Kalendář a starobylost knihy Genesis

Kalendář a starobylost knihy Genesis
Bill Cooper, Ph. D., Th. D.
Dr. Cooper, historik a autor tohoto i jiných článků, žije v Anglii
(Přeložil M. T. v červenci 2009 z časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 6 – červen 2009, str. 19).

Měsíc oběhne Zemi přibližně každých 29.5 dne a rok je dlouhý přibližně 365.25 dne. Je to lajdácké uspořádání, které prakticky znemožňuje vyrovnání lunárního a solárního kalendáře (1). Jak prostší by to bylo, kdyby Bůh při stvoření nařídil, aby rok měl 360 dní a lunární měsíc byl dlouhý 30 dní.

Kalendář a starobylost knihy Genesis.jpg

Důkazy svědčí o tom, že Bůh to tak na počátku skutečně uspořádal. Lunární rok tvořilo 12 měsíců po 30 dnech, což se přesně rovnalo solárnímu roku s 360 dny. Teprve po Potopě se tyhle dva kalendáře začaly rozcházet, což vyvolalo potřebu četných reforem, které ani dnes problém nevyřešily.

Jak však můžeme vědět, že předpotopní rok tvořilo 12 stejných měsíců po 30 dnech? Dnešní lunární kalendář netvoří 12 stejných měsíců. Totéž platí o solárním kalendáři. Dnešní lunární měsíce mají buď 29 nebo 30 dní, což dává lunární rok o pouhých 354 dnech, o 11 dní či více kratší než současný rok solární. Existují důkazy, že předpotopní lunární kalendář neobsahoval tuhle odchylku?

Důkazy nalézáme v knize Genesis. Pisatel tam zaznamenává dvě specifické kalendářní události: přesný den, kdy se protrhly prameny propasti a nebeské propusti se otevřely (7:11), a přesný den, kdy vody opadly (8:3-4). Význam téhle informace je tento: Potopa začala 17. dne 2. měsíce (7:11) a skončila 17. dne 7. měsíce (8:4). To činí 5 měsíců, každý po 30 dnech, což Genesis zdůrazňuje uvedením počtu dnů 150. Pět měsíců v „moderním“ (vlastně starobylém) Židovském kalendáři by trvalo buď 147 nebo 148 dní, což by záviselo na tom, zda pětiměsíční období začalo měsícem o 29 dnech či měsícem o 30 dnech.

Fakt, že Genesis zde užívá nepohyblivý kalendář, je nejdůležitějším znakem její starobylosti. Kdyby byla Genesis napsána během či po exilu Židů v Babylonu nebo Persii (6. či 5. století před n. l.), jak tvrdí modernisté, užívala by pohyblivého kalendáře Babylonu a Persie, který, podobně jako kalendář židovský, by jistě neměřil pět měsíců jako 150 dnů.

Kromě toho nazývali postexiloví Židé měsíce vždy jmény po babylonském způsobu a užili by tedy tato jména v jakékoli „upravené“ zprávě. Genesis je neužívá. Pouze měsíce čísluje v souladu s prebabylonskou praxí. Na obrázku je asyrský lunární kalendář (který nazývá měsíce jménem) cirka z roku 1800 př. Kr. Je stále funkční, ale počítá popotopní lunární rok jako 354 dnů. Zpráva o Potopě v Genezi časově předchází jeho vytvoření.

Jinými slovy, tahle část Geneze byla napsána předtím, než začaly být účinky Potopy – náhlý posun mezi lunárním a solárním časem a tak dále – pozorovány a měřeny (2). Takže kalendář zračící se v jejích prvních kapitolách je dalším důkazem starobylosti knihy Genesis.

Odkazy:

1. Ani při nejlepší snaze není uspořádání dokonalé. Lunární měsíc se vejde do slunečního roku zhruba 12,4 krát (je zhruba, nikdy ne přesně, o 11 dní kratší než současný sluneční rok). O nic lépe neskončíme, když srovnáme sluneční a lunární čas s časem siderickým, ve kterém pevně ukotvené hvězdy se pohybují kolem země ne jednou za 24 hodin jako Slunce, ale každých 23 hodin 56 minut a 4 sekundy, tedy zpoždění téměř 4 minuty za den!

2. Velká potopa Noemových dnů navždy změnila zemský systém...vše se mohlo změnit proto, že z hluboké propasti vytrysklo ohromné množství tekutiny, posunuly se kontinenty, k tomu se asi přidalo bombardování země asteroidy atd. – došlo k pohybu velkého množství hmoty, a tak délka dne, délka roku i náklon zemské osy, to vše se mohlo změnit. Morris, J. 2005. In the Early Earth, Were All the Months Exactly Thirty Days Long? Acts & Facts. 34 (12).

PřílohaVelikost
Kalendář a starobylost knihy Genesis.doc74.5 KB
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)
Obrázek uživatele howto

Archeologové potvrzují historickou autentičnost Bible víc a víc

Lom krále Heroda, odkud se těžil kámen na rekonstrukci chrámu v jeruzalémě před 2000 lety, byl nedávno objeven v Izraeli. Více zde.

Před druhou světovou válkou se vědci domnívali, že Bible je vymyšlená snůžka mýtů a legend a že se nezakládá na skutečných historických událostech. Tato představa je bohudík dnes již vyvrácena a to především díky archeologům, kteří se snažili "nevědecky" dokázat pravdivost Bible, tím že měli ideu (víru v pravdivost Bible - přečetli si skutečnosti) a na základě Bible vedli výzkum.

Nález potvrzuje existenci židovského krále, viz. "Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém" (Mt 2:3) Pozn. v té doby byly tři generace králů jménem Herodes.

Re: 360

Zdravím Davida,

je na okraj: pokud byste chtěl mít 360 dní v roce (v roce, který trvá stejně jako ten náš), váš den by trval zhruba 24h 21minut, ne 20hodin.

s pozdravem

vitas
@;;

