Kosmolog říká: „Vesmír se možná vůbec nerozpíná“

Jon Cartwright

(Z http://www.huffingtonpost.com/2013/07/17/universe-expanding-cosmologist_...
přeložil a převážnou část, se svými tučně zvýrazněnými i kurzívou psanými poznámkami,
předkládá V. Dostál. Konečnými úpravami a formátováním opatřil Pavel Kábrt. Původně publikováno 17. 7. 2013 na Nature news.)

Začal velkým třeskem a od té doby se rozpíná. Po téměř století to byl standardní pohled na vesmír. Nyní jeden kosmolog tvrdí radikálně odlišný výklad událostí – v němž se vesmír vůbec nerozpíná.

V článku poslaném na http://arxiv.org/abs/1303.6878/ teoretický fyzik Christof Wetterich, z německé univerzity v Heidelbergu, navrhl odlišnou kosmologii, v níž se vesmír nerozpíná, ale zvětšuje se hmotnost všeho. Taková interpretace může pomoci fyzikům porozumět takovým otázkám, jako je např. takzvaná singularita, přítomná ve velkém třesku.

Ačkoli článek má teprve projít recenzí, nikdo z expertů, kteří byli časopisem Nature kontaktováni, jej zatím neodmítl jako vyloženě špatný, a někteří z nich shledali tuto myšlenku hodnou dalšího zkoumání. „Myslím, že je fascinující, zkoumat tuto druhou možnost“, říká Hongsheng Zhao, kosmolog z University St. Andrews, UK. „Jeho přístup je dostatečně fundovaný na to, aby tomu byla věnována pozornost.“

Astronomové měří, zda se objekty vzdalují nebo přibližují k Zemi analýzou světla, které jejich atomy emitují nebo absorbují, což se projevuje barvami neboli frekvencemi. Když se hmota (tj. ony atomy) od nás vzdaluje, frekvence se jeví posunuté směrem k červené části spektra neboli k nižším frekvencím, stejně tak, jako když slyšíme od vzdalující se sanitky pokles intenzity její sirény (výšky tónu!).

Ve 20. letech astronomové včetně Georga Lemaîtreho a Edwina Hubbleho shledali, že většina galaxií vykazuje takový rudý posuv a že tento rudý posuv se zvětšuje pro vzdálenější galaxie. Z takových pozorování vyvodili, že vesmír se musí rozpínat.

Logický klam

Jak ale ukazuje Wetterich, charakteristika světla emitovaného atomy je také závislá na hmotnosti elementárních částic atomů, především jejich elektronů. Kdyby atom rostl na hmotnosti, jím emitované fotony by měly vyšší energii. Protože vyšší energie odpovídají vyšším frekvencím, emise a absorpce frekvencí by se posunula k modré části spektra. A naopak, pokud by byly částice lehčí, frekvence by se posunuly k červené části spektra.

Protože rychlost světla je konečná, díváme-li se na vzdálené galaxie, díváme se zpět v času - vidíme je takové, jaké byly v době emise světla, které nyní pozorujeme. Jestliže všechny hmotnosti byly kdysi nižší a rovnoměrně rostly, barvy starých galaxií by se jevily rudě posunuty při porovnání se současnými frekvencemi, a to přímo úměrně jejich vzdálenosti od Země. Takže rudý posuv by způsoboval, že by galaxie vypadaly, jakoby se vzdalovaly, ačkoli by se nevzdalovaly.

… shodně s Wetterichem, velký třesk už neobsahuje ´singularitu´, ve které by hustota vesmíru byla nekonečná. Místo toho se velký třesk v minulosti roztahuje v zásadě na nekonečně dlouhé období. A současný vesmír by byl statický nebo by se dokonce začínal smršťovat.

Pozn.: možnost ustáleného stavu nebo smršťování je opakem rozpínání.

