Plavba, která otřásla světem

Plavba, která otřásla světem_CMI.jpg

“Jeden z nejlepších dokumentů, který byl kdy vytvořen”

- Dr. Ted Baehr, Movieguide

Roku 1831 se nalodil mladý amatérský vědec, Charles Darwin, na HMS Beagle, aby se zúčastnil impozantní pětileté objevné plavby. Jeho pozorování a pozdější úvahy vyústily v knihu, která hluboce zasáhla celý svět.

Rok 2009 je ve znamení 200. výročí Darwinova narození a 150. výročí vydání jeho knihy „O Původu Druhů“. Plavba, která otřásla světem (The Voyage that Shook the World) opakuje Darwinovu cestu a zkoumá místa a objevy, které byly klíčové pro formulaci evoluční teorie.

Plavba, která otřásla světem_plachetnice Beagle.jpg

Natáčena v Jižní Americe, ve Velké Británii, Severní Americe, Austrálii a Evropě, představuje Plavba dramatické rekonstrukce a ohromující přírodní scenérie protkané rozhovory s vědci, kteří se s námi dělí o svá zjištění ohledně Darwina a jeho sporu.

Fascinující a příležitost k zamyšlení a získání nového pohledu na

Plavbu, která otřásla světem.

DVD je možno zakoupit za cenu 290 Kč + poštovné, když si o ně napíšete na emailovou adresu:
spaseni@spaseni.info

Rozšiřuje církev
Úhelný kámen
7. května 293/7
149 00 Praha 4
web: www.spaseni.info

Omlouváme se, ale videoukázka zde níže (na rozdíl od celého DVD) je bez českých titulků, jen v angličtině.

Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

Mě jde spíš o rámec, míru

Nechápu jaký smysl zde má kopírování mého příspěvku ( + vložení reklamy ) ???

Mě jde spíš o rámec, míru

Mě jde spíš o rámec, míru vkusu microsoft certifications a ohled na ty lidi - stejně jako respektujeme právo na intimitu ( skrývat nahotu ), tak si myslím, že cisco exam questions takové záběry ji porušují. Navíc kdo chce pochopit všechny ty hrůzy, tak mu stačí se podívat na nějaký dokument, který tu situaci hodnotí ze širšího spektra. Mě to přijde taková laciná senzace - něco jako bukvár - ukazovat rozbité lidí v hrozných polohách, to je porušení jejich práva na intimitu, byť jsou mrtví.Trošku se to bije s tím co jsem napsal v první větě - asi fakt jde o míru a hranice vkusu. Víš ne každý to ale vnímá jako ty = nemůžeš svůj velmi liberární názor zobecňovat na pohled většiny. Myslím, že nejde o to zakrývat smrt, ale někdy mi to přijde jako samoúčelná senzace a to je špatně - jak sám píšeš - mělo by to mít rámec :
650-575 exam

Kniha, která OTŘÁSLA světem

Kniha, která otřásla světem
Kniha: O vzniku druhů. „Kromě Bible,“ řekl antropolog Ashley Montagu, „nemělo žádné dílo tak velký vliv.“
Autor: Charles Darwin, který byl svého času nazýván „nejnebezpečnějším člověkem v Anglii“.
Téma: evoluční teorie. Slova a slovní spojení jako „přírodní výběr“, „přežití nejsilnějšího“ a „evoluce“ jsou dnes vžité. Ovlivnila však tato teorie i něco jiného než váš jazyk?
KDYŽ Charles Darwin vydal v roce 1859 knihu O vzniku druhů, rozpoutala se ve vědeckých a církevních kruzích bouřlivá diskuse. Pronikla dokonce i do ekonomické a sociální sféry. A diskutuje se dodnes, tedy asi 136 let od vydání knihy.
C. W. Grimes v knize A Story Outline of Evolution (Jak vznikala evoluce) ohledně Darwinovy knihy O vzniku druhů napsal: „Žádná z knih, které kdy byly vytištěny, nevzbudila mezi přemýšlivými lidmi tolik sporů. Žádné téma v lidských dějinách do té míry neútočilo na tradiční vyznání, nebylo tak revoluční pro svět přírody a neutvářelo a netříbilo lidské myšlení do té míry jako právě téma evoluce.“
Po pravdě řečeno, původcem teorie evoluce nebyl Darwin; tato koncepce má původ ve starověkém Řecku. Také v osmnáctém století existovalo několik Darwinových předchůdců, kteří vytvořili předpoklady pro všeobecné přijetí knihy O vzniku druhů.
Darwinova kniha se však stala základem pro moderní evoluční názory. Otřásla světem, ano, šokovala svět, protože evoluční teorie vyvolala více než jen revoluci v biologii. Zasáhla jako bouře samotné základy společnosti — náboženství, vědu, politiku, ekonomiku, společenský život, dějiny a výhled do budoucnosti.
Jak tato teorie ovlivnila v průběhu více než sta let svět? Jak ovlivnila váš život? Prostě, jaké dědictví zde zanechala?

