Která víra je správná?

*

Imaginární rozhovor mezi ┼ kreacionistou a evolucionistou.

Fred Smugge

┼Smím se Vás zeptat, kde se tu vzal náš vesmír?

Většina vědců má za to, že začal „velkým třeskem.“

┼Třeskem? To zní jako výbuch. Co vybuchlo?

No, mnoho vědců se domnívá, že šlo o soustředění nesmírného množství energie ve velmi malém objemu.

┼To není odpověď na mou otázku, že? Jde totiž o to, kde se tu ta energie vzala?

Myslím, že nevím, a mám za to, že to neví žádný vědec. Snad proto mnoho dalších vědců soudí, že to vybuchla ‚nicota‘.

┼Chcete říct, že neexistovalo prostě nic, ale že „nicota“ jakýmsi způsobem vybuchla, a z toho vzniklo celá ta závratná spousta hmoty a energie vyplňující celý tenhle vesmír? Nevyžadovalo by vytvoření toho všeho z nicoty zázrak?

Vědci se nikdy nezabývají myšlenkou něčeho nadpřirozeného. Raději nazývají „velký třesk“ singularitou – to znamená něčím, k čemu muselo dojít, ale co se těžko kdy bude opakovat vzhledem k zákonům, které dnes kontrolují vesmír.

┼Ale jste si jist, že nějaký Bůh přece jen neexistuje a nestvořil vesmír?

Nikoli, to se prostě zřejmě nedá dokázat, zda Bůh existuje či nikoli.

┼Anglické slovo „věda“ pochází z latinského slova pro „znalost, vědění“? Nemůžete-li dokázat, a tedy vědět, zda Bůh existuje či neexistuje, pak ale ani nemůžete nazývat „vědou“ či „znalostí“ vědeckou představu, kde je Bůh mimo hru, ne?

Myslím, že jsem na tohle nikdy nepomyslel.

┼Dovolte mi, abych se zmínil ještě o jedné věci: ve škole jsem se učil o vědeckém zákonu, který, jak se matně pamatuji, se nazýval „zákonem o zachování hmoty/energie“. Tento zákon říká, že hmotu/energii nelze ani vytvořit ani zničit. To znamená, že „velký třesk“ je z vědeckého hlediska nemožný. Věříte v něj tedy přesto, že odporuje vědeckému zákonu?

Ano, samozřejmě.

┼Dovolte mi další otázku: co je to „život“? Zdá se, že veškerý život zde na zemi je založen na uhlíku; je možné, aby byl život založen na nějakém jiném prvku – snad křemíku či dusíku?

Nemyslím si, že kdy nějaký vědec byl s to definovat „život“ či byl schopen představit si život založený na jiném chemizmu než je ten, na kterém je založen zde na zemi.

┼Teď se Vás zeptám, jak začal život zde na zemi?

Myslím si, že většina vědců zastává názor, že se náhodou sešly na jednom místě všechny nutné prvky, a že život vznikl sám od sebe, spontánně, a pak se pozvolna vyvinul ve všechny formy, které dnes vidíme.

┼Učili mě i jiný vědecký zákon, který si vybavuji jako „zákon biogeneze“. Říká, že život může vzniknout jedině opět ze života. Celý konzervárenský průmysl je založen na tomhle zákoně. Vzniká-li život pouze ze života, nemůže vzniknout z neživé hmoty, že? Šlo tedy o zázrak?

Nikoli, vědci nepřipouštějí ve svém myšlení cokoli nadpřirozeného, a tak by to raději nazývali další singularitou, další událostí, ke které muselo dojít, ale která se patrně už nebude opakovat.

┼A třebaže spontánní vznik života odporuje vědeckému zákonu biogeneze, Vy v něj stále věříte?

Ano, věřím.

┼Dovolte mi položit Vám další otázku: mnohokrát jste v našem rozhovoru užil termín „věřit“. Myslíte si, že Vaše názory mají větší právo, aby se jim vyučovalo na školách, než jakékoli názory jiné, třeba křesťanská víra v Boha Stvořitele?

Ano, jsem o tom přesvědčen, protože považuji jiné názory za náboženství, a své za vědu.

┼Cože? Tak vy jste uznal, že výše zmíněné teorie, které souvisejí s evolucí, jsou jen věroučným systémem, neboť je nikdy nikdo nedokázal a navíc odporují široce zastávaným vědeckým zákonům, a přesto je považujete za vědecké?

Takže, čtenáři, jak se postavíš ke shora uvedenému rozhovoru? Odporuje-li zmíněná věrouka ve skutečnosti vědeckým zákonům, měla by být přesto považována za vědeckou a mělo by se jí učit jako vědě? Nebo by se měla vyučovat pouze jako věrouka? Které názory považuješ za vědečtější: ty evolucionistovy nebo názory křesťana věřícího v Bibli?

