A jako Aardvark aneb hrabáč kapský

Můžete zkřížit prase, krysu, osla a mravenečníka?

Photo: ©iStock.com/mason01

aardvark-digging

(Z http://creation.com/aardvark přeložil M. T., editace Pavel Kábrt - pavelkabrt@seznam.cz – 6/2015. Translated with permission from Creation.com - Přeloženo s povolením od Creation.com. Článek vyšel v časopisu Creation 36(2):28-31 v dubnu 2014. Anglickou verzi časopisu je možné si objednat zde. Na stránkách CMI jsou i další české články zde. CMI – Creation Ministries International /Mezinárodní kreacionistická služba/ je celosvětovou organizací, která se řadí ke kreacionistickým organizacím mladé Země a doslovného výkladu Bible /jako jsou např. ICR, CRS, AiG aj./. Zabývá se rozšiřováním vědecké pravdy o stvoření světa Bohem v protikladu k evolucionistické víře, že svět se stvořil sám. Cílem je oddarwinizovat vědu a společnost odplevelit od evolucionistických báchorek, lží a smyšlených materialistických bohů-stvořitelů.)

Přestože je to jedno z prvních slov v anglickém slovníku či encyklopedii, má slovo hrabáč (anglicky aardvark) pro mnoho lidí, kromě oblasti jeho výskytu v subsaharské Africe, stále příchuť záhady.

Když o něm Evropané slyšeli1 , mnozí pochybovali, že skutečně existuje. Lze ho popsat zhruba tak, že jeho uši se podobají oslím, má protáhlý čenich jako prase a ocas jako krysa, váží tolik jako člověk, ale žere mravence jako mravenečník — jaký div, že někteří mysleli, že jde o smyšlenku jako v případě mytického Zajdalena2,3 Ale cestovatelé si ho nevybájili, neboť hrabáč je stejně skutečný jako ptakopysk.4

‘ Zemní prasátko ’

Holandští osadníci u Mysu Dobré naděje vytvořili název aard-vark, znamenající ‘ zemní prasátko ’, kvůli jeho zvyku rýt v zemi.5 Hrabáč je znám také jako ‘ mravenečník kapský ’ nebo ‘ mravenečník africký ’.

Když o něm Evropané slyšeli, mnozí pochybovali, že skutečně existuje.

Jeho vědecké jméno Orycteropus afer znamená ‘ ryjící noha ’ a ‘ z Afriky ’. Je určitě k rytí dobře vybaven, se svými prsty opatřenými silnými drápy (čtyřmi na každé přední noze a pěti na každé zadní noze), neobyčejně svalnatýma nohama a do výšky vyklenutými zády. Umí neuvěřitelně rychle vyhrabat nové doupě, “ tak rychle, že předhoní četu šesti mužů s rýči ”,6 a dovede zmizet pod povrchem hlinitopísčité půdy během tří minut.7

Hrabáči žijí všude na afrických savanách — vlastně prakticky všude, kde není moc kamení a nehrozí zaplavení. Farmáři nemají hrabáče rádi, protože jejich obří díry a nory (hluboké až tři metry a dlouhé až 13 metrů, často s mnoha vchody)“ mohou zničit hráze a jezy a vážně poškodit motorová vozidla a traktory ” , které do nich vjedou.7

Noční lovec mravenců a termitů

Hrabáči vylézají z doupat většinou v noci, aby se poohlédli po něčem k snědku. Díky mimořádně citlivému čichu a sluchu dovedou najít mravenčí kolonie i termitiště, která pak za pár minut vyhrabou. Dlouhýma ušima mohou hrabáči pohybovat nezávisle na sobě, a také je dokážou uzavřít a složit během hloubení nory. Jejich čenich obsahuje devět olfaktorických bulbů (výběžků)— více než u jakéhokoli jiného savce. Umějí dokonce přesně lokalizovat hluboká podzemní hnízda termitů všekazů savanových (rodu Hodotermes) několik metrů pod povrchem.

(Olfaktorický bulbus, bulbus olfactorius, je výběžek čichového laloku mozku ležící na lamina cribrosa čichové kosti. Pozn. překl.)

Photo: ©iStock.com/mason01

aardvark-closeup

Hrabáči vylizují z hnízda hmyz (údajně až 50 000 jedinců za jednu noc) až 30 cm dlouhým lepkavým jazykem, který, ačkoli je široký a plochý, umějí svinout do úzké ruličky, chtějí-li dosáhnout do malých otvorů. Na nově vyhrabaném hnízdě prý vydrží hodovat až tři hodiny, než se přesunou dále, a nevrátí se na takové místo nikdy dříve než za5–8 dní. To poskytne hmyzí kolonii, která je zřídka zcela zničena, čas, aby se vzpamatovala.

Problémy se zařazením hrabáče v zoologické systematice

Evoluční zoologové se pokoušejí třídit zvířata podle toho, jak je chápána jejich evoluční příbuznost, tzn., že čím blíže jsou si dva tvorové v rodokmenu, tím blíže v čase žil jejich společný předek. S hrabáčem byly však v tomto ohledu obrovské potíže. Jelikož dospělcům chybí řezáky i špičáky, byli původně řazeni do řádu Edentata (‘chudozubí ’) spolu s dalšími placentálními savci, kteří se živí mravenci: pásovcem, luskounem a jihoamerickým mravenečníkem. Nyní jsou však hrabáči chápáni jako jediní zástupci řádu Tubulidentata (‘se zuby charakterizovanými tubuly, tedy svislými kanálky’), pojmenovaného tak podle kolíkovitých zubů s plochými korunkami bez sebemenší vrstvičky skloviny. Místo dřeňové dutiny má každý zub trs až 1 500 tenkých, šestihranných, svislých, paralelních dřeňových kanálků s vasodentinem (forma dentinu) stmelených cementem.

