

A co se týče poměrů plynů, tak by byl následující:

Kyslík: 63% (nevím jak jste dostal 85,7% ???, možná mi to objasníte)
Dusík: 27%
Vodík: 9%

Pak použitím stejné stavové rovnice vypočítáme tlak:
Hmotnost m3 vzduchu: m = 3770g
Hmotnost kyslíku v m3: mo = 2390g
Hmotnost dusíku v m3: mn = 1020g
Hmotnost vodíku v m3: mh = 350g
Molární hmotnost kyslíku: Mo = 2x16=32g/mol
Molární hmotnost dusíku: Mn = 2x14=28g/mol
Molární hmotnost vodíku: Mh = 2x1=2g/mol
Látkové množství: n = mo / Mo + mh / Mh + mn / Mn = 2390 / 32 + 350 / 2 + 1020 / 28 = 286,12mol
Při teplotě 25°C: T = 298K
Pak ze stavové rovnice pro 1m3 vypočítáme tlak: p = n * T * R = 286,12 * 298 * 8,31432 = 708902Pa = 7bar (7atm)

Takže mi z toho vyplývám, že taková atmosféra by byla pro člověka zcela smrtící. V takovém prostředí, kde je tlak 7 atmosfér a kyslíku cca 63% by člověk prostě nepřežil. Dokonce i kdyby se atmosféra dvakrát nafoukla co do objemu, což považuji za nereálné, tak stále bude na povrchu tlak 3,5 atmosféry s 63% kyslíku. Což by také člověka spolehlivě zabilo.

Možná se pletu - nevím. Můžete mi napsat svůj názor? Je taková atmosféra (tedy pokud jsem někde neudělal chybu) vůbec reálná pro život člověka? Podle mne v žádném případě - ale jak říkám, mohl jsem udělat ve výpočtech chybu.

A abych nenakousl zase zbytečně moc témat, tak ještě dvě nesouvisející otázky:

2) Zde totiž nacházíme časovou diskrepanci ve vrstvách mezi paleoprotezoikem (2,5-1,6 miliard let), spočívající přímo na Kambriu (cca 540-480 milionů let), kde chybějící časové rozmezí činí 1,2 miliard let vývoje [6]! Viz foto: http://imgway.cz/pm-HKS9.html
Další stratigrafické vrstvy, které tam chybí, jsou různé, např. chybí Ordovik, Silur, Mezozozoikum a Kenezoikum

Víte, na zemi se střídají dlouhá období usazování a eroze. Jde o to, že se např. část ordoviku vrstvy usazovaly, ale pak přišlo například zvrásnění, vrstvy se dostaly do míst, kde usazování nebylo možné a dlouhé období sedimentace vystřídalo dlouhé období eroze. A to co se během ordoviku usadilo, tak se zase erozí dostalo pryč a to například i včetně části kambria. Atd. Zemský povrch se neustále mění a to ovlivňuje sedimentaci a erozi.

Právě v grand canyonu jsou desítky unkonformit, které oddělují mnohdy dva zcela odlišné ekosystémy. Těžká je pak představa, jak může jedna potopa vytvořit sedimentární vrstvy charakterizující zcela odlišné ekosystémy.

3) U případů stratovulkánu St. Helens byly sedimentární vrstvy o mocnosti 100 m uloženy za 36 hodin.

Příklad hory St. Helens není úplně dobrý. Totiž tam se jednalo o pyroklastický materiál a hlavně tzv. mudflow - tedy bahnotoky. Těžko něco takového můžete spodobňovat s říčními sedimenty, mořskými sedimenty, pískovci, vápenci apod. Každý typ sedimentární vrstvy má svá specifika. Nelze říct, že u hory St. Helens došlo k nahromadění bahnotoku do vrstvy 100 metrů během 36 hodin a tak podobně mohly vzniknout vápencové vrstvy v Grand Canyonu.

Je to stejně nemožné asi jako „nemožně“ bylo uložení 200 vrstev za 190 minut, během události [18] St. Helens.

Jistě uznáte, že je zcela něco dolišného když se usazují vrstvy bahnotoku nebo pyroklastického materiálu a vrstvičky například ropné břidlice.

Podle mého názoru není vůbec správné zaměňovat jeden proces za druhý. Hlavně, když se charakterem, kvalitou a kvantitou tak výrazně odlišují.