Pouhá teorie

Myšlenka by to mohla být přijatelná, ale má to jeden velký problém: nemůže být testována. Hmotnost je známa jako kvantita s rozměrem a může být měřena jen vzhledem k něčemu jinému. Například každá hmota/hmotnost na Zemi je měřena vzhledem ke standardu kilogramu, který leží ve sklepení na okraji Paříže, v International Bureau of Weights and Measures (Mezinárodním úřadu vah a měr). Jestliže hmotnost všeho – včetně oficiálního kilogramu – roste přímo úměrně s časem, neexistuje žádný způsob, jak to zjistit.

/Dovolím si laickou poznámku: tento závěr se mi zdá příliš unáhlený. Roste-li hmotnost a ne rozměry, pak roste i hustota látky. Pochybuji, že by pak všechny chemické reakce nebo i samotné nosnosti konstrukcí byly stejné, nemýlím-li se. – Pavel Kábrt/.

Pozn.: Ovšem v laboratoři nelze měřit ani údajné rozpínání vesmíru (prostoru). Můžeme zde měřit rudý posuv, ale ne samotné rozpínání.

Pro Wettericha nedostatek experimentálního testu postrádá pointu. Říká, že jeho interpretace může být užitečná pro přemýšlení o odlišných kosmologických modelech, tímtéž způsobem, jakým fyzikové používají různé interpretace kvantové mechaniky, které jsou všechny matematicky konzistentní. Zvláště, říká Wetterich, chybění singularity velkého třesku je převládající výhodou.

Asi bude mít velké potíže získat pro svoji interpretaci stoupence. „Zůstávám přesvědčen o výhodě nebo novosti tohoto obrazu“ říká Niayesh Afshordi, astrofyzik na Perimeter Institutu ve Waterloo, Kanada. Podle Afshordima kosmologové předpokládají rozpínání vesmíru proto, že je to nejpohodlnější vysvětlení galaktického rudého posuvu.

Jiní říkají, že Wetterichova interpretace může pomoct zabránit, aby kosmologové byli zakonzervováni v jednom způsobu myšlení. „Oblast kosmologie těchto dnů inklinuje ke standardnímu modelu, soustředěného na inflaci a velký třesk“, říká fyzik Arjun Berera z University v Edinburghu, UK. „To je důvod, proč je tak nesmírně důležité, než se pohodlně zabydlíme, vidět alternativní vysvětlení konzistentní se všemi známými pozorováními.“

Poznámky

Ustálený stav neznamená zachovávání konstantních kosmických veličin, ale aspoň dovoluje jejich kolísání či kmitání kolem jakéhosi středu. Z toho také plyne, že všechny části vesmíru spíše kmitají než aby se rozpínaly. Např. kmitá „rovina“ naší Galaxie – což bylo pozorováno.

Když budeme kromě růstu hmotnosti částic (nebo atomů) uvažovat i opačné přeměny, tj. přeměnu „hmoty“ na záření, vyřešíme tím rozpor se zákonem zachování energie/hmotnosti. Při pouhém uvažování jen růstu hmotnosti se totiž tento zákon porušuje.

Jestliže se nyní prostor nerozpíná, při zpětném chodu času se nemohl smrštit do malého „vejce“, natož do nicotné singularity – bodu o nulové velkosti. Řešení prof. Wettericha se podobá Hoyleho řešení, místo vzniku nových částic se nyní jedná o zvyšování hmotnosti stávajících částic.

Jestliže žádný velký třesk nebyl (např. proto, že jeho fáze by trvaly nekonečně dlouho), pak je špatné uvažovat o interakci prvotních fotonů s Higgsovými bosony čili údajného vzniku hmotnosti. Také je marnotratné zvyšovat výkon LHC (urychlovače hadronů) v CERNu. Dalším důsledkem je, že CMB (mikrovlnné kosmické pozadí) nemůže být reliktem něčeho, co neexistovalo. Toto záření bude dalším projevem kmitání „prostoru“.

