Dinosauři kontra ptáci - zkameněliny nelžou

Dinosauři kontra ptáci: Zkameněliny nelžou
Timothy L. Clarey

(Timothy L.Clarey, Ph.D., je profesorem geologie na Delta College, Michigan, USA)
Článek byl přeložen z časopisu Impact #399, který vyšel v září 2006. Přeložil 31. 12. 2006 M. T.

Pojem „dinosauria“ použil poprvé roku 1841 sir Richard Owen v projevu k Britské společnosti pro pokrok vědy. Posléze jej publikoval v roce 1842. Byl prvním, kdo poznal, že dinosauři („strašně velcí plazi“) byli specifickou skupinou plazů, velmi odlišnou od dnešních ještěrek. Owen definoval dinosaury jako plazy, kteří chodili zpříma a drželi se jako sloni a nosorožci. Dinosauři neměli křídla, ploutve jako tuleni ani ploutve jako ryby. Owen byl nejznámějším a nejuznávanějším srovnávacím anatomem devatenáctého století. Ve svém pozdějším životě vášnivě polemizoval s Darwinovou evoluční teorií.

Thomas Huxley, slavný zastánce Darwinovy teorie, byl prvním člověkem, jenž postuloval, že dinosauři byli předchůdci ptáků – v publikacích mezi 1868 a 1870. Huxley shledával, že někteří dinosauři měli kloub na noze podobný ptákům, krátký trup, masivně vypjatá bedra, dlouhý a pohyblivý krk a dlouhé zadní končetiny tak typické pro anatomii ptáků. Zjistil též, že někteří dinosauři měli v kostech díry pro vzdušné měchýřky jako je tomu u moderních ptáků, a že někteří dinosauři měli zpětnou stydkou kost typickou pro ptáky (1). Později k tomuto seznamu přibylo to, co bylo vykládáno jako vidlicovitá ptačí kost u některých dinosaurů (2).

Od archeopteryxe k archeoraptoru : Od ptáka k podvodu

Jádrem sporu je takzvaná přechodná fosílie (tedy zkamenělina, často uváděná jako spojovací článek mezi ptáky a dinosaury) jménem Archeopteryx. Všech deset exemplářů bylo nalezeno v Německu v solnhofenských vápencích datovaných do svrchní jury (150 miliónů let starých podle evolučních standardů). Pat Shipman prohlásila, že „Těchto pár zvláštních fosílií posloužilo jako základna pro oslnivé dedukce, divoké spekulace, pronikavé analýzy a překvapivá zjištění“ (3). A jsou to dobře zachované stopy peří na některých exemplářích, jež zajistily archeopteryxovi status ikony – prvního ptáka.

Mezi prvními kritiky archeopteryxe jako prvního ptáka byl Sankar Chatterjee, jenž ohlásil objev „ptáka“ z triasu, kterého nazval Protoavis. Jako sponzoři Chatterjeeova výzkumu se National Geographic Society (NGS) rozhodla zveřejnit tento objev dříve než proběhlo formální vědecké recenzování a posouzení Chatterjeeovy práce. NGS za to sklidila ostrou kritiku od jeho kolegů (4). Ten však opravdu povolil NGS publikovat svůj nález, a tak teoreticky posunul výskyt prvního ptáka do doby o 75 milionů let starší než byl Archeopteryx. Mnoho paleontologů však s tímto postupem nesouhlasilo, a dnes někteří dokonce pochybují o tom, že Protoavis je vůbec ptákem (5). NGS pokračovala ve vyvolávání sporů, když roku 1999 publikovala zprávu o „opeřeném“ dinosaurovi archeoraptorovi, a opět ohlásila objev dříve než byl vědecky recenzován. Později se zjistilo, že tento vzorek byl slepen z částí ptáka a dinosaura. Jinými slovy šlo o padělek. Jonathan Wells zašel tak daleko, že vzorek označil za „piltdownského ptáka“ jako připomínku podvodu s piltdownským člověkem (6). NGS by se byla měla naučit už roku 1991, že si nemá nárokovat právo na „vědeckou“ autoritu či ohlašovat objevy dokud nálezy nejprve neprošly vědeckou recenzí k potvrzení jejich vědecké spolehlivosti (7).

