Ligři a velrybodelfíni. A co příště?

Roztodivné směsi zvířecích druhů...co nám říkají? Zdá se, že popírají lidmi vytvořenou zoologickou nomenklaturu – co ale stvořené „druhy“ dle Genesis?

Don Batten

(Z http://creation.com/ligers-and-wholphins-what-next přeložil M. T. - 2/2012)

Photo by Mavrix

Můžeme-li zkřížit zebru a koně (a vytvořit „zebroida“), lva a tygra (liger či tigon), nebo kosatku černou a delfína (velrybodelfín), co nám to říká o původních druzích zvířat, které stvořil Bůh?

Bible nám v knize Genesis kapitola 1 říká, že Bůh stvořil byliny „rozmanitého druhu“, které se rozmnožují semeny (verše 11, 12). Bůh stvořil rovněž živočichy „rozmanitého druhu“ (verše 20, 24, 25). Sousloví „rozmanitého druhu“ se opakuje v knize Genesis kapitola 1. desetkrát, což zdůrazňuje metodu, kterou Bůh tvořil. A my zmíněné zprávě věříme. Zasadíme-li tedy rajčatové semínko, nečekáme, že nám ze země vyrazí pelargonie. Stejně tak nám nepřijde na mysl, že by naše fenka mohla porodit koťata či že by teta Betty, která je těhotná, přivezla domů z porodnice malého šimpanze! Naše každodenní zkušenosti prostě potvrzují biblickou pravdu o tom, že se organizmy rozmnožují jen v rámci svého druhu.

Co to však znamená stvořený „druh“? A které dnešní organizmy představují zástupce druhů, které Bůh na počátku stvořil? Kreacionistický vědec, Carolus Linnaeus (1707-1778), zakladatel vědy zvané taxonomie (1), se pokusil definovat stvořené druhy. Definoval „druh“ jako skupinu organizmů, které, pokud se spáří, mohou mít potomky, ale s jinou skupinou se spářit nemohou, což odpovídá pojetí druhu podle knihy Genesis.

Definice pojmu stvořený druh

Genesis 1 říká, že stvořený druh tvoří organizmy schopné plodit potomstvo, tj. pářit se mezi sebou. Linnaeus to uznával, ale uvedl ve svých dílech mnoho druhů (2), aniž by zkoušel, zda mohou zplodit potomstvo, jen na základě takových znaků jako je stavba a barva květů. Ve zralém věku pak prováděl rozsáhlé pokusy s hybridizací (křížením) a poznal, že jeho pojetí „druhu“ je příliš úzké ve srovnání se stvořenými druhy podle Bible; usoudil tedy, že stvořenému druhu lépe odpovídá pojem „rod“ (3, 4).

I dnes je kreacionistům často podsouvána víra v to, že Bůh již na počátku stvořil všechny druhy, které se dnes vyskytují, přesně tak, jak je dnes známe. Je to nazýváno „neměnnost druhů“. Bible tomu však neučí. Nicméně univerzitní profesoři často ukazují studentům, že například vznikl nový „druh“ octomilek, a pak tvrdí, že tento fakt popírá zprávu o stvoření, jak ji známe z knihy Genesis. Darwin dělal přesně tytéž chyby, když studoval pěnkavy a želvy na Galapážských ostrovech. (Mýlil se rovněž v tom, že předpokládal, že každý stvořený organizmus vznikl tam, kde se nyní nalézá; z Bible však vyplývá, že dnešní suchozemští obratlovci migrovali na svá nynější stanoviště až po Potopě.)

Stvoření-Potopa-Popotopní stavStvoření-Potopa-Popotopní stav

Lze-li dvě zvířata či dvě rostliny zkřížit (alespoň do té míry, že vznikne skutečně oplozené vajíčko), pak musí patřit k (tj. mít společné předky) témuž původnímu stvořenému druhu. Pocházejí-li křížené druhy z rodů odlišných jedné čeledi, pak to znamená, že celá čeleď zřejmě pochází z jediného stvořeného druhu. Jsou-li zkřížené rody z odlišných čeledí v rámci řádu, znamená to, že je zřejmě celý řád odvozen z jediného původního stvořeného druhu.

