Odborné přednášky o genetickém kódu

Cyklus přednášek Společenského centra Londýnská 30, Praha 2. Videa jsou převzaty z TV HOPE.

Přednáší Prof. RNDr. Vladimír Král, DSc.

Víte, že se naše lidské geny liší jen o 0.1% a přesto jsme každý jiný? Jsme zajatci vlastní DNA? Je všechno zapsané v genech? Co můžeme ovlivnit a co už ne? Něco je nám dáno, např.: Ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal. (Mt 5:36) Jiné věci se vytváří, když reagujeme na podněty z ostatního světa. Raději si však prohlédněte videa.




Průměr: 5 (1 vote)

Stoura - re živná půda - nesouhlas

ad - Takže mi ta "živná půda" nepřipadá nijak příznivější. Přesto Řekové učinili obrovské množství objevů a Křesťané nic. Ale klidně to rozeberme podrobněji, pokud nesouhlasíte.
...............................
To není nesouhlas, jen si myslím, že to není tak ostře a ohraničeně černobílé.
Historii lidstva přece netvoří jen objevy.

Můj názor je ten, že hlavním důvodem byl odvrat od racionálního přístupu k světu k iracionální spiritualitě a tvrdě prosazovanému jednotnému dogmatu.

Dějiny starého Řecka i Říše římské jsou taky neodmyslitelně spjaté se spiritualitou...
Vstup křesťanství do dějin měl svůj velký význam a smysl. Je tu něco, co dříve nebylo - nový pohled na člověka jako rovného s rovným před Bohem, soucit s tím nejubožejším, nová smlouva mezi Bohem a člověkem,zvěst lásky v Evangeliích, nastupuje na scénu soucit, láska, odpuštění a charitativní činnost....a to rozhodně není málo.

Ten přínos na oltář dějin je, jen je jiný než v Antice a jde po jiné linii. Všechno má svoje místo.

Obrázek uživatele Stoura

to Eva: živná půda - nesouhlas

ad Takže suma sumárum - těch prvních tisíc let po nástupu křesťanů nebylo, co se týká živné půdy pro rozkvět vědy, zrovna ideální.

Srovnejte si to s dějinami starého Řecka. Řecko-perské války, války mezi městskými státy, kolonizace, války s Makedonií, s kelty, různá povstání, římská okupace.
Takže mi ta "živná půda" nepřipadá nijak příznivější. Přesto Řekové učinili obrovské množství objevů a Křesťané nic. Ale klidně to rozeberme podrobněji, pokud nesouhlasíte.

Můj názor je ten, že hlavním důvodem byl odvrat od racionálního přístupu k světu k iracionální spiritualitě a tvrdě prosazovanému jednotnému dogmatu.

Křesťané a objevy

Možná ten úpadek v oblasti vědeckého bádání nebyl způsoben primárně nástupem křesťanů k moci, ale podílelo se na něm celkové bouřlivé politické klima v Evropě.

R. 395 došlo k rozdělení impéria. Dochází ke stěhování národů a Evropa se dostává do varu. Římské impérium je v krizi a stává se lákavým cílem nájezdu barbarů. Struktura migrujících kmenů byla nehomogenní, nedalo se mluvit ani o jednotě sociální ani kulturní. Na scéně jsou Hunové, Atilla, plenění Říma, příchod Avarů do Evropy...

Začíná ranný středověk, následuje druhá fáze stěhování národů zhruba 6-8 století, vznik Franské říše a r 800 korunovace Karla velikého císařem, obnovuje se Římská říše, která se ale významově lišila od starověkého otrokářského impéria, a nový význam jí dala právě církev. Nový císař se měl stát vládcem a ochráncem všech západních křesťanů. Rozvíjela se gramotnost.

Evropa je dál pod náporem Arabů, Vikingů a Maďarů, r. 1054 dochází k rozkolu mezi katolickou a pravoslavnou církví, ve 12, stol. nástup gotiky, křížových výprav a v r. 1199 papež Inocenc III. zakazuje prostému lidu číst Bibli.

Evropu decimoval jeden masakr za druhým, na český trůn se dostávají Lucemburkové, Karel IV zakládá v Praze r. 1348 1. universitu ve střední Evropě.

K válečným útrapám připočtěme velký hladomor r. 1316 - obětí bylo cca 10-25% evropské populace, než se Evropa vzpamatovala, přišla ještě mnohem horší pohroma - Černá smrt - morová epidemie.Podlehla jí jedna třetina až polovina evropské populace a byla to nejhorší tragédie v dějinách Evropy.

Takže suma sumárum - těch prvních tisíc let po nástupu křesťanů nebylo, co se týká živné půdy pro rozkvět vědy, zrovna ideální.

Ad Šťoura

Co ti křesťanští myslitelé objevili nového za tisíciletí od získání ideologického monopolu?

<
strong>Žádné vědecky významné objevy té doby křesťané neudělali.

Obrázek uživatele Stoura

To Daniel: objevy versus překlady

ad To je pravda. I tak to ale ukazuje na rovnocennou polemiku. Al-Chorezmího výsledky byly později přeloženy do latiny
Přeložit něco nebo přemílat staré autory není totéž, jako tu věc objevit. Můj dotaz nezněl, co křesťané převzali, ale co během prvního tisíciletí své vlády objevili sami. Co sami naměřili, sami objevili, sami nově navrhli či překvapivého sestrojili.