Vliv evoluční teorie
ZAČÁTKEM devatenáctého století byl mezi vědou a náboženstvím docela přátelský vztah. Pouhé dva roky před vydáním knihy O původu druhů napsal biolog a profesor na Harvardově univerzitě Louis Agassiz, že v živé přírodě se projevuje „promyšlenost, moudrost a velkolepost“ a že hlavním účelem přírodopisu je analyzovat „myšlení Stvořitele vesmíru“.
Názor, který měl Agassiz, nebyl vzácností. Mnozí lidé byli přesvědčeni, že věda a náboženství jsou spolu v souladu. Vědecké objevy byly často chápány jako důkaz existence velkého Stvořitele. Mezi náboženstvím a vědou však začala vznikat nenápadná trhlina.
Začíná vzrůstat skepticismus
Kniha Charlese Lyella Principles of Geology (Základy geologie), jejíž první díl vyšel v roce 1830, zpochybnila biblickou zprávu o stvoření. Lyell tvrdil, že není možné, aby stvoření proběhlo v šesti doslovných dnech. Fyzik Fred Hoyle napsal: „Do značné míry jsou právě Lyellovy knihy zodpovědny za všeobecné přesvědčení, že přinejmenším v některých ohledech se Bible může mýlit, což byla dříve nepředstavitelná myšlenka.“
Tím byl položen základ pro skepticismus. V mysli mnoha lidí již nemohla být věda v souladu s Biblí. Lidé stáli před volbou, a mnozí si zvolili vědu. „Lyellovy knihy zpochybnily první kapitoly Starého zákona,“ napsal Fred Hoyle, „a Darwinova kniha v tom pokračovala.“
Pro lidi, kteří nechtěli přijmout Bibli jako Boží slovo, se kniha O vzniku druhů objevila v pravou chvíli. Mezi člověkem a vědou se již vytvořil milostný vztah. Veřejnost okouzlená vědou byla vábena vědeckými sliby a úspěchy. Podobně jako galantní nápadník, věda lidi zahrnula dary v podobě nových vymožeností — teleskopem, mikroskopem, parní lokomotivou a později elektřinou, telefonem a autmobily. Technika již podnítila průmyslovou revoluci, která obyčejným lidem poskytovala nebývalé materiální výhody.
Na náboženství se naopak pohlíželo jako na překážku pokroku. Někteří lidé měli pocit, že náboženství udržovalo lidi v netečnosti a v neschopnosti sledovat rychlé pokroky vědy. Ateisté začali průrazně a směle hlásat své názory. Skutečně, jak napsal Richard Dawkins, „Darwin člověku umožnil, aby byl intelektuálně uspokojeným ateistou“. Věda se pro lidstvo stala novou nadějí na záchranu.
Náboženští představitelé se nejdříve stavěli proti evoluční teorii. Během několika desetiletí však duchovenstvo jako celek ustoupilo populárnímu názoru a přijalo určitou směs evoluce a stvoření. V roce 1938 titulky v novinách New York Times uvedly: „Anglikánská církev oznámila, že podporuje evoluční představu o stvoření.“ Ve zprávě komise vedené yorským arcibiskupem se uvádělo: „Na základě dvou vyprávění o stvoření, jak je uvádí Genesis I. a II., nelze vznést proti evoluční teorii žádné námitky, protože vzdělaní křesťané se většinou shodují na tom, že tato vyprávění jsou mytologického původu a jejich hodnota je spíše symbolická než historická.“ Komise arcibiskupů udělala závěr: „Můžete si myslet, co chcete, a přitom zůstat křesťanem.“
Takové pokusy sloučit učení Bible s evolucí u mnoha lidí pouze zmenšily důvěryhodnost Bible. Následkem toho se rozšířil skeptický postoj k Bibli, který stále přetrvává — a to dokonce i mezi některými náboženskými představiteli. Příznačné jsou výroky jednoho biskupa episkopální církve v Kanadě, který prohlásil, že Bible byla napsána v nevědecké době, a proto zrcadlí předsudky a nevědomost. Ohledně Ježíšova narození a vzkříšení řekl, že Bible obsahuje „historické chyby“ a „křiklavé zveličování“.
A tak mnozí lidé, včetně členů duchovenstva, rychle Bibli zpochybnili. Kam však takový skepticismus vedl? Jakou naději místo toho nabídl? Když slábla důvěra v Bibli, obraceli se někteří lidé k filozofii a politice.
Vliv na filozofii a politiku