Je zcela mimo mísu porovnávat téměř sourodé vrstvy bahnotoků s tak diverzifikovanými vrstvami v Grand canyonu. Nemyslím si, že existuje nějaký důkaz, který by mohl říct:

Když >

Bahnotok
---
Bahnotok
---
Bahnotok
---
Bahnotok
---
Bahnotok

za X hodin

Tak >

Vápenec
---
Pískovec
---
Vápenec
---
Pískovec
---
Břidlice

tak také za X hodin

To přece nedává smysl. Jsou to dvě zcela odlišné lokality zcela odlišného charakteru. Jablka a hrušky...

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Obrázek uživatele Ondra

Thel Thomas Akira

Je vidět, že jste si dal opravdu na komentáři záležet, nicméně Vám tam, mezi těmi uvedenými nicky, vypadlo moje jméno. Já jsem k potopě psal rovněž příspěvek (příspěvky).

Jako aproximaci si dovolím uvést známý příklad: 18. května r. 1980 ve státě Washington došlo k významné sopečné erupci.

A proč zrovna tento příklad? Co má společného s celosvětovou potopou a tím, co je uvdené v článku M. Hanky? Viz „Mocnost sedimentů po celém Zemském povrchu dosahuje místy až 11 km a jen Grand Canyon (který je celý vyhloubený v sedimentech) dosahuje místy hloubky až 1800 metrů. Do jaké výše by musela sahat potopa, aby uložila takové vrstvy sedimentů? A kde se tyto horniny vzaly? Vysoustružila nejdřív potopa Zemský povrch do několikakilometrové hloubky, aby takto vzniklé sedimenty později opět uložila? A jaký mechanismus způsobil tak gigantickou energii vody na ploše celého Zemského povrchu?“

Otázka je, jak dokázala potopa na x místech po celé Zemi vysoustružit zemských povrch a vytvořit kilometrové sedimenty.

Na druhou stranu je docela ironií, že autor užívá ilustraci z Grand Canyonu k popření biblické zprávy, ale přitom pojmeme-li tuto problematiku zase z druhé strany, pak právě Grand Canyon je celkem ukázkovou ilustrací prazvláštního evolučního počítání geologických vrstev v řádech stovkách milionů let. Zde totiž nacházíme časovou diskrepanci ve vrstvách mezi paleoprotezoikem (2,5-1,6 miliard let), spočívající přímo na Kambriu (cca 540-480 milionů let), kde chybějící časové rozmezí činí 1,2 miliard let vývoje [6]! Viz foto: http://imgway.cz/pm-HKS9.html
Další stratigrafické vrstvy, které tam chybí, jsou různé, např. chybí Ordovik, Silur, Mezozozoikum a Kenezoikum, více: [7].
V rozporu s realitou v obhajobě evolučního paradigma můžeme jednoduše říci, že to odnesla "velká eroze", avšak konkordance mezi výše uvedenými jednotlivými vrstvami je plynulá a nejeví ŽÁDNÉ známky po jakékoliv "velké erozi", je tedy s podivem, proč o něčem takovém evolucionisté vůbec hovoří.

Vaše pojednávání o problémech s chybějícími vrstvami (osobně jsem to podrobně nezkoumal) z toho nedělá důkaz pro celosvětovou potopu - událost, při které by vzniknul Grand Canyon. Standardní geologie ukazuje na v minulosti proběhnuvší katastrofy (dopady meteoritů, tsunami apod.) během různých období. Což dokládá různost biodiverzity (život jiných živoč. druhů), datování, specifické sedimentární vrstvy. Tyto aspekty podkopávají jednu katastrofickou událost v podobě celosvětové potopy.

Zajímal by mě Váš názor na to, co jsem psal v těch předchozích příspěvcích - sladkovodní a mořské ryby (či tvorové).

K ostatnímu co jste psal výše - ty podrobnější rozbory u jednotlivých problematik, do toho se osobně nebudu pouštět - to je spíše na odborníka v dané oblasti.

Ať žije Thel Thomas Akira!!!

Smile Smile Smile

vy jste Čech???

Re: Potopa světa – kde se vzalo tolik vody?

Dobrý den,

Rád bych v prve řadě poděkoval panu Pavlu Kábrtovi za možnost a prostor k zamýšlení, prostřednictvím článku: „Potopa světa - Kde se vzalo tolik vody?“ Nutno konstatovat k mému nemilému zjištění velmi nízkou zdejší konfrontační úroveň, proto se zpět vrátím ke knihám, ač to říkám nerad. Ze 330 komentářů, se - tuším - pouze asi 4 příspěvky týkali přímo k věci, to je celkem na pováženou. Nicméně dovolte mi tedy několik postřehů.

