Odborné přednášky o genetickém kódu

Cyklus přednášek Společenského centra Londýnská 30, Praha 2. Videa jsou převzaty z TV HOPE.

Přednáší Prof. RNDr. Vladimír Král, DSc.

Víte, že se naše lidské geny liší jen o 0.1% a přesto jsme každý jiný? Jsme zajatci vlastní DNA? Je všechno zapsané v genech? Co můžeme ovlivnit a co už ne? Něco je nám dáno, např.: Ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal. (Mt 5:36) Jiné věci se vytváří, když reagujeme na podněty z ostatního světa. Raději si však prohlédněte videa.




Průměr: 5 (1 vote)

Evě.

Tělo Kristovo, tak se označuje církev, ve které je On zároveň i hlavou.

Odkazy na církev naleznete v celém Písmu svatém. Jako analogie Vám poslouží představa o uspořádání monoteistického judaizmu. Křesťanství v tom uspořádání jen pokračuje.

Georg tady připomněl otázku různorodých kultů, které s ortodoxním judaizmem koexistovaly, ale byly judaizmem považovány za herezi /neúplnost pravd, absence liturgie, odtržení od prorocké školy/.

Diskuse o pravé církvi se táhne dějinami. Už spor s odpůrci Trojice je zasažen do evangélií /Janovo evangelium někteří biblisté vykládají jako řešení sporu Otce a Syna - proti sektě elkesaitů/. Církev měla od Boha mandát svazovat a rozvazovat /Mt 18,18//Mt16,18//Jn 20,23/.

Byla vedena Duchem svatým a je Jím vedena neustále - brány pekelné církev nepřemohou.

Starověk /závěr antiky/ s sebou nese doklady o existenci církve /pronásledované až do Konstantina I.(313 - Milánský edikt).

Z mého pohledu /teologického, historického/ je pravou církví ta církev, která udržela veškeré Pravdy, které jim Ježíš odkázal a které neustále světu přináší /zjevení, vize/. Jde ovšem o teologický pohled, který navazuje na kánon Novozákonní tradice a tradice církevních dějin /mučedníků, vyznavačů, svatých otců - patristika, vizionářů/. Takovou církví je jedině ta, z níž ty všechny ostatní vycházejí. Církev stojící na Petrovi skrze Krista a Petrech všech časů /Petr - skála je spíš titul, funkce být pozemskou hlavou, než jméno/. Taková církev má nepřerušenou apoštolskou tradici a tou je katolická církev /Římskokatolická i Řeckokatolická/. Řeckokatolická je sjednocena s hlavou - papežem.

Obrázek uživatele Ondra.

Daniel

Dostáváme se do zbytečného sporu o konfesi.

Od Katechizmu je nutné také přihlížet k Písmu. To nikdo nepopírá. Katechizmus téma desatera jen shrnuje, ale tím neříká, že ono výrokové rozvedení v knize Exodus je chybné.

Každý má možnost si to porovnat. Teologii nelze laicizovat.

---------------------------

Kapitolu Katolická církev a její Katechismus, raději uzavřeme. To by bylo na "dlouhý lokte" Glasses

Daniel

Dá se říci, že od dob Kristových narážíme na spory kolem věrouky. Kdo může rozhodnout o správnosti učení a Pravdě? jedině Kristus a jeho tělo, ve kterém nepřestává být - to je církev -"jsem s vámi po všechny věky věků" Mt 28.18-20
.............
Dane, prosím vás, můžete mi sem dát odkaz na místo v Bibli, kde JK vkládá svoje tělo do církve, coby instituce, organizace?
Kterou církev máte konkrétně na mysli, která je ta správná?

Evě.

Jinak - gotika a katedrály - to nelze opomenout!! Fascinující.

Ano. Gotika zeštíhluje Smile Katedrály mají člověka opticky vést k nebi. Jsou manifestací symetrie a smyslu pro řád /ve středověku vzniká většina církevních řádů/ ve společnosti.

Katedrály středověkých měst se stávají "středy světa".

Zaujalo mě to, jak jste zmińoval to tmářství a neuralgické body v gotice...
Váš pohled na husitství,na Husa, na Luthera, na protestantskou církev by mě zajímal.

Vedle smyslu pro řád a organizaci /upevnění politicko-právní struktury církve za papeže Inocence III./ se také objevuje diskuse o volnějším pojetí teologie /soumrak gotiky v Itálii - nástup renesance/. To nevyhnutelně vede k odlišnému pojetí nejen teologie, ale i uspořádání /do té doby jaksi jednotné/ Evropy - právo, otázka národnostní, myšlenky.

V té době se na univerzitách /Sorbonna/ objevují spory o rozum a víru. Scholastika /realizmus/ versus nominalizmus vedl k otázce dvojí pravdy.

Existují dvě pravdy nebo existuje jen jedna, bylo předmětem té mnohasetleté diskuse - její plody jsou právě ta rozštěpení, která vedla od jednoty k různosti, avšak pod zcela vlastní identitou.

Tady je právě ten prostor pro nevyváženost. Krize se tím prohlubuje a dodnes jsme svědky těchto snah /ovoce/.

