Klíčem k životu je informace

Ing. Josef Potoček
24. 5. 2016

Článek převzat z portálu Církve bratrské

Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné,
lze od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí
o jeho díle, takže nemají výmluvu.
Římanům 1,20

Můj článek o teistické evoluci, uveřejněný v č.2/2016 časopisu Brána, byl psán z teologického hlediska. Jeho smyslem bylo upozornit na rizika spojená s daným tématem. V následující veřejné i neveřejné diskusi se opakovaně objevila námitka, že je třeba respektovat současné poznání vědy a že Písmo není učebnicí přírodopisu. To mne přivedlo k tomu, abych článek ještě doplnil několika poznámkami z čistě přírodovědeckého hlediska. Josef Potoček

Podle evoluční teorie je živý svět výsledkem kontinuálního procesu – projevu samoorganizačního potenciálu hmoty. Tak to přijímají i mnozí věřící, jen s tím rozdílem, že za evolučním procesem vidí Boží působení: „Hmota, věrná svému zadání, je tvůrčí… je v ní zakódována schopnost evoluce“ (Marek Vácha). „Bůh stvořil svět a dal mu schopnost relativně samostatné existence“ (Petr Raus). Atp. V pozadí tohoto pohledu je přesvědčení, že evoluční teorie má povahu prokázaného poznání vědy, o kterém se nesluší pochybovat. Ve skutečnosti ale žádné přímé důkazy v tomto ohledu k dispozici nemáme. Darwinovo schéma mutace–selekce jsou jen domněnky, které vyvrátila molekulární biologie. Často uváděný fosilní záznam je jednak neúplný, a především, neříká vůbec nic o tom, jak ten domnělý postupný proces vlastně probíhal (jaký byl jeho mechanismus). Podobně je tomu s dalšími argumenty, uváděnými ve prospěch evoluce, jako je podobnost organismů, rudimentární orgány atp. Když chceme něco říci o původu a rozvoji života, tak musíme svoji pozornost obrátit k molekulárnímu základu života a ke genetickému kódu uloženému v molekule DNA.

Naše tělo se skládá z ohromného množství buněk, odhady jejich počtu se pohybují řádově kolem stovek bilionů. Základním chemickým materiálem lidského těla – jakož i každého jiného živého organismu – jsou bílkoviny (proteiny); v těle jich máme tisíce různých druhů. Funkcí, které plní, je „příliš mnoho na to, aby je bylo možno vyjmenovat“ – jak to komentuje Harperova biochemie, jedno ze stěžejních děl z této oblasti. Jedno ale mají společné: pokračování zde.

*****************************************

Poznámka Pavla Kábrta k článku:
Dovolil bych si skromně poopravit tuto větu bratra Potočka:
"Často uváděný fosilní záznam je jednak neúplný..."

Odkud a kdo ví, že fosilní záznam je neúplný - a kdy by byl úplný? Tento lživý obrat totiž vymysleli Darwinovi darebáci, jmenovitě Darwin sám, lež, že chybí mezičlánky a fosilní záznam je neúplný.

Fosilní záznam je naprosto kompletní, protože je takový, jaký je. Když zátopa naplaví na jedno místo hromadu o 100 kamenech, je ta hromada neúplná proto, že tam nebylo naplaveno 200 kamenů? Nesmysl.

Aby Darwinovi darebáci oklamali lidi svojí evoluční báchorkou, museli začít vytrubovat, že fosilní záznam je neúplný a chybí miliardy mezičlánků. Skutečnost je taková, že oni to z ničeho nemohou dokázat, že nějaké mezičlánky kdy existovaly ani nemohou dokázat, jak by měl fosilní záznam vypadat, aby byl úplný. Fosilní záznam prostě, jak správně píše bratr Potoček, nepodporuje jejich evolucionistický mýtus, a tak ho museli prohlásit za "neúplný". Nenechme se touto lží ovlivnit: fosilní záznam je zcela úplný a řetězce evolučních spojovacích článků nikdy neexistovaly, takže nemohou ani chybět ve zkamenělinách zcela úplného fosilního záznamu. Tento úplný fosilní záznam totiž nad jiné věci spolehlivě dokazuje, že na této Zemi k žádné evoluci organizmů NIKDY NEDOŠLO!

Průměr: 3.8 (4 votes)
Obrázek uživatele Chameleon

Pavel Kábrt

Ďakujem za kópiu príspevku. Ktovie, čo to môže spôsobovať...

Obrázek uživatele Chameleon

Sampis

To přece není v rozporu. Nemusí mít nutně žádnou funkci, nebo nemusí mít nutně tu funkci, ke které je používán dnes. Jinými slovy, evoluce není přímočará a směřující.

"Nemít ŽÁDNOU funkci" a "nemít TU funkci" sú 2 naprosto odlišné vyjadrenia. Inými slovami: nemal síce tu funkciu ktorú sledujeme, ale nejakú funkciu mal. A to je rozhodujúce. Mať nejakú funkciu znamená zložitý špecifický biomechanizmus - plný komplikovanej informácie. Odkiaľ a ako sa vzala?

Dokumentace je, byť obtížná a těžko interpretovatelná, ve fosilním záznamu. To co nemáme je DNA, které se dovoláváš.

Fosílny záznam je zánamom plne funkčného fenotypu. My sa pýtame, ako vznikol ten fenotyp. Ešte lepšie: aké zmeny prebiehali v genotype, že to napokon dospelo k tomuto fenotypu s touto konkrétnou funkciou?

To není pohádka, to je osvětlení evoluční teorie, respektive toho, že světločivný orgán společného předka člověka a žížaly prošla jak u člověka, tak u žížaly vývojem. Jiným slovy, světločivný orgán žížaly není předchůdcem oka člověka. Nemůžeš ho tudíž využít k experimentu, který jsi požadoval.

