Fosilie z útvaru Green River má původní měkkou tkáň

Fosilie z útvaru Green River má původní měkkou tkáň.jpg

Brian Thomas, M. S.

(Článek byl publikován 12. května 2011. Z http://www.icr.org/article/6085/ přeložil M. T. – 5/2011)

Charakteristické sedimenty ve Wyomingu a severním Coloradu, formace Green River, si vědci cení pro vysoce kvalitní fosilie ryb a dalších tvorů. Jsou datovány na 40 milionů let a víc. Jak velká je tedy pravděpodobnost, že v těchto horninách najdeme vnořené fosilie s měkkými tkáněmi?

Nová studie prokázala, že „fosilizovaná“ ještěrčí noha, nalezená v tomto útvaru, není tvořena minerály, ale původní kůží a pojivovou tkání. Ve studii zveřejněné v britském vědeckém časopisu Zprávy Královské společnosti B použili paleontologové novou techniku schopnou zjistit přítomnost původních biomolekul, jako jsou aminokyseliny, aniž by příslušný vzorek poškodili (1). Dřívější studie spočívaly na technikách, které vzorek zničily, což byl případ studie, která sekvenovala proteiny z hadrosauřích cév (2).

Tahle nová studie použila infračervenou zobrazovací techniku, která zjistila světlo odrážené výraznými vzory vytvářenými organickými molekulami. Badatelé pak zapojili další techniky, aby křížově ověřili, zda infračervené zobrazování opravdu zjistilo přítomnost měkké tkáně, která nebyla nahrazena nerosty. Synchrotronová rychle skenující rentgenová fluorescence zjistila původní protein a výsledky rentgenové difrakční a hmotnostní spektrometrie tento závěr rovněž podpořily. Nakonec bylo možno konstatovat, že tvrzení o tom, že ještěrčí tkáň nepodlehla mineralizaci, je plně obhajitelné.

Autoři napsali:

Celkem vzato vyplývá ze všech analýz provedených v rámci téhle studie jasně, že fosilizovaná plazí kůže v BHI-102B není pouhým otiskem, mineralizovanou náhradou, ani amorfním organickým uhlíkovým filmem, nýbrž že obsahuje fragment původní chemie živého organizmu, v tomto případě získaný z kožního proteinu (1).

Tento výsledek samozřejmě nutně vede k přehodnocení údajného evolučního stáří fosilie. I když je uchováváme v suchu a ve sterilním prostředí, rozpadnou se kožní buňky na prach, jelikož se spontánně rozpadají jejich proteiny. Tahle fosilní ještěrčí kůže z útvaru Green River se tudíž rozpadala nejvýše několik tisíc, nikoli milionů let.

Znaky zmíněného konkrétního horninového útvaru svědčí o tom, že vznikl při katastrofě, která způsobila vylití obřího vnitrozemského jezera do Tichého oceánu. Rychlé, masové pohřbení tolika ryb a dalších tvorů bylo nezbytné, aby byly jejich ostatky chráněny před mrchožrouty a uchovány jako fosilie. A máme-li vysvětlit přetrvání studovaných původních tkání, muselo k takovému pohřbení do sedimentů unášených vodou dojít v nedávné době.

Ke zmíněné katastrofě a pohřbení došlo zcela jistě před pouhými několika tisíci let – jak o tom svědčí původní tkáň v ještěrčí noze. A to by odpovídalo biblickým dějinám mladé země.

Odkazy:

1. Edwards, N. P. et al. Infrared mapping resolves soft tissue preservation in 50 million year-old reptile skin. Proceedings of the Royal Society B. Published online before print March 23, 2011.
2. Schweitzer, M. H. et al. 2009. Biomolecular Characterization and Protein Sequences of the Campanian Hadrosaur B. canadensis. Science. 324 (5927): 626-631.

PřílohaVelikost
Fosilie z útvaru Green River má původní měkkou tkáň.doc107.5 KB
Průměr: 3.6 (11 votes)
Obrázek uživatele Stoura

to Trituruss - poznámky k náhodě

ad Ještě méně vysvětluje NÁHODA existenci nějakého jsoucna, neboť žádné uspořádání hmoty nemůže postačovat k vysvětlení té nejpočátečnější psychiky, a tedy i nejjednoduššího živého organismu, živého jsoucna.

Podle toho pána má archeobakterie psychiku? Protože podle mne ty dvě věci nesouvisejí.