Na druhé straně, nepodaří-li se zkřížit dva druhy, neznamená to nutně, že nevznikly původně z téhož druhu. Všichni známe páry, které nemohou mít děti, což však neznamená, že patří k různým druhům!

V případě tří druhů, A, B a C, podaří-li se zkřížit A i B s C, pak to znamená, že všechny tři patří k témuž stvořenému druhu – ať už lze zkřížit mezi sebou A a B či nikoli. Překážky v křížení mohou vznikat vinou takových věcí jako jsou třeba mutace. Například dvě formy octomilek (Drosophila) přivedly na svět potomstvo, které se nedokázalo spářit s jedinci výchozího druhu (5). To znamená, že tvořilo nový biologický „druh“. Zavinilo to malé přeskupení chromozomů, nikoli nějaká nová genetická informace. Nový „druh“ byl k nerozeznání od svých rodičů, a jednoznačně patřil k témuž druhu jako oni, jelikož z nich vznikl.

V dalším výkladu uvedeme několik příkladů hybridů, které svědčí o tom, že se stvořený druh pohybuje často na vyšší úrovni než druh označovaný biology (species) nebo dokonce rod, jak to chápou taxonomové.

Muly, zedonci, zorsové

Images courtesy Camilla Maluotoga

Zebroidi jsou kříženci zebry a osla (vlevo). „Tigger“ (vpravo) patří Camille Maluotogové z Nového Mexika v USA, a ona mu dala toto jméno, tomuto kříženci koně a zebry, kterému se říká zorse.

Zkřížíme-li oslího samce (Equus asinus) s kobylou (Equus caballus), narodí se mula (je-li tomu naopak, nazýváme výsledného potomka mezek). Kříženci zeber a koní či zeber a oslů (zebroidi) se rovněž často vyskytují.

Někteří kreacionisté tvrdí, že jelikož jsou zmínění kříženci neplodní, musí se v případě osla, koně i zebry jednat o oddělené stvořené druhy. To však nejen odporuje biblickému textu, nýbrž je zde i téměř stoprocentní jistota, že koně, osli i zebry (šest druhů rodu Equus) pocházejí z jediného stvořeného druhu, který opustil Archu. Svědčí o tom samotná skutečnost zkřížení, a je vedlejší, jsou-li takto vzniklí jedinci plodní či nikoli. Neplodné potomstvo může vzniknout přeskupením v chromozomech jednotlivých druhů – takovými změnami, kdy zmíněné druhy mají v DNA stejnou informaci, ale jejich chromozomy si už přesně neodpovídají, aby to umožnilo plodné potomstvo. Podobné (neevoluční) změny v rámci daného druhu mohou být příčinou sterility kříženců.

Ligeři

Samec afrického lva (Panthera leo) a samice tygra (Panthera tigris) se mohou spářit a přivést na svět ligera. Je-li samcem tygr a samicí lvice, vznikne tigon. K takovémuto křížení dojde v přírodě jen zřídka, protože většina lvů žije v Africe a většina tygrů v Asii. Platí rovněž, že lvi a tygři prostě nežijí pospolu; v přírodě jde o nepřátele. Avšak v Institutu velmi ohrožených a vzácných druhů v Myrtle Beach, Jižní Karolína, USA, chovali v jednom výběhu lva a tygřici. Ze lva Arthura a tygřice Ayly se tam tak stali dobří přátelé, a z jejich svazku se narodili Samson a Sudan, dva mohutní ligří samci. Když se Samson postaví na zadní, měří 3.7 m, váží 500 kg a umí běhat rychlostí 80 km/h.