Děkuji "Liam S." za reakci,

Ano, v úvaze o chemickém procesu fotodisociace bylo nezbytné uvést, zda je metodologický předpoklad Bringmanovi studie skutečně pravdivý, chceme-li se k rozebírané problematice stavět objektivně. Když se tedy čtenář podíval na odkaz č. 2, pak je tam dodatečné výslovné "Upozornění", že jiní autoři uvádí zcela jiná data a tempo rychlosti procesu, např. RNDr. Ruda, Ph.D. ve svém díle[1]. Cílem této úvahu bylo spíše poukázat na to, že se určitá část hydrosféry Země jednoduše mohla rozložit a přítomné procento kyslíku v atmosféře zůstalo toho jako jakýmsi dokladem.

Nějaký Anonym2 reaguje takto: „Jako obvykle snůška demagogie, nesmyslů a lží. Například: Tehdy neexistovaly obrovské příkopy a propasti jakým je Challengerova prohlubeň (11 km) v Tichém oceánu, stejně tak nebyly hory, které by dosahovaly značných výšek jako dnes. V biblickém katastrofickém modelu se předpokládá, že výška hor pravděpodobně nepřesahovala víc, jak 2650 m.
a "důvod nesmyslu, demagogie a údajných lží" je tento: „Jak to víte? Zanechala vám vaše modla v báchorce nějaké mapy?

Tak jen krátce: Je to předpoklad nebo spíše určitý postulát, podobně jako když evolucionisté předpokládají v tzv. prebiotickém období země silně redukční atmosféru (ačkoli geologický záznam nic takového samozřejmě nepotvrzuje, ale to v tuto chvíli není podstatné).

Dále děkuji "KTE" za námitku, Já si obsah textu dovolím ocitovat:

Zajímavé cvičení je i spočítat si, jakou rychlostí by voda musela z podzemí vytékat, aby jí za 40 dní vyteklo potřebné množství. Při potopě o výši 1 km by musela vytékat rychlostí cca 144 krychlových kilometrů za sekundu, což by si vyžádalo naprosto gigantický kráter a/nebo gejzír stříkající vysoko nad Zemskou atmosféru, až do Vesmíru… Např. ústí kráteru o ploše 144 kilometrů čtverečních by si stále ještě vyžádalo rychlost tryskající vody 1 km/s, který by tryskal až nad stratosféru, do výše cca 51 km. Kromě toho, jaký fyzikální mechanismus by vodu takto stlačil? A hlavně udržel ji stlačenou? Prostě, čirý nesmysl.

Námitka vychází z chybného předpokladu, tj. jeden jediný gejzír (rezervoár vody). Při pozorném čtení hlavního článku argument již automaticky padá s předpokladem dostatečného množství rezervoárů vody, cituji: "Pokud v předpotopním světě existovaly miliony podzemních rezervoárů vody..." - hypoteticky dohromady (rozumějme paralelně) by mohly chrlit 144 km2 vody/s. Není třeba doufám uvádět, že např. titanový povrch letadel typu Blackbird při rychlosti 3600 km/hod, tj. 1 km/s dosahuje teploty až 300 °C [2], takže to, co by tryskalo (jestli by tryskalo?) by nebyla voda, ale spíše pára, jestliže bychom přistoupilo na tento zcela fantastický scénář. Pokud bychom si měli v hypotetické rovině představit zaplavení zemského povrchu vlivem obrovských podzemních zdrojů a rezervoárů vody, pak by v první fázi (zde jsem učinil drobný náčrt: http://imgway.cz/pm-E7EF.html ) zvýšená aktivita zemského jádra iniciovala proniknutí lávy k podzemním vodním zdrojům , poté vlivem zvýšený tlak kolektorů došlo k penetraci vody na samotný povrch a jeho následné zaplavení. Mezitím, tj. v druhé fázi, by povrch země v důsledku vlastní váhy a hmotnosti vod začal postupně klesat a dosedat na místo, kde dříve byla podzemní voda, podobalo by se to jakémusi "prohození" míst. To by zároveň svým způsobem vysvětlovalo, proč se vrstvy sedimentů téhož stáří objevují ve svrchních stratigrafických vrstvách, zatímco jiné o desítky, ne-listovky metrů níže.

Poté se uvádí:

Dalším zásadním fyzikálním problémem je teplo. Zemská kůra je tvořena z velké části nejen sedimenty (které kreacionisté připisují právě potopě), ale i magmatem a vyvřelými horninami. V geologickém záznamu je tolik ztuhlého magmatu, že při jeho chladnutí v průběhu potopy by se uvolnilo víc tepla, než by bylo potřeba na zahřátí celého potopního oceánu k varu.“ atd.

