Která víra je správná?

*

Imaginární rozhovor mezi ┼ kreacionistou a evolucionistou.

Fred Smugge

┼Smím se Vás zeptat, kde se tu vzal náš vesmír?

Většina vědců má za to, že začal „velkým třeskem.“

┼Třeskem? To zní jako výbuch. Co vybuchlo?

No, mnoho vědců se domnívá, že šlo o soustředění nesmírného množství energie ve velmi malém objemu.

┼To není odpověď na mou otázku, že? Jde totiž o to, kde se tu ta energie vzala?

Myslím, že nevím, a mám za to, že to neví žádný vědec. Snad proto mnoho dalších vědců soudí, že to vybuchla ‚nicota‘.

┼Chcete říct, že neexistovalo prostě nic, ale že „nicota“ jakýmsi způsobem vybuchla, a z toho vzniklo celá ta závratná spousta hmoty a energie vyplňující celý tenhle vesmír? Nevyžadovalo by vytvoření toho všeho z nicoty zázrak?

Vědci se nikdy nezabývají myšlenkou něčeho nadpřirozeného. Raději nazývají „velký třesk“ singularitou – to znamená něčím, k čemu muselo dojít, ale co se těžko kdy bude opakovat vzhledem k zákonům, které dnes kontrolují vesmír.

┼Ale jste si jist, že nějaký Bůh přece jen neexistuje a nestvořil vesmír?

Nikoli, to se prostě zřejmě nedá dokázat, zda Bůh existuje či nikoli.

┼Anglické slovo „věda“ pochází z latinského slova pro „znalost, vědění“? Nemůžete-li dokázat, a tedy vědět, zda Bůh existuje či neexistuje, pak ale ani nemůžete nazývat „vědou“ či „znalostí“ vědeckou představu, kde je Bůh mimo hru, ne?

Myslím, že jsem na tohle nikdy nepomyslel.

┼Dovolte mi, abych se zmínil ještě o jedné věci: ve škole jsem se učil o vědeckém zákonu, který, jak se matně pamatuji, se nazýval „zákonem o zachování hmoty/energie“. Tento zákon říká, že hmotu/energii nelze ani vytvořit ani zničit. To znamená, že „velký třesk“ je z vědeckého hlediska nemožný. Věříte v něj tedy přesto, že odporuje vědeckému zákonu?

Ano, samozřejmě.

┼Dovolte mi další otázku: co je to „život“? Zdá se, že veškerý život zde na zemi je založen na uhlíku; je možné, aby byl život založen na nějakém jiném prvku – snad křemíku či dusíku?

Nemyslím si, že kdy nějaký vědec byl s to definovat „život“ či byl schopen představit si život založený na jiném chemizmu než je ten, na kterém je založen zde na zemi.

┼Teď se Vás zeptám, jak začal život zde na zemi?

Myslím si, že většina vědců zastává názor, že se náhodou sešly na jednom místě všechny nutné prvky, a že život vznikl sám od sebe, spontánně, a pak se pozvolna vyvinul ve všechny formy, které dnes vidíme.

┼Učili mě i jiný vědecký zákon, který si vybavuji jako „zákon biogeneze“. Říká, že život může vzniknout jedině opět ze života. Celý konzervárenský průmysl je založen na tomhle zákoně. Vzniká-li život pouze ze života, nemůže vzniknout z neživé hmoty, že? Šlo tedy o zázrak?

Nikoli, vědci nepřipouštějí ve svém myšlení cokoli nadpřirozeného, a tak by to raději nazývali další singularitou, další událostí, ke které muselo dojít, ale která se patrně už nebude opakovat.

┼A třebaže spontánní vznik života odporuje vědeckému zákonu biogeneze, Vy v něj stále věříte?

Ano, věřím.

┼Dovolte mi položit Vám další otázku: mnohokrát jste v našem rozhovoru užil termín „věřit“. Myslíte si, že Vaše názory mají větší právo, aby se jim vyučovalo na školách, než jakékoli názory jiné, třeba křesťanská víra v Boha Stvořitele?

Ano, jsem o tom přesvědčen, protože považuji jiné názory za náboženství, a své za vědu.