-->

Jak to stojí v jedné encyklopedii:

“ Takže hrabáč je mimo evoluční strom života, je to druh zcela sám pro sebe bez žijících blízkých předků.”6

Photo: Joel Sartore/National Geographic Creative

aardvark

Následující citát je typickým evolučním povrchním zamítnutím problému:

“ Na základě podobné potravní specializace a morfologie byli kdysi hrabáči řazeni k jihoamerickým mravenečníkům a luskounům, dnes se však přijímá, že tyto podobnosti jsou důsledkem konvergentní evoluce spíše než původu ze společného předka.”8,9

Mějte na mysli, že pojem ‘ konvergentní evoluce ’ je eufemizmem pro ‘ vyvinul se vícekrát, nezávisle ’. Údajné mechanizmy evoluce — přírodní výběr a mutační změny10— nedokážou však (bez nelogických skoků tvůrčí představivosti) vysvětlit, jak mohly různé znaky designu mravenečníka vzniknout jednou, natož pak mnohokrát.11 Takže logičtějším závěrem by mělo být:

“ tyto podobnosti jsou spíše výsledkem společného designu než původu ze společného předka.”

Různé druhy zvířat na světě, které se živí mravenci, měly společného Projektanta, nikoli společného předka. A zdá se, že tento Projektant, zamyslíme-li se například nad jedinečnými zuby hrabáče, navrhl tyto rozmanité druhy zvířat s cílem zmařit pokusy vysvětlit jejich původ materialistickými prostředky (kromě jiného). Není divu, že Římanům 1:20 “ říká, že nemají omluvu”.

Evoluce — gumová teorie

Evolucionisté pokročili od podobností chování a zjevu jako základu pro stanovení ‘příbuznosti’ k pramenu z genetických a biomolekulárních studií.12 Poznatky z nich se zřídkakdy kryjí s poznatky, na kterých se stavělo dříve, a tak je nutno, častěji než byste řekli, provádět obrovské přesuny v dříve platných údajných evolučních rodokmenech. Pozoruhodné je, že jsou dnes za nejbližší ‘příbuzné’ hrabáče vyhlašováni jednou sloni, jindy zas damani, dugongové, bércouni či zlatokrti.13,14 Moderní evolucionisté dokonce říkají, že všichni savci včetně člověka vznikli ze společného předka geneticky podobného moderním hrabáčům. Kdyby tohle byla pravda, učinilo by to z hrabáče ‘nejbližšího žijícího příbuzného’ našeho údajného ‘ společného předka ’!15

To všechno jsou samozřejmě evolucionistické báchorky; ani ‘fosilní záznam’ jim nedělá moc velkou radost. Text shora zmíněné encyklopedie je platný i dnes:

“ A navíc, třebaže byli nalezeni fosilní hrabáči — ale ve velmi malém počtu — v Severní Americe, Asii, Evropě i Africe, neposkytují nám jednoznačnou odpověď na otázku hrabáčových předků ani jeho spojení s ostatními zvířaty.”6

Rozložení hrabáčových fosilií dává mnohem větší smysl z pohledu Biblické zprávy o vše zahrnující, rychle pohřbívající i fosilizující, globální Potopě (Genesis 6–9). Všechna suchozemská zvířata dýchající nozdrami i ptáci zahynuli —kromě těch, které Bůh přivedl k Noemovi, včetně páru hrabáčů.

Noemova archa pro hrabáče

Soudě podle jejich dnešního rozšíření se zdá, že po Potopě si to hrabáči namířili jihozápadně od místa přistání Archy “v horách Araratu” (Genesis 8:4). Za 4 500 let od té doby se hrabáči značně rozmnožili a nyní jsou běžní po celé subsaharské Africe.

Živili se hrabáči vždy mravenci?

aardvark-side

Někteří lidé by mohli říci, že hrabáči nežrali vždy mravence a termity, jelikož předtím, než Adam zhřešil, žádný tvor neumíral. Avšak i když smrt nepostihovala žádné nephesh chayyah - nefeš čajja (zvířecí život před Pádem, což určitě zahrnuje ptáky i různá polní zvířata), Písmo s určitostí neříká, že hmyz má život nefeš (ani že ho nemá). Takže v této otázce nemůžeme být dogmatičtí; tj. existuje možnost, že hrabáči mohli před Pádem žrát hmyz.16

Avšak hrabáči určitě žrali i zelené rostliny, jak vyplývá z Genesis 1:30.

A i dnes stále zelené rostliny žerou. ‘Hrabáčí okurku’, Cucumis humofructus, můžeme často najít růst ve výborně nakypřené úrodné půdě blízko hrabáčích nor. Není těžké pochopit proč. Hrabáči pod zemí sežerou plody, semena jsou pak předpřipravena (skarifikována) pro pohotové klíčení trávicími šťávami v zažívacím traktu hrabáče, pak z něj vyjdou zabalena do úhledné hromádky hnojiva! (Také hrabáči pokrývají svůj trus zeminou.17 Dnes různá zoo po světě, která chovají hrabáče, přidávají do jejich krmné směsi kaši z rostlin.3

