Jantar z indického naleziště vypadá mladě

Jantar z indického naleziště vypadá mladě.jpg

Image Credit: Copyright © 2010 by the National Academy of Sciences. Rust et al, Biogeographic and evolutionary implications, PNAS, 107:18360. Adapted for use in accordance with federal copyright (fair use doctrine) law. Usage by ICR does not imply endorsement of copyright holders.

UPOZORŇUJI NA DETAILNĚJŠÍ A VYNIKAJÍCÍ ČLÁNEK O DATOVÁNÍ /nejen/ JANTARU, KTERÝ NAJDETE ZDE: http://kreacionismus.cz/node/109
Pavel Kábrt

Jantar z indického naleziště vypadá mladě

Brian Thomas, M. S.

Článek byl uveřejněn 5. listopadu 2010 v časopise organizace ICR Acts and Facts.

(Z http://www.icr.org/article/5708/ přeložil M. T. – 12/2010)

Velká množství jantaru s rozměry sahajícími od „velikosti zrnka písku až po kousky o průměru několika centimetrů“ byly nalezeny v uhelných dolech v západní Indii. Vědci jsou sice nadšeni nálezy mnoha druhů hmyzu i jiných živočichů v jantaru zachovaných, ale objev má pro ně zároveň tři stinné stránky: musejí totiž najít vysvětlení pro některé znaky těžko slučitelné s evolucionistickým pojetím dějin Země. Zmíněné znaky pak naopak velmi dobře zapadají do pojetí biblického.

Za prvé, ona ohromná kvanta jantaru doprovází stejně velké ložisko lignitu tvořené neúplně prouhelněnými zbytky rostlin. Podobná ložiska se dnes netvoří, z čehož vyplývá, že v minulosti muselo dojít k jedinečné katastrofě, po které vznikla taková kvanta neúplně zuhelnatělé biomasy. Energie takového řádu, aby vytvořila tohle ložisko i jiná podobná ložiska, je srovnatelná s energií popsanou v Bibli a působící v souvislosti s potopou (2).

Za druhé, badatelé našli v jantaru stovky druhů hmyzu i dalších členovců, kteří jsou, jak se zdá blízce příbuzní s hmyzem nalezeným v jantaru z Dominikánské republiky, z Baltu či dokonce s hmyzem žijícím ještě dnes. Jenže v souladu s převládající teorií o tom, že Indie byla po 100 milionů let odděleným světadílem, než se před 50 miliony let srazila s Asií, očekávali vědci nálezy jedinečných druhů, které se vyvinuly v izolaci.

Stáří jantarového naleziště zvaného cambayský jantar bylo podle odborného článku zveřejněného v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences „odhadnuto na 50-52 milionů let, tedy do doby středního až mladšího ypresu“ (1). (ypres – eocén – počátek třetihor – Pozn. edit.) Jelikož se jedná o dobu, kdy se údajně Indie spojila s Asií, měly by fosilie v jantaru nést znaky evolučních změn, k nimž došlo během samostatné existence Indie po jejím oddělení od Gondwany.

Jenže místo toho byl zkušený paleontolog David Grimaldi nucen přiznat časopisu The Scientist, že „vlastně většina živočichů a rostlin, které jsme dosud prostudovali, je blízce příbuzná organizmům nalezeným v Austrálii, severní Evropě, jihovýchodní Asii a tropické jižní Americe. Je to pro nás velký šok“ (3). Jinými slovy, Grimaldi se svými kolegy musel u zmíněných indických organizmů konstatovat nepřítomnost jakýchkoli evolučních změn (4).

Konečně, zbytky v jantaru zahrnující „pavoukovce a korýše i mnoho pozůstatků kvetoucích i dalších rostlin včetně zbytků hub“ (5) byly tak dobře zachované, že měly dokonce „kutikulu s patrnými nejjemnějšími detaily“ (1); to umožnilo badatelům učinit si přesný obrázek o tom, jak tyto organizmy vypadaly zaživa.

Daily Mail napsal, že „sporný je již samotný původ jantaru, protože organizmy jsou po tak dlouhé době tak dobře zachované“ (6). Však také vypadá hmyz i další fosilie tak, jako by se minulý týden vylíhl, což vede logicky uvažujícího pozorovatele k pochybnostem o vysokém evolučním stáří připisovaném souvrství, ve kterém byl jantar nalezen.

Vedoucí výzkumník celého indického projektu, Jes Rust z bonnské univerzity, konstatoval na univerzitním brífinku, že se fosilie uzavřené do jantaru sice obvykle časem rozkládají, že se však zdá, že tenhle hmyz konzervovala „nějaká složka v naší pryskyřici přítomná“ (7). Nespecifikoval však, jaká látka by eventuálně mohla zachovat fosilie 50 milionů let.

Myšlenku, že zmíněné hmyzí tkáně v jantaru vydržely nějakým zázrakem tak dlouho, nepodporuje ani popis jantaru získaný od vědců; ti uvádějí, že je na dotek lepkavý a drobí se. Proč je tedy tento hmyz tak dobře zachovaný, když by se byl měl už dávno rozpadnout – zejména v takovém nekvalitním, porézním jantaru? A nesvědčí jeho lepkavost o tom, že prostě neměl dostatek času dobře ztuhnout?

Evoluční dějiny jsou v tomto případě zpochybněny velkým rozsahem jantarového ložiska, přítomností hmyzích druhů z celého světa v jantaru i úžasnou zachovalostí jejich zbytků. Biblické dějiny jsou naopak s těmito skutečnostmi zcela v souladu. Model počítající se stvořením a potopou totiž právě předpovídá, že k takové situaci v přírodě dojde po masivní katastrofě způsobené vodou a v případě, že Země je mladá tak, jak to popisuje kniha Genesis.

Odkazy:

1. Rust, J., et al. 2010. Biogeographic and evolutionary implications of a diverse paleobiota in amber from the early Eocene of India. Proceedings of the National Academy of Sciences. 107 (43): 18360-18365.
2. See Thomas, B. Fossilized Gecko Fits Creation Model. ICR News. Posted on icr.org September 8, 2010, accessed October 29, 2010.
3. Grant, B. Amber treasures. The Scientist. Posted on the-scientist.com October 28, 2010, accessed October 29, 2010.
4. This same problem is not limited to arthropod fossils. See Thomas, B. Did Burrowing Blindsnakes Raft Across the Oceans? ICR News. Posted on icr.org April 22, 2010, accessed October 29, 2010.
5. Bhanoo, S. N. Encased in Amber, a Trove of New Species. The New York Times. Posted on nytimes.com October 25, 2010, accessed October 29, 2010.
6. Vast collection of insects preserved in amber show India was NOT cut off from the rest of the world 50million [sic] years ago. Daily Mail. Posted on dailymail.co.uk October 26, 2010, accessed October 29, 2010.
7. Huge amber deposit discovered in India. University of Bonn press release, October 26, 2010.

PřílohaVelikost
Jantar z indického naleziště vypadá mladě.doc288.5 KB
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

Aneb budu-li měřit teplotu

Aneb budu-li měřit teplotu kapalného dusíku pokojovým teploměrem, tak jasně dokážu, že kapalný dusík má teplotu -20°C. Big smile

Obrázek uživatele Stoura

to KTE: hmotné body

ad O hmotném bodu byste také mohl teologicky filosofovat, že má nulové rozměry a tudíž nekonečnou hustotu, a přesto newtonovskou mechaniku nezpochybňujete.

Ono se dá celkem snadno dokázat, že sféricky symetrické těleso způsobí kdekoliv v prostoru nad svým povrchem přesně stejné gravitační zrychlení, jako libovolně malá koule se stejnou hmotností a stejným středem. Takže považovat pro výpočty planety za hmotné body je zcela korektní (v Newtonově vesmíru nulová chyba). A to je prosím čistá matematika a fyzika - a žádná filosofie.

pro Nosotonda

Přeji pěkný den,

Vaše: "Leonardo dá Vinci měl před sebou od samého počátku velkou potíž: musel namalovat Dobro v podobě Ježíše a Zlo v postavě jeho druha Jidáše, který se v průběhu večeře rozhodne jej zradit." - No, Smrt se nediví, že měl Leonardo problém, když "musel" zobrazit "dobro" jako J.K.
A k Jidášovi - Byl to vůbec zrádce a zbabělec, nebo to byl naopak oblíbený a nejvěrnější učedník J.K., který jen učinil to, co si J.K. přál, protože tak - svou smrtí - chtěl J.K. naplnit stará proroctví a sjednotit všechny pod jedním bohem?

Četl jste Evangelium podle Jidáše (Judy) iškariotského?

A jinak klid - Smrt přeci ví, že to není pravda - už jen proto, že J.K. nikdy neexistoval.

Vaše: "„Znamená to, že Dobro a Zlo mají tutéž tvář; všechno záleží jen na době, kdy každému z lidí zkříží cestu.“) Zcela nesouhlasím se závěrem tohoto příběhu, ale pokud se týče vašeho problému, rozlišovat mezi dobrým a zlým člověkem nelze. Souhlasíte?" - Tak proč to sem píšete, když s tím nesouhlasíte?
A navíc vycházíte ze zcela špatného základu, protože za "zlo" pokládáte "žebráka - jakéhosi předčasně ze stárlého, otrhaného mládence, který ležel opilý v příkopě." To je podle Vás opravdu "zlo"? Chudý žebrák?

Tedy mé původní rozhodnutí, že - "a tak řešit to tady a navíc s člověkem, pro kterého je "ohavností" i to, že někdo nevěří v "boha", považuji opravdu za zbytečné." - bylo správné, protože jste-li schopen chudého žebráka považovat za "zlo", jen proto, jak vypadá, tak vlastně nemáte vůbec ponětí o čem mluvíte a už vůbec nemůžete pochopit o čem mluví Smrt.

Takže o skutečném "dobru" a "zlu" platí už jednou Smrtí zmiňované: "že se to zcela liší od některých zvrácených náboženských pseudomoralit, které nemají s morálkou a ani "dobrem" vůbec nic společného.", což jste svým příspěvkem o "zlu" ve Vašem podání, jen potvrdil.

Smrt říká: Pokřivený pohled na svět je, bohužel, pro některé nábožensky založené lidi, samozřejmostí. Jak smutné.

Obrázek uživatele Nosotonda

Dobro a zlo pro Death

(K tvorbě obrazu se váže historka: „Leonardo dá Vinci měl před sebou od samého počátku velkou potíž: musel namalovat Dobro v podobě Ježíše a Zlo v postavě jeho druha Jidáše, který se v průběhu večeře rozhodne jej zradit. Leonardo dlouho hledal ideální model. Jednou poslouchal sborový zpěv a mezi zpěváky uviděl chlapce, který by mohl být dokonalým představitelem Krista. Pozval ho do ateliéru a zachytil jeho rysy v náčrtech a studiích. Uplynuly tři roky. „Poslední večeře“ byla téměř hotova, ale Leo nardo dá Vinci dosud neobjevil ideální model Jidáše. Kardinál, do jehož působnosti kostel patřil, na něho začal naléhat a žádal, aby tu nástěnnou malbu dodělal. Po dlouhých dnech hledání malíř objevil jakéhosi předčasně ze stárlého, otrhaného mládence, který ležel opilý v příkopě. Požádal své pomocníky, aby ho nějak dopravili do kostela, protože na náčrty už neměl čas. Žebrák se tam tedy ocitl, aniž vlastně věděl proč: pomocníci ho drželi zpříma a Leonardo dá Vinci zobrazoval nelítostný, hříšný a sobecký výraz, který se tak věrně na jeho tváři rýsoval. Když skončil, žebrák už poněkud střízlivější otevřel oči a po díval se na malbu před sebou. A s trochou úžasu i smutku řekl: „Tenhle obraz už jsem viděl!' ,Kdy?' podivil se malíř. ,Před třemi lety, než jsem ztratil všecko, co jsem měl. Zpíval jsem tenkrát ve sboru, prožíval jsem život plný snů a jeden umělec mě požádal, abych stál modelem pro tvář Ježíše.'„ „Znamená to, že Dobro a Zlo mají tutéž tvář; všechno záleží jen na době, kdy každému z lidí zkříží cestu.“)
Zcela nesouhlasím se závěrem tohoto příběhu, ale pokud se týče vašeho problému, rozlišovat mezi dobrým a zlým člověkem nelze. Souhlasíte?

Nosotonda
................................................................................................................ Lepší jest muž trpělivý než silný; a kdo panuje nad myslí svou, lepší jest než ten, kterýž dobývá města /Kniha Přísloví/

pro Nosotonda

Přeji pěkný den,

Vaše: "Neboť hned vaše první tvrzení, že nelze něco dokázat na 100% a dále, že filosofie jsou jen povídačky, lze snadno vyvrátit." - Takže nesouhlasíte s tím, že filosofie se vyznačuje tím, že jakýkoli (žádný) názor a ani jakékoli (žádné) tvrzení nelze a nesmí být přijato jako nepochybné? A vida - základ filosofie a už s tím máte potíže. Smrt se nediví, vždyť říkám, že si tu filosofii vysvětlujete po svém. Takže klidně používejte slovíčkaření a obhajujte si své teze a antiteze a přesto nebudete k pravdě blíž než dříve. Vždyť jste asi ani nepochopil, že jsem mluvila o Vašem "100%bohu".

Vaše: "Například lze na 100% říct, že pokud platí teze "Nějaký soud je pravdivý" nemůže současně platit antiteze "Žádný soud není pravdivý". - A je to opravdu tak? A proč?

Vaše: "ale lze téměř na 100% říct, že nemáte ponětí o tom, co je kritický realismus, že jste si filosofii neoblíbila," - A vidíte, už se to začínáte učit - už je to jen "téměř" na 100%. No, samozřejmě se mýlíte, protože Smrt má filosofii moc ráda.

Vaše: "A ještě jste mi nevysvětlila, jak poznáte člověka zlého od dobrého." - To sice ne - ale už jednou jsem Vám to zdůvodnila, viz. - "Mohla bych, ale je to poměrně obsáhlé téma, které zpracovávám i do své knihy a tak řešit to tady a navíc s člověkem, pro kterého je "ohavností" i to, že někdo nevěří v "boha", považuji opravdu za zbytečné." - Pokud jste snad tuto původní odpověď Smrti nezaregistroval, tak to bylo 28.11. v diskusi "Evolucionista zavrhuje ..."

Vaše: "A jestli mezi těmito krajními stavy není většina lidí a jestli nedochází k reverzibilním či ireverzibilním posunům mezi těmito krajnostmi." - Opět slovíčkaření a tentokrát jste si vzal na pomoc i cizí slova - moc pěkné. No, to bude problém - jsem jen obyčejná Smrt a pro mě je prostě násilnický zločinec zločincem, a to se nezmění i když se dá na modlení k J.K., neboť Smrt neposuzuje lidi podle toho, jak se zrovna teď tváří či přetvařují, tedy pouze nynější stav, ale celkový stav člověka. Původní oběti totiž zločinci nikdo neodpáře, protože těmi zůstanou navždy, a to se nijak nezmění.

Chápu, že to asi bez vysvětlení a stanovení jasných mantinelů z mé strany, dost těžko můžete pochopit, ale jsou toho tři obsáhlé kapitoly a to sem určitě psát nebudu. Důležité však je, že se to zcela liší od některých zvrácených náboženských pseudomoralit, které nemají s morálkou a ani dobrem vůbec nic společného.

Vaše: "A neschovávejte se za pana Stouru, ten má zájem a je "in"." - To "schovávání" jsem nepochopila. Co jste tím měl na mysli?

Velký třesk pro Nosotondu

Newtonovy pohybové rovnice pro pohyb planet se zpravidla sestavují tak, že jednotlivé planety jsou považovány za hmotné body s udanou hmotností, polohou a hybností a působí na sebe gravitační silou podle gravitačního zákona. O hmotném bodu byste také mohl teologicky filosofovat, že má nulové rozměry a tudíž nekonečnou hustotu, a přesto newtonovskou mechaniku nezpochybňujete.

Na základě dnešních znalostí (přírodní zákony), pozorování (reliktní záření, izotropie nebo anizotropie vesmíru, vzdálenosti objektů ve vesmíru, zastoupení prvků ve vesmíru) a experimentů (např. chování kvark‑gluonového plazmatu studované na velkých urychlovačích) můžeme modelovat vlastnosti vesmíru pro časy blízké okamžiku velkého třesku. Na základě těchto modelů lze vytvářet predikce a tyto predikce zpětně ověřovat nebo falzifikovat. Nevidím v tom žádnou neempirickou metafyziku.

Chybí-li vám tam váš oplakávaný stvořitel, klidně si ho v čase nula dosaďte a hotovo. Osobně bych absolutně nic nenamítal.

A co je podle mě ze všeho nejdůležitější: Je-li vědecká teorie empirická nebo neempirická, platná nebo neplatná, užitečná nebo neužitečná, o tom naštěstí už nerozhodují pánbíčkáři na teologických fakultách.

Obrázek uživatele Stoura

To Nosotonda: Velký třesk

Zkusím odpovědět také - třeba povede více různě fformulovaných odpovědí k lepšímu pochopení.

1. Bodu čeho?
časoprostoru
2, 3. Energie? Hmota?
Za daných podmínek je to jedno. Nerozlišitelné. Stejně jako vlna/částice

1. Odpovídají údaje o hustotě a teplotě v různých érách experimentálním nebo pozorovatelným hodnotám?
2. Odpovídají hypotetické děje experimentálně nebo byly pozorovány?

Velkou část z toho lze simulovat v malém v laboratořích. Srážky v urychlovačích simulují takové chování hmoty/energie. Podobně jako olověné koule simulují přitahování planet.

3. Je možné časové údaje v jednotlivých stadiích hypotézy experimentálně dokázat nebo pozorovat?
Přeměny za daných hustot jsou laboratorně změřeny. Dále je to jen dosazení známých dějů do diferenciálních rovnic a jejich vyřešení. (zde se mi ale nechce dohledávat podrobnosti, někdo to asi vysvětlí lépe, případně opraví mé chyby)

Obrázek uživatele Nosotonda

Stoura

Vážený oponente!
Děkuji za upřesnění mého příspěvku. Proti tomu nemám žádné připomínky, navíc, pokud bych někdy napsal nějaký blog nebo dokonce článek, tak jedině s vaší korekturou a po úpravě na základě vašich podnětných připomínek.
Celé to povídání o planetě Pluto však mělo ještě jeden cíl. Snažil jsem se vysvětlit, že teorie (obecně) sice vychází z experimentálních a pozorovaných dat a údajů, ale že nejsou empirické, neboť jsou vytvářeny v myslích lidí. A to, jak se zcela stejnými daty zacházejí různé "mozky", což dokládá diskuse na tomto blogu, je již neempirické. Souhlasíte?
Prakticky jsem měl vybrat jednodušší příklad, ve kterém by se daná hypotéza (bez chyby v experimentálních dat) realizovala nebo nerealizovala...

Nosotonda
................................................................................................................ Lepší jest muž trpělivý než silný; a kdo panuje nad myslí svou, lepší jest než ten, kterýž dobývá města /Kniha Přísloví/

