Objevování plánu

Objevování plánu
Don B. DeYoung, Ph. D.
(Discovery of Design, z časopisu Creation Matters , roč. 9, č. 5, září-říjen 2004, str. 1, 5, přeložil M. T. – 1/2008)

Slovo „biomimikry“ se často objevuje v současné odborné literatuře. Pojem se vztahuje k užívání nápadů z přírody k vyvíjení nových výrobků a k řešení problémů. Ve zvýšené míře se vynálezci, technici i vědci obracejí k rostlinám, zvířatům i neživé přírodě pro zlepšovatelské nápady.

Kniha Janine Jenyusové z roku 1997 nazvaná Biomimicry: Innovation Inspired by Nature (Biomimikry: inovace inspirovaná přírodou) byla bestselerem, ačkoli je poznamenána ultraenvironmentalizmem.

Typickým vysvětlením pro úspěch biomimikrů je tvrzení, že příroda měla nesčíslné milióny let na experimentování a vyladění fyzických podrobností mutacemi i přírodním výběrem. Pravda ovšem je ta, že plán v přírodě odhaluje zásah Tvůrce. Následující odstavce poskytnou příklady praktických myšlenek nalézaných v přírodě. Vybral jsem je z téměř nekonečného seznamu takových příkladů.

/Ultra-environmentalizmus - přeceňování vlivu prostředí na jedince, dalším souvisejícím pojmem s tímto tématem je bionika, což je vědní obor inspirující se v přírodě pro lidská technická řešení.
Mimikry = ochranné uzpůsobení (zbarvením, tvarem aj.) živočichů i rostlin chránící je před přirozenými nepřáteli - pozn. překl./

Mořští živočichové

Sépie obecná, která žije v oceánech mírných pásem a dorůstá délky devadesáti centimetrů, drží primát zvířete, které dokáže nejrychleji změnit svou barvu. Pod její kůží je mnoho malých pružných měchýřků zvaných chromatofory, jež jsou naplněny barevnými pigmenty. Svaly na ně napojené roztahují a stahují tyto měchýřky a tak se mění vzhled sépie ve zlomku sekundy. Hlouběji pod kůží má sépie bílé buňky-skvrny zvané leukofory, jež pracují jako zrcadla. Plave-li sépie pod zelenými chaluhami, okamžitě se zbarví zeleně.

Schopnost kamufláže u sépie neušla pozornosti americké armády. Podle chemického složení látky sépie byl připraven gel měnící barvu. Látka je testována na oblečení a výzbroji. Současný výzkum možností kamufláže se též zaměřuje na pokročilé schopnosti mimikrů u motýlů a můr (Holloway, 2000).

Humr má jedinečné oko. Většina tvorů včetně lidí zaměřuje světlo refrakcí čili ohýbáním světelných paprsků skrze vnější rohovku a vnitřní čočku. Oko humra naopak odráží světlo od maličkých, plochých, zrcadlovitých plošek – facet. Toto oko tvoří tisíce hranatých trubiček uspořádaných na povrchu hlavy. Světlo vstupuje těmito otvory a odráží se od zářících vnitřních plošek. Přesné nastavení zrcadel pak zaměřuje světelné paprsky do jednoho svazku na sítnicových receptorech.

Plán humřího oka byl okopírován v rentgenových dalekohledech. Rentgenové paprsky jsou vysoce energetickou formou záření vysílanou hvězdami. Běžná vydutá zrcadla nejsou vhodná pro zaměřování rentgenových paprsků, jelikož záření proniká sklem aniž by se odrazilo v malém úhlu. A právě takový malý úhel je přesně to, co se děje v „humřích čočkách“. Tato geometrie je použita v rentgenovém dalekohledu NASA zvaném Chandra nalézajícím se na oběžné dráze kolem Země (vypuštěn roku 1999) (Chown, 1996).

Rostliny

Pojem „leknínovitá rostlina“ se vztahuje na četné rostliny, jež rostou ve vodě. Jednou z vlastností leknínovitých (např. leknínů a lotosů) je schopnost jejich velkých listů odpuzovat vodu a prach. I v bahnité vodě zůstává leknínovitá rostlina zcela čistá. Tajemství tohoto „lotosového efektu“ bylo odhaleno německými vědci v 90.letech. Listy lotosu jsou pokryty miniaturními hrbolky, 0,005 až 0,01 milimetru vysokými, spolu s voskovým filmem. Kapky vody, vzhledem ke svému povrchovému napětí čili „lepkavosti“, se dotknou povrchu listu jen na vrcholcích hrbolků. Vzhledem k této malé oblasti kontaktu kapky rychle z listu stečou. Po své cestě z listu kapičky vody posbírají špínu jako se nabalují sněhové koule a odstraní ji z listu. Výsledkem je, že povrch lotosového listu zůstává suchý a čistý i za prudkého lijáku.

Německá chemická společnost BASF okopírovala povrch lotosu a vytvořila samočisticí sprej, který odpuzuje vodu, prach a špínu. Je ideální pro drsné povrchy jako je nábytek, oděvy, kožená obuv a zdivo. Efekt lotosu vedl také k výrobě samočisticího nátěru, který umyje prostý déšť.

Několik set druhů rostlin je schopno vytvářet „tělesné teplo“, něco podobného jako u teplokrevných savců. Takovými rostlinami jsou například magnólie, podražce, lekníny, filodendrony a vytrvalá bylina Symplocarpus foetidus z čeledi áronovitých. Posledně jmenovaná rostlina má schopnost kvést uvnitř závěje a vytvořit si miniaturní ledovou jeskyňku. Pozoroval jsem jejich růst v zadním koutku svého pozemku, který tvoří bažina. Lodyha této rostliny může dosáhnout teploty o 30°C vyšší než má studený okolní vzduch. Jedním z cílů, proč rostlina vytváří teplo, je potřeba vydávat silný pach, který láká opylující hmyz.

Možné použití rostliny Symplocarpus je teplotní termostat pro pece a klimatizaci. Typická mechanická konstrukce termostatu, která se 60 let nezměnila, je založena na teplotní roztažnosti dvojkovu – bimetalu. Na rozdíl od ní užívá Symplocarpus chemické sloučeniny (ještě ne zcela připravené synteticky), aby reguloval svou teplotu. Tento systém je citlivý, nastavitelný a spolehlivý v činnosti. Japonským vědcům se podařilo regulovat elektrická kamna za použití mechanizmu zpětné vazby jako to činí Symplocarpus. Tato skromná rostlina, se svou spornou vůní, se tak stala učitelkou nových technologií (Milius, 2003).

Lidé

Otisky prstů umožňovaly dlouho jedinečnou identifikaci osoby. Otisky mají více než 35 měřitelných znaků, které se mohou objevit v téměř neomezeném počtu kombinací. Avšak existuje i jiný rys osoby s mnohem větším potenciálem pro jedinečnou identifikaci. Tím je duhovka lidského oka, modro-zeleno-hnědá složka, jež kontroluje množství vstupujícího světla. Podívejte se blíže do zrcadla a uvidíte na své duhovce množství hvězdičkovitých bodů. Duhovka má nejméně 266 zjistitelných znaků, což z ní činí snad na data nejbohatší strukturu na povrchu našich těl. A zatímco otisky prstů lze schovat či změnit zjizvením, duhovku změnit nelze. Odhaduje se, že existuje pravděpodobnost pouze jedna ku 1078, že dva lidé budou mít přesně stejnou duhovku.
Skenování duhovky bude asi brzy běžné pro účely bezpečné identifikace (Stone, 1998).

Pleť dítěte při narození je příznačná tím, že je pokryta vrstvou mazu zvaného vernix. Tento povlak pomáhá novorozenci v několika ohledech. Vernix tvoří z 80 procent voda, která zvlhčuje pokožku vystavenou poprvé vlivu vnějšího prostředí. Dále obsahuje vysoké hladiny vitamínu E, které pomáhají pokožce vyrovnat se s možným stresem z chemikálií a ultrafialového záření.
Vernix také brání infekci jak před porodem tak i během něho. Další úlohy vernixu nejsou dosud známy, ale jistě zahrnují správný vývoj pokožky. Vědci se snaží okopírovat chemické složení vernixu. Syntetická forma by byla užitečná v léčení kožních problémů pro lidi každého věku. Vernix nazvali vědci „dokonalým přírodním pleťovým krémem“ (Westphal, 2004).

Neživá příroda

Grafitová a diamantová forma uhlíku je známa od starověku. V roce 1985 však byla objevena nová odrůda uhlíku. Má tvar submikroskopické duté koule s 60 atomy uhlíku na povrchu. Jemná mřížkovitá struktura povrchu trochu připomíná kopací míč. Tyhle kulovité molekuly uhlíku nazýváme fullereny neboli „buckyho koule“. Jsou tak pojmenovány na počest architekta Buckminstera Fullera (1895 – 1983), který zpopularizoval ve svých návrzích staveb geodetické kopule.

Jednou z možných aplikací fullerenů jsou ložiska v motorech a pumpách vyrobených nanotechnologiemi. Zatím se fullereny užívají jako maziva, elektrické izolátory a nátěry. Také se zjistilo, že koule fullerenu může chránit jiné molekuly umístěné uvnitř, jako se třeba umístí pták do klece. To má možné využití v lékařství pro časově regulované uvolňování dávek léků do organizmu.

Mezi různorodými hvězdami ve vesmíru vynikají pulzary. Jsou to velmi hmotné a husté hvězdy, které se velmi rychle otáčejí. Pulzary nazýváme též neutronovými hvězdami. Charakterizují je intenzívní svazky záření. Jak se pulzar otáčí, jeho záření bliká prostorem jako světlomet. Podobně se chová mnoho hvězd z kategorie bílých trpaslíků.
Četnost záblesků pulzarů se pohybuje od jednoho za několik sekund až po jeden za několik milisekund. Poslední číslo znamená, že některé hvězdy se otáčejí neuvěřitelnou rychlostí 500 – 1000 krát za sekundu. Zvláštní frekvence záblesků je velmi pravidelná a mění se pouze v poměru pravděpodobnosti jedna ku deseti miliardám. To činí z pulzarů a bílých trpaslíků jedny z nejpřesnějších časoměrných systémů, které známe, srovnatelných s atomovými hodinami. Člověk si při této myšlence vzpomene na účel hvězd, jak je popsán v Genesis 1:14: aby sloužily jako časomíry (Roth a MacRobert, 2004).

Závěr

Biomimikry jsou cennou disciplínou, v níž se učíme praktické dovednosti od přírody. Tvůrce uložil spoustu užitečných myšlenek jak do živého tak neživého světa. Každý příklad nám ukazuje, jak využít zdroje stvořené země a používat je tím nejlepším způsobem.

Odkazy

Benyus, J. 1997.Biomimicry: Innovation Inspired by Nature. Harper Collins, New York.
Chown, M. 1996. I spy with my lobster eye.New Scientist 150(2025):20.
Holloway, M. 2000. Cuttlefish say it with skin.Natural History 109(3):70-79.
Milius, Susan. 2003. Warm-blooded plants? New Scientist 164(24):379-381.
Roth, J. and A. MacRobert. 2004. White dwarfs as ultrastable clocks.Sky and Telescope 107(2):17.
Stone, B. Tired of all those passwords? Newsweek 30, November 1998, p. 12.
Westphal, S. 2004. The best skin cream you ever wore. New Scientist 181(2430):40-41.

PřílohaVelikost
Objevování plánu.doc39.5 KB
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)
Obrázek uživatele Ondra

PANOVBORISLAV

Tady nejste v Rusku pane.

Sépie obecná, která žije v

Sépie obecná, která žije v oceánech mírných pásem a dorůstá délky devadesáti centimetrů, drží primát zvířete, které dokáže nejrychleji změnit svou barvu. Pod její kůží je mnoho malých pružných měchýřků zvaných chromatofory, jež jsou naplněny E20-001v barevnými pigmenty. Svaly na ně napojené roztahují a stahují tyto měchýřky a tak se mění vzhled sépie ve zlomku sekundy. Hlouběji pod kůží má sépie bílé buňky-skvrny zvané leukofory, jež pracují jako zrcadla. Plave-li 350-029 sépie pod zelenými chaluhami, okamžitě se zbarví zeleně.640-816
350-018

to Queen

Myslím, že Ti rozumím.

Problém některých směrů kreacionismu spočívá v tom, že "pouze" parazituje na "TVEŽS" a tedy daném paradigmatu - snaží se jej vyvrátit. To podle mne není správná cesta, nehledě na to, že vždy budou o "celé kroky" pozadu.

Kreacionismus, který já zastávám, se - jistě - vymezuje vůči "TVEŽS", je také o "celé kroky" pozadu, nicméně v popředí vidí svou volbu interpretačního rámce a tím nabývá progresivní charakter (v rámci daného paradigmatu je testovatelný).

Beru to jako velké dobrodružství. Někdy si sice připadám dost osaměle v tom svém hledání (alespoň v česku), nicméně - stojí mi to za to.

Jsem v této věci stále otevřený, kloním se sice čím dál více ke "kreacionismu" - je jich celá řada - (když si přečtu jakoukoliv knihu z ranku evoluční biologie, najdu v ní během chvilky tucet předporozumění, tvrzení, která se nezakládají na pravdě aj.), kdežto mnohé tzv. kreacionistické knihy mi přijdou mnohem objektivnější (nezastírají ono předporozumění, paradigma, které si třeba ani Ty neuvědomuješ).

Ad Jirka

Nezamýšlel jsem nic extrémního...Smile

Jednosuše - "my" vidíme data, ze kterých se dá odvodit evoluce. Jelikož nás nesvazuje Bible, tak s tím nemáme problém a souhlasíme s evolucí.

Všimni si jak krkolomné jsou kreacionistické články, které se snaží zvrátit proevoluční charakter těch "dat". Kreacionisti se podle mě hrozně nadřou (o to víc si pak práci ulehčují, když přednášejí laikům). A to jenom proto, že v těch datech nechtějí, nebo možná nesmějí, vidět evoluci.

Já chci vidět to, co vidím a nechci vymýšlet, jak to zaonačit, abych dokázal, že to co vídím vlastně vidět není. Zní to hrozně, ale dle mého skromného názoru kreacionismus o ničem jiném není.

Jeden příklad za všechny: vidím, že genom primátů je proset retroviry, z nichž určitý počet sdílíme s našimi nejbližšími příbuznými. Ihned se nabízí vysvětlení pomocí společného předka. Sekvence nějakého z těchto genů byla násedně u primátů využita pro vývoj placenty. Pro nás zase žádný problém, ale jeden zdejší autor z toho odvodí, že VŠECHNY retroviry byly do genomu vloženy nenáhodně při stvoření. To je podle mě hodně krkolomné vysvětlení, kterým se dotyčný snaží zvrátit jinak křišťálově čistý důkaz evoluce.

Takže já mám za to, že výrok "vidím to, co chci vidět", se na nás nehodí.

Zdraví Q Smile

ad Queen II.

Teď mi to došlo, že jsi to mohl myslet úplně jinak Shock) Jj., jestli jsi to myslel tak, jak si myslím, že jsi to myslel, pak s Tebou naprosto souhlasím Shock))) a za upřesnění děkuji.

ad Queen

No, já ten výrok myslel na všechny možné lidičky na světě, samozřejmě stoupence všeobecné evoluce živých soustav nevyjímaje a "zatím" si "za tím" stojím.

Pakliže jsi to Queene pozměnil z důvodu toho, že se domníváš - a kontext mého příspěvku to tak i umožňuje - že to vztahuji pouze na ony "SVEŽS", pak Tě mohu tímto ujistit, že to tak myšleno nebylo. "Kreačníci" i "evolučníci" jsou na tom stejně (pouze v tomto smyslu) - jinak v současné době je kreacionismus na úrovni vědecké opravdu pouze marginální záležitostí.

Ale zpět k Tvému a mému tvrzení:

Možná to pro Tebe bude slovíčkaření, ale já si myslím, že to, co vidíme, jsou data.

Následně data podléhají různé interpretaci (tvorba a ověřování hypotéz, vytváření teorií).

Háček je v tom, že interpretace dat podléhá převládajícímu paradigmatu doby (stav vědy, kulturní pozadí aj.).

Proto vidíme, co chceme vidět.

(Např. Galileo překročil převládající paradigma tehdejší doby, zajímavé ale je, že mu k tomu sloužilo jiné paradigma - hermetismus - jehož byl stoupencem a tak bychom mohli pokračovat, třeba i rozborem života Darwina a jiných a došli bychom k podobnému závěru: paradigma za paradigma.

Problém je v tom, že si lidé existenci svého paradigmatu, paradigmatu doby a lidí okolo neuvědomují a myslí si, že diskuze je pouze o argumentech.

Co Ty na to? Jak jsi to tedy skutečně myslel?

Já bych to trochu

Já bych to trochu pozměnil...

Jirka říká: "vidíme, co chceme vidět"

Já říkám: "chceme vidět to, co vidíme". To je mnohem blíže skutečnosti Wink

To Tomas de Torquemada alias Kladivo na čarodějnice

Zdravím. Zajímavý příspěvek Smile Cítím samozřejmě provokativní nadsázku v (cituji): "víra ve Špagetové monstrum se jeví jako velmi logické náboženství".

