Evoluční výpočetní operace: neviditelná ruka inteligence


Z http://www.evolutionnews.org/2015/06/evolutionary_co_1096931.html přeložil M. T., editace Pavel Kábrt – 10/2015, /pavelkabrt@seznam.cz/. Článek vyšel na stránkách EVOLUTION NEWS AND VIEWS 17. června 2015. Autor článku neuveden. Webové stránky Evolution News and Views píší vědci, kteří ve svém výzkumu vycházejí z myšlenky ID – inteligentního designu v přírodě. Nepatří tedy k tzv. fundamentálním kreacionistům čili kreacionistům „mladé Země“. Protože se však naše stránky kreacionismus.cz zabývají všemi informacemi o vědeckém výzkumu z různých oblastí Božího stvoření, v protikladu k evolucionistickým báchorkám, jak svět stvořil sám sebe, některé články z ID zde občas uvádíme.

Říkám to jasně už dlouho a pořád dokola: evolucí zanícený mozek je v takovém stavu rozkladu, že i kdyby Bůh každý den v každém velkém městě celého světa předváděl evolucionistům na požádání jakékoliv zázraky, budou si je tito lidé vysvětlovat evolučně a Boha popírat!
Pavel Kábrt, Sbírka citátů z Evožluční terorblije


*******

Darwinovská evoluce je charakterizována naprostou nepřítomností jakékoli řídicí síly; je to Dawkinsův "slepý hodinář". Neví, kam směřuje. Neví, že vyrábí hodinky. Neví, co to jsou hodinky. V "přirozené evoluci" neexistuje účel, plán, cíl. Mutace poskakují kolem omezeny prostředím, a co se stane, to se stane.

William Dembski a Robert Marks prokázali, že nad slepým tápáním není nadřazen žádný evoluční algoritmus - - pokud inteligentní příčina nedodá informaci, což ovšem znamená, že to pak už není vůbec žádný evoluční algoritmus v darwinovském pojetí. Tento matematicky dokázaný zákon založený na přijatých teorémech No Free Lunch ("bez práce nejsou koláče") jak se zdá, přeborníci evolučního kalkulování, nechápou. Badatelé stále zaměňují evoluční algoritmus (určitý způsob umělého výběru) s "přírodní evolucí".

Jeden z nedávných případů takové praxe vidíme v Nature v recenzním článku Agostona Eibena a Jima Smithe, "From evolutionary computation to the evolution of things" ("Od evolučních výpočetních operací k evoluci věcí"), kde se tvrdí:

    Analogicky k přírodní evoluci si můžeme fungování evolučního algoritmu představit na dvou rovinách. Na vyšší úrovni (v kontextu původu věcí) dochází k poměřování zdatnosti fenotypů (směs kandidátů). Selekční mechanizmy pak použijí toto měření k tomu, aby vybraly pro každou generaci rodičovský soubor, a rozhodnou, kteří rodiče a potomci přejdou dál do příští generace. Na nižší úrovni, genotypy jsou objekty, které představují fenotypy v takové formě, se kterou lze manipulovat za účelem vytváření variací (Rámeček 1 ve zmíněném článku). Přes obě úrovně se klene podrobný scénář vztahů genotyp-fenotyp. Na úrovni genotypů generují variační operátory nové jedince (potomstvo) z vybraných rodičů. Mutační operátory jsou založeny na jednom rodiči (asexuální reprodukce) a náhodně mění některé hodnoty. Rekombinační operátory vytvářejí potomstvo kombinací hodnot z genotypů dvou (či více) rodičů. Nakonec kontroluje výkonný ředitel celkové fungování algoritmu. Reguluje inicializaci první populace, průběh cyklů selekce-variace i zakončování algoritmu. Upravuje také velikost populace (většinou udržována stálá) i další parametry ovlivňující selekci a variaci. Například určuje počet rodičů na generaci i to, zda mutace, rekombinace či obojí vyprodukují potomstvo pro danou sadu rodičů. [Zvýraznění přidáno.]