Jedním z největších kamenů úrazu při obhajování myšlenky, že dinosauři se změnili v ptáky, zůstává nedostatek podpory pro ni ve fosilních nálezech. Shipmanová poznamenala, že „Hypotéza dvounohého předka (pokládaná za logickou) má málo přímých důkazů z fosilních nálezů, které by ji podpořily či vyvrátily“ (Cool. Nejlepšími fosilními důkazy pro spojovací článek je historicky doložená záměna archeopteryxe za compsognatha. Nejméně tři ze vzorků archeopteryxe byly původně špatně určeny buď jako Compsognathus či jako ptakoještěr. Bohužel nalézáme tato dvě zvířata v téže vrstvě jako archeopteryxe, takže je těžké obhájit tvrzení, že jedno bylo předkem druhého. Obhájci hypotézy o původu ptáků z dinosaurů mají proto jedinou možnost: tvrdit, že předkem archeopteryxe bylo cosi zatím neznámého. „Tohle může být pravda, ale uvažování o hypotetickém předkovi představuje ještě vratší tvrzení než je pozice na jedné noze, zatímco druhá se pohybuje kupředu“, prohlásila Shipmanová (9).

Situace se stává ještě nepřehlednější, pomyslíme-li na fakt, že většinu dinosaurů (kteří prý byli předky ptáků) nalézáme v horninách mnohem mladších než jsou ty, v nichž nalézáme archeopteryxe. Dinosaury jako velociraptora či deinonycha nalézáme v horninách z období křídy. Tyto horniny jsou podle evolučních měřítek o 75 milionů let mladší než horniny z období svrchní jury obsahující archeopteryxe. Obhájci vztahu mezi dinosaury a ptáky se snaží tuto informaci bagatelizovat a trvají na tom, že nějaký ještě neobjevený předek musí spojovat obě skupiny – bez ohledu na to, že fosilní nálezy zde chybějí.

Kladistika: Pokus obejít fakta

Paleontologové se pokusili uniknout „problémům“ s fosiliemi zavedením nové soustavy klasifikace organismů zvané kladistika. Tato soustava popisuje organismy na bázi jejich sesterských, kmenových vztahů (10). Kladisté řadí vymřelé i žijící organismy podle téhož klíče bez ohledu na čas, a v tomto procesu jsou neznámé či chybějící přechodné fosilie obvykle pomíjeny či vypouštěny.

Problémem kladistiky je fakt, že svévolně vybírá z nového tvora jen to, co se jí hodí. Evoluční novinka je zděděná změna předchozího vzorce či struktury, jež činí organismus jedinečným (11). Výběr evolučních novinek je zvlášť velkým problémem u organismů vymřelých, protože pro srovnávání zde máme k dispozici jen morfologické rysy. Výběr provádějí experti na tu kterou oblast přírodovědy, neboli (slovy Henryho Geea) „osoby kvalifikované k tomu, aby posuzovaly důkazy“ (12). Gee dále vysvětlil, že „Nebezpečím pro vědce je to, že začnou věřit švindlu, to, že se ve skutečnosti stávají světskými kněžími (kteří poznali pravdu s velkým P), „pravdu, jež může být ověřena“. Taková pravda je však svou podstatou nevědecká (selhává)“ (13). Důvod, proč mnozí uvěřili podvodu s archeoraptorem, spočíval v jejich víře ve svůj vlastní švindl, bez ohledu na to, že zde pravá věda trpí (14). „Vědci“ věřili tak silně tomu, že se ptáci vyvinuli z dinosaurů, že veškeré důkazy o opaku byly ignorovány či zametány pod koberec jako nedůležité. „Vědci“ se stávali „kněžími“, kteří kážou vlastní verzi „vědy“.

Další důkazy

V uplynulých 150 letech bylo objeveno mnoho otisků kůže dinosaurů. Tyto nálezy (jakož i slavný objev otisků kůže embrya z Argentiny v roce 1998) vykazují pouze šupiny velmi podobné šupinám plazů moderních. Neznáme dinosaury, kteří by měli peří jako je vidíme na archeopteryxovi (15).

Nedávno byl objeven nový dinosaurus jménem Juravenator, z hornin blízko místa nálezu archeopteryxe (16). Tento nový exemplář vykazoval na ocasu jasné plazí šupiny bez jediné stopy peří. Autoři objevu se pokoušeli vysvětlit chybění peří u takovéhoto „ptáku podobného“ exempláře tvrzeními, že peří měli tito tvorové jen po určitou část roku či že se peří pravděpodobně vyvíjelo vícekrát za jejich život. Nejjednodušším řešením však zůstává, že prostě vůbec žádné peří neměli.

Ornitolog Alan Feduccia a jeho vědecký tým nenalezli žádný důkaz pravého peří na žádném z nedávno publikovaných „opeřených“ dinosaurů z Číny (17). Jejich závěrem bylo, že údajné „zárodky peří“ byly pouze zbytky sítě kolagenových vláken, jež vytvořily během rozkladu živočicha vzorce vypadající jako peří. Feducciův tým dále dodal, že je příliš brzy na prohlášení, že „ptáci jsou živí dinosauři“. Uzavřel svou práci konstatováním, že „problém původu ptáků je ještě daleko od svého vyřešení“ (18). Tito autoři varovali, že přílišný důraz na kladistiku a ignorování dat ze stratigrafie, embryologie, ekologie a biogeografie vyústily v zavádějící interpretace nálezů (19).