Perličky o hrabáčovi

  • Zatímco Evropané hrabáče neznali (první zoo, do které se dostal, byla roku 1869 zoo londýnská), v africkém folklóru byl již dlouho obdivován pro svůj nezkrotný apetit a nebojácnou reakci na mravenčí vojáky. Některé africké kmeny vyráběly z hrabáčích zubů náhrdelníky.
  • Když se mravenci či termiti stěhují, může být zástup pochodujícího hmyzu dlouhý 40 metrů – snadná hostina pro nenasytný jazyk nějakého hrabáče.
  • Dospělí hrabáči mohou vážit až 80 kg a měřit zhruba 1,5 metru. Jejich vyklenutá záda jim dávají výšku zhruba 0,6 metru, stojí-li na všech čtyřech. Vyleze-li však z nory, zůstane hrabáč po několika krátkých mocných skocích strnule stát opřen o zadní nohy a ocas jako klokan, nastraží uši a otáčí hlavou do všech směrů. Není-li nikde potuchy po predátorovi (lvu, hyeně, leopardovi či lidských lovcích), udělá pár dalších skoků, a pak se dá do pomalého klusu a slídí přitom po potravě.
  • Stěna termitího nadzemního pahorku je tak tvrdá, že ji těžko rozbije i člověk s krumpáčem, silné drápy hrabáče ji však rozpárají snadno. Nejdříve však hrabáči naslouchají a větří, aby zjistili, která část termitiště je nejblíže k povrchu pahorku, než začnou termitiště od tohoto bodu odstraňovat.
  • Hrabáči jsou většinou samotářská a noční zvířata, ale někdy vylezou z nory i během dne, aby se slunili. Dospělí hrabáči se sdružují pouze za účelem páření. Obvykle nevydávají žádné zvuky, ale někdy hlasitě chrochtají, když se blíží ke vchodu do nory, a skučí, mají-li strach.
  • Rodí se jim jediné mládě, které asi dva týdny zůstává v noře, a pak doprovází matku při nočním pátrání po potravě. Pevnou potravu přijímá mládě zhruba ve stáří tří měsíců a po čtyřech měsících od narození je přestává matka úplně kojit. Samečkové se stávají nezávislými v šesti měsících, ale mladé samičky mohou někdy zůstávat s matkou, dokud se jí nenarodí další mládě.
  • Hrabáči urazí při nočním slídění za potravou průměrně 2-5 km, podle některých zpráv mohou však ujít i 29 km za jedinou noc. Bylo zaznamenáno, že v obdobích dešťů si vyhrabávají každou noc novou noru, většinou však obývají jednu noru alespoň týden, než se přesunou do jiné oblasti v rámci svého teritoria (zahrnuje až 400 hektarů a vyznačují si ho výměškem z pachové žlázy, který se podobá pižmu). Vrátí-li se do dřívější potravní zóny, často si znovu upraví a použijí existující nory spíš než by si hloubili nové.
  • Když slídí po potravě, prochází hrabáč pomalu křížem krážem území s čenichem u země a ušima našpicovanýma dopředu.
  • Hrabáčův citlivý čenich je chráněn chomáčem štětin; hrabáč může také uzavřít nozdry při hrabání či jako ochranu před mravenci a termity.
  • Hrabáč nejenže rychle hrabe, je také schopen běžet rychleji než člověk a je zdatným plavcem.

Závěr

Je mnohem logičtější chápat hrabáče s jeho úžasnou morfologií, spolu s geografickým rozšířením i potravními preferencemi (viz výše), v souladu s biblickým chápáním dějin spíše než podle vyspekulovaného evolučního příběhu původu zvířat bez Božího zásahu. Ten, kdo obdařil hrabáče schopností jedinečně hrabat, říká, že tak učinil svojí “ velikou silou a svou vztaženou paží ” kterou učinil zemi i lidi a zvířata, která jsou na ní (Jeremiáš 27:5) . Jeho Slovo nám rovněž říká, kdy se tak stalo, tj. že lidé i suchozemská zvířata byli stvořeni 6. dne Stvořitelského Týdne a od té doby se po zhruba 6 000 let rozmnožují “podle svého druhu”.

Takže bychom si neměli pouze pamatovat slovo ‘aardvark (hrabáč)’ jako slovo na počátku [anglické] encyclopedie. Měli bychom si uvědomit, že tento tvor, stejně jako lidé, existuje “ od počátku stvoření”, přesně jak to říká Bible (Genesis 1:24-31) a Marek 10:6. ).

Další čtení v angličtině

Odkazy a poznámky

  1. Například od výzkumníků, jako byl Martin Theodor von Heuglin (1824–1876), který se marně snažil dovést hrabáče do Evropy živé. Zpět.
  2. Mýtický Zajdalen je zvíře foklóru Severní Ameriky popisované jako zajíc s rohy antilopy nebo jeleními parohy a někdy s bažantím ocasem. Zpět.
  3. Knothig, J., Biology of the aardvark (Biologie hrabáče), Tyto teze byly určeny pro oddělení zoologie, Universita v Heidelbergu, 2005; k vidění tierseiten.com/roehrenzaehner/aardvark.pdf, 23 December 2013. Zpět.
  4. Také ptakopyska Evropané na začátku podezřívali z podvodu, s jeho kožešinovým tělem, kachním zobákem, plovacími blanami na nohách a mláďaty, která se líhnou z vajec, ale sají mateřské mléko. Viz creation.com/platypus. Zpět.
  5. Oustalet, E., The aard-vark or earth-hog, Popular Science Monthly 14, March 1879. Zpět.
  6. Aardvark, The Marshall Cavendish International Wildlife Encyclopedia 1:7–9, 1991. Zpět.
  7. Aardvark, aardvarkafrica.org/ecological_importance.htm, acc. 23 December 2013. Zpět.
  8. The Aardvark, aardvarkaoc.co.za, acc. 23 December 2013. Zpět.
  9. Další příklad podobné formulace: Taylor, A., Aardvark Order Tubulidentata: Biological synopsis, researcharchive.calacademy.org/research/bmammals/afrotheria/Tubulidentata.html, acc. 23 December 2013. Zpět.
  10. Více viz creation.com/selection. Zpět.
  11. Ježura australská je savec patřící spíše k ptakořitním (kladoucí vejce) než k placentálům; známý též jako ‘bodlinatý mravencojed’, z pochopitelných důvodů. Viz creation.com/monotremes. Zpět.
  12. Arnason, U. a dva další, Mitochondriální molekula DNA hrabáče, Orycteropus afer a jeho řazení na stromu eutérií, Proc. R. Soc. Lond. B 266:339–345, 1999. Zpět.
  13. De Jong, W. and 2 others, Vztah hrabáče ke slonům, damanům a mořským kravám ze sekvencí α-krystalinu, Nature 292(5823):538–540, 1981. Zpět.
  14. Ratzloff, E., Orycteropus afer aardvark, animaldiversity.ummz.umich.edu, acc. 23 December 2013. Zpět.
  15. Yang, F. a 9 dalších, Reciproční kresba chromozomu mezi člověkem, hrabáčem, slonem (podřád Afrotheria), ukazuje možný karyotyp předka, Proceedings of the National Academy of Sciences USA 100(3):1062–1066, 2003. Zprávu podává též: Aardvark ancestry?, Creation 26(1):9, 2003; creation.com/aardvark-ancestry. Zpět.
  16. Více o tom viz kap. 6 v knize The Creation Answers Book, k dostání na creation.com/store. Zpět.
  17. Hollman, J., Informace potřebné k hrabáčí okurce (Cucumis humofructus), BGC News 2/8/—July 1997, bgci.org. Zpět.
Expand this site. Besides the over 8,000 fully searchable articles on this site, we want to add many more ways to reach a media-soaked culture. But it requires expertise to do it. Help us expand our methods of outreach. Support this site


PřílohaVelikost
00779-18.6.2015-a_jako_aardvark_aneb_hrabac_kapsky-angl-10090-czech-10231.doc328 KB
Průměr: 3 (4 votes)
Obrázek uživatele Šriber

Jan

Takže jednoducho sa to zadefinuje a nie je potrebné nič dokazovať.

Dokažte, že kyselina je látka, která uvolňuje vodíkový kationt...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Re: Jan

Celý váš komentár a zvlášť:
"Organismy jsou jen nástroje na kopírování genů."
sú názory hodné druholigového filozofického smeru.
Máte tak zásadne rozdielne chápanie reality, že nie je o čom diskutovať.
Ale predsa: "Ovšem de novo vzniká variabilita pouze náhodnými mutacemi." Ako toto chcete dokázať?
Chcete tvrdiť, že ak sa objaví zmenená alela, tak viete stanoviť čo je príčinou a rozlíšiť kedy je príčinou náhodny faktor?
Ja keď budem tvdiť, že je to výsledok zabudovaných mechanizmov v DNA budem na tom s možnosťou dokázať to rovnako.
Mám to chápať tak ako je uvedené v poslednej vete:
"Tady hlavně není co dokazovat. To je prostě fakt vyplývající z definice přirozeného výběru."
Takže jednoducho sa to zadefinuje a nie je potrebné nič dokazovať.

Hrábě

Důkazy pro evoluci nejsou žádné. Nicméně, řeč byla o fosiliích.

Nic než fanatické zavírání očí před skutečností Smile

Ony také žádné neexistují. Přesněji řečeno, neexistují žádné, které by existovat měly, kdyby byla teorie evoluce pravdivá. Tento zoufalý nedostatek zachyceného vývoje, během údajných milionových a miliardových věků, sám o sob evoluční mytologii vyvrací.

Nic než fanatické zavírání očí před skutečností Smile

Nikoliv. Jsou to nějací tvorové, z Bohem stvořené bohaté živočišné říše. Jako "přechodné" jsou pouze ve tvé mysli a fantazii. Důkaz o nějakém přechodu, ti ve fosilním záznamu chybí.

Nic než fanatické zavírání očí před skutečností Smile

Pohled na jiné tvory, které rovněž k něčemu užívají neurotoxin, notabene na tvory tak odlišným, dokáže napovědět, že Tvůrce tyto mechanismy stvořil i k jiným účelům, než jen k zabíjení ve světě po pádu, neb v mnoha případech takové použití mají i dnes. Například jako trávicí enzymy u hadů škrtičů.

Vysvětli mi, jakým způsobem neurotoxiny napomáhají ke trávení.


Ach tak. Nu dobrá, pak tedy opravuji. Jistě by ses neohroženě procházel mezi hladovými tygry, neb bys měl "obranný mechanismus", kdybys věděl, že tvá ukousnutá noha toho tygra otráví...

Jsi ještě větší hlupák, než jsem myslel Smile Ale dobře se bavím Smile

Vážně ? A jak se to ti ostatní predátoři dozví ?? Nějaká evoluční metafyzika...?? By se teď hodila ?

Takže když žralokovi hodíme kus otráveného hovězího, tak všichni žraloci v široko daleko už nebudou žrát hovězí flákotu, byť bychom takový další kus masa již neotrávili...
??

Čteš vůbec, co píšu, nebo je tenhle dotaz zase jen důsledkem tvého nízkého intelektu?

Nikoliv. "Vymknutí stvoření" není svoboda. Ba naopak. Je to nejvyšší kvalita, na kterou žádné nižší aspekty nedosahují a nemohou svobodu kompenzovat. Strojově mechanická poslušnost, nebo dokonce naprogramovaná láska, by nemohly svobodu, jakožto nejvyšší kvalitu, nahradit. Čili, pokud Bůh vytvořil vše velmi dobré, pak na vrcholu všech kvalit stojí svobodná vůle člověka a věrnost Boží vládě získává opravdovou hodnotu jen je-li učiněna dobrovolně a ze svobodného rozhodnutí. Ani mechanicky vynucený a navenek se projevující soulad, bez smrti a všech dalších patologických jevů, jak je známe ze současnosti, by nebyl výrazem nejvyšší kvality Božího díla, pokud by nebyl postaven na svobodném lidském rozhodnutí k poslušnosti a na lásce lidí ke svému Stvořiteli. Láska z donucení je však protimluv.
Proto Bůh stvoření na eventualitu lidského pádu předpřipravil, neb svobodnou vůli, kterou Bůh lidem dal, jakožto nejvyšší a bezkonkurenční kvalitu, i scénář pádu umožňovala, jako legitimní a naprosto reálnou možnost.

Blablabla... Chci spát.

Neurotoxin u velmi odlišných živočichů poukazuje na společného Tvůrce.

Já se ptal jak.

není důvod proč by had, ryba, pavouk a žába evolučně vyvíjeli něco takového.

Proč?

Není to totiž evolučně odvoditelné z nějakého nižšího předka.

To mi vysvětli.

Stejně jako se můžeme ptát, zda byly dříve žáby s neurotoxinem, nebo bez neurotoxinu ? Nebo ryby. Z jaké ryby se vyvinula Fugu ? Když jiné ryby neurotoxin nevyrábí. Jaký rozsah změn by byl zapotřebí, aby pavouk, který nemá neurotoxin, začal neurotoxin vyrábět. Co podnítí vývoj takového jedu, z evolučního hlediska, když už jsou ryby údajně vyvinuty, avšak bez neurotoxinu ? Co podnítí změny v organismu pavouka, aby začal vyrábět neurotoxin, žijící přečasto ve stejném prostředí s ostatními pavouky, u kterých však prostředí výrobu neurotoxinu nezapříčinilo ?

Kdyby se kreacionisté trochu více zajímali o to, proti čemu tak zuřivě bojují, nemuseli by se takhle hloupě ptát.

Jak to ? A jak to, že ty bez neurotoxinu přežívají, až do dnešních dnů, stejně jako ti tvorové s neurotoxinem.

Proč by nemohli? Jak to odporuje přirozenému výběru? Vysvětli.

Kdyby to byla evolucí dlouhodobě vyvíjená a piplaná "obranná funkce" organismu, jak je možné, že stačí maličkost, a sice změna jídelníčku, a najednou blik! A je po funkci!

Změnou jídelníčku se ztrácí schopnost tvorby neurotoxinu, jo? Mazec...

To spíše ukazuje na stvoření, umožňujíc se rychle adaptovat na nové podmínky, například na vyhynutí nějaké jedinečné rostlinné stravy a přechodu k masožravosti, nikoliv na nějakou dlouhodobě budovanou vývojovou výhodu.

Jdi mezi šípové žáby a jez to co ony v jejich přirozeném prostředí. Určitě taky budeš produkovat neurotoxin, viď? Smile

Rozdíl může být velmi nepatrný, téměř nepostřehnutelný. Přesto to nějaký význam může mít. Ač není fatální. Například i slepé střevo může mít pro své nositele výhodu, ačkoliv ti, kdo ho nemají to jako nějaký fatalní nedostatek nevnímají a výhoda nemusí být na první pohled patrná, přesto to nepředstavuje důkaz o neexistenci, byť malé, ale přesto nějaké výhody pro organismus.

Hmm, výskyt některých těchto orgánů je pro člověka spíše přítěží a je lepší, pokud je nemají.
A už jen to, že u některé orgány nebo části těla se u většiny lidí vůbec neobjevují dokazují, že potřebné nejsou.


Dnes to pavouci používají k paralyzaci kořisti, v původním Božím díle mohla tento jed sloužit k něčemu jinému, například k trávení velmi specifické rostlinné stravy, a nebo nemusela být tato schopnost v tělech pavouků vůbec aktivována.

Popiš, jakým způsobem neurotoxiny mohou rozmělňovat potravu nebo z ní získávat živiny.

Že jde o něco "zakrnělého", je jen ve tvé mysli a fantazii. Tvá neznalost však není důkazem zakrnělosti.

Má neznalost, jo? Tak mě pouč o funkci tvé dělohy, znalče.

Ach tak. Odhadem... ?

Nu, odhad učiněný na základě evoluční víry, navíc tuším že z roku 1932, je vskutku zoufale nedostatečný, abychom na něčem takovém dělali nějaké kategorické závěry.

Ale copak...? O formaci Karroo se rádi zmiňují i kreacionisté a taky vytahují to číslo 800 miliard, tak co se ti nelíbí?

Navíc, je otázka zda tamějšími obratlovci, jsou jen suchozemští živočichové, nebo také ptáci a ryby. U ryb a ptáků, a dokonce i u mnohých suchozemských tvorů, kteří mohou žít například v korunách stromů, nemůžeš počítat jen s plochou, ale také i s objemem.

Udává se, že většinu těchto fosílií tvoří plazi. Dokonce to tvrdí i tvůj souvěrec Pavel Kábrt na svých stránkách Smile Takže sis vůbec nepomohl.

Každopádně tato lokalita je jistě dalším důkazem katastrofické celosvětové potopy.

Jakými výzkumy jsi k takovému kategorickému tvrzení došel?

...a ten tvůj výše zmíněný odhad bude zřejmě hodně přehnaný.

A když ten odhad rádi používají i kreacionisté, tak už přehnaný není?

Takže znovu. Většinu těch fosílií tvoří plazi. To jest alespoň 50% (velmi citlivý odhad vůči tobě)

Takže to máme alespoň 27 zfozilizovaných plazů jen z formace Karroo na jeden hektar celé zemské souše. A bavíme se jen o těch, kteří zfosilizovali. Navíc nepočítám savce. Co s tím uděláme?

Jan

Gény samostatne nežijú. Sú súčasťou organizmu. Súčasťou jeho zložitosti a spôsobu akým sa reprodukuje a prežíva.

Organismus je souhrnným fenotypovým projevem (nejen) genů, které nese. Organismy jsou jen nástroje na kopírování genů.

Pod prežívaním myslím aj spôsob ako prispôsobuje súhrnným podmienkam nazvaným evolucionistami prírodný výber.

To se ale pletete. Přežívání jednotlivého organismu a jeho přizpůsobování se podmínkám prostředí během jeho života není přirozený výběr. Zaměňujete dvě různé věci, "evolution" a "development". Vy mluvíte o vývoji jedince (development), ale přirozený výběr se týká vývoje frekvencí alel (genů) v populaci v čase (evolution).

Nové objavy ukazujú, že na to prispôsobovanie nepotrebuje náhodné zmeny, tie sú skôr na škodu a organizmus je stvorený, tak aby ich v čo naj väčšej miere eliminoval. Zdá sa, na základe najnovších objavov, že to prispôsobovanie sa uskutočňuje iným spôsobom a nepotrebuje dlhý čas ako sa nám pokúšajú nahovoriť evolucionisti..

Žádné takové "nové objevy" či "nejnovější objevy" neexistují. Je pravdou, že náhodné změny, čímž asi myslíte mutace, nejsou pro evoluci přirozeným výběr nezbytné. To ale platí pouze v případě, že existuje variabilita, z níž může přirozený výběr vybírat. Variabilita může vznikat mutacemi, rekombinací či migrací. Ovšem de novo vzniká variabilita pouze náhodnými mutacemi. Pokud variabilita neexistuje/nevzniká, pak nemá přirozený výběr z čeho vybírat a evoluce se zastaví.

Myslím, že mechanizmus toho prispôsobovania už je zabudovaný v organizmoch.

Ano, pokud tím přizpůsobováním myslíte přizpůsobování jedince podmínkám prostředí během jeho života (tedy v podstatě development, nikoli však evolution), což z toho, co píšete, vyplývá, pak máte pravdu.

Tiež sa zdá, že ten zabudovaný mechanizmus nerátal s babráckymi zásahmi človeka do ekosystému. Alebo možno rátal a výsledok ktorý prichádza je trestom za tieto zásahy.

A tady zase mícháte evolution a development. Evoluční mechanismy (např. přirozený výběr) samozřejmě s ničím nerátaly, nerátají ani rátať nebudou, protože jsou to nevědomé procesy.

Odbočím do inej roviny:

Náboženská filozofie mě nechává vcelku chladným.

Kedy, ako a kde toto bolo dokázané?
Lebo mne sa zdá, že je to len zbožné želanie evolucionistov, aby to tak bolo želanie toľko krát opakované, že mu uverili.

Tady hlavně není co dokazovat. To je prostě fakt vyplývající z definice přirozeného výběru.

Re: Anonympppp

Typické evolucionistické zahmlievanie. Gény samostatne nežijú. Sú súčasťou organizmu. Súčasťou jeho zložitosti a spôsobu akým sa reprodukuje a prežíva. Pod prežívaním myslím aj spôsob ako prispôsobuje súhrnným podmienkam nazvaným evolucionistami prírodný výber. Nové objavy ukazujú, že na to prispôsobovanie nepotrebuje náhodné zmeny, tie sú skôr na škodu a organizmus je stvorený, tak aby ich v čo naj väčšej miere eliminoval. Zdá sa, na základe najnovších objavov, že to prispôsobovanie sa uskutočňuje iným spôsobom a nepotrebuje dlhý čas ako sa nám pokúšajú nahovoriť evolucionisti. Myslím, že mechanizmus toho prispôsobovania už je zabudovaný v organizmoch.
Tiež sa zdá, že ten zabudovaný mechanizmus nerátal s babráckymi zásahmi človeka do ekosystému. Alebo možno rátal a výsledok ktorý prichádza je trestom za tieto zásahy.
Odbočím do inej roviny: Som hlboko presvedčený o tom, že desatoro Božích prikázaní je vo svojej najhlbšej podstate návodom ako sa najoptimálnejšie pohybovať v stavovom priestore našej reality a nedodržiavanie má za následok prechod na trajektórie ktoré prinášajú bolesť a utrpenie v celej škále našej reality. Teda nie nejaký násilný zásah Boha voči človeku, ktorý si chce vybrať niečo príjemné pre seba a Boh mu to nedopraje, ale spôsob utvorenia našej reality Bohom si to vyžaduje. Teda nie chápanie hriech a trest zaň, ale chápanie, že hriech je v konečnom dôsledku aj trestom. Ťažko sa to takto chápe, lebo v tomto prípade neexistuje taká dôsledná príčinnosť ako v prípade prírodných zákonov (zlo jedného človeka zasiahne iných nevinných), ale ak sa zoberie do úvahy, že existencia duše v ľudskom tele je len nepatrný okamih jej celkovej existencie, tak to už nehrá takú úlohu.

"A pak, přirozený výběr neovlivňuje daný jeden konkrétní gen, ale relativní zastoupení kopií daného genu v daném gene poolu."

Kedy, ako a kde toto bolo dokázané?
Lebo mne sa zdá, že je to len zbožné želanie evolucionistov, aby to tak bolo želanie toľko krát opakované, že mu uverili.

To, že všetky tie podmienky súhrnne spôsobia, že niektorý fenotyp bude mať viac potomkov predsa nie je dôkazom evolúcie od bunky po človeka.

Anonympppp

Čo iné ako individuálny organizmus môže prírodný výber zasiahnuť?

Předně, jednotkou přirozeného výběru nejsou organismy. Jsou to geny. V tomto se např. mýlil i Darwin, což není divu, když geny v té době nebyly známy. A pak, přirozený výběr neovlivňuje daný jeden konkrétní gen, ale relativní zastoupení kopií daného genu v daném gene poolu. Tyhle věci bohužel nejsou tak intuitivní a triviální, jak si mnozí (bohužel i biologové) představují.

Re: Anonympppp

Vy zřejmě nerozumíte argumentačním a obhajovacím způsobům výkladu evoluce.

Re: Hrábě/Phobos

Skôr je to tragická ukážka bludov evolucionizmu.
Čo iné ako individuálny organizmus môže prírodný výber zasiahnuť?

Hrábě/Phobos

Hm, je otázka jak to tomu konkrétnímu čtverzubci pomůže ?? Když je zakousnut, nebo nakousnut.

Tohle je krásná ukázka tragického nepochopení přirozeného výběru. On si Hrábě (a zřejmě i většina kreacionistů) snad opravdu myslí, že se přirozený výběr týká individuálních organismů nebo jim dokonce k něčemu je.

Obrázek uživatele Hrabě Monte Cristo 2011

Phobos

Jak bez důkazů? Důkazů pro evoluci je dost

Důkazy pro evoluci nejsou žádné. Nicméně, řeč byla o fosiliích.

i kdyby žádné fosílie neexistovaly.

Ony také žádné neexistují. Přesněji řečeno, neexistují žádné, které by existovat měly, kdyby byla teorie evoluce pravdivá. Tento zoufalý nedostatek zachyceného vývoje, během údajných milionových a miliardových věků, sám o sob evoluční mytologii vyvrací.

Nehledě na to, že i to fosílie přechodných druhů tady prostě jsou.

Nikoliv. Jsou to nějací tvorové, z Bohem stvořené bohaté živočišné říše. Jako "přechodné" jsou pouze ve tvé mysli a fantazii. Důkaz o nějakém přechodu, ti ve fosilním záznamu chybí.

Hady škrtiče do toho nepleť, já se tě od samého počátku ptám na význam neurotoxinu. Žádný jiný jed mě teď nezajímá.

To je ovšem chyba. Je třeba se na přírodu podívat v určitém kontextu a z globálního pohledu. Pokud z této celistvé mozaiky vytrhneš jednu izolovanou jednotlivost, pak dojdeš k mylným závěrům. Pohled na jiné tvory, které rovněž k něčemu užívají neurotoxin, notabene na tvory tak odlišným, dokáže napovědět, že Tvůrce tyto mechanismy stvořil i k jiným účelům, než jen k zabíjení ve světě po pádu, neb v mnoha případech takové použití mají i dnes. Například jako trávicí enzymy u hadů škrtičů.

Mým přirozeným domovem na rozdíl od fugu není voda

Ach tak. Nu dobrá, pak tedy opravuji. Jistě by ses neohroženě procházel mezi hladovými tygry, neb bys měl "obranný mechanismus", kdybys věděl, že tvá ukousnutá noha toho tygra otráví... Big smile

Nu což. Lidi jsou různí.

Jinak otrava jednoho jedince predátora kolektivně působí na další členy hejna predátorů, pokud se otráví jeden, zbytek se fugu vyhne.

Vážně ? A jak se to ti ostatní predátoři dozví ?? Nějaká evoluční metafyzika...?? By se teď hodila ? Big smile

Takže když žralokovi hodíme kus otráveného hovězího, tak všichni žraloci v široko daleko už nebudou žrát hovězí flákotu, byť bychom takový další kus masa již neotrávili...
??

To asi neklapne, že. ? Wink

Suprovej bůh. Od počátku počítal s tím, že jeho "dokonalé" stvoření se mu vymkne z rukou a taky ho na to předem připravil

Nikoliv. "Vymknutí stvoření" není svoboda. Ba naopak. Je to nejvyšší kvalita, na kterou žádné nižší aspekty nedosahují a nemohou svobodu kompenzovat. Strojově mechanická poslušnost, nebo dokonce naprogramovaná láska, by nemohly svobodu, jakožto nejvyšší kvalitu, nahradit. Čili, pokud Bůh vytvořil vše velmi dobré, pak na vrcholu všech kvalit stojí svobodná vůle člověka a věrnost Boží vládě získává opravdovou hodnotu jen je-li učiněna dobrovolně a ze svobodného rozhodnutí. Ani mechanicky vynucený a navenek se projevující soulad, bez smrti a všech dalších patologických jevů, jak je známe ze současnosti, by nebyl výrazem nejvyšší kvality Božího díla, pokud by nebyl postaven na svobodném lidském rozhodnutí k poslušnosti a na lásce lidí ke svému Stvořiteli. Láska z donucení je však protimluv.
Proto Bůh stvoření na eventualitu lidského pádu předpřipravil, neb svobodnou vůli, kterou Bůh lidem dal, jakožto nejvyšší a bezkonkurenční kvalitu, i scénář pádu umožňovala, jako legitimní a naprosto reálnou možnost.

můžeš mi ukázat jeden jediný důvod, proč různé druhy jedu považovat za důkaz tvůrce?