Ale teď vážně: Často se s tímto argumentem setkávám (špagetové monstrum). Udivuje mne exktrémní 1) zjednodušení, 2) záměrné zkreslování či 3) neznalost stoupenců této argumentace. Až "pomyslná víra" ve Špagetové monstrum rozvine seriózní vědu, jako tomu bylo v křesťanství po několik století, na které budeme dále stavět, až ovlivní nejen přírodní vědy, ale také humanitní disciplíny, pak je teprve možné přiznat této argumentaci váhu.

Několik posledních desetiletí (nejsou to ani dvě století) hold převládá určitý směr, který tu taky nemusí být na věky...

Mimochodem v biologii zatím ještě stále "vládne" (neo)darwinismus, naproti tomu v geologii dochází k renesanci katastrofismu, což mi připomíná, že postuláty a poznatky kreacionistů (myslím těch z 18. a 19. století, otců geologie) jsou opět na scéně. Aktualismus se hodil do krámu Darwinovi - padá-li, něco se změní i v biologii, ačkoliv na víru stoupenců všeobecné evoluce živých soustav to bude mít jen pramalý vliv, protože je to o světonázoru: vidíme, co chceme vidět.

Zdravím Vás Libore, to co

Zdravím Vás Libore,

to co píšete je hezké, ale bohužel opět své myšlenky nedotahujete do konce. Když už něco děláte, tak řádně! Smile

Píšete: "My jako lidé můžeme a umíme leccos ... umíme slučovat atomy a molekuly, umíme vyrábět určité molekuly, umíme s nimi určitými způsobem manipulovat ... ale jsou to všechny způsoby a všechny možnosti, které hmota nabízí?"

To je pravda. Ale u této myšlenky bych chtěl jedno podotknout. My umíme skutečně manipulovat s atomy tak, že dokážeme z určitých atomů vytvořit nápis např. Hello World. To je pravda. Ale zase neumíme s atomy manipulovat tak, že bychom je dokázali seskupit do struktury, která například představuje diamant. Ovšem toto umí příroda sama, bez naší pomoci - potřebuje k tomu čas, tlak, teplotu apod. Žádnou inteligenci.

A podobně je to ve srovnání s jinými lidskými výrobky a přírodními "produkty". Takže "atomový nápis" je k diamantu stejně jako automobil k buňce. A to v dalších úvahách zcela ignorujete a přirovnáváte lidské výrobky k živým organismům, což jsou jabka a hrušky!!!

"Je tady někdo, kdo je autorem supersložité matematické struktury atomů, molekul"

Ovšem to je pouze vaše spekulace, proti které nic nemám. Ovšem jen do té doby, než začnete říkat, že vaše "je tady někdo" je lepší a jediné možné řešení než například "je tady něco". Tak to už pak zacházíte příliš daleko...

"Ten první druh řádu vzniká spontánně při interakci hmotných systémů a při prosté energetické výměně - např. krystaly, duha, Žabotinského reakce, lasery, Benárdovy struktury apod"

A mohli bychom pokračovat... život... Wink

To je totiž další problém vaší úvahy. V první části nám tu vykládáte, že to, co známe o chování hmoty je jen zlomek a vůbec nemáme ponětí, co všechno hmota dokáže. A za pár odstavců dál nám tady zcela JASNĚ začnete tvrdit, že hmota sama nedokáže to a to. Tak buď o hmotě nevíme všechno a nemůžeme říct co dokáže a nedokáže. Nebo o hmotě víme vše a můžeme říct s určitostí co nedokáže a dokáže.

Proto tvrdit následující: "Ten druhý typ řádu NIKDY nevznikne prostou interakcí hmotných systémů a pouhou energetickou výměnou, ať tyto výměny a interakce probíhají libovolně dlouho - a jsou to všechna těla všech živých organismů"

mi v kontextu výše uvedeného přijde nelogické. Jistě... auta, stroje apod. dobrá... Ale proč život? Vždyť živý organismus je tak nepodobný jakémukoliv lidskému výrobku, že je až s podivem, že mezi tyto dva systémy dáváte rovnítko...

"což by se rovnalo manipulaci Boha člověkem, a to je už z principu absurdní, vždyť jsme Jeho výtvory!"

Z principu absurdní? Nechápu... tak když člověk vytvoří robota a robot začne s člověkem manipulovat, tak je to absurdní? Proč? Proč by mělo být absurdní manipulovat s Bohem? jen proto, protože jsme jeho výtvory? Opět máte slabiny ve svých úvahách. Jednou živý organismus přirovnáváte k lidským výrobkům, a teď je to zase špatně. Protože u lidských výrobků je zcela běžné, že "manipulují" se svými tvůrci. Obyčejné auto Smile

"Vy říkáte, že inteligence není totéž co informace.

Myslím si ale, že je od sebe nelze oddělit!"

S tím by se dalo souhlasit. Ovšem stejně jako s tvrzením, že informaci od hmoty taktéž nelze oddělit. Bez hmoty (nosiče) totiž mizí i informace (což jste ostatně sám v minulém příspěvku tvrdil). A stejně tak nelze oddělit inteligenci od hmoty... Proto nehmotná inteligence ztrácí smysl...

"Znáte nějaký příklad, kdy by informace (zpráva - tj. kódovaná zpráva) mohla být přečtena BEZ účasti cílevědomé inteligence? Nebo kdy by nekódovaná informace - hardware - mohl být využit někým, komu ZCELA chybí inteligence?"

Nebudu se sáhodlouze rozepisovat. Odpovím mou oblíbenou otázkou. Znáte nějakou NEHMOTNOU inteligenci?

"- ale zapomněl (nebo nevěděl) jste - že potřebujeme také inteligenci."

Já jsem něco zapomněl? Dotáhněte své myšlenky do konce! Smile Pokračujte a nebojte se říct, že proto, abychom tu inteligenci měli, potřebujeme být hmotní! Smile složeni z atomů...

Na to jste zapomněl zase Vy, ne?

"že ať tak či onak, stojí za námi cílevědomá inteligence."

A to právě není pravda! Což se vám tady snažím už delší dobu říct. Tedy nechci říct, že to nemůže být pravda, ale chci říct, že tu jsou i jiné alternativy. Ač ve stejné spekulativní rovině. Vy totiž zapomínáte na to, že inteligence MUSÍ být hmotná. Tedy to je to, co dnes víme. Takže je otázkou, že pokud někdy hmota vznikla (a shodneme se, že někdy v minulosti skutečně vznikla), tak to logicky nemohlo být inteligencí. Vy argumentujete naopak. Vidíte plán a tvrdíte, že za tím je inteligence. Proto hmotu stvořila inteligence. OK. Spekulace - obě. Ale vysvětlete mi prosím proč bych probůh měl v této zcela spekulativní rovině ustoupit zrovna já? Smile))

Uvědomte si prosím, že se tu pohybujeme v začarovaném kruhu. Bez hmoty není inteligence (to tvrdím já), ale bez inteligence není hmota (to tvrdíte vy). Začarovaný kruh. Nevím, proč by mělo být vaše vysvětlení lepší než mé...

"Recyklace hmoty a energie v přírodě ukazuje na to, že inteligence není produktem hmoty, přestože je nesena na hmotě ..."

Cože? Tomu nerozumím. Uvědomujete si, že inteligence (podle toho co víme) je zcela a výhradně dána strukturou hmoty??? Nejde o složení, ale právě o tu strukturu. Můžete mít neuronů kolik chcete, ale inteligenci z nich nevydolujete. To, co však tvoří inteligenci je právě jejich propojení. Bez propojení neuronů a bez neuronů samotných prostě inteligence NEEXISTUJE!!! Nevím jak už vám to mám napsat Smile Tak to prostě je... Sice se snažíte kličkovat, ale to základní zcela ignorujete...

K těm sedmi bodům co jste napsal. Tož výsledek řádu, který jste označil číslem jedna - entropický!!! A pokud tvrdíte, že o hmotě a jejím chování toho víme velmi málo (což je pravda), tak mi tady prosím nezačněte tvrdit, že výše popsané body nejsou zcela jednoznačně výsledkem tohoto řádu. Protože všechno co probíhá v našich tělech není nic jiného než kolísání a směřování krovnovážnému stavu. To co probíhá v našich tělech je chemie stejná jaká dokáže vytvořit krystaly nebo duhu.

Takže pokud skutečně o hmotě víme velmi málo, tak dle čeho můžete tvrdit, že o ní víme dost na to, abychom mohli říct, že vznik života přírodními zákony není možný...