Jinak náhoda samozřejmě k vysvětlení postačit může. Ona totiž může sloužit i k tomu, aby nebylo nutné se patlat s detaily, na nichž nezáleží. Typickým příkladem budiž fyzikální pojem tlaku, který lze také chápat jako soubor působení náhodně se pohybujících molekul, svázaných pravidly o pružných srážkách.

MECHANISMUS

MECHANISMUS je determinovaná činnost která probíhá podle přesného programu. Záleží ale na oblasti použití tohoto slova = jiná je definice MECHANISMU v technice, jiná v biologii, ještě jiná v geologii či v ekonomii, apod.

= viz např.:

- ustálená soustava úkonů nebo jevů; bezmyšlenkovité jednání; 2. strojní zařízení, mechanika. Může znamenat též PRŮBĚH PROCESU, PRINCIP DĚJE.

- technicky = pohyblivá soustava, postup, chod, děj něčeho.

Etymologický základ slova :

Z pozdnělatinského méchanica a to z řeckého méchaniké (téchné), tvar od méchanikós = týkající se strojů, zařízení (pak i vynálézavý, chytrý) a to od méchané = umělé zařízení, stroj, prostředek, pomocník - z méchos = pomoc.

Co je to náhoda?

Například když si lidé hází korunou, uvažují v pojmech matematické pravděpodobnosti. Ale to není ten způsob, kterým slovo „náhoda“ někteří vědci používají v souvislosti se vznikem života. Mlhavým pojmem „náhoda“ je nahrazováno přesnější slovo, například „příčina“, a to zejména tehdy, když příčina není známa.

„Když ‚náhodu‘ personifikujeme, jako bychom mluvili o příčinném činiteli,“ píše biofyzik Donald M. MacKay, „je to stejné, jako bychom nelogicky přešli od vědecké představy k představě polonáboženské, mytologické.“ Podobný názor vyjadřuje i Robert C. Sproul: „Když tu neznámou příčinu už tak dlouho označujeme jako ‚náhodu‘, lidé začínají zapomínat, že jde o náhražku. . . . Předpoklad, že ‚náhoda rovná se neznámá příčina‘, začalo mnoho lidí chápat tak, že ‚náhoda rovná se příčina‘.“

Tímto způsobem — ‚náhoda rovná se příčina‘ — uvažoval například nositel Nobelovy ceny Jacques L. Monod. „Čirá náhoda, absolutně svobodná, ale slepá, [je] samotným základem impozantní konstrukce evoluce,“ napsal. „Člověk se nakonec dozvěděl, že je sám v celé necitelné nezměrnosti vesmíru, z níž se vynořil pouhou náhodou.“ Povšimněte si, že říká: ‚NÁHODOU.‘ Jacques L. Monod dělá to, co dělá i mnoho dalších vědců — povyšuje náhodu nad tvůrčí princip. Náhoda je předkládána jako prostředek, díky němuž život na zemi vznikl.

Ze slovníků vyplývá, že „náhoda“ je „předpokládaná neosobní nezáměrná determinanta nevysvětlitelných dějů“. Když tedy někdo mluví o tom, že život vznikl náhodou, ve skutečnosti říká, že povstal díky příčině, jež není známa.

NÁHODA

O náhodě se hovoří např. v souvislosti s mnohostí obydlených světů, ale protože jsme až do této chvíle žádnou experimentální stopu po něčem takovém nezískali, musíme konstatovat, že zatím jde jen o možné dohady.

Procházím se po Pekingu, když tu náhle potkám přítele Julka, kterého jsem léta neviděl. Ani jsme se nedomluvili, že se sejdeme právě v tento čas na tomto místě. "To je náhoda!" zvolali jsme oba najednou. Pojem NÁHODA jednoduše vyjadřuje fakt, že setkání nezpůsobil žádný záměr z naší strany a že ani navyplynulo z předem domluvené zchůzky. Budeme-li oba shledávat příčiny naší přítomnosti v Pekingu, odhalíme dva sledy příčinností, které se zrovna zde překřížily. Jde o překřížení, které zjevně nikdo z nás obou nezamýšlel.

