Genocida kmene Hererů

Genocida kmene Hererů_hererské ženy.jpg
Radost vyzařující z téhle fotografie, na které jsou současné ženy kmene Herero v barevných šatech a neobvyklých účesech, ostře kontrastuje s utrpením, kterým prošli jejich předkové.

Marc Ambler

Poprvé zveřejněno:
Creation 27(3):52-55
Září 2002

(Z http://creation.com/herero-genocide přeložil M. T. - 2/2011)

Stejně jako většina návštěvníků Namibie (1) jsem si i já odnesl jako jeden z nezapomenutelných zážitků setkání s noblesně vyhlížejícími lidmi kmene Herero.

Jejich ženy nosí barevné nabírané šaty a klobouky ve viktoriánském stylu a muži nosí při slavnostních příležitostech stejnokroje. Jak strašně smutné pak bylo zjištění, že před 100 lety byli jejich prapředkové oběťmi první genocidy 20. století.

Během koloniálního podmaňování afrických území evropskými národy po Berlínské konferenci z let 1884-85 (2) zabralo Německo Namibii, tehdy známou jako Jihozápadní Afrika. Němečtí osadníci okamžitě bezohledně pošlapali historická práva a nároky původních obyvatel kmene Herero a v příštích 20 letech vydrancovali jejich území a příbytky a vybili jejich dobytek. Německý guvernér vládnoucí v této době, Theodor Leutwein, napsal, že osadníci si s sebou nesou „pocit, že patří k vyšší rase“ (3). Rasizmus tak zesílil. O Hererech se často mluvilo jako o „paviánech“; muži byli běžně ubíjeni k smrti za malé přestupky a z žen si vojáci i osadníci dělali sexuální otrokyně.

Povstání

Je tedy pochopitelné, že za těchto okolností došlo mezi Herery k povstání. 12. ledna 1904 vypukly v městě Okahandja, sídle německé vojenské posádky, boje mezi příslušníky tohohle kmene a osadníky.

Odpověď berlínské vlády na tuhle vzpouru utlačovaného lidu, který se odvážil odporovat síle německého národa, byla rychlá a nemilosrdná. Císař Vilém II poslal do oblasti 14 000 vojáků pod velením generálporučíka Lothara von Trothy. Von Trotha proslul nelítostnou tvrdostí, se kterou pomohl potlačit boxerské povstání v Číně roku 1900 a rozdrtit odpor proti okupaci Německé východní Afriky (dnešní Rwandy, Burundi a Tanzanie).

Von Trotha o cíli své mise napsal: „Myslím, že tenhle národ [Hererové] by měl být jako celek vyhlazen” (4). Při jiné příležitosti řekl: “Svou politiku chci prosazovat pomocí násilí, přísnosti i zastrašování, a třeba i zvěrstev. Zničím africké kmeny záplavou krve a peněz. Jedině z podobných čistek může vzejít něco nového, cosi, co přetrvá.” (5)

To, že němečtí osadníci i vysocí důstojníci jako generál von Trotha zastávali názor, že jsou “nadřazenou rasou” a že je třeba “čistkami odstranit ty nejslabší, aby přežili ti nejschopnější”, nás sotva může překvapit. Darwinova kniha O původu druhů s podtitulem Přežití zvýhodněných ras v boji o život cestou přírodního výběru byla přeložena do němčiny roku 1875 a jeho evoluční teorie po dlouhá léta horlivě propagovaly mezi všemi Němci populární knihy a pompézní reklama Ernsta Haeckela (6). Německý národ se také dlouho učil ateizmu podle Nietzschova výroku o tom, že “Bůh je mrtev” (7).

Genocida kmene Hererů_von Trotha.jpg

Přesvědčení generálporučíka Lothara von Trothy o rasové nadřazenosti ho vedlo k opovržlivým výrokům typu: “Vyhladím vzpurné kmeny v záplavě krve a peněz. Teprve po těchto čistkách se může vytvořit něco nového.” A “…Pokládám za správné, aby tenhle národ [Hererové] vymřel dříve, než nakazí naše vojáky.“

Tohle byl také důsledek darwinovského myšlení. Nietzsche byl přesvědčen, že darwinovská evoluce vyprodukuje nakonec tvora označovaného jako Übermensch, „supermana, jehož vzdálenost od obyčejného člověka bude větší než vzdálenost mezi člověkem a lidoopem“ /8/. Poté vnutí tahle „superrasa“ svou vůli slabým a bezcenným.