Vývoj je len slovo. Nie dôkaz. Popíš ako prebiehal.... -Keď sa rozhodnem tvrdiť, že z Pythagorovej vety mi náhodným losovaním písmen a výberom vznikol konštrukčný popis raketevého motora, tiež budeš asi požadovať niečo viac, než len prosté konštatovanie: "vyvinulo sa".

Re: Klíčem k životu je informace

Dotaz:
Pokud by se (hypoteticky) objevily fosilie vakovlka a vlka, dalo by se rozlišit, že jde o dva rozdílné druhy?

Re: Hledač čtyřlístků

" Představ si, že máš jeden hod na kostce s miliardou stěn. Jaká je pravděpodobnost, že padne konkrétní číslo?…".

I mne to udivuje, Tolik možností, jak zahnout do slepých uliček při házení kostkou s miliardou stěn a přesto jsou výsledky vývoje rychlé a podivuhodně komplexní. Vždyť například k získání schopnost létat je potřeba nejenom správné peří, rozmístěné na končetinách tak, aby mělo vlastnosti vhodné k letu, ale i kinematika končetin i celého těla též vhodná k letu a adekvátně fungující mozek se schopností let dirigovat.

"Je legitimní kreslit stromy života. Opírají se o jiné informace, než je DNA."

Takže odpověď na otázku je: Je legitimní kreslit sromy života. Děkuji.

Chameleon

Sampis zase odpověděl z nějakého podivného počítače. Zde je kopie jeho komentáře, který jsi nemohl vidět:

Re: Sampis
Napsal uživatel Sampis [212.4.155.208] (neověřeno) dne So, 04/22/2017 - 17:16.

Počkaj. Pred chvíľou si tvrdil, že "předchůdci nemuseli plnit vůbec žádnou funkci". Tepelná izolace je už nějaká funkce. Tak jak to tedy je?

To přece není v rozporu. Nemusí mít nutně žádnou funkci, nebo nemusí mít nutně tu funkci, ke které je používán dnes. Jinými slovy, evoluce není přímočará a směřující.

Preto by ste nemali tvrdiť tie vaše sebaisté tvrdenia o evolúcii, keď neviete nič konkrétne zdokumentovať. Je to proti logike.

Dokumentace je, byť obtížná a těžko interpretovatelná, ve fosilním záznamu. To co nemáme je DNA, které se dovoláváš.

Ničím nepodložené rozprávky. Venuj sa dokazovaniu, nie viere rozprávkam.

To není pohádka, to je osvětlení evoluční teorie, respektive toho, že světločivný orgán společného předka člověka a žížaly prošla jak u člověka, tak u žížaly vývojem. Jiným slovy, světločivný orgán žížaly není předchůdcem oka člověka. Nemůžeš ho tudíž využít k experimentu, který jsi požadoval.

Re: Hledač čtyřlístků

Mé tvrzení se opírá o jeho přednášku z VŠ o evoluci. Bohužel už neznám zdroj odkud jsem ji stáhl. Ale určitě je to Flegr. Bylo to, tuším, z jeho stránek pro vysokoškolské studenty.Máš-li zájem, dej mi na sebe odkaz a pošlu ji přes úschovnu. Je to v MP3.

Obrázek uživatele Chameleon

Pavel Kabrt

Je nejaký problém so stránkou?

V pravej lište vidím:

Re: Sampis
Autor: Sampis (neověřeno)
Čas: před 18 min 23 sek

...ale mne sa nič po rozkliknutí témy nezobrazuje. Pravdepodobne Sampis odpovedal na môj príspevok, ale ja to nevidím...

Re: šupiny-peří-srst-primární účel, sekundární účel a ...

Re: Hledač čtyřlístků

Peří k primárnímu účelu, tepelné izolaci se dost liší od peří k sekundárnímu účelu (exarpace?). Jakými změnami muselo projít a jaká je jejich pravděpodobnosti?

Tato otázka nedává prakticky smysl. Představ si, že máš jeden hod na kostce s miliardou stěn. Jaká je pravděpodobnost, že padne konkrétní číslo? Má smysl se potom ptát, proč padlo zrovna toto?

Pokud je to pravda, je legitimní úspěšně uvažovat o evolučním vývoji druhů a kreslit "stromy života"?

Je legitimní kreslit stromy života. Opírají se o jiné informace, než je DNA.

Profesor Flegr tvrdí, že evoluce má směr – od jednodušších organizmů ke složitějším. Má pravdu? Vlivy prostředí jsou chaotické. Jakto, že evoluce (zdánlivě?) směřuje ke stále vyšší složitosti přes svou (údajnou?) chaotičnost.

Toto profesor Flegr netvrdí. Naopak upozorňuje na to, že zejména u parazitů jde evoluce i opačným směrem, tedy k zjednodušení. To je vlastně i odpověď na zbylé otázky. Evoluce nemá směr. Pod tlakem prostředí jde v některých větvích od jednoduššího ke složitějšímu, v jiných naopak, nebo jen vylepšuje stávající koncept (např. žraloci).

Re: Čtyřlístkům

"Domníváš se, že je legitimní uvažovat o příbuznosti price Philipa s posledními Romanovci bez detailního studia DNA všech "mezičlánků"?"

Jak mám odpovědět, když právě na to se ptám.

Odpověď po příbuznosti Romanovců s Philipem může být zodpovězena s vyšší jistotou (odstup asi 5 generací) a jde o tentýž druh, než v případech s daleko větším generačním odstupem a k tomu mezi různými, mnohdy již neexistujícími nebo dokonce neznámými druhy.

Customize This