Která víra je správná?

*

Imaginární rozhovor mezi ┼ kreacionistou a evolucionistou.

Fred Smugge

┼Smím se Vás zeptat, kde se tu vzal náš vesmír?

Většina vědců má za to, že začal „velkým třeskem.“

┼Třeskem? To zní jako výbuch. Co vybuchlo?

No, mnoho vědců se domnívá, že šlo o soustředění nesmírného množství energie ve velmi malém objemu.

┼To není odpověď na mou otázku, že? Jde totiž o to, kde se tu ta energie vzala?

Myslím, že nevím, a mám za to, že to neví žádný vědec. Snad proto mnoho dalších vědců soudí, že to vybuchla ‚nicota‘.

┼Chcete říct, že neexistovalo prostě nic, ale že „nicota“ jakýmsi způsobem vybuchla, a z toho vzniklo celá ta závratná spousta hmoty a energie vyplňující celý tenhle vesmír? Nevyžadovalo by vytvoření toho všeho z nicoty zázrak?

Vědci se nikdy nezabývají myšlenkou něčeho nadpřirozeného. Raději nazývají „velký třesk“ singularitou – to znamená něčím, k čemu muselo dojít, ale co se těžko kdy bude opakovat vzhledem k zákonům, které dnes kontrolují vesmír.

┼Ale jste si jist, že nějaký Bůh přece jen neexistuje a nestvořil vesmír?

Nikoli, to se prostě zřejmě nedá dokázat, zda Bůh existuje či nikoli.

┼Anglické slovo „věda“ pochází z latinského slova pro „znalost, vědění“? Nemůžete-li dokázat, a tedy vědět, zda Bůh existuje či neexistuje, pak ale ani nemůžete nazývat „vědou“ či „znalostí“ vědeckou představu, kde je Bůh mimo hru, ne?

Myslím, že jsem na tohle nikdy nepomyslel.

┼Dovolte mi, abych se zmínil ještě o jedné věci: ve škole jsem se učil o vědeckém zákonu, který, jak se matně pamatuji, se nazýval „zákonem o zachování hmoty/energie“. Tento zákon říká, že hmotu/energii nelze ani vytvořit ani zničit. To znamená, že „velký třesk“ je z vědeckého hlediska nemožný. Věříte v něj tedy přesto, že odporuje vědeckému zákonu?

Ano, samozřejmě.

┼Dovolte mi další otázku: co je to „život“? Zdá se, že veškerý život zde na zemi je založen na uhlíku; je možné, aby byl život založen na nějakém jiném prvku – snad křemíku či dusíku?

Nemyslím si, že kdy nějaký vědec byl s to definovat „život“ či byl schopen představit si život založený na jiném chemizmu než je ten, na kterém je založen zde na zemi.

┼Teď se Vás zeptám, jak začal život zde na zemi?

Myslím si, že většina vědců zastává názor, že se náhodou sešly na jednom místě všechny nutné prvky, a že život vznikl sám od sebe, spontánně, a pak se pozvolna vyvinul ve všechny formy, které dnes vidíme.

┼Učili mě i jiný vědecký zákon, který si vybavuji jako „zákon biogeneze“. Říká, že život může vzniknout jedině opět ze života. Celý konzervárenský průmysl je založen na tomhle zákoně. Vzniká-li život pouze ze života, nemůže vzniknout z neživé hmoty, že? Šlo tedy o zázrak?

Nikoli, vědci nepřipouštějí ve svém myšlení cokoli nadpřirozeného, a tak by to raději nazývali další singularitou, další událostí, ke které muselo dojít, ale která se patrně už nebude opakovat.

┼A třebaže spontánní vznik života odporuje vědeckému zákonu biogeneze, Vy v něj stále věříte?

Ano, věřím.

┼Dovolte mi položit Vám další otázku: mnohokrát jste v našem rozhovoru užil termín „věřit“. Myslíte si, že Vaše názory mají větší právo, aby se jim vyučovalo na školách, než jakékoli názory jiné, třeba křesťanská víra v Boha Stvořitele?

Ano, jsem o tom přesvědčen, protože považuji jiné názory za náboženství, a své za vědu.

┼Cože? Tak vy jste uznal, že výše zmíněné teorie, které souvisejí s evolucí, jsou jen věroučným systémem, neboť je nikdy nikdo nedokázal a navíc odporují široce zastávaným vědeckým zákonům, a přesto je považujete za vědecké?

Takže, čtenáři, jak se postavíš ke shora uvedenému rozhovoru? Odporuje-li zmíněná věrouka ve skutečnosti vědeckým zákonům, měla by být přesto považována za vědeckou a mělo by se jí učit jako vědě? Nebo by se měla vyučovat pouze jako věrouka? Které názory považuješ za vědečtější: ty evolucionistovy nebo názory křesťana věřícího v Bibli?

