Maggie McKee

(Z http://www.nature.com/news/planetary-science-caught-in-the-act-1.12324 přeložil M. T. - 2/2014. Článek vyšel na stránkách Nature 30. ledna 2013.)

Přeložení článku do češtiny stálo 554 Kč.
Děkuji každému, kdo pomáhá zvěstovat Kristovo evangelium bez darwinistických slátanin!
Pavel Kábrt

Následující článek jakoby vypadl z pera kreacionisty. Že by už i evoluční astrologové převlékali mundůry? Nebo snad Nature tajně opisuje z těchto stránek? Posuďte sami. Ještě si pak dole přečtěte staré komentáře, to se nasmějete!

*********************************

Možná, že sledujeme některé z nejvíce šokujících objektů sluneční soustavy ve vzácných okamžicích jejich slávy.

NASA/JPL-CALTECH/SPACE SCIENCE INST.

Po celou dobu od chvíle, kdy Koperník vypudil Zemi z privilegovaného postavení ve středu sluneční soustavy, zastávali vědci názor, že není vůbec nic zvláštního na místě a čase, ve kterém se ve vesmíru nacházíme. Pozorovatelé předpokládají, že to, co vidí dnes, se děje už miliardy let – a bude to tak pokračovat i po další nezměrné věky.

Jenže pozorování ze vzdálených oblastí sluneční soustavy, prováděná v několika nedávných letech, na tuto představu útočí. Tamější nejaktivnější tělesa – Jupiterův měsíc Io a Saturnovy měsíce Enceladus a Titan – zřejmě pořádají podívanou s omezenou dobou trvání, které je lidstvo šťastným svědkem. Rovněž Saturnovy úžasné prstence se možná objevily relativně nedávno, a mohly by se časem změnit v cosi zcela omšelého. Z některých podobných závěrů jsou planetologové celí nesví, protože je statisticky nepravděpodobné, že by lidé zastihli nějaký objekt při neobvyklé aktivitě – natož hned několik.

Příroda nám vysílá podcast

Maggie McKeeová hovoří o aktivitě ve sluneční soustavě.

Nová zjištění nahlodávají rovněž jádro jednoho ze základních principů geologie: uniformitarianizmus, který říká, že planety jsou formovány pozvolnými, stále probíhajícími procesy. „Geologové mají rádi, zůstávají-li věci stále takové, jakými vždycky byly“, říká Jeff Moore, planetolog v Amesově výzkumném středisku NASA v Moffett Field, Kalifornie. Neměnný svět je „filozoficky vyhovující, protože se nemusíte vyrovnávat s tím, že žijete ve zvláštní době“, říká.

Občas však nahromaděné důkazy přinutí badatele opustit sféru poklidných procesů. V následujících příspěvcích se časopis Nature zabývá některými zmrzlými světy, na kterých se zřejmě odehrává neobvyklá podívaná.

Saturnovy prstence

Vědci se dlouho domnívali, že Saturn získal svou úžasnou ozdobu v raném stadiu života, někdy před 4 miliardami let. Prstence by mohly být zářícími zbytky roztrhaného měsíce či komety, která se rozpadla přitažlivostí obří planety.

NASA/JPL/SPACE SCIENCE INST.

Saturnův prstenec B (vlevo) je tak jasný, že se někteří vědci zamýšlejí nad tím, zda není relativně mladý.

Někteří planetologové však říkají, že zářivost prstenců lze těžko smířit se stářím v řádu miliard let (1). Částice tvořící prstence jsou z 90% z vodního ledu a měly by časem tmavnout, jelikož jsou bombardovány uhlíkovým prachem z komet a planetek. „Podíváte-li se na prstence všech dalších planet – Jupitera, Uranu a Neptuna - , tyto prstence jsou všechny velmi tmavé“, říká Jeff Cuzzi, planetolog v Amesově centru. „Asi takhle by měl vypadat silně znečištěný materiál.“

Podle Cuzziho svědčí zářivost Saturnových prstenců o tom, že cosi – snad nějaké cizí ledové těleso z oblasti za Neptunem či nějaký velký měsíc samotného Saturnu – se možná rozpadl blízko planety a vytvořil její prstence za uplynulých pár set milionů let, tedy méně než 10% jejího dosavadního života. Zmíněná zářivost by tak byla jen přechodná, protože časem by se prstence „stávaly stále matnějšími“, říká Cuzzi.

Ale ani myšlenka mladých prstenců není bezproblémová. Velká tělesa takového typu, který by mohl vytvořit tyto pásy, létala nazdařbůh sluneční soustavou zhruba během jejích počátečních 700 milionů let, pak se však stala mnohem vzácnějšími. Existuje jen nepatrná pravděpodobnost, že by tak velký objekt profičel kolem Saturnu v uplynulé miliardě let, říká Cuzzi. Podobně by bylo obtížné vysvětlit, dodává Cuzzi, jak by se mohl měsíc, dostatečně velký na to, aby utvořil prstence, dostat k planetě tak blízko a v tomto časovém úseku.

Jinou možností je, že se prstence vytvořily před několika miliardami let, ale nějakým způsobem si zachovaly mladistvý lesk. /Nemohu nepřipomenout evolucionistické trápení s měkkými tkáněmi v „milióny let starých“ zkamenělinách, podobnost „čistě náhodná“... – Pozn. PK/ To by mohlo platit v případě, že jsou minimálně desetkrát hmotnější než se dříve myslelo, takže na ně prachový spad neměl dosud velký účinek. „Máte-li náprstek černé barvy a nalijete-li ji do zhruba čtyř litrů barvy bílé, pořádně vám ztmavne“, říká Cuzzi. „Ale nalijete-li ji do bazénu, moc se toho nestane“.

Takové vysvětlení se zamlouvá Robin Canupové, zástupkyni viceprezidenta planetologické komise na Southwest Research Institute v Boulderu, Colorado. „Nevím o žádném způsobu, jak by se mohly prstence vytvořit s nějakou rozumnou pravděpodobností v nedávné době“, říká.

Zatím nemáme důkazy o žádné chybějící hmotě. Mohla by se však skrývat v největším prstenci zvaném prstenec B, který odráží světlo do té míry, že vědci nemohou studovat jeho obsah tak, že by změřili, jak jím prochází světlo. Rozluštění téhle hádanky by mohla brzy poskytnout sonda Cassini, která obíhá kolem Saturnu od roku 2004. Roku 2017, na konci plánované životnosti sondy, ji operátoři vyšlou mezi planetu a její nejvnitřnější prstenec D. Ze srovnání pohybu sondy na různých oběžných vzdálenostech pak vyplyne hmotnost prstenců s nebývalou přesností, říká Cuzzi.

Canupová však varuje, že „zjistí-li sonda Cassini, že prstence mají nízkou hmotnost, bude to skutečná záhada“.

NASA/JPL/SPACE SCIENCE INST.

Zjizvený povrch měsíce Enceladus svědčí o tom, že zažil periody živé geologické aktivity.

Enceladus

Enceladus je pohádkový měsíc. Při svém oběhu okolo Saturnu zanechává za sebou zářící ledové spršky – prstenec E – díky vodním gejzírům, které tryskají z jeho jižního pólu. Vědci si však lámou hlavu nad tím, jak může takovouto aktivitu po tak dlouhou dobu vyvíjet. Zdá se totiž, že Enceladus vydává 16 gigawattů tepla: desetkrát tolik, než kolik by podle teorie měl být s to produkovat cestou rozpadu radioaktivních prvků ve svém nitru i díky zahřívání způsobenému slapovými silami vyvolanými silnou přitažlivostí Saturnu, které tento měsíc také deformují a ohýbají.

Vědci přišli s několika vysvětleními tohoto fantastického uvolňování tepla, všechna však vycházejí z předpokladu, že pozorujeme Enceladus ve zvláštním období jeho života. Jedna taková teorie, s kterou přišli planetologové Craig O´Neill z Macquarieho univerzity v Sydney, Austrálie a Francis Nimmo z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, říká, že v uplynulých 100 milionech až 1 miliardě let se vlivem vnitřních napětí a tlaků způsobených slapovými silami nahromadilo takové množství tepla, že to způsobilo popraskání kůry měsíce; z prasklin pak začala do prostoru prudce tryskat vodní pára (2).

Takováto aktivita by trvala jen asi 10 milionů let, než by se kůra ochladila a gejzíry vyhasly. Pak by začal nový cyklus hromadění tepla. „Může to působit, jako že se poněkud podivně obhajuji – ale prostě jsme tady v pravou chvíli na to, abychom mohli gejzíry pozorovat“, odpovídá O´Neill na výhrady, se kterými se jeho model setkal na konferencích. Zdůrazňuje však, že zmíněné cykly by přesně odpovídaly těm u gejzírů v Yellowstonském národním parku ve Spojených státech, jenom v delším časovém měřítku.

NASA/JPL/SPACE SCIENCE INST.
Proudy vodní páry tryskají z Enceladova jižního pólu.

Epizodická tektonická aktivita by mohla vysvětlit také další nesoulad: proč to vypadá, že různé části měsíce vykazují různé stáří – některé oblasti jsou hustě poseté krátery a jiné jsou vyhlazené, jako by byly překryty novější kůrou. Podobnou slátaninu povrchů lze vidět i na několika málo dalších měsících včetně Jupiterova obra Ganymeda a Uranova měsíčku Miranda. Pokud i ony prodělaly určitá období aktivity, pak by Enceladus nebyl takovým outsiderem. V různých dobách by tak se značnou pravděpodobností vždy alespoň jeden z měsíců geologicky ožíval, říká O´Neill.

Záhadou však potom je, proč Saturnův měsíc Mimas, který obíhá blíže obří planetě než Enceladus, a proto je vystaven větším slapovým silám, nevykazuje známky tektonické aktivity. Nimmo říká, že Mimas možná má jiné vnitřní složení, které ho činí příliš pevným na to, aby se deformoval, ale přiznává, že tohle je prostě jen jedna z možností. „Mimas by měl produkovat víc tepla než Enceladus, což se neděje, a my opravdu nevíme, proč“, říká.

Cassini nám umožní nahlédnout hlouběji do situace, až pořídí v letech 2015 až 2017 snímky Enceladova jižního pólu a shromáždí měření, která by mohla zpřesnit naše odhady tepelného výkonu gejzírů.

NASA/JPL/UNIV. ARIZONA

Sopky na Io produkují sirná oblaka až do výše 500 kilometrů.

Io

Co se týče teploty, je Enceladus světluškou v porovnání s pecí Jupiterova měsíce Io. Jako vulkanicky nejaktivnější těleso ve sluneční soustavě disponuje Io stovkami sopečných atrakcí, z nichž některé chrlí oblaka síry a oxidu siřičitého až 500 kilometrů do prostoru – vzdálenosti větší, než kolik činí vzdálenost Mezinárodní kosmické stanice od Země. Avšak oněch 90 000 gigawattů tepla vydávaného Io je několikrát víc, než bychom očekávali podle nejjednodušších modelů působení slapových sil mezi tímto měsícem a Jupiterem. Tento nepoměr svědčí o tom, že „Io je v některých obdobích vulkanicky aktivnější než v jiných“, říká David Stevenson, planetolog v California Institute of Technology v Pasadeně.

Jedním z možných vysvětlení je, že se periodicky mění tvar oběžné dráhy Io. V současné době obíhá Io kolem Jupitera po poněkud protáhlé čili výstředné dráze vinou gravitačního vlivu dvou dalších měsíců, Europy a Ganymeda. Pokaždé, když Io obíhá Jupiter, zmíněné měsíce ho popostrčí, „přesně jako dítě na houpačce“, říká Stevenson, což brání Jupiteru v tom, aby svou přitažlivostí dostal Io na dokonale kruhovou dráhu. Výstředná dráha tak zintenzivňuje slapový tah, který deformuje povrch Io při každém oběhu zhruba o 10 metrů. Teplo způsobené třením z těchto všech sil se uvolňuje sopečnými výbuchy.

NASA/JPL/UNIV. ARIZONA

Rotace Io možná uzavírá měsíční sopky, jako tyto soptící krátery.

Tentýž proces však z oběžné dráhy odebírá energii, takže Io není schopen odskočit od Jupiteru při dalších otáčkách tak daleko. A nakonec, jak je energie odčerpávána do vnitřního tepla, by se oběžná dráha Io mohla zakulatit, což by vedlo k oslabení slapových sil a ochlazení měsíce. Pak, za několik milionů let, by mohly Europa a Ganymed postrčit Io na výstřednější dráhu – několikrát výstřednější než je dnes, říká Stevenson - , a celý proces by mohl začít znovu.

Valéry Lainey, planetolog na pařížské hvězdárně, souhlasí s tím, že oběžná dráha Io prochází patrně proměnlivými cykly. Určitou podporu pro tuto hypotézu nalézáme v pozorováních Io, která jsou stará více jak jedno století, ze kterých vyplývá, že jeho dráha se zřejmě zakulacuje (3). Je-li tomu tak, pak zuřící sopečná aktivita tohoto měsíce by mohla být na ústupu.

Takové proměny oběžné dráhy „by odpovídaly datům“, říká Stevenson. Ale třebaže se cyklické vzory v přírodě vyskytují běžně, připadá nám chování Io, stejně jako Encelada, tak překvapivě proměnlivé, „že je možné, že jim prostě nerozumíme“.

NASA/JPL
Uhlovodíkový opar v Titanově atmosféře je zřejmě dočasným jevem.

Titan

Když Cassini roku 2005 vyslal sondu Huygens skrz oparem zahalenou atmosféru Saturnova největšího měsíce, spatřili jsme krajinu plnou meandrujících říčních kanálů, která se velmi podobá pozemské, až na jeden zásadní rozdíl: tekutinou, která se prořezává většinou povrchu, je metan, který padá z uhlovodíkových mraků. Avšak atmosférický metan – a jeho vliv na krajinu – by měl mít krátký život. Sluneční záření metan rozkládá a způsobuje reakce, které ho mění na těžší uhlovodíky, což by mělo vyčerpat atmosférické zásoby Titanu za pár desítek milionů let. Buď vědci zastihli Titan ve vzácných chvílích, nedlouho poté, co se do atmosféry uvolnilo velké množství metanu, nebo – jak se mnozí domnívají – něco doplňuje to, co sluneční záření zničí.

Cassini objevil celou řadu objektů, které jsou snad ledovými sopkami, které pumpují metan z nitra měsíce. Tento proces by mohl být poháněn teplem z radioaktivního rozpadu prvků uvnitř měsíce a ze slapového natahování působeného Saturnem. Jednou ze zmíněných sopek je Titanova nejvyšší známá hora, Doom Mons, která leží vedle nejhlubší známé propasti měsíce v oblasti zvané Sotra Facula. Rosaly Lopesová, planetoložka v Laboratoři tryskového pohonu NASA v Pasadeně, předpokládá, že sedimenty v oné oblasti vytvořila ledová kaše bohatá na metan, kterou vychrlila Doom Mons, což vedlo k propadu blízkého terénu.

