Pichlavá záležitost

David Catchpoole

(Z http://creation.com/a-thorny-issue?utm_media=email&utm_source=infobytes&... přeložil Pavel Kábrt – 12/2013)

„Země ti bude prokletá...ponese trní a bodláčí“ (Genesis 3:17-18)

Britské přírodopisné muzeum popisuje tento obrázek zkamenělin takto – „Listy: Rosa hilliaiae Lesquereux z období oligocénu (23–35 milionů let), Colorado, USA. Trny [sic] z: Rosa penelopes Unger z období miocénu (5–23 milionů let), Styria, Rakousko.”

Zkameněliny rostlin s trny jsou problémem pro křesťany, kteří přijímají světský pohled, že země je o mnoho starší než 6,000 let.

Zkameněliny kaktusů v eocénu („datováno“ 35–55 milionů let) (1), zkameněliny růží z miocénu (5–23 miliónů let) a oligocénu (23–35 miliónů let) (2, 3), a k tomu mnoho dalších, jsou všechny „datovány“ podle evoluční perspektivy miliónů let, a tím evolucionisté umisťují tyto zkameněliny dlouho před dobu než existoval člověk – čili dávají trny před člověka. Jenže Bible nás učí, že trny jsou až důsledkem Prokletí – tedy trny jsou až po člověku. Bůh řekl Adamovi:

"Protože jsi uposlechl hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst, nechť je kvůli tobě země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a bodláčí a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš."

To znamená, že smrt, dřina, nutnost obdělávání země pro pěstování polních plodin, a také objevení se trnů a bodláčí, to vše je důsledek Adamova hříchu – ve skutečnosti celé Stvoření bylo takto postiženo (a stále ještě je) – Řím 8:19-23 (4). Bible nám tím ukazuje, že ani jeden trn, bodlina, osten či jehlice, které dnes nalézáme ve zkamenělinách, nemohly existovat před Adamovým pádem do hříchu, a proto tyto zkameněliny nemohou být milióny let staré. Pokud by tedy ony evoluční věky miliónů let byly pravdivé, pak by Bible pravdivá nebyla – a křesťané, kteří přijímají ony dlouhé věky bez problémů, by tak byli ponecháni nějak se s touto „pichlavou záležitostí“ vyrovnat.

Trny a dinosauři

Podle evolučního počítání byly zkameněliny trnitých rostlin z devonských vrstev (360–410 miliónů let (5, 6, 7, 8/) uloženy „před věkem dinosaurů“ (65–230 miliónů let před námi), a tím také předtím, než se objevili první lidé.

Podle Bible však tyto devonské trnité rostliny nemohly být pohřbeny a zkamenět dřív, než Adam zhřešil. A zkameněliny dinosaurů, které byly nalezeny ve vrstvách hornin triasu, jury a křídy, tedy ve vrstvách nad devonem, nemohly být pohřbeny dřív než zkamenělé trny. Takže (pro křesťany přijímající Boží neomylné slovo) i dinosauři museli být pohřbeni a zkamenět až po Adamově hříchu.

Bible nám přesně popisuje událost, ve které se to všechno seběhlo - došlo k tomu nějakých 1656 let po Adamově hříchu. (9)

Trny a potopa

Křesťané, kteří věří v Boží neomylné slovo (žádné trny před hříchem), nemohou současně věřit v lidské omylné „slovo“ (trny existující milióny let před lidmi).

Celosvětová potopa Noemových dnů (Genesis 6 – 9) by jistě dramaticky „přeformovala“ zemi. Jak to řekl apoštol Petr, „tehdejší svět byl zničen, byl zatopen vodou“ – 2. Petra 3:6 (10).

Zahrada Eden, ve které žádné trny nebyly, byla kdysi zahlazena (erozí nebo zasypáním či obojím) – a to je též důvod, proč už potom, kdy Noemovi bylo 601 let, tam nemusel stát žádný cherub s planoucím mečem, aby zabraňoval v přístupu ke stromu života (Genesis 3:24).

Taková devastující celosvětová potopa by zatopila a pohřbila mnoho živočichů a rostlin pod mnoha vrstvami usazenin, které jsou nyní už ztvrdlé na skálu. Proto zkameněliny dinosaurů a zkamenělé trnité rostliny nejsou starší než asi 4500 let – a dají se snadno vysvětlit jako dědictví celosvětové potopy i událostí po ní. Takže dinosauři žili ve stejné době jako člověk – pochopitelně, že byli po páru od každého druhu na lodi spolu s Noemem. Není tedy divu, že máme tolik důkazů o popotopním setkávání dinosaurů s lidmi. (11)

I pro evolucionisty jde o pichlavou záležitost

A stejně jako mají problém křesťané, vyznávající dlouhé věky, s trním před hříchem, mají i evolucionisté svoji palčivou hádanku. Nejde však o to, kdy do světa vešel hřích – ateističtí evolucionisté jakoukoliv existenci hříchu popírají (12).

Evolucionisté ale vyrábějí příběhy, jak vlastně trny (a s nimi spojené části rostlin jako jsou listy) vůbec vznikly. Z jejich pohledu zde probíhají dlouhodobé biologické „závody ve zbrojení“ mezi rostlinami a těmi tvory, které je chtějí sníst – a tudíž se vyvinuly trny.

Co ale to ohromné množství rostlin bez trnů – navíc rostlin, které nemají vůbec žádné obranné mechanizmy, a přežily docela slušně – dokonce i tvrdé ohryzování a spásání? (13) To je přesně ono, co bychom očekávali od biblické zprávy o stvoření světa, který byl původně „velmi dobrý“, kde všichni tvorové (včetně člověka) byli vegetariány a rostliny byly stvořeny pro potravu (Genesis 1:29-30) – vyprojektovány k drcení, klestění, chroupání a žvýkání, hryzání a spásání. (14)

Evoluce trnů je „smolařská“ povídačka

Myšlenka na „závody ve zbrojení“ mezi rostlinami a býložravci ponechává evolucionisty na rozpacích u rostlin jako je třeba trnitý porost Cyanea solanaceae (je to endemit na Havajském souostroví, kde se mu běžně říká ‘popolo’). “Evoluce trnitých struktur u rostlin na oceánských ostrovech, kde nejsou žádní býložraví savci či plazi, je udivující,“ říkají evoluční badatelé, a „ostny Cyaney jsou evoluční záhadou.“ (15) A tak evolucionisti přispěchali s nepodařenou kreativní historkou, že kdysi na souostroví žili místní býložravci, byly to „nelétavé husy a husám podobné kachny, které byly pak během posledních 1600 let Polynésany vyhubeny.“(15)

Evoluční trny před listy?

Velmi podobně i evoluční příběh o prvních trnovitých výčnělcích v období devonu vyžaduje vysokou porci víry.(16, 17, 18, 19) Evoluční příběh pokračuje tvrzením, že tehdy nebyly žádné listy, ale jen jakési úzké výčnělky s velmi malou plochou pro zachycení slunečních paprsků umožňující fotosyntézu /zřejmě tedy bez těch současných, nádherně účinných plochých listů (20), coby rostlinných solárních panelů současnosti/ (21, 22) A tak poté, jak se objevili v devonu suchozemští býložravci, rostliny si začaly vyvíjet trnité struktury jako odstrašující prostředky – tolik evoluční povídačka. No, a za milióny let, se tyto úzké pichlavé výčnělky vyvinuly v listy. (23, 24)

Dnes je ale známo, že jehlice, ostny a trny jsou všechno degenerované části rostliny, nebo jejích pozůstatků – viz níže o růži. Jinými slovy, botanickou mluvou, listy zde musely být první, čili před trny. Vlastně mnohé trny jsou ve skutečnosti modifikovanými listy, do sebe zakroucenými. (25) To se mohlo stát jako snadný důsledek přechodu mezi původně vyrovnanými zkrutnými silami k jejich nerovnováze. Aby tu totiž nejprve byly trny, muselo by pak dojít k velmi podstatnému vzrůstu genetické informace (26) – tedy k procesu, který je stěží, pokud vůbec, dnes pozorován. (27)

Mnohem pravděpodobnější scénář je ten, že devonské bezlisté zkameněliny, s jejich „jehlicím podobným přívěskům“ (21), byly ve skutečnosti listnaté, tehdy žijící rostliny. Až když tyto rostliny byly vytrženy z kořenů a smeteny víry vod zničující celosvětové potopy, listy z rostliny odpadly a poté došlo ke zkamenění.

