Nejen o včelách

Nejen o včelách
Napsal Václav Uher
(Delší verzi tohoto článku pod názvem "Máte rádi med?" najdete níže v příloze, kde je též emailová adresa na autora)

Budu stručný a podrobnosti k níže uvedenému popisu života včelstva lze nalézt v jakékoliv učebnici včelařství pro laiky i v odborných studiích. Správnost lze rovněž ověřit ve Výzkumném ústavu včelařském v Dolu u Libčic.

Včela medonosná může žít výhradně ve společenství. Tomuto společenství říkáme včelstvo. Ve včelstvu existuje trojí populace: Matka, dělnice, trubec.

Matka je plnohodnotná samička schopná generativního rozmnožování. Ona jediná v celém včelstvu klade vajíčka, ze kterých se líhnou jak dělnice, trubci, tak i matka. Není schopna sát nektar z květů, nosit pyl ani vodu. Musí být krmena dělnicemi.

Dělnice je rovněž samička, která však není schopna generativního rozmnožování. Její vaječné rourky jsou zakrnělé, sosáček a medný váček umožňuje přínos nektaru a vody, třetí pár nohou má košíčky pro sběr pylu, produkuje vosk, ze kterého staví dílo (plásty).

Trubec je dokonalý samec. Práce v úlu se nezúčastňuje. Je krmen dělnicemi. Zdá se, že žije pouze pro oplození matky. Ovšem výzkumy naznačují nejméně dva další účely života trubců v úlu. Zabíhal bych však do nepodstatných podrobností.

Soudí se, že matku při jejím snubním proletu oplodní až 12 trubců. Matka si sperma ukládá do semenného váčku, vrátí se do úlu a pokud se včelstvo nevyrojí, zůstane tam po dobu 4 – 5 let. Žije především proto, aby kladla vajíčka a tak zajišťuje existenci včelstva. Vajíčka klade buď oplozená, nebo neoplozená. Jaké vajíčko položí rozhoduje tím, že jej před položením sama oplodní ze svého semenného váčku, nebo neoplodní. Z oplozených vajíček se líhnou dělnice nebo nové, mladé matky, z neoplozených vajíček výhradně trubci.

Matka žije 4 – 5 let.

Dělnice, vylíhnuté od srpna, přežívají zimu a zajišťují jarní rozvoj včelstva. Říká se jim zimní generace. V květnu už z této zimní generace není ve včelstvu ani jedna dělnice.

Dělnice, vylíhnuté od jara do začátku léta hynou po 6 – 8 týdnech tvrdé práce. To je letní generace. Začátkem zimy není z této generace ve včelstvu ani jedna dělnice.

Trubci se líhnou zjara do podletí. Pak je včely nemilosrdně vyhánějí z úlu, kde hynou. V zimě není ve včelstvu ani jeden trubec kromě výjimečných případů. Opravdu výjimečných, jejichž popisem bych tuto stať zbytečně prodlužoval.

Život včelstva nám může připadat z hlediska evoluce jako rytmický, dokazující přežití těch nejlepších včelstev, která se rozmnožují „vegetativně“ dělením, skrze rojení. Problém s evolucí nastane ve chvíli, zamyslíme-li se nad vznikem prvního včelstva.

Jak se vyvinula první matka, jestliže ještě nebyly dělnice jež nosí potravu a matku krmí?

Jak se vyvinula první dělnice, jestliže ještě nebyla matka jež klade oplozené vajíčko, ke kterému je třeba trubce?

Jak se vyvinul první trubec, jestliže ještě nebyla matka kladoucí vajíčka po bohatém krmení ještě nejsoucími dělnicemi?

Nabízí se nám odpověď, že se včelstvo vyvinulo možná i před miliony lety, ovšem rozhodně během několika měsíců jednoho vegetačního období, protože dělnice ke krmení larviček potřebují pyl.

Byla by to ovšem velice rychlá evoluce, kterou jistě nepředpokládal ani Darwin.
A nebo…? Ano, zásah vyšší inteligence (Intelligent Design, ID).

PřílohaVelikost
Nejen o včelách.doc24.5 KB
Máte rádi med.doc34.5 KB
Průměr: 4 (1 vote)

Re: Nejen o včelách

Jak evoluční blábol zbrzdil pokrok vědy? A co vím, tak se zkoumají i "odpadní" geny.

A já nepsal o žádné evoluční zkušenosti, jen o konkrétním uvedeném příkladu. I ve své víře snad jste schopen uznat, že předhodit nesmyslný argument (jako že se včely, pokud se vyvinuly, MUSELY vyvinout během jednoho vegetačního období) a pak na něm postavit svůj nesouhlas, je poněkud zjednodušující. Trošku víc konstruktivity by to zpestřilo a učinilo zajímavějším.