Moore zastává odlišné stanovisko a tvrdí, že údajnou sopečnou krajinu mohly vytvořit jiné procesy, jako jsou impakty a eroze způsobená metanovými řekami (4). Myslí si, že vědci pozorují Titan v unikátních a geologicky prchavých okamžicích. Podle jeho názoru byly metan a dusík – hlavní složka Titanovy atmosféry – zmrzlé na povrchu měsíce až do doby před pár desítkami či stovkami milionů let. Tehdy Slunce, které v průběhu 4.6 miliardy let svého života hřeje stále více, přeměnilo zmrzlý metan a dusík v páry, které za zhruba milion let vytvořily atmosféru bohatou na metan.

NASA/JPL-CALTECH/ASI/USGS/UNIV. ARIZONA

V Titanově oblasti Sotra Facula je 1.5 kilometru vysoký vrchol hory Doom Mons (vpravo), vedle obří propasti (vlevo).

Metan pak v atmosféře zkondenzoval a „pekelně zkrápěl“ měsíc, přičemž modeloval krajinu, říká Moore. Sluneční záření pak postupně měnilo metan v těžší uhlovodíky a déšť ustával. Za dalších zhruba 40 milionů let, říká Moore, by mohl metan zcela zmizet; Titan by se opět mohl stát téměř neměnnou scenérií s modrou oblohou, tvořenou dusíkem, která se zvedá nad narudlým povrchem pokrytým uhlovodíky.

Ralph Lorenz z laboratoře aplikované fyziky Univerzity Johna Hopkinse v Laurelu, Maryland, tvrdí, že Moorův obraz je příliš zjednodušený. Některé skutečnosti svědčí o tom, říká, že by destrukce atmosférického metanu a následné vytvoření dun naplněných uhlovodíky, které pokrývají 20% Titanova povrchu, trvaly několik miliard let. Je-li tomu tak, pak cyklus tekutého metanu trval po většinu dějin měsíce.

Pokračující pozorování sondy Cassini odhalí, nakolik se Titanův povrch změní v řádu několika let – což umožní vědcům lépe odhadnout, jak dlouho ho metanový déšť modeluje.

„Myslím, že musíme získat mnohem podrobnější představu o vývoji Titanu“, říká Lorenz. „Titan je složitým oříškem“.

Nature 493, 592–596 (31 January 2013) doi: 10.1038/493592a

Odkazy

1. Cuzzi, J. N. et al. Science 327, 1470–1475 (2010).
2. O'Neill, C. & Nimmo, F. Nature Geosci. 3, 88–91 (2010).
3. Lainey, V., Arlot, J.-E., Karatekin, Ö. & Van Hoolst, T. Nature 459, 957–959 (2009).
4. Moore, J. M. & Pappalardo, R. T. Icarus 212, 790–806 (2011).

*******************************************

Následují evolucionistické komentáře ke starším článkům na stejné téma. Je to legrace číst, jak evoluční parta „řezala do kreacionistů“ za to, co nyní Nature potvrzuje!

Kreacionisté měli a stále mají pravdu, že mnoho těles ve sluneční soustavě vykazuje jasné mládí, a EVOLUČNÍ KOSMOLOGIE si s tím neví rady! Také je pozoruhodné, jak vědci třeba z NASA „žasnou, nemají odpověď či spekulují o nějakém problému“, zatímco evoluční borci na těchto stránkách „nežasnou, nespekulují a problém hned vyřeší!“ Je to jistá pocta, že takoví odborníci sem píší, zatímco by měli pracovat někde úplně jinde...třeba v NASA – to už bychom byli na Marsu.

Rok 2011:

KOMENTÁŘE POD ČLÁNKEM Teplo na Saturnově měsíci značně převyšuje jeho očekávané vysoké stáří
http://kreacionismus.cz/content/teplo-na-saturnove-mesici-znacne-prevysu...

Dan:
Napsal uživatel Dan (neověřeno) dne So, 04/02/2011 - 21:01.
Ano, napište toto na web pro lidi, kteří nemají ponětí ani o nejbanálnějších základech vesmírných zákonitostí a hned si můžete mnout ruce nad dalším rádoby argumentem proti zaběhlým fyzikálním způsobům, které vymýšlely největší mozky své doby, zatímco lidé jako vy se spínali v kostele k neexistující vyšší moci. K víře, která vznikla jen z touhy po objasnění vzniku života a celého vesmíru v dobách, kdy nebyla technologie, jakou máme dnes, abychom mohli dávat dohromady střípky toho, co dalo počáteční podnět. Jenže ono se lidem těžko říká: "promiňte, bůh neexistuje, všechno jsme vymysleli jen proto, abychom vás mohli ovládat jako stádo ovcí a vštípit vám to co my chceme", jinými slovy by nebylo jednoduché říci lidem, že dva tisíce let věřili pro nic. Bůh zkrátka nebyl, není a nikdy žádný nebude, jsou jen 4 základní interakce a jedna z mnoha dalších planet, kde byly dobré podmínky pro vznik života, který se dřív nebo později objeví i na dnes nehostinných planetách, ale to už tady k obecnému blahu takoví pseudointelektuálové jako kreacionisté nebudou.