Kniha O vzniku druhů nabízí nový pohled na lidské chování. Proč jeden národ zvítězil nad druhým? Proč jedna rasa ovládla druhou? Kniha O vzniku druhů zdůraznila přírodní výběr a přežití nejsilnějšího a poskytla tak vysvětlení, které nadchlo přední filozofy 19. století.
Friedrich Nietzsche (1844–1900) a Karel Marx (1818–1883) byli filozofové, kteří měli hluboký vliv na politiku. Oba byli evolucí nadšeni. „Darwinova kniha je důležitá,“ řekl Marx, „a slouží mi jako vědecký základ pro třídní boj v dějinách; základ, který vychází z přírody.“ Historik Will Durant nazval Nietzscheho „Darwinovým dítětem“. Kniha Philosophy—An Outline-History (Filozofie — Přehledné dějiny) shrnuje jeden z Nietzscheho názorů takto: „Pro budoucí společnost se nejlépe hodí lidé silní, odvážní, suverénní a hrdí.“
Darwin věřil — a napsal to v jednom dopise svému příteli —, že v budoucnosti „bude bezpočet nižších ras všude na světě vyhlazen civilizovanějšími rasami“. Jako příklad použil vítězství Evropy nad ostatními kontinenty a přičítal ho „boji o přežití“.
Lidé, kteří byli u moci, tyto výroky okamžitě využili ve svůj prospěch. H. G. Wells v knize The Outline of History napsal: „Na konci devatenáctého století byly panující národy přesvědčeny, že existují díky ‚boji o přežití‘, ve kterém ti silní a vychytralí vítězí nad slabými a důvěřivými. A dále věřili, že lidé musí být silní, energičtí, bezcitní, ‚praktičtí‘ a sobečtí.“
„Přežití nejsilnějšího“ tak dostalo filozofický, sociální a politický význam, často dovedený do obludných rozměrů. „Pro některé lidi se válka stala ‚biologickou nutností‘,“ říká kniha Milestones of History (Historické milníky). A tato kniha uvádí, že v dalším století „Darwinovy myšlenky tvořily nedílnou součást Hitlerovy doktríny o rasové nadřazenosti“.
Samozřejmě, že se ani Darwin, ani Marx nebo Nietzsche nedožili toho, jak byly jejich myšlenky použity — a zneužity. Jistě očekávali, že boj o přežití zlepší život člověka. V knize O původu druhů Darwin napsal, že „všechny tělesné a duševní vlohy budou směřovat k pokroku směrem k dokonalosti“. Pierre Teilhard de Chardin, kněz a biolog dvacátého století, který s tím souhlasil, vytvořil teorii, že nakonec dojde k ‚určité evoluci myšlení celé lidské rasy; všichni budou harmonicky spolupracovat na dosažení stejného cíle‘.
Degradace, nikoli zlepšení
Vidíte takové zlepšení? Kniha Clinging to a Myth (Lpíme na mýtu) komentuje optimismus De Chardina: „De Chardin musel být značně zapomnětlivý, pokud jde o dějiny lidského krveprolévání a rasistických režimů, jako je apartheid v Jižní Africe. Mluví jako člověk, který nežije v tomto světě.“ Lidstvo v tomto století místo pokroku k jednotě zažilo rasovou a národnostní nejednotnost v nebývalém rozsahu.
Naděje, kterou nabízela kniha O vzniku druhů, totiž že člověk bude směřovat k dokonalosti, nebo alespoň ke zdokonalení, zůstala naprosto nesplněna. A s postupujícím časem tato naděje stále více slábne. Protože byla evoluce všeobecně přijata, snížila se lidská rodina příliš často k barbarství. Uvažujte: ve válkách, které se vedly v tomto století, bylo zabito více než sto milionů lidí, z toho padesát milionů jen ve 2. světové válce. Uvažujte také o etnických masakrech na takových místech, jako je Rwanda a bývalá Jugoslávie.
Znamená to, že v minulých stoletích nebyly žádné války a žádná brutalita? Ne, určitě byly. Ale přijetí evoluční teorie — postoje, že je třeba brutálního boje, aby člověk přežil, této myšlenky o přežití nejsilnějšího — nesloužilo ke zlepšení života člověka. A tak ačkoliv evoluci nelze vinit ze všech lidských těžkostí, přesto přispěla k tomu, že lidská rodina směřuje ke stále větší nenávisti, zločinnosti, násilí, nemravnosti a úpadku. Jestliže se všeobecně uznává, že člověk pochází ze zvířat, není překvapivé, že je stále více lidí, kteří jako zvířata jednají.

