Mýtus oblečený za vědu

Vernon R. Cupps, Ph.D.

(Z http://www.icr.org/article/8676 přeložil Pavel Kábrt - 5/2015. Vyšlo na stránkách ICR 13. dubna 2015.)

Nedávný článek v MSN tvrdí, že zkamenělý hominid, který se nazývá „Malá noha“, a který byl nalezen poblíž Johannesburgu v Jižní Africe, v jeskyni lokality Sterkfontein, je zhruba 3,67 miliónů let starý.1 Podobná zpráva se objevila v ScienceNews.2 Oba články poskytují nedostatečné detaily k tomu, aby šlo udělat informované ohodnocení, jaké metody byly použity k dosažení tohoto závěru o stáří, a tak je třeba brát toto stáří jako podezřelé. Je tu však jedna věc, která je u radioizotopového datování klíčová, kterou zmiňují, a my se jí můžeme přímo zabývat.

Technika, které bylo použito pro datování Malé nohy, se jmenuje datování kosmogenními radionuklidy. Již od začátku 20. století se ví o radioaktivních izotopech, které vznikají přímou jadernou reakcí s více běžnými, stabilními izotopy, ale není to tak dlouho, co bylo uznáno, že tento fenomén je třeba brát v potaz při radioizotopovém datování. Kosmické paprsky, jejichž původ je vysoko v atmosféře, mohou vytvořit celé kaskády základních prvků. Když tyto částice kolidují s určitými atomy, jako je třeba křemík (Si), kyslík (O), vápník (Ca), draslík (K) nebo chlór (Cl), nastartují jadernou reakci, která je změní na radioizotopy, např.:

14C+p→3H+12C
28Si+n→26Al+3H
35Cl+n→36Cl+ɣ
40Ca+n→41Ca+ ɣ

Toto je jen několik z možných kosmogenních jaderných reakcí, které mohou produkovat radioizotopy, jako jsou 3H, 26Al, 36Cl a 41Ca. Kritickou otázkou, týkající se použití těchto izotopů coby spolehlivých hodin, je, jaké je třeba udělat předpoklady, aby se tyto izotopy mohly použít jako spolehlivý časoměřič?

Aby mohl být jakýkoliv datovací proces, který používá radioizotopů, spolehlivými hodinami, jsou nutné čtyři základní předpoklady:

(1) Soustava, ze které byly vzaty horninové vzorky, musí být uzavřeným systémem. Toto je nadmíru obtížný předpoklad v poměru ke zvyšujícímu se stáří celé soustavy.

(2) Rychlosti rozpadů izotopů, které se používají pro měření času, musí po celou tu dobu zůstat konstantní. A opět, tento předpoklad se stává velmi chatrným se zvyšujícím se stářím.

(3) Počáteční či ona dávná koncentrace rodičovských i dceřiných prvků v této soustavě musí být přesně známa.

(4) Pro každou soustavu o dlouhodobém stáří se musí předpokládat, že uběhlo dostatek času, aby byla vyprodukována měřitelná úroveň radioaktivních dceřiných prvků.

Všechny tyto čtyři předpoklady musí být společně splněny bez výjimky - každá výjimka zneplatní datovací metodu. Je pochybné, že kterýkoliv z těchto předpokladů může být přísně uspokojen během 3,67 miliónů let, tím méně všechny čtyři. Ale tato konkrétní datovací metoda, použitá pro určení stáří Malé nohy, přidala ještě jeden pochybný předpoklad, a tím je:

(5) Rychlosti vzniku kosmogenních radionuklidů zůstaly konstantní během všech těch miliónů let.

Jelikož se v zemské atmosféře projevy mezihvězdné radiace mění během ročních období, v závislosti na počasí, sluneční aktivitě, galaktické aktivitě a proměnách zemského magnetického pole, je extrémně nesmyslné očekávat, že rychlosti produkce kteréhokoliv z těchto radioizotopů po tyto údajné dlouhé časové úseky zůstaly konstantní. Tvrdit, že všech pět předpokladů mohlo být striktně splněno po dobu tří miliónů let je zcela neobhajitelné.