Helo:
Pozorování + otázka pro Dana
Napsal uživatel Helo dne So, 04/02/2011 - 21:21.
Ad Dan.: Vzhledem k tomu, že astrofyzice atd. rozumín jako koza petrželi, mohl bys mi prosím vysvětlit, jak to je s tím měsícem doopravdy, abych se nemusela orientovat podle tohodle blábolu převlečeného za článek.
Say it with a pick up truck: MAN-LOVE RULES OK

Vitas:
Zdravím Helo, Ad Dan.:
Napsal uživatel vitas dne So, 04/02/2011 - 21:44.
Zdravím Helo,
Ad Dan.: Vzhledem k tomu, že astrofyzice atd. rozumín jako koza petrželi, mohl bys mi prosím vysvětlit, jak to je s tím měsícem doopravdy, abych se nemusela orientovat podle tohodle blábolu převlečeného za článek.
Taky nejsem úplně expert, ale za pozornost stojí:
1) negace miliard let, nemusí být 6000 let, tedy měsíc třeba není tak starý, ale jak přišel to, že je tedy starý tisíce let, to nám autor neprozradil, z citované zpravy NASA to tedy rozhodně nevyplývá, z ostatních fungujících odkazů také ne.
2) autor pro svou argumentaci přijal to, že vychladlý měsíc znamená starý měsíc teplý měsíc je mladý měsíc. Ale myslím, že Enceladus není jediným měsícem ve Sluneční soustavě. Jestli se ostatní chovají podle astrofyzikálních modelů, považoval bych toto přijetí za argumentaci PROTI kreaci.
S pozdravem
viťas
@;;

Indian:
To: Helo a ostatní které to zajímá
Napsal uživatel indian (neověřeno) dne Ne, 04/03/2011 - 21:28.
Slapové teplo vzniká tím, že každá oběžnice je deformována druhým tělesem do poněkud šišatého tvaru.
Citace z viki http://1url.cz/ztrf :
“Vzniká proto (slapová síla), že gravitační pole není konstantní napříč celým tělesem. Když se těleso ocitne pod vlivem gravitace jiného tělesa, gravitační zrychlení na bližší a vzdálenější straně se může výrazně lišit. To vede k pokřivení tvaru tělesa, aniž by se měnil jeho objem; pokud na počátku předpokládáme kulový tvar tělesa, slapová síla má tendenci pokřivit jej do elipsoidu se dvěma vybouleninami, jedné přímo naproti druhému tělesu a druhé na odvrácené straně od něj.”
Ta vyboulení nevznikají zadarmo, oběžnice je za to tlačena k zaujmutí orbity s co nejmenším slapovým vlivem, tj. kruhová orbita s vázanou rotací (nastavuje druhému tělesu stále stejnou stranu jako pozemský Měsíc).
Enceladus má navíc souseda Dione s jehož dráhou je v orbitální rezonanci http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1hov%C3%A1_rezonance (orbitální rezonance je velmi obvyklý jev, nejznámější je asi případ Země-Mars s reonancí 1:2). Enceladus je tak nucen zaujmout dráhu vyhovující dvěma předpokladům: a) rezonanci s Dione, b) minimálnímu slapovému působení. Její zaujmutí je otázka geologicky krátké doby.
Tuto harmoni, ale občas může něco narušit, nejspíše gravitační interakce s jinými sousedy nebo v tom může mít prsty i Slunce, nu pak je chudinka Enceladus zase vyhozen na nestabilní orbitu a než znovu pomalu zaujme tu stabilní tak je opět nějakou dobu zahříván odpovídajícími slapovými silami. Jistě, nyní takovou orbitu sice má, nicméně jako každé těleso má také tepelnou setrvačnost, takže nyní pozorované tepelné vyzařování snadno vysvětlíme jako důsledek nedávno skončeného přesunu. Astronomové to považují za kliku, IMHO v tak komplikované soustavě jako je ta Saturnova můžou být podobná škatulata vcelku běžný jev.
A abych byl spravedlivý tak, zmíním i méně pravděpodobné možnosti, které mě napadají.
Enceladus může mít vnitřní radioaktvní zdroj silnější než předpoklady, je to nepravděpodobné zbytek jeho objemu by pak při známé hmotnosti musel mít extrémně nízkou hustotu.
Enceladus může být jako těleso tvárnější než předpokládáme, slapové síly by pak na něj působily o to víc.
O slapovém ohřevu píše můj oblíbenec Tomáš Petrásek v článku, který je sice tématicky jinde (už tu byl odkazován), ale slapový ohřev v něm hraje důležitou roli http://1url.cz/ptrg .
Samozřejmě jsem lecos zjednodušil, nicméně doufám, že ne přes rozumnou míru.
Překlad anglického článku je na astro http://1url.cz/wtrI.

