Genetika: žádná přítelkyně evoluce

Vysoce kvalifikovaný biolog to říká tak, jak to je

Dr. Lane Lester

(Z http://www.answersingenesis.org/articles/cm/v20/n2/genetics přeložil M. T. - 5/2012)

Genetika a evoluce jsou nepřáteli od samého počátku obou pojetí. Gregor Mendel, otec genetiky, a Charles Darwin, otec moderní evoluce, žili v téže době. V téže době, kdy Darwin tvrdil, že tvorové se mohou měnit ve tvory jiné, dokazoval Mendel, že dokonce i individuální znaky jedince zůstávají neměnné. A zatímco Darwinovy názory byly založeny na mylných a neověřených předpokladech o dědičnosti, závěry Mendelovy byly založeny na pečlivých pokusech. Takže jedině budeme-li zcela ignorovat závěry moderní genetiky, můžeme obhajovat chiméru evoluce.

Abychom byli s to vybudovat novou biologii založenou na stvoření, a nikoli na evoluci, uveďme si některé příklady důkazů z genetiky uspořádaných podle čtyř zdrojů variací: prostředí, rekombinace, mutace a stvoření.

Prostředí

Jde zde o všechny vnější faktory, které mají vliv na organizmus během jeho života. Například jeden člověk může mít tmavší pleť než jiný prostě proto, že byla více vystavena slunci. Nebo jiný může mít zase větší svaly, protože více trénoval. Podobné variace způsobené vnějším prostředím většinou nijak nezasahují do povahy života, protože přestávají existovat se smrtí svého nositele; nejsou dědičné. V polovině 19. století si někteří vědci mysleli, že by variace způsobené prostředím dědičné být mohly. Charles Darwin tenhle omyl přejal a nepochybně mu to usnadnilo přijetí víry v možnost změny jednoho tvora v jiného. Takže vysvětloval původ žirafího dlouhého krku zčásti tak, že „opakované intenzivní používání jednotlivých částí těla vede k dědičným důsledkům pro organizmus“ (1). Uvažoval přitom o tom, že v obdobích nedostatku potravy natahují žirafy krky, aby dosáhly na výše rostoucí listy, což prý vede k dědičnému prodlužování jejich krků, tedy znaku předávanému potomstvu.

Rekombinace

Je založena na posunech genů a je důvodem skutečnosti, že děti, ač se jim blízce podobají, nejsou přesnými kopiemi ani jednoho z rodičů. Objev zásad rekombinace Gregorem Mendelem znamenal pro genetiku velký přínos. Mendel prokázal, že i když zůstane nějaký znak po jednu generaci skrytý, obvykle není ještě ztracen, a že objeví-li se u jedince znaky nové, děje se tak proto, že jejich genetické faktory tu byly stejně neustále přítomny. Rekombinace tedy umožňují, aby se v rámci stvořených druhů vyskytovaly v omezeném rozsahu různé odchylky. Jejich objem je však omezený, protože prakticky všechny vznikají jen novým přeskupením genů již přítomných.

Například od devatenáctého století se šlechtitelé rostlin snažili zvýšit obsah cukru v řepě cukrové. A byli velmi úspěšní. Za zhruba 75 let selektivního šlechtění se podařilo zvýšit obsah cukru z 6% na 17%. Ale zde se zlepšování zastavilo a další selekce nezvýšila už cukerný obsah. Proč? Protože už všechny geny pro produkci cukru byly shromážděny do jediného kultivaru řepy a další růst už nebyl možný.

Mezi tvory, které Darwin pozoroval na Galapážských ostrovech, byla skupina suchozemských ptáků, pěnkav. V téhle jediné skupině můžeme objevit širokou škálu odlišností ve vzhledu i ve způsobu života. Darwin vyložil podle mého názoru v podstatě správně, jak ke zmíněnému rozrůznění došlo. Několik jedinců zavál na ostrovy patrně vítr z jihoamerické pevniny a dnešní pěnkavy jsou potomky tehdejších „průkopníků“. Avšak zatímco Darwin spatřoval ve „svých“ pěnkavách příklad evoluce, my je dnes považujeme za pouhý výsledek rekombinací v rámci jediného stvořeného druhu. „Průkopnické“ pěnkavy si s sebou přinesly dostatek genetické variability, aby to umožnilo vznik odchylných variet, se kterými se na Galapágách dnes setkáváme (2).