Původní verze 26. 10. 2013, nová verze 14. 12. 2013

PřílohaVelikost
00612-28.12.2013-kosmolog_rika-vesmir_se_mozna_vubec_nerozpina.doc44.5 KB
Průměr: 3 (2 votes)

Pro Howta - k Antropickému principu

Antropický princip / ID

Proč je ale příroda taková jaká je, proč přírodní konstanty a síly řídící vývojové procesy mají přesně ty hodnoty a velikosti, a ne jiné, to je jedna z největších záhad fyziky. Proto byl definován antropický princip, který říká:“ Právě proto, že v našem vesmíru existuje život, mohou mít parametry jen ty hodnoty, které umožňují jeho existenci“.

Zajdeme-li ještě o krok dál a uvážíme-li, že základem vzniku vesmíru je záměr docílit určitého výsledku, pak můžeme antropický princip vyjádřit ještě vyhroceněji a dojdeme k závěru, že parametry musely být nastaveny tak, aby se mohl rozvinout život. Za tímto výkladem antropického principu, označovaným také za teologický, stojí působení jakési všemu nadřazené vůle „Boha-stvořitele“, jehož cílem bylo od počátku stvoření života. Protože přírodovědci nemají dosud žádné vysvětlení, velice spekulativně uvažují s pouhou náhodou. Kvantový fyzik Lee Smolin ale vypočetl, že pravděpodobnost náhodného nastavení přesných parametrů určujících náš vesmír činí 10-229 . Podle Rogera Pentose, fyzika z Oxfordské university, je sada konstant, na nichž je založen náš vesmír, pouze jednou z 101200 možných kombinací. Jinými slovy – zdá se být téměř vyloučeno, že náš vesmír vznikl náhodně. Nebo-li – je téměř jisté, že za vznik vesmíru je odpovědná neznámá inteligence.

http://architektivesmiru.wgz.cz/takzvane-nahody

http://technet.idnes.cz/veda-v-teorii-velkeho-tresku-antropicky-princip-...

Vědecké alternativy k antropickému principu

http://www.viravboha.cz/_files6/Evidences_against_God_in_Czech_5.pdf

HANS KÜNG

Na počátku všech věcí

Přírodní vědy a náboženství

Strana 144 - 152

4. PROČ EXISTU JE VESMÍR, KTERÝ JE Ž IVOTU PŘÁTELSKÝ? . . . . . . . . . . . . . . . 143

Evoluce směrem k člověku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143
Antropický princip? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144
Neexistuje nějaké definitivní odůvodnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

5. ZÁZRAKY. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

Porušení přírodních zákonů? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148
Výsledky biblické kritiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149
Zázraky poukazují na víru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

6. JAK CHÁPAT BOŽÍ PŮSOBENÍ? . . . . . . . . . . . . . . . . . 151

Zduchovnělé pojetí Boha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151
Nekonečné působí v tom, co je konečné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
Bůh a svět si nekonkurují. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153

Antropický princip?

Na jedné straně se z fyzikálních počátečních principů a základních zákonů vůbec nedá vyvozovat nějaký vývoj směrem k životu, ba dokonce k životu lidskému. Na straně
druhé bychom rádi vyloučili náhodu jako dost bezobsažný vysvětlující princip: Může být tolik „náhod“ náhoda?

http://www.ivysehrad.cz/data/products/down_1937.pdf

Antropický princip

Antropický princip (AP) je filosofický pokus o vysvětlení skutečnosti, že hodnoty základních fyzikálních konstant se nacházejí v takových rozmezích, které umožňují vznik inteligentního života. Kritici namítají, že neumožňuje falzifikaci a může jít o tautologii.

Existují minimálně dvě verze AP - slabá a silná.

https://www.google.cz/?gws_rd=cr&ei=YdhSUtzrD-PJ4ASo9YCQAw#q=antropick%C...