Honza:
Logické rozpory
Napsal uživatel Honza (neověřeno) dne Po, 04/11/2011 - 11:14.
I když jsem člověk, co věří v trojjediného Boha, tak mám pár připomínek.
"Další ze zpráv o nich je opět jednou z těch, které vyvracejí dřívější předpoklady."
O tyhle situace obecně není ve vědě nouze. Proto je věda taková jaká je. Pořád se posouvá dál.
"V nitru Encelada vzniká mnohem více tepla, než by si byli kdy mysleli."
Něco podobného si kdysi mysleli i o jupiterově měsíci Io, a ejhle, ono je to vulkanicky nejaktivnější těleso ve sluneční soustavě.
"Podle zmíněného standardního modelu se Enceladus podobně jako ostatní měsíce a planety sluneční soustavy oddělil při rotaci obřího oblaku horkých plynů před několika miliardami let."
Standardní model je ve fyzice něco zcela jiného. Nebudu zabíhat do podrobností, ale týká se fyziky elementárních částic. Je to všeobecně přijímaný název.
"Po pár milionech let prý planety i měsíce tohle původní teplo (pro které ostatně také neexistuje vysvětlení) vyzářily do okolního vesmíru."
Pro to teplo existuje vysvětlení, jen se stačí podívat do zákonů termodynamiky. A je to x-krát vyzkoušeno a ověřeno v laboratoři i jinde. Můžete si to vyzkoušet sami. stačí hrnec s pokličkou, a bez pokličky a sledovat nárusty teploty. To, že se teplo vyzáří do okolního vesmíru je přirozené a ověřené. Kdyby si chlapíci netopili na ISS tak tam velmi rychle umrznou
"Z tohoto důvodu postulují evolucionističtí astronomové proces neustálého „tření vyvolaného slapovými silami“ jako zdroj produkující teplo, které nyní registrujeme."
To samé je pozorováno i u Jupiterova měsíce Io. Slapové síly jsou realita, která jde změřit a byla mnohokrát změřená. Slapově působí na Zemi i Měsíc, ale jeho působení je mnohokrát slabší, než působení Saturnu, nebo Jupitera, u kterých je to navíc zesíleno obrovským magnetickým polem, které indukuje v kovových jádrech těchto měsíců, velké proudy (elektromagnetická indukce, funguje, třeba alternátory v elektrárnách), které samozřejmě produkují další teplo.
"„energie terénu na Enceladově jižním pólu činí 15.8 ± 3.1 gigawattů“ (3) – více než 10krát tolik než vědci očekávali!"
Tohle dokazuje jedinou věc, že se vědci spletli, to se ve vědě stává každý den. Jako důkazní materiál pro kreacionismus to nemůže sloužit.
"Roku 2009 referoval časopis ICR News o obřím oblaku ledových částic tryskajících z trhliny ve zmíněném měsíci (4). Je-li Enceladus starý miliardy let, pročpak se potom energie plynů ženoucích tenhle gejzír nevyčerpala již před mnoha miliony let?"
Příčina bude asi stejná jako u pozemských gejzírů.
"Je-li však Enceladus starý jen tisíce let, jak odpovídá písemnému svědectví Stvořitele, pak je problém podobných oblaků vyřešen"
To sice ano, ale aby to mohlo být přijato potřebuješ jasný důkáz, který po tobě může někdo ověřit.
Abych to shrnul. Celá logická argumentace je děravá, logicky nekonzistentní, tj. pro lidské vědecké poznání totálně nepoužitelná.

George:
Honza
Napsal uživatel George (neověřeno) dne Po, 04/11/2011 - 11:34.
Jsem rad, ze se tu k podobnym clankum dokaze podobnym zpusobem vyjadrit i nekdo verici. A dava tak za pravdu memu nazoru - to ze je nekdo vericim krestanem jeste samo o sobe neznamena, ze musi papouskovat kdejaky nesmysl a verit slepe vsemu co tito kreacionisticti "experti" vyprodukuji. Stejne jako ty dokazes najit spoustu chyb v tomto clanku, ja je zase dokazu najit v clancich biologickych. Bohuzel jsem davno prisel na to, ze rozepisovat se podobnym zpusobem prakticky nema zadny smysl. Oni si stejne porad budou myslet svoje.

