Jedinečná planeta Země

Převzato z nakladatelství ORDO SALUTAS.

Je naše země zvláštní a ojedinělou planetou? Aby na planetě mohl vzniknout život, musí být splněno nejméně 20 důležitých faktorů: Musíme být na správném místě v galaxii, mít správnou vzdálenost od slunce, být v planetární soustavě obřích planet, které nás chrání, musíme obíhat správnou hvězdu – slunce, mít dostatečně velký měsíc, planeta musí být suchozemská, mít kůru, aby fungovala tektonika desek, musí generovat magnetické pole, mít atmosféru s dostatkem kyslíku, mít dostatek vody a kontinenty, mít aktivní biosféru a další. Aby mohl vzniknout život, všechny tyto faktory musí být splněny na jednou a na jednom místě v galaxii. To je tak malá pravděpodobnost, že to nemůže být náhoda.

Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)
Obrázek uživatele Ondra.

RE: že by

http://www.novinky.cz/veda-skoly/226972-mame-dukaz-o-existenci-mimozemsk...

necháme se překvapit. spíš to vidim (tu zprávu) jako "rychlokvažku".

že by?

To: V dostál

Váš poslední příspěvek jste označil jako vstřícný krok.
a) diskuzi beru především jako možnost k vytříbení názorů. Jaký tedy smír? Neberu spor jako špatnou věc, pokud se ovšem dodržují jistá pravidla zajišťující jeho konstruktivnost. Jejich soustavné porušování k tříbení názorů nevede, může vést nejvýše k osvojení si manipulativních praktik, případně obrany proti nim. To není důvod úroč tu diskutuji, na to jsou různé psychologicé kurzy (BTW ne že by se mi občas nehodily). Proto mi tyto projevy vadí a jejich použití nikdy nebudu brát jako nějak vstřícné počínání.
b) pokud zmíníte nějaké konkrétní hodnoty, tak se stále držíte snadno zpochybnitelného(šťourovo matematika a má obyvatelná zóna) rozmezí nejvýše v řádu procent. Tj. stále trváte na svém. Věty plné různých “možná ano možná ne” o ničem nevypovídají.

Patrně Vám jde o jedinečnost pozemského života. OK pozemský život přece je a zůstane jediný a jedinečný i kdybychom nakrásně (uznávám, že to není pravděpodobné) našli v okolí několika desítek světelných let třeba stovky fyzikálně identických dvojčat Země, tak je přece vrcholně nepravděpodobné, že vývoj případného života se na nich vydá přesně tou samou cestou.

Ovšem ohledně fyzikální jedinečnosti Země to zkrátka není tak horké. Mohl jste se dočíst v mých odkazech, že samotný CO2 funguje jako spolehlivý termostat. Pokusím se Vašimi podmínkami, které jste uvedl v komentáři 02/19/2011 - 17:50 probrat podrobněji.

zemský magnetismus - nutný jev u planet cca. od velikosti Země výše, dáno možnostmi a podmínkami vzniku takových planet a z toho plynoucího chemického složení

složení atmosféry - před Vámi milovanými miliardami let, bylo složení Zemské atmosféry, opět podobné jako na všech skalnatých planetách, kyslíkatou atmosféru si vytvořil život. Vlastně kyslík byl spíše nepříjemná událost s níž si další vývoj nakonec poradil.

vzdálenost Měsíce - v případě superzemě měsíc vůbec nemusí být nutný pro stabilitu rotační osy, bude dostatečně stabilní sama o sobě

sklon zemské osy - neprůkazné, sklon Zemské osy se běžně mírně mění, uvažuje se i o možnoti vzniku života u planet s vázanou rotací

jen nepatrná excentricita oběžné dráhy Země - při pohledu do katalogu exoplanet snadno zjistíte, že planet s nepříliš vysokou excentricitou tam není málo, navíc je těžké určit přesný vliv tohoto parametru na vznik a existenci života, život by se dost možná přizpůsobil

určitá tloušťka zemské kůry - Nedůležité mnohokrát ukázáno v předchozí diskuzi, považuji za zbytečné to opakovat

procesy v zemském jádru - nutný důsledek samotného vzniku dostatečně velké skalnaté planety

umístění Sluneční soustavy v naší Galaxii - tomuto vyhovují miliardy hvězd v naší i jiných galaxiích.

