Nový objev přepisuje evoluci rostlin

**

Brian Thomas, M. S.

(Z http://www.icr.org/article/7011/ přeložil M. T. – 8/2012. Článek byl uveřejněn 27. srpna 2012 na stránkách ICR.)

Jedním ze základních poučení z evoluce rostlin je poznatek, že řasy už existovaly mnoho milionů let, než se vyvinuly složitější materiály a struktury potřebné k jejich přeměně v cévnaté suchozemské rostliny. Zmíněné poučení se ovšem dalo stoprocentně obhajovat jen dokud měli evolucionisté za to, že řasám chybí životně důležitá chemikálie nutná pro vznik pletiv suchozemských rostlin. Když však zastánci materialismu objevili právě tento materiál v řasách na kalifornském pobřeží, začali vymýšlet nová poučení, která by nahradila ono staré. A tyto změny v evolucionistických názorech dobře ilustrují důležité lekce o původu.

Roku 2009 našli vědci v řasách Calliarthron lignin. Lignin je důležitou chemikálií, protože umožňuje ruduchám odolávat opotřebení působenému životem v bouřlivém příboji. Stromy a dřevnaté byliny užívají lignin k vyztužování svých buněčných stěn. Je to složitý organický polymer fungující jako pojivo vyztužující rostlinné struktury a umožňující růst do výšky (1). A po objevu ligninu v řasách nastal v teorii evoluce rostlin zmatek.

Svůj objev zveřejnil tým vědců z Univerzity Britské Kolumbie a Stanfordské univerzity v časopisu Current Biology (2). Konstatovali, že je těžké uvěřit tomu, že se schopnost rostlin vyrábět lignin vyvinula nadvakrát – jednou u řas, a podruhé u suchozemských rostlin. Autoři studie napsali, „Protože syntéza monolignolu (prekurzor ligninu) je mimořádně složitá, zdá se nepravděpodobné, že by Calliarthron i suchozemské rostliny vyvíjely biosyntézu monolignolu a příslušnou polymerizaci zcela nezávisle“ (2).

Proč je však tak obtížné pro evolucionistu tohle pochopit? Má-li evoluce dost síly na to, aby vytvořila lidi, borovice a luskouny z primitivních jednobuněčných organizmů, co by jí pak bránilo v tom vynalézt lignin několikrát za sebou?

Profesor Mark Denny se na půdě Univerzity Britské Kolumbie vyjádřil v tom smyslu, že „Procesy, enzymy i geny vstupující do syntézy zmíněné látky jsou pořádně složité, takže aby se to všechno objevilo jen tak jedno po druhém, to by bylo opravdu, ale opravdu zarážející. Je možné ledacos, ale tohle by bylo z pekla štěstí“ (3).

Je-li tedy nepředstavitelné, že se produkce ligninu vyvinula nadvakrát, pak by mělo být rovněž těžké uvěřit, že se vůbec kdy vyvinula.

A podle nejnovějších zpráv o evoluci rostlin potřebovaly suchozemské rostliny ještě jednu šťastnou náhodu k tomu, aby se vůbec vyvinuly. Jisté bakterie a houby jsou specificky uzpůsobeny k tomu, aby vedly biochemický dialog s buňkami rostlinných kořenů za účelem spolupráce na získávání a přeměně dusíku z atmosféry v biologicky užitečnou formu. Dokonce za zmíněným účelem sdílejí s rostlinami určité úseky genů příslušného životně důležitého enzymu. Genom houby má tohoto genu půl, a rostlinný genom má druhou půlku.

Mohlo by i tohle být dílem šťastné náhody?

Katie Fieldová, bioložka ze Sheffieldské univerzity, je hlavní autorkou studie, která se objevila v Nature Communications (4). Napsala, že jakmile se vyvinul zmíněný vztah houba-rostlina, „zvýšilo to symbiotickou výkonnost, a tím i vyhlídky rostlin na to, aby ´se zazelenala Země´, a zvýšila se rozmanitost rostlinného světa, což vedlo k vytvoření úžasně pestrých pozemských ekosystémů, jak je dnes známe“ (5).

Všechny představy o přírodě, jak vytváří všechno potřebné know-how k výrobě ligninu, či o přírodě „vytvářející úžasně pestré pozemské ekosystémy“, které obsahují přes 173 různých rostlinných čeledí, jsou „opravdu, opravdu zarážející“ – příliš nepravděpodobné na to, aby mohly odpovídat skutečnosti (6). Z toho všeho plyne jediné poučení. Jelikož příroda nemohla vyrobit lignin nadvakrát, nemohla ho vyrobit ani jednou, a protože příroda nemohla vyrobit rostliny, musel to udělat nějaký faktor mimo přírodu.

Odkazy

1. Thomas, B. 2011. Thank God for Wood. Acts & Facts. 40 (10): 17.
2. Martone, P.T. et al. 2009. Discovery of lignin in seaweed reveals convergent evolution of cell-wall architecture. Current Biology. 19 (2): 169-157.
3. Discovery of Land Plant Characteristic in Seaweed May be Evolutionary Curve Ball. UBC science news. Posted on science.ubc.ca January 27, 2009.
4. Field, K.J. et al. 2012. Contrasting arbuscular mycorrhizal responses of vascular and non-vascular plants to a simulated Palaeozoic CO2 decline. Nature Communications. 3 (5): 835.
5. Ancient plant-fungal partnerships reveal how the world became green. The University of Sheffield News. Posted on shef.ac.uk May 15, 2012.
6. World Checklist of Selected Plant Families. Kew Gardens. Posted on apps.kew.org, accessed August 24, 2012.

PřílohaVelikost
00540-28.8.2012-novy_nalez_prepisuje_evoluci_rostlin.doc225.5 KB
Průměr: 1 (2 votes)

Pavel Kábrt

Že jo!? To je zvláštní, jak se ten Kábrt takto neustále ztrapňuje. Musím se pozastavit nad odzbrojující logikou poslední věty.

Jelikož příroda nemohla vyrobit lignin nadvakrát, nemohla ho vyrobit ani jednou, a protože příroda nemohla vyrobit rostliny, musel to udělat nějaký faktor mimo přírodu.

Tak předně, z výzkumu tak, jak je zde prezentován, vůbec neplyne, že příroda nemohla vyrobit lignin nadvakrát. Čili tento závěr je evidentně nepravdivý. Vědci se jenom domnívají, že je to nepravděpodobné. I kdyby to byla pravda, tak z toho vůbec neplyne, že ho příroda nemohla vyrobit ani jednou. Následující oslí můstek k tomu, že příroda nemohla vyrobit rostliny, už je naprostý nesmysl, který prostě z toho výzkumu na ligninu nelze vyvodit.

Pokud mají výzkumníci pravdu, jsou zřejmě dvě hlavní možnosti. Buď se skutečně metabolické dráhy k výrobě ligninu vyvinuly dvakrát nebo se budou muset přezkoumat fylogenetické vztahy a zjistit, jestli se schopnost tvořit lignin druhotně nevytratila u jiných řas nebo jestli nemáme špatně fylogenezi. A to jsem ještě nekoukal na původní článek, takže je klidně možné, že je to celé úplně jinak a Thomas to jenom dokonale překroutil.

Ach, jo

Tak nám sem Kábrt dal zase něco od toho lháře Briana Thomase.

Customize This