Antropický princip – tvrzení, že vesmír má přesně takové parametry, aby vyhovoval člověku. Existuje-li více vesmírů současně, žijeme právě v tom, kde se mohl vyvinout život našeho typu, a proto se nemůžeme divit, že parametry našeho vesmíru jsou nafitovány tak, aby mohl vzniknout život. Nepatrná odchylka od hodnot základních konstant či jiných parametrů by znamenala vznik úplně jiného vesmíru, kde by nemohl existovat život tak, jak ho známe. Antropický princip má své skalní příznivce i odpůrce. Odpůrci argumentují zpravidla tím, že antropický princip odvádí pozornost od zkoumání skutečných počátečních podmínek ve vesmíru.

http://www.aldebaran.cz/glossary/print.php?id=1599

Antropický princip

Antropický princip je módní kosmologická představa, kterou zformuloval v r.1993 kosmolog Brandon Carter ve dvou podobách. „Slabá“ verze říká, že svět je právě takový, že na něm mohl vzniknout život a člověk. Kdyby byly konstanty vesmíru jen nepatrně odlišné, hmota ani život, jak je známe, by nevznikly. Podle „silné“ verze byly do základů vesmírů vloženy právě takové specifické informace, aby v něm zákonitě inteligentní život vzniknout musel. Základní konstanty vesmíru jsou tedy nastaveny účelově. Patrick Glynn v knize „God: The Evidence“ nachází pro to jediný výklad, že fyzikální zákony jsou dílem Tvůrce, jehož cílem bylo vytvořit inteligentní bytosti. Antropický princip tak měl být důkazem existence Boha. Myšlenka antropického principu se rychle rozšířila v náboženských kruzích, protože se stala silnou podporou náboženské víry, konfrontované v současné době s vědeckými poznatky. Stala se proto také inspirací pro vznik nové formy kreacionismu, Inteligentního projektu (vizIntelligent design).

Hodnocení: V slabé podobě je antropický princip pouhým konstatováním faktu. Silná podoba však naznačuje, že základní konstanty byly navrženy s určitým cílem, účelem, což předpokládá existenci nějaké vyšší inteligence. Tuto interpretaci sice nelze vyvrátit, ale právě tak ji nelze dokázat. Především je možné, že základní parametry světa vznikly zcela náhodně. Další možností, kterou hájí řada kosmologů, je, že existuje více, možná nekonečné množství vesmírů, z nichž každý má nastaveny jiné parametry, a že tedy taková kombinace parametrů, které umožňují život, musela jednou vzniknout zákonitě. Další argument: kosmologie ani fyzika zatím nedokázala, že parametry vesmíru lze nastavovat libovolně. Nelze vyloučit, že jsou zákonitým důsledkem povahy hmoty, resp. energie a že tedy nemohou být jiné než jaké jsou. Vědecky mezi uvedenými možnostmi nelze rozhodnut, problém není falsifikovatelný. Antropický princip se tedy jeví jako módní princip náboženské, nikoli vědecké povahy. Představa, že svět směřuje k určitému cíli, je představou teleologickou, blízkou učení Teilharda de Chardina (viz Evoluční teorie).

Odkazy: Heřt J.: Antropický princip. Zpravodaj SISYFOS 5, 3/1999
Shotwell D.A.: From the Anthropic Principle to the Supernatural. Skept. Inquirer 22, 6/1998

http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vy...

+

http://www.sisyfos.cz/sisyfos/zpravodaj/sis14_02.htm

+ další info podrobněji

„Antropický princip“ v podání Eduarda Krumpolce jako naléhavá výzva k mezioborovému dialogu

http://www.teologicketexty.cz/casopis/2007-4/Antropicky-princip-v-podani...