Lvi i tygři patří do stejného rodu, Panthera, a spolu s jaguárem, levhartem i levhartem sněžným do podčeledi Felinae. Tahle podčeleď zahrnuje i rod Felis, do kterého patří puma a četné druhy menších koček včetně kočky domácí. Gepard, rod Acinonyx, patří do jiné podčeledi (6). Takže rody Panthera, Felis a Acinonyx představují zřejmě potomky tří původně stvořených druhů koček, nebo možná dvou: Panthera-Felis a Acinonyx, či dokonce pouze jediného druhu kočka. Vymřelý šavlozubý tygr bude asi odlišným stvořeným druhem (viz diagram výše).

Kočkovitým šelmám rodu Panthera chybí ve srovnání s rodem Felis jazylka v zadní části jazyka. Acinonyx jazylku má, nedovede však zatahovat drápy. Takže rozdíly mezi kočkovitými šelmami mohly vzniknout ztrátou genetické informace vinou mutací (ztráta kosti; ztráta schopnosti zatahovat drápy). Všimněte si, že to nemá co dělat s evolucí od molekul k člověku, která vyžaduje dodávání nových informací, nikoli jejich ztrátu (kterou můžeme očekávat na světě po Pádu, kde věci mají tendenci „se rozpadat“).

Velrybodelfín Kekaimalu

Roku 1985 ohlásil Havajský mořský park narození mláděte vzniklého spářením samce kosatky černé (Pseudorca crassidens) a samice delfína skákavého (Tursiops truncatus) (7). Mládě bylo pro zaměstnance parku překvapením, jelikož rodiče se vzhledově dosti liší. Máme zde co dělat s křížencem dvou rodů téže čeledi, Delphinidae (delfíni a kosatky) /8/. Jelikož je potomstvo v tomto případě plodné (Keikamalu zatím porodila mládě velrybodelfína), jsou zmíněné dva rody samozřejmě ve skutečnosti jediným polytypickým biologickým druhem (2). Další rody v celé skupině se podobají jeden druhému ještě daleko více než ony dva, které zplodily na Havaji potomstvo, což znamená, že všech 12 žijících rodů má patrně společného předka v jediném původním stvořeném druhu.

Velbloudolama Rama

Veterinářům ve Spojených arabských emirátech se podařilo úspěšně zkřížit velblouda a lamu. „Velbloudolama“ jménem Rama má rozdělená kopyta sudokopytníka (lamy) a krátké uši a ocas velblouda. Vědci doufají, že do tohoto jediného zvířete nakumulují přednosti obou uvedených druhů – skvělé rouno a klidnější povahu lamy a větší tělo velblouda.

Photo by Daveand LYnn Jolly

Had „Genae“ – živý, zdravý potomek hadů dvou odlišných rodů.

Hadí kříženec Genae

„Genae“ (na obrázku) vznikl zkřížením albínky-užovky (Elaphe guttata) a albínky-korálovky sedlaté (Lampropeltis triangulum) v hadím parku v Kalifornii (9). Tenhle zvláštní mezirodový kříženec je přitom zřejmě plodný. Genae jsou skoro čtyři roky a je už dlouhá 1.4 m. Její hadí rodiče patří do téže hadí čeledi, Colubridae (užovkovití); úspěch zmíněného křížení přitom svědčí o tom, že všechny ty druhy a rody v uvedené hadí čeledi by mohly původně pocházet z téhož stvořeného druhu.

Další kříženci

Co se týče hovězího dobytka, lze křížit sedm druhů rodu Bos, ale i severoamerického bizona Bison bison s Bos, čímž vznikne „turobizon“. Zde tedy celá čeleď hovězího dobytka, Bovidae (turovití), vznikla patrně z původního stvořeného druhu, který byl též na Noemově arše (10).