Pro botaniky, technicky řečeno, růže nemají trny, ale ostny, kdežto katusy mají trny, a citrusy mají „pravé trny“. Trny jsou větve, u kterých nedošlo k růstu. (Kolce jsou trny vzniklé ze stonku – pozn. př.) Trny mohou být též přeměněné listy (pevně srolované či nedostatečně vyrostlé), mohou to být mutované části listů či zbytky listových bází poté, co listy odpadly. Na rozdíl od trnů či kolcí, ostny nemají cévní tkáň (jsou to prostě jen „přerostlíci“ vnější rostlinné vrstvy), a to je důvod, proč lze ostny snadněji odlomit nebo proč odpadnou s vnější vrstvou poté, kdy stonek odumře. (To je asi také důvod, proč trn miocénní růže, která je zobrazena nahoře, zkameněl izolovaně.)

Podle tradice byla „koruna“, kterou římští vojáci upletli a vložili Ježíši na hlavu, zatímco se mu posmívali, vytvořena z rostliny Ziziphus spina-christi, které se lidově říká Cicimek Kristovo trní.

Výraz z Genesis 3:18 „trní a bodláčí“ zahrnuje dnes všechny rostliny, které mají bolestivé bodavé struktury. Ostny na stvolech bodláků, listech a květinách, mohou zcela jistě způsobit bolest – to je asi důvod, proč je mají Skotové ve svém národním znaku. Podle legendy jeden bosý Nor šlápl jedné noci na bodlák a jeho výkřik bolesti varoval Skoty před blížící se norskou armádou.

Kreacionistická odpověď: trny a pád

Křesťané, kteří přijímají dlouhé věky nebo evoluci, vysvětlovali problém neexistujících trnů před hříchem, takto:

„Mladozemští kreacionisté často poukazují na to, že trny a ostny byly stvořeny Bohem až v této chvíli (dle Genesis 3:17-18). To by ale znamenalo, že Bůh tvořil ještě i POTÉ, co již odpočinul po stvoření světa.“

To je jistě důležitá myšlenka k uvážení. Zvláště když Exodus 20:8-11 a Genesis 2:1-3 ukazuje jasně, že po šestém dnu stvořitelského týdne už nebylo stvořeno nic nového. Stvoření bylo dokončeno. (Je to ironie, protože právě tento postoj vytváří problém křesťanům, kteří přijímají dlouho věky a věří v evoluci s tím, že ji lze „pozorovat“ ještě dnes. Pokud ale lze evoluci pozorovat ještě dnes, znamená to, že stvoření stále ještě není dokončeno, tím pádem se ani nenachází v období po kletbě (28), a potom...o čem je vlastně Ježíšova výkupní oběť na kříži – Jan 19:30?)

Odpovědí je pozorování, že trny, ostny a trnité útvary jsou degenerovanými strukturami – zmutované listy nebo části listů, které se patřičně nerozvinuly; jsou to listové báze, které nevyrostly v listy, nebo pozůstatky odpadlých listů, případně jde o důsledek nedostatečného růstu větve. Je zcela snadné představit si dokonalý svět, který kdysi existoval, bez těchto píchajících výrůstků, ale v současném světě jsou mutace a další biologická selhání velmi rozšířeným jevem – jevem vzrůstajícím. To je v souladu s tím, jak svět po pádu a v prokletí popisuje apoštol Pavel v Římanům 8:19-22: jako svět ležící v „sevření úpadku“ (29).

Trny a kříž

Jen opakuji, že křesťané, kteří přijímají světskou interpretaci geologických vrstev milióny let starých se zkamenělinami, které jsou v nich uvězněny, čelí problému trnů (a bolesti, smrti a utrpení) před hříchem.

Jestliže však přijmeme pravdivý (biblický) postoj k trnům, pak nám Ježíšova smrt na kříži vyvstane s ještě větší ostrostí. Na své hlavě on nesl důsledek první lidské rebelie proti stvořiteli. Nebýt Adamova hříchu, Římané by neměli z čeho uplést trnovou „korunu“, aby ji pak se vší drsností nasadili na Ježíšovu hlavu. (Jan 19:2-5). A tak korunován trny, touto bolestivou vzpomínkou na důsledky prvního Adamova hříchu, Ježíš, „poslední Adam“ (1. Korintským 15:45), vzal na sebe kletbu (Galatským 3:13) – a proto každý, kdo v něho věří, je od této kletby osvobozen pro věčnost (Jan 3:16; Zjevení 21:1-4, 22:3). Tam už nebude smrt, nebude tam ani další bolest, nebude tam prokletí a nebudou tam trny – chvalme za to Pána.