Fred Schmugge je pastorem v důchodu a žije ve Vadnais Heights v Minnesota.

Z LUTERÁNSKÉ STRÁŽE 2001, užito s povolením autora.

(Reverend Schmugge byl jedním z organizátorů a pracoval jako první tajemník TCCSA.)

Průměr: 2.5 (6 votes)
Obrázek uživatele Šriber

Ondra

Pokud by to nebylo trestné, tak na 99% společnost v ČR by se potácela ještě ve větším balastu než doposavaď.

Jak jsi tu pravděpodobnost vypočítal ?

Pokud by viz výše bylo legální, tak se zvýší procento závislých jedinců na drogách.

Já si troufám tvrdit, že by jich bylo méně...
Nemálo lidí s drogami začne právě proto, že jsou zakázané. Zakázané ovoce nejlépe chutná a jít proti proudu se u mladé generace cení...
Krom toho ti, kteří drogy chtějí, si je seženou bez ohledu na zákaz. Takže se nedomnívám, že by legalizace měla za následek vyšší počet závislých...
Mimochodem doporučuji si něco přečíst o prohibici v USA...

Výroba a nabídka drog ostatním by se prudce v ČR rozrostla....no, ani si to nechci radši představit. Hrůza a děs.

Záměrně si představuješ hrůznou a děsnou možnost, takže se nedivím, že v tom nechceš pokračovat...
Proč ti vadí případná zvýšená výroba a nabídka ? Když už, tak by ti snad měla vadit vyšší poptávka, ne ?
A mimochodem - máš pocit, že v zemích, kde mají ohledně drog liberálnější režim, jsou výrazně nebezpečnější než ty, ve kterých jsou drogy zakázané ?

Člověk pod vlivem drogy = nebezpečný pro sebe, ale i pro okolí.

Potenciálně. Já jsem potenciálně nebezpečný pro okolí, protože jsem psychopat. Navrhuješ mě (a všechny ostatní psychopaty) preventivně zavřít ?

Já třeba když 4 dny necvičím, tak začínám mít absťák. Jenže to je jiná závislost, než závislost na drogách.

V principu není...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Obrázek uživatele Stoura

to Ondra: podobná závislost

ad Já třeba když 4 dny necvičím, tak začínám mít absťák. Jenže to je jiná závislost, než závislost na drogách.

Chemicky to funguje velice podobně. Rozdíl je v tom, že dealer našeho těla má omezené možnosti výroby a to, co dodává, má většinou slabší účinek slabší účinek než skutečně tvrdé drogy.

Queek

No podle mě jde o tu závislost.
Dá se být pro vyplavení endorfinů být závislý i na sportu (to tipuju třeba i Ondra potvrdí). Ono vyplavení endorfinů po sportovním výkonu je velmi příjemná odměna. Ale přirozená odměna. Tady bez prvotního výkonu není odměna.I takto se můžete dostat k sportu výkonostnímu nebo vrcholovému s trvalými zdravotními následky, ale o tom jsem vlastně psát nechtěl.

Ano, souhlasím. I na sportu (posilování) může být člověk závislý. Tělo je navyklé. Já třeba když 4 dny necvičím, tak začínám mít absťák. Jenže to je jiná závislost, než závislost na drogách.

Šriber, Queek

Queekovi - díky za doplňující informace

Šriberovi - nevím, kde začít. No, psal si, že nesouhlasíš s tímto :

§ 187
Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů
(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

- Čili tomu rozumím tak, že by si toto zrušil, aby to nebylo trestné?
Pokud by to nebylo trestné, tak na 99% společnost v ČR by se potácela ještě ve větším balastu než doposavaď. Pokud by viz výše bylo legální, tak se zvýší procento závislých jedinců na drogách. Výroba a nabídka drog ostatním by se prudce v ČR rozrostla....no, ani si to nechci radši představit. Hrůza a děs.

Člověk pod vlivem drogy = nebezpečný pro sebe, ale i pro okolí.

Šriber

1.Stát může uvalit na drogy spotřební daň

Nemůže, mezinárodní úmluvy to neumožňuji.

Tak to jsem vážně nevěděl. Které konkrétně to jsou ?
____________________________________________________________

Zkuste třeba tady

zlomová byla asi Jednotná úmluva o omamných látkách (New York, 1961)

- aby mohl stát uvalit spotřební daň na drogy, musel by je nejdříve legalizovat – vyvázat se z mezinárodních smluv.

Obrázek uživatele Šriber

Queek

Nemůže, mezinárodní úmluvy to neumožňuji.

Tak to jsem vážně nevěděl. Které konkrétně to jsou ?

Domníváte se, že ano?

Ano. Pokud to jde u tabáku a alkoholu, nevidím důvod, proč by to nemělo jít i u jiných látek...

I kdyby jen hypoteticky – myslíte, že by takový model mohl fungovat?

Ano...

Pokud ano – mohl by fungovat u všech drog?