Šlechtitelé rostlin vypěstovali některé zemědělsky důležité rostliny křížením různých druhů, a dokonce rodů. Například obilnina triticale vznikla křížením pšenice (Triticum) a žita (Secale); jde o další plodný mezirodový hybrid.

Během své práce vědeckého poradce pro australskou vládu jsem pomohl vyšlechtit křížence chutného ovoce liči (Litchi chinensis) a longanu (Dimocarpus longana), které oba patří do téže čeledi (11). Studoval jsem rovněž křížence šesti druhů čeledi láhevníkovitých, Annonaceae. Obě zmíněné novodobé čeledi, jak je dnes určují botanici, představují patrně původní stvořené druhy.

Chutné druhy ovoce, liči (vlevo) a longan (vpravo) lze křížit, přestože patří do různých rodů.

Bůh stvořil všechny druhy neboli základní typy živočichů i rostlin se schopností vytvářet rozmanité potomstvo. Tahle variabilita vzešla z rekombinací existujících genetických informací stvořených na počátku díky úžasné rozmnožovací metodě vytvořené Bohem. Od Pádu (Genesis 3) vznikaly též některé variace vinou degenerativních změn způsobených mutacemi (např. zkrácení křídel u kormoránů na Galapážských ostrovech).

Tyto variace umožňují potomkům stvořených druhů přizpůsobit se různým nárokům prostředí a „naplnit tak zemi“, jak přikázal Bůh. Představují-li dnešní rody stvořené druhy, pak vzal Noe do Archy méně než 20 000 suchozemských živočichů; a ještě daleko méně, pokud ze stvořeného druhu vznikaly později eventuálně celé čeledi. Ze stvořených druhů vzniklo mnoho „dceřinných druhů“, které disponují v zásadě menším množstvím informací (a jsou tedy specializovanější) než rodičovská populace v Arše. Jinak řečeno, adaptace cestou přírodního výběru (která způsobuje ztrátu informací) nevyžaduje přidání nové komplexní informace v DNA. Takže studenti by se neměli učit, že jde o „evoluční proces“, jako by šlo o cestu, kterou by se z ryb nakonec mohli stát lidé.

Pochopení toho, co nám Bůh říká v knize Genesis, nám umožňuje získat pravdivé informace pro řešení problémů klasifikace živých organizmů, jak zjistil Linné, včetně informací o tom, jak vznikla celá ta plejáda forem života, kterou dnes vidíme kolem sebe.

Linné a klasifikace živých organizmů

Linné

Linné zavedl binomickou nomenklaturu – každý organizmus má jméno rodové a druhové. Například pšenici nazval Triticum aestivum, což v latině znamená „letní pšenice“. Podobná „vědecká“ jména se běžně uvádějí kurzívou, přičemž rodový název začíná velkým písmenem. Ve vědeckých dílech následuje po názvech zkrácené jméno vědce odpovědného za příslušné pojmenování. Následuje-li za jménem organizmu „L.“, znamená to, že jméno poprvé použil právě Linné. Například jméno pro kukuřici zní Zea mays L. Linné pojmenoval mnoho rostlin i zvířat.

Do jednoho rodu může patřit jeden či více druhů, takže rod je vyšší klasifikační jednotkou. Linné přišel rovněž s myšlenkou seskupovat rody do vyšších jednotek, které nazval řády, a řády do tříd. Linné kritizoval predarwinovské evolucionistické myšlenky své doby a zdůrazňoval, že život není kontinuem čili „velkým řetězením živých organizmů“, což byl starořecký pohanský názor. Mohl vše roztřídit, obvykle do úhledných skupin, protože neexistují přechodné formy.

Později přidali vědci další klasifikační jednotky, takže dnes máme druh, rod, čeleď, řád, třídu, kmen a říši. Někdy se přidávají ještě jednotky další jako třeba podčeleď a podkmen.

