David Catchpoole

(Z http://creation.com/worm-fossils-still-soft přeložil M. T. - 8/2014. Článek vyšel v časopise Stvoření, Creation 36(4):21–22 v říjnu 2014. Časopis si lze předplatit zde.)

V početných fosilních zbytcích „datovaných“ na mnoho milionů let ještě ani zcela neproběhl proces mineralizace (kdy nerosty nahradí původní tkáně toho kterého tvora) – někdy tento proces ani nezačal. Například kosti druhu Tyrannosaurus rex obsahující červené krvinky a měkkou „pomačkanou“ tkáň nedávají spát těm, kdo tvrdí, že dinosauří ostatky jsou přinejmenším 65 milionů let staré¹. Takové nálezy měkkých tkání jsou v příkrém rozporu s rozšířenou představou o vysokém stáří země².

A nyní nový nález překonává všechna předešlá tvrzení o zachovalosti zbytků mrtvých tvorů do dnešních dnů – to jest, podle neuvěřitelného tvrzení, kterému se vzpírá veškerý rozum, že jde o prekambrické „stáří“, které je těmto fosiliím připisováno. Zbytky mořských červů „datované“ do doby před 550 miliony let, nalezené v Rusku, byly nyní prozkoumány týmem badatelů vedeným profesorkou Malgorzatou Moczydlowskou z uppsalské univerzity ve Švédsku³.

Zjistili, že rourkovité schránky mořských červů Sabellidites cambriensis jsou stále ještě měkké a pružné. Po důkladné laboratorní analýze došli badatelé k závěru, že pozůstatky zmíněných červů tvoří stále ještě původní organické sloučeniny. Vyloučili možnost znečištění vzorků moderním materiálem i možnost uchování tkání pomocí různých mineralizačních pochodů. Slovy samotných vědců (z jejich zprávy v Journal of Paleontology):

„Organická těla červů rodu Sabellidites jsou uchována bez permineralizace. Minerály nenahradily žádnou část měkké tkáně a uhlíkatý materiál stěn je primární, což je patrné z původního navrstvení stěn, jejich tkáně i struktury“³.

A dále:

„Rourka S. cambriensis byla pružná, jak je patrné z její měkké deformace a zachovalosti, a složená z dobře zachovaných vláken v perfektním stavu, uspořádaných paralelně do pruhů a pruhy do vrstev“³.

Na fotografiích pořízených elektronovým mikroskopem byla tato „pefektně zachovaná“ vlákna široká necelé půl tisíciny milimetru. A přece jsou tato jemná vlákénka stále měkká i po údajném půl milionu let?!

Badatelé byli dokonce s to chemicky oddělit příslušná vlákna pro další výzkum, a dospěli k závěru, že struktura fosilních červích trubiček „odpovídá beta chitinovým rourkám siboglinidních živočichů“³. Jinými slovy, je totožná se strukturou nalézanou u dnešních červů hnízdících na mořském dně jako třeba u bradatic (viz foto výše). Proč za celou tu (předpokládanou) dobu nedošlo k žádné evoluci?⁴

Odpovědí, která je zřejmá, je, že žádná „celá ta doba“ neexistovala! Živí tvorové byli stvořeni před pouhými 6 000 lety, aby se množili „podle svého druhu“, nikoli aby „se vyvíjeli“.

Uchování červů ... a bakterií na nich!

Jak se tyto fosilní pozůstatky mořských červů mohly tak báječně zachovat, včetně bakterií, které se jimi živí? Profesorka Moczydlowska kdysi přednášela v Paleontologické společnosti v Kodani o tom, že na bocích fosilních S. cambriensis nalezených na Litvě kdysi našla shluky nanobakterií. Jejich „stáří“ bylo podobně stanoveno na půl miliardy let a věřilo se, že to jsou nejmenší fosilizované organizmy, které kdy byly nalezeny⁵.

Když byly nanobakterie zvětšeny 2 500krát pomocí skenovacího elektronového mikroskopu, objevila se vlákénka „pružná a zkroucená jako makaróny“. Z chemické analýzy vyplynulo, že „nejde ani o moderní kontaminanty ani o uložené minerály“⁵. Profesorka Moczydlowska nabídla následující scénář toho, jakým způsobem došlo k jejich uchování:

„Když červ zemřel, začaly ho v bezkyslíkaté vodě na dně mořské pánve požírat nanobakterie. Během několika dnů pokryl vše sediment, snad rozvířený bouří. Nanobakterie přestaly být aktivní a byly rychle fosilizovány“⁵.

Snad rozvířený bouří? Ale nezdá se, že by dnešní bouře byly s to „udeřit tak“, aby došlo k oné vynikající konzervaci pozorované ve „fosilním záznamu“. Zdá se, že profesorka Moczydlowska ani její kolegové – evolucionisté, nevědí nic či úmyslně zapomněli na (2. Petrova 3:3-6) obrovskou celosvětovou bouři, která by vysvětlovala záplavu konzervovaných organizmů, nalézanou ve vrstvách sedimentárních hornin po celém světě. Šlo o bouři, jakou země nikdy předtím nezažila a jakou už nikdy nezažije (Genesis 9:11-17). A z Bible vyplývá, že k tomu došlo před pouhými zhruba 4 500 lety.

Odkazy a poznámky

1. Catchpoole, D., Double-decade dinosaur disquiet, Creation 36(1):12–14, 2014; creation.com/dino-disquiet.
2. Máme mnoho dalších důkazů, které ukazují, že údajný věk země a vesmíru v miliardách let by měl být zamítnut: Stáří světa-101 argumentů pro nízké stáří země a vesmíru - Batten, D., Age of the earth—101 evidences for a young age of the earth and the universe, creation.com/age, 4 June 2009.
3. Moczydłowska, M., Westall, F. and Foucher, F., Microstructure and biogeochemistry of the organically preserved Ediacaran Metazoan Sabellidites, Journal of Paleontology 88(2):224–239, 2014.
4. Evolucionisti se potýkají s žijícími zkamenělinami – což je evoluční stagnace, která není důkazem pro evoluci! Batten, D., Evolutionists cannot dodge ‘living fossils’, Creation 33(4):42–43, 2011; creation.com/dodge.
5. Bacteria could help find ET, www.timeshighereducation.co.uk, 21 December 2001.