Jiný tým vědců zjistil, že ani zachované měkké tkáně ani kostry nesvědčí o tom, že by ptáci a dinosauři byli spřízněni (20). Vědci usoudili, že teropodní dinosauři (včetně nedávno objeveného sinosauropteryxe) neměli plicní přepážku ptačího typu, nýbrž soustavu podobnou krokodýlům, což dále zvětšuje propast mezi ptáky a dinosaury.

Závěry

Co říká o dinosaurech Bible? Termín „dinosaurus“ nebyl v biblické době užíván, ale přece jen máme zprávu v Jóbovi 40:15-18, jež popisuje obrovité sauropodní zvíře, jež žralo trávu (behemóta). Až donedávna se v horninách obsahujících dinosaury žádná tráva nenalézala. Avšak roku 2005 objevila skupina vědců, že titanosauridní sauropodi skutečně trávu žrali (21). Vědci našli stopy trávy ve fosilizovaném trusu (koprolitech) z hornin svrchní křídy v Indii. Dokonce i pro „bronzové válce“ (doslovný překlad pro „velké kusy bronzu“) se našly důkazy v kostech dinosaurů, jelikož obratle sauropodů jsou duté a vyplněné strukturami zvanými pleurokély po stranách morku (22). Dinosauři měli též silné holení kosti jako „železo“. Znovu a znovu zjišťují vědci, že dinosauři byli ve skutečnosti specifickou skupinou plazů, ani jako moderní ještěrky ani jako ptáci, ale vskutku jeden z Božích zázraků stvoření.

Odkazy na literaturu

1. Bakker, R.T., 1986, The Dinosaur Heresies: New Theories Unlocking the Mystery of the Dinosaurs and Their Extinction, pp.303-305, Kensington Publishing Corp., New York.
2. Padian, K., and L.M.Chiappe, 1997, „Bird Origins“. In Encyclopedia of Dinosaurs, P.J.Currie, and K.Padian (editors), pp.71-79, Academic Press, San Diego, CA.
3. Shipman, P., 1998, Taking Wing: Archeopteryx and the Evolution of Bird Flight, p.13, Simon and Schuster, New York.
4. Shipman, P., 1998, op.cit., p.112.
5. Shipman, P., 1998, op.cit., p.113.
6. Wells, J., 2000, Icons of Evolution: Science or Myth? Why Much of What We Teach About Evolution is Wrong, pp. 124-125, Regnery Publishing, Inc., Washington DC.
7. Simons, L.W., 2000, „Archeoraptor Fossil Trail.“ National Geographic, 198 (4):128-132.
8. Shipman, P., 1998, op.cit., p.84.
9. Shipman, P., 1998, op.cit., p.84.
10. Gee, H., 1999, In Search of Deep Time: Beyond the Fossil Record to a New History of Life, pp. 146-147, The Free Press, New York.
11. Lucas, S.G., 2000, Dinosaurs the Textbook, 3rd edition, p.20, McGraw-Hill Higher Education, Boston, MA.
12. Gee, H., 1999, op.cit., p.154.
13. Gee, H., 1999, op.cit., p.154.
14. Simons, L.W., 2000, op.cit.
15. Ruben, J.A., and T.D.Jones, 2000, „Selective Factors Associated with the Origin of Fur and Feathers.“ American Zoologist, 40: 585-596.
16. Göhlich, U.B., and L.M.Chiappe, 2006, „A New Carnivorous Dinosaur from the Late Jurassic Solnhofen Archipelago.“ Nature, 440: 329-332.
17. Feduccia, A., T.Lingham-Soliar, and J.R.Hinchliffe, 2005, „Do Feathered Dinosaurs Exist? Testing the Hypothesis on Neontological and Paleontological Evidence.“ Journal of Morphology, 266: 125-166.
18. Feduccia, A., et al., 2005, op.cit.
19. Feduccia, A., et al., 2005, op.cit.
20. Ruben, J.A., T.D.Jones, N.R.Geist and W.J.Hillenius, 1997, „Lung Structure and Ventilation in Theropod Dinosaurs and Early Birds.“ Science, 278: 1267-1270.
21. Prasad, V., C.A.E.Strömberg, H.Alimohammadian, and A.Sahni, 2005, „Dinosaur Coprolites and the Early Evolution of Grasses and Grazers.“ Science, 310: 1177-1180.
22. Lucas, S.G., 2000, op.cit., pp.86-87.

PřílohaVelikost
Dinosauři kontra ptáci-zkameněliny nelžou.doc43.5 KB
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)
Obrázek uživatele Ondra

re: takhle nás ještě nikdo nezdrbnul

Zdravim,

vydávat Biