Pichlavá záležitost

David Catchpoole

(Z http://creation.com/a-thorny-issue?utm_media=email&utm_source=infobytes&... přeložil Pavel Kábrt – 12/2013)

„Země ti bude prokletá...ponese trní a bodláčí“ (Genesis 3:17-18)

Britské přírodopisné muzeum popisuje tento obrázek zkamenělin takto – „Listy: Rosa hilliaiae Lesquereux z období oligocénu (23–35 milionů let), Colorado, USA. Trny [sic] z: Rosa penelopes Unger z období miocénu (5–23 milionů let), Styria, Rakousko.”

Zkameněliny rostlin s trny jsou problémem pro křesťany, kteří přijímají světský pohled, že země je o mnoho starší než 6,000 let.

Zkameněliny kaktusů v eocénu („datováno“ 35–55 milionů let) (1), zkameněliny růží z miocénu (5–23 miliónů let) a oligocénu (23–35 miliónů let) (2, 3), a k tomu mnoho dalších, jsou všechny „datovány“ podle evoluční perspektivy miliónů let, a tím evolucionisté umisťují tyto zkameněliny dlouho před dobu než existoval člověk – čili dávají trny před člověka. Jenže Bible nás učí, že trny jsou až důsledkem Prokletí – tedy trny jsou až po člověku. Bůh řekl Adamovi:

"Protože jsi uposlechl hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst, nechť je kvůli tobě země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a bodláčí a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš."

To znamená, že smrt, dřina, nutnost obdělávání země pro pěstování polních plodin, a také objevení se trnů a bodláčí, to vše je důsledek Adamova hříchu – ve skutečnosti celé Stvoření bylo takto postiženo (a stále ještě je) – Řím 8:19-23 (4). Bible nám tím ukazuje, že ani jeden trn, bodlina, osten či jehlice, které dnes nalézáme ve zkamenělinách, nemohly existovat před Adamovým pádem do hříchu, a proto tyto zkameněliny nemohou být milióny let staré. Pokud by tedy ony evoluční věky miliónů let byly pravdivé, pak by Bible pravdivá nebyla – a křesťané, kteří přijímají ony dlouhé věky bez problémů, by tak byli ponecháni nějak se s touto „pichlavou záležitostí“ vyrovnat.

Trny a dinosauři

Podle evolučního počítání byly zkameněliny trnitých rostlin z devonských vrstev (360–410 miliónů let (5, 6, 7, 8/) uloženy „před věkem dinosaurů“ (65–230 miliónů let před námi), a tím také předtím, než se objevili první lidé.

Podle Bible však tyto devonské trnité rostliny nemohly být pohřbeny a zkamenět dřív, než Adam zhřešil. A zkameněliny dinosaurů, které byly nalezeny ve vrstvách hornin triasu, jury a křídy, tedy ve vrstvách nad devonem, nemohly být pohřbeny dřív než zkamenělé trny. Takže (pro křesťany přijímající Boží neomylné slovo) i dinosauři museli být pohřbeni a zkamenět až po Adamově hříchu.

Bible nám přesně popisuje událost, ve které se to všechno seběhlo - došlo k tomu nějakých 1656 let po Adamově hříchu. (9)

Trny a potopa

Křesťané, kteří věří v Boží neomylné slovo (žádné trny před hříchem), nemohou současně věřit v lidské omylné „slovo“ (trny existující milióny let před lidmi).

Celosvětová potopa Noemových dnů (Genesis 6 – 9) by jistě dramaticky „přeformovala“ zemi. Jak to řekl apoštol Petr, „tehdejší svět byl zničen, byl zatopen vodou“ – 2. Petra 3:6 (10).

Zahrada Eden, ve které žádné trny nebyly, byla kdysi zahlazena (erozí nebo zasypáním či obojím) – a to je též důvod, proč už potom, kdy Noemovi bylo 601 let, tam nemusel stát žádný cherub s planoucím mečem, aby zabraňoval v přístupu ke stromu života (Genesis 3:24).

Taková devastující celosvětová potopa by zatopila a pohřbila mnoho živočichů a rostlin pod mnoha vrstvami usazenin, které jsou nyní už ztvrdlé na skálu. Proto zkameněliny dinosaurů a zkamenělé trnité rostliny nejsou starší než asi 4500 let – a dají se snadno vysvětlit jako dědictví celosvětové potopy i událostí po ní. Takže dinosauři žili ve stejné době jako člověk – pochopitelně, že byli po páru od každého druhu na lodi spolu s Noemem. Není tedy divu, že máme tolik důkazů o popotopním setkávání dinosaurů s lidmi. (11)

I pro evolucionisty jde o pichlavou záležitost

A stejně jako mají problém křesťané, vyznávající dlouhé věky, s trním před hříchem, mají i evolucionisté svoji palčivou hádanku. Nejde však o to, kdy do světa vešel hřích – ateističtí evolucionisté jakoukoliv existenci hříchu popírají (12).

Evolucionisté ale vyrábějí příběhy, jak vlastně trny (a s nimi spojené části rostlin jako jsou listy) vůbec vznikly. Z jejich pohledu zde probíhají dlouhodobé biologické „závody ve zbrojení“ mezi rostlinami a těmi tvory, které je chtějí sníst – a tudíž se vyvinuly trny.

Co ale to ohromné množství rostlin bez trnů – navíc rostlin, které nemají vůbec žádné obranné mechanizmy, a přežily docela slušně – dokonce i tvrdé ohryzování a spásání? (13) To je přesně ono, co bychom očekávali od biblické zprávy o stvoření světa, který byl původně „velmi dobrý“, kde všichni tvorové (včetně člověka) byli vegetariány a rostliny byly stvořeny pro potravu (Genesis 1:29-30) – vyprojektovány k drcení, klestění, chroupání a žvýkání, hryzání a spásání. (14)

Evoluce trnů je „smolařská“ povídačka

Myšlenka na „závody ve zbrojení“ mezi rostlinami a býložravci ponechává evolucionisty na rozpacích u rostlin jako je třeba trnitý porost Cyanea solanaceae (je to endemit na Havajském souostroví, kde se mu běžně říká ‘popolo’). “Evoluce trnitých struktur u rostlin na oceánských ostrovech, kde nejsou žádní býložraví savci či plazi, je udivující,“ říkají evoluční badatelé, a „ostny Cyaney jsou evoluční záhadou.“ (15) A tak evolucionisti přispěchali s nepodařenou kreativní historkou, že kdysi na souostroví žili místní býložravci, byly to „nelétavé husy a husám podobné kachny, které byly pak během posledních 1600 let Polynésany vyhubeny.“(15)

Evoluční trny před listy?

Velmi podobně i evoluční příběh o prvních trnovitých výčnělcích v období devonu vyžaduje vysokou porci víry.(16, 17, 18, 19) Evoluční příběh pokračuje tvrzením, že tehdy nebyly žádné listy, ale jen jakési úzké výčnělky s velmi malou plochou pro zachycení slunečních paprsků umožňující fotosyntézu /zřejmě tedy bez těch současných, nádherně účinných plochých listů (20), coby rostlinných solárních panelů současnosti/ (21, 22) A tak poté, jak se objevili v devonu suchozemští býložravci, rostliny si začaly vyvíjet trnité struktury jako odstrašující prostředky – tolik evoluční povídačka. No, a za milióny let, se tyto úzké pichlavé výčnělky vyvinuly v listy. (23, 24)

Dnes je ale známo, že jehlice, ostny a trny jsou všechno degenerované části rostliny, nebo jejích pozůstatků – viz níže o růži. Jinými slovy, botanickou mluvou, listy zde musely být první, čili před trny. Vlastně mnohé trny jsou ve skutečnosti modifikovanými listy, do sebe zakroucenými. (25) To se mohlo stát jako snadný důsledek přechodu mezi původně vyrovnanými zkrutnými silami k jejich nerovnováze. Aby tu totiž nejprve byly trny, muselo by pak dojít k velmi podstatnému vzrůstu genetické informace (26) – tedy k procesu, který je stěží, pokud vůbec, dnes pozorován. (27)

Mnohem pravděpodobnější scénář je ten, že devonské bezlisté zkameněliny, s jejich „jehlicím podobným přívěskům“ (21), byly ve skutečnosti listnaté, tehdy žijící rostliny. Až když tyto rostliny byly vytrženy z kořenů a smeteny víry vod zničující celosvětové potopy, listy z rostliny odpadly a poté došlo ke zkamenění.

Pro botaniky, technicky řečeno, růže nemají trny, ale ostny, kdežto katusy mají trny, a citrusy mají „pravé trny“. Trny jsou větve, u kterých nedošlo k růstu. (Kolce jsou trny vzniklé ze stonku – pozn. př.) Trny mohou být též přeměněné listy (pevně srolované či nedostatečně vyrostlé), mohou to být mutované části listů či zbytky listových bází poté, co listy odpadly. Na rozdíl od trnů či kolcí, ostny nemají cévní tkáň (jsou to prostě jen „přerostlíci“ vnější rostlinné vrstvy), a to je důvod, proč lze ostny snadněji odlomit nebo proč odpadnou s vnější vrstvou poté, kdy stonek odumře. (To je asi také důvod, proč trn miocénní růže, která je zobrazena nahoře, zkameněl izolovaně.)

Podle tradice byla „koruna“, kterou římští vojáci upletli a vložili Ježíši na hlavu, zatímco se mu posmívali, vytvořena z rostliny Ziziphus spina-christi, které se lidově říká Cicimek Kristovo trní.

Výraz z Genesis 3:18 „trní a bodláčí“ zahrnuje dnes všechny rostliny, které mají bolestivé bodavé struktury. Ostny na stvolech bodláků, listech a květinách, mohou zcela jistě způsobit bolest – to je asi důvod, proč je mají Skotové ve svém národním znaku. Podle legendy jeden bosý Nor šlápl jedné noci na bodlák a jeho výkřik bolesti varoval Skoty před blížící se norskou armádou.

Kreacionistická odpověď: trny a pád

Křesťané, kteří přijímají dlouhé věky nebo evoluci, vysvětlovali problém neexistujících trnů před hříchem, takto:

„Mladozemští kreacionisté často poukazují na to, že trny a ostny byly stvořeny Bohem až v této chvíli (dle Genesis 3:17-18). To by ale znamenalo, že Bůh tvořil ještě i POTÉ, co již odpočinul po stvoření světa.“

To je jistě důležitá myšlenka k uvážení. Zvláště když Exodus 20:8-11 a Genesis 2:1-3 ukazuje jasně, že po šestém dnu stvořitelského týdne už nebylo stvořeno nic nového. Stvoření bylo dokončeno. (Je to ironie, protože právě tento postoj vytváří problém křesťanům, kteří přijímají dlouho věky a věří v evoluci s tím, že ji lze „pozorovat“ ještě dnes. Pokud ale lze evoluci pozorovat ještě dnes, znamená to, že stvoření stále ještě není dokončeno, tím pádem se ani nenachází v období po kletbě (28), a potom...o čem je vlastně Ježíšova výkupní oběť na kříži – Jan 19:30?)

Odpovědí je pozorování, že trny, ostny a trnité útvary jsou degenerovanými strukturami – zmutované listy nebo části listů, které se patřičně nerozvinuly; jsou to listové báze, které nevyrostly v listy, nebo pozůstatky odpadlých listů, případně jde o důsledek nedostatečného růstu větve. Je zcela snadné představit si dokonalý svět, který kdysi existoval, bez těchto píchajících výrůstků, ale v současném světě jsou mutace a další biologická selhání velmi rozšířeným jevem – jevem vzrůstajícím. To je v souladu s tím, jak svět po pádu a v prokletí popisuje apoštol Pavel v Římanům 8:19-22: jako svět ležící v „sevření úpadku“ (29).

Trny a kříž

Jen opakuji, že křesťané, kteří přijímají světskou interpretaci geologických vrstev milióny let starých se zkamenělinami, které jsou v nich uvězněny, čelí problému trnů (a bolesti, smrti a utrpení) před hříchem.

Jestliže však přijmeme pravdivý (biblický) postoj k trnům, pak nám Ježíšova smrt na kříži vyvstane s ještě větší ostrostí. Na své hlavě on nesl důsledek první lidské rebelie proti stvořiteli. Nebýt Adamova hříchu, Římané by neměli z čeho uplést trnovou „korunu“, aby ji pak se vší drsností nasadili na Ježíšovu hlavu. (Jan 19:2-5). A tak korunován trny, touto bolestivou vzpomínkou na důsledky prvního Adamova hříchu, Ježíš, „poslední Adam“ (1. Korintským 15:45), vzal na sebe kletbu (Galatským 3:13) – a proto každý, kdo v něho věří, je od této kletby osvobozen pro věčnost (Jan 3:16; Zjevení 21:1-4, 22:3). Tam už nebude smrt, nebude tam ani další bolest, nebude tam prokletí a nebudou tam trny – chvalme za to Pána.

Odkazy a poznámky

1. Chaney, R., A fossil cactus from the Eocene of Utah, American Journal of Botany 31(8/:507–528, 1944.
2. Becker, H., The fossil record of the genus Rosa, Bulletin of the Torrey Botanical Club 90(2):99–110, 1963.
3. DeVore, M. and Pigg, K., A brief review of the fossil history of the family Rosaceae with a focus on the Eocene Okanogan Highlands of eastern Washington State, USA, and British Columbia, Canada, Plant Systematics and Evolution 266(1–2):45–57, 2007.
4. Smith, H.B., Cosmic and universal death from Adam’s fall: an exegesis of Romans 8:19 23a, J. Creation 21(1):75–85, 2007; creation.com/romans8.
5. Rayner, R., New finds of Drepanophycus spinaeformis Göppert from the Lower Devonian of Scotland, Transactions of the Royal Society of Edinburgh: Earth Sciences 75:353–363, 1984.
6. Rayner, R., New observations of Sawdonia ornata from Scotland, Transactions of the Royal Society of Edinburgh: Earth Sciences 74:79–83, 1983.
7. Kasper, A., Andrews, H. and Forbes, W., New fertile species of Psilophyton from the Devonian of Maine, American Journal of Botany 61(4):339–359, 1974.
8. Banks, H., Reclassification of Psilophyta, Taxon 24(4):401–413, 1975.
9. See creation.com/ussher-calc.
10. New American Standard Bible, 1995.
11. See e.g. The Year the Water Dragon roared , pp. 12–14 this issue. Also creation.com/coexist.
12. Je to opravdu pozoruhodné: v době, kdy se stále zvyšuje počet mladých lidí, kteří nemají ponětí o tom, co znamená slovo hřích, bylo toto slovo odstraněno z Oxfordského slovníku pro mladé lidi. See: Sin huh?, Creation 31(3):7, 2009; creation.com/focus-313#sin.
13. A tak někteří kreativní evolucionisté přispěchali s teorií, že jedním z obranných mechanizmů, které rostliny vyvinuly proti býložravcům, je tolerance na býložravost !
14. For more on this see: Christmas in the Year of Darwin The 2009 RI Christmas Lectures trumpet the supposed 300-million-year evolutionary arms race between plants and herbivores, creation.com/darwin-year-christmas, 25 December 2009.
15. Givnish, T., Sytsma, K., Smith, J., and Hahn, W., Thorn-like prickles and heterophylly in Cyanea: Adaptations to extinct avian browsers on Hawaii? Proceedings of the National Academy of Sciences USA 91:2810–2814, 1994.
16. Stewart, W., Paleobotany and the evolution of plants, Cambridge University Press, 1983.
17. Kenrick, P. and Davis, P., Fossil plants, Natural History Museum, London, 2004.
18. Gensel, P. and Edwards, D., Plants invade the land—Evolutionary and environmental perspectives, Columbia University Press, New York, 2001.
19. Thomas, B. and Spicer, R., The evolution and palaeobiology of land plants, Croom Helm Ltd, London, 1987.
20. Skutečnost, že listy jsou ploché a orientují se na slunce, ukazuje mocně na plán – plochost je výsledkem jemné vyváženosti mezi dvěma proti sobě stojícími zkrutnými silami. See: Catchpoole, D., Flat leaves a curly problem, J. Creation 19(1):8, 2006; creation.com/flatleaf.
21. Kenrick, P., Turning over a new leaf, Nature 410(6826):309–310, 2001.
22. Gensel, P., A new Lower Devonian plant and the early evolution of leaves, Nature 309(5971):785–787, 2001.
23. Gosline, A., How plants evolved big broad leaves, New Scientist 183(2455):10, 10 July 2004.
24. Ačkoliv jsou evolucionisté obvykle šťastni z dlouhých věků, zde si však díky nim sami vytvořili hádanku: „Mezera /40ti miliónů let/ mezi nejranějšími zkamenělinami cévnatých rostlin a příchod megafyl je udivující.“ – odkaz 21. A dále: „Tato dlouhá prodleva v tomto relativně jednoduchém evolučním vývoji je překvapující.../a/ zůstává záhadou“. Beerling, D., Osborne, C. and Chaloner, W., Evolution of leaf-form in land plants linked to atmospheric CO2 decline in the Late Palaeozoic era, Nature 410(6826):352–354, 2001.
25. Wieland, C. and Sarfati, J., interview with zoologist Dr Walter Veith, Creation 22(1):36–38, 1999; creation.com/professing-creation.
26. I.e. to go from leafless spiny plants to plants with leaves.
27. See also Time no friend of evolution on pp. 30–31 this issue. Also creation.com/nylon.
28. Cf. Genesis 3:17–19; Romans 8:19–22.
29. Je třeba poznamenat, že degenerací nemohou být vysvětleny všechny obranné-útočné struktury, které nyní pozorujeme v tomto světě po pádu. See creation.com/cab6.

PřílohaVelikost
00606-5.12.2013-pichlava_zalezitost.doc680 KB
Průměr: 3 (4 votes)

PACÁK - vkládám znovu

Bakterie ožily po 260 milionech letech

Napsal uživatel Pacák (neověřeno) dne So, 12/07/2013 - 23:53.

V seriálu BBC Zázračná planeta – Tajemství bouřlivé minulosti díly 3/6, 4/6 a 5/6 Dr. Briland (nevím, jak se to píše a nic jsem o něm nevygoogloval) popisuje objev bakterií, které, uzavřeny v soli, ožily po 260 milionech let. Protože jde o pořad zabývající se vznikem Země a evolucí života, nevím, jestli si mohu dovolit o tomto objevu pochybovat. Co si o tom myslíte vy, evolucionisté i kreacionisté.

Odkaz na seriál:

http://www.youtube.com/watch?v=Rz25AlZkYFU

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Russell H. Vreeland

http://www.ratemyprofessors.com/ShowRatings.jsp?tid=14372

DOKLADY PRE NIZKY VEK SVETA

Bakterie staré údajně 250 milionů let byly oživeny s nepoškozenou DNA. (19)

19. Vreeland, R. H., W. D. Rosenzweig, and D. W. Powers, Isolation of a 250 million-year-old halotolerant bacterium from a primary salt crystal, Nature 407:897-900 (19 October 2000).

http://www.diskusneforum.sk/tema/doklady-pre-nizky-vek-sveta

http://memento.junweb.cz/clanky/dssps5.htm

The Paradox of the “Ancient” Bacterium Which Contains “Modern” Protein-Coding Genes

Heather Maughan*, C. William Birky Jr.*†, Wayne L. Nicholson*‡, William D. Rosenzweig§ and Russell H. Vreeland§

http://mbe.oxfordjournals.org/content/19/9/1637.full

The Permian Bacterium that Isn't

http://mbe.oxfordjournals.org/content/18/6/1143.long
http://mbe.oxfordjournals.org/content/18/6/1143.full.pdf

Kniha : From Fossils to Astrobiology: Records of Life on Earth and the Search for ...

http://books.google.cz/books?id=hUnSsZEfKrMC&pg=PA437&lpg=PA437&dq=Vreel...

http://books.google.cz/books?id=dwzBCU-1j7cC&pg=PA332&lpg=PA332&dq=Vreel...

+

http://www.barnesandnoble.com/c/russell-h.-vreeland

http://books.google.cz/books/about/The_Biology_of_Halophilic_Bacteria.ht...

http://www.amazon.com/s?ie=UTF8&field-author=Russell%20H.%20Vreeland&pag...

Vreeland, RH, WD Rosenzweig a DW Powers. 2.000. Izolace z 250 milionů let staré Halotolerant bakterie z primární Salt Crystal. Nature. 407:897-900.(MID)

Nejsou 250000000 roky staré živé bakterie trochu moc?

by Michael J. Oard

Publikováno: 26. prosince 2001 (GMT +10)
http://creation.com/arent-250-million-year-old-live-bacteria-a-bit-much

Další informace a články :

https://www.google.cz/?gws_rd=cr&ei=YdhSUtzrD-PJ4ASo9YCQAw#q=Vreeland,+R...

Rock of Ages

Christopher Brodie

Co je to nejstarší žijící věc na světě? No, Madagaskar vyzářeného želva vzhledem k Tongan královské rodiny kapitán James Cook v roce 1770 byl nejméně 188 roků starý, když zemřel v roce 1965. A creosote Bush v Kalifornii pouštních hodiny v na ploše 12.000 let. Králův lomatia závod v Tasmánii se odhaduje na nejméně 44.000 roky starý a je to stále roste (i když se to nezdá být schopen reprodukovat sexuálně). Přesto tito ctihodní organismy jsou děti, jednodenní starý novorozenců v porovnání s živou bakterií, které mohou být zamčené uvnitř solné krystaly za posledních 250 miliónů let.

V roce 2000, trojice vědců pod vedením H. Russell Vreeland na West Chester University of Pennsylvania je popsáno v časopise Natureizolace ze spící, ještě živé, bakterie. Mikrob přišel z kapsy, nebo vměstků, tekutiny v pasti uvnitř 250 milionů let starých solných krystalů pohřben půl kilometru hluboko v Novém Mexiku.Dali mu neatraktivní název Bacillus (pozdějiVirgibacillus ) druhy 2-9-3.

Zpráva vyvolala silnou skepsi z mnoha stran.Biologické chemici pochyboval, že nukleové kyseliny by mohly zůstat nedotčené po těchto obdobích. I kdyby bakterie hibernated jako vytrvalý spor, jeho DNA jistě by se člení přes 250.000 tisíciletí, ne-li z přívalu ultrafialového světla během svého dávného pobytu na povrchu, a pak z přirozeně se vyskytujících zemské záření v průběhu evoluce Země.

Geologové zpochybnil věk fluidních inkluzí s tím, že některé rysy Salado souvrství (zdroj Halit krystalu), naznačují, že chyby ve skále bylo povoleno vniknutí novější tekutiny (která, podle závěru, že provedené novější bakterie do starobylé skály).

Genetici poukázal na to, že jeden z genů, které vůdčí skupina se sekvenovaných-ten, který kóduje tzv. 16S ribozomální podjednotce, bylo příliš podobný jeho protějšku v jiném kmene bakterií. Podle tohoto posudku, a to buď "staré" bakterie byl vlastně kontaminant, nebo jeho potomci se nevysvětlitelně se nepodařilo změnit v posledních 250 miliónů let.

Přesto Vreeland a rozšiřující se okruh spolupracovníků se navázala na původní zprávu s publikací, které se snaží čelit každý z těchto kritik. V roce 2002, on a dva West Chester University kolegové hlášeny v časopise International Journal of Radiation Biology jejich výpočet, že míra genetické poškození způsobené běžným stopy radioaktivního draslíku-40 v okolní horniny nebyl dost velký, aby vyloučit čtvrt miliardy let bakteriální přežití.Scratch námitka číslo 1.

V dubnu roku 2005, tři autoři z přírodního papíru spojila s Timem K. Löwenstein, geolog na Binghamton University v New Yorku, a jeho žáka, Cindy L. Satterfield, v publikování podrobnou zprávu v časopise geologie . Pro testování myšlenky vztáhl kritiky, že inkluze v solných krystalů novější než okolní horniny, které měří teplotu původní krystalizace pro vzorky ze stejné části Salado souvrství, které přineslo Virgibacillus sp. 2-9-3. Tým usoudil, že pokud mikrobům plnění kapaliny nedávno dosáhl hluboce pohřben sůl vklad a rekrystalizací, teploty těchto krystalizaci by byl podobný. Místo toho, oni našli pravý opak: Výsledky v rozmezí 17 až 37 stupňů Celsia, nebo o 63 až 99 stupňů Celsia, distribuce, které navrhuje sezónní klimatické změny. Jinými slovy, se krystaly, které se vytvořily po kapsy na tekutiny (a pravděpodobně bakterie), byly vytvořeny na nebo v blízkosti povrchu, místo hluboko pod zemí.

Druhá, ještě definitivní, řada šetření zkoumal koncentrace různých iontů ve fluidních inkluzí. Rovnováha iontů v mořské vodě se mění v průběhu geologického času, takže jejich měření může poskytnout přibližné datum, ke kterému se slanou vodou vykrystalizuje. Koncentrace iontů v Halit inkluzí uzavřeno ty oceány v období permu-profilem, který je odlišný od mořské vody dnes a také z větších kapes pasti solanky jinde v Salado. Jako závěrečný test, tým plánuje používat ultrasenzitivní hmotnostní spektrometr k datu drobné, jednotlivé inkluze metodou rubidium-stroncium ( 87 Rb se rozkládá na 87 Sr s poločasem 49000000000rok). Scratch námitka číslo 2.

Třetí kritika, založené na DNA podobností, bylo těžší odmítnout. Přes protokol sterilizace a kontroly, že i kritici popisují jako "hrdinný" kontaminace zůstává potenciálním zdrojem bakterie 2-9-3 na základě své molekulární podobnost s aktuálním kmenům. Je pochopitelné, že Vreeland hájí práci proti obvinění z kontaminace. Dokonce považuje genetické námitky jako nejméně platí s tím, že ze všech výzev (geologické, chemické a genetické), "to je zdaleka nejslabší z kritiky."

Ačkoli Vreeland připouští, že důkazy DNA klasifikuje Virgibacillus druhů 2-9-3 jako jednoho kmene jiného bakterie izolované z Mrtvého moře, on napadá modely, které předpovídají, že tyto kmeny se lišily desítky tisíc, ne-li miliony, z před mnoha lety. Ve shrnutí z roku 2002 dopis do časopisu Molecular Biology and Evolution , Vreeland vysvětlil, že tyto modely výpočtu fylogenetickou historii založenou na specifickém generace a sazeb mutace, ale "si můžete vybrat, co kurz budete chtít." Místo mezigenerační intervalu dnů nebo měsíců, cituje důkazy o tom, že některé sporulující organismy mohou ležet ladem stovky nebo tisíce let mezi růstových epizod. Tak, on navrhne, že jako kmen 2-9-3 ležel uzamčen v soli, její příbuzní mohli rozrostla a vyvinula, mnohem méně, než kritici věří.

Skepticismus přetrvává, dokonce i mezi některými Vreeland spolupracovníků, ale která nebrání jim v provádění dalších studií v této velmi viditelné oblasti vědy. A samozřejmě, že může být ještě přesvědčit novými údaji. Ve studii zveřejněné on-line 30.srpna 2005 v časopise extremophiles , Vreeland předložila důkazy, že čtyři kmeny permu mikrobů (2-9-3, a tři další, které byly nalezeny později) jsou natolik odlišné od moderních příbuzných v řadě kategorií, které jsou nemohla vzniknout z kontaminace.

Mnoho otázek zůstává, jak Vreeland ochotně připouští. Nebylo organické molekuly rozhodující pro život, včetně DNA, samovolně rozkládat se v 250000000rok i při absenci ionizujícího záření? Vreeland odpoví: "To je něco, co musíme podívat." Ještě starší, nonviable kapsy začlenění obsahují pozůstatky uplynula mikrobů? Říká Vreeland, "nemohu odpovědět." A co je možná nejzajímavější ze všeho, co je mechanismus? Jak tyto prastaré organismy dokáží přežít tak dlouho? Jeho odpověď: "Nemám tušení, jak se to stane."

http://www.americanscientist.org/issues/pub/rock-of-ages

Dopisy přírody

Nature 407 , 897-900 (19 říjen 2000) | doi : 10.1038/35038060 ; převzata 15. listopadu 1999; Accepted 04.07.2000

Izolace z 250 milionů let staré halotolerant bakterie z primární soli krystal

Russell H. Vreeland 1 , William D. Rosenzweig 1 & Dennis W. Powers 2

Ústav biologie, West Chester University, West Chester, Pennsylvania 19383, USA

Poradenství geolog, Box 87, Anthony, Texas 79821, USA
Korespondence na: Russell H. Vreeland 1 Korespondence a žádosti o materiály by měly být adresovány na RHV (e-mail:

E-mail: rvreeland@wcupa.edu ).