Mutace

Nyní se zamysleme nad třetím zdrojem odchylek, mutacemi. Mutace vznikají chybami při genetickém kopírovacím procesu. Každá živá buňka disponuje složitým molekulárním mechanizmem určeným pro přesné kopírování DNA – genetické molekuly. Jako při každém kopírování dochází však i zde přece jen k chybám, i když nikoli příliš často. Jednou za každých 10 000 – 100 000 kopií bude gen obsahovat chybu. Buňka sice disponuje mechanizmem k opravě zmíněných chyb, ale některé mutace jím přece jen proklouznou. Jaké změny jsou důsledkem mutací? Některé nezpůsobí vůbec nic či jen tak malou změnu, že to organizmus ani nepocítí. Mnoho mutací má však na organizmus citelný vliv.

*

Ve světě po Pádu mohou snad šelmy jako je tenhle tygr zpomalit genetický rozpad druhu tím, že zmutovaná zvířata vytřídí ze zdravé populace.

*

Tato mutace, zvaná „nahý kohout“ je kohout bez peří. Podobné mutační defekty vedou asi sotva k „obohacení“ (tj. k situaci, kdy by šlechtitel tento typ záměrně pěstoval, aby se drůbež nemusela před pečením škubat)...Každopádně nikdy nepřinášejí nic nového. Neexistuje mutace, která by nám ukázala, jak vzniká peří či cokoli podobného.

Když vyjdeme z kreacionistického modelu, jaký druh změn bychom očekávali od náhodných mutací, tedy od genetických chyb? Očekávali bychom prakticky všechny ty, které se vyznačují škodlivostí a které zmenšují zdatnost postižených tvorů. A tenhle předpoklad se v realitě beze zbytku splňuje. Ukážeme to na několika příkladech.

Genetici začali pěstovat octomilku Drosophila melanogaster krátce po začátku 20. století, a od roku 1910, kdy referovali o první mutaci, u ní zjistili zhruba 3 000 mutací (3). Všechny jsou přitom škodlivé či neutrální; žádná z nich nevytvořila úspěšnější octomilku – přesně podle předpovědi kreacionistického modelu.

Cosi takového jako je mutace přínosná tedy vůbec neexistuje? Ale ano. Přínosná mutace je prostě mutace, která umožňuje svým nositelům zplodit více potomstva, než ho mají tvorové, u kterých se příslušná mutace nevyskytla.

Darwin upozornil na bezkřídlé brouky na ostrově Madeira. Pro brouka žijícího na větrném ostrově mohou být křídla určitě nevýhodou, protože u letícího tvora existuje větší riziko, že ho vítr sfoukne do moře. Mutace způsobující ztrátu křídel by zde mohly pomoci. Stejně by tomu mohlo být u slepé jeskynní ryby. Oči jsou dosti zranitelné, a tvorovi žijícímu v naprosté tmě by pomohly mutace nahrazující oči jizvovitou tkání, která zmíněnou zranitelnost omezí. Při životě na denním světle znamená ztráta zraku hroznou nevýhodu, v temné jeskyni tomu tak však není. Třebaže však mají uvedené mutace výrazný příznivý účinek, je důležité si uvědomit, že v těchto případech jde vždy o ztrátu informace, a nikoli o její zmnožení. K tomu totiž vůbec nikdy nedochází – nikdo nikdy nepozoroval, že by nějakému tvorovi narostla křídla či že by prohlédl, aniž by disponoval informacemi, které zmíněné procesy kódují.

Přírodní výběr představuje pozorovatelnou skutečnost, kdy některé formy organizmů zvládnou své „životní poslání“ lépe než jiné, takže zplodí více potomků. Oblíbeným příkladem přírodního výběru je anglický drsnokřídlec březový, Biston betularia. Jak každý dobře ví, vyskytovala se tahle píďalka vždycky ve dvou základních varietách, skvrnité a výhradně černé. V preindustriální Anglii mělo mnoho kmenů stromů světlou barvu. Tento stav znamenal větší možnost ochrany pro skvrnitou odrůdu, a ptáci tak ulovili mnohem více jedinců černých. Ve sbírkách motýlů z oné doby tedy najdeme daleko více skvrnitých exemplářů než jedinců černých. S tím, jak se v Anglii začal rozvíjet průmysl, kmeny stromů v důsledku imisí ztmavly, což umožňovalo lépe se ukrýt černé odrůdě, a varieta skvrnitá začala být nápadnější. A brzy se poměr obrátil: začalo se vyskytovat daleko více černých jedinců než skvrnitých.

S tím, jak populace čelí změnám ve svém prostředí (jako jsou třeba ony shora popsané nebo změny vyvolané přestěhováním do jiné oblasti), zvýhodňuje přírodní výběr ty kombinace znaků, které umožní organizmu v novém prostředí být úspěšný. Tohle můžeme snad považovat za pozitivní roli přírodního výběru. Jeho rolí negativní je pak zřejmě vylučování či omezování eventuálních škodlivých mutací.