Jediný velrybodelfín na světě...kříženec kosatky černé s delfínem

Kosatky černé (pseudorcas) i delfíni skákaví patří každý do jiného rodu. Do lidských klasifikačních systémů ovšem vnesl zmatek fakt, že se tihle dva tvorové spářili a zplodili živé potomky.

Svědčí to o tom, že všechny kosatky i delfíni, kteří patří do téže čeledi, tvoří jediný stvořený druh.

Velikost, tvar i barva zmíněné samičky velrybodelfína jsou přesně uprostřed mezi jejími rodiči. Má 66 zubů – „průměr“ mezi kosatkou (44 zubů) a delfínem skákavým (88).

Kekaimalu se mezitím spářila s delfínem a narodilo se jim živé mládě.

Odkazy a poznámky

1. Obor pro pojmenovávání a zařazování organizmů.
2. ´Biologický druh´ dnes často označuje skupinu organizmů schopných se křížit a plodit plodné potomstvo. Ne vždy koreluje s taxonomickým ´druhem´. Uvědomme si, že druhy původně odpovídaly kritériu samostatně stvořených biologických druhů, protože se s jiným druhem nekřížily.
3. Latinsky ´genus´ odkazuje k původu nebo ´druhu´, zatímco ´species´ znamená vnějškové vzezření. (The Oxford Latin Minidictionary, 1995).
4. Kreační biologové dnes často kombinují hebrejské slovo bara (stvořit) a min (druh), aby tak pojmenovali stvořený druh, baramin.
5. Marsh, Frank L., Variation and Fixity in Nature, Pacific Press, CA, USA, p. 75, 1976.
6. Encyclopaedia Britannica 98 CD. Other authorities call the Panthera genus Leo, so that the lion is then Leo leo.
7. Keene Rees, Waimanalo Hapa Girl Makes 10! Waimanalo News, May 1995, , March 1, 2000.
8. The New Encyclopaedia Britannica 23:434, 1992.
9. Genae belongs to David Jolly, M.S. (USA). Genae was bred at a reptile park at Bakersfield. Corn snakes are one of the most popular pet snakes in North America, and snake fanciers have bred all sorts of colour variations, which are catalogued at , March 22, 2000.
10. See Wieland, C., Recreating the extinct Aurochs? Creation 14(2):25–28, 1992.
11. McConchie, C.A., Batten, D.J. and Vithanage, V., Intergeneric hybridization between litchi (Litchi chinensis Sonn.) and longan (Dimocarpus longan Lour.), Annals of Botany 74:111–118, 1994.

PřílohaVelikost
00492-25.2.2012-ligri_a_velrybodelfini._a_co_priste.doc256 KB
Průměr: 3 (5 votes)

Re: Odpovědi na otázky

Nemodifikuje se pouze neodarwinismus. Stejně tak nábožensky věřící neustále modifikují své "filosoficko-teologické" názory (např. Země jako střed vesmíru, nemožnost člověka létat, hřích žen nosit kalhoty). A jakmile někdo zpochybní nějaký náboženský argument, tak v ČR už kvůli tomu naštěstí nikdo neumírá. Neodarwinisté přistupují "k aktualizaci konkrétního bodu", jenž je zpochybněn, okamžitě proto, že jde o podnět, kterým se začnou zabývat (zaměří se na něj). Nemusí totiž čekat, až jim o tom, co si mají myslet, řekne někdo výše z církve. Kriticky to vyhodnotí a publikují, aniž by byli omezeni hiearchií.

Re: Ligři

Nojo,lidi zabíjejí tolik zvířat a rostlin,že se musí nějak obnovit. Není to správné ,ale jak jinak se bránit invazi nás ? A máš štěstí že se nenavážíš do ligrů,nebo bych si tě našla a stloukla do kulatý krychle Laughing out loud
Crazy Big smile

Obrázek uživatele Telesto

howto

Howto, docela by mě zajímalo to "rychle", za jakých podmínek, výsledky těch pokusů a jaká je kvalita uhlí (jestli se například podobá lignitu nebo antracitu). No a hlavně jestli je něco takového možné ve volné přírodě pochopitelně. Totiž ropa se dá také vytvořit uměle z bioodpadu. Ale ten způsob jakým vznikla lze těžko docílit ve volné přírodě za standardních i nestandardních podmínek...