Proč nějaký vědec publikuje cosi jako fakt, když to spočívá na tak vratkých základech? Asi pro to existuje mnoho mělkých důvodů, ale ukazuje se, že tím hlavním cílem, oč se tito „vědci“ snaží vědomky či nevědomky, není veřejnost vzdělávat, ale naočkovat ji, indoktrinovat.

Odkazy

1. Mollard, P. Fossil date boosts S.Africa claim as cradle of mankind. MSN News. Posted on msn.com April 1, 2015, accessed April 2, 2015.
2. Bower, B. 'Little Foot' pushes back age of earliest South African hominids. ScienceNews. Posted on sciencenews.com April 1, 2015, accessed April 2, 2015.

PřílohaVelikost
00767-4.5.2015-mytus_obleceny_za_vedu.doc620 KB
Průměr: 4.2 (6 votes)

Pavel Kábrt

Obávám se, že vy nejste ten pravý či povolaný k posouzení, zda o problematice něco vím nebo nevím. Mezi námi je jeden podstatný rozdíl - vy hledáte citace, které se vám líbí, kdežto já se snažím fyzikálním metodám stanovení stáří porozumět.

KTE

Podle velmi obecných, ale pro Vás typicky kategorických tvrzení soudím, že Vy sám o tomto tématu mnoho nevíte. PK

Pavel Kábrt

Poté, co jsem shlédl například vaši diskusi na téma "měkkých tkání, které zůstaly měkké", přičemž tyto jsou dle autora původního článku i běžně myslící lidské bytosti jako kámen (a rock), nemám chuť vám toho mnoho vysvětlovat.

Například magnetické pole Země neklesá, ale osciluje. Ověřeno, změřeno, datováno. Bohužel - ověřeno, změřeno, datováno způsobem a s výsledky, které se kreacionistům NELÍBÍ. A co se kreacionistům NELÍBÍ, je dle vás lež. S tímhle "světonázorem" sebetrpělivější vysvětlování mnoho nezmůže.

Body 1, 2, 3, které uvádíte, patrně souvisí s předpokladem, který jsem citoval, a ten jednoznačně s přesností měření souvisí.

(3) Počáteční či ona dávná koncentrace rodičovských i dceřiných prvků v této soustavě musí být přesně známa.

Není-li počáteční koncentrace radioizotopů "přesně známa", mohou být výsledky zatíženy chybou, která je úměrná nepřesnosti našich znalostí této koncentrace. Kdybyste ovšem o fyzikálních měřeních něco věděl, věděl byste také, že předpoklady použití metody jsou v každé práci podrobně diskutovány. Zajímají-li vás podrobnosti, najdete je v příslušných vědeckých článcích.

Krom toho - intenzitu kosmického záření, která má vliv na obsah kosmogenních radioizotopů ve vzorcích, lze patrně (kromě dendrochronologie) testovat dalšími nezávislými metodami, např. výzkumem ledovcových vrtů apod.

KTE

U kosmogenních radionuklidů lze předpokládat, že jejich rovnovážná koncentrace ve vzduchu je v čase přibližně stejná, protože množství přicházejícího kosmického záření je také přibližně stejné. Toto tvrzení bylo u 14C ověřeno kalibrací pomocí dendrochronologie.
V tomto případě je přesnost výsledků měření přímo ovlivněna přesností, s jakou platí vstupní předpoklad.

Ani jedna ze tří výše uvedených vět není pravdivá.

Kosmické záření nemůže být stejné jako před 3 milióny let, když jeho intenzita závisí na mnoha faktorech, např. magnetickém poli Země, které klesá.

14C má poločas rozpadu 5730 let a je tato metoda použitelná do cca 100 tisíc let. Měření metodou, o které se bavíme, nelze dendrochronologicky ověřit.

Přesnost měření nijak nesouvisí s předpoklady, které autor článku uvádí.
(Jak asi přesnost měření souvisí s podmínkami, které sami autoři té studie uvádějí?

