Jak vypadá bujná vědecká evoluční fantazie? I takto.

Jak vypadá bujná vědecká fantazie-opolidi.jpg

http://www.novinky.cz/veda-skoly/208468-praclovek-zacal-mozna-uzivat-nas...

Jak vidíme, vůbec nic se od přelomu 19. a 20. století nezměnilo: evoluční parta stále otravuje studenty ve školách a veřejnost těmito hovadinami, fantastickými malůvkami, které vycházejí jen z jejich darwinistické víry a vůbec z žádného faktu. Žádný takovýto tvor se nikdy nikde nenašel.

Každý, kdo se na ten obrázek zadíváte, si řekněte: toto je pouze grafické znázornění intelektuální úrovně evolučního mozku, nic víc.

Kdyby zde byl vedle toho obrázek, jak Bůh tvoří v ráji z prachu země Adama, měl by tento obrázek větší vědeckou hodnotu než tihle evoluční přiblblí, nikdy neexistující, chlupatci. Proč?

1. Protože velké množství záznamů starověkých národů nezávisle na sobě dokládá, že ke stvoření prvních lidí kdysi došlo (ne k jejich evoluci). Jsou to nezávislá svědectví, jako u soudu, můžeme jim věřit a nemusíme, ale existují a často podobná svědectví mívají u soudu rozhodující váhu, zvláště když svědci říkají věci, které se shodují a lze prokázat, že se nemohli mezi sebou předem domluvit.

2. Je naší neoddiskutovatelnou zkušeností, každodenní zkušeností, že život a inteligence jsou schopny produkovat: neživé i živé soustavy složitě uspořádaných neživých prvků z předchozích, méně uspořádaných materiálů. Nemáme žádnou zkušenost s tvůrčími schopnostmi hmoty, nějakou její "sebeorganizací" (slovo "evoluce" je nic neříkající, prázdný pojem); právě naopak, bohatou zkušenost máme se samovolným zhoršováním a konečnou smrtí všech uspořádaných soustav prvků, které existují - proto svoje fantazie do nás evolucionisté hustí dnem i nocí, abychom přijali to, co ve své praxi nepozorujeme a co je s naší zkušeností v přímém rozporu. Už odmala nám masírují mozky, abychom uvěřili, že kdysi se dělo něco zcela jiného než dnes a denně pozorujeme.

3. Všimli jste si, že v ZOO jsou dnes opice na jiné straně výběhu než všichni, i ti opicím nejpodobnější, lidé? Není tam žádný pavilón mezičlánků, žádné takovéhle chlupaté nestvůry, jak je vidíme na tomto obrázku. A mezičlánky nejsou nejen ve výbězích zoologických zahrad, ale ani mezi zkamenělinami ve všech vrstvách země. To vše Vám ovšem evolucionista vysvětlí, proč tomu tak je - jeho totiž nezajímají fakta, ale pouze potřeba za každou cenu obhájit evoluční teorii.

Závěr: evoluční parta podvádí a otravuje lidskou mysl už 150 let svými výmysly a pohádkami. Bude to tahle zločinecká banda dělat ještě dlouho?

Pavel Kábrt

Průměr: 5 (3 votes)
Obrázek uživatele V.V.

re:

Jinak s genomem to může být taky ošidné = na jeho základě vědci tvrdili, že nejsme s neandertálci příbuzní a pak opět na základě dalšího čtení genomu nastal veletoč o 180 stupňů.

Myslim, ze tohle je velmi nepresne. Evolucni biologie dokladuje existenci univerzalniho predka a tedy i pribuznost (zrejme) vsech organismu, takze jediny, kdo by mohl popirat pribuznost lidi a neandrtalcu jsou asi kreacioniste. Geneticke (ale myslim, ze predtim uz i paleoantropologicke) analyzy pouze zpochybnily ancestralne-descendentni vztahy mezi H. neanderthalensis a H. sapiens. Nejnovejsi vysledky ukazujici, ze i po oddeleni obou linii od spolecneho predka (nekdy pred 500-700 tis. lety?) dochazelo k obcasnemu mezidruhovemu krizeni, na tomto zaveru nic nemeni. Takze jaky 180 stupnovy veletoc myslite?

I kdyz me zajima biologie a ne nabozenstvi, tak me tady mimochodem napada, ze ono mezidruhove krizeni by podle kreacionistickych kriterii radilo neandrtalce mezi lidi, tak jak je stvoril buh k obrazu svemu. Zajimalo by me potom, jestli neandrtalci byli take zatizeni dedicnym hrichem, komunikovali s Hospodinem, meli desatero prikazani, cekali na prichod spasitele?


Tím chci říct, že ani výsledky jiných genetických výzkumů, které dnes něco "potvrzují" či "vyvracejí" nemusí být definitivní. Ve vědě existuje neustálý pohyb a vývoj a nic není dána jednou provždy.

pravda, definitivniho nic neni. Nicmene, nevidim nic spatneho na tom, utvaret si nazor na zaklade aktualnich poznatku, a pracovat s hypotezami a teoriemi, ktere nejlepe vysvetluji pozorovana data a cini nejlepsi predikce.