Stvoření

První tři zdroje variací jsou žalostně nepřiměřeným vysvětlením rozmanitosti života, se kterou se dnes na zemi setkáváme. Zásadním rysem kreacionistického modelu je postulát, že značná genetická rozmanitost byla vložena do každého stvořeného druhu hned na počátku. Jedině tak lze vysvětlit původ koní, oslů a zeber z téhož druhu; lvů, tygrů a leopardů z téhož druhu; původ zhruba 118 plemen psa domácího stejně jako šakalů, vlků a kojotů z téhož druhu. Jelikož všechny druhy uposlechly Stvořitelova příkazu, aby se množily a naplnily zemi, náhodné procesy rekombinací i účelnější proces přírodního výběru způsobily, že se každý druh dále rozdělil do celé škály forem, které nyní pozorujeme.

Odkazy

1. Charles Darwin, The Origin of Species, 6th Edition, John Murray, London 1902, p. 278. Darwin nahlížel na přírodní výběr, že funguje na základě těchto a jiných příčin variací jako důležitý faktor v evoluci žirafího krku, ale je jen málo lidí, kteří toto vědí, že Darwin učil dědivost získaných znaků.
2. Různé druhy galapážských pěnkav se čas od času dle pozorování navzájem kříží, což je jasný důkaz, že náleží ke stejnému stvořenému druhu.
3. Dan L. Lindsley and E.H. Grell, Genetic Variations of Drosophila melanogaster, Carnegie Institution of Washington, Publication No. 627, 1967.

PřílohaVelikost
00511-10.5.2012-genetika-zadna_pritelkyne_evoluce.doc187.5 KB
Průměr: 3.7 (7 votes)

Oldřich

A teď se třeba podělejte, ateisté a agnostici!

Víte, já se považuji za ateistu, přesto občas věřím, že posmrtný život existuje. Divná kombinace, co?

Oldřichu,

Samozřejmě že nejsem neutrální. Stojím na pozici antiteismu z důvodu, které jsem uvedl. Mám svůj pohled na svět. O nadhled se pokouším.

To, ze někdo řekl, že uvidím, ještě neznamená, že to tak bude. Vsadit se nemůžeme. Já žiji s tím, že ani já, ani ty, ani nikdo jiný nic neuvidí.

Jak můžeš stavět na svém vlastním zdravém rozumu, když nevíš, zda ho máš? Bez urážky. I ti nejhloupější nebo nejodchylnější jsou o svém zdravém rozumu přesvědčeni. Připadá mi, že nejčastěji jsem o sobě viděl pochybovat právě ty,u kterých bych to očekával nejméně. U těch, před kterými smekám.

Polepši se Oldo.

Jura DUB

Juro,

a uvědomuješ si vůbec, že ani Ty nejsi neutrální? Máš již svoji vnitřní ideologii, možno snad i říct víru, které se pevně držíš a ze které ani na krůček neodstoupíš. Pilát položil zajímavou filozofickou otázku: "Co je to Pravda?". I Ty máš Juro svoji Pravdu, které jsi věrný a je to (vaším slovníkem) pouze Tvoje osobní pravda. Proto ani Ty nejsi nikterak neutrálnější než já, nebo kdokoliv jiný. Nemysli si o sobě, že máš nějaký nadhled o světě, bytí, jsoucnu. NEMÁŠ! Máš jen subjektivní pocit, že nějaký nadhled máš. Objektivně přeci (opět vaším slovníkem) neexistuje. Na světě je (podle vás) 6 nebo 7 miliard pravd. Ty, Juro, nejsi vyjímkou:-) Pouze sis vysnil svět bez náboženství a myslíš si, že náboženství je tu pouze pro slabší jedince. Ty, silný Jura, žádné náboženství jako berličku nepotřebuješ, viď? Miliardy let jsi tu nebyl, "život je jako pára nad hrncem", miliardy let tu nebudeš. Hrdě tomu čelíš. Až zavřeš své oči naposledy, budeš překvapený! Tvé miliardy let se rozplynou.
Jak řekl Jan PavelII. :Kdo se dožije, uvidí". Chápeš - nakonec VŠICHNI uvidí. Ať se to nyní Tvé vnitřní ideologii líbí nebo ne. A toto tvrzení nestavím na slovech JPII. Stavím ho na Bibli, která je slovem živého Boha. Stavím ho na své vlastní náboženské zkušennosti a na zkušennostech mnohých jiných. Stavím ho také na zdravém rozumu a v neposlední řadě na moderních vědeckých poznatcích. Víc se s Tebou ani jinými o tom nemá cenu dál bavit. Končím, protože jsem unavený z práce a jdu spát. Zítra totiž ve 4:30 zase stávám a jdu opět sloužit lidem.
Polepši se, Juro.