Neurotoxin u velmi odlišných živočichů poukazuje na společného Tvůrce. Neb je to stejný koncept a není důvod proč by had, ryba, pavouk a žába evolučně vyvíjeli něco takového. Není to totiž evolučně odvoditelné z nějakého nižšího předka. Stejně jako se můžeme ptát, zda byly dříve žáby s neurotoxinem, nebo bez neurotoxinu ? Nebo ryby. Z jaké ryby se vyvinula Fugu ? Když jiné ryby neurotoxin nevyrábí. Jaký rozsah změn by byl zapotřebí, aby pavouk, který nemá neurotoxin, začal neurotoxin vyrábět. Co podnítí vývoj takového jedu, z evolučního hlediska, když už jsou ryby údajně vyvinuty, avšak bez neurotoxinu ? Co podnítí změny v organismu pavouka, aby začal vyrábět neurotoxin, žijící přečasto ve stejném prostředí s ostatními pavouky, u kterých však prostředí výrobu neurotoxinu nezapříčinilo ?

Jak to ? A jak to, že ty bez neurotoxinu přežívají, až do dnešních dnů, stejně jako ti tvorové s neurotoxinem.

Je to tedy jeden společný koncept a funkce, která pochází z jediné a společné Boží mysli a kreativity a kterou Bůh dal velmi odlišným živočichům a to ještě jen specifickému druhu nebo podruhu v rámci řádu, čeledi či rodu.

Jak jsi přišel na to, že tu obrannou funkci nepotřebují, když ji zrovna nemají?

Kdyby to byla evolucí dlouhodobě vyvíjená a piplaná "obranná funkce" organismu, jak je možné, že stačí maličkost, a sice změna jídelníčku, a najednou blik! A je po funkci! To spíše ukazuje na stvoření, umožňujíc se rychle adaptovat na nové podmínky, například na vyhynutí nějaké jedinečné rostlinné stravy a přechodu k masožravosti, nikoliv na nějakou dlouhodobě budovanou vývojovou výhodu.

Takže když se nějaká část těla vyskytuje jen třeba u deseti procent jedinců, jak je možné, že těch devadesát se bez ní obejde?

Rozdíl může být velmi nepatrný, téměř nepostřehnutelný. Přesto to nějaký význam může mít. Ač není fatální. Například i slepé střevo může mít pro své nositele výhodu, ačkoliv ti, kdo ho nemají to jako nějaký fatalní nedostatek nevnímají a výhoda nemusí být na první pohled patrná, přesto to nepředstavuje důkaz o neexistenci, byť malé, ale přesto nějaké výhody pro organismus.

Například:

Po dvou letech sbírání dat se ukázalo, že to tak opravdu je. Lidé bez apendixu se nákazy zbavují hůře než ostatní. U 48 procent těchto pacientů se infekce po první léčbě znovu objevila. U pacientů s apendixem došlo k relapsu (návratu infekce) jen v 11 procentech případů. Výsledky vyšly v prosinci v časopise Clinical Gastroenterology and Hepatology

Nu, kdyby to byla pravda, pak by to neznamenalo, že apendix svou funkci získal teprve tehdy, až se o ní vědci přesvědčili nějakým výzkumem. Nikoliv. Znamenalo by to, že tuto funkci a význam pro tělo měl apendix VŽDY Jen o ní popletové, jako jsi ty, nevěděli a svou neznalost vydávali za důkaz o nepotřebnosti.

Dobře, tak mi vysvětli, k čemu slouží výskyt neurotoxinu v tělech pavouků kromě funkce paralyzovat kořist.

Dnes to pavouci používají k paralyzaci kořisti, v původním Božím díle mohla tento jed sloužit k něčemu jinému, například k trávení velmi specifické rostlinné stravy, a nebo nemusela být tato schopnost v tělech pavouků vůbec aktivována.

A proto máš v těle zakrnělou dělohu.

Že jde o něco "zakrnělého", je jen ve tvé mysli a fantazii. Tvá neznalost však není důkazem zakrnělosti.

Ve formaci v Karroo je odhadem uloženo asi 800 000 000 000 obratlovců, jejichž průměrná velikost dosahuje velikosti lišky.

Ach tak. Odhadem... ?

Nu, odhad učiněný na základě evoluční víry, navíc tuším že z roku 1932, je vskutku zoufale nedostatečný, abychom na něčem takovém dělali nějaké kategorické závěry. Navíc, je otázka zda tamějšími obratlovci, jsou jen suchozemští živočichové, nebo také ptáci a ryby. U ryb a ptáků, a dokonce i u mnohých suchozemských tvorů, kteří mohou žít například v korunách stromů, nemůžeš počítat jen s plochou, ale také i s objemem. Každopádně tato lokalita je jistě dalším důkazem katastrofické celosvětové potopy a ten tvůj výše zmíněný odhad bude zřejmě hodně přehnaný.

The Karoo vertebrate nonproblem: 800 billion fossils or not

Steve

------------------------------------------------------------
Přehodnocení pekla

Customize This