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Obrázek uživatele Šriber

howto

v uhlí se najde lecos, to byste se divili

Mnohem zajímavější je to, co se v něm nenajde...

Bohužel se však bojí vystoupit se svým názorem oficielně, aby se nezdiskreditovala před kolegy, kteří jsou ze 100% darwinisté.

Jistěže - poctivá hledačka pravdy nemůže odhalit světu šokující informaci, která by změnila svět vědy, protože by ji zákeřná darwinistická mafie profesionálně zničila...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

howto

Bohužel se však bojí vystoupit se svým názorem oficielně, aby se nezdiskreditovala před kolegy, kteří jsou ze 100% darwinisté.

Však se jí jen oprávněně vysmějí, ona dostane rozum a pak se tomu u piva zasmějí společně. Nebojte!

Obrázek uživatele howto

Uhlí vzniká i dnes a to velmi rychle

Pokud jsou k tomu podmínky, uhlí může vznikat velice rychle a jsou na to i pokusy, tzn. dá se to i uměle. Výzkum uhlí je velmi zajímavý a řekl bych i prokreacionistický, protože v uhlí se najde lecos, to byste se divili.

Znám jednu kreacionistku, která dříve pracovala ve Výzkumném ústavu uhlí v nejmenovaném městě na severu Čech (četla i náš web). Bohužel se však bojí vystoupit se svým názorem oficielně, aby se nezdiskreditovala před kolegy, kteří jsou ze 100% darwinisté.

Obrázek uživatele Telesto

VV, Josef

Děkuji VV za odkazy o uhlí - hezké. Tak vidíte Josefe, že uhlí i dnes vzniká... Smile

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

uhli

Dnes už nic netrouchiví, nepřechází, negeopolymeruje, neuhelnatí, rašelina se nemění na hnědé uhlí a hnědé na černé: všemu tomu dávno dávno kaněc. Není to pozoruhodné?

zavery pana Kabrta jsou vskutku pozoruhodne. Mozna by stalo za to jeste jednou promyslet tu analogii s bitvou u Maratonu: Bitva u Maratonu skoncila roku 490BC. Plyne z toho, ze uz se nikde nevyrabi zbrane, necvici se vojaci, rozpustily se armady, nikde se nevalci a nebojuje? Ne. Prestane-li se jednoho dne valcit a bojovat, bude to znamenat, ze se bitva u Marathonu neuskutecnila? Ne. Myslim, ze toto je pochopitelne i pro zaky 1. stupne ZS, kde se tusim uhli poprve probira v prirodovede.

Uvádí se, že na vznik jednoho metru černého uhlí je třeba asi 30 metrů rašeliny! A to máme uhelné sloje přes 30 m i víc silné, takže je třeba teď počkat pár miliónů let, až se zase nahromadí jeden kilometr rašeliny (na mnoha místech světa)

uvadi se take, ze 1 mm raseliny se nahromadi cca za 1 rok - to by vychazelo 30 m za 30 tis. let, 30x30 m za 900 tis. let... to neni zas tak moc, kdyz treba karbon trval cca 60 mil. let (ponecham stranou, ze rozsah, rychlost a prubeh uhelnateni byl pravdepodobne odlisny od dnesniho raselineni - obdobne jako byl jiny prubeh bitvy u Marathonu a bitvy u Stalingradu, jako se lisili hoplite od rudoarmejcu). Uhenateni probiha nejak takhle, to ciste jen pro pripad, kdyby pan Kabrt chtel ukazat tu kilometr hlubokou vrstvu raseliny.