Na této větvi leží právě všechny středověké teologické spory, které vedly k rozpadu jednoty /ale i ty spory historické, jež se různě dědí a znovu formulují/. Dá se říci, že od dob Kristových narážíme na spory kolem věrouky. Kdo může rozhodnout o správnosti učení a Pravdě? jedině Kristus a jeho tělo, ve kterém nepřestává být - to je církev -"jsem s vámi po všechny věky věků" Mt 28.18-20
a "brány pekelné církev nepřemohou" Mt 16,18nn

Otázka protestantizmu není jednoduchá, protože v něm neexistuje pevný /jediný/ proud, ale je rozštěpen do různých denominací, které se od sebe dosti liší.

Ondra

ad - já zatím hledám tu vhodnou církev

"Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. 6Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu."
/Matouš/

Daniel - gotika

ad Ale nakousli jsme středověk /gotiku/, kde jsme to skončili?

Neskončili jsme nikde, protože jsme nezačali...

Zkopíruju sem ten Váš komentář:
Jednak pojem - temný středověk či století /saeculum obscurum/ je církevní pojmem, nikoliv světský - šlo o zejména obecně o výčet úpadku v církvi od smrti papeže Jana VIII. /od 880 do 1046/.

Zcela unikátní je soupis úpadku u karmelitána Jana z Hildesheimu /1368/, který popsal 10 papežských schizmat od Bonifáce I. a Eulalia /418/ až k Alexandru III. a Viktoru IV. /1159/ /např. Peter Segel - Schizma, krize, hereze a černá smrt, Jan Hus mezi epochami, národy a konfesemi, Bayreuth 1995/.

Neuralgické body jsou ty body, které rozdělují mínění fatálním způsobem.

Třeba otázka Jana Husa, která se táhne napříč dějinami dodnes. Vztah k Bílé hoře, Komenskému, Národnímu obrození, vzniku republiky apod.

V té gotice se neuralgický bod týká hlavně husitské otázky, obrazoborectví, změny pohledu na teologii. Zcela pozoruhodná je snaha o vlastní fenomenologii víry jako vztahu západu s východem, Franky, Germány a Slovany. Například odtržení Luthera od církve v Sasku sleduje linii pozdějšího rozdělení na Východní a Západní Německo po roce 1945 /němečtí Slované, lužičtí Srbové, Češi ?/.

Úpadek Pražského vysokého učení v té době znamenal skutečný internacionální úpadek. Exodus pražských profesorů teologie způsobila Kutnohorským dekretem /1409/ založení i nové univerzity v Lipsku. Polemika Ondřeje z Brodu s husitskými teology. Basilejský koncil /1431/ - disputace s Prokopem Holým - snaha o restauraci poměrů a návrat ke stabilitě na území Římské říše.
.......................

Zaujalo mě to, jak jste zmińoval to tmářství a neuralgické body v gotice...
Váš pohled na husitství,na Husa, na Luthera, na protestantskou církev by mě zajímal.
Historická období se prolínají a "nejedou" paralelně ve všech oblastech stejně rychle,ani nejsou ostře ohraničené.
Nijak odborně jsem se tím nezabývala, spíš jen z beletrie nějaké střípky, Anglie - doba Jindřicha VIII a Alžběty - to je asi tak neznámější, z Francie něco málo z doby Kateřiny Medicejské - to už je tedy počátek renesance ve Francii a ta Alžběta je taky z pozdější doby, ale jsou tam ty ostré náboženské střety.
No a u nás to husitství.
Jinak - gotika a katedrály - to nelze opomenout!! Fascinující.

Ondro.

Dostáváme se do zbytečného sporu o konfesi.

Od Katechizmu je nutné také přihlížet k Písmu. To nikdo nepopírá. Katechizmus téma desatera jen shrnuje, ale tím neříká, že ono výrokové rozvedení v knize Exodus je chybné.

Každý má možnost si to porovnat. Teologii nelze laicizovat.

Obrázek uživatele Ondra.

Daniel

Katechismus Katolické církve - druhé přikázání:

2. Nevezmeš jména Božího nadarmo.

Bible - druhé přikázání:

Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.

V Katechismu je vyřazeno to tučné (Nezobrazíš si....)

Ondro,

Desatero nikdo nezměnil a nezměnil ani jeho výklad. To není možné, když nahlédneš do /katolické Jeruzalémské bible, dále do ČEP a Kralické bible/, nezjistíš žádný rozdíl.

To, co se obvykle posuzuje jako nějaký zásah, je pouze sepsaná exegeze a výklad desatera, nikoli změna v literárním smyslu. Každý se o tom může přesvědčit.

Obrázek uživatele Ondra.

Danielovi

Danieli,

já zatím hledám tu vhodnou církev. Mmt jsem narazil na baptisty, jenže tam jsem shledal problém týkající se nesmrtelnosti duše.

Pozměněné desatero z pohledu Katolické církve (Katechismus), je něco neomluvitelného. A mě dost mrzí, že Katolická církev má největší zastoupení co do počtu křesťanských církví, když tímto se vzdalují od skutečného učení z Písma....

Customize This