Pravděpodobně ne...

Pokud omezeně – kdo by byl kompetentní rozhodnout které drogy ano a které ne?

Nezávislá komise na základě vědecké studie...

Prodej pak neomezeně např. od 18 let?

Upřednostnil bych vyšší věkovou hranici, např. 21...

v ČR koupíte v lécích zcela legálně byť omezeně bez lékařského předpisu

Na druhou stranu drogy méně škodlivé, či přímo neškodlivé (což jsou ty, které mě zajímají), jsou zakázány...

To ano, ale pak se spíše se jen „přizpůsobí“ situaci a větší budou podnikat ve stejném oboru legálně

Proto je nutná přísná kontrola. Pokud bude vše dle norem, není problém...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Šriber - drogy

1.Stát může uvalit na drogy spotřební daň

Nemůže, mezinárodní úmluvy to neumožňuji.
Jiná je ovšem otázka jestli by to vůbec bylo vhodné. Domníváte se, že ano?

2. Budou-li drogy legální, jejich výrobci a prodejci budou kontrolováni obchodní inspekcí -> zvýšení kvality -> zvýšení bezpečnosti...

I kdyby jen hypoteticky – myslíte, že by takový model mohl fungovat? Pokud ano – mohl by fungovat u všech drog? Pokud omezeně – kdo by byl kompetentní rozhodnout které drogy ano a které ne? Prodej pak neomezeně např. od 18 let?
Nemyslím, že by to mohlo společnosti prospět, ztráty (nejen finanční) - by obecně dle mého názoru časem vysoce převýšily zisk ze spotřební daně i když ten by byl pak nejspíše významnou příjmovou položkou státního rozpočtu.
Jinak obchodní zájmy tu jsou už dnes, třeba takový pseudoefedrin (pseudoefedrini hydrochloridum - z něj se vyrábí pervitin) i v ČR koupíte v lécích zcela legálně byť omezeně bez lékařského předpisu, v Polsku co vím neomezeně. Proti chřipce opravdu není nezbytný…

3. Různé zločinecké organizace přijdou o velkou část svých zisků -> pokles organizovaného zločinu...

To ano, ale pak se spíše se jen „přizpůsobí“ situaci a větší budou podnikat ve stejném oboru legálně, menší si například najdou jiný byznys.

Obrázek uživatele Šriber

Queek

U drogy máte odměnu jen za obstarání si a následného užití dávky. Pokud to dlouhodobě nenaruší vaši pracovní výkonnost (občasná-příležitostná konzumace – držení malého množství drogy není postihováno) – tj. jinak makáte, státu odvádíte daně = neměl by to být problém.

To je sice pěkné, ale je to v podstatě k ničemu, když je výroba a prodej pořád ilegální...

být produktivní=prospěšný společnosti=živíte stát

Tuto logiku chápu, avšak nesouhlasím, že to ospravedlňuje zákaz...
1. Stát může uvalit na drogy spotřební daň stejně jako na tabák a alkohol -> prachy...
2. Budou-li drogy legální, jejich výrobci a prodejci budou kontrolováni obchodní inspekcí -> zvýšení kvality -> zvýšení bezpečnosti...
3. Různé zločinecké organizace přijdou o velkou část svých zisků -> pokles organizovaného zločinu...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Šriber - drogy

Jenže pak jsou tu zákony, podle kterých to je nejen špatné, ale ještě k tomu trestné. Tyto zákony omezují má práva, což je něco, co mi vyloženě vadí...
A nejde jen o mě. Proč by to vůbec mělo být trestné ?

____________________________________________________________

No podle mě jde o tu závislost.
Dá se být pro vyplavení endorfinů být závislý i na sportu (to tipuju třeba i Ondra potvrdí). Ono vyplavení endorfinů po sportovním výkonu je velmi příjemná odměna. Ale přirozená odměna. Tady bez prvotního výkonu není odměna.I takto se můžete dostat k sportu výkonostnímu nebo vrcholovému s trvalými zdravotními následky, ale o tom jsem vlastně psát nechtěl.

U drogy máte odměnu jen za obstarání si a následného užití dávky. Pokud to dlouhodobě nenaruší vaši pracovní výkonnost (občasná-příležitostná konzumace – držení malého množství drogy není postihováno) – tj. jinak makáte, státu odvádíte daně = neměl by to být problém. Ale velmi často se to může časem zvrtnout ke konzumaci méně příležitostné – častější – denní. To už bývá však téměř vždy spojené s poklesem pracovní výkonnosti. Později i neschopnosti si práci obstarat - přijímem sociální dávky. (Nikotin a alkohol bych z této úvahy vynechal).
tj. znednodušeně proto, že jde o prachy:
být produktivní=prospěšný společnosti=živíte stát, ne on vás.
Proto je myslím § 187 trestního zákona O.K.

Obrázek uživatele Šriber

Ondra

Proč ?

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Customize This