"Připomínám, že není znám žádný příklad, kdy by matematické vztahy z 2. a 3. typu řádu (viz výše) vznikaly bez jakéhokoliv zásahu cílevědomé inteligence."

I když by se o tom dalo polemizovat, tak já připomínám, že neznáme žádný případ nehmotné inteligence. A jsme pořád v kruhu... Odvážím se být troufalý a říct, že mé vysvětlení má navrch. Proč? Protože pomocí neinteligentních zákonů víme, že vznikne aspoň něco. Třebas obyčejná sněhová vločka. Ale nevíme o jediném případu, že by i tu nejjednodušší věc vytvořila nehmotná inteligence. Dokonce ani neznáme jediný případ, že by nehmotná inteligence vůbec existovala... Takže je to 2:0 Wink (berte to s nadsázkou)

"ale STEJNĚ TAK neznáme jediný příklad, kdy by matematické vztahy známe z živých systémů vznikaly v přírodě bez zásahu cílevědomé inteligence"

a jakýto vlastně matematický vztah máte na mysli? Např vir. Jak to, že vir nemůže vzniknout bez inteligentního záměru. Kde je v něm ten matematický vztah?

S pozdravem

Telesto

PS: Přikláním se ke Queenovi, abychom zůstali u inteligence v obecném měřítku. Citace z evangelií nebo zmínky o Kristu mi přijdou zcela zbytečné. Nemyslíte??? Nebo mají nějaký význam v otázkách naší debaty? Pochybuji...

Matematika je pokročilá i v

Matematika je pokročilá i v rychlovarné konvici - a ta taky nemusí umět diferenciální rovnice, aby podle nich ohřívala vodu. Stejně tak není žádný důvod, aby buňka ovládala jakékoli počty - vše vyplývá z vlastností hmoty: načež zde samozřejmě můžeme rozebírat, jestli jsou atomy vyprojektované, či nikoli. To je úplně klidně možné, ale na to stačí deismus, ze kterého neplyne nic než nekonečné úvahy, z nichž žádné nemůžeme nijak podložit.

Proto také nevím, proč by s tím měl mít co dočinění zrovna Kristus, toho jste si přimyslel uměle:) Nikdo z nás nepovažuje Bibli za důvěryhodný zdroj informací o světě a už teprve nevěříme na evangelia, která (a je jich aspoň 12) jsou každá jiná, sepsána dlouho po údajné Ježíšově smrti lidmi, kteří Ho osobně nikdy neviděli, navíc byli autoři měli dobrou motivaci příběhy uměle upravit, o následném přepisování nemluvě. Takže bych považoval za korektní, kdyby inteligence, o které mluvíte, zůstala v obecné rovině.

My ovšem nejsme ochotni k vysvětlení nepravděpodobných věcí, jako je buňka a organické kódy, používat ještě mnohem nepravděpodobnější věci, jako je nehmotná inteligence schopná toto vytvořit. Jednosuše nebudeme, jelikož vágní pseudofilosfie ve smyslu, že tato inteligence tu byla vždycky, je mimo přírodu a má další úchvatné vlastnosti, je jen nepodložený výmysl. V tom je zásadní rozdíl mezi námi a vámi...

Pro vysvětlení původu organismů užíváme přírodní výběr, o jehož účinnosti nemáme důvod pochybovat; pro vznik samotných buňek a života zatím konečné vysvětlení nemáme, ale to samo o sobě nic neznamená. Je klidně možné, že je buňka skutečně vyprojektovaná. Ovšem při bližším zkoumání známky nějké zvlášť inteligentní konstrukce nenese (složitost tou známkou rozhodně není), v geologickém záznamu se objevuje před 3,8 miliardami let na Zemi bez života a víme i jak probíhal její další vývoj (takže zase max. deismus). Proto jako nejpravděpodobnější variantu uvažujeme tu, která předpokládá její samnovolný vznik. A ani v tom, že určitý kodon přitahuje určitý antikodon (= genetický kód, tedy nic tak poetického, jak se snažíte naznačit Vy), nevidíme překážku.

A taky máme rozum, díky němuž neskočíme na kreacionismus, který všechny ty věci okolo (stáří Země, geologie, astronomie, fyzika, bilogie, dějepis ap.) popírá, takže MY opravdu nemáme až zas tak co řešit.

Ale úvaha jinak celkem pěkná.

Zdavím a pozdravuji, Q.

Customize This