O několik desetiletí později hlásal Hitler tytéž názory o darwinovské nadřazenosti, aby ospravedlnil fakt, že si podmaní „méně zdatné“ evropské národy (9).

Ve světle tohoto postoje rasové nadřazenosti bude zajímavé, srovnáme-li dva patrně nejslavnější dokumenty o válce proti Hererům, které se zachovaly. Ve svém ostudném vyhlazovacím rozkazu (Vernichtungsbefehl) konstatoval von Trotha: „Každého Herera, ať už se zbraní či bez ní, ať už s dobytkem či bez něho, zastřelíme. Nebudu tolerovat ani ženy a děti, zaženu je zpět na jejich kmenová území anebo je postřílíme.“ (10)

Odpověď těch „méně zdatných“ lidí

Naproti tomu v dopisu svému národu vyzývá náčelník Hererů Samuel Maharero krátce po vypuknutí války (11), aby neubližoval Angličanům, Búrům, misionářům ani lidem jiných domorodých kmenů (12). Dějiny ukázaly, že oba příkazy byly do puntíku splněny.

V rozhodné bitvě u Hamakari blízko Waterbergu 11. srpna 1904 obklíčily von Trothovy oddíly Herery ze tří stran a brutálně je zmasakrovaly. Jako cynickou léčku nechal von Trotha volnou pouze cestu do oblasti Omaheke v poušti Kalahari. Záměrem bylo nechat ty, kdo unikli německým kulkám, zemřít žízní. Zbytky vody v korytech vysýchajících řek v okruhu 240 km kolem poušti byly buď hlídány nebo otráveny, a ti Hererové, kteří se v touze po vodě doplazili z oblasti Omaheke jinam, byli zabíjeni bodáky. Takže Hererům nezbývalo „než přecházet poušť do Botswany [tehdy nazývané Bečuánsko], což znamenalo vyčerpat se a zemřít. Takhle tedy zahynula většina Hererů.“ (13)

Díky tlaku misionářů a rostoucímu nedostatku pracovní síly v kolonii zastavil nakonec Berlín von Trothovu vyhlazovací kampaň a zbytek Hererů skončil v koncentračních táborech. „V důsledku otrocké práce, vyčerpání, hladu i nemocí jako byl tyfus a neštovice umírali v těchto táborech další muži kmene Hererů. Ženy ze zmíněného kmene pak byly využívány jako sexuální otrokyně.“ (14)

Výsledkem téhle politiky bylo, že od roku 1904 do roku 1908 se populace Hererů „zmenšila z 80 000 lidí na 15 000 hladovějících uprchlíků.“ (15)

Po válce museli všichni Hererové starší sedmi let nosit kolem krku kovovou destičku s číslem vyjadřující, že jde o dostupnou pracovní sílu. Tahle povinnost neblaze předznamenala pozdější židovskou hvězdu, pomocí níž Hitler podobně zotročil ty, které považoval za příslušníky nižších ras.

Genocida a „nečisté rasy“

Genocida Hererů, holocaust o 40 let později a genocida ve Rwandě v 90. letech 20. století se v základních rysech neliší (16).

1. Francis Galon, synovec Charlese Darwina s antikřesťanskými názory, navštívil jihozápadní Afriku počátkem 50. let 20. století. Následně začal rozvíjet teorii eugeniky – tímto slovem ji poprvé označil roku 1883. Tahle pseudověda se snažila ospravedlnit názory o nadřazenosti některých ras, které později hrály tak významnou úlohu v osudech lidí z kmene Herero.

2. Inspekce hererských koncentračních táborů prováděl doktor Eugen Fischer. A právě tam uskutečnil své první „lékařské“ pokusy s rasou, v oblasti genetiky a eugeniky; používal přitom jako zkušební králíky jak čistokrevné Herery tak mulaty – potomky hererských žen a německých mužů. Za jeho dohledu byla posílána do Německa k pitvám zachovaná těla a uťaté hlavy oběšených Hererů.

Fischer pokračoval ve své kariéře jako ředitel Institutu císaře Viléma pro antropologii, lidskou dědičnost a eugeniku. Jako spoluautor se podílel na knize Zásady lidské dědičnosti a rasové hygieny (17), která se v Německu stala standardní učebnicí ve zmíněném oboru. Hitler ji citoval ve svém Mein Kampf [Můj boj], knize, která se stala základem pro vyhlazovací kampaň proti milionům lidí v Hitlerově snaze o „rasovou čistotu“.

Hitler jmenoval roku 1933 Fischera rektorem berlínské univerzity; Fischer tam přednášel medicínu nacistickým lékařům. Občas je Fischer označován za otce moderní genetiky. Jedním z jeho prominentních žáků byl Josef Mengele, takzvaný „anděl smrti“, který pokračoval v krutých pokusech svého učitele, tentokrát na židovských dětech, a řídil provoz plynových komor v Osvětimi.

3. Ve své knize Když se z obětí stanou vrazi: kolonializmus, nativizmus a genocida ve Rwandě píše profesor Mahmud Mamdani: „Existuje společný rys, který spojuje genocidu Hererů, nacistický holocaust a genocidu ve Rwandě. Tímhle rysem je dělení ras na čisté a nečisté, na jehož základě nejenže bylo možné označit nějakou skupinu za nepřítele, nýbrž také ji s klidným svědomím vyhlazovat“ (18).

(O masakrech ve Rwandě informoval článek v časopisu Creation nazvaný „Evoluce vyvražďování mezi Huty a Tutsii“ (19). Dokumentoval, jak přesvědčili belgičtí teističtí evolucionističtí okupanti jeden z kmenů, že je nadřazený a „vyvinutější“.)

Je jasné, že takovéhle „dělení ras na čisté a nečisté“, jak o něm psal Mamdani, je založeno na víře v evoluci a myšlence, že různé rasy jsou na odlišném stupni vývoje v „boji o přežití nejschopnějšího“.

A v důsledku téhle víry došlo ve 20. století logicky k vyvraždění desítek milionů nevinných matek, otců, synů i dcer; vše pak začalo genocidou Hererů.

Zavrhneme-li totiž poselství stvoření/evangelií o tom, že jsme všichni blízce příbuznými potomky Adama a že potřebujeme Spasitele, pak zlo, které následuje, nemá zřejmě hranic. Uzdravení z tohoto stavu je jedinou možností.

„I já cestuji do nebe na voze.“

Ve své knize Hererští hrdinové popisuje Jan-Bart Gewald smrt jednoho z hererských křesťanských vůdců, jejímž očitým svědkem byl misionář Rýnské misijní společnosti Friedrich Meier (1).

Kukuriho zesláblého nemocí a mučením dopravovali na popravu vozem taženým volem. Neprojevoval nejmenší známky strachu; spíše vypadal jako by jel na svatbu! Při jedné zastávce řekl Meierovi: „Pane pastore, já cestuji do nebe jako Eliáš na voze.“ (2)

Když přijeli na místo, šibenice se teprve stavěla. Meier se bál, že se Kukuri poleká, a prosil ho, aby se na ni nedíval. On odpověděl: „Proč bych se na ni neměl dívat? Není snad ‚mým dřevem‘ [mým křížem]?“ Pak si oba společně zazpívali krásný hymnus „Tak mě tedy vezmi za ruku a veď mě“. Pak řekl Kukuri: „Zdá se, že máte stále strach, že se bojím, ale zavolá-li otec své dítě, copak se to dítě bojí k němu přijít? Pozdravujte moji ženu, která je v Okahandji, a řekněte jí, že jsem zemřel ve víře v Pána Ježíše; totéž vyřiďte mým dětem, kdybyste je snad někdy potkal.“ Pak řekl: „Pane Ježíši, pomoz mi.“

Kukuri vystoupil po žebříku a kat mu přehodil kolem krku oprátku. Jak však padal, smyčka se vysmekla, takže skončil v bezvědomí na zemi. Dva vojáci ho zvedli a na rozkaz velícího důstojníka zastřelili. Takhle tedy došel Kukuri ke svému Pánu.

Odkazy:

Gewald, J.B., Herero Heroes, James Curry, Oxford, UK, p. 198, 1999.
Cf. 2 Kings 2:11.

Odkazy a poznámky:

1. Formerly the German and then South African Protectorate of South-West Africa, it achieved full independence in 1990 under the auspices of the United Nations.
2. Convened by German chancellor Otto von Bismarck for the purpose of dividing up the African continent and allocating its countries to the major European powers. Fourteen European nations were represented, but there was not one African representative at the conference.
3. Gewald, J.B., Herero Heroes, James Curry, Oxford, UK, p. 145, 1999.
4. Ref. 3, p. 173.
5. Ref. 3, p. 174.
6. See Grigg, R., Ernst Haeckel: Evangelist for evolution and apostle of deceit, Creation 18(2):33–36, 1996.
7. Friedrich Nietzsche (1844–1900) was a German philosopher noted for his vehement attacks on Christianity.
8. Encyclopaedia Britannica 24:938, 15th ed., 1992.
9. This is thoroughly documented in Weikart, R., From Darwin to Hitler, Palgrave Macmillan, New York, 2004.
10. Ref. 3, pp. 172–173.
11. This letter to his people was later claimed by the German occupiers, without basis, to have been written by him as a call to arms the day before the war broke out.
12. Ref. 3, p. 157.
13. Mamdani, M., When victims become killers: colonialism, nativism, and the genocide in Rwanda, Princeton University Press, USA, p. 11, 2001. [The author is Professor of Government and Director of the Institute of African Studies at Columbia University. Citing someone in support of a correct conclusion does not mean that we necessarily endorse that person’s views on other issues, even if related—Ed.]
14. Ref. 13, p. 12.
15. Encyclopaedia Britannica, 8:494, 15th ed., 1992.
16. This theme has been explored in ref. 13.
17. German title: Menschliche Erblichkeitslehre und Rassenhygiene, co-authored with Edwin Baur and Fritz Lenz in 1921. ‘Race hygiene’ was the German equivalent of eugenics.
18. Ref. 13, p. 13.
19. Creation 21(2):47, 1999.

PřílohaVelikost
Genocida kmene Hererů.doc106 KB
Průměr: 5 (2 votes)
Obrázek uživatele Eva

PK

ad - "Protože ale tento svět pochází od Boha, ne od prásku, tak je to ON, kdo říká, co je dobré a zlé, spravedlivé a nespravedlivé a co je živé a mrtvé......" ...a dále...Napsal uživatel Pavel Kabrt dne So, 07/26/2014 - 15:14.
_________________________________

Velmi zajímavé. Myslím to vážně, bez ironie. Dokonce tak moc zajímavý příspěvek, že o něm budu zbytek dne rozjímat.

Kdyby byly dveře vnímání očištěny, bylo by vidět všechno takové, jaké to je...

Eva

Jednou prostě ten plný počet černých padnout musí.
Jistěže, jednou také padne...

Stoura - re teorie a fakta

Souhlasím ve všech bodech.

Výhrady mám pouze vůči : "Paradigmata se sice mění, ale ne zase tak výrazně. Základní věc - vědecká metoda - je poměrně konstantní."

Stoura - re zákon pravděpodobnosti

No - odvolávám se na házení kostek...: -))))))))))))))
Jednou prostě ten plný počet černých padnout musí.

Obrázek uživatele Stoura

to Eva: teorie a fakta

ad Já se tomu modelu taky a priori nebráním. Jen mi vadí, když se teorie a modely vydávají za fakta.

Je to otázkou shody těch teorií s pozorováním. A dobré je asi předeslat "podle současného stupně poznání ..."

ad Paradigma ve vědě se mění - to je prokazatelná věc.

Paradigmata se sice mění, ale ne zase tak výrazně. Základní věc - vědecká metoda - je poměeně konstantní.

ad Raději přijmu "tajemství", než cedit krev za jakoukoliv zpochybnitelnou teorii.
každá teorie je zpochybnitelná. I to tajemství.

ad S tímto vědomím by se mělo přistupovat při vytváření jakéhokoliv názoru na cokoliv, co nejde a nikdy nepůjde ověřit, jelikož do původních podmínek se nelze vrátit.
Vrátit se sice nejde, ale lze například zkusit předpovědět nějaké dosud neznámé důsledky těch podmínek. Pokud se takové důsledky skutečně objeví, je to celkem dobrým potvrzením správnosti té teorie. Ne samozřejmě stoprocentním důkazem, ale další indicií o tom , že teorie je správná. Pokud se neobjeví, je třeba teorii zrevidovat nebo zavrhnout. Tak to chodí.

ad Ještě bych připomněla, co už jsem tady psala - že největší překážkou při hledání pravdy není neznalost, ale iluze o znalostech.
To sice může být pravda, ale podle mne je větší chybou setrvávat na pozici, která je se znalostmi zcela v rozporu. Nejtypičtěji setrvávat na tvrzení, že něco nejde, když je prokázáno, že to jde.

Obrázek uživatele Stoura

to Eva: zákon pravděpodobnosti

ad Podle zákona pravděpodobnosti by zcela nepochybně za tu nepředstavitelně dlouhou dobu vývoje života muselo alespoň jednou dojít k souhře náhod, kdy by život na Zemi zaniknul.

Hmm - znění toho zákona, na nějž se odvoláváte, by mne opravdu zajímalo. Můžete na ten zákon a jeho případné odvození dát nějaký odkaz? Z toho, co jsem tu napsal, nic takového myslím neplyne.

Stoura - re co dokazují GA

ad Já ale těmi algoritmy nedokazuji, že takhle přesně vznikl život. Já se jmi pouze snažím ukázat, že pomocí mutací a výběrů může vzniknout něco principiálně nového (stroj, program). Jedná se mi o čistě o to, že ten postup alespoň někde prokazatelně funguje. Protože tvrzení, že ten postup nefunguje, je jedním z kreacionistických evergreenů.
.........................
Já se tomu modelu taky a priori nebráním. Jen mi vadí, když se teorie a modely vydávají za fakta. Paradigma ve vědě se mění - to je prokazatelná věc. S tímto vědomím by se mělo přistupovat při vytváření jakéhokoliv názoru na cokoliv, co nejde a nikdy nepůjde ověřit, jelikož do původních podmínek se nelze vrátit.
Raději přijmu "tajemství", než cedit krev za jakoukoliv zpochybnitelnou teorii.

ad - Vztah mezi těmi programy a skutečným životem je podobný, jako vztah mezi polštářovým modelem a skutečným chováním fyzikálního systému - obojí je jen velmi zjednodušený model.
..................
To rozhodně ano, souhlas. Ještě bych připomněla, co už jsem tady psala - že největší překážkou při hledání pravdy není neznalost, ale iluze o znalostech. Často se stává, že povrchní a mělké znalosti jsou příčinou naprosto přehnaných jistot a neochvějností. Není větší pravdy než "vím, že nic nevím".

Anonym II - taky zdravím

ad - Což je zásadní problém,protože podle teorie vědy musí splňovat každá teorie (její systém) kritérium vnitřní konzistence.
..............................
Tak - a to je totéž, co tady od začátku říkám také. Přesně tak. Za GA stojí kreátor. Ovšem z biologické evoluce je kreátor vědou vyloučen. To je jedna z těch rozdílných podmínek.

Podle zákona pravděpodobnosti by zcela nepochybně za tu nepředstavitelně dlouhou dobu vývoje života muselo alespoň jednou dojít k souhře náhod, kdy by život na Zemi zaniknul. Jenže k tomu nikdy nedošlo. Což by - podle lekcí pravděpodobnosti, které mi Šťoura tak ochotně a nezištně poskytuje, nemělo být možné.
Pravděpodobnost výběru nesměřuje pouze k pozitivnímu výběru, jak se podle DT sofistikovaně preferuje, ale zákonitě musí aspoň jednou dojít k situaci, kdy padne černá šestka - finito - šlus.
Jestliže se tak NIKDY nestalo, pak je zde přítomno něco, co tomu zabránilo - a v tomto okamžiku přestává být život na Zemi dílem náhody.

Obrázek uživatele Stoura

to Eva - co dokazují GA

ad Jestliže argumentujeme, že Pasturův pokus primární abiogenezi nepopřel, protože nebyly k dispozici výchozí podmínky / což je logika, kterou respektuji/, pak - ctím-li stejnou logiku - nemůžu přijmout jako argument počítačovou simulaci GA. Nejsou k dispozici původní podmínky. Pokud se na tohle nedíváme nestranným pohledem, pak se jedná o jasnou předpojatost.

Já ale těmi algoritmy nedokazuji, že takhle přesně vznikl život. Já se jmi pouze snažím ukázat, že pomocí mutací a výběrů může vzniknout něco principiálně nového (stroj, program). Jedná se mi o čistě o to, že ten postup alespoň někde prokazatelně funguje. Protože tvrzení, že ten postup nefunguje, je jedním z kreacionistických evergreenů.

Vztah mezi těmi programy a skutečným životem je podobný, jako vztah mezi polštářovým modelem a skutečným chováním fyzikálního systému - obojí je jen velmi zjednodušený model.

Hoste

S fanatikem se samozřejmě hádat nehodlám. Jen se zeptám, jak si mladozemský kreacionismus vysvětluje například homologii přední končetiny savců. Zrovna tento jev vysvětluje totiž evoluční teorie velmi dobře - vývojem ze společného předka. Také je zde evoluční teorie snadno falzifikovatelná - najdi, Hoste, savce (recentního nebo fosilního, to je fuk), jehož přední končetina (pokud tato existuje) není homologická s lidskou rukou a tím ideu společného předka vyvrátíš z kořenů.

Kreacionismus nemá pro homologii jiné vysvětlení, než "to bůh". Tomu říkáš věda? A příkladů obdobných homologii přední končetiny savců je jako listí na stromě.

Customize This