Bakterie byly nalezeny spojena s různými starých vzorků 1 , ale jen málo studií jsou obecně přijímány v důsledku otázky o kvalitě vzorku a znečištění. Když Cano a Borucki 2 izolované kmene Bacillus sphaericus z vyhaslé včel v pasti 25-30000000-rok-starý jantaru, pečlivého výběru vzorku a přísných sterilizačních technik byly klíče k přijetí. Zde jsme zprávu izolaci a růst dříve neuznaných sporulující bakterie ( Bacillusdruhů, určené 2-9-3) od zařazení solného roztoku v 250 milionů let staré solné krystaly z perm Salado formace. Kompletní sekvence genu 16S ribosomální DNA ukazují, že organismus je součástí rodu Bacillus marismortui a Virgibacillus pantothenticus . Jemné krystalové struktury a sedimentární rysy naznačují, sůl nerekrystalizované od formace. Vzorky byly zamítnuty, pokud solanky inkluze ukázal fyzické příznaky možného znečištění. Povrchy vzorků sůl krystalů byly sterilizovány se silným alkáliím a kyseliny před extrakcí solného roztoku z vměstků. Sterilizační postupy snížit pravděpodobnost kontaminace méně než 1 z 10 9 .

http://www.nature.com/nature/journal/v407/n6806/abs/407897a0.html

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Pacák

Je-li to možné, prosím o znovuvložení

To snad děláte schválně....... Tired

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Hrabě

Ty si asi ve své jednoduchosti nejsi schopen představit, že k různým biblickým myšlenkám mohou biblické slovníky a encyklopedie říct tolik. To je problém tvého zjednodušovíní a podceňování. Hloubkový výzkum z toho blábol nedělá. Povrchní jsou naopak tvá zjednodušená dogmatická tvrzení o opaku - tvrzení bez důkazů a kvalitního rozboru a hlubšího výzkumu.

Jak to, že Bůh ze své vinice ZCELA VYPÁLÍ trní a bodláčí dokazuje, že před hříchem v Edenu neexistovalo vůbec žádné trní ani bodláčí ? To je jen tvé krkolomé znásilňování výkladu, potvrzování za každou cenu toho, čemu ty sám věřit chceš, autosugesce, sebeklam.

S tím má problém jen tvá logika - ten citovaný verš se situací v Edenu nijak nesouvisí a kdybys četl ty mé hromady textu, tak bys možná pochopil jaké jiné významy v Bibli zmínka o trní a bodláčí může mít. A ano - v tom jiném významu to bylo u Izajáše použito jako něco negativního. Ale není negativní jako negativní, to jen ve tvé zjednodušené logice a představě je to jedno a totéž. U toho Izajáše jsou myšlena zcela jiná konkrétní negativa, které ty povrchně zobecňuješ na všechno a cokoli.

A nazývat hlubší rozbor litánií je jen projev tvé myšlenkové chudoby a jednoduchosti. Prostě o tom nic nevíš a vše co nějak přesáhne tvá omezení jednoduše zesměšníš jako litánie a hromadu blábolů. Ale chápu, že to tak můžeš vidět, když je to na tvé omezené možnosti znalostí. Jen se posmívej posměváčku, je to jen důkaz tvé omezenosti..

Re: PACÁK

Děkuji za snahu. Je-li to možné, prosím o znovuvložení. Zatím se pokusím Tvou odpověď najít. Také jsem měl podezření na kontaminaci nebo podobný problém. Pokud si pamatuji, něco podobného se v minulosti stalo s nějakou kosmickou sondou.

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Trituruss

No ty jsi srandista. Ty nakopíruješ hromadu slov, které nejsou z tvé hlavy a já se mám psát z oponentúrou z vlastní hlavy?

Je neuvěřitelné jakou hromadu blábolů mimo mísu jsi schopen "vyprodukovat" na jednoduchou myšlenku Izajáše
27:4, kde Bůh říká, že ze své vinice ZCELA VYPÁLÍ trní a bodláčí. Tak proč by ho přímo tvořil do Edenu a do původního, velmi dobrého, nepadlého světa?? Když právě v tom Izajáši je očividně trní a bodláčí použito jako něco negativního, co je potřeba z Boží "vinice" ZCELA VYPÁLIT!

A ty na to dáš litanii, jak je trní "potřebné"....? Jistě, po pádu se možná nějaké využití našlo, ale to neznamená, že podobné potřeby by lidé měli, kdyby k jejich pádu nedošlo.

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Hrabě

To je zase dlooooooouuuuuuuuhý....

Tím jsi to ovšem nijak nevyvrátil. To ty řekneš vždy, když se ti nehodí se tím zabývat. To je hloupá výmluva nedokazující opak. A za ním následuje pouze autoritativní tvrzení. Mimochodem to není jen názor bratrů z Brooklynu, ale většinou cituji všeobecně uznávaná renomovaná biblická díla a slovníky, jejichž autory vůbec nejsou SJ. Takže to máš navíc popletené a možná i záměrně z důvodů předsudků vůči SJ.

KTE

Hrabě .. který - jak je všeobecně známo - všemu rozumí, protože to má načteno z bible.

Myslím, že takto příčiná souvislost nefunguje = Bible za Hraběcí vševědoucnost nemůže. On by byl Všeználek a Brouk Pytlík i bez Bible a díky tomu často vysvětluje "pomocí Bibleů i to co Bible výslovně neříká.

Když Bůh na počátku tvořil - stvořil, pak to znamená

že nebylo nic a šestého dne bylo vše. Tedy - na začátku nebylo nic, nic materiálního, na konci bylo všechno, co je z tohoto materiálu učiněné. Neboli, na počátku nebyla žádná periodická tabulka prvků, na konci byla kompletní periodická tabulka prvků. Nemohu říci, jestli byla naprosto kompletní i o nestálé prvky, ale byla kompletní v tom smyslu, že už nic jiného nebylo pro toto stvoření třeba. Veškeré prvky, které byly potřebné pro stvoření byly stvořeny.