"Přeji si, abyste mi říkali Velký vezíre."

V.V.

Ano, v rámci této diskuze jsem měl na mysli hlavně medvědy, ale taky uznávám, že postzygotická bariéra by byla větším problémem ( z mého čistě spekulativního hlediska možná důkaz, že to je ta hranice, kdy už nejde o jeden, ale dva druhy - ale nemusí to možná platit vždy, to bychom se museli bavit o konkrétních případech ).

Jinak s genomem to může být taky ošidné = na jeho základě vědci tvrdili, že nejsme s neandertálci příbuzní a pak opět na základě dalšího čtení genomu nastal veletoč o 180 stupňů. Tím chci říct, že ani výsledky jiných genetických výzkumů, které dnes něco "potvrzují" či "vyvracejí" nemusí být definitivní. Ve vědě existuje neustálý pohyb a vývoj a nic není dána jednou provždy. Takže já osobně bych v některých soudech ještě počkal.

Obrázek uživatele V.V.

Triturus

A to opět prokázáno nebylo = je to jen jedno z možných teoretických řešení a vysvětlení.

u medvedu to mozna jeste prokazano nebylo, ale v jinych pripadech ano - viz nar. clanek zde o genech kontrolujicich vzhled psi srsti, nebo zde v diskuzi nedavno probirana lidska laktaza nebo amylaza...

(tedy to tam jen spalo a čekalo na spuštění, aktivace genů, jiné čtení stejných genů vedoucí ke zcela odlišným funkcím, atd. = vždy to tam bylo - ten potenciál )

tak tohle je trochu osemetne, protoze tyhle zmeny v genove expresi mohou byt zrovna tak vyvolany nerizenou nahodou (viz ona laktaza). Ale postupne bychom mohli dojit k tomu, ze onen potencial a skryta rezerva vlastne spociva ve schopnosti se replikovat, jenom ne vzdy s uplnou presnosti. To by bylo fajn.

"Přeji si, abyste mi říkali Velký vezíre."

medvedi, bariery

AD : Jde mi jen o to, zda jsou kreacioniste pripustit to, ze v ramci medvedi "mikroevoluce" uvnitr baraminu vzniklo slepou a nerizenou nahodou neco prospesneho?

Nevím jak kreacionisté, ale mě tato představa nijak nevadí. Otázka je, jak prakticky prokázat, že opravdu vzniklo slepou a nerizenou nahodou neco prospesneho, nebo jestli to vzniklo díky srytým rezervám v genomu ( tedy to tam jen spalo a čekalo na spuštění, aktivace genů, jiné čtení stejných genů vedoucí ke zcela odlišným funkcím, atd. = vždy to tam bylo - ten potenciál ). A to opět prokázáno nebylo = je to jen jedno z možných teoretických řešení a vysvětlení.

Obrázek uživatele V.V.

medvedi, bariery

tak srovnani genomu by snad reklo, zda-li jsou genomy obou druhu medvedu stejne a lisi se jen aktivaci ruznych genu (jak predpoklada vase hypoteza), anebo nikoli (evidentne nebudou, vzdyt porovnavanim medvedi DNA se da spolehlive urcit, z jakeho druhu pochazi).
Jde mi jen o to, zda jsou kreacioniste pripustit to, ze v ramci medvedi "mikroevoluce" uvnitr baraminu vzniklo slepou a nerizenou nahodou neco prospesneho?

"makroEVOLUCE nikoli" - nebudu plytvat slovy a znovu odkazu na to, ze makroevoluci lze povazovat za natolik prokazanou, jak jen prokazana byt muze http://www.talkorigins.org/faqs/comdesc/

"makroevoluce ... stejně tak nemůžeme v tak krátkém časovém horizontu od Darwina vůbec nic dokazovat, maximálně teoretizovat, spekulovat a předpokládat."
- samozrejme ze makroevolucni hypotezy lze velmi dobre testovat, viz predchozi odkaz, veskera molekularni fylogeneticka data, fosilni zaznam…

"Takže podle mě prezigotická bariéra není důkazem vzniku jiných druhů"
- co vznik postzygoticke bariery, to by vas presvedcilo? Ten totiz muzeme nekdy sledovat takrka v realnem case – napr. i v CR bylo toto studovano u mysi (viz Vyskocilova et al. 2009: Polymorphism in hybrid male sterility in wild-derived Mus musculus musculus strains on proximal chromosome 17. Mammalian genome 20(2)83-91)

"Přeji si, abyste mi říkali Velký vezíre."

medvedi PS

AD : Plasticita genomu - no, on plasticky je, muze se menit a vyvijet. Nic, co by evolucni teorie nerikala.

Opět otázka - nakolik je (až kam) je plastický = zda existují HRANICE za něž plasticita nemůže, nebo nikoli. To v podstatě rozhoduje o otázce, která opět není zatím experimentálně doložena - zda mohou vznikat zcela odlišné nové druhy nekřížitelné z výchozí populací. Uznávám ovšem, že zde se opět jako vždy zaseknem na pokusu o definici toho CO JE DRUH a jestli má nepřeročitelné hranice, nebo ne, a pokud ano, kam až sahají. Z tohoto hlediska by totiž plasticita genomu, který se mění a vyvíjí, ale jen po určitou mez, hranici ( druhu ) nedokazovala makroevoluční mezidruhové přechody, ale jen a pouze mikroevoluční variabilitu, která může být značně volná a široká, ale přitom ne bez hranic. Takže EVOLUCE ano i ne = makroEVOLUCE nikoli, mikroEVOLUCE ano. A i mikroevoluce je evoluce, jen ne ta, co si pod tím pojmem lidé běžně představují = vývoj zcela nových a odlišných druhů. Existuje samozřejmě i hypotéza, že mikroevoluční menší změny se mohou sčítat ve větší makroevoluční. Tady jsme ale opět na bázi teoretického spekulování, protože těch 150 let od Darwina je příliš krátká doba na to, aby se daly vysledovat případné větší makroevoluční změny. Zatím pozorujeme jen ty mikroevoluční. Kdysi jsme zde psali např. o prezigotické bariéře některých druhů racků či lumčíků, ale prezigotická bariéra není důkazem nekřížitelnosti a důvod proč se oba podruhy nevyhledávají k páření je možná spíše "psychologický" ( je to v hlavě a ne v genech ). Navíc i zde se čas od času objeví vyjímky a to i u jiných druhů, jež se normálně vzájemně nekříží, ale křížitelné jsou ( např. umělým oplodněním ). Psalo se zde také o druhu afrických ryb, které žijí ve stejné nice a přece se nekříží. Když však došlo k zakalení vody a partneři obou druhů se nemohli rozeznat, tak to najednou šlo. Takže podle mě prezigotická bariéra není důkazem vzniku jiných druhů, ale zábrana je způsobena jinými faktory a uměle křížitelní jsou, takže pokud bychom jako definici druhu vzali vzájemnou křížitelnost, tak jde stále o jeden druh s mnoha varietami ( podruhy ) a pak jde pouze o mikroevoluci, která má hranice. Ale za pár stovek let ( pokud tu ještě budem ), budeme možná už chytřejší a pokud dochází k makroevoluci, pak by už měly být menší změny patrné - ale i tak makroevoluce by probíhala v řádu tisíců až milionů let a chtít za pár stovek let něšjaké pádné důkazy je naivní očekávání = stejně tak nemůžeme v tak krátkém časovém horizontu od Darwina vůbec nic dokazovat, maximálně teoretizovat, spekulovat a předpokládat.

Obrázek uživatele Stoura

to Triturus-čolek - návrat genomu

Na to, abyste vyzkoumal, jestli se vrátí ve stejném prostředí druh do stejného genetického stavu, stačí pozorovat prstencové druhy. Ač konce prstence žijí ve dlouho stejném prostředí, jsou prokazatelně geneticky různé (nejsou sto zplodit potomstvo), ale přitom příbuzné (existuje mezi nimi řada vzájemně plodných mezidruhů).

medvedi

Máte plnou pravdu, že zatím existuje mnoho nevyřešených otazníků a různých co by kdyby, takže o tomto problému můžeme tak spíš meditovat na úrovni spekulací. Musely by se přečíst celé genomy obou druhů medvědů, ale to ještě nic nemusí dokazovat, protože i stejné geny u různých druhů často spínají zcela jiné funkce a vedou k jiným kombinacím. Takže přečtení genomu je něco jako znalost Rosetské desky = sice ji můžeme číst, ale významu slov a písmen a pravidel jejich vzájemných vztahů nemusíme ještě vůbec rozumět. Od znalosti písmen k pochopení významu a pravidel jazyka je ještě hodně dlouhá cesta.

AD : Predpokladam, ze pouha zmena prostredi to nebyla, jinak by se u lednich medvedu v zoo tyto geny nejspis zase uspaly a rodili by se medvedi hnedi.

No takové změny se nedějí tak rychle ani za pár generací = zde jsme opět na nejisté půdě spekulace, protože to by chtělo chovat lední medvědy v ZOO ninimálně po desítky generací a sledovat jejich genom a pak bychom teprve mohli něco relevantního tvrdit a ne jen stavět teoretické hypotézy založené na neověřených předpokladech. Takže by to chtělo opravdu DLOUHODOBÝ výzkum jak fyzických, tak genetických změn. Pak bychom mohli něco tvrdit s větší jistotou. Takhle je to jen hra se slovy.

pro Stoura

Přeji pěkný den,

doufám, že jste zaregistroval mou odpověď na Vaše vyjádření k "rozumné míře" cca 7-8 stránek zpět.

Customize This