Populační statistika a mladá země

Jeff Miller, Ph.D.

(Z http://www.apologeticspress.org/APContent.aspx?category=9&article=3840&t... přeložil Pavel Kábrt – 11/2013)

Obě strany debaty stvoření/evoluce jsou uzamčeny ve vzrušené bitvě o původu lidstva, věku vesmíru a prapříčině všech věcí. Je zajímavé, že zatímco tato debata zuří a argumenty létají z obou stran sporu, existuje velmi rozumný důkaz, kterým lze docela dobře obejít onu složitost sporu, a který by velmi dobře pomohl osvětlit pravdu o lidském původu. Tento důkaz přichází z oblasti populační statistiky. Jaký rozumný závěr by mohl být odvozen z důkazů v této oblasti?

Není sporu o tom, že oba názory – biblický i evolucionistický – vyžadují výchozí bod, kdy se lidský druh začal rozmnožovat. Biblický model (počítající s Potopou) tvrdí, že Bůh tento proces začal stvořením Adama a Evy – jednoho muže a jedné ženy – přibližně před 6000 roky. Z nich se vytvořila lidská rasa až k jejímu vyhlazení v celosvětové potopě za dnů Noe (Genesis 6-9), s výjimkou Noema a jeho rodiny. Po potopě Noemovi tři synové a jejich manželky zahájili novou populaci lidské rasy (Genesis 9:19).

Evoluční model tvrdí, že se první člověk rodu Homo vynořil před dvěma až třemi milióny let (sr. Corballis, 2002, p. 183; Johanson, 2001; “The Emergence…,” 2011; University of Utah, 2005; Walker, 2002). Bylo vždy kuriózní, jak evoluční strana sporu zůstává potichu ohledně skutečnosti, že při počátku lidských ras se museli současně vyvinout mužská a ženská bytost, v té samé geografické oblasti, a protože museli být živí, aby se lidské druhy mohly dál rozmnožovat, nemohl to být jen jeden muž nebo jedna žena, ani dva muži či dvě ženy. Navíc lidské tělo tohoto muže a této ženy muselo mít plně funkční rozmnožovací orgány pro replikaci lidstva. Toto dilema diskutuje Graham Bell v The Masterpiece fo Nature: The Evolution and Genetics of Sexuality, kde říká, že:

Sex je korunním problémem evoluční biologie. Snad žádný jiný přírodní fenomén nevypůsobil tolik zájmu; a určitě také žádný jiný nezasel tolik zmatků. Darwinovy i Mendelovy pohledy osvítily mnohá tajemství, ale selhaly dát aspoň matné či váhavé světlo na ústřední tajemství sexuality; jen pouze zdůraznily záhadu její naprosté izolovanosti (1982, str. 19).

Evolucionista Philip Kitcher připustil, že „I přes některé duchaplné nápady ortodoxních darwinistů, neexistuje přesvědčivá darwinistická historie pro vynoření se sexuální reprodukce. (1982, str. 54) Evolucionista Mark Ridley poznamenal, že „sex je dosud nerozřešenou záhadou; nikdo neví, proč vlastně existuje (2001, str. 111). Julie Schecter řekla, že „sex zůstává pro vědce záhadou, nejen pro zbytek populace. Proč sex?“ (1984, 34:680. [Viz Thompson a Harrub, 2002, kde je diskuze do hloubky o původu pohlaví a sexuality.]

Je tu však nejen evolucionistický problém se sexuální reprodukcí; existuje mnohem více problémů, kde evolucionisté dělají mrtvé brouky. Například patriarchální a matriarchální zřízení lidské rasy, které se zázračně vynořilo ve stejné historické době zcela vedle sebe a muselo jedno druhé nalézt na planetě Zemi, aniž by dříve vyhladovělo, aniž bylo sežráno divokými zvířaty, která evoluční imaginace tak ráda zobrazuje vedle dávných lidí, a aniž by příliš zestárlo pro replikaci. A ještě dál, znamená to, že když máte vedle sebe jinou lidskou bytost, bude vás on či ona nutně přitahovat? Muž a žena se musejí rozhodnout, že se chtějí mít rádi, a musejí s tím něco udělat dřív než umřou. A ještě dále, matka i dítě museli přežít tu těžkou zkoušku narození dítěte v oněch údajně primitivních podmínkách. I když je už samo vynoření se lidské bytosti z ne-člověka dosti směšné vzhledem k zákonu biogeneze, tak jeho vlastní uskutečnění činí z evolučních spekulací víc než absurditu.

POPULAČNÍ STATISTIKY A EVOLUČNÍ MODEL

Nicméně aspoň z důvodů další argumentace popřejme ateistickým evolucionistům několik zázračných výkonů přírody – dvě živé bytosti s opačným sex-appealem, které disponují nutnou tělesnou výbavou pro reprodukci druhu, žijí ve stejné oblasti země, jsou chráněni proti nehostinnému prostředí, touží po sobě a jsou dostatečně mladí pro rozmnožování. I když poskytneme evolucionistovi tyto zcela nereálné, ale podstatné, předpoklady, stejně mu zůstanou statistické překážky. Zvažme nyní matematickou stránku tohoto argumentu.

Předpokládejme, že lidské páry napříč historií měly v průměru (2 x c) dětí (tj. c chlapců plus c dívek). Začneme-li se dvěma lidmi, bude populace po první generaci vypadat takto, Pn = 2+2 . c. Poté děti, které se budou brát mezi sebou, budou mít další (2 . c) dětí na jeden pár. Jak je to uvedeno v Scientific Studies in Special Creation (Lammerts, 1971), při pokračování tohoto procesu dojdeme k následující rovnici, kde n je počet generací zahrnutých v tomto výpočtu.