Fred Schmugge je pastorem v důchodu a žije ve Vadnais Heights v Minnesota.

Z LUTERÁNSKÉ STRÁŽE 2001, užito s povolením autora.

(Reverend Schmugge byl jedním z organizátorů a pracoval jako první tajemník TCCSA.)

Průměr: 2.5 (6 votes)

Stoura

Myslím si, že to není vůbec jednoznačné. Například těla těchto lidí nebo tohoto či tohoto pána při aktivitách, vedoucích k vyplavování endorfinů, poškozena byla. A to nevratně.

1. případ = neví se jak ti horolezci umřeli

2. případ = neví se jak ten pan umřel (možná srdeční vada, ale žádný konkrétní závěr ohledně úmrtí tam není uvedený)

3. případ = neví se konkréně na co umřel

--------------------------------------

Jak víte, že to způsobily vyplavující se endorfiny?

Člověk, který si půjde zaběhat a v mezidobí dostane infarkt - bude to znamenat, že za to mohly vyplavující se endorfiny?

Obrázek uživatele Stoura

to Ondra - poškozování při endorfinech

ad Mj. ten první případ (posilování a vyplavování endorfinů) je tělu vlastní proces, který při vyplavování endorfinů, nepoškozuje tělo.

Myslím si, že to není vůbec jednoznačné. Například těla těchto lidí nebo tohoto či tohoto pána při aktivitách, vedoucích k vyplavování endorfinů, poškozena byla. A to nevratně.

Obrázek uživatele Šriber

Ondra

Už se mě ptáš na dost odborné věci, na které ti odpoví odborník

Na otázce "Je lepší se sjet, nebo si užívat na úkor jiných lidí ?" není vůbec nic odborného...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Šriber

A teď jenom za mě...
Moje tělo má s endorfiny problém, proto si je dodávám uměle a silnější. Ten pocit, který je pro tebe naprosto běžný, u mě přirozenou cestou nevznikne...
Moje konzumace drog začala jako experiment - chtěl jsem zkusit, jestli "něco" ucítím a zda to ovlivní moje myšlení. Výsledky byly sice neuspokojivé (požadovaný stav se nedostavil), ale jakési úlevy a spokojenosti se mi dosáhnout podařilo. Znám i jiné způsoby, které sice nejsou tak efektivní, ale můžu jich dosáhnout bez požití nějaké látky. Problém je v tom, že to ve většině případů vyžaduje poškozování ostatních...
Takže co je lepší ? Sjet se, nebo si užívat na úkor jiných lidí ?

------------------------------------------------

Už se mě ptáš na dost odborné věci, na které ti odpoví odborník (doktor? psycholog? popř. osoba, která je v této problematice znalá), já ale ne. Předpokládám (nebo se domnívám), že už si se v minulosti na nějakého odborníka obrátil (ohledně toho problému, který si viz výše uvedl).

Obrázek uživatele Šriber

Ondra

Nevypočítal.

Proč uvádíš číslo, které jsi si vycucal z prstu ?

Je, viz komentář pod tímto..

V principu (způsob působení) ne...
----------------------------------------------------
A teď jenom za mě...
Moje tělo má s endorfiny problém, proto si je dodávám uměle a silnější. Ten pocit, který je pro tebe naprosto běžný, u mě přirozenou cestou nevznikne...
Moje konzumace drog začala jako experiment - chtěl jsem zkusit, jestli "něco" ucítím a zda to ovlivní moje myšlení. Výsledky byly sice neuspokojivé (požadovaný stav se nedostavil), ale jakési úlevy a spokojenosti se mi dosáhnout podařilo. Znám i jiné způsoby, které sice nejsou tak efektivní, ale můžu jich dosáhnout bez požití nějaké látky. Problém je v tom, že to ve většině případů vyžaduje poškozování ostatních...
Takže co je lepší ? Sjet se, nebo si užívat na úkor jiných lidí ?

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

šriber

Jak jsi tu pravděpodobnost vypočítal ?

Nevypočítal. Ale zastávám názor, že pokud by ty Zákony neplatily, tak by ve společnosti byly větší problémy. (Víc závislých, víc kriminality)

Takže to je můj názor, ale nemá cenu o tom takto psát, protože se jedná i o určité spekulace z mé i s tvé strany. Ohledně - co by, kdy by. To nemá cenu řešit.

Potenciálně. Já jsem potenciálně nebezpečný pro okolí, protože jsem psychopat. Navrhuješ mě (a všechny ostatní psychopaty) preventivně zavřít ?

Neznám tě osobně, nejsem odborník, neznám přesnou tvojí diagnózu = toto nemůžu posoudit.

V principu není...

Je, viz komentář pod tímto..