Antropický princip

Tento pojem se objevil na konferenci, která se konala ku příležitosti oslav 500. výročí narození Mikuláše Koperníka v Krakově v 1973, když je zmínil kosmolog Brandon Carter, a to ve dvou verzích. "Slabá" verze konstatuje skutečnost, že svět je právě takový, že na něm mohl vzniknout život. "Silná" verze říká, že do základů vesmíru byly vloženy takové specifické informace, aby v něm zákonitě inteligentní život musil vzniknout.1
V současné době se nejčastěji hovoří o čtyřech verzích antropického principu, někteří autoři však uvádějí i jiné počty.2 K jednotlivým modelům i myšlenkovým

východiskům se dostaneme vzápětí. Zajímavé je, jakým způsobem k nim přistupovat. Zdali na základě přírodovědeckého přístupu prokazatelnosti, jak nabádá současná pozitivistická věda, či pohledem aristotelovsky orientovaným, který by zajímalo spíše to, zda jsou tyto úvahy udržitelné tak, aby neodporovaly pozorovaným jevům.

Východiska Cartera nejsou nikterak filosofická, ale spíše kosmologická (ve smyslu fyzikálním) a matematická. Fyzikální povaha námi pozorovaného vesmíru, je určena několika základními fyzikálními konstantami (které ale nejsou vzájemně nezávislé), totiž:

https://sites.google.com/site/prirodnifilosofie/antropicky-princip-1

Antropický princip a moderní fyzika

Bakalářská diplomová práce

Obsah

ÚVOD .......................................................................................................................................... 5
1. „Velká čísla“ ........................................................................................................................ 6
2. Konstanty a vlastnosti vesmíru ........................................................................................ 10
2.1. Konstanty ................................................................................................................... 12
2.2. „Neměnnost“ konstant .............................................................................................. 14
2.3. „Vyladěné vlastnosti“ ................................................................................................ 15
3. Antropický princip a jeho verze ....................................................................................... 18
3.1. „Deskriptivní“ verze ................................................................................................... 21
3.2. „Explikativní“ verze .................................................................................................... 25
4. Nedostatky, kritika a návrh vlastní verze ........................................................................ 27
4.1. Nedostatky ................................................................................................................. 27
4.2. Kritika ......................................................................................................................... 28
4.3. Návrh vlastní verze antropického principu ................................................................ 29
5. Jiná možná vysvětlení ...................................................................................................... 32
5.1. Inflace ........................................................................................................................ 32
5.2. Multiverzum .............................................................................................................. 35
ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 37
POUŽITÁ LITERATURA .............................................................................................................. 39

https://is.muni.cz/th/323834/ff_b/Antropicky_princip_a_moderni_fyzika.pdf

Antropický princip v dialogu mezi přírodními vědami, filozofií a teologií

Eduard Krumpolc

http://www.ikarmel.cz/kniha/Antropicky-princip-v-dialogu-mezi-prirodnimi...

Kosmologie a stvoření světa

Jiří Langer

http://utf.mff.cuni.cz/popularizace/KosmStSv/KosmStSv.html

Antropický princip v dialogu mezi přírodními vědami, filozofií a teologií

Eduard Krumpolc

http://www.ikarmel.cz/kniha/Antropicky-princip-v-dialogu-mezi-prirodnimi...

Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu
Jedním z poněkud překvapivých zjištění fyziky dvacátého století je skutečnost, že existence jakékoliv formy života, který by se byť i jenom vzdáleně podobal tomu našemu, je neuvěřitelně silně podmíněna naprosto specifickým a přesným nastavením tak zvaných fyzikálních konstant. Astronomové B.J.Carr a M.J.Rees se v jedné ze svých publikací vyjádřili v tom smyslu, že „možnost života, jak známe jeho vývoj ve vesmíru, závisí na několika fyzikálních konstantách a je v některých ohledech pozoruhodně citlivá k jejich číselným hodnotám". (1)

O co jde? Vesmír se řídí určitou konkrétní sadou pravidel či zákonů, přičemž fyzikální jevy, které se tu odehrávají, jsou výsledkem působení 4 druhů sil.

http://rozumnavira.cz/veda/34-vymazleny-vesmir-aneb-par-slov-o-antropick...