To, co pokračovalo další dny byl už jen růst, plození a množení. Tedy, Bůh učinil slepici, aby snesla vejce, kohouta, aby slepici oskákal, slepice aby snesla vejce, sedla na ně, z oskákaných vajec se vylíhla kuřata a zase dál. Asi jeden den se všichni radovali ze života, a druhý den - zřejmě - se radovali, že Bůh všechno díky lidskému hříchu hned nezničil. Další dny se radovali méně a méně, protože zjišťovali, jak je smrt zlá. Nakonec všichni začali doufat v to, že tato doba brzy skončí a pracují společně k porodu. V.S.

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Trituruss

To je zase dlooooooouuuuuuuuhý....

Puzzled

Prostě před pádem žádné trní a bodláčí nebylo, žádné miliardy let se nekonaly a bratři v Brooklynu se mýlí.

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

KLM

„Můj otec stále pracuje až dosud, i já stále pracuji.“ (Jan 5:17)
Slova Ježíše

Otázka je, jestli Otec a Syn popdle tohoto verše pracují ve stejném smyslu, jako je práce v rámci stvořitelských dnů. Také není odpočinek jako odpočinek = toto slovo nemá jen jedinný význam v kontextu týdenního sabatu.

„Pro Boží lid . . . zůstává sabatní odpočinek.“ (HEBR. 4:9)

Z PRVNÍ kapitoly 1. Mojžíšovy se dozvídáme, že šest symbolických dní Bůh připravoval zemi, aby na ní mohli žít lidé. Biblická zpráva o každém stvořitelském dni je ukončena slovy: „Nastal večer a nastalo ráno.“ (1. Mojž. 1:5, 8, 13, 19, 23, 31) V případě sedmého dne však Bible uvádí: „Bůh přistoupil k tomu, aby požehnal sedmému dni a učinil jej posvátným, protože v něm odpočívá od všeho svého díla, jež Bůh stvořil.“ (1. Mojž. 2:3)

Všimněme si, že sloveso „odpočívá“ je v přítomném čase (v hebrejšině rozdíl mezi videm dokonavým a nedokonavým - odpočal vs odpočíval). Z toho vyplývá, že v roce 1513 př. n. l., kdy Mojžíš zprávu o stvoření sepsal, sedmý den neboli den Božího odpočinku stále probíhal. Trvá Boží den odpočinku i dnes? Pokud ano, můžeme do něj vstoupit? Odpovědi na tyto otázky jsou pro nás velmi důležité.

Existují dva důvody, které nás vedou k závěru, že sedmý den probíhal i v prvním století n. l. Jedním důvodem je to, co Ježíš odpověděl odpůrcům, kteří ho kritizovali, že uzdravoval o Sabatu, což považovali za práci. Ježíš jim řekl: „Můj Otec stále pracuje až dosud, i já stále pracuji.“ (Jan 5:16, 17) Co z toho vyplývá? Ježíš jim vlastně řekl: Můj Otec a já vykonáváme stejný druh práce. Jelikož můj Otec pracuje během Sabatu, který trvá tisíce let, mohu o Sabatu pracovat i já. Ježíš tedy naznačil, že sedmý den, Boží velký sabatní den odpočinku, v jeho době ještě neskončil.

Kněží a Levité svou práci v chrámu vykonávali i o Sabatu, a přesto ‚byli nevinní‘. Ježíš, velekněz Božího duchovního chrámu, také mohl vykonávat své úkoly bez obav z toho, že porušuje Sabat. (Mat. 12:5, 6)

Druhý důvod vyplývá ze slov apoštola Pavla. Citoval z 1. Mojžíšovy 2:2 výrok o Božím odpočinku a pak pod inspirací napsal: „My . . ., kteří jsme projevovali víru, opravdu vstupujeme do odpočinku.“ (Hebr. 4:3, 4, 6, 9) Sedmý den tedy probíhal i v Pavlově době. Jak dlouho měl vlastně trvat?

Abychom si mohli na tuto otázku odpovědět, musíme si připomenout, co je účelem sedmého dne. To vyplývá z 1. Mojžíšovy 2:3: „Bůh přistoupil k tomu, aby požehnal sedmému dni a učinil jej posvátným.“ Sedmý den tedy Jehova posvětil, to znamená vyhradil na to, aby uskutečnil svůj záměr. Tímto záměrem je, aby země byla obydlena poslušnými lidmi, kteří se budou starat jak o zemi, tak o všechno živé na ní. (1. Mojž. 1:28) Právě na splnění tohoto záměru Jehova Bůh a Ježíš Kristus, který je „Pánem sabatu“, ‚stále pracují až dosud‘. (Mat. 12:Cool Boží den odpočinku tedy bude trvat až do konce Kristova Tisíciletého panování, kdy bude Boží záměr plně uskutečněn.

6 Bůh svůj záměr Adamovi a Evě jasně vysvětlil, ale oni se rozhodli, že v souladu s tímto záměrem jednat nebudou. Vydali se cestou neposlušnosti a miliony jejich potomků je následovaly. I Boží vyvolený národ, starověký Izrael, si navykl jednat neposlušně. A před stejnou pastí, do které padli Izraelité, varoval apoštol Pavel křesťany v prvním století. Napsal: „Vynasnažme se proto, abychom vstoupili do onoho odpočinku, aby někdo nepadl podle téhož vzoru neposlušnosti.“ (Hebr. 4:11) Všimněme si, že neposlušnost apoštol Pavel dává do souvislosti s tím, že člověk nevstoupí do Božího odpočinku. Co z toho vyplývá pro nás? Znamená to snad, že pokud se nějakým způsobem proti Božímu záměru vzbouříme, do Božího odpočinku nevstoupíme? Tato otázka je velmi důležitá a budeme o ní ještě uvažovat. Nejprve se ale zamyslíme nad jednáním Izraelitů, abychom plně chápali, proč do Božího odpočinku nevstoupili.