Olda

Obrázek uživatele Šriber

Nosotonda

Je. Důkaz? Byl dán i tobě, i když to popíráš.

Není. Důkaz ? Psychotici, mentálně retardovaní, autisté...
A jak jsi přišel na to, že popírám zdravý rozum ? Máš problém s interpretací textu a bipolárním chápáním...

Není mi známo, který druh preferuji.

Lidský...

Kvantová fyzika může být pravdivá pokud neodporuje zdravému rozumu, ne naopak

Což často odporuje a přesto se ukazuje jako pravdivá...

Co odporuje zdravému rozumu?

1. Vyhubení lidstva světovou potopou, což zároveň zničí celou biosféru...
2. Všemocná vševědoucí bytost přijde na Zemi v lidské formě, mluvící sama se sebou a modlící se sama k sobě, která se nechá zabít, aby lidé měli možnost netrpět za něco, co udělali jejich předkové před tisíci lety...
3. Člověk, který přežije několik dní v útrobách ryby...
4. Člověk, jehož vlasy jsou zdrojem nadliské síly...
5. Proměna holí v hady, vody v krev či víno, ženy v solný sloup, rozestoupení moře a oživování mrtvých...

Ještě, že všichni nezblbli jako Grygar, Vácha či Hořejší.

Naneštěstí mnohdy zblbli tak jako ty...

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Sriber

Zdravý rozum je dán všem lidem. Je. Důkaz? Byl dán i tobě, i když to popíráš.

A ty se snažíš ostatní přesvědčit, že jeden druh je nadřazen jiným...
Není mi známo, který druh preferuji. V poznání samozřejmě preferuji a to navzdory, že se to může zdát fanatismem, pravdu s jistotou a objektivitou. Písmo svaté hovoří o jistém Eliášovi, který se sám utkal s modloslužebníky vymyšleného boha Baala. Tak i dnes katolická hierarchie obětuje různým vymyšleným bohům a kašle na základní principy učení církve, vědecké důkazy a zdravý rozum. Dokladem toho budiž modloslužebnictví projevené při pohřbu bývalého prezidenta.

Jak se uplatňuje zdravý rozum v případě kvantové fyziky?
Kvantová fyzika může být pravdivá pokud neodporuje zdravému rozumu, ne naopak. Neboť rozum vytváří teorie, včetně kvantové fyziky.
Co odporuje zdravému rozumu?
1. Konstantní rychlost světla nezávislá na pozorovateli. Tato skutečnost byla vyvrácena Michelsonovými pokusy a fázovou rychlostí světla po průchodu optickým hranolem, která je vyšší než rychlost "c".
2. Vznik čehokoliv z ničeho
3. vznik života z neživota
4. přeměna jednoho organismu v jiný a navíc samovolně
5. vznik vesmíru výbuchem čehokoliv
6. určování stáří radioaktivním měřením produktů rozpadových řad U235; U238; Th232. Museli bychom předpokládat původní nuklidy na počátku. Ale, co když nebyly?

Ještě, že zdravý rozum jako pomocné kritérium pravdy existuje. Ještě, že všichni nezblbli jako Grygar, Vácha či Hořejší.

Oldřichu,

celkem chápu stigma, které ve vás věřících zanechala komunistická totalita. Já jsem proti každé totalitě a každé ideologii. V tomto kontextu mi připadá, že mají k sobě psychologicky blíž ideologie, i když se vzájemně nenávidí.

Můj náhled na víru a náboženství a ostatní ideologie je podpořen mou dlouholetou životní zkušenosti, samozřejmě včetně té s komunisty. Mnohé lze vypozorovat právě i ze vzájemných půtek mezi nimi a církvemi. Mezi ideologiemi.

Jenom znesvářují lidí, kteří by spolu jinak vycházeli dobře.

Jura, Queek

Jura:
napsal:
"Já jsem samozřejmě z hloubi duše přesvědčen, že všechna náboženství rozdělují lidí,a tedy jsou zdrojem zla. Ale beru to jako status quo. Jakési nutné zlo dané naléhavou vnitřní potřebou lidí, kterým chybí odvaha postavit se životním strázním bez opory s vědomím, že je na konci života čeká jen nicota"

Juro, Ty siláku... Takových argumentů jsem slyšel mraky. Dokonce mám doma příručku z dob komunismu, kde přesně takto argumentují. Nemáš s "rudou" přeci jenom něco společného?
Ta příručka se jmenuje:
"Na pomoc pracovníkům v oblasti státní církevní politiky, Církve a náboženské společnosti v ČSSR"
Napsal Pavel Černý
Vydal Sekretariát vlády ČSR pro věci církevní, rok (paradoxně) 1989, těsně před sametovkou:-) , ale je to třetí vydání. První vzniklo pochopitelně za hluboké "rudosti".
Zajímavá schoda podobností s Tvým psaním a touto příručkou...