Jak souvisejí superstruny s antropickým principem?

Odpovídá Luboš Motl, doktor teoretické fyziky a ve svých 30 letech již assistant professor na Harvardu.

http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/kosmologicke-perlicky-2-antrop...

Antropický princip

No description
by Michal Černý on 24 May 2013

Transcript of Antropický princip

http://prezi.com/xxfwv_zghsom/antropicky-princip/

ANTROPICKÝ PRINCIP

(Výběr z laboratorního protokolu A.B.Cärnetta na filosofii)

http://web.quick.cz/P.Kubik/tvorba/antropicky_princip.htm

ANTROPICKÝ PRINCIP A JEHO TEOLOGICKÉ DŮSLEDKY

Eduard Krumpolc
Katedra systematické teologie, Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc

http://www.elabs.com/van/Antropic_principle-08-Krumpolc-2000-.htm

Počal život již krátce po velkém třesku?

Astrofyzik z Harvardu spočítal, že podmínky pro existenci života vznikly již 15 milionů let po velkém třesku. U zastánců antropického principu vesmíru tím tvrdě narazil.

http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=7338&id_c=125132

The Big Bang Theory: Co to je antropický princip?
V první epizodě šesté série se v kantýně bavil Sheldon a Leonard o tom, zda Leonard věří antropickému principu. Koho zajímá víc, může si přečíst v následujícím článku.

https://www.google.cz/?gws_rd=cr&ei=YdhSUtzrD-PJ4ASo9YCQAw#q=antropick%C...

Antropický princip.doc

http://uloz.to/xRUvPS1/antropicky-princip-doc

ANTROPICKÝ PRINCIP aneb KOSMICKÝ BŮH

http://astronuklfyzika.cz/AntropPrincip.htm

ZAMYŠLENÍ NAD ANTROPICKÝM PRINCIPEM

Vladimír Šild

http://nb.vse.cz/kfil/elogos/student/sild1-03.pdf

Anthropic principle

From Wikipedia, the free encyclopedia

In astrophysics and cosmology, the anthropic principle (from Greek anthropos, meaning "human") is the philosophical considerationthat observations of the physical Universe must be compatible with the conscious life that observes it. Some proponents of the anthropic principle reason that it explains why the Universe has the age and the fundamental physical constants necessary to accommodate conscious life. As a result, they believe it is unremarkable that the universe's fundamental constants happen to fall within the narrow range thought to be compatible with life.[1]

The strong anthropic principle (SAP) as explained by Barrow and Tipler (see variants) states that this is all the case because the Universe is compelled, in some sense, for conscious life to eventually emerge. Critics of the SAP argue in favor of a weak anthropic principle (WAP) similar to the one defined by Brandon Carter, which states that the universe's ostensible fine tuning is the result ofselection bias: i.e., only in a universe capable of eventually supporting life will there be living beings capable of observing any such fine tuning, while a universe less compatible with life will go unbeheld.

http://en.wikipedia.org/wiki/Anthropic_principle

Náboženský princip kosmu
Autor: Gerd Weckwerth - Překlad: Miloš Voplakal - Číslo: 2006/4 (Články)