Obrázek uživatele Nosotonda

KTE

Při vší úctě, zamyslete se, zda vaše tvrzení, že "vědecké teorie, vycházejí jednoznačně z empirických poznatků a pozorování" lze brát vážně.
Pokud si skutečně prostudujete teorii velkého třesku, měl byste uznat, že teorie se opírá pouze o některé empirické poznatky a pozorování. Spíše o základní fyzikální veličiny, které skutečně existují a jsou měřitelné, ale je zcela nemožné extrapolovat jejich kvantitativní a kvalitativní hodnoty do minulosti.
Mohli bychom rozebrat veškeré éry a stadia, ale postačí počátek:
1. Podle teorie velkého třesku (anglicky Big Bang) vznikl vesmír z nekonečně malého bodu o velké hustotě.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vznik_a_v%C3%BDvoj_vesm%C3%ADru
Bodu čeho?
2. Raný vesmír byl homogenní a izotropně vyplněný vysokou energetickou hustotou.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_t%C5%99esk
Energie?
3. Teoreticky byla tedy v okamžiku velkého třesku veškerá hmota vesmíru soustředěna v nulovém objemu, tzn. že hustota hmoty byla nekonečně velká http://mfweb.wz.cz/astronomie/11.htm
Hmota?

Sami vědcové přiznávají, že:
Protože zatím neexistují žádné modely systémů s takovýmito charakteristikami, speciálně žádná teorie kvantové gravitace, zůstává toto období historie vesmíru nevyřešeným fyzikálním problémem.

A potom se dozvídáme, že jádra těžkého vodíku a helia se tvoří teprve v leptonové éře a v následné éře záření.

A na závěr dovolte otázky.
1. Odpovídají údaje o hustotě a teplotě v různých érách experimentálním nebo pozorovatelným hodnotám?
2. Odpovídají hypotetické děje experimentálně nebo byly pozorovány?
3. Je možné časové údaje v jednotlivých stadiích hypotézy experimentálně dokázat nebo pozorovat?

Abych to shrnul. Ačkoliv je teorie velkého třesku všeobecně mezi odborníky přijímána, není to empirická teorie, ale zcela nedokonalý filosofický pokus, nahradit Boha Stvořitele neopodstatněnou vírou v jeho neexistenci.

PS. Jdu si spravit náladu opravdovou vědou TQ...

Nosotonda
................................................................................................................ Lepší jest muž trpělivý než silný; a kdo panuje nad myslí svou, lepší jest než ten, kterýž dobývá města /Kniha Přísloví/

Obrázek uživatele Stoura

to Nosotonda: Pluto a spol.

ad: 1. Empirické výsledky mohou být chybné (určení hmoty neptunu). - Prakticky všechna reálná data jsou zatížena chybou. Tedy i tato hmotnost. Ono se to na dálku měří špatně (nepřesná vstupní data). A připomínám, hmotnost kosmického tělesa je až vypočtený údaj. Primárními daty jsou jeho (a dalších těles) souřadnice na obloze.

ad 2. Na základě empirických měření dochází k vytvoření hypotézy - tedy neempirické, racionální předpovězení tělesa (nebo záření či jevu). Ano. Ale jsou to dva oddělené kroky. A mezi nimi je ještě jeden: použití předchozích teorií.
Až rozdíl mezi předchozí teorií a daty nvede k vytvoření nové hypotézy.

ad 3. Neempirická hypotéza může být falzifikována změnou (upřesněním) empirických dat nebo tím, že není potvrzena experimentálně (nenašla se odpovídající planeta X)
Ona ta hypotéza může být jen rámcová (určující interval řešení). Zpřesnění dat pak nemusí vést k falzifikaci, ale třeba jen k přesnějšímu vymezení intervalu řešení (v našem případě k rozlišení mezi hypotézami jednoho, nebo více těles, případně dalších vlivů a jejich přesnějšího vymezení).

ad nicméně, zda není neempirické přeřazení Pluta v roce 2006 mezi planetky Je i není. Záleží na definici planety, která byla upřesněna. Pluto nebylo přeřazeno kvůli velikosti ani dráze (na místě Merkura by bylo regulérní planetou). Bylo vyřazeno proto, že definici planety astronomové zúžili na tělesa, která jistým způsobem ovládají prostor své oběžné dráhy. Jedná se o čistě technické označení.

Mimochodem: tohle je také důvod, proč po Vás chci konkrétní a přesné definice (a sám se je na vyžádání snažím poskytovat). Aby bylo jasné, o čem se mluví.

Customize This