Odkazy a poznámky

1. Chaney, R., A fossil cactus from the Eocene of Utah, American Journal of Botany 31(8/:507–528, 1944.
2. Becker, H., The fossil record of the genus Rosa, Bulletin of the Torrey Botanical Club 90(2):99–110, 1963.
3. DeVore, M. and Pigg, K., A brief review of the fossil history of the family Rosaceae with a focus on the Eocene Okanogan Highlands of eastern Washington State, USA, and British Columbia, Canada, Plant Systematics and Evolution 266(1–2):45–57, 2007.
4. Smith, H.B., Cosmic and universal death from Adam’s fall: an exegesis of Romans 8:19 23a, J. Creation 21(1):75–85, 2007; creation.com/romans8.
5. Rayner, R., New finds of Drepanophycus spinaeformis Göppert from the Lower Devonian of Scotland, Transactions of the Royal Society of Edinburgh: Earth Sciences 75:353–363, 1984.
6. Rayner, R., New observations of Sawdonia ornata from Scotland, Transactions of the Royal Society of Edinburgh: Earth Sciences 74:79–83, 1983.
7. Kasper, A., Andrews, H. and Forbes, W., New fertile species of Psilophyton from the Devonian of Maine, American Journal of Botany 61(4):339–359, 1974.
8. Banks, H., Reclassification of Psilophyta, Taxon 24(4):401–413, 1975.
9. See creation.com/ussher-calc.
10. New American Standard Bible, 1995.
11. See e.g. The Year the Water Dragon roared , pp. 12–14 this issue. Also creation.com/coexist.
12. Je to opravdu pozoruhodné: v době, kdy se stále zvyšuje počet mladých lidí, kteří nemají ponětí o tom, co znamená slovo hřích, bylo toto slovo odstraněno z Oxfordského slovníku pro mladé lidi. See: Sin huh?, Creation 31(3):7, 2009; creation.com/focus-313#sin.
13. A tak někteří kreativní evolucionisté přispěchali s teorií, že jedním z obranných mechanizmů, které rostliny vyvinuly proti býložravcům, je tolerance na býložravost !
14. For more on this see: Christmas in the Year of Darwin The 2009 RI Christmas Lectures trumpet the supposed 300-million-year evolutionary arms race between plants and herbivores, creation.com/darwin-year-christmas, 25 December 2009.
15. Givnish, T., Sytsma, K., Smith, J., and Hahn, W., Thorn-like prickles and heterophylly in Cyanea: Adaptations to extinct avian browsers on Hawaii? Proceedings of the National Academy of Sciences USA 91:2810–2814, 1994.
16. Stewart, W., Paleobotany and the evolution of plants, Cambridge University Press, 1983.
17. Kenrick, P. and Davis, P., Fossil plants, Natural History Museum, London, 2004.
18. Gensel, P. and Edwards, D., Plants invade the land—Evolutionary and environmental perspectives, Columbia University Press, New York, 2001.
19. Thomas, B. and Spicer, R., The evolution and palaeobiology of land plants, Croom Helm Ltd, London, 1987.
20. Skutečnost, že listy jsou ploché a orientují se na slunce, ukazuje mocně na plán – plochost je výsledkem jemné vyváženosti mezi dvěma proti sobě stojícími zkrutnými silami. See: Catchpoole, D., Flat leaves a curly problem, J. Creation 19(1):8, 2006; creation.com/flatleaf.
21. Kenrick, P., Turning over a new leaf, Nature 410(6826):309–310, 2001.
22. Gensel, P., A new Lower Devonian plant and the early evolution of leaves, Nature 309(5971):785–787, 2001.
23. Gosline, A., How plants evolved big broad leaves, New Scientist 183(2455):10, 10 July 2004.
24. Ačkoliv jsou evolucionisté obvykle šťastni z dlouhých věků, zde si však díky nim sami vytvořili hádanku: „Mezera /40ti miliónů let/ mezi nejranějšími zkamenělinami cévnatých rostlin a příchod megafyl je udivující.“ – odkaz 21. A dále: „Tato dlouhá prodleva v tomto relativně jednoduchém evolučním vývoji je překvapující.../a/ zůstává záhadou“. Beerling, D., Osborne, C. and Chaloner, W., Evolution of leaf-form in land plants linked to atmospheric CO2 decline in the Late Palaeozoic era, Nature 410(6826):352–354, 2001.
25. Wieland, C. and Sarfati, J., interview with zoologist Dr Walter Veith, Creation 22(1):36–38, 1999; creation.com/professing-creation.
26. I.e. to go from leafless spiny plants to plants with leaves.
27. See also Time no friend of evolution on pp. 30–31 this issue. Also creation.com/nylon.
28. Cf. Genesis 3:17–19; Romans 8:19–22.
29. Je třeba poznamenat, že degenerací nemohou být vysvětleny všechny obranné-útočné struktury, které nyní pozorujeme v tomto světě po pádu. See creation.com/cab6.