Take se tu pise, ze raseliniste se skutecne nachazeji na mnoha mistech sveta a dohromady pokryvaji 2-3% povrchu souse, tj. 3-4 mil km2 (tj. zhruba plocha Indie).


uhlí se evolucionistům tvořilo kdysi dávno po milióny let, pak si dalo milióny let pauzu, a nyní se opět začíná tvořit, ale bude hotové až za mnoho miliónů let

zde by se pan Kabrt mohl docist, ze uhli vznikalo behem vsech geologickych epoch (s vyjimkou vzacnych nalezu uhli ze spodniho triasu), takze pauzu by si mohl dat spise pan Kabrt - od delani komedianta ze sebe sameho.

Pavel Kábrt

Mýlím se, když nazývám evolučníky komedianty a prolhance?

Ano.

Obrázek uživatele Telesto

Josefovi

"Nemyslím si to. Pojmem fanerozoikum se označuje doba rozvinutého života na Zemi. A právě proto, že se tak hojně objevil život, začaly také vznikat organické, mající souvislost s tím životem, produkty - tedy ložiska ropy a uhelné sloje. A měly by vznikat i nadále, protože
život je zde i nadále a k žádnému zásadnímu předělu údajně nedošlo."

Dívejte se na to chvíli i z našeho pohledu. chápu, že vy vidíte jen potopu, potopu, potopu. Ale chcete-li vysvětlení z naší strany je nutné se na to dívat i z naší strany. Dělám to i já, pokud mi nějaký kreacionista vysvětluje svůj pohled...

Tedy... vy si vážně myslíte, že nedošlo v průběhu fanerozoika k ŹÁDNÉMU zásadnímu předělu? Co třeba vymírání na konci permu? Křídy? To skutečně nebyly žádné předěly? Vy si myslíte, že dnes žádný takový zásadní předěl neprobíhá? Odlesňování, vytěžování všeho možného, vymírání (vyhubení) mnoha druhů živočichů a rostlin...

Navíc mi chcete říct, že když v minulosti vznikaly uhelné sloje a dnes např. nevznikají. Tak to znamená co? Život na naší planetě je úplně jiný než před 100 miliony let a než před 400 miliony let. To všechno s uhlím, ropou i fosilizací prostě souvisí ať chcete nebo ne.

Nechápu i kdyby byla pravda, že dnes už uhlí ani ropa nevzniká, tak jako co? Když řeknu, že kvůli změně života na Zemi se přestalo tvořit uhlí a ropa, tak co to znamená? Co z toho dokážete vyvodit. Snad jen jediný závěr - uhlí a ropa se nevytváří.

Vy v podstatě také říkáte, že uhlí a ropa se nevytváří. A to kvůli potopě. Proč je probůh vaše vysvětlení (to potopa) lepší než to mé (změna života)? Smile Nechápu...

"vznik ložisek ropy a uhelných slojí byl mimořádný, daný mimořádnými podmínkami, které se již nevyskytují, neopakují. Byly unikátní. Že přestaly, je ten důležitý předěl, který si nechcete ale připustit."

Tak zaprvé. Ropa vzniká i dnes. To jsem psal, možná jste to přehlédl. Jestli bude vznikat za dalších X milionů let, to prostě NEVÍM. O uhlí jsem řekl, že NEVÍM. MYSLÍM si, že uhlí nevzniká (tedy v takové míře, jako v prvohorách). No a?

Ale budu hrát tu vaši hru. Tedy připouštím, že uhlí a ropa přestaly vznikat před dejme tomu 300 miliony let. No a??? Smile

"Zvláštní ale na tom je, že když to od vás čtu, až mě zaráží ta podobnost s kreaci dle Bible. Mimoděk potvrzujete to, čemu věří křesťané."