PS: ANo, znám osobně lékaře(vysoce kvalifikované), kteří mají z Koukolíka a jeho interpretací nadpřirozena doslova legraci, žádný respekt...
Cituji jednoho: "Koukolík? Tento starý, depresivní pán s nevyrovnanou minulostí nemá ani ponětí o moderních poznatcích neurovědy"

Queek:
Vzpomínám velice dobře. Neni to nic záhadného. Písmo nás učí, že Satan má nyní, v tomto věku, velikou moc. Má schopnost se převlékat za anděla světla a svést mnohé...

Olda

Noso tondo,

ad) Zdravý rozum je dán všem lidem.

To bohužel není. Normál je IQ = 100. Jsou jedinci hloupější i chytřejší. Pak jsou lidé různě vyšinutí. Odborné publikace jsou plné popisů všelijakých psychických poruch a psychologicky nenormálních stavů jinak zdravé mysli.

ad) Manipulátoři a demagogové davů dokáží přesvědčit lid o tom, že jedna rasa je nadřazena jiným ....

Všechna náboženství a všechny církve jsou manipulativní. Pokud je taková manipulace uplatněna na dítě, v dospělosti není jedinec schopen správně pochopit proč věří a proč věří právě v toho kterého Boha. Mistrní církevní manipulátoři pak přesvědčuji jedince a souvěrce o tom, že je to právě ten jejich bůh, který vládne světu a kterému jsou povinni absolutní poslušností.

ad) No a zdravý rozum se uplatňuje u všech, kteří bez vzdělání v příslušném oboru zastávají obdobné stanoviska a názory jako ti, kteří pro to studovali a neodchylují se od poznání otců a správného výkladu současných poznatků vědy.

Tahle věta je krásným příkladem pokusu o manipulaci. Staví laika na úroveň odborníka a zpochybňuje tím potřebu se vzdělávat, přičemž ve druhé části posuzuje správnost odborného stanoviska laika se stanoviskem odborníka. V další části pak zase požaduje neodchylovat se od poznaní otců čímž poměřuje správný výklad současných poznatků vědy. Přitom vůbec není jasné, jak zjistit, který je ten správný výklad. Jakoby měl stát v pozadí nějaký nejvyšší arbitr. Ten je pak zřejmě, z důvodu vlastní nedostupnosti, zastupován nějakým nebo nějakými vykladači.

ad) Tak například člověk se základním vzděláním, který nevěří na všechny možné teorie vyrobené na objednávku mocných, se řídí zdravým rozumem.

Jak například člověk s jakýmkoliv vzděláním pozná, zda a na čí objednávku byla ta která teorie “vyrobena “? Já teda mám vyšší než základní vzdělání a poznat si to netroufám. Jenom jestli se tu opět neočekává, že takový člověk bude někým poučen. Nebude to potom manipulace?

ad) Bohužel častokrát jsou nejvíce postiženi odklonem od zdravého rozumu ti, kteří dávají člověku, vědě nebo slasti první místo v životě, které patří jedině Bohu. A k tomu nepotřebuji vědecké důkazy. Stačí, když si člověk uvědomí, co je pro něj důležité, co je podstatné pro to, aby prožil smysluplný život a proměnil "hřivny", které obdržel.

Tato věta je takový slepenec, že jediné, co z ní dává smysl, je ta poslední část o hřivnách.

Obrázek uživatele Šriber

Drsoňman

Určitě by to vyšlo, kdybych nebyl jako kus ledu... Wink

"Co jste zač?", zeptal se Erich postavy zahalené tmou.
"Říkají mi Šriber", zněla odpověď.

Oldřich

Je to dobré jako vodítko, že posmrtný život existuje, ale ty řeči oné nadpřirozené bytosti... Jasný Světlonoš!
______________________________________________________________

Ony všechny podobné svědectví, které nejsou zcela v souladu s vaším náhledem, budou nejspíše dle vás Oldřichu od Světlonoše – vzpomínám třeba na výměnu názorů na téma „svědectví Raper Cudi“

Jinak jak psal Drsňoman - mohlo se mu všechno zdát až v momentě, kdy ta centra znovu naskočila.

Customize This