NÁHODA je pojem, jehož užívá řada vědců v souvislosti s počátky života v naší sluneční soustavě a s biologickým vývojem. Abychom vysvětlili vznik prvního živého organismu v naší sluneční soustavě, je třeba objasnit vznik vysoce složitých obřích molekul. Samotné obří molekuly jsou tvořeny molekulami jednoduššími. Např. molekuly, které nesou a přenášejí všechny INFORMACE, zprávy nezbytné k řízení stavby nejjednodušších živých jsoucen, se skládají a vepisují prostřednistvým čtyř již poměrně složitých molekul, které slouží jako znaky, písmena. Jsou uspořádány tři proti třem. Jedno "slovo" je napsáno prostřednictvím oněch tří molekul, jimž říkáme báze. Naproti tomu všechny proteiny v přírodě, v přírodních dějinách živých organismů, jsou zapsány pomocí dvaceti nejjednoduších, ale už velice složitých molekul, aminových kyselin, jež slouží stejně jako písmena abecedy při psaní románu či jiného díla. V naší sluneční soustavě vznikly dvě abecedy - a slovník nutný k překladu INFORMACE v obřích molekulách, které jsou svinuty v jádru buňky, do jazykového systému proteinů. Vznikla ještě řada dalších molekul pro předávání energie a později tuky, vitamíny atd. V roce 1952 mladý americký badatel S.Miller pracoval v laboratoři svého šéfa Ureye. Četl díla slavného sovětského vědce Oparina, který se snažil představit si, jak kdysi vznikly první živé organismy. S. Miller vložil do nádoby vodu, čpavek, metan atd. a do této směsi pouštěl elektrické výboje. Dosáhl tím spontínního vzniku několika aminových kyselin, jejichž prostřednictvím jsou napsány všechny proteiny všech živých organismů.

Posuďme správně tento slavný experiment. Co dokazuje ? Dokazuje, že dáme-li k sobě určitá tělesa, vzájemně se spontánně uspořádávají, tvoří molekuly. Není to tudíž NÁHODA. Hmota, atomy, jednoduché molekuly jsou tvořeny tak, že za určitých okolností se uspořádají právě takovým způsobem, že vytvoří složitější kompozice.

Stejně tak v následujících a analogických pokusech bylo dosaženo syntézy jedné nebo druhé z bází, jinými slovy elementárních molekul, jež jsou jako písmena abecedy, v níž jsou napsány obří molekuly přenášející genetickou informaci.

Uspořádat tyto báze mezi sebou tak, že z nich vyplývá text, který má smysl ( a ne ledajaký smysl : obsahuje instrukce nezbytné ke zkomponování živé bytosti ! ), vytvořit nejjednodušší syntézu živých organismů však ani při všech našich laboratořích a Nobelových cenách stále ještě nedokážeme, opisujeme nanejvýš od přírody jako líný žák od svého souseda.

Uvědomme si správně základní údaje otázky. Za příhodných fyzikálních a chemických podmínek získáme spontánně prvky, báze, písmena abecedy, s jejichž pomocí jsou napsány právě ony obří molekuly, které přenášejí genetickou informaci, a proteiny.

Odkud však přichází samotná zpráva, INFORMACE ? Zde tkví celé jádro problému. Jak si vysvětlit, že se tu kdysi objevila genetická informace schopná řídit stavbu živého organismu ?

Mnozí vědci odpovídají : je to NÁHODA ! - NÁHODA však není žádným vysvětlením. Je to nepřítomnost vysvětlení. Jestliže jsme s mým přítelem Julkem oba zvolali : To je ale náhoda !", nechtěli jsme tím v žádném případě vysvětlit naše nečekané setkání v Pekingu. Naopak, právě proto, že jsme neznali jeho příčinu, zvolali jsme :"To je ale náhoda!"

Mnozí američtí, angličtí, farancoužští i jiní vědci také tvrdí, že i růst INFORMACE v průběhu času, tj. vznik a utváření nových genetických zpráv, jež obsahují novou INFORMACI, schopnou řídit stavbu nových biologických systémů, a tedy i nových organismů, je dílem náhody : ta by měla způsobit nešťastné chyby při kopírování, mezi nimiž se občas najde jedna šťastná! Nejstarší řecké rukopisy jsou opisovány po staletí, a čím více v nich přibývá chyb opisovačů, tím se obsah jejich INFORMACE zmenšuje. Přibývalo-li by chyb opisovačů, množily by se i nesmysly a protimluvy, a rukopis by se časem stal nepoužitelný a nesrozumitelný.

Řada biologů nás přesvědčuje, že úměrně tomu, jak v přírodě, v přírodních dějinách živých organismů přibývá chyb při kopírování genetických zpráv v počtu i kvalitě, v tím větší míře jsme svědky takových skvělých vynálezů jako je nervová soustava, oči, sexualita atd. Ochranné božstvo ženského rodu, jež počínaje Darwinem nazývají přirozený či přesněji přírodní výběr, činí VOLBU, vytřídění a z omylů vzniklých při kopírování vybírá ty, které obsahují vynález nových složitých biologických systémů.