(1) Pn = 2+2.c+2.c2+2.c3+...+2.cn

Po vynásobení obou stran rovnice (1) c, odečtením výsledné rovnice od rovnice (1), seskupení a podělení obou stran (c - 1), nám vyjde tato výsledná rovnice:

(2) Pn = 2(cn+1 - 1)/(c – 1)

To dává celkovou populaci po n generacích, bez umírání. Za předpokladu, že každá osoba žije průměrně d generací, v konečné generaci (tj. v (n – d) generaci) můžeme počet zemřelých lidí stanovit podle této rovnice (3):

(3) Pn-d = 2(cn-d+1 - 1)/(c – 1)

A tak celkovou populaci po n generacích při zakalkulovaném umírání můžeme spočítat odečtením (n – d) generace od populace vypočítané z rovnice (2), což je ve výsledku toto:

(4) PnE = [2/(c – 1)](cn-d+1)(cd - 1)

Pokud každý pár má jen dvě děti (tj. c = 1), zůstává populace konstantní, a pokud má každý pár v průměru méně jak dvě děti (tj. c < 1), populace bude klesat (Lammerts, str. 198-205). [Viz též Morris a Morris, 1996 a Wysong, 1976, kde je více informací k derivacím výše uvedených rovnic]

Skutečné hodnoty konstant (c, d, a n) nejsou známy, protože velikost lidské populace nebyla s valnou jistotou známa až do několika málo stovek let před námi. Určitě docházelo k fluktuacím v různých dobách lidské historie, což pramení z úrovně technologií, délky života (zvláště uvážíme-li dlouhý život v generacích po Potopě a kratší život lidí před námi v těch dobách, kdy ještě nebyla rozvinuta medicína), a také z kolísavého počtu potomků. Nicméně tento přístup k věci umožňuje užitím dlouhodobých průměrů stanovit hrubé odhady toho, jak mohla populace během doby vypadat.

I za velmi konzervativních předpokladů, když uvážíme období hladu, nemocí, válek, přírodních katastrof apod., předpokládejme, že c = 1,2. Každý pár měl tedy během historie lidstva v průměru alespoň dvě děti, a častokrát se narodily tři nebo víc. Dále předpokládejme, že se každá osoba v průměru dožívala jedné a tří desetin generace (tj. d = 1,3). To by znamenalo, že každý člověk, než zemřel, viděl ne-li všechny, tak alespoň některé ze svých vnoučat. Ještě jednou třeba zdůraznit, že tento odhad je velmi skromný, zvláště když uvážíme, že metody účinné kontroly porodnosti jsou teprve moderními novinkami. A je to tak, že tyto konzervativní odhady berou zcela jistě v úvahu dlouhá období lidské historie, kdy lidé žili kratší životy a měli méně dětí. Uvažujme dále délku ´generace´ 38 let. To by znamenalo, že každý pár by měl všechny svoje děti ve věku 38 let. Všechna tato čísla mohou být po právu a snadno zvýšena, ale pokud by tomu tak bylo, pro evolucionisty by to bylo ještě katastrofálnější.

Pokud však použijeme i tyto velmi konzervativní odhady a lidské bytosti by na této planetě po dobu jednoho miliónu let plodily děti, pak by se vystřídalo 26.000 generací. Nyní, k roku 2011 („U.S.&World Population...,“), je na zemi 6,9x109 lidí. Jenže podle rovnice (4) by tu dnes na zemi mělo být přes 102000 lidí, pokud se skutečně začali rozmnožovat před jedním miliónem let. Což je číslo s jedničkou následovanou dvěma tisíci nulami. Abychom si to uměli představit, zvažme tuto analogii. Průměr dnes známého vesmíru je uvažován v hodnotě 28 miliard světelných let (Powell, 2006; Tully, 2000). To se rovná objemu více jak 1070 krychlových mil. Pokud bychom vytvořili model malinkatých lidí v podobě válce, který by byl asi jeden metr vysoký a 10 cm v průměru (úzká ramena), a nacpali je do tohoto vesmíru jako sardinky, vešlo by se do něj jen 1082 těchto lidiček (a nesměli by ztloustnout). Ten zbytek by zaplnil ještě 101918 dalších, stejně velkých vesmírů! A co je ještě horší, pokud by se zvýšilo c, d nebo n, a to by legitimně tak mohlo být, problém se ještě zvýší.

Mějme také na mysli, že tato čísla jsou založena na době jednoho miliónu let. Ale evolucionisté tvrdí, že lidé jsou na této zemi již od dvou do tří miliónů let. Aby to měli ještě trapnější, evoluční komunita si kope vlastní hrob ještě hlouběji, protože spekuluje, že vedle jejich Adama a Evy tu žilo ještě 10.000 dalších lidí (Hawks, et al., 2000). I kdyby těch dalších 10 tisíc zázraků proběhlo v tomto časovém rozsahu lidské historie, snadno si lze představit, oč by ještě populace vzrostla, kdyby těch původních párů, plodících děti, bylo 5.000, místo pouze jednoho páru. Kde tedy, při všech svatých, jsou všichni ti údajní lidé, kteří by tu museli být, kdyby byla evoluce pravdivou historií lidstva?

Evoluční spolek má zcela jistě potíže upravit čísla tak, aby jejich komický scénář byl přijatelný. Bezpochyby musejí vyrukovat s nějakým snesitelně přijatelným vysvětlením, aby ubránili svoji pozici. Pokud by byla evoluce pravdou, pak je nutné předpokládat, že tu byly časové úseky, kdy lidská populace zůstávala konstantní po dlouhá časová období, nebo poklesla až k bodu úplného vymření během některých úseků historie (cf. Weiss, 1984; Hawks, et al., 2000). Tyhle spekulace jsou však skokem do temnoty, bez dostatečných, ověřitelných důkazů. [Poznámka: Ostatně jsou takové spekulace i v rozporu se zásadami principů uniformitarianismu, které jsou podstatné pro evoluční datovací techniky. Pokud se Země nevyvíjela v konstantním, uniformním tempu, jak to vyžaduje makroevoluce, pak nemůžeme ani Zemi přisoudit ony vysoké věky, založené na uniformních předpokladech. Zdá se, že evoluční spolek by se chtěl najíst, ale koza by měla zůstat celá.] Historie nám neposkytuje žádná sčítání lidí před 200 lety. Předtím, dle odhadů odborníků na populační statistiku, byl průměrný přírůstek populace relativně konstantní a pohyboval se mezi 0,03-0,15% od roku 1750 n. l. až do 10.000 let př. n. l. (“Historical Estimates of World Population,” 2010) [Poznámka: Světové populace jsou odhadovány v tomto časovém období na základě domněnky, že teorie evoluce je pravdivá. Tímto časovým rozvrhem se však dostáváme před čas stvoření a autor toto odmítá.] Pravděpodobně díky průlomům v medicíně a pokroku techniky, roční přírůstek populace od té doby skočil až na okolo 2%. Je dobré si povšimnout, že i světská společnost uznává pravděpodobnost průměrného populačního růstu během lidské historie a svoje odhady vytváří podobným způsobem. Aby mohl evoluční spolek nějakým způsobem vůbec dál existovat, musí být k tomuto faktu v opozici. Jenže fakta, stejně jako zdravý rozum, nelze popřít. Pokud vzrůst obyvatelstva je standardem, jak to ukazuje realita, evoluce je nemožná. Důkaz, který přináší populační statistika, jednoduše evoluční model nepodporuje.

POPULAČNÍ STATISTIKA A MODEL STVOŘENÍ

A jak je tomu s modelem stvoření? Lze je podepřít důkazem z populační statistiky? Biblická výpověď tvrdí, že po Potopě došlo na zemi k novému populačnímu růstu, počínaje šesti lidmi (to jsou Sem, Cham, Jáfet a jejich manželky), nikoli tedy ze dvou lidí (nebo 10.000). Použijeme-li tedy výše uvedený postup, následující rovnice může být odvozena pro výpočet jakékoliv dané populace v jakémkoliv čase, počínaje nyní se šesti lidmi:

(5) PnB = [6/(c – 1)](cn-d+1)(cd - 1)

Za předpokladu na základě biblických genealogií, že Potopa začala zhruba před 4.300 roky (sr. Bass, 2003), za použití stejného c a d jako výše, stejně jako pro generaci 38 let, pak tedy uběhlo od velké Potopy Noemových dnů 113 generací. Na základě těchto čísel můžeme spočítat, jak velká populace by měla být dnes. Podle výpočtů, by tu zhruba dnes na zemi mělo žít sedm miliard lidí – 6,7x109. Toto je neuvěřitelně blízko současné populaci, jak ji uvádí Statistický úřad Spojených států – 6,9x109.

ZÁVĚR

Co nám ukazují důkazy? Je evoluční model přijatelným vysvětlením lidské existence? Důkaz z oblasti populační statistiky říká „určitě ne“. I když pro výpočet populace vezmeme jen velmi skromná čísla, je to právě biblický model, který drží krok s údaji o světové populaci. Důkazy podporují nízký věk země i lidstva. Člověk musí být hodně nečestný, aby prověřil takováto konkrétní data a jen tak lehce je odmítl. Nicméně právě tento postoj převládá v současné vědecké komunitě. Právě tihle lidé, kteří prohlašují, že to jsou oni, na rozdíl od věřících, kteří jako jediní prověřují fakta bez zaujatosti, a docházejí k závěrům, které jsou zaručeně odvozeny z důkazů – jenže je to právě naopak, oni jsou těmi lidmi, kteří se k důkazům obrátí zády, pokud se tyto důkazy nehodí do jejich úmyslů a agendy. Filozof David Hume jednou řekl, že žádný člověk se neobrací proti rozumnému závěru, dokud se rozumný závěr neobrací proti němu (citováno Warrenem, 1982, str. 4). Toto jistě zobrazuje mentalitu mnoha lidí ve vědecké komunitě. Proč si nezvolit život na základě rozumného závěru, který lze odvodit z faktů? Země je mladá. Evoluce není schopna vysvětlit lidskou existenci. Biblický model to dokáže...a ten ji také vysvětluje.

Doplnění k článku
(Pavel Kábrt)

Člověka a růst jeho početních stavů nelze srovnávat s jinými organizmy na této zemi. Člověk není loven žádným tvorem, je na konci potravního řetězce a dožívá se mezi ostatními tvory relativně vysokého průměrného věku; navíc je obdarován rozumem a schopností řešit mnohé situace tak, aby přežil; situace, které zvířata či rostliny řešit neumějí. Nelze proto srovnávat růst populace lidí třeba s hlodavci či jinými savci a ptát se, proč se i oni (podle těchto rovnic) nepřemnoží do vesmírných rozměrů. Bůh dal už v ráji člověku právo „panovat nad celým stvořením“ (Gen 1:28) a nastavil přirozené mantinely k omezení počtu ostatních organizmů, podobně, jako to dělá i člověk: některé organizmy chrání před vyhubením a cílevědomě rozmnožuje, stavy jiných omezuje.

Ať se to evolucionistům líbí či nelíbí, průměrná hustota lidské populace na této planetě přirozeně dlouhodobě vzrůstá; člověk zaplňuje nová a nová území, rozšiřuje svoje města či osady a zabírá stále více půdy pro svůj život, i přes četné války, epidemie, katastrofy, neplodnost či snahu omezit porodnost - a právě výpočty tohoto růstu jasně ukazují, že se toto lidské rozmnožování nemohlo dít na naší planetě po milióny let. Je kuriózní, že evolucionisté se posměšně ptají, jak chtěl Bůh podle Bible zabránit přelidnění země, zvláště když lidé neměli umírat. Když ale mají sami čelit stejnému faktu přelidnění, hned vyrukují s tím, že přelidnění nehrozí ani za milióny let, a že tyto rovnice nelze použít, přestože je demografové běžně používají. Je třeba mít na mysli, že matematika a statistika jsou už dlouho pro evolucionisty noční můrou, nejen u výpočtu růstu lidské populace; zde jsou další příklady, jak matematika popírá evoluční dějepravu:

http://kreacionismus.cz/content/stari-sveta-101-argumentu-pro-nizke-star....

Evolucionisté vedou proti matematice už od Darwina vysilující boj - výpočty růstu populace jsou jen jednou z mnoha bitev mezi evoluční teorií a vědou. Pro kreacionisty je matematika věrnou přítelkyní jejich pohledu na dějiny stvoření.

ODKAZY

Bass, Alden (2003), “Which Came First, the Pyramids or the Flood?” Reason & Revelation, 23[11]:97-103, November, http://www.apologeticspress.org/pub_rar/23_11/0311.pdf.
Bell, Graham (1982), The Masterpiece of Nature: The Evolution and Genetics of Sexuality (Berkeley, CA: University of California Press).
Corballis, Michael C. (2002), From Hand to Mouth: The Origins of Language (Princeton, NJ: Princeton University Press).
“The Emergence of Modern Humans” (2011), Dolan DNA Learning Center, http://www.geneticorigins.org/pv92/intro.html.
Hawks, John, Keith Hunley, Sang-Hee Lee, and Milford Wolpoff (2000), “Population Bottlenecks and Pleistocene Human Evolution,” Molecular Biology and Evolution, 17[1]:2-22.
“Historical Estimates of World Population” (2010), U.S. Census Bureau, http://www.census.gov/ipc/www/worldhis.html.
Johanson, Donald C. (2001), “Origins of Modern Humans: Multiregional or Out of Africa?” American Institute of Biological Sciences, http://www.actionbioscience.org/evolution/johanson.html.
Kitcher, Philip (1982), Abusing Science: The Case Against Creationism (Cambridge, MA: MIT Press).
Lammerts, Walter, ed. (1971), Scientific Studies in Special Creation (Philadelphia, PA: Presbyterian and Reformed).
Morris, Henry M. and John D. Morris (1996), The Creation Trilogy—Science & Creation (Green Forest, AR: Master Books).
Powell, Richard (2006), “The Size of the Universe,” An Atlas of the Universe, http://www.atlasoftheuniverse.com/universe.html.
Ridley, Mark (2001), The Cooperative Gene (New York: The Free Press).
Schecter, Julie (1984), “How Did Sex Come About?” Bioscience, December.
Thompson, Bert and Brad Harrub (2002), “The Origin of Gender and Sexual Reproduction [Part I],” Reason & Revelation, 22[10]:73-79, http://www.apologeticspress.org/pub_rar/22_10/0210.pdf.
Tully, Brent (2000), “How Big is the Universe?” NOVA Online, http://www.pbs.org/wgbh/nova/universe/howbig.html.
University of Utah (2005), “The Oldest Homo Sapiens: Fossils Push Human Emergence Back to 195,000 Years Ago,” Science Daily, http://www.sciencedaily.com/releases/2005/02/050223122209.htm.
“U.S. & World Population Clocks” (2011), U.S. Census Bureau, http://www.census.gov/main/www/popclock.html.
Walker, Matthew (2002), “What Does the Archaeology Record Tell Us About the Lifestyles of the Early Hominids?” New Archaeology, http://www.newarchaeology.com/articles/earlyhom.php.
Warren, Thomas B. (1982), Logic & the Bible (Ramer, TN: National Christian Press).
Weiss, K.M. (1984), “On the Number of Members of the Genus Homo Who Have Ever Lived, and Some Evolutionary Implications,” Human Biology, December, 56[4]:637-49.
Wysong, R.L. (1976), The Creation/Evolution Controversy (East Lansing, MI: Inquiry Press)
Apologetics Press
230 Landmark Drive
Montgomery, Alabama 36117
U.S.A.
Phone (334) 272-8558

http://www.apologeticspress.org

PřílohaVelikost
00604-8.11.2013-populacni_statistika_a_mlada_zeme.doc291.5 KB
Průměr: 2.3 (12 votes)
Štítky:

pro Vlasta

Přeji pěkný den,

Vaše: "Zeptám se i já Vás Death." - A proč napřed neodpovíte na to, na co se Vás ptala Smrt? Nesebral jste snad odvahu pohlédnout Pravdě do tváře, abyste pak nemusel Smrti odpovídat?
Nebo jste si odpověděl, ale v koutku své mysli víte, že za takovou odpověď se každý slušný člověk musí stydět a tak takovou odpověď nechcete zveřejnit?
Nebo jste si odpověděl, ale víte, že za takovou odpověď by Vás někteří jiní věřící odsoudili a Vy nechcete být vyobcován ze stáda?
Nebo se snad bojíte Vašeho "boha" vraždícího i děti, ve kterého věříte, aby se snad na Vás nerozlobil a Vy jste nedopadl stejně?

Nebo "jen" nevíte?

Smrt samozřejmě chápe, že odpovědět si na tuto otázku je pro každého - v tohoto "boha" - věřícího velmi těžké, ale právě proto se jich na to ptá.
Od toho se totiž odvíjí lidskost či nelidskost každého z nich.

Kdokoli to totiž schvaluje, je připraven - v podobné situaci - udělat přesně to samé.
Jakmile tedy "bůh" (či někdo "jeho" jménem) nařídí: "Staré i mladé, dívky, ženy i děti – všechny pobijte!" - tak i udělají: "A tak vyšli do města a pobíjeli."

Tak kde jste tedy Vy a Vaše odpověď? Opravdu nenajdete tu odvahu postavit se tváří v tvář pravdě o tom, kdo a čím vlastně jste?

Jste rozumně a samostatně a také slušně uvažující člověk a nebo jen "jeden ze stáda", který udělá VŠE to, co stádu nařídí jeho pastýř?

------------------------------------
Vaše: "Je toto přikázání dobré, anebo zlé?" (Lukáš 6:35 - poz. Smrti) - Smrt se, na rozdíl od Vás, odpovědět nebojí takže:
Je to jen fráze pro oklamání prostého člověka, a to od těch, kvůli kterým právě často trpěl a kterými byl okrádán a bit a tak aby se nestavěl na odpor a dál snášel utrpení, ponižování, okrádání a bití na tomto světě, bylo mu "jménem neexistujícího" slibováno "jakési krásné potom".

Jinými slovy:
"Teď bez odporu trp, nech se okrádat a bít a jen doufej (a běda ti jestli ne) v "nějaké lepší potom"."

"Až pro nás už budeš nepotřebný a zemřeš, bude jedno, že to "jakési krásné potom" je jen pustá lež. To už totiž nás a ani naše majetky nijak neohrozíš. My se teď máme báječně na tvůj úkor - neboť se nejen necháváš bít, ale i druhou tvář nastavuješ, necháváš si vzít nejenom plášť, ale i tu poslední košili a peníze, které po tobě chceme a které od tebe dostaneme, nikdy nechceš zpět a ještě nás za to uctíváš a miluješ - a to jen proto, že lidé jako my, dokázali prostřednictvím vymyšleného "boha" a "jeho slova" donutit lidi, jako jsi ty, k tomu, aby se nás, kteří hovoříme "jeho" jménem - báli a dělali jen to, co se nám - pro náš život v blahobytu - hodí.

To je velmi podobné tomu, jako když bylo potřeba udržet křesťanské otroky v klidu a bázni před svými pány a tak se v bibli praví:
Efeským 6:5
"Služebníci, poslouchejte své pozemské pány s posvátnou úctou, s upřímným srdcem, jako Krista."
Význam:
Kdo by se odvážil vystupovat proti "kristu" a těm, kdož takto - "slovem božím" mu byly dány naroveň?
Jinými slovy:
"Prostě jen otročte a držte hubu, protože jinak se protivíte "kristu"."

A nebo, když si takto ospravedlňovali znásilňování:
Deuteronomium 21
"Spatříš-li mezi zajatými krásnou ženu a zatoužíš po ní, smíš si ji vzít za ženu. Pokud se ti však znelíbí, propustíš ji na svobodu."
Jinými slovy:
"Klidně znásilni a pak - až se nabažíš a nebo seženeš další - vyhoď.

"Morálním" aspektem je pak asi to, že muž takovou ženu mohl klidně znásilnit - ale jen, když to v bibli dovolil "bůh".(IRONIE)
---------------------------------
To VŠE je podle Vás to opravdové "boží slovo", ta opravdová "boží láska" a "boží morálka"?

Myslíte, že když tímto tohle VŠECHNO schválil "bůh" - neboť Vy přeci věříte, že bible je "pravé boží slovo" - tak je to správné a že je to DOBRÉ?

Smrt chápe, že se snažíte si z Vaší věrouky vybrat jen to, co se Vám líbí (a ani u toho - jak je vidět - nerozumíte správnému významu), ale tím ani to ostatní - na co se bojíte si odpovědět a nebo to, co nechcete raději ani slyšet - z Vaší věrouky nezmizí.

No, a někteří Vaši souvěrci využívají právě těchto aspektů víry, aby si ospravedlnili své špatné jednání. A ti žádnými Vašimi "rozpaky" netrpí.

Když "bůh" říká: "smíš" - tak si poslouží, když říká: "vyžeň" - vyženou, když říká: "zbav se" - tak se zbaví a když říká: "bez milosti a slitování zabij" - tak pokud můžou a je jim to ku prospěchu - zabijí.

Vždyť je to přeci "boží vůle" (jak Vy věříte), která je jasně v bibli napsaná a "bůh" se přeci - jak Vy věříte - musí bezpodmínečně poslouchat.

A pokud se něčeho takového někteří z nich přesto nedopustí, tak jen proto, že jim to (někde) zakazují sekulární zákony a oni se bojí světského trestu.

Jak je v celém světě vidět - tak tam, kde neomezeně vládne náboženství (jakékoli) - jest pro většinu lidí dostupná jen bída, zmar, zoufalství a smrt.

A to Vám Smrt může z vlastních zkušeností potvrdit.

Vaše: "neměl by ani pro Vás problém říci, zdali Ten, kdo to řekl, považoval Boží přikázání za dobré, nebo za zlé." - Jenže, "ten", o kterém si Vy myslíte, že to řekl, to nikdy neřekl, neboť nikdy neexistoval.

DEATH333

Obrázek uživatele Šriber

Death

Pokud byste to však chtěl mermomocí převádět na "barevnost", tak si do prvního pojmu můžete zahrnout velice široké spektrum barev (třeba od bílé do světle modré) a do druhého pojmu pak zbývající spektrum barev (třeba od modré do černé).

Šedá nestačí?

A mezitím zbývá ještě opravdu pestrá barevná škála dalších a dalších možností, které však budete moci specifikovat pouze na konkrétní případ, a to ještě na základě dalších nezbytných kritérií.

Takže chápu-li to správně, existují kritéria, která daný čin dělají dobrým a kritéria, která ho činí zlým. Podle jejich vzájemného poměru dostává daný čin svou "barvu". Tak?

Myslíte, že je tady lze dopodrobna rozebrat všechny a nebo Vám tato jednoduchá ukázka - toho jak definice sama nestačí, ale je potřeba vzájemné korelace s konkrétní událostí - stačí?

Stačí to. V principu se to podobá tomu, čím se řídím já, s tím rozdílem, že moje kritéria a hodnoty jsou rozdílné...

Myslíte, že když třeba rozdáte všechen svůj majetek potřebným a Vaším jediným motivem k tomu je jen sobecké přání, abyste se dostal do ráje, tak to není dobré?

Ne. Ptám se, zda je motiv irelevantní. Jinými slovy pokud udělám něco prospěšného, záleží na tom, proč jsem to udělal?

Ale možná, že jste tím myslel něco jiného - nastiňte.

Pomáhám ostatním, protože je to výhodná investice. Oni na oplátku pomůžou mně, když to budu potřebovat, a snižuji tím hrozbu...

A jeho motiv? Myslíte, že je důležitý a nebo, že je důležité to, co celý život dělal?

Podle mě je motiv irelevantní. Ptal jsem se, jak je to podle vás...

A myslíte, že byl ten člověk dobrý a nebo špatný?

Ne...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

SMRT

Přirozeně to musí být něco jiného, než "bůh", protože ten neexistuje.

No tak vidíte! Tak se přestaňte neustále nervově hroutit nad znásilňováním, vražděním a podobně. - Je zcela jasné, že když není Bůh, tak to musí být evoluční proces v plném proudu a vaše spílání Bohu za tyto přírodní jevy, jen váš jakýsi rituál, pomáhající vám se psychicky vyrovnat s tvrdou realitou....

Avšak, nemáte-li Boha, zbudou vám už jen kruté evoluční síly přírody. Tak se s nimi smiřte a přestaňte fňukat!

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Zeptám se i já Vás Death.

Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.

Je toto přikázání dobré, anebo zlé? V.S.

Bibli znáte dobře, neměl by ani pro Vás problém říci, zdali Ten, kdo to řekl, považoval Boží přikázání za dobré, nebo za zlé.

pro Vlasta

Přeji pěkný den,

Vaše: "Ano Death. Zlo a dobro existuje." - To Smrt samozřejmě VÍ. Nicméně díky za potvrzení, byť i něčeho tak samozřejmého.

Vaše: "Stejně tak, jako existuje i Bůh sám, který dokáže zlo a dobro nejen oddělit, ale i pojmenovat." - Halóóóóó! Halóóóóó! Halóóóóó!!! A zase NIC - mlčí - NIC neodděluje a ani NIC nepojmenovává. Ostatně tak jako vždy a to po celou lidskou existenci.

No jo, nesmysl holt zůstane nesmyslem.

To jen někteří lidé - v "jeho" smyšleném jméně - přepsali základní lidské hodnoty tak, jak se jim hodilo a tedy tak, že ZLÉ je prý DOBRÉ a naopak.

A teď zkuste pro změnu něco pojmenovat Vy:
------------------------
Ezechiel 9:4-10
"Projdi to město, projdi Jeruzalém,“ řekl mu Hospodin, „a označ znamením na čele ty, kteří sténají a naříkají nad všemi ohavnostmi, které se ve městě páchají.“
Potom jsem ho slyšel říci těm ostatním: „Projděte městem za ním a bijte! Nemějte slitování, nešetřete je.
Staré i mladé, dívky, ženy i děti – všechny pobijte! K žádnému z těch, kdo nesou ono znamení, se ale nepřibližujte. Začněte od mé svatyně.“ Začali tedy od stařešinů před chrámem.
„Poskvrňte chrám!“ řekl jim. „Naplňte nádvoří mrtvolami. Jděte!“ A tak vyšli do města a pobíjeli."

Deuteronomium 20:16-17
Z měst patřících národům, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, však nenech nikoho naživu. Chetejce, Emorejce, Kananejce, Perizejce, Hivejce a Jebusejce totiž musíš vyhladit jako proklaté, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. (poznámka Smrti - cca 14 milionů lidí).
------------------------

Co je to podle Vás? Páchá zde snad ten Váš "bůh" DOBRO?

No, a teď je Smrt zvědavá, zda seberete odvahu říci si pravdu.

Pak nemají být někteří lidé - kteří tomu bezmezně věří, berou to jako "morální a správné", protože je to pro ně "slovo boží", kterému věří a které považují za jediné správné a podle toho se pak tedy ve shodě se svým "bohem" i chovají - tací, jací jsou a nemají se dít stále dokola i stále stejné hrůzy.

DEATH333

pro Hrabě Monte Cristo 2011

Vaše: "To není odpověď!" - Máte pravdu. Bylo to jen pravdivé konstatování.

Vaše: "Ptám se tedy znovu. Kdo a podle čeho se určuje význam vámi tolik preferovaného dobra?" - Vy neumíte pořádně číst? Smrt již odpověděla. To, že je to velmi složité a že to zde nejde prezentovat, jste tedy nepochopil. OK. Vždyť Smrt psala, že je to složité. Takže pro Vás pak samozřejmě i neřešitelné.

A na to jestli to určuje Smrt jste odpověď dostal, a to je i odpověď na Vaší opakovanou otázku. Uvádět další pak není možné. Většina z nich už pár tisíc let nežije a ti další se samozřejmě postupně, jak nejstarší ze společenstva umírají, obměňují.

A jak jsou tací lidé vybíráni? Velmi pečlivě.

Vám doposud nikdo, a to ani přes tak "vynikající" prezentaci lidské hlouposti, kterou tu předvádíte - nezavolal? No, tak to je opravdu divné!

To byl samozřejmě vtip.

Ano, z Vašeho pohledu asi nepovedený, ale Smrt taková představa, že by snad někdy, někdo opravdu zavolal člověku Vašeho typu, dost pobavila.

Soubor pravidel - chcete-li KODEX ČLOVĚKA je samozřejmě také neustále obměňován. Vývoj prostě nikdy nekončí. Může se někdy pozastavit nebo přerušit (což se už v minulosti i stalo), ale stejně neskončí.

Vaše: "Jakého Boha? Vždyť víte, že Bůh není." - Smrt to samozřejmě VÍ. Ale co Vy?
Vyjadřil jste se tak, že za vše může evoluce a že papouškování o tom, že - Váš "bůh", ve kterého tak fanaticky věříte, má být všemocným vládcem nad lidskými životy a konáním a tak podobně - nemusí být vůbec pravda a tak se Smrt znovu ptá:

Skutečně takto smýšlíte a připouštíte evoluci a nemohoucnost Vašeho "boha", ve kterého přitom tak fanaticky věříte?

Nebo jste i nadále smířen s tím, že ten Váš "bůh", ve kterého tak fanaticky věříte a kterého vzýváte, je - dle údajů uváděných v bibli - masovým genocidním vrahem, který navíc dopouští i všechno to špatné, co se lidem děje, neboť nic se přece neděje (opět podle bible) bez jeho vůle?

A nemusíte zase psát o tom, co Smrt VÍ (protože to Smrt VÍ), abyste se vyhnul odpovědím na položené otázky.

Máte snad strach pravdivě si na ně odpovědět?

Asi ano, protože připustit si, že to co vzýváte a čemu se klaníte je ZLO - vždyť kdo DOBRÝ by vraždil malé děti jen proto, že jejich rodiče jinak smýšlejí nebo, že ty rodiče prý něco spáchali (jak je psáno v bibli) - pro Vás musí být nerozlousknutelným ořechem.

Budete-li s "jeho" konáním souhlasit - jste stejný. Nebudete-li s "jeho" konáním souhlasit - jste ještě v "něj" věřící?

Víte, že ani Hitler původně nenechal zabíjet židovské děti ačkoli s odstraněním jejich rodičů nedělal žádné štráchy a bylo to dokonce (do určitého věku) zakázáno?

Jenže, stejně tak jako okopíroval od křesťanů označování Židů žlutými hvězdami a jejich umísťování do ghett a i jejich vyvražďování, tak nakonec okopíroval i to totální vyhlazení jinak smýšlejících a odlišných, kteří se měli provinit jen tím, že byli jiní, a to včetně těch nemluvňat.

A ani tak jich nezavraždil ani polovinu z toho, co jich nařídil a nechal zavraždit (dle bible) ten Váš "bůh", ve kterého tak fanaticky věříte.

Vaše: "Není li Bůh, pak to co vidíte, nemůže být přirozeně nic jiného, než evoluční proces, díky kterému jste také na světě...." - Přirozeně to musí být něco jiného, než "bůh", protože ten neexistuje.

Ano PŘIROZENĚ - to je moc pěkný pojem. Zažil jste, že Vás matka přivinula k prsu a dala Vám najíst? A viděl jste někdy to samé v přírodě i u jiných živočichů? Ano - jak PŘIROZENÉ.

A tak zatímco Vy si raději fantazírujete o člověku z "prachu, hlíny či kusu žebra", tak Smrt VÍ, že přirozené je to při rození. Vaše matka by Vám to mohla jistě potvrdit.

DEATH333

pro Šriber

Přeji pěkný den,

Vaše: "Já se neptal jen kvůli sobě, ale obecně. Já svět vidím v mnoha v barvách, proto mě zajímá, jak se vám podařilo ho rozdělit jen na dvě..." - Ale to jste špatně pochopil. A nebo to Smrt nenapsala dobře. Nejde přeci o žádné "dvě barvy". Pravda - jsou to sice jen dva pojmy, ale rozhodně ne jen "dvě barvy".
Pokud byste to však chtěl mermomocí převádět na "barevnost", tak si do prvního pojmu můžete zahrnout velice široké spektrum barev (třeba od bílé do světle modré) a do druhého pojmu pak zbývající spektrum barev (třeba od modré do černé).

Důležitý je pak samozřejmě předěl mezi těmito barevnými spektry.

Smrt zkusí - i když velice nerada - použít určitou ukázku. Nerada proto, že taková ukázka samozřejmě nemůže ani zdaleka postihnout všechny aspekty případu a je pak snadno napadnutelná, ale na druhou stranu - Vám to snad pomůže v lepším pochopení "barevnosti", kterou má Smrt na mysli.

Protože se nyní nemá Smrt čas dohadovat o významu a překladech slov jako je zabít či zavraždit a jejich různé konotace, našla souhrn českých slov, které snad významově vystihují totéž a které nebude třeba nikomu složitě vysvětlovat:
Připravit jiného člověka o život.

Barevné spektrum bude Smrt používat dle určitých - v lidské mysli - poměrně zaužívaných hodnotách. Bílá = maximální dobro a černá = maximální zlo. Je to jen ukázka a tak to snad bude stačit, a to přesto, že ať už Vy či Smrt a nebo i kdokoli jiný může mít různou "barevnost" a černá pro někoho může být úplně něco jiného, než zde Smrt uvádí.

Takže, např.:
Připravit někoho o život - úmyslně - může být klidně od
černé až po bílou, neboť je jasné, že uděláte-li to ze zavrženíhodných pohnutek (na specifikaci všech tu fakt není místo) a nebo uděláte-li to, protože tak někomu třeba zachráníte život, je to prostě velmi podstatný rozdíl.

A mezitím zbývá ještě opravdu pestrá barevná škála dalších a dalších možností, které však budete moci specifikovat pouze na konkrétní případ, a to ještě na základě dalších nezbytných kritérií.
Třeba, když takto zachráníte život útočníkovi a zabijete toho, kdo se mu jen bránil, tak s bílou samozřejmě nepočítejte. Shock

A těch možností, které se jen v tomto jediném činu mohou projevit, jsou minimálně desítky a stejně tak i "barev", které za to můžete dostat a kdy skončíte na té nebo oné straně.
Myslíte, že je tady lze dopodrobna rozebrat všechny a nebo Vám tato jednoduchá ukázka - toho jak definice sama nestačí, ale je potřeba vzájemné korelace s konkrétní událostí - stačí?

A stejné je to i u: Připravit někoho o život - neúmyslně.

Příklad?
Tak třeba: Jedete autem a přejedete člověka.
Barevné varianty?
Jste opilý - fialová.
Nejste opilý, ale nevěnujete se dostatečně řízení - hnědá.
Nejste opilý, ale Vaše auto má technickou poruchu - světle žlutá - zde se pak barevnost může samozřejmě rozšiřovat s dalšími zjištěními (nemůžete za poruchu, můžete za poruchu apod.) a můžete se tak klidně dostat až k modré a na druhou stranu.
Ten člověk Vám pod auto skočil, protože chtěl spáchat sebevraždu - bílá.

A tak bychom mohli opět pokračovat s desítkami variant.

Je to (stanovování "barevnosti") sice velice složité, ale Smrt pak alespoň VÍ, že když už rozhodne, tak to není jen na základě nějakého "jediného slova", které prostě nemůže nikdy postihnout komplexnost lidského života a v něm nastalých situací.

Jedním "slovem" se řídí jen ohlupované masy, a to zcela v souladu s chováním stáda či smečky.

Vaše: "Motiv je tedy irelevantní?" - Myslíte, že když třeba rozdáte všechen svůj majetek potřebným a Vaším jediným motivem k tomu je jen sobecké přání, abyste se dostal do ráje, tak to není dobré? Ale ne. Je to samozřejmě bláznivé, ale rozhodně na tom není nic špatného.
Stejně tak, jako když to uděláte a necítite přitom nic.
A stejně tak jako, když to uděláte proto, že ty potřebné nemáte vlastně vůbec rád. Pokud byste to ale opravdu udělal, tak je zřejmé, že se v sobě moc nevyznáte a že si nejspíše takový pocit jen nalháváte.

Ale možná, že jste tím myslel něco jiného - nastiňte.

I když, i z praxe Smrti jsou samozřejmě případy, které jsou o dost závažnější a kdy je stanovení "barevnosti" člověka velmi, velmi složité. A protože je v tom i aspekt Vašeho motivu, tak ho Smrt uvede.

Před desítkami let byl pro své pocity, myšlenky a představy na vlastní žádost internován jeden člověk (tehdy byl ještě docela mladý chlapec), protože jeho pocity, myšlenky a představy o "lásce k velmi malým dětem" (které však nikdy neuvedl do praxe) byly tak strašné, že se to - a to ani po tolika letech - s klidnou myslí vypsat nedá.
Ani jeho rodiče nevěřili, že by něco takového bylo možné a s jeho internací nechtěli souhlasit, ale on je nakonec přesvědčil, že jeho internace je jediná správná věc.

Ten člověk byl však i velice chytrý a i přes svou internaci a mnoho lékařských pokusů a zákroků, které na něm a mu byly provedeny, dokázal (s nezbytnou logistickou pomocí své rodiny) velmi významně prosperovat v oboru, který byl v té době na obrovském vzestupu.
A i přesto, že podstoupil snad všechny možné léčebné zákroky (od kastrace až po chirurgický zásah do mozku) a kdy si mnozí lékaři mysleli, že už není nebezpečný a může být propuštěn, tak on trval (až do konce svého života) na tom, že zůstane internován, protože - podle něho - věděl, že se tito lékaři mýlí.

No, a tento člověk - poté, co dokázal vydělat obrovské jmění a neustále ho rozmnožoval - celý svůj zbytek života podporoval neuvěřitelné množství všech možných charit, které se věnovaly dětem.

A jeho motiv? Myslíte, že je důležitý a nebo, že je důležité to, co celý život dělal?

A myslíte, že byl ten člověk dobrý a nebo špatný?

Vaše: "Však to taky o sobě neříkám." - Smrt nepsala, že by ano.

DEATH333

Ano Death. Zlo a dobro existuje

V.S.

Stejně tak, jako existuje i Bůh sám, který dokáže zlo a dobro nejen oddělit, ale i pojmenovat.

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

SMRT

- To, že to nevíte je smutné. Sice u Vás nijak překvapivé, ale přesto smutné.

To není odpověď! Ptám se tedy znovu. Kdo a podle čeho se určuje význam vámi tolik preferovaného dobra ?

- Copak? Došly Vám nápady jak omluvit děsivé činy Vašeho "boha", ve kterého Vy tak věříte? Opouštíte snad smyšlenku "jeho absolutní všemohoucnosti, jeho absolutně svrchované vůle"

Jakého Boha? Vždyť víte, že Bůh není. Tak co tu brečíte nad znásilňováním a vražděním ? Není li Bůh, pak to co vidíte, nemůže být přirozeně nic jiného, než evoluční proces, díky kterému jste také na světě.... Wink

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Obrázek uživatele Šriber

Death

Navíc to, že byste to pochopil, ve Vašem případě neznamená, že byste to byl schopen správně použít

Nemám v úmyslu to použít...

A ano - i to souvisí s tím, jaký jste.

Právě proto se ptám...

Smrt předpokládá, že to jaký jste, ve Vás vyvolává určitý pocit vydělení se ze společnosti (a v mnoha ohledech asi i oprávněný) - nicméně o tom, že v otázce dobra či zla se tam či onam vejdete, nepochybujte

Já se neptal jen kvůli sobě, ale obecně. Já svět vidím v mnoha v barvách, proto mě zajímá, jak se vám podařilo ho rozdělit jen na dvě...

Ono totiž nezáleží na tom, jak smýšlíte či o čem smýšlíte nebo, že o ničem nesmýšlíte a nebo na tom, co cítíte a nebo, že necítíte nic, ale jen na tom jak konáte a jak se toto Vaše konání dotýká ostatních

Motiv je tedy irelevantní?

To, zda jste tedy dobrý či zlý, tak nikdy (aby to mohlo být skutečně pravdu vypovídající) nemůžete říci sám o sobě, protože se to nikdy nedotýká jen Vás

Však to taky o sobě neříkám. Neříkám to ani o nikom jiném. Moje chápání světa se bez pojmů "dobro" a "zlo" obejde...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Customize This