PřílohaVelikost
00606-5.12.2013-pichlava_zalezitost.doc680 KB
Průměr: 3 (4 votes)

Pro Drsoňman.

Víra je hlavně o vnitřním přesvědčení o něčem pro co neexistují důkazy. Jinak by to nebyla víra. Nevím, co myslíte kouzelnou formulkou o čištění vědy. O ničem takovém jsem nepsal.

To není víra. Víra je spolehnout se na to, v co doufáme, být si jist tím, co nevidíme.

Tedy: je to spolehnutí na to, co kdy kdo řekl, tedy pokud to bylo v souhlase s tím, jaký Bůh je a to, co se dokázalo, že to opravdu bylo od Boha a jistota toho, co nevidíme.

Nikde se tady nemluví o tom, že co není vidět, se nějak neprojevuje. Projevuje. Kdyby se nic neprojevovalo, čemu bychom měli pak věřit? Vždyť by to pro nás neexistovalo. V.S.

To, co si myslíte Drsoňmani, to je váš částečný a proto špatný pohled. Křesťanská víra nestojí na lidských dohadech. Ani na lidské fantazii. Pak je to spíše naivita.

Hrabě

Z tohoto textu plyne, že trní a bodláčí, v původním dokonalém Božím světě, nebylo.

No já bych spíš upřesnil, že z toho verše to vyplývá jen pro tebe = vidíš to v tom jen ty, jinak ten verš nic takového nedokazuje.

TRNÍ

Kterákoli z mnoha trnitých či pichlavých rostlin. V Izraeli údajně roste více než 70 druhů trnitých rostlin, mezi jinými krvavec měkoostenný, kapara trnitá, paznehtník, kustovnice a hlohy. Trní sice bylo pro člověka nepříjemné, ale nebylo zcela nepotřebné. Z trnitých rostlin se tvořily živé ploty (Oz 2:6), používaly se jako palivo (Ka 7:6) a sloužily jako potrava pro osly, velbloudy a kozy. Není to tak dávno, co se kustovnice a zejména ostružiní používaly, stejně jako ve starověku, k vytváření živých plotů a krvavec měkoostenný se sekal jako palivo pro vápenky. (Iz 33:12)

Potomci Adama a Evy silně pociťovali účinky prokletí vyneseného nad zemí, kde jim rostlo trní a bodláčí (1Mo 3:17, 18), a proto Noemův otec Lamek mluvil o ‚útrapách našich rukou, jež pocházejí ze zemské půdy prokleté Jehovou‘. (1Mo 5:29) Po potopě Jehova Noemovi a jeho synům požehnal a prohlásil, že jeho záměrem je, aby naplnili zemi. (1Mo 9:1) Kletba, kterou Bůh kdysi vynesl nad zemí, byla zřejmě odstraněna. (1Mo 13:10) Na rozdíl od toho, co bylo řečeno dokonalému Adamovi, však Jehova Noemovi a jeho rodině nepřikázal, aby ‚si podmanili zemi‘. (Srovnej 1Mo 1:28 s 1Mo 8:21–9:2.) Z toho je patrné, že bez Božího vedení si nedokonalý člověk nikdy nemohl podmanit zemi tak, aby to odpovídalo Božímu původnímu záměru. Při obdělávání země se měl člověk stále setkávat s těžkostmi, a musel tedy mimo jiné zápasit s rostlinami, které mu překážely, například s trním a bodláčím. S přírodním bohatstvím člověk zacházel špatně, a bezpochyby právě tím si způsobil další problémy.