Živé organismy, od nejjednodušších, až po ty nejsložitější, jsou biologické systémy, které trvají a rozvíjejí se, regenerují a uzdravují se, které se rozmnožují, zatímco veškerá jimi integrovaná hmota, atomy a molekuly se neustále obměňují. Nikdo z nás nemá v tuto chvíli v sobě žádný z atomů, které se podílely na naší konstituci před dvaceti lety. Živé jsoucno je navíc psychikou. Jednoduchou v případě améby, ale mnohem složitější, jak tomu je u lvů, koček, koní, psů nebo goril.

Vraťme se však k příteli Julkovi, kterého jsem náhodou potkal v Pekingu. NÁHODA nevysvětluje vůbec NIC. Pojem NÁHODA vyjadřuje skutečnost, že neznáme příčinu našeho setkání, již je třeba odhalit. NÁHODA nemůže vysvětlit naši existenci. Aby se dva lidé mohli setkat, musí v prvé řadě existovat. Žádná NÁHODA nemůže vysvětlit sebemenší existenci. NÁHODA nemůže vysvětlit existenci ani toho nejmenšího živočicha, který je také psychikou. Otázka existence se ani v nejmenším nedá vysvětlit NÁHODOU.

Chybou starověkých atomistických filosofů z 5.stol. př.n.l. bylo především to, že se shodli, aby zvýšili výpočet šancí, na nekonečném čase a na nekonečném množství hmoty. Tak si představovali, že atomy se v čase slučují a rozkládají, a náhodou tak vytvářejí vážku, žirafu nebo motýla. Dnes je známo, že nemáme k dispozici nekonečný čas nebo prostor, nemáme k dispozici ani nekonečné množství hmoty, abychom mohli vypočítávat šance. Naše sluneční soustava je limitována určitým stářím, tak i život na naší planetě, jakmile byla Země "fyzicky" připravena. Něco takového nebylo možné okamžitě.

Ještě hlubší omyl však spočíval v představě, že vezmou-li se nějaké atomy bez života a myšlení, atomy hmoty, a uspořádají se mezi sebou, vzejde z toho živé jsoucno. To je hluboký omyl. Vezmeme-li všechny atomy, jež tvoří amébu nebo blechu, a uložíme je všechny na příslušné místo, získáme krásnou čerstvou mrtvolku améby nebo blechy, nikoli však živou amébu nebo blechu! Připomeňme si, že živé jsoucno je schopné ustavičně obnovovat hmotu, tj. atomy, jež v sobě zahrnuje, a přitom zůstává samo sebou. Živé jsoucno je zároveň psychikou. A psychikou je každý živý organismus. Atomů může být libovolný počet, a jakoli je můžeme mezi sebou uspořádat, nikdy nedosáhneme ani té nejjednodušší psychiky, toho nejmenšího živočicha.

Z toho důvodu je výklad objevení se života jako údajné NÁHODY ( či zákonitosti, nutnosti ) k smíchu. NÁHODA nevysvětluje jedno jediné setkání mezi dvěma bytostmi. Nejde o žádné vysvětlení, výklad. Je to absence výkladu. Ještě méně vysvětluje NÁHODA existenci nějakého jsoucna, neboť žádné uspořádání hmoty nemůže postačovat k vysvětlení té nejpočátečnější psychiky, a tedy i nejjednoduššího živého organismu, živého jsoucna.

( Claude Tresmontant, - Otázky naší doby, filozoficko-teologický slovník, vydal Barrister & Principal 2004 )

Obrázek uživatele Chameleon

čulis

.

Pokud se budeme bavit o tom,že jedna z mutací u Tibeťanů zasáhla transkripční faktor,ovlivňující gen EPAS1,který kóduje protein,který přepíná mezi anaerobním a aerobním metabolismem svalových buněk

Doteraz mi nikto neodpovedal na otázku, ktorú som už prv položil ja, že: Odkiaľ viete, že táto mutácia bola náhodná? Puzzled -Ja som matematicky dokázal, že nemohla byť náhodná, čo ešte umocňuje fakt, že to bol iba drobný počet generácii a jedincov (mutačných pokusov), ktoré sa vystriedali počas 2700 rokov.