Stoura; Šriber; Queek

Rozdíl mezi posilováním nebo podobnou fyzickou aktivitou, a braním drog - přijímání do těla cizí chemické látky, je zřetelný.

Definice posilování je např. tato :

Posilování je v podstatě cvičení s měnitelnými zátěžemi, tj. s činkami, kladkami a na přístrojích. Cílem je zatížit svaly na úrovni 70-90% jejich okamžitých možností. Tato zátěž uvádí do činnosti rychlá glykolytická vlákna svalů, navozuje ve svalech anabolické prostředí, které vede k nárůstu kontraktilních bílkovin v zatěžovaných svalových buňkách. Pokud posílíme sval, zesílí se automaticky i kost, ke které se upíná nebo na níž začíná. Rychlá svalová vlákna představují nejlepší prevenci pádů, které mohou ve vyšším věku vážně ohrozit muže i ženy. I při posilování dochází k vyplavování endorfinů a tím ke snižování rizika vzniku depresí a úzkosti.
Při posilování vydáváme energii nejen během cvičení, ale ještě desítky hodin po jeho ukončení (až 36 hodin). Nárůst svalů, způsobený posilováním, vede ke zvýšení hodnoty bazálního výdeje energie, a to až o několik set kilokalorií za den (v porovnání s osobou s ochablým svalstvem). Zvýšené množství energie tak vydáváme nejen při cvičení, ale i když sedíme nebo ležíme. Za týden tak svalnatější osoba může vydat o 2000 až 3500 kcal více než osoba svalově oslabená.

fitnet

Čili při tomto procesu člověk do těla nic uměle nedostává, žedné chemické látky, které v mnoha případech, při zvýšeném dávkování, jsou nebezpečné (viz drogy).

Takže rozdíl mezi vyplavování endorfinům v těle (při fyzické aktivitě) a přijímáním drogy za účelem navození jiného stavu v mozku, je evidentní. Mj. ten první případ (posilování a vyplavování endorfinů) je tělu vlastní proces, který při vyplavování endorfinů, nepoškozuje tělo.

Obrázek uživatele Šriber

Queek

Vaše řešení je rozumné a v podstatě vystihuje to, co chci...

Nebo jste pro legalizaci výroby a prodeje onoho heroinu?

Ne. To samé platí pro pervitin...

Já bych tu škodlivost či neškodlivost nechal jen na vědcích

To jsem učinil. Nejprve jsem se informoval, až pak to zkoušel na sobě - nejsem vulgarita...

Znáte příklad nějaké takové drogy (nemyslím Delta 9-THC) – a vědecké studie?

LSD, DMT, MDMA...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Ondra - sport

I na sportu (posilování) může být člověk závislý. Tělo je navyklé. Já třeba když 4 dny necvičím, tak začínám mít absťák. Jenže to je jiná závislost, než závislost na drogách.
...
Jak psal Štoura - chemicky to funguje velice podobně. Ano. Jenže hlavní rozdíl je v tom, že jsme odměňování za výkon a to zcela přirozeně.

Především: většinou (sport obecně) je onen výkon pro nás prospěšný. Nic nového.

Šriber

I kdyby jen hypoteticky – myslíte, že by takový model mohl fungovat?

Ano...

Pokud ano – mohl by fungovat u všech drog?

Pravděpodobně ne...
...
Souhlasím s tím, že by takový model nemohl fungovat u všech drog. Jen místo pravděpodobně bych to definoval jako téměř jistě. Jako první případ mě napadá heroin.
____________________________________________________________

Pokud omezeně – kdo by byl kompetentní rozhodnout které drogy ano a které ne?

Nezávislá komise na základě vědecké studie...
...
Přesně tak. Ale zkuste se zamyslet nad tím, že pokud danou drogu (třeba vámi oblíbenou, v současnosti klasifikovanou jako nebezpečnou), odborníci shledají na základě vědecké studie jako společnosti ne-nebezpečnou, může se prosadit její vyškrtnutí ze seznamu nebezpečných drog – nebo její převod mezi méně nebezpečné - a to by byla podstatně jednodušší cesta než odstupovat od mezinárodní smlouvy a pak rušit § 187 tr.z.
… extrém - Nebo jste pro legalizaci výroby a prodeje onoho heroinu? …
____________________________________________________________

Na druhou stranu drogy méně škodlivé, či přímo neškodlivé (což jsou ty, které mě zajímají), jsou zakázány...

Já bych tu škodlivost či neškodlivost nechal jen na vědcích. Pokud bych si například myslel, že ta „moje oblíbená droga“ je přímo neškodlivá a vědecká studie by říkala něco jiného – je někde chyba. Pokud vědecká studie říká, že je ona droga neškodná, v zákoně je její zákaz – je chyba v zákoně. Znáte příklad nějaké takové drogy (nemyslím Delta 9-THC) – a vědecké studie?

Customize This