Mimochodem, jak jste na tom s heliocentrismem? Jak ten zbrzdil vědecký pokrok? Copak nebyla doba, kdy tvrdit, že Země obíhá kolem Slunce, byla taky pomatenost? Za to se dokonce upalovalo. Vůbec bych se nedivil, kdyby v té době někdo taky prohlásil, že je třeba vědu odheliocentrizovat. A nechtěl byste upalovat evolucionisty? Víte, chtěl jsem si o těchto věcech s nějakým věřícím popovídat, zajíma mě styl uvažování, jenže na to by byl dobrý nějaké neagresivní věřící, jehož srdce víra nenaplnila nenávistí ani pohrdáním. Asi si budu muset najít nějakého jehovistu... Laughing out loud

Re: Nejen o včelách

Ale celkem chápu, že pokud chci nějakou teorii napadnout, nemohu se snažit podle ní vymyslet něco, co by mohlo fungovat.

Tuhle bohatou zkušenost máte z evoluční mytologie, že?

Když máme v lidském těle 180 zbytečných orgánů, přece nebudeme studovat jejich funkci, že? Prostě je odoperujeme (krční mandle, meniskus atd.), šmik sem šmik tam, a nic nevadí, že tím zmrzačíme i zabijeme tisíce lidí díky zhovadilé víře v evoluci.

A když je v těle 95 % genů odpadních, proč bychom hledali jejich funkci, "když jsou k ničemu"?

Evoluční blábol tak zbrzdil pokrok vědy, a proto je nejvyšší čas vědu oddarwinizovat a očistit od evolučních mýtů. No, a hledat, jak se včeličky vyvinuly, když se nevyvinuly, může jen pomatenec. Možná byste mohl zkusit zjistit, jak egyptské pyramidy vznikly horotvornými procesy, dobrý námět pro Vaši vědeckou práci - a neříkejte, že nevyvinuly, vždyť to nemůžete dokázat, raději zkuste vytvořit dobrou teorii evolučního vzniku pyramid. Pavel Kábrt

Re: Nejen o včelách

Škoda, že nám autor článku již nemůže odpovědět. Zajímalo by mne, co myslel tím "přemýšlím hlavou". Nechci se zesnulého pána dotknout, ale některé "otázky" na konci článku svědčí o tom, že se s myšlením příliš nenamáhal.

Např. otázka "Jak se vyvinul první trubec?" mi nedává moc smysl. Předpokádal autor článku, že evolucionisté předpokládají, že nesociální předek sociálních včel neměl samce?

A předpoklad, že evoluce musela proběhnout během jedné vegetační sezóny je také poněkud přehnaný. I v mírném pásu si lze představit pomalý postupný vývoj. Navíc nic nás nenutí myslet si, že se sociální včely musely vyvíjet v klimatu, jaké známe dnes z mírného pásu.

Ale celkem chápu, že pokud chci nějakou teorii napadnout, nemohu se snažit podle ní vymyslet něco, co by mohlo fungovat. Smile

Obrázek uživatele V.V.

včely

posledni cislo Nature prinasi zajimavy clanek na tema evoluce eusocialniho chovani (o tom jak standarni prirodni vyber vysvetluje evoluci eusociality)

http://www.nature.com/nature/journal/v466/n7310/full/nature09205.html

"Přeji si, abyste mi říkali Velký vezíre."

VČELY, hmyz, komunikace

http://www.revprirody.cz/data/home/cerven06.htm

http://www.vesmir.cz/clanek/o-vcelich-taneccich-orientaci-a-robotech

http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY48.html

Feromony jsou velmi důležité i v říši hmyzu. Například varovné feromony podněcují k vytváření rojů a k útočnému chování. Jiné feromony, takzvané atraktanty, přitahují ke zdroji potravy nebo ke vhodnému místu pro vybudování hnízda. Do této skupiny feromonů patří také sexuální atraktanty, na něž jsou někteří živočichové velmi citliví. Samečci bource morušového mají dvě nápadná péřovitá tykadla, která vzhledem připomínají kapraďový list. Tykadla jsou tak citlivá, že dokáží zachytit jedinou molekulu samičího feromonu. Když sameček zachytí asi 200 molekul, podnítí ho to k tomu, aby svou budoucí družku začal hledat. Komunikace pomocí chemických látek však není omezena jen na živočišnou říši.

Přemýšlím

Milý Viťasi. Negooglim, ale přemýšlím hlavou. Zkus to taky.

Nabízí se opravdu závažná otazka...

Zdravím Václava Uhera,

článek vysvětlí problém, nabídne nějaké řešení, toto nazve evoluční řešení, pak dokáže, že toto řešení je špatné a zbude jen ID. Uvítal bych kdyby autor, před tím než takovýto článek napíše trošku zagooglil, aby věděl jaké je evoluční řešení daného problému a vymezoval se proti němu, a ne proti řešení které vymyslel on sám.

http://en.wikipedia.org/wiki/Bee#Evolution

S pozdravem

viťas
@;;

Customize This