┼Cože? Tak vy jste uznal, že výše zmíněné teorie, které souvisejí s evolucí, jsou jen věroučným systémem, neboť je nikdy nikdo nedokázal a navíc odporují široce zastávaným vědeckým zákonům, a přesto je považujete za vědecké?

Takže, čtenáři, jak se postavíš ke shora uvedenému rozhovoru? Odporuje-li zmíněná věrouka ve skutečnosti vědeckým zákonům, měla by být přesto považována za vědeckou a mělo by se jí učit jako vědě? Nebo by se měla vyučovat pouze jako věrouka? Které názory považuješ za vědečtější: ty evolucionistovy nebo názory křesťana věřícího v Bibli?

Fred Schmugge je pastorem v důchodu a žije ve Vadnais Heights v Minnesota.

Z LUTERÁNSKÉ STRÁŽE 2001, užito s povolením autora.

(Reverend Schmugge byl jedním z organizátorů a pracoval jako první tajemník TCCSA.)

Průměr: 2.5 (6 votes)
Obrázek uživatele Stoura

to Ondra - proč

ad Tohle opravdu neřeším, tak nevím, proč to uvádíte.
Protože pod pojem "jakékoliv množství" se vejde malá i velká dávka.
Homeopatické množství může obsahovat i nulovou dávku - proto jsem upřesnil, že množství nemá být homeopatické.

ad Už jsem tady x krát psal, že pokud dotyčný jedinec bere drogy v takové dávce, při které dochází ke změnám v mozku

Píši prakticky o tomtéž. K alespoň dvěma změnám (aby bylo oprávněné množné číslo) v mozku dojde, pokud s alespoň dvěma neurony zareagují alespoň dvě molekuly drogy nebo jejích produktů.
Půllitr desetistupňového piva obsahuje přibližně 200000000000000000000000 molekul alkoholu.

Stoura

"Určité změny" nastávají při braní jakéhokoliv nehomeopatického množství drogy.
To "poškozování těla" je pouze otázkou, do jaké míry nás dané změny zajímají a nakolik je vnímáme negativně či pozitivně.

Stouro, psal jsem "Braní drog ne v malých dávkách, ale v takových, které vyvolávají v mozku určité změny, takvé dávky, při kterých dochází k poškozování lidského těla."

"Určité změny" nastávají při braní jakéhokoliv nehomeopatického množství drogy.

Tohle opravdu neřeším, tak nevím, proč to uvádíte.

Už jsem tady x krát psal, že pokud dotyčný jedinec bere drogy v takové dávce, při které dochází ke změnám v mozku - kdy je mozek intoxikovaný. (např. při alkoholu, marihuaně nebo toluenu), tak je tělo poškozováno. A jak moc je tělo poškozováno závisí na konkrétním množství té dávky drogy.

U malé dávky drogy - alkoholu...tam už jsem psal jak to je - v minulých komentářích.

Obrázek uživatele Stoura

to Ondra: určité změny

ad Braní drog ne v malých dávkách, ale v takových, které vyvolávají v mozku určité změny, takvé dávky, při kterých dochází k poškozování lidského těla.

"Určité změny" nastávají při braní jakéhokoliv nehomeopatického množství drogy.
To "poškozování těla" je pouze otázkou, do jaké míry nás dané změny zajímají a nakolik je vnímáme negativně či pozitivně.

Stoura 3

šriberJsou dvě možnosti - buď si dám drogu a uškodím maximálně sobě, nebo si budu užívat a při tom poškozovat ostatní. Která z těchto možností je lepší ? Je to buď A, nebo je to B - naprosto jednoduché...

Já tady nebudu vybírat A nebo B, když nesouhlasím s obojím. Je to můj názor. Neuznávám A ani B. Pokud člověk bere drogy, tak je to samozřejmě jeho věc, ale já to považuji a budu považovat za špatné.

StouraBraní malých dávek drogy ethanolu jste ale přiznával a obhajoval. Takže sám děláte a obhajujete něco, co považujete a budete považovat za špatné.