Já ale nesoutěžím o to, kdo čemu věří a jakou má víru. Mě je putna jestli je někdo křesťan, muslim nebo ateista. Ano... věří tomu plno křesťanů. No a? Mě zajímá to, jak to bylo SKUTEČNĚ. Bohužel vás zklamu, ale víru v 6000 let starou zemi sdílí menšina křesťanů... Tedy jestli vám jde o to Smile

"Evolučně je na hlavu postavené tvrzení, že v počátečním období vše živé se velmi rychle vyvinulo, paradoxně bujná vegetace"

To skutečně říká někdo, kdo věří v to, že Zemi zaplnily miliardy živočichů z jediné lodi před teprve 4500 lety???? To jako fakt? Smile

Podívejme se na to ale z toho "evolučního" pohledu. Jak jste na to přišel, že se velmi rychle vyvinulo. Život pokud víme existuje 3,8 miliardy let a ten složitější nějakých 700 milionů let. Uhlí začalo vznikat kdy? Nějakých 360 milionů let? Vy si myslíte, že 700-360=340 milionů let je málo? Hm... Smile

"A to vše v jednom fanerozoiku, bez žádného výrazného předělu ! Co je to za evoluce od bujného kypění života po zkomírání, nedostatek organických látek pro uhlí a ropu"

Opět... i kdyby to byla pravda. No a? Co z toho jako má vyplývat? Smile

"Nejedná se o další fanerozoikum co do počtu, ale co do jeho prodlužování a dalších geologických period."

Už jsem vám X krát řekl, že fanerozoikum bude pokračovat. Vznikají sedimentární horniny STEJNĚ jako v minulosti, život stále pokračuje a tedy fosilizace bude nadále probíhat STEJNĚ jako vminulosti. Otázka uhlí a ropy je věc jiná. Ropa dnes vzniká, uhlí nevím. Myslím si že ne. Takže opět. No a? Smile

Můžeme Josefe porovnat naše dva pohledy? Na ten X tisíc let starý svět a potopu vs. ten "evoluční"? Dovolím si položit pár otázek a také na ně odpovím a byl bych rád, abyste na ně odpověděl i vy. Pak můžeme odpovědi porovnat.

1) Kde se podle vás vzal materiál na všechno to uhlí, které nacházíme ve vrstvách potopy?
2) Proč v uhlí nenacházíme současné rostliny?
3) Kde se vzaly deštné pralesy?
4) Kde se vzal materiál na ty stovky metrů sedimentů?
5) Proč různé vrstvy obsahují různé organismy?
6) Jak vznikl Grand canyon?
7) Proč dnes nevznikají mohutné černouhelné sloje?

A teď mé odpovědi:

1) Fosílie prvních suchozemských rostlin známe z období 475 milionů let. Nejstarší uhlí je cca 360 mil. let staré. Tedy máme 115 milionů let na vytvoření bujné vegetace, která by dala základ pro pozdější uhelné sloje. Jen pro informaci. Kdyby ona bujná vegetace tvořila desetinu celého povrchu Země, tak to máme přírůstek asi 0,5km2 za rok. Skutečně je to tak závratné tempo?
2) Současné černo uhelné sloje vznikaly v době, kdy dnešní rostliny neexistovaly.
3) Současné deštné pralesy vznikly před mnoha miliony let. Je to pomalý proces.
4) Země je stará 4,7 miliardy let. Materiál pro současné sedimentární horniny, které nacházíme vznikl z původních hornin po ochladnutí Země a jejich erozí. Po vzniku sedimentárních hornin byly tyto mimo jiné recyklovány.
5) Různé vrstvy odrážejí život v různém období, kde v každém období žily jiné organismy.
6) Grand canyon vznikl nakupením vrstev od prvohor. Později se do těchto vrstev zařezala řeka Colorado, která vyryla po dlouhé době tento kaňon.
7) Protože kompozice života se změnila. Život je dnes jiný, než před 300-500 miliony let.

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“
– Jan Werich

Customize This