1. Zrnka křemenného písku musí být hodně dlouho blízko povrchu země před svým zasypáním do značné hloubky, než se v nich nahromadí dostatečné množství atomů 26Al a 10Be.
2. Pak musí být rychle pohřbeny a dost hluboko, alespoň šest a více metrů.
3. Jen jednou mohou být hluboko pohřbeny, a pak už nesmějí být erozí vystaveny opět na povrch a opětovně pohřbeny, např. někde v podzemní jeskyni. Ani další předpoklady nesouvisejí s přesností měření.) PK

Pavel Kábrt

(3) Počáteční či ona dávná koncentrace rodičovských i dceřiných prvků v této soustavě musí být přesně známa.

Úplně přesně známa být nemusí. Pokud je například známa s možnou odchylkou 20%, bude výsledek znám také s možnou odchylkou 20%. U kosmogenních radionuklidů lze předpokládat, že jejich rovnovážná koncentrace ve vzduchu je v čase přibližně stejná, protože množství přicházejícího kosmického záření je také přibližně stejné. Toto tvrzení bylo u 14C ověřeno kalibrací pomocí dendrochronologie.

V tomto případě je přesnost výsledků měření přímo ovlivněna přesností, s jakou platí vstupní předpoklad.

Obrázek uživatele KLM

Re: Mýtus oblečený za vědu

Chtěl bych vidět měřit střídavé magnetické pole kompasem, pane KTE, pokud by si jej umístil na správné místo v okolí střídavého mag. pole mohl by si měřit akorat napětí podle rychlosti otáčení střelky kompasu.

Velikost proudu by si změřil velikostí strělky kompasu, čím větší kompas tím musíš vytvořit silnější mag. pole na které potřebuješ větší proud.

KLM

KTE

Předpoklady použitelnosti metody a přesnost měření spolu úzce souvisí.

Mohl byste mi laskavě polopaticky a stručně vysvětlit, jak úzce souvisí přesnost měření třeba s předpokladem, že známe počáteční koncentraci rodičovských i dceřiných prvků?

A s předpokladem, že rychlosti vzniku kosm. radionuklidů zůstaly konstantní?

Odpusťte si přitom litanie o mých neschopnostech, a také argumenty o koze, když já se ptám na vůz. Zopakuji: jak souvisí přesnost měření s výše uvedenými předpoklady. Děkuji za stručné a polopatické vysvětlení pro laika. PK

Pavel Kábrt

Že spoustě věcí z přírodovědných oborů nerozumíte, je všeobecně známo. Vlastně jsou přírodní vědy pro vás španělskou vesnicí a pomalu každým svým příspěvkem nás o tom přesvědčujete. Nepřekvapuje, že nerozumíte ani problematice fyzikálních měření.

Článek uvádí pět "předpokladů" měření stáří kostí kosmogenními radioizotopy, ale z nich je platný prakticky jen jeden, jak jsem ukázal ve svém prvním příspěvku ve zdejší diskusi. Předpoklady použitelnosti metody a přesnost měření spolu úzce souvisí.

A pořád dokola stejná písnička

Kreacionista o voze, evolucionista o koze. Kreacionista říká, že vůz nemá kola a nepojede, evolucionista zpívá písničku, jak ta koza pěkně žere a jaké z ní bude dobré maso.

Článek mluví jasně: o předpokladech měření, nikoli o přesnosti měření. To jsou dvě ZCELA NESOUVISEJÍCÍ VĚCI. Víc to nebudu rozebírat, v článku je to jasně řečeno i v mém předchozím příspěvku.

Jen poznámka na narážku KTE opět na měření napětí kompasem. To samé jako s tím článkem: já o voze, KTE o koze. Já o tom, že jsme v 21. století a že dnes napětí v síti dnešním kompasem nejde změřit ZA NIC NA SVĚTĚ - leda ke kompasu něco z voltmetru přidat, např. kalibraci. Prostě udělat z kompasu voltmetr. To ale nebylo v původním zadání, které nezadal KTE, ale Kábrt!