V Zaslíbené zemi, v ‚zemi, která oplývala mlékem a medem‘ (2Mo 3:Cool, museli Izraelité pracovat, aby nezarostla trním a plevelem, protože v zanedbané či opuštěné zemi se takové rostliny rychle množí. (Iz 5:6; 7:23–25; 34:13) Izraelité Jehovu neposlouchali, a národu, který byl Božím „dědictvím“, tak způsobili duchovní zkázu. To se projevilo — obrazně i doslova — tím, že pracovali nadarmo, když zasévali pšenici, a sklízeli trní. (Jer 12:7, 13)
Ježíš ve svém podobenství o rozsévači zdůraznil, že trní ohrožuje růst kultivovaných zemědělských plodin. (Mt 13:7; Lk 8:7) Než tedy pole zarostlé trním a bodláčím začalo být obděláváno, byly tyto nežádoucí rostliny odstraněny, obvykle tím, že pole bylo vypáleno. (Heb 6:Cool Trní také do jisté míry představovalo nebezpečí požáru. Pokud je zejména v době žní v blízkosti stojícího obilí suché trní, které snadno vzplane, oheň z trní se může rozšířit na stojící obilí a může strávit celé pole. (2Mo 22:6)

Římští vojáci upletli trnovou korunu a s výsměchem ji Ježíšovi nasadili na hlavu. (Mr 15:17; Jan 19:2) Někteří znalci se sice domnívají, že trní pocházelo z keře, který se nazývá trnovec Kristův (Paliurus spina-christi), dosahuje výšky 6 m a má pružné větve s tvrdými trny, ale není jisté, zda je tento názor správný.

Obrazné použití. O „trní“ je často zmínka v obrazném smyslu. Asyřané sice byli mezi sebou propleteni jako trní, ale měli být stráveni jako zcela uschlé strniště. (Na 1:10) K trní je přirovnáván národ, nebo dokonce panovníci, jejichž jednání je špatné, a jež proto čeká nepříznivý rozsudek. (2Kr 14:9, 10; Iz 9:18, 19; 10:17–19) O ničemných odpůrcích Jehovova služebníka je obrazně řečeno, že jsou uhašeni jako oheň trnitých keřů. (Ža 118:10, 12) Ježíš Kristus se zmínil o trní, když znázorňoval pravdivost zásady, že lidi poznáme podle jejich ovoce. (Mt 7:16)

Jako trní jsou označovány osoby a věci, jež škodí a působí těžkosti. (4Mo 33:55; Př 22:5; Ez 28:24) Pavlovým ‚ostnem v těle‘ (2Ko 12:7) byla možná nějaká oční nebo jiná tělesná vada (viz Sk 23:1–5; Ga 4:15; 6:11) nebo to mohli být falešní apoštolové či jiní lidé, kteří vyvolávali rozkol a zpochybňovali Pavlův apoštolát a Pavlovu práci. (Viz 2Ko 11:5, 6, 12–15; Ga 1:6–9; 5:12; 6:17.) Prostřednictvím svého proroka Jeremjáše Jehova přirovnal srdce judských mužů a obyvatel Jeruzaléma k půdě porostlé trním, to znamená nepravdou, bezprávím a nespravedlností. (Jer 4:1–4; srovnej Oz 10:12, 13.) Obnovení Boží přízně je výstižně znázorněno tím, že na místě porostlém trním vyrostou místo trní stromy. (Iz 55:13

ŠÍPEK

V Bibli je tímto slovem označena rostlina s dřevitým kmenem, který je sám o sobě trnitý nebo pichlavý, a toto označení se může vztahovat na mnoho takových rostlin. Hebrejský výraz bar·qanim′ (šípky) někteří znalci ztotožňují s příbuzným arabským podstatným jménem, které označuje běžně se vyskytující chrpu Centaurea scoparia, jež se podobá bodláku a má pichlavý strboul. Gideon použil bar·qanim′ k potrestání sukotských mužů, kteří v době, kdy bojoval proti Midianitům, odmítli dát jeho hladovým vojákům chléb. (Sd 8:6, 7, 16)