Evoluční teorie a Boží jednání

http://www.teologicketexty.cz/casopis/2006-4/Nabozensky-princip-kosmu.html

Není všechno pouhá náhoda

http://radiovaticana.cz/clanek_print.php4?id=4466

http://www.varovani.org/

996. Poselství Ježíše ze dne 15. prosince 2013 v 16:45.

PÝCHA JE NEBEZPEČNÁ VLASTNOST, PROTOŽE PŘESVĚDČUJE ČLOVĚKA, ŽE JE VĚTŠÍ, NEŽ BŮH

Má vroucně milovaná dcero,

lidstvo nezná Boží zákony a božskou vůli mého Otce. Člověk je Boží stvoření a jako takový nedostal dar vědění ve vztahu k mnoha tajemstvím, která znají pouze andělé a svatí v nebi. Proto jeden člověk nemůže říct, že ví, proč můj Otec dovolí, aby se určité události ve světě staly, a jiný tvrdit, že je zasvěcen do původu vesmíru. Člověk je prostě Božím služebníkem, ale Bůh, protože chtěl stvořit člověka ke svému dokonalému obrazu, ho obdařil mnohými dary a talenty. Nedal nikdy člověku znalosti ze stromu života a to mělo svůj důvod. Člověk zničil své postavení v Božích očích, když se Adam a Eva od Něho oddělili kvůli hříchu pýchy.

Hřích pýchy dnes pokračuje a je příčinou mnoha oddělení od Boha. Pýcha je nebezpečná vlastnost, protože přesvědčuje člověka, že je větší, než Bůh. Pýcha pokouší člověka, aby porušoval Boží zákony božství. To zahrnuje přesvědčení, že člověk má právo rozhodnout, komu je dán dar života a kdo má právo jej odebrat.

Pýcha také přesvědčuje člověka, že ví, jak byl stvořen vesmír, ač ve skutečnosti takový zázrak nezná. Pouze Bůh má moc stvořit cokoliv. Pouze Bůh se může rozhodnout, nakolik dovolí zkoumat jeho stvoření, nebo jím manipulovat. Přesto člověk věří, že zná všechny odpovědi. Věří-li člověk že ovládá svůj vlastní osud a osud ostatních, upadá do vážného omylu, protože napodobuje-li hřích Lucifera, bude zavržen. Odmítne-li člověk odpovídat svému Stvořiteli, ten ho v poslední den nepotěší.

Nesmíte se nikdy nechat pýchou přesvědčit, že víte vše o tomto světě i mimo něj, protože to není možné. Místo toho musíte naslouchat, přijímat pokyny ustanovené ve svatých evangeliích, abyste mohli žít v pokoji a souladu s vůlí mého Otce. Neboť když se před ním pokoříte, ukáže vám velkou slávu a pak, v poslední den, porozumíte velkému tajemství jeho slavného království.

Váš Ježíš

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

KTE

Co by se stalo, kdyby vesmír neměl počátek ve velkém třesku a rudý posuv (stejně jako modrý posuv) by měl původ ve změně hmotnosti... ??

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Václav Dostál

Už jste pochopil, že proměnnost gravitační konstanty by měla snadno zaznamenatelné důsledky, které by nešlo přehlédnout?

Re: Tak to je škoda.

Tak to je škoda. Myslel jsem, že Bůh roztahuje nebesa jako stan, podle Izajáše 40:22

Tak máš jasně doloženo, že neroztahuje, což je další smrtelná rána kreační teorii...
Moc ale nechápu, proč se odkazuješ na SZ, když ten přece již neplatí. Alespoň v případě vražd tvé modly to pořád tvrdíš.

Jiná možnost je,

že Bůh vesmír na počátku roztáhl, během hodin, a tím "expanze" skončila. V článku je takto popsán velký třesk, i když bez jasného časového limitu. PK

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Tak to je škoda.

Myslel jsem, že Bůh roztahuje nebesa jako stan, podle Izajáše 40:22

Každopádně je pravda, že velkotřeskaři mají ve své teorii spousty potíží. Pokud by však vytvořili jinou, ateistickou verzi, například výše uvedenou verzi, že se vesmír nerozpíná vůbec. Umožní jim takový výklad, vrátit se k historicky dřívějším kosmologiím, a sice víře, že vesmír je věčný??

Tudíž, že počátek neměl...??? Nebo je takový pohled nepřípustný i z jiných fyzikálních důvodů????

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Customize This