A KTE stále mele svou: jak se měřilo napětí v 1. polovině 19. století, a že nemluvil nikdy o střídavé síti (ale já, Kábrt, jsem stanovil podmínky pokusu, ne KTE), a že na diskuzní skupině "elektro" mu potvrdili, že to jde, a že když bych nevytáhl kompas ze skříně, tak bych měl pravdu a tudíž pravdu nemluvím atd. atd., jedna blbost za druhou, nesouvisející s původním Kábrtovým jasným výrokem před několika lety: kompasem napětí v síti nezměříme. (tehdy to, jestli se nemýlím, mělo ilustrovat, že materialisté nemohou materialistickými prostředky, "měřidly", změřit duchovní věci, tedy existenci Boha, ale dokonce ani jiných duchovních věcí, jako je třeba informace - dnešní měření informace v bitech není samozřejmě měření biologické informace ani lidské informace, pokud jde o její duchovní rozměr, tedy význam, smysl atd. - v bitech smysl i nesmysl /nonsense/ má stejnou velikost). KTE dodnes sveřepě tvrdí, že kompasem napětí změřit v síti jde. Když to ale měl předvést, "onemocněl", asi jako dr. Rath. K soudu se KTE nedostavil! Tak je to s celou evoluční teorií: keců spousty, ale když se má předvést, jak 50 let na nějakém místě této země z jednoduchých molekul vznikají samovolně složitější: VELKÉ MLČENÍ/MLŽENÍ. A očem je experimentální věda? O příbězích z dávnověku? Nebo o testování, pozorování, měření DNES A ZÍTRA?

Už víte, proč KTE nazývám evolucionistickým darebákem, notorickým lhářem a zbabělcem?

Ale v jedné věci asi budu muset dát KTE (i ostatním) za pravdu: zatím se to zdá být lepší, že se pod články dá vyjadřovat k článkům přímo, a nemusí se to dělat na obecné diskuzi. Tehdy, když jsem to měnil (ne proto, že jsem chtěl diskuzi zarazit), mě nenapadlo nechat diskuzi pod články tak, jak byla, a zavést jen navíc obecnou diskuzi. Totiž těžko si vždy představuji neukázněné ateistické a někdy i náboženské Čecháčky, jak cokoli dodržují a spíš naschvál nedělají opak. Tak to se omlouvám. Ještě uvidíme, ale zatím se mi zdá, že se to osvědčuje, ale jsme teprve na začátku. Samozřejmě, že toto mohu napsat i do obecné diskuze, až se to skutečně osvědčí za nějakou dobu. Děkuji. PK

Fyzikální měření

Je příjemné, když si člověk může na pár dní od téhle diskuse odpočinout a pak přesto víceméně plynule navázat na to, co napsal dříve.

3,3 mil. let – Clarke, Paltridge, paleomagneticky
4 mil – asi také Clarke
1,5 – 2,2 mil. let jiní badatelé
3,67 mil. let – Granger, Gibbon

Vcelku nechápu, čemu se kreacionisté řehtají. Určitě by bylo zajímavější rozepsat detailně výsledky "jiných badatelů" a ke každému měření uvést rok, kdy se měření uskutečnilo, případně metodu.

Technika se neustále vyvíjí. Některá měření, která lze uskutečnit dnes, by před nějakými dvaceti lety byla nemyslitelná. Vědecké přístroje a metody dávají v čase stále lepší výsledky, přestože fyzikální měření pochopitelně nejsou bez problémů. Měření stáří podobných artefatů jako je Little Foot je obtížné a v některých ohledech představuje hi-tech současných možností. Zvláště starší měření stáří Little Foot neoplývají vysokou přesností. Jen pravověrný kreacionista, který o fyzikálním měření a jeho úskalích neví prakticky nic, očekává, že je to něco jako strčit do zásuvky dráty od avometu a na stupnici odečíst 230 V.

Stáří Little Foot bylo měřeno různými tými a různými metodami, přesto jsou výsledky vzájemně souměřitelné a ukazují, že výsledek - byť zatížený chybou - není náhodný. Signál stáří Little Foot zřetelně vystupuje ze šumu, ty kosti jsou s vysokou pravděpodobností starší než 2 miliony let.

V první polovině 19. století bylo hi-tech v oblasti měření elektrických veličin použití kompasu. Ohmovy výsledky, z nichž později odvodil dnes všeobecně známý Ohmův zákon, mohly být zpočátku podobně chybové, jako jsou dnes výsledky měření stáří fosílních kostí.

Customize This