Hebrejské slovo che′dheq (šípek) se ztotožňuje s lilkovitou rostlinou Solanum coagulans, což je trnitý keř. (Thesaurus of the Language of the Bible, M. Z. Kaddari, ed., Jeruzalém, 1968, sv. 3, s. 88) Výraz che′dheq je použit v Příslovích 15:19, kde je cesta lenocha přirovnána k šípkovému plotu, patrně v tom smyslu, že líný člověk si představuje nebo předem očekává těžkosti a složité problémy, které mohou vzniknout při jakékoli činnosti, a považuje to pro sebe za omluvu, aby se nemusel vůbec do ničeho pouštět. V izraelském národě se projevoval takový morální rozklad, že prorok Micheáš o tomto lidu řekl: „Jejich nejlepší člověk je jako šípek [heb. keche′dheq], jejich nejpřímější je horší než trnitý plot“; to zřejmě znamenalo, že i ten nejlepší z Izraelitů zraňuje ty, kdo jsou v jeho přítomnosti, podobně jako pichlavý šípek nebo trnitý plot zraňují každého, kdo se k nim těsně přiblíží. (Mi 7:4)

OSTRUŽINÍ

[heb. ’a·tadh′].

V díle A Hebrew and English Lexicon of the Old Testament od Browna, Drivera a Briggse (1980, s. 31) je uvedeno, že tímto hebrejským slovem je míněno buď ostružiní, nebo řešetlák (Rhamnus). Palestinský řešetlák (Rhamnus palaestina) je divoce rostoucí keř dorůstající výšky asi 1 až 2 m, jehož větve jsou porostlé ostrými, silnými ostny. I když se častěji vyskytuje v níže položených teplejších krajích Palestiny, objevuje se i v hornatých krajích, například v okolí Jeruzaléma. Výrazem ’a·tadh′ označuje Walter Baumgartner kustovnici neboli Lycium europaeum, trnitý keř dorůstající výšky asi 1 až 2 m, který má drobná fialová kvítka a plodí malé, kulaté červené bobule. (Hebräisches und Aramäisches Lexikon zum Alten Testament, Leiden, 1967, s. 36)

Ostružiní má význačnou úlohu ve zprávě v Soudcích 9:8–15, kde jsou olivovník, fíkovník a vinná réva porovnávány s nízkým ostružiním. Jak je vidět ze zbývající části kapitoly, hodnotné rostliny představují cenné osoby, například 70 Gideonových synů, kteří neusilovali o královské postavení nad ostatními Izraelity, zatímco ostružiní, jež je užitečné jen jako palivo, představuje kralování Abimeleka, který zavraždil všechny ostatní Gideonovy syny, své bratry, až na jednoho. (Sd 9:1–6, 16–20) Jotamova zmínka, že ostatní obrazné stromy hledají útočiště ve stínu ostružiní, byla nepochybně myšlena ironicky, protože nízké ostružiní by očividně nemohlo poskytnout stín stromům, a zejména ne vznosným cedrům, o nichž také byla řeč.

Jotamova výstraha, že z ostružiní by mohl vyjít oheň a mohl by ‚strávit libanonské cedry‘, snad byla narážkou na to, že v horkých letních měsících může suché ostružiní bez listí snadno vzplanout. Z Žalmu 58:9 také vyplývá, že ostružiní sloužilo jako palivo.

Hebrejské slovo ’a·tadh′ se v 1. Mojžíšově 50:10 také objevuje jako místní jméno.

KLM

Proč bych se mel cítit jako lhář? Protože neexistuje relevantní argument či hmatatelný důkaz, který by mě přesvědčil o existenci jakehokoli boha ci doslovné pravdivosti jakékoli svaté knihy? Já nevím, jestli něco jako bůh je, ale zatím nemám a nikdy jsem neměl nejmenší důvod si myslet, že ano.

Víra je hlavně o vnitřním přesvědčení o něčem pro co neexistují důkazy. Jinak by to nebyla víra. Nevím, co myslíte kouzelnou formulkou o čištění vědy. O ničem takovém jsem nepsal.

Nemám jiné bohy, protože v nic, co by se bohu priblizovalo, nevěřím. Ani nemám co zaplňovat, to jenom do me projektujete sam sebe. Existují lidé, k nimž patřím i ja, kteří prostě nic božského ve svem živote nepotřebují.