Nevidíme zde obdobu přirozené evoluce. Předchozí odstavec je plný indikátorů inteligentně řízené informace. Vidíme zde rozhodování, operace, výběry, řízení a regulaci. Neuvědomují si autoři svůj omyl?

Oni vědí, že tyto dva procesy (evoluční výpočetní operace a přírodní evoluce) jsou pouze analogické. Sestavili tabulku, která srovnává obě dvě věci a definuje rozdíly mezi nimi (viz Tabulka 1 u uvedeného článku, "Hlavní rozdíly mezi přírodní evolucí a evolučními algoritmy").

Je zcela patrné, že si jsou autoři vědomi některých závažných rozdílů mezi počítačovou evolucí a evolucí v přírodě. Z jedné strany, evoluční počítačové operace jsou mnohem jednodušší než "krajně složitý biochemický a vývojový proces", o kterém vědí, že je charakteristický pro život. Z druhé strany, definice zdatnosti, selekce, scénáře vztahů i dalších klíčových slov v evolučním počítačovém kalkulování jsou tak odlišné od definic platných v darwinovské teorii, že člověk žasne, jaký vůbec smysl má tyto dvě věci porovnávat.

[Vzpomeňme si, jak evolucionisté zakazují kreacionistům porovnávat lidské výrobky a jejich složitost se živými organizmy (třeba fungování srdce s čerpadlem, ozubeného převodu u skokanů nebo mozku s počítačem); prý se to nehodí, srovnávat živé organizmy s neživými výrobky, je to jen zdánlivá shoda - oni sami si však porovnávají evoluční procesy v živé přírodě s umělými počítačovými algoritmy - to se může, to se hodí, to se smí, to není zdánlivé! - Pozn. PK]

To, v čem jsou Eiben a Smith zcela vedle, je ta nejdůležitější odlišnost: inteligentní intervence. Vše od hardwaru po software je inteligentně vyprojektováno - - včetně definice problému, volby procesů a jejich parametrů i jejich rozpoznání toho, co představuje řešení. Kdybychom měli nabídnout realistické přirovnání toho, co dělají Eiben a Smith s přírodní evolucí, museli bychom je postavit ke sterilní sopce či horkému prameni s rukama přes oči, uši i ústa, a tam by prostě nechávali věcem volný průchod. Pak, kdyby se něco stalo, řekli by, "A co má být?" Toto by byla darwinovská evoluce.

Není sporu o tom, že inteligentně řízené "evoluční počítačové operace" jsou velmi úspěšné v řešení problémů. Marks a Dembski to mohou doložit příklady z práce ve vlastní Evolutionary Informatics Lab (Laboratoři evoluční informatiky). Může to být stejně úspěšné jako umělý výběr při šlechtitelské práci. I tehdy, jsou-li ve hře náhodné variace, může trocha inteligentního řízení dokázat velké věci. Slepota autorů vůči tomuhle faktu je evidentní:

    Evoluce poskytuje zdroj inspirace pro designéry algoritmů od zrození počítačů. Obor, který z těchto principů vznikl, evoluční výpočetní technika, je úspěšný v řešení technických úkolů v rozsahu pozornosti od molekulární úrovně k úrovni astronomické. Dnes tento obor vstupuje do nové fáze s tím, jak jsou vyvíjeny evoluční algoritmy probíhající v hardwaru, což otvírá nové obzory směrem k autonomním strojům, které se mohou přizpůsobovat svému prostředí. Probíráme, v čem se evoluční výpočty podobají přírodní evoluci a jaké jsou jejich výhody ve srovnání s jinými matematickými přístupy a představujeme nově nastupující oblast umělé evoluce ve fyzikálních systémech.

To kontrastuje s tím, jak Marks a Dembski ukazují na působení neviditelné ruky nutné v evolučních počítačových operacích. Na webové stránce jejich laboratoře se píše, "Zásadním tématem bádání v naší laboratoři je rozklíčovat, jaká je přesně role informací generovaných zevnitř a informací aplikovaných zvenčí ve fungování evolučních systémů." Takže ano, systémy se mohou vyvíjet, ale když se má vyřešit problém (jako třeba vygenerování složité specifické informace nebo dosažení dostatečně úzkého předem definovaného cíle), lze prokázat, že je zde v akci inteligence. Všechny vnitřně vygenerované informace jsou zachovány či degradovány podle zákona o zachování informace.

Je ale taková představa příliš "duchovně zlověstná" a tím pádem mimo hranice vědy? Zmíněná webová stránka odpovídá na tuto námitku takto:

    Jednoduše řečeno, inteligentní design aplikovaný na biologii zřejmě připomíná "duchovně zlověstnou" formu kauzality, která ve vědě nemá žádné místo. Evoluční informatika vylučuje tuto obtíž spojenou s inteligentním designem. Když se podíváme do teorie informací, pak dobře zavedené odvětví technických a matematických věd, evoluční informatika, ukazuje, že vzorce, které běžně připisujeme inteligenci, pokud jsou výsledkem evolučního procesu, musí být připsány informačním zdrojům mimo tento proces.

Co je duchovně zlověstné je neschopnost vidět očividná fakta, tedy víra v to, že vzorce bohaté na informace se mohou vynořit bez inteligence. Co je nevědecké je vysvětlovat účinek bez nutné a dostatečné příčiny, přesvědčení, že můžete dostat něco z ničeho.

To, co Marks a Dembski dokazují, je vědecky platné a relevantní stejně jako Gödelův teorém neúplnosti v matematice. Nemůžete dokazovat matematický systém pomocí (čili zevnitř) tohoto systému a nemůžete odvodit vzorec bohatý na informace z tohoto vzorce. Například informace obsažené v knize nemohou být odvozeny z papíru a inkoustu této knihy. Není možné, aby se kniha udělala sama, jen tak, z jednotlivých součástí.

S tím ostře kontrastuje to, jak Eiben a Smith chápe lidské bytosti jako ty, které samy sebe vytahují za vlasy z evoluční minulosti a nad vlastní evolucí přebírají kontrolu:

    Z historické perspektivy měli lidé v evoluci dvě role. Právě tak jako jakýkoli jiný druh jsou lidé produktem evoluce a jsou jí podřízeni. Ale po tisíciletí (vlastně zhruba dvakrát tak dlouho, než používáme kola) lidé také aktivně ovlivňovali běh evoluce u jiných druhů - - tím, že vybírali, které rostliny či která zvířata by měla přežít či spářit se. Takže lidé úspěšně využívali evoluci, aby vytvářeli lepší zdroje potravy či užitečnější zvířata, i když nerozuměli mechanizmům, které se účastnily přenášení znaků z jedné generace na druhou.

Otázka: Ovlivňovali, vybírali, využívali, vytvářeli a zlepšovali lidé věci díky inteligentnímu designu? Zamyslete se nad tím, jak Eiben se Smithem pokračují:

    Historicky byl rozsah lidského vlivu v evoluci velmi omezený a spočíval v pouhém zasahování do výběru pro přežití a rozmnožení. Ovlivnit jiné složky jako třeba design genotypů či mutační a rekombinační mechanizmy bylo zcela mimo naše možnosti. To se změnilo s vynálezem počítače, který nám poskytl možnost vytvářet digitální světy, které jsou velmi pružné a mnohem kontrolovatelnější, než fyzická realita, ve které žijeme. Spolu s rostoucím chápáním genetických mechanizmů stojících za evolucí to přineslo možnost stát se aktivními pány evolučních procesů, které jsou dokonale plánovány a prováděny lidskými experimentátory "shora".

Takže se zeptejte: zasahovali, plánovali, ovlivňovali, vytvářeli, kontrolovali, chápali a řídili lidé tyto věci jako inteligentní příčina?

    Mohlo by se tvrdit, že evoluční algoritmy nejsou věrnými modely přírodní evoluce (Tabulka 1 u uvedeného článku). Avšak určitě jsou formou evoluce. Jak řekl Dennett "Máte-li variace, dědičnost a výběr, pak musíte dostat evoluci".

A máte to - - tvrzení bez dokazování, dogma shůry, kterému se musí věřit. Ale mohou opravdu odbýt kritiky tak snadno? Umělý výběr je také "formou evoluce". Jaký je rozdíl mezi ním a přírodní evolucí? Inteligence. Šlechtitel využívá přirozených procesů, aby dostal výstup, o který usilovala jeho mysl designéra. Bez zásahu inteligence nebude žádný evoluční algoritmus nadřazen slepému tápání.

V začátcích rozvoje inteligentního designu rozpoznali Thaxton, Bradley a Olsen klam, který tu funguje: problém "vměšování se badatele". V přelomové knize The Mystery of Life´s Origin (Tajemství vzniku života, 1984) ukázali onu spoustu způsobů, kterými badatelé o vzniku života "hráli velmi podstatnou a nekalou roli v úspěšnosti pokusu." Na konci kapitoly 6 uzavřeli svůj výklad citací z Brookse a Shawa:

    Tyto pokusy... jsou nazývány abiotickými syntézami, ačkoliv jsou ve skutečnosti naplánovány a provedeny vysoce inteligentním a velmi biotickým člověkem.

K těmto výsledkům by se nikdy nedošlo bez pomoci badatelů. Stejně jako loutkáři, i oni vedou procesy ke konečnému tvaru, byť se zapojil i určitý podíl nahodilosti. Totéž platí evolučních počítačových operacích. Eiben a Smith nedokážou vidět, že "neviditelné ruce" celého toho představení jsou ty jejich vlastní. A dokud nebudou ochotni přiznat, že jejich ruce vede inteligence, nebudou schopni demonstrovat žádnou formu darwinistické evoluce, ale jen inteligentní design.

PřílohaVelikost
00806-22.10.2015-evolucni_vypocetni_operace-neviditelna_ruka_inteligence.doc182.5 KB
Průměr: 2.5 (2 votes)

Co by se stalo, kdyby tu existovala náhoda?

Jak může vypadat náhodný kosmos?
Náhoda má být naprosto nevypočitatelná a nezákonitá veličina. To by ale znamenalo, že s ničím nesouvisí neboli jinými slovy existuje zcela odděleně od všeho ostatního. Nejen že jsme nic takového nikdy nenašli. Znamenalo by to navíc, že se celý kosmos (v původním řeckém významu „pořádek“) zhroutí a promění v chaos. Padají snad jablka náhodou směrem dolů? Stane se občas náhodou, že ne? Můžeme snad do počítače náhodně zaletovat pár tranzistorů, kondenzátorů a odporů a čekat, že bude i nadále fungovat? Pokud by byla náhoda proti zákonitostem přírody, jablka náhodou přestanou padat ze stromu směrem dolů a poletí si tu nekonečně doleva a tu na chvíli doprava, než náhodně zmizí v půli trasy, a když někdy přeci jen padnou směrem dolů a zarazí se o zem, která tam náhodou bude, bude to opět jen náhodou. Alespoň tak by to mělo fungovat ve světě, který vznikl náhodou, jak někteří vědci učí, bez příčiny a bez svého zdroje. Voda pak možná přestane být mokrá, někde na zemi se náhodně objeví díra vedoucí nikam a zcela náhodou se zbortí i svět. Ve skutečnosti by stačila jedna jediná náhodná událost a rozpadl by se celý vesmír.

Mutace jsou zcela náhodné a bez inteligentní příčiny

tak se mluví v evoluci.

O tom, co je náhoda trochu pojednává tento příspěvek -

Myšlenka, která málem neexistuje
Když se řekne, že se cosi stalo náhodou, máme dojem, že tomu výroku rozumíme. Co je náhodné, nebylo naplánováno. Nemá to prostě žádný smysl, žádný význam, a když, tak jen pro vás, protože jste mu ho přisoudili. Nikdo za to nemůže, nikdo to nezařídil a není to výsledek žádné zákonitosti. Prostě se to stalo jen tak. Bez důvodu. Nemá to žádnou souvislost s ničím. Je to přeci náhoda. Ale je to opravdu tak? Pokud něco nesouvisí vůbec s ničím a není to výsledek žádné zákonitosti, co to vlastně je? Neznamenalo by to, že je to dokonale izolované? Existuje snad něco takového? Může jablko padat náhodně nahoru? Co je doopravdy náhoda? Je to cosi bez smyslu, cosi, co se neřídí žádným pořádkem ani nemá žádnou příčinu? Cosi co pochází odnikud a jde nikam? Při těchto charakteristikách se skoro zdá, že to ani neexistuje. A přece tak nazýváme skutečnosti, které existují, a události, které se skutečně staly.

Při těchto charakteristikách se zdá, že by to - parafrázuji - vlastně nemělo existovat. Ano - náhoda by neměla nic tvořit, protože nic takového by přeci nemělo ani existovat. Pokud něco někde něco způsobí - není to přeci náhoda, ale příčina. Tato příčina způsobila určitou změnu. Mutace tedy nejsou náhodné - neboť mají určitou příčinu. Ten největší problém je ten, že mutace jako takové jsou - nevhodné pro organismus. A jako takové jsou odstraňovány. Organismus má v sobě zakomponovaný "program" - na hlídání změn. Podobně jako když kopíruji nějaký soubor v počítači - je kontrolován, aby nedošlo k špatnému překopírování a tím k nefunkčnosti buď souboru, nebo ztracení části textu - či k jeho změně, která by význam textu poškodila, či by ten text učinila nesmyslným.

Mutace tedy nejsou žádoucí - naopak jsou velmi nežádoucí, neboť způsobují poruchu stávajících funkcí - kteréžto pak přestávají fungovat, anebo fungují špatně. Viz. nemoci, či různé defekty - alzheimer a pod. Moje zamyšlení není dokonalé. Jsou i "mutace", které něco způsobí i třeba dobře. Nepopírám. Může tak být. To ovšem důvěryhodnost mutačního vzniku člověka z buňky nikterak nedokládá. Člověk tu není opravdu náhodou. Neboť by tak prostě nemohl vzniknout. Člověk je stvořen jako již celá bytost aby byl od počátku člověkem. Stejné je to i s ostatními živými tvory až k těm nejmenším organismům. Je to všechno stvořeno - tak, jak je o tom v Bibli psáno.

Je to jednoduché - prosté - a hlavně - zázračné. Kdo chce může tedy na tom žasnout a uctívat Stvořitele. Pak bude jeho život pln dobrého. To je myslím cílem těchto stránek, aby mohl být kdokoli, kdo by o to stál, být naplněn dobrým od Boha - Stvořitele. V.S.

Treviso

Na Vaše velké moudro odpovídám na obecné diskuzi. PK

Re: Pavel Kábrt

Myslel jsem, že populace roste exponenciálně.

Musíte se zeptat svých zmatených evolučních kolegů, to je citát z jejich článku, nikoli od kreacionistů. A možná jste si i povšiml, že to není hlavním námětem článku. Takže se ponořte do septiku evoluční mytologie, a pak nám sem napište, prosím, co jste se dozvěděl o konstantní velikosti lidské populace za milión let. Děkuji. PK

Na začátku článku: Protože se však naše stránky kreacionismus.cz zabývají všemi informacemi o vědeckém výzkumu z různých oblastí Božího stvoření, v protikladu k evolucionistickým báchorkám, jak svět stvořil sám sebe, některé články z ID zde občas uvádíme.