Opět chybný předpoklad, nikdo z kreacionistů a věřím, že i z evolucionistů si nemyslí a nedomnívá se, že by veškeré metamorfované a vyvřelé horniny (např. bazalt) vznikly během potopy - (jakoby od té doby nemělo docházet k žádným geologickým vulkanickým procesům).

Někteří zdejší diskutující se několikrát odkazovali na článek, ze kterého vychází výše uvedená argumentace pana KTE. Dovolte mi ještě několik poznámek k článku "Potopa světa" od Michala Hanka, který následně polemizuje:

Problémem je také množství fosílií. Jen odhadované zásoby uhlí jsou cca 1,16*10^12 tun – to je cca 2x tolik, jako kdyby veškeré souše na Zemi byly pokryty tropickým deštným pralesem. Ve fosilním záznamu je však minimálně stokrát víc dalšího fosilního organického materiálu. Ten tedy nemůže pocházet z potopy, protože na něj prostě na Zemi nebylo místo.

Proč by na něj na Zemi nezbyla místa? Jak již výše bylo řečeno, plocha souše byla pochopitelně daleko větší, než dnes, navíc asi není úplně vhodné srovnávat současné tropické deštné pralesy s faunou a flórou, která obývala předpotopní svět. Je třeba mít na paměti, že rostlinstvo tehdy převyšovalo současnou rostlinnou říši nejen co do rozmanitosti, ale i co do velikosti. Např. dnešní přeslička rolní běžně dosahuje 20-70 cm [3], tenkrát až 30 m [4]. Stromy musely být daleko mohutnější a vyšší (typu sekvoje). Činit reprezentující vzorek ze současné rostlinné i živočišné říše vzhledem k tomu, co bylo v předpotopním světě, je velmi nešťastně pojato, poněvadž současné druhy z celé rostlinné a živočišné říše představují pouhých 0,01 % druhů, které kdy obývaly Zemi [5].
Mnohem poctivější by bylo, kdyby se uvedla reálná (tj. kvantitativní, kvalitativní) představa, jaká byla veškerá fauna a flóra v době předpotopního světa, a tak mohl být do značné míry kompetentně učiněn závěr, že na ní nemohlo zbýt žádného místa na Zemi. Nic takového však nebylo předloženo, proto je argument neplatný. Autor zmínil obrovské množství zásoby uhlí, avšak ty nepředstavují toliko problém kreační, nýbrž evoluční, protože na základě paradigma evoluce bychom přirozeně měli očekávat, že se i v těch nejstarších rašeliništích budou nacházet stopy trendu zuhelnatění, tj. lignitová pánev, dále hnědé uhlí, poté černé a následně antracit (vysoce kvalitní černé uhlí). Proč někdy nacházíme jenom černé uhlí (např. u nás Ostravsko-karvinské doly s mocností cca 120 m), někdy antracit a jinde zase pouze hnědé uhlí? Neměli bychom u rašelinišť fosilizujících v černé uhlí očekávat trend postupného zuhelnatění během miliony let? Ba co více, taková ložiska by měla být autochtonního původu, jenže už Dr. Mc Price (19. stol.) ve svém díle "New Geology" str. 467 uvádí, že se v úhelných slojích vyskytují stromy a rostlinné druhy, z nichž žádný neroste a ani tehdy nerostl v bažinách a není tu žádné souvislosti mezi nimi a rašelinou. V uhelných vrstvách, tzv. horních kříd nalézáme stromy druhu sassafras, vavříny, magnolie, skořicovníky, sekvoje, topoly, vrby, javory, břízy, kaštany, buky, jilmy, promíseny kmeny listí palem a dalšími stovkami druhů rostlin, keřů a stromů z úplně jiných zeměpisných částí i podnebí. Také je podivné, proč v těchto uhelných ložiscích nalézáme živočichy, kteří výlučně žijí ve slaných mořích, např. červ Spirorbis? Dále bychom zřejmě museli věřit, že některá rašeliniště zůstala stabilní po 360 milionů let, kdy nikdy nedošlo k žádným období sucha, mající za následek přerušení procesu zuhelnatění organické sedimentace (takové přerušená vrstva by byla u desítky metrové vrstvy evidentní: http://lunar.thegamez.net/coalmining/open-cut-coal-mining/open-cut-coal-... ). Otázek bychom mohli pokládat mnoho, ale posuňme se dál.

Mocnost sedimentů po celém Zemském povrchu dosahuje místy až 11 km a jen Grand Canyon (který je celý vyhloubený v sedimentech) dosahuje místy hloubky až 1800 metrů. Do jaké výše by musela sahat potopa, aby uložila takové vrstvy sedimentů? A kde se tyto horniny vzaly? Vysoustružila nejdřív potopa Zemský povrch do několikakilometrové hloubky, aby takto vzniklé sedimenty později opět uložila? A jaký mechanismus způsobil tak gigantickou energii vody na ploše celého Zemského povrchu?

Jako aproximaci si dovolím uvést známý příklad: 18. května r. 1980 ve státě Washington došlo k významné sopečné erupci. První exploze hory sv. Heleny rozmetala boční oblasti a způsobila sesuvy půdy. Zapříčinila, že voda z jezera Spirit Lake byla rozptýlena do nejbližších horských oblastí. Do vzdálenosti 20 km byly zničeny všechny stromy a v oblasti do 15 km od směru výbuchu nikdo nepřežil. Za 3 minuty bylo zničeno 300 km2 lesa. Příval vracející se vody s sebou odnesl část úbočí vrcholu. Rozsah pohybujícího se materiálu dosahoval až 100 m tloušťky. Průtok této mléčné vody dolů údolím zapříčinil větší škody, než samotná erupce. V samotném čerstvém nánosu byly vytvořeny přes 40 m hluboké rokle. Když se vše usadilo, ukázalo se, že nově vytvořené nánosy byly uloženy ve vrstvách, jednalo se o horizontální vrstvy. Zhruba za 190 minut se utvořilo na 200 rozličných sedimentárních a pyroklastických vrstev. Když skončila poslední silná erupce z 19. března r. 1982, pak kaňony s různými usazenými vrstvami dosahovaly hloubky až 200 metrů.
Výška nově vytvořených kaňonů je sice 9x menší, než u Grand Canyonu v Arizoně, ale v analogii poskytuje velice dobrý obraz charakteru a průběhu katastrofické události. Představa toho, že by celosvětová potopa nedokázala (nebyla schopna) vytvořit obdobné kaňony je tedy poněkud lichá. Na druhou stranu je docela ironií, že autor užívá ilustraci z Grand Canyonu k popření biblické zprávy, ale přitom pojmeme-li tuto problematiku zase z druhé strany, pak právě Grand Canyon je celkem ukázkovou ilustrací prazvláštního evolučního počítání geologických vrstev v řádech stovkách milionů let. Zde totiž nacházíme časovou diskrepanci ve vrstvách mezi paleoprotezoikem (2,5-1,6 miliard let), spočívající přímo na Kambriu (cca 540-480 milionů let), kde chybějící časové rozmezí činí 1,2 miliard let vývoje [6]! Viz foto: http://imgway.cz/pm-HKS9.html
Další stratigrafické vrstvy, které tam chybí, jsou různé, např. chybí Ordovik, Silur, Mezozozoikum a Kenezoikum, více: [7].
V rozporu s realitou v obhajobě evolučního paradigma můžeme jednoduše říci, že to odnesla "velká eroze", avšak konkordance mezi výše uvedenými jednotlivými vrstvami je plynulá a nejeví ŽÁDNÉ známky po jakékoliv "velké erozi", je tedy s podivem, proč o něčem takovém evolucionisté vůbec hovoří.

Otázkou také je, jak se sedimenty vůbec mohly uložit: v turbulentní vodě se sedimenty neukládají, a v klidné vodě se ukládají známou rychlostí, závislou na typu ukládaného materiálu, zejména na velikosti a typu zrnek, ale rozhodně nesrovnatelně nižší, než potřebných 11 metrů sedimentů denně (2 km sedimentů / 180 dní potopy), viz nejbližší bahnitý rybník.

U případů stratovulkánu St. Helens byly sedimentární vrstvy o mocnosti 100 m uloženy za 36 hodin. Hlavní a převážná část množství distribuce sedimentovaného materiálu z potopy nebyla uložena během toho, co byl "bahnitý rybníček" takříkajíc v klidu, nýbrž právě v době, kdy docházelo k proudění vody.

Jak se ve fosilním záznamu mohou nacházet desítky metrů silné vrstvy křídy? Křída je tvořena mikroskopickými mrtvými tělíčky planktonu, a sedimentuje jen v naprosto klidné vodě známou rychlostí 0.0000154 mm/s. I kdyby se tedy celý rok potopy neukládalo nic jiného než křídové ložisko, uložilo by se cca půl metru křídy.

Křídový útes v Doveru, u pobřeží kanálu La Manche, jakožto součást formace North Downs dosahuje místy až 110 metrů nad mořem, to by se při výše uvedeném údaji rychlosti ukládání organických sedimentů naneslo asi za 230 let. To není zas tak hypoteticky dlouhé a pro biblickou potopu nemožné období. Ale přistupme na evoluční scénář, řekněme, že tato formace určitě vznikla mezi 100-70 miliony lety [8].
Pokud formace White Cliffs vznikala během období 30 milionů let za předpokladu výše uvedené rychlosti 0,0000154 mm/s, ale předpokládejme, že se voda občas rozbouřela, proto posuneme rychlost ukládání o tři řády dozadu, tedy 0.0000000154 mm/s, pak by vrstva uložené formace křídy v tomto časovém rozmezí měla činit v mocnosti nikoli 110 metrů nad úroveň moře, ale 14 km. Kdyby jenom. Toto geologické souvrství je zcela čistá křída (uhličitan vápenatý) a kromě místy drobných valounů pazourků [9] v něm - zdůrazňuji - NENALEZNEME žádné příměsi jiných nečistot nánosů sedimentů. To znamená, že podle evolučního scénáře během 30 milionů let prakticky nedošlo k nánosům jiných, než křídových sedimentů, což je opravdu fantastická představa. Evoluční proces si dal také záležet na složení vrstev, zatímco v některých vrstvách ponechal dobře znatelně čistou křídu, v jiných vrstvách (tzv. hardgrounds) s pozoruhodným vkusem upřednostnil vápencové schránky živočichů o velikosti až 1 m [10]. To "zapadá" do pozvolné fosilizace v rámci desítek milionů let. Zřejmě i eroze formace byla velice skromná, protože se rychlost pohybuje 2-5 cm/rok [11], z útesu se navíc ulamují až metr silné kusy hornin [12], během údajných 70 milionů let, co ten útes stojí, by eroze při té nejspodnější hranici neměla za tu dobu zerodovat pouze část křídové formace, nýbrž prakticky celý poloostrov, na kterém leží, a to nejméně 92x.

"Jak během potopy vznikly úhlové unkonformity? Úhlová unkonformita je goelogický útvar, vzniklý tak, že jedna vrstva sedimentárních hornin je pohyby litosférických desek natočena, případně zdeformována, pak erodována, a poté přijde další vrstva sedimentace. Jak k tomuto došlo v průběhu potopy?"

Předložená argumentace úhlové unkonformity je jedna z interpretací pozorovaného jevu. Mohla by být ale potopa v principu něčeho takového schopna? Jak k tomu došlo?

Ilustrace úhlové unkonformity: http://classconnection.s3.amazonaws.com/30/flashcards/1273030/jpg/unconf...

https://www.fas.org/irp/imint/docs/rst/Sect2/MarylandRoadCut001.jpg

Během katastrofy docházelo k pozvolnému usazování, které mělo za následek klasickou horizontální distribuci vrstev, s přibývající vodou docházelo ke zvýšení proudu vody, který se na mnohých místech mohl změnit ve formě laminárního proudění, mající za následek tuto úhlovou unkonformitu. S další změnou síly gradientu, včetně nanášeného geologického materiálu se opět mohly usadit obvyklé horizontální vrstvy.
Má však tato úvaha vůbec nějaký reálný základ? Popř. názorný experiment, potvrzující tuto hypotézu v principu?
Odpověď: Má, viz experiment v čase 8:40-9:20:

http://www.youtube.com/watch?v=GO8BdjCX7Sk

Chce-li však autor hovořit obecně o geologické nekonformitě, pak nám jistě vysvětlí v souladu s výchozím evolučním postulátem, kam zmizelo přes 1,1 miliard let vývoje v Grand Canyonu, aniž by po sobě zanechaly jakékoliv viditelné stopy po své „ohromné erozi“? Nebo proč se některá geologická období opakovala třeba i 5x?

V Grónsku jakož i v Antarktidě jsou vrstvy ledu, obsahující roční vrstvičky, podle kterých se dají snadno datovat pouhým jejich spočítáním. Jen v Grónsku jsou 40.000 let staré vrstvy ledu – a není v nich „překvapivě“ ani stopy po potopě. Jak vysvětlit sedimentaci tenoučkých a extrémně pomalu se ukládajících vrstviček sedimentů, známých v angličtině jako „varves“?