Veškerá přírodověda té doby byla o Aristotelovi, Galénovi, Hippokratovi a mnoha jiných. Jejich dílo sytilo západ i východ. Odkaz na jejich myšlenky jsou v dílech patristiky /např Augustin, Eriugena/.

Opět totéž. Co ti křesťanští myslitelé objevili nového za tisíciletí od získání ideologického monopolu? Ve srovnání třeba se starověkým Aristotelem, nebo středověkým Avicenou, Al-Chorezmím a dalšími východními autory, kteří produkovali nové objevy.

Ad Šťoura

Zkusme jmenovat třeba Al-Chorezmího (zakladatele algebry), Albumasara (astronom), Aliborona (zastánce heliocentrismu z 10. století s přesnými měřními rozměrů Země a Měsíce), Avicena (významné lékařské spisy a třeba teorie o choroboplodných zárodcích) a další - budou to desítky vědců, kteří se věnovali matematice, astronomii, lékařství a dalším oborům. Ti učenci zdaleka jen nepřežvýkávali staré poznatky, ale přidávali k nim nová pozorování a závěry.

To je pravda. I tak to ale ukazuje na rovnocennou polemiku. Al-Chorezmího výsledky byly později přeloženy do latiny /Robert z Chesteteru 1145/.

Albumasar byl přeložen /Janem ze Sevilli - 1133/

Avicenna byl přeložen /Gerardem z Cremony - nevím to ale jistě - nemám zdroj/.

Vedle těchto géniů si také západ přivlastnil objevy Řeků /alexandrijské tradice/.

V Evropě tomu bylo jinak.

Celá patristika je diskusí o sokratice a její vedecké metodě a úvaze.

Veškerá přírodověda té doby byla o Aristotelovi, Galénovi, Hippokratovi a mnoha jiných. Jejich dílo sytilo západ i východ. Odkaz na jejich myšlenky jsou v dílech patristiky /např Augustin, Eriugena/.

Daniel

ad - Kristus říkal, že poroste koukol se pšenicí
...........
To ano...jenže taky říkal, že při sklizni se zrno oddělí od plev.
Církev se napáchalo mnoho zlého a místo oddělení zrna od plev se vše smíchalo do jednoho pytle. Tím netvrdím, že je všechno špatně, to zdaleka ne, ale řeč má být jasná - ANO = ANO, NE = NE.

Co k tomu dodat? Nic, my dva to nevyřešíme a já ani nic řešit nemíním. Jen říkám, jak to vidím.
Snad se situace zlepší.
Mějte se : -)

Evo.

V církvi je toho hodně špatně a dokud se z ní nevykáží "kupčíci a farizejové" - změnu v přístupu k ní můžeme očekávat jen těžko. Neustále slyším jen samé plytké obhajoby ...
Mezi lidmi / i mezi mladými lidmi, studenty/ začíná být hlad do duchovním životě. Ale těch kněží, kteří jsou skutečnými pastýři, je bohužel velice málo.

Kristus říkal, že poroste koukol se pšenicí. /Mt13,24-30/

Ne každý, kdo mi říká Pane, vejde se mnou do království /Mt7,21/.

Co k tomu dodat?

Že je hlad po duchovním životě je mi známo. Svědčí o tom statistiky a množství spiritualit. Touha po spiritualitě je přirozená - je v člověku jaksi daná a pokud se mu ji nedostává, tak hledá.

Daniel

ad Bylo to porušeno pouze v individuálním rámci, nikoliv v ideji a přítomnosti Ježíšově. Protestanté se omezili /redukovali/ na symboly, zatímco katolicizmus zůstal věrný tradici zjevení trvalé přítomnosti Ježíšově /viz např. fyzická přítomnost Ježíšova v eucharistii /chlebu a víně/.
........................
Dane, skrze církevní společenství přicházíte sice k idei a přítomnosti Ježíšově, ale právě ty individuální rámce jsou ten nárazník, se kterým se věřící setkává.
Víte, miluju čistou a jasnou řeč, bez mlžení a falešného vykrucování. Takových lidí je velice málo, ale díkybohu - mám na ně "nos". Těm věřím a těm naslouchám. V církvi je toho hodně špatně a dokud se z ní nevykáží "kupčíci a farizejové" - změnu v přístupu k ní můžeme očekávat jen těžko. Neustále slyším jen samé plytké obhajoby ...
Mezi lidmi / i mezi mladými lidmi, studenty/ začíná být hlad do duchovním životě. Ale těch kněží, kteří jsou skutečnými pastýři, je bohužel velice málo.

Obrázek uživatele Stoura

to Daniel : co objevila ...

Napsal jste sice dlouhý elaborát, ale neodpověděl jste na otázku, kterou jsem položil. Očekával jsem výčet objevů. Pokud jste žádný objev nevedl, předpokládám, že stručná odpověď zní "nic".

Co se týče východu: Zkusme jmenovat třeba Al-Chorezmího (zakladatele algebry), Albumasara (astronom), Aliborona (zastánce heliocentrismu z 10. století s přesnými měřními rozměrů Země a Měsíce), Avicena (významné lékařské spisy a třeba teorie o choroboplodných zárodcích) a další - budou to desítky vědců, kteří se věnovali matematice, astronomii, lékařství a dalším oborům. Ti učenci zdaleka jen nepřežvýkávali staré poznatky, ale přidávali k nim nová pozorování a závěry.

Customize This