Pokud jde o odstínění před ruznymi druhy zareni i tam není nic divného kdyby se život prostě přizpůsobil včetně optimálního nastavení rezistence proti mutacím tak aby evoluce probíhala dostatečným, ale nedestruktivním tempem. Viz. zde http://www.vzdalenesvety.cz/index.php/zivot-ze-vzdalenych-svetu/48-jader... odstavec začínající “jak se všeobecně ví, úroveň přirozené radioaktivity například ovlivňuje množství mutací”. Mimo to odstínění proti kosmickému zaření obstará libovolná atmosféra.
Myslel jsem snaha o přesnost a správnost jsou chválihodná. Proč by měla někoho odrazovat?

Obrázek uživatele Stoura

to V.Dostál - dík za povzbuzení

ad Jen tak dál, pánové Stouro a ing. P.
Dík za povzbuzení. Smile

ad Není nad přesnost a správnost!
Jsem rád, že to uznáváte Smile

ad Dále nemá cenu pokračovat.
Proč? Doufal jsem, že třeba moji námitku o tepelné bilanci planetární kůry smetete faktickými argumenty. Nebo ji považujete naopak za správnou? Z Vašeho vyjádření to není moc zřejmé. Škoda, že nepokračujete.

ad Samozřejmě, že se tomuto tvrzení budete divit - nebo že budete dávat vinu mně!!!
Ne.

Jen tak dál, pánové Stouro a ing. P.

Není nad přesnost a správnost!
Dále nemá cenu pokračovat. Jen povzdech: Takovým stylem odradíte téměř každého. Samozřejmě, že se tomuto tvrzení budete divit - nebo že budete dávat vinu mně!!!

to V.Dostál

Vyšší formy života navíc budou závslé na izolaci od kosmického záření, UF záření, gama záření
Úplná izolace není nutná, i dnes dopadá na povrch Země záření a organismy se s ním dovedou vyrovnat

Obrázek uživatele Stoura

to V. Dostál (bez ověření) - síla kůry

ad Ve výše uvedené wiki je také řeč o vlivu vnitřního tepla planety. Pokud by kůra planety byla příliš tenká, vnitřní teplo by rychleji unikalo do meziplanetárního prostoru. Pokud by kůra byla příliš tlustá, vnitřní teplo by povrch ohřívalo jen málo a nemohlo by to kompenzovat méně vhodnou polohu od centrální hvězdy.

Ta úvaha podle mne neplatí. Vzhledem k tomu, že to teplo vzniká radioaktivním rozpadem, a jeho množství je prakticky nezávislé na tloušťce kúry, vznikalo by jej stále stejně. Jen by se nastavila tepelná rovnováha s vyšší teplotou pláště a větším celkovým gradientem na kůře. To proto, že platí zákon zachování energie a vyzařovací zákon.

Ostatní Vaše úvahy jsou natolik obecné,že mohou i nemusí být správné.