Sám uvádíte, že jsou to vaši kolegové. Smile

Inteligentní design je pouze zamaskovaný kreacionismus Smile

Na začátku článku:Autor článku neuveden.

To opravdu nebudí důvěru Sad

Obrázek uživatele Foton

koroslav

Fotone alias CML. Už jsme si ujasnili, že evolučním algoritmům rozumíš jako koza petrželi. Stejně špatně rozumíš biologii.

Dalo sa to povedať aj kratšou vetou: "Nič, čo by to spochybnilo, nemám." Smile

Zapomněl jsi na křížení, které je hlavním motorem změn u živočichů se sexuální reprodukcí.

Niekto sa tu "rozumie" genetike. Smile -Krížením získaš len kombinácie existujúcich znakov. Medzialelová interakcia totiž neprebieha podľa hurvínkovej války evolucionistu, ale podľa presne definovaných (naprogramovaných) zákonov.

Re: Vlasta

Fotone alias CML. Už jsme si ujasnili, že evolučním algoritmům rozumíš jako koza petrželi. Stejně špatně rozumíš biologii.
Zapomněl jsi na křížení, které je hlavním motorem změn u živočichů se sexuální reprodukcí.

Nejhorší den pro vědu bude, až se nebude na co ptát.

Obrázek uživatele Foton

Vlasta

Pokud však tato zem tak dlouho neexistuje, ani tento vesmír, pak mají vědci problém s časem. Za cca 6500 let se toho totiž tolik stihnout nemůže.

Ono problém je v tom, že to čo hovoria sa nemôže stihnúť ani za 6500 miliónů let.
___________________________________________________________

Držme sa však evolučnej báchorky a hovorme len o makrofaune ktorá sa údajne vyvíjala za posledných 600 miliónov rokov. (...Je v nej totiž zastúpená najväčšia rozmanitosť fenotypu a proteínov...)
Vieme, že aby sa evolučná novinka uplatnila a prešla prírodným výberom, musí sa prejaviť vo fenotype. Z toho vyplýva, že význam pre evolúciu majú iba tie mutácie, ktoré prebehli na gamete alebo pri tvorbe zygoty. Treba teda počkať až do najbližšieho potomka, aby sme zistili, či daná náhodná mutácia aj k "čomusi bude".
-Predpokladajme teraz nereálny extrém v prospech evolucionistov, že počas posledných 600 miliónov rokov bol každý meter štvorcový zemského povrchu obsadený jedným makroživočíchom. Po jednom mesiaci mal každý z nich potomka, pričom úmrtnosť a pôrodnosť bola natoľko vyvážená, že za celých 600 miliónov rokov, mesiac po mesiaci, bol každý meter štvorcový obsadený jedným novým živočíchom.
-Zemský povrch má cca. 5x10^14 metrov štvorcových.
-600 miliónov rokov obsahuje 12x600000000 = 7200000000 mesiacov.
-5x10^14 m2 x 72x10^8 mesiacov = 3,6x10^24 pôrodov, čiže náhodných mutačných pokusov.
-Z uvedeného vyplýva, že maximálny počet mutačných pokusov medzi makroživočíchmi, ktoré by Zemský povrch bol schopný "zvládnuť", je len 3,6x10^24, čo by sotva stačilo na NÁHODNÝ prechod z jednej užitočnej variácie bielkoviny do inej s rozdielnym princípom činnosti.

Vlastik

Nevím, jakým způsobem by se to dalo zjistit přímo? Nafotil to někdo? Natočil na kameru?

Jak by chtěl např. někdo natočit svůj život a říci - můj život byl takový a makový? Bez toho důkazu - videa - bychom museli jen věřit ...