Varves (v češtině „varvy“) nejsou žádné „extrémně pomalu ukládající se vrstvičky“ – tedy pokud autorovy nepřipadá jeden rok jako „extrémně dlouhá“ doba. Vrstvy v Antarktidě nebo v Grónsku, které se údajně uložily během jednoho roku, lze z tohoto [13] terminologického hlediska také klasifikovat jako varvy.
V každém případě jeden z hlavních předpokladů pro výpočet stanoveného stáří ledu, představuje určitou stabilní konstantní rychlost, s jakou byly vrstvy nanášeny, i k tomu, zda nedošlo k jejich opětovnému odstranění nebo naopak rychlému nanesení, vlivem změny teplot. Pokud si někdo dobře prohlédl říční ledové kry, možná ho jistě překvapilo, že obsahují tytéž pravidelné, tj. světlé a tmavší horizontální vrstvy, opakující se několikrát, podobně jako střídající vrstvy ledovců, na základě nichž se běžně stanovuje stáří.
V souvislosti s tím je možno poznamenat událost stíhacích bombardérů P-38, které 15. července r. 1942 byly nuceni nouzově přistát na Grónském ledovci. (Posádku se naštěstí podařilo zachránit.) V roce 1990 kdy se na místo události vrátila výpravná expedice s vylepšenou radiovou technikou, se nakonec podařilo bombardéry lokalizovat: byly nalezeny 80 metrů (262 stop) pod povrchem ledu. Bylo zcela vyloučeno, že by se do ledu dostaly vlivem rozdílu vyšší hustoty. Expedice se k nim „vysekala“ pomocí horké vody, která postupně vytvořila tunelové šachty, viz. obr.:

http://airman.dodlive.mil/2011/09/heritage-glacier-girl/glacier-girl-3/

http://airman.dodlive.mil/2011/09/heritage-glacier-girl/glacier-girl-4/

Dr. Kent Hovind položil otázku koordinátoru tehdejší expedice Bobu Cardinovi, kolik viděl vrstev ledu? Na dotaz odpověděl: „Mnoho stovek.“ Dr. Kent namítl, zda opravdu jednalo o stovky během 48 let? Cardin odpověděl, že to nejsou vrstvy, které by představovaly léto –zimu, ale pouze kolísání tepla a zimy, které mohou působit i během jediného dne [14].
Problematikou vzniku a datování jednotlivých ledovcových sekvencí se na poměrně fundovaně úrovni zabývá již následující článek [15], co se týká konkrétně Antarktidy i zde stojí několik závažných otázek [16] - (viz též v komentáři).
Jako jeden z příkladů varvy geoweb uvádí tuto ilustraci: http://www.gweb.cz/dotazy/d-47/

Jak vysvětlit sedimentaci tenoučkých, ukládajících se vrstviček? V souladu s výše uvedeným experimentem je odpověď k dispozici zde: [17].

Kdyby opravdu vznikly během potopy, musely by se tyto vrstvičky ukládat na takto velké ploše rychlostí jeden pár (léto-zima) za dvě minuty! Jaký mechanismus během potopy by zvládal na tak velké ploše tak precizní, jemňoučké a přitom rychlé střídání vrstviček?

Je to stejně nemožné asi jako „nemožně“ bylo uložení 200 vrstev za 190 minut, během události [18] St. Helens.

A jaký mechanismus vůbec způsobil, že se v jedné části zatopené plochy ukládaly tyto vrstvičky, zatímco jinde, vedle, “běžnější” sedimenty?

Gradient proudu v závislosti na množství vody, unášející heterogenní materiál, směs a ostatní horniny je již hříčkou náhody dravých vod potopy. Autor má - zdá se - utkvělou představu, že varvy vznikají v rámci jednoho roku, ale zde je jednoduchá ilustrace: http://www.detectingdesign.com/images/Geology/varve_leaf1.jpg
, kdy obyčejný rostlinný list prochází několika takovými vrstvami. Těžko si představit, že list roky čekal na to, až se vrstvy kolem něj vytvoří, aniž by za tu dobu nepodlehl rozkladu.

A jak to, že pyramidy z pískovce, tedy velmi měkké horniny (!!!), údajně srovnatelného stáří, jsou erodované oproti např. Krkonoším nebo Šumavě skoro vůbec?

Je to způsobeno tím, že Egypťané své pyramidy natírali vápnem, aby déle vydržely, navíc také závisí na druhu eroze. Pokud má někdo ve starém sklepě ještě vápnem dodatečně natřené zdi a zkoušel je během nešťastných záplav sbíječkou odstranit, pak si docela snadno dokáže představit, o čem mluvím.

Někdo by mohl namítnout, že při potopě nevznikl celý fosilní záznam, ale jen jeho část. To by ovšem znamenalo, že bychom měly v určitém místě sedimentů, napříč celou Zemí, najít charakteristickou vrstvu, připsatelnou potopě. Bohužel, ŽÁDNÁ taková vrstva ve fosilním záznamu neexistuje.

Ale existuje: viz křídová vrstva - tu nalézáme po celém světě, avšak vlivem orogeneze, regrese povrchu a tektonických procesů bývá na některých míst porušena a zničena.

Nikdo nikdy nepostavil ani zdaleka tak velkou plavbyschopnou dřevěnou loď, jako měla být Noemova Archa.: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_longest_wooden_ships

Korektně: Nebylo zdokumentováno, že by byla postavena tak velká plavby schopná dřevěná loď.

Ty největší většinou nebyly vodotěsné, a musely být vystuženy železnými svorníky, které však Noe použít nemohl.

Mohl. Pokud vycházíme z Bible, pak stovky let před Noem, byl Túbal-kain „mistr všech řemeslníků obrábějící měď a železo.“ – (Gn 4,22)

Závěr

Ať již jsou shrnuté poznatky obsahu článku jakékoliv, geologie zde zřejmě nebude silná stránka. Bylo by možno se vyjádřit ještě k dalším omylům, dezinterpretacím a překlepům, ale ponechejme tuto otázku otevřenou, kdo hledá, odpovědi nalezne.

Děkuji, zdraví:

Thel Thomas Akira

[Použitá literatura, odkazy]

[1] RUDA, A.: "Fyzická Geografie - Klimatologie a hydrologie pro učitele", Brno 2013, s. 23

[2] Světová encyklopedie letadel; IMP BV/International Masters Publishers s.r.o., karta 30, ISBN 83-90877-7-8

[3] http://www.cukr-listy.cz/on_line/2008/pdf/84-87.PDF

http://byliny.vitalion.cz/preslicka-rolni/

http://botanika.wendys.cz/kytky/K622.php

[4] http://commonfossilsofoklahoma.snomnh.ou.edu/horsetails

http://www.paulpenders.com/ppblog/?p=7861

[5] http://www.bbc.co.uk/lastchancetosee/sites/about/extinction.shtml

http://nitro.biosci.arizona.edu/courses/EEB105/lectures/extinction/extin...

[6] http://www.lpi.usra.edu/.../workshop/greatunconf/index.html

http://geotripper.blogspot.cz/.../whats-missing-from-this...

http://wisconsingeologicalsurvey.org/pdfs/M502-web.pdf

http://geekslop.com/.../great-unconformity-grand-canyon...

http://www.thegreatstory.org/great-unconformity.html

Též možno ověřit z knihy "Grand Canyon Geology - Two billion years of earth´s history." - J. Michael Timmons & Karl E. Karlstrom nebo "Billions of Missing Links" - od Geofrey Simmonse.

[7] http://www.nature.nps.gov/geology/education/foos/grand.pdf

[8] http://oceana.org/en/explore/marine-places/white-cliffs-of-dover

[9] http://www.discoveringfossils.co.uk/dover_kent_fossils.htm

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bílé_útesy_v_Doveru

[10] http://www.answersingenesis.org/articles/wog/white-cliffs-dover

[11] http://wiki.answers.com/Q/Do_chalk_cliffs_erode_easily#slide=2

[12] http://uk-shore.com/blog/wp-content/uploads/2008/04/dsc_1661.jpg

[13] http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?varva

[14] http://evolutionfacts.com/New-material/frozen_planes.htm

http://airman.dodlive.mil/2011/09/heritage-glacier-girl/

http://www.warbirddepot.com/aircraft_fighters_p38-lewis.asp

[15] http://www.detectingdesign.com/ancientice.html

[16] http://www.kreace.org/content/mlady-ledovec-rychly-vznik-vesmiru?page=7

[17] http://creation.com/experiments-on-stratification-of-heterogeneous-sand-...

[18] http://www.youtube.com/watch?v=1ZzF4STwcWI

Obrázek uživatele Samain

Re: Samain

Taky nazval KTE d*bilem...

Předpokládám hrábě. Proto mě baví jeho moralizování.

Dancing with the moonlight knight.

Customize This