PACÁK

P.s.: Tritussovou odpověď jsem přehlédl. Takže ho do svého omluvného seznamu dodatečně přípojuji.teratt the

Smile

Škoda, přitom jsem si z ní dal práci hlavně kvůli vám Smile

Zkuste to dohledat, bylo to v něděli, stojí to za to (ale tím se nechci chválit Smile

Kdyby jste chtěl, vložím vám to sem znovu..

PACÁK

Napříkad, kromě Hraběho, mi nikdo nevysvětlil, jak je možné, že ožily 260 milionů let staré bakterie. Takže žalostně tápu.

Já jsem vám zde v neděli na to vložil dlouhou reakci. Zjistil jsem i kdo je vámi citovaný vědec z videa na youtube, že se nejmenuje Briland, ale Vreeland + spousta odkazů na články na toto téma. Možná jste to přehlédl..

Juro,

Mysli si co chceš, jako to ostatně děláš vždy, takže skutečnost nehraje žádnou roli.

Dokonce potvrzená tebou samým slovy: “..... když jsem se na něm dopouštěl téhož ?“

Ty si myslíš, že jsem tak hloupý, že bych ti takto nahrál ? Myslel jsem tím trochu něco jiného, než jak jsi to ty pochopil.. - ty vždy pochopíš jisté věci jen tak jak je pochopit chceš - to je zaujatost.

Mně se vůbec nelíbí styl diskuse, když hodnotí oponent oponenta. Je to zbytečné. Diskusi to neprospívá. Myslím, že argumentace by měla být věcná.

To je dobré, že to říkáš. Tak to napiš Anonymovi, on to také dělá..

Anonym je velmi zaujatý verbálně agresivní jedinec, ale protože je ateista, tak ti to nevadí a budeš ho falešně hájit hlava nehlava. To on zde začal nevybraně urážet mou víru, a posmívat se věřícím a všemu s tím souvisejícím a já na to jen reagoval. Já si nezačal, takže běž plakat na jiný hrob. Ty stále jen jednostranně obhajuješ Anonyma a na to jak se chová máš cílenou selektivní slepotu. A to je rovněž přetvářka a pokrytectví a faleš. Takže mě laskavě neotravuj s těmi svými fantasmagoriemi.

Podle mne jsi výrok anonyma překroutil a úmyslně. A to je zlé. A to by křesťan neměl.

No jo, PODLE TEBE je možných spousta věcí, to ještě vůbec nic nedokazuje, jen tvůj subjektivní dojem, nic víc. Asi nemá smysl ti vyvracet utkvělou představu a tvrdit, že to tak nebylo, když jsi se do té myšlenky evidentně zamiloval, navíc proto, že jsi jednostranně zaujatý.

KLM

Máš pravdu. Bůh je jako otec. Máš vůči němu averzi, ale možná jenom proto že spíš odsoudiš jak prozkoumaš.

Není jak otec. Otec mi dal život, bůh ne. Otec existuje, bůh ne. Otec se o mě staral, bůh ne.
Já nemám averzi vůči bohovi, ale spíš mi vadí někteří jeho fanatičtí vyznavači. Bůh je smyšlenka a za nic nemůže. Když se ale podíváš, jaké nesmysly tady v jeho jménu šíří všichni krecíci, je to na pováženou. Když si uvědomíš, že na základě smyšlenky boha je založen největší podvod v historii lidstva a za jeho ideologií leží moře krve, tak nelze být nevšímavý.

Obrázek uživatele KLM

Anonym 2

Máš pravdu. Bůh je jako otec. Máš vůči němu averzi, ale možná jenom proto že spíš odsoudiš jak prozkoumaš.

KLM

KLM

Víra je o změně myšlení. Postupném sebe zdokonalování vůci okolí.

Pokud myslíš víru v boha, jako že myslíš, pak je to přesně naopak. Vůbec to není o zdokonalování. Ten, kdo potřebuje víru v boha, potřebuje berli, nějakou záruku za své chyby a nedostatky. Není schopen se se životem a smrtí vyrovnat sám, doufá, že to někdo udělá za něj.

Obrázek uživatele KLM

KTE

Nelze určit co je v kosmu proces z patosem a co užitečný dokonalý dej. Na zemi to umíme určit líp.

KLM

Customize This