Jen bych si dovolil malou opravu či úpravu, možná Vy to víte, tak pro jiné lidi: ani natočené video o minulosti není žádný přírodovědecký důkaz. Video lze zfalšovat stejně jako psaný zápis. Pro prokázání minulosti NEEXISTUJE VŮBEC ŽÁDNÝ DŮKAZ, který by byl na falzifikovatelné úrovni. Jen opakující se jevy lze experimentálně, čili přírodovědecky, prokazovat/falzifikovat. Dnešní hollywoodská filmová technika Vám natočí Váš celý dosavadní život za pár hodin tak věrně, že tomu začnete sám věřit, i když to bude vymyšlené...PK

Všechno to je závislé na mnoha milionech - miliardách

Je zcela patrné, že si jsou autoři vědomi některých závažných rozdílů mezi počítačovou evolucí a evolucí v přírodě. Z jedné strany, evoluční počítačové operace jsou mnohem jednodušší než "krajně složitý biochemický a vývojový proces", o kterém vědí, že je charakteristický pro život. Z druhé strany, definice zdatnosti, selekce, scénáře vztahů i dalších klíčových slov v evolučním počítačovém kalkulování jsou tak odlišné od definic platných v darwinovské teorii, že člověk žasne, jaký vůbec smysl má tyto dvě věci porovnávat.

letech. Během těch se může ledacos. Tedy - krom toho, že by stromům narostly ruce a nohy a začaly chodit. To se opravdu děje jen v pohádkách.

Pokud však tato zem tak dlouho neexistuje, ani tento vesmír, pak mají vědci problém s časem. Za cca 6500 let se toho totiž tolik stihnout nemůže. Budou pro to však myslím jen - nepřímé důkazy. Nevím, jakým způsobem by se to dalo zjistit přímo? Nafotil to někdo? Natočil na kameru?

Jak by chtěl např. někdo natočit svůj život a říci - můj život byl takový a makový? Bez toho důkazu - videa - bychom museli jen věřit, že ten život, o kterém někdo mluví byl přesně takový, jak o něm mluví ten dotyčný. Jinak to totiž nejde. Údaj z matriky, že ten a ten žil od 12.3.1050 do 2.3.2050 totiž nic neříká o tom, jaký přesně život žil. Zdali byl nemocen, nebo ne. Zdali chodil do školy, nebo ne. Zdali byl bohatý, chudý, hloupý, chytrý, malý velký, muž či žena, svobodný, nebo ženatý - nic z toho v těchto údajích není.

A nechápu, jakým způsobem by se dalo prokázat, že světlo, které se k nám šířilo 15 000 000 000 miliard světených let, se k nám muselo vždy šířit tak dlouho. Nemuselo. Možná nemusí ani teď. Třeba ještě něco nevíme. V.S.

Foton

V diskusiách s evolucionistami (prevažne na iných fórach) som si všimol, že mnohí sa spoliehajú na akúsi postupnosť zakódovanú v prírodných zákonoch, v ktorej je ukrytá informácia, z ktorej nakoniec skôr či neskôr vznikne samoreplikovateľný jednoduchý, a vďaka tomu postupom času stále zložitejší a zložitejší živý organizmus.

Ano, ta je klasická Dawkinsonova vícestupňová evoluce, čili kumulativní evoluce (on si jí modeluje na svém počítači, viz Slepý hodinář). Má to malou chybu: nic takového se nedá nikde pozorovat - kromě v evolučních hlavách a na jejich počítačích.

Ano, správně zpřesňujete, jak to říká dr. Thaxton v "Tajemství vzniku života": jde o specifickou a složitou informaci". Nejde jen o uspořádanost a informaci typu Claude Shannona. Biologická informace má jiný charakter, který je dán smyslem a účelem. PK

PS: Já to jen laicky opakuji už mnoho let a zatím mi na to nikdo neodpověděl: kde můžeme na této zemi pozorovat kumulaci složité specifické (neperiodické) informace po dobu 50 let? NIKDE. Evoluční teorie je pozorovatelné realitě odporující víra, že nahodilé výkyvy z rovnováhy se kumulují do funkční informace.

Customize This