------------------------------------------------

Stouro, reagoval jsem na Šriberův komentář, který se týkal zneužívání drog (ne braní drog v malých dávkách).

Nejdřív si pořádně přečtěte kontext, než mi napíšete to, co jste napsal...

Stoura 2

Já tady nebudu vybírat A nebo B, když nesouhlasím s obojím. Je to můj názor. Neuznávám A ani B. Pokud člověk bere drogy, tak je to samozřejmě jeho věc, ale já to považuji a budu považovat za špatné.

Pokud byste pozorně četl, tak byste zjistil, že s Šriberem jsem se bavil užívání drog s náseldným navozením příjemných pocitů - to psal Šriber (ohledně to "sjetí se").

My jsme se už nebavili o malých dávkách u drog...

Stouro

Braní malých dávek drogy ethanolu jste ale přiznával a obhajoval. Takže sám děláte a obhajujete něco, co považujete a budete považovat za špatné.

Samozřejmě jsem myslel zneužívání drog. Braní drog ne v malých dávkách, ale v takových, které vyvolávají v mozku určité změny, takvé dávky, při kterých dochází k poškozování lidského těla. Už jsem to ale ve svých komentářích vysvětloval.

Obrázek uživatele Stoura

to Ondra: drogy

ad Pokud člověk bere drogy, tak je to samozřejmě jeho věc, ale já to považuji a budu považovat za špatné.

Braní malých dávek drogy ethanolu jste ale přiznával a obhajoval. Takže sám děláte a obhajujete něco, co považujete a budete považovat za špatné.

Šriber

Jsou dvě možnosti - buď si dám drogu a uškodím maximálně sobě, nebo si budu užívat a při tom poškozovat ostatní. Která z těchto možností je lepší ? Je to buď A, nebo je to B - naprosto jednoduché...

Ty mi nerozumíš.
Já tady nebudu vybírat A nebo B, když nesouhlasím s obojím. Je to můj názor. Neuznávám A ani B. Pokud člověk bere drogy, tak je to samozřejmě jeho věc, ale já to považuji a budu považovat za špatné.

Mám důvod k nim zastávat jiný názor. Tvrzení "drogy jsou špatné" je zkrátka příliš obecné, a proto nepravdivé. Krom toho já mám narozdíl od tebe s nimi mám osobní zkušenosti...

Máš právo zastávat jiný názor. Já jsem to nezpochybnil a ani to nezpochybňuji.

Již jsem ti psal....a zároveň jsem to opravoval, že tvrzení "drogy jsou špatné" je nesprávné. O tom jsme se už bavili. Já jsem to opravil, protože to bylo moc obecné.

Krom toho já mám narozdíl od tebe s nimi mám osobní zkušenosti..

To si děláš srandu, ne? Ty si myslíš, že jsem se nikdy neopil (alkohol=droga) nebo že jsem nikdy neměl marihuanu? - Měl. - Toto je osobní zkušenost s drogou.

Obrázek uživatele Šriber

Ondra

Já to netvrdil.

Jsou dvě možnosti - buď si dám drogu a uškodím maximálně sobě, nebo si budu užívat a při tom poškozovat ostatní. Která z těchto možností je lepší ? Je to buď A, nebo je to B - naprosto jednoduché...

Nemá to asi cenu psát, protože ty stejně zastáváš jiný názor na drogy než já

Mám důvod k nim zastávat jiný názor. Tvrzení "drogy jsou špatné" je zkrátka příliš obecné, a proto nepravdivé. Krom toho já mám narozdíl od tebe s nimi mám osobní zkušenosti...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Šriber

Tudíž je lepší abych se sjel...

Já to netvrdil. Ani to netvrdím. Nikoho bych k tomu nenabádal..

DMT (dimethyltryptamin), MDMA (3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin), LSD (diethylamid kyseliny lysergové)...

DMT neznám, ovšem MDMA (látka v Extázi) a LSD.....tak k tomu bych mohl psát poměrně dost - co je to za drogy a jaká rizika tam jsou.

Nemá to asi cenu psát, protože ty stejně zastáváš jiný názor na drogy než já. Tudíž tuto diskuzi můžu považovat za ukončenou.

Customize This