Indian:
To: Honza
Napsal uživatel indian (neověřeno) dne Po, 04/11/2011 - 19:57.
Njn už jsem podobný příspěvek vkládal. Akorát jsem se neobtěžoval reagovat na jednotlivá tvrzení v článku, taková kultura projevu je tu zcela nadbytečná.
Reakce na něj je doposud nulová, obzvláště zvědavý jsem na reakci z tábora zastánců PK.
Může to být způsobeno dvěma skutečnostmi.
a) zmíněnou skupinu tyto informace nezajímají
b) zmíněná skupina s tímto vysvětlením nemá problém a přijala ho
Buďme optimisty a věřme, že b) je správně

Indian:
V pohodě
Napsal uživatel indian (neověřeno) dne St, 04/20/2011 - 19:44.
Já myslel, že jste to přečetla strávila a odložila, každopádně dík za zájem.
Jak jsem psal ještě níže, bylo to ne jen pro Vás.
Apropó
Také si myslíte, že kreacionističtí kolegové uznali přirozené vysvětlení a přiklánějí se tak k vyššímu stáří?
Já jsem optimista.

Jakub Černý:
Teplo v Enceladu
Napsal uživatel Jakub Černý (neověřeno) dne Po, 08/08/2011 - 20:40.
Ovrácená strana mince:
Proč jsou téměř všechny ostatní Saturnovy měsíce geologicky mrtvé a jen Enceladus vykazuje tuto teplotní anomálii?
Jak Krecionismus vysvětlí, že pouze jedno těleso z mnoha desítech bylo schopné si zachovat teplo protože vzniklo nedávno?
Klíčem k zahřívání Enceladu je orbitální rezonance, která dokáže výtěžek energie ze slapového tření rapidně zvýšit a také vnitřní stavba měsíce.

KOMENTÁŘE POD ČLÁNKEM Navzdory objevu oceánu lávy zůstává vulkanické teplo na Io záhadou
http://kreacionismus.cz/content/navzdory-objevu-%E2%80%9Eoceanu-lavy%E2%...

Regulus
odpoved na tento (dalsi)
Napsal uživatel Regulus dne Ne, 05/29/2011 - 08:15.
odpoved na tento (dalsi) zavadzajuci a klamlivy clanok je tu (v anglictine):
link
PK, Vas problem je ze len cerpate a prekladate ten odpad z ICR a vobec si to neprestudujete do detailov. Pritom pouzivate stare zname metody ze akoze "citujete" nejakeho vedca z nasa alebo esa. Bohuzial o tych citatoch nevie ani samotny Tilman Spohn spominany planetolog v tomto clanku. Opat prekrutene, demagogicke a ucelne klamlive clanky. Ale to sme si u kreacionistoch uz zvykli.
Skutočný účel evolúcie je nasrať mladozemca.

Vitas
Argument Pavla Kábrta rozdtil kreacionistickou teorii.
Napsal uživatel vitas dne Ne, 05/29/2011 - 20:53.
Zdravím Pavla Kábrta,
píšete:proč na 4 mlrd. let starém Io nejsou téměř žádné krátery?
A jestli to nebude právě tím, že Io je velmi sopečně aktivní.
Jen mi vrtá hlavou jedna věc: pokud 'téměř žádné krátery' na Io mají dokládat krátký věk, co dokládají měsíce (např. Měsíc) s obrovským množstvím kráterů? Ještě to trochu promyslete pane Kábrte.
S pozdravem
viťas
@;;

963214785
PK
Napsal uživatel 963214785 dne Ne, 05/29/2011 - 21:02.
... proč na 4 mlrd. let starém Io nejsou téměř žádné krátery...
Pak se divte že se vám smějeme, když potom co napíšete, že Io je vulkanicky nejaktivnější těleso ve sluneční soustavě, jste schopen položit takovou otázku. Schválně zkuste hádat co se stane s kráterem na Iu po několika letech. Napovím že jenom během těch několika let intervalu mezi jednotlivými lety sond změnil vulkanismus Io takřka k nepoznání.

Šťoura
Opět pan Thomas a odkaz na jeden článek
Napsal uživatel Stoura dne Ne, 05/29/2011 - 21:23.
Hmm - pan Thomas, který převyprávěním dokáže z drsného apatitu vytvořit měkkou sítnici, se pustil do kosmologie.
Co se týče energetické bilance Io, tak vysvětlení samozřejmě existují. Například tenhle článek z Nature to vysvětluje celkem dobře. Energetická bilance je podle něj zcela vyrovnaná.

Regulus
"proč na 4 mlrd. let starém
Napsal uživatel Regulus dne Ne, 05/29/2011 - 21:26.
"proč na 4 mlrd. let starém Io nejsou téměř žádné krátery "
Pan PK a to akoze takymito vedomostami tu chcete niekoho presvedcit o tom ze kreacionisti maju pravdu? Ved vas nikto ani nemusi zdiskreditovat, Vy sa sam ponizujete takymito vyhlaseniami. Ako teraz mi padla sanka
Skutočný účel evolúcie je nasrať mladozemca.