-Som si istý, že keby som sa teraz presťahoval aj s nejakou inou rodinou do Tibetu, tak moja x-tá generácia by tiež získa túto ISTÚ úpravu génu, a to aj vtedy, keďy sa všetci pôvodný tibeťania odtiaľ predtým vysťahovali. Exclamation Mark (to nesvedčí o žiadnej náhodnosti) -Verím v Boha, ktorý nás rozumne stvoril. Smile Wink

tak to považuješ za vznik mechanismu,nebo úpravu stávajícího mechanismu

Systémovo riadenú úpravu génu. (...všetko však trvá nejaký čas, lebo posun či úpravy tohoto druhu, sa prejavujú až na potomkovi)

Obrázek uživatele Chameleon

Trituruss

.

Dobrý zdroj. (...poučne, stručne, jasne a výstižne...)

Chameleon vs čulis

Chameleon

Mno, ja se ptal na neco trochu jineho - na relativni frekvenci ruznych typu substituci v kodujici sekvenci. Pro nonsense (ktere znamenaji vznik STOP kodonu) to vychazi na cca 4%. Drtiva vetsina substituci jsou missense.

Chameleon

Fajn,takže nesouhlasíš vlastně s definicí náhody z Wiki,na který jsi mi v rámci argumentace dával odkaz.Ale neodpověděl jsi na ty otázky,které mě zajímaly..

Pokud se budeme bavit o tom,že jedna z mutací u Tibeťanů zasáhla transkripční faktor,ovlivňující gen EPAS1,který kóduje protein,který přepíná mezi anaerobním a aerobním metabolismem svalových buněk,tak to považuješ za vznik mechanismu,nebo úpravu stávajícího mechanismu?Může být úprava stávajícího mechanismu náhodná?

Pokud bys ty byl vědec,tak bys jako příčinu této mutace označil co? Všemohúceho,nebo satana?

Logicky a výpočtami som to tu x-krát doložil.

a co jsi vlastně doložil?Boha?Nebo konkrétně příčinu mutací?

Obrázek uživatele Chameleon

čulis

.

Já myslel,že pokud do definice náhody spadá i
1. příčinu či vysvětlení jevu neumíme nalézt;
tak je legitimní označit tento jev jako náhodný..podle tebe to je v tomto konkrétním případě fundamentalismus..proč?

Čo myslíš: Je fundamentalizmus tvrdiť, že náhodne dopadajúce trosky po výbuchu budovy dali vzniknúť na povrchu zeme týmto vetám môjho príspevku? (...a ja som ich sem zo zeme len opísal do diskusie...) Smile -Toto by bolo omnoho pravdepodobnejší, než jediný prechod od fungujúcej variácie A do najbližšej (počtom zmien najbližšej) fungujúcej variácie B. (...pričom všetko medzi je nefunkčné a kaziace...) -Stále predsa platí bod 1., že:
1. příčinu či vysvětlení jevu neumíme nalézt.
-Alebo si predstav, že na vstup zvukovky zapojím šumovú diodu, a vytvorím si program, ktorý to bude čítať a transformovať na čísla, ktoré sa budú zapisovať do binárneho súboru. -Nechám ho potom čítať 8-bitovým rámcom, a konvertovať na ASCII znaky. -Čo myslíš: Aká je pravdepodobnosť, že z tohto náhodného procesu vznikne replika celého môjho i tvojho príspevku, ktorý sme práve napísali? Cool
Stále predsa platí:
1. příčinu či vysvětlení jevu neumíme nalézt.
(....to však nieje žiadny argument. -Už to vidíš?...) Smile

Chameleon

Pokud se budeme bavit o tom,že jedna z mutací u Tibeťanů zasáhla transkripční faktor,ovlivňující gen EPAS1,který kóduje protein,který přepíná mezi anaerobním a aerobním metabolismem svalových buněk,tak to považuješ za vznik mechanismu,nebo úpravu stávajícího mechanismu?Může být úprava stávajícího mechanismu náhodná?
Pokud bys ty byl vědec,tak bys jako příčinu této mutace označil co? Všemohúceho,nebo satana?

Logicky a výpočtami som to tu x-krát doložil.

a co jsi vlastně doložil?Boha?Nebo konkrétně příčinu mutací?

Já myslel,že pokud do definice náhody spadá i

1. příčinu či vysvětlení jevu neumíme nalézt;

tak je legitimní označit tento jev jako náhodný..podle tebe to je v tomto konkrétním případě fundamentalismus..proč?

Customize This