Kalendář a starobylost knihy Genesis

Lidé v minulosti vytvořili různé kalendářní soustavy a mnoho z nich se používá dodnes. První kalendáře byly hlavně lunární, to znamená, že se měsíce v roce počítaly podle úplných cyklů měsíce, například od jednoho novoluní k dalšímu novoluní. Takové lunární období v průměru trvalo asi 29 dnů, 12 hodin a 44 minut. Měsíce byly obvykle počítány buď po 29, nebo po 30 dnech, v biblické zprávě však výraz „měsíc“ většinou znamená 30 dnů. (Srovnej 5Mo 21:13; 34:8; také Zj 11:2, 3.)
Také se používalo dělení na měsíce. Zjišťujeme, že v době potopy se čas dělil na měsíce po 30 dnech, protože je uvedeno, že období pěti měsíců se rovná 150 dnům. (1Mo 7:11, 24; 8:3, 4) Stejná zpráva také ukazuje, že Noe dělil rok na 12 měsíců
Rok o 12 lunárních měsících je téměř o 11 dnů kratší než solární rok s 365 a 1⁄4 dne. Sluneční rok je určován pravidelným střídáním ročních období; bylo tedy nutné upravit kalendář podle tohoto solárního roku a z toho vznikly takzvané lunisolární roky — to znamená roky, které měly lunární měsíce, ale celkově byly solární. Toho se dosáhlo přidáním několika dnů ke každému roku nebo dalšího měsíce za několik let, a tak se vyrovnala omezená délka 12 lunárních měsíců.
Hebrejský kalendář. Takový lunisolární neboli ohraničený solární kalendář používali Izraelité. Je to zjevné z toho, že Jehova Bůh stanovil začátek náboženského roku na jarní měsíc abib a stanovil pevná data slavení určitých svátků — svátků, které souvisely s obdobími sklizně. Tato data se měla shodovat s určitými obdobími sklizně, a proto uspořádání kalendáře muselo být synchronizováno s ročními obdobími vyrovnáním rozdílů mezi lunárním a solárním rokem. (2Mo 12:1–14; 23:15, 16; 3Mo 23:4–16)
Bible neukazuje, jaká metoda byla původně použita ke stanovení doby, kdy mají být vloženy další dny nebo další čili přestupný měsíc. Je však logické, že jako ukazatel toho, kdy už jsou roční období natolik opožděna, aby vyžadovala úpravu kalendáře, sloužila jarní či podzimní rovnodennost. I když se o tom Bible přímo nezmiňuje, 13. měsíc, který Izraelité kvůli tomuto přizpůsobení přidali, byl v poexilní době nazván veadar neboli druhý adar.
Záznam o definitivně stanovené neboli ustálené podobě židovského kalendáře objevujeme teprve ve čtvrtém století našeho letopočtu (asi 359 n. l.), kdy Hillel II. stanovil, aby vždy v průběhu 19 let byl každý třetí, šestý, osmý, jedenáctý, čtrnáctý, sedmnáctý a devatenáctý rok přestupný — měly mít 13 měsíců. Takový devatenáctiletý cyklus se nazývá Metonův cyklus, podle řeckého matematika Metona (z 5. stol. př. n. l.), i když existují doklady, že takový cyklus již před ním zdokonalili Babylóňané. (Viz Babylonian Chronology, 626 B.C.–A.D. 75, R. A. Parker a W. H. Dubberstein, 1971, s. 1, 3, 6.) Tento cyklus bere v úvahu, že každý devatenáctý rok připadají novoluní a úplňky opět na tytéž dny solárního roku.
Židovské měsíce se počítaly od novoluní do novoluní. (Iz 66:23) Hebrejské slovo cho′dheš překládané jako ‚měsíc‘ (1Mo 7:11) nebo „novoluní“ (1Sa 20:27) je příbuzné se slovem cha·dhaš′, které znamená „nový“. Jiné slovo používané pro „měsíc“, je′rach, se překládá jako ‚lunární měsíc‘. (1Kr 6:38) V pozdějších obdobích byli na začátek nového měsíce lidé upozorňováni ohňovými signály nebo pomocí poslů.
V Bibli jsou jednotlivé měsíce obvykle určovány jednoduše tak, že jsou očíslovány podle svého postavení v roce, od prvního až do dvanáctého. (Joz 4:19; 4Mo 9:11; 2Pa 15:10; Jer 52:6; 4Mo 33:38; Ez 8:1; 3Mo 16:29; 1Kr 12:32; Ezr 10:9; 2Kr 25:1; 5Mo 1:3; Jer 52:31) Jedině čtyři měsíce jsou před vyhnanstvím v Babylóně uváděny jménem, a to první měsíc abib (2Mo 13:4), druhý měsíc ziv (1Kr 6:37), sedmý měsíc etanim (1Kr 8:2) a osmý měsíc bul (1Kr 6:38). Významy těchto jmen přesně určují roční období a to poskytuje další důkaz pro lunisolární rok.
Nakonec byla délka většiny měsíců stanovena určitým počtem dnů. Nisan (abib), sivan, ab, tišri (etanim) a šebat měly pevně stanoveno 30 dnů; ijjar (ziv), tammuz, elul a tebet měly 29 dnů. Hešvan (bul), kislev a adar však mohly mít buď 29, nebo 30 dnů. Kolísání počtu dnů u těchto naposledy jmenovaných měsíců sloužilo k provádění nezbytných změn lunárního kalendáře, ale používalo se také jako zábrana, aby určité svátky nepřipadly na dny považované pozdějšími židovskými náboženskými vůdci za zakázané.
Zatímco podle Božího výnosu z doby exodu (2Mo 12:2; 13:4) náboženský rok začínal na jaře měsícem abibem (neboli nisanem), biblická zpráva ukazuje, že předtím Izraelité počítali rok od podzimu k podzimu. Bůh toto uspořádání uznal, takže jeho lid vlastně používal dvojí soustavu kalendáře — náboženský a světský neboli zemědělský kalendář. (2Mo 23:16; 34:22; 3Mo 23:34; 5Mo 16:13)

Přesnost Bible

Vůbec se divím, že ty zprávy starší než židovský národ sám, jsou tak přesné. Samotní hebreové ve starověku neměli konstantní délku dne, ten začínal západem slunce večer, hodiny v noci se moc nepočítaly, zato den byl rozpočítán na různě dlouhé hodiny v období od východu do západu slunce.

Zajímavé je, že mnoho

Zajímavé je, že mnoho starověkkých kalendářů je opravdu uspořádáno pro 360 dní v roce. Zbývajících pět dnů se poté přidávalo jako např. úcta k bohům (tuším, že to byli staří egypťané). Někde jsem četl, že lidský biorytmus je nastaven na cca 20 hodin, nikoli na 24, jak by se dalo očekávat. Jsou-li tyto informace správné (a ty o kalendářích rozhodně jsou) nějaká katastrofická událost musela v nedávné době ovlivnit zemskou rotaci, mohla to být (věřím, že i byla) potopa...

Customize This