Šťoura
Ad slapové síly
Napsal uživatel Stoura dne Po, 05/30/2011 - 08:52.
Do svého příspěvku jsem dal odkaz na článek, který propočítává energii slapových sil Io a podle něj je ta bilance vpořádku. Pokud máte pocit, že je v tom článku nějaká chyba, tak uveďte, který krok výpočtu je podle Vás špatně.
Dinosauří kosti bych zatím nechal stranou. I zmínku o mosasaurovi jsem směroval k patřičnému článku. Mimochodem: proč jste se nevyjádřil k této zmínce a rozmělňujete diskusi jinam?
A co se týče Měsíce: Ten by rozhodně vychladlý být neměl. Stejně jako by nemělo být vychladlé žádné těleso s jádrem z těžkých prvků. Je ale fakt, že podle současných pozorování to vypadá, že je v něm asi 2x víc radioaktivních izotopů než v Zemi.
Co se týče enzymů: nejsem biochemik, takže nemohu sloužit. Vyznám se v matematice a fyzice (případně trochu i v příbuzných oborech), takže k těm se vyjadřuji.

Regulus
PK ake to uz len dokazy od
Napsal uživatel Regulus dne Po, 05/30/2011 - 15:22.
PK ake to uz len dokazy od nas chcete ked vy neverite na slapove sily, ked neverite ze stred mesiaca, zeme alebo io ma tazke prvky v jadre, ze tepelna bilancia mesiaca io sa da matematicky a fyzikalne zdovodnit? Fakt sa Vas chcem opytat ake dokazy vy povazujete za dokazy? pretoze takto nema buduca debata absolutny vyznam ked vy popierate absolutne vsetko (sa cudujem ze nepopierate aj to, ze zem je gulata).
Skutočný účel evolúcie je nasrať mladozemca.

KTE
MM
Napsal uživatel KTE dne Po, 05/30/2011 - 19:23.
Jsme tu moc důležití. Od kreacionistů by se náhodný čtenář nedozvěděl, že např. Mr. Brian Thomas, M. S. je známý fabulátor, pro kterého lež ve jménu větší slávy Hospodina není hříchem.

KTE
Brian Thomas lhoucí a fabulující
Napsal uživatel KTE dne Po, 05/30/2011 - 21:27.
Io proto stále ukazuje, že teorie o "miliardách let" v souvislosti s problémem tepla vede jen ke krčení ramen bez jakéhokoliv vysvětlení.
Zrovna tahle věta je čistá kreacionistická účelová lež. Vysvětlení existuje, jen se je pánům fundamentalistům zrovna nehodí zmiňovat. Tak to u kreacionistů prostě chodí.

Indoš
Io jo jsou to slapy a není to přehrada
Napsal uživatel indos (neověřeno) dne Út, 05/31/2011 - 16:41.
Io je na wiki podáván jako klasický případ dráhové rezonance.
Jaký div, když se Io, Europa a Ganymed, každých 7,15 uspořádají do jedné linie, že společně v čele s Ganymedem (coby největším měsícem sluneční soustavy) dráhu Io soustavně "rozhazují", takže slapové vlivy na Io působí neustále. Je to stejný mechanismus o jakém jsem psal pod článkem o Enceladu, ani na opakované výzvy to dosud nikdo nerozporoval, tudíž předpokládám, že to opět nebude problém.
Navíc pokud Io opravdu pomalu klesá, pak tu máme další možný zdroj energie. Ale jestli jsem to dobře pochopil tak to není tak jisté. Přesný výpočet slapové energie je prakticky nemožný, hraje tam roli velké množství obvykle neznámých faktorů, takže těžko říct.
K překrytí impaktních kráterů vulkanickou činností se radši nevyjadřuji neb jsem slušně vychován.

Indoš
To (slapové tření) vznikne
Napsal uživatel indoš (neověřeno) dne Út, 05/31/2011 - 18:11.
To (slapové tření) vznikne tak, že se Io dostane mezi Jupitera a některého z obou vzdálenějších měsíců a je vystaven gravitačnímu tahu v opačných směrech. To způsobí ohyby, které generují teplo pod povrchem Io, ovšem nikoli do té míry, aby to vysvětlilo jeho masivní tepelný výkon.
Pan Kábrt by možná udělal dobře kdyby občas než vymrskne článek zkouknul Wiki. Dokonce už jsem to sem dával.

Rok 2013

KOMENTÁŘE POD ČLÁNKEM Mladý Saturn
http://kreacionismus.cz/content/mlady-saturn?page=32

KTE:
Kosmický výzkum
Napsal uživatel KTE dne So, 10/12/2013 - 16:35.
Kosmický výzkum, to je hotové neštěstí. Pošleme sondu k Merkuru a ukáže se, že Merkur je mladý. Pošleme sondu k Saturnu a Saturn je taky mladý. Proč tam vědci ty přístroje vůbec posílají, když všechny výsledky nahrávají kreacionistům?

Belfi:
Odp:
Napsal uživatel Belfi (neověřeno) dne So, 10/12/2013 - 17:02.
To jsou zasa blaboly. A co je horsi nedostatky z uciva ze zakladni skoly. Ale co uz.

Příloha	Velikost
00634-14.2.2014-planetologie-pristizeny_pri_cinu.doc	523.5 KB

Select ratingFujJde toDobrýSkvělýÚžasný

Průměr: 3.7 (3 votes)