Jednoduché vysvětlení pro homologii

Dominic Statham

(Z časopisu Creation 34(4) 2012, str. 43-45, přeložil M. T. – 10/2012)

Všimli jste si někdy těch mnoha podobností, které existují mezi různými zvířaty? Mnoho zvířat má dvě oči, dvě uši, čtyři končetiny, srdce, mozek, pět prstů (na rukou a na nohou) atd. Příroda je plná podobných vzorů, a evolucionisté pro to mají zvláštní výraz. Nazývají je „homologiemi“ či „homologními orgány“ nebo „homologními strukturami“. Homologie jsou prostě podobnosti, které podle evolucionistů vděčí za svůj původ tomu, že je všechny organizmy zdědily po společném předku.

Takže podle evolucionistů jsou oči nejrůznějších zvířat ve spodní řadě obrázku 1 „homologními orgány“, protože je tato zvířata zdědila po společném předku, který měl oči. Podobně jsou nohy těchto zvířat „homologními strukturami“, protože je zvířata údajně zdědila po společném předku, který měl nohy. Takže, abychom se opět vrátili k diagramu na obrázku 1, o žábách, tuleních, ptácích i lidech se tvrdí, že mají oči a nohy proto, že je zdědili po společném předku, který vypadal přibližně jako tvor v horní části obrázku 1.

Obr 1

Otevřete-li typickou učebnici biologie, která učí evoluci, najdete v ní patrně diagramy podobné těm na obrázcích 2-3. Ukazují podobnosti mezi předními končetinami (předníma nohama či pažemi) různých zvířat. Na každém je ramenní kost znázorněna zeleně, kost vřetenní modře, kost loketní hnědě a prsty žlutě. Evolucionisté samozřejmě tvrdí, že pro tyto podobnosti existuje velmi jednoduché vysvětlení – organizmy je zdědily, říkají, od společného předka. Přední končetiny, tvrdí, jsou výborným příkladem homologie. Snad víc než cokoli jiného, přesvědčil takovýto diagram mnoho lidí o tom, že evoluce má pravdu. Avšak stejně jako v případě všech argumentů pro evoluci, podíváme-li se pozorně pod povrch věcí, zjistíme, že se argument zhroutí. Podívejme se na to, jak zkrachuje tento konkrétní argument, prozkoumáme-li ho blíže.

Obrt 2

Obr 3

Tajemství embryí

Lidé i žáby mají prsty – na předních i zadních končetinách a rukách i nohách. Kdybychom tedy předpokládali, že je mají proto, že je zdědili po společném předku, očekávali bychom, že budou i podobně růst. Očekávali bychom, že embryonální vývoj prstů u lidí i žab bude v zásadě totožný, stejný jako u společného předka, ze kterého se údajně vyvinuli. Ale vývoj prstů u lidí a žab probíhá různě.

Jak je znázorněno na obr. 4, u lidí začínáme s lopatkovitou strukturou, a prsty – na rukou i nohou – se vyvíjejí tak, že prorůstají skrze materiál mezi nimi, který rozpouštějí. Materiál mezi prsty je tedy odstraňován. (Takto se vyvinuly i vaše prsty, když jste byli v matčině lůně.) U žab je postup jiný. Jejich prsty vyrůstají každý zvlášť a odděleně ze zárodků. Materiál je zde tedy přidáván (1). Kdyby evoluce byla správným vysvětlením pro to, že jak lidé, tak žáby, mají prsty, očekávali bychom, že jejich embryonální vývoj bude podobný – očekávali bychom, že lidé i žáby nejen prsty zdědili, nýbrž vzhledem k tomu, že se předpokládá, že podobnost vzniká na základě sdílených genů, i proces vývoje prstů bude v obou případech podobný. Zajímavé je, že vývoj končetin se různí dokonce i mezi jednotlivými druhy obojživelníků – například mezi žábami a mloky (2). A co je na tom všem nejdůležitějšího, že uvedené příklady zdaleka nejsou nijak výjimečné. Embryonální vývoj takzvaných homologních struktur je často odlišný – a netýká se to pouze končetin.

Obr 4 - Embryonální vývoj lidských a žabích prstů

Již v roce 1894 napsal americký embryolog Edmund Wilson, „Je známým faktem, že části, které…jsou nepochybně homologní, se často podstatně liší…procesem svého vzniku“ (3).
Navíc je podle nedávno zesnulého španělského embryologa Dr Pereho Albercha „spíše pravidlem než výjimkou“, že se homologní struktury vyvíjejí odlišně (4).

Homologie – velký problém pro evolucionisty

Sir Gavin de Beer byl jedním z čelných embryologů 20. století. Byl členem Royal Society, a posléze se stal ředitelem Přírodovědného muzea v Londýně. Roku 1971 napsal článek s názvem Homologie: nevyřešený problém (5). Gavin de Beer byl totiž evolucionista, věřil v Darwinovu evoluční teorii; nebyl však s to ji smířit s fakty embryologie. Ve svém článku uvedl příklady homologních struktur, které se vyvinuly velmi odlišným způsobem, z odlišných částí vajíčka či embrya, a pod kontrolou odlišných genů. Byla to pro něj záhada, protože to bylo v přímém rozporu s tím, jakou situaci očekával jako evolucionista; proto také nazval ve svém článku homologie „nevyřešeným problémem.“ Nikdy tento problém nevyřešil – ani nikdo jiný tak neučinil.

Gunter Wagner je profesorem ekologie a evoluční biologie na Yaleské univerzitě. Když se vyjadřoval k témuž problému, problému smíření fakt z embryologie s evoluční teorií, napsal, „Opakovaně se setkávám s šokující velkou řadou zásadních problémů spojených se všemi pokusy ustavit biologický základ homologie“ (6) (zvýrazněno mnou)

A přece se vykládá mládeži na školách i studentům na univerzitách, že evoluce je velkým jednotícím principem v biologii. Říkají nám, že Darwin vysvětlil mnohotvárnost života. Slavný evolucionista Theodosius Dobzhansky nás ujistil, že „pouze ve světle evoluce dávají věci v biologii smysl“. To však prostě není pravda. Realitou je, že z pokusů smířit biologická fakta s Darwinovou teorií vyvstávají četné a zásadní problémy.

Kreacionistická interpretace homologie

Takže, co si máme počít se všemi těmi podobnostmi? Proč má tak mnoho zvířat dvě oči, dvě uši, srdce, plíce etc.? Proč jsou si přední končetiny tak mnoha různých zvířat podobné? Proč je příroda plná takových vzorů? Tedy, normálně, vidí-li lidé vzor, předpokládají, že musel existovat jeho návrhář; a nemůže-li tuto skutečnost uspokojivě vysvětlit evoluce, pak geniální vzory v přírodě s jistotou odkazují právě tam – na návrháře, designéra, stvořitele. Společná anatomie spojuje celou přírodu a svědčí o tom, že existuje jenom jeden stvořitel. Neexistuje mnoho bohů a mnoho stvořitelů, kteří vyrobili radikálně odlišné formy života ze zásadně odlišných součástí. Existuje jediný Bůh – Stvořitel – a z jeho stvoření to poznáváme (7).

Homologie a homoplazie

Místo aby poskytovaly podporu evoluci, podobné vzory shledávané všude kolem v přírodě poskytují důkazy o jediném designérovi. Alen nejen to, ve skutečnosti se evolučnímu vysvětlení doslova vzpírají, jak o tom svědčí běžný výskyt homoplazie. Zde je vysvětlení: zvířata mají docela často podobné orgány či struktury, které ale podle názoru evolucionistů nelze vysvětlit původem ze společného předka. Dobrým příkladem je „komorové oko“, které má čočku i sítnici, design nalézaný jak u lidí tak u chobotnic (viz obr. 5). Jelikož se nepředpokládá, že by lidé a chobotnice zdědili své oči po společném předku, nepovažují se za homologní. Místo toho byste od evolucionistů slyšeli, že prý jde o příklad homoplazie. /Pozn. edit.: viz na tomto webu samostatný článek o homoplazii: http://kreacionismus.cz/content/k-podobnostem-dochazi-problem-homoplazie). Homoplazii se jinak říká „konvergentní evoluce“, protože se má za to, že v tomto případě se evoluční proces seběhl (konvergoval) do téhož designu nezávisle na sobě. Existují četné příklady údajné homoplazie /8/. Netopýři i delfíni mají oba echolokační systémy, které pracují na podobném principu jako člověkem vyráběné sonary (9). Některé ryby generují elektřinu, kterou používají k omráčení kořisti nebo k obraně proti útočníkům, schopnost, která se prý vyvinula nezávisle šestkrát (10). Podobně jako tuňák, tak i žralok mako pohybují ocasní ploutví pomocí silných červených centrálních svalů upevněných na ploutev šlachami. Avšak, řečeno s evolucionisty, nemohli získat tenhle (pro ryby neobvyklý) mechanizmus od společného předka (11). Pravděpodobnost evolučních procesů generujících takovou úroveň podobnosti jenom díky náhodným mutacím filtrovaným přírodním výběrem v náhodně se měnících prostředích se zdá velmi nepatrná. Třeba oči se prý podle některých badatelů vyvinuly nezávisle na sobě až šedesátkrát (12).

Obr 5

Placentálové (např. lidé) jsou savci, jejichž mláďata se vyvíjejí v těle matky a jsou vyživována skrze placentu. Marsupialia (např. klokani) jsou savci, kteří nosí a kojí svá mláďata na svém těle ve vaku. Podle evoluční teorie se placentálové i vačnatci vyvinuli ze společného předka, který vypadal trochu jako moderní rejsek. Tito raní placentálové a vačnatci se pak údajně vyvinuli v mnoho odlišných zvířat. Co však evolucionisté těžko vysvětlují, je to, proč v tak mnoha případech se placentálové svým vnějším vzhledem tak málo liší od vačnatců (viz obrázek 6).

Obr 6

Mnoho rostlin nám poskytuje potravu a roste tak, že využívá energii ze Slunce, složitým procesem zvaným „fotosyntéza“. Jednu z jejích forem nazýváme „fotosyntéza C4“ a je obzvlášť složitá. Vzhledem k tomu, že proces C4 využívají mnohdy velmi rozdílné typy rostlin, musí evolucionisté opět tvrdit, že se vyvinul nezávisle víc než třicetkrát (13, 14). Člověka jímá závrať při pomyšlení, že se tak složitý proces mohl vyvinout jednou; ale tvrdit, že k tomu došlo tolikrát, tomu už snad žádný rozumný člověk nemůže uvěřit. Být evolucionistou vyžaduje spoustu slepé víry!

Někdy musí být také tvrzení o tom, že nějaké struktury jsou homologní, opraveno evolucionisty narychlo, a příslušné struktury prohlášeny za homoplazie proto, že se změnil evoluční rodokmen. Například vzhledem k údajným homologním rysům lebek a zubů byly velryby dogmaticky prohlašovány za potomky mesonychidů, vymřelého druhu velkého dravého unguláta (zvířete s kopyty). Podobnosti DNA však přesvědčily evolucionisty, že se velryby vyvinuly z jiné skupiny – sudokopytníků (ungulátů „se sudým počtem prstů na nohou“) podobných hrochům. Takže tyhle údajně jisté homologie musí být překvalifikovány na homoplazie.

Důkazy pro evoluci?

Evolucionisté říkají, že podobnosti nesporně svědčí o původu ze společného předka. To ale jednoznačně není pravda, jak jsme demonstrovali, protože často jsou si velmi podobná zvířata, u kterých evolucionisté musejí připustit, že původ ze společného předka nemůže jejich podobnost vysvětlovat. Navzdory tomu evolucionisté dokonce definují homologii jako „podobnost na základě společného předka (tj. na základě evoluce)“. V myšlení evolucionistů představuje tedy podobnost založená na společném předku důkaz pro evoluci, a podobnost bez společného předka také dokazuje evoluci. Ať už tedy shledají jakoukoli podobnost, vždy je důkazem evoluce!

„Homoplazie“ není ničím jiným než prázdným učeným slovem nahrazujícím fundované vysvětlení. Pojem homoplazie není založen na vědeckých důkazech, nýbrž na slepé víře. Tato víra je založena na svévolném předpokladu, že přírodními procesy je možno vysvětlit vše – včetně bujné a všudypřítomné „konvergence“, ať už se v tom kterém konkrétním případě jeví jakkoli nepravděpodobná.

**

PřílohaVelikost
00558-16.10.2012-jednoduche_vysvetleni_pro_homologii-1-creation.doc3.09 MB
Průměr: 3.3 (3 votes)
Obrázek uživatele Šriber

KLM

1. Pulec je larva, ne embryo...
2. Já nemůžu mít depku...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Obrázek uživatele KLM

Odp: K článku

Embryonální vývoj prstů u žab ?

existuje název ranné embrio,pozdní ebmbrionálni vývoj.....
Že ty máš zase depku ,a nezdá se ti že by pulci mohli začíst růst prstíky.

KLM

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Rovněž zdravím Oldřicha.

Myslím, že toho moc nového není. Evolučníci zde pořád blbnou, vyšel nový Cliff na Hope TV a Šriber je novopečeným strejdou. Byly záplavy a lidé si pomáhají. Jinak mě nic nového nenapadá.

Smile Smile Smile

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Hrabě

Zdravím bratře:-)
Tak jak tu bojuješ? Nějakou dobu jsem se nechtěně odmlčel. Něco nového "pod sluncem"?

Olda

Obrázek uživatele Šriber

K článku

Lidé i žáby mají prsty – na předních i zadních končetinách a rukách i nohách. Kdybychom tedy předpokládali, že je mají proto, že je zdědili po společném předku, očekávali bychom, že budou i podobně růst. Očekávali bychom, že embryonální vývoj prstů u lidí i žab bude v zásadě totožný

Embryonální vývoj prstů u žab ?

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Evoluční komedie

a její čím dál více trapnější učinkující-evolucionisté....Laughing out loud

Big smile

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Customize This