Evoluce a vy
KNIHA O původu druhů přesvědčila v 19. století masy lidí o tom, že člověk přežíval bez božského zásahu a že to tak bude dál. Lidé byli fascinováni vědeckými vynálezy, a proto měli mnozí z nich pocit, že již Boha nepotřebují a že lidstvo může zachránit věda. Kniha Age of Progress (Věk pokroku) uvedla, že 19. století „žilo v přesvědčení, že racionálně uplatněné lidské úsilí by mohlo změnit svět“.
Ke konci tohoto století však ve svém optimismu zakolísal dokonce i Darwin. Podle jednoho historika se Darwin obával toho, že evoluční teorie „zabila Boha a to bude mít pro budoucnost lidstva nepředstavitelné důsledky“. Alfred Russel Wallace, mladší Darwinův současník, vzpomínal: „Darwin v našem posledním rozhovoru [krátce před Darwinovou smrtí] vyjádřil velmi pesimistický názor na budoucnost lidstva.“
K čemu vedlo lidské úsilí?
Dějiny 20. století mezitím ukázaly, že opravdu následovala velmi pesimistická doba. Technické úspěchy, kterých bylo od Darwinovy doby dosaženo, pouze maskovaly to, co se ukázalo být tím nejtemnějším a nejnásilnějším obdobím lidských dějin. Žijeme uprostřed toho, co H. G. Wells popsal jako „skutečnou demoralizaci“.
Od doby, kdy Wells pronesl toto tvrzení (asi před 75 lety), svět postoupil k ještě větší demoralizaci. Nic z toho, co vědci, ekonomika, sociální úřady, lidské vlády a náboženství tohoto světa zkusili, situaci nenapravilo, a dokonce to ani nezastavilo postupující demoralizaci. Situace se stále zhoršuje.
Člověk si proto musí položit otázku: K čemu vedlo lidské úsilí? Vytvořila věda a technika lepší svět? „Když otevřeme noviny a podíváme se, co se děje,“ řekla bioložka Ruth Hubbardová, „uvidíme, že problémy nejsou vědeckého rázu. Jsou to problémy organizace společnosti, kde se věci staly nezvladatelnými, kde se lidé ženou za ziskem a nevšímají si lidských potřeb.“ Paní Hubbardová k tomu dodává: „Skutečně nepovažuji za pravděpodobné, že i kdyby byly rozumně rozděleny prostředky, vyřešila by věda kterýkoliv z těch mnoha problémů, jež nejvíce sužují lidi ve světě.“
Opravdu, k čemu je dobré, že člověk může letět na Měsíc, když není schopen řešit základní problémy lidstva? Ukončí se války a etnické násilí vynalézáním stále ničivějších zbraní, jako je atomová bomba? Vedly vědecké úspěchy k výraznému snížení zločinnosti, rozpadu rodin, pohlavně přenášených nemocí, nemravnosti, nemanželských dětí, korupce ve významných postaveních, chudoby, hladu, bezdomovectví, narkomanie a znečištění? Ne, pokud věda něčeho dosáhla, pak jen toho, že některé z těchto věcí jsou horší. Lidé opustili Boha a nahradili ho evolucí a vědou, ale tím svou situaci nezlepšili, nýbrž zhoršili.
Není divu, že mnozí lidé přehodnocují teorii, podle které se člověk vyvinul z tvorů podobných opicím, jako protiklad k tomu, že existuje Bůh, který stvořil první lidi. Podle Gallupova průzkumu provedeného ve Spojených státech pouze 9 procent Američanů věří, že se člověk vyvinul bez Božího zásahu; 47 procent přijímá názor, že Bůh stvořil člověka takového, jaký je dnes.
Co předpověděla Bible
Kniha O vzniku druhů předpovídala, že člověk bude postupovat k dokonalosti, zatímco Bible předpověděla, že svět se bude zmítat v morální krizi. (Matouš 24:3–12; 2. Timoteovi 3:1–5) Bible také předpověděla, že tato krize dosáhne vrcholu a potom budou moci věrní lidé žít v ráji oproštěném od dnešních problémů. (Žalm 37:10, 11, 29; Izajáš 11:6–9; 35:1–7; Zjevení 21:4, 5)
Tato naděje vedla mnohé lidi k tomu, že s upřímným zájmem zkoumají Bibli. Je skutečně možné, že smyslem života je něco více než jen pouhý boj o přežití? Mohla by Bible obsahovat klíč nejen k minulosti člověka, ale také k jeho budoucnosti, a tedy i k vaší budoucnosti? Stojí za to, abyste prozkoumali, zda Bible opravdu učí o Bohu a jeho záměru se zemí a s lidmi.

Customize This