Jehova svůj záměr s Izraelity zjevil v roce 1513 př. n. l. Mojžíšovi, když mu řekl: „Přistupuji k tomu, abych sestoupil, abych je osvobodil z ruky Egypťanů a abych je vyvedl z té země do země dobré a prostorné, do země, která oplývá mlékem a medem.“ (2. Mojž. 3:Cool Důvodem, proč Izraelity vysvobodil „z ruky Egypťanů“, bylo to, že z nich chtěl udělat svůj lid, jak to slíbil jejich praotci Abrahamovi. (1. Mojž. 22:17) Bůh dal Izraelitům soubor zákonů, díky nimž k němu mohli mít pokojný vztah. (Iz. 48:17, 18) Jehova jim slíbil: „Jestliže teď budete přesně poslouchat můj hlas a skutečně budete dodržovat mou smlouvu [která byla obsažena v Zákoně], pak se jistě stanete mým zvláštním majetkem ze všech ostatních národů, protože celá země patří mně.“ (2. Mojž. 19:5, 6) To, zda se Izraelité budou těšit z výjimečného vztahu s Bohem, tedy záviselo na poslušnosti mojžíšského Zákona.

Přesto v jiném slova smyslu náš pilný Bůh nikdy nepřestává pracovat. Dlouho potom, co dokončil hmotná stvořitelská díla, o něm Ježíš řekl: „Můj Otec stále pracuje až dosud.“ (Jan 5:17) Na čem Jehova až dosud pracuje? Ze své nebeské říše poskytuje lidem vedení a stará se o ně. Dal počátek ‚novému stvoření‘ — duchem zplozeným křesťanům, kteří budou vládnout s Ježíšem v nebi. (2. Korinťanům 5:17) Pracuje na tom, aby se splnil jeho záměr s lidmi — aby ti, kdo ho milují, získali věčný život v novém světě. (Římanům 6:23) I z výsledků této práce má Jehova určitě velkou radost. Miliony lidí zareagovaly na poselství o Království, přibližují se k Bohu a upravují svůj život, aby zůstali v jeho lásce. (Jan 6:44)

Z těchto Ježíšových slov je patrné, že Bůh není takový, že by jen nečinně seděl a pozoroval, jak se světové události vyvíjejí. (Jan 5:17) Naopak, již od vzpoury v Edenu projevuje značnou aktivitu. Například inspiroval pisatele Bible, aby zapsali jeho slib, že budoucí „semeno“ rozdrtí Satana a všechny jeho přívržence. (1. Mojžíšova 3:15) Navíc prostřednictvím tohoto Semene Bůh ustanovil vládu, nebeské Království, které poslušnému lidstvu přinese požehnání a odstraní všechny příčiny utrpení — dokonce i samotnou smrt. (1. Mojžíšova 22:18; Žalm 46:9; 72:16; Izajáš 25:8; 33:24; Daniel 7:13, 14)

Krokem ke splnění uvedených nádherných slibů bylo, že Jehova poslal Toho, kdo se měl stát hlavním Panovníkem Božího Království nad zemí. Zmíněným Vládcem není nikdo jiný než Ježíš Kristus, Boží Syn. (Galaťanům 3:16) Ježíš se v souladu s Božím záměrem soustřeďoval na vyučování o Božím Království. (Lukáš 4:43) Kristus vlastně poskytl živoucí předobraz skutků, které na zemi vykoná jako Král tohoto Království. Nasytil totiž tisíce hladových lidí, uzdravoval nemocné, křísil mrtvé, a dokonce ovládal přírodní živly, když například utišil prudkou bouři. (Matouš 14:14–21; Marek 4:37–39; Jan 11:43, 44) Bible o Ježíšovi říká: „Ať je . . . Božích slibů jakkoli mnoho, staly se Ano jeho prostřednictvím.“ (2. Korinťanům 1:20)

Na konci šestého stvořitelského „dne“ Bůh začal ‚odpočívat od všeho svého díla, jež stvořil, aby bylo uděláno‘. (1Mo 2:2, 3) Bůh sice od těchto stvořitelských děl odpočinul, ale to neznamená, že svou moc od té doby nepoužíval. Více než 4 000 let potom, co Bůh dokončil stvořitelské dílo na zemi, jeho Syn prohlásil: „Můj Otec stále pracuje až dosud, i já stále pracuji.“ (Jan 5:17) Jehova je činný, a to nejen pokud jde o duchovní říši; v biblické zprávě je mnoho zmínek o jeho projevech moci a o jeho mocných činech ve prospěch lidí. Někdy sice ‚byl zticha, ovládal se‘, ale vždy, když přišel jeho ustanovený čas, aby jednal, s ‚plnou mocí‘ podnikl rozhodné kroky. (Iz 42:13, 14; srovnej Ža 80:2; Iz 63:15.)

Je také třeba pochopit kontext výroku = že Ježíš uzdravoval (což podle židů byla práce) o sabatu. Také co to předstiňuje a větším 1000 letém sabatu a o Pánovi sabatu, kde Ježíš jako jeho Pán bude rovněž v tomto smyslu uzdravování velmi pracovat.

UVEDENÍ ZDÁNLIVÉHO „ROZPORU“ DO SOULADU

Je zde text 1. Mojžíšovy 2:2, kde je zaznamenáno, že si Bůh odpočinul „od všeho díla“. Proti tomu stojí Ježíšův výrok u Jana 5:17, kde říká, že Bůh „pracuje až dosud“. Z kontextu však vyplývá, že zpráva v 1. Mojžíšově mluví výslovně o Božím díle hmotného stvoření, kdežto Ježíš se zmiňuje o Božím díle ve vztahu k božskému vedení lidstva a k péči o ně.

Customize This