Země - když ne jedinečné, tak velmi vzácné místo

Když jsem dopsal svůj minulý příspěvek, hned jsem tušil, že bude napadnut - přesto, že by mohl být chápán jako vstřícný krok. Nu, to je "riziko diskuze". Ovšem cosi ta reakce vyjadřuje!
Aniž jsem si pročetl následující poučení, ve svém minulém příspěvku uvedl jsem aspoň něco podobného jako http://cs.wikipedia.org/wiki/Obyvatelná_zóna, poslední odstavec:
"Obyvatelná zóna, tak jak je vymezována v současnosti, odpovídá životu podobnému pozemskému. O formách života založeného na odlišných podmínkách a principech, než je život pozemský, se zatím nelze než dohadovat, neboť žádná taková forma života není zatím známa. Jejich existenci však nelze zatím ani vyloučit a tak je možné, že se někde ve vesmíru může vyskytovat život i mimo oblast vymezenou obyvatelnou zónou."
Avšak možnost nestačí, ještě musí být splněny další podmínky. Vyjmenoval jsem je. I kdybychom vyjmuli podmínku určité tloušťky zemské kůry, stále ještě zbývá mnoho dalších. Teprve souhra všech dovolí existenci života. Navíc: to ovšem nic neříká o vzniku života, ani o jeho vývoji.
Ve výše uvedené wiki je také řeč o vlivu vnitřního tepla planety. Pokud by kůra planety byla příliš tenká, vnitřní teplo by rychleji unikalo do meziplanetárního prostoru. Pokud by kůra byla příliš tlustá, vnitřní teplo by povrch ohřívalo jen málo a nemohlo by to kompenzovat méně vhodnou polohu od centrální hvězdy. Navíc zde záleží na atmosféře planety.Vyšší formy života navíc budou závslé na izolaci od kosmického záření, UF záření, gama záření, aj.
Jinak: Něco nevyloučit a něco připustit je také rozdíl. Proto lze v poslední citované větě spatřovat jistý druh vědecké opatrnosti, o niž ovšem nelze opřít další dedukce. Lze to brát jako konstatování, abychom nic neopomněli, ale nic víc.
Poněvadž nevíme, zda existuje život mimo naši planetu, jen víme, že by snad existovat mohl, měli bychom si jej více vážit. Vysoká pravděpodobnost neexistence vyšších forem života ve Sluneční soustavě (do vzdálenosti 50 AU = 50*153 mil. km) toto tvrzení podporuje.

Pan Mrazek

Aby jste nerekl, ze jsem neodpovedel.
Ano vim koho citujete a vim o koho se jedna.
Nicmene nic to nemeni na faktu ze konkretni ciselne hodnoty jsou zalozeny na vice nez tricet let starych znalostech a moznostech a i tehdy byl nazor ktery tu diskutujeme - tj. tzv. prisne definovana obyvatelna - zona spise okrajovy, alespon pokud si tu dobu v niz byly nejake solidni informace tezko dosazitelne dobre pamatuji.

Zase stare dobre uhybne manevry

To bez toho opravdu neumite diskutovat?

Nikde nikdo tu nepsal nic o vzajemnem ovlivnovani nejakeho hipotetiskeho a pozemskeho zivota. Proc sem toto IMHO nesmyslne tema zatahujete?

Pokusim se Vam pripomenout, ze je tu rec o rozsahu podminek vhodnych pro vznik zivota. Ty se ovsem s vysokou pravdepodobnosti pohybuji v mnohem sirsich mezich nez Vy prezentujete.

Tento fakt se tu se Stourou snazime dolozit
a) na mnohokrat modelovane velikosti exaktne definovane HZ pomoci moznosti existence kapalneho skupenstvi vody. Takova zona se pohybuje nekde mezi 0,95 a 1,37% dle nejprisnejsich kriterii. To je podstatne vice nez odpovida radu jednotek procent.
b) mnohem vetsi variabilite tloustky zemske kury. Kdyby Zeme byla o puku ne.li jeste vetsi klidne by mohla (spis musela) mit i patricne tlusci kuru. I presto je mozne uvazovat ze by byla dokonce pohostinnjesi nez ted. Takze ani Vas argument o tloustce zemske kury prilis neobstal, dokonce ani proti zcela proste uvaze.

Pokud mi budete znovu vkladat do ust neco co netvrdim tak se z diskuze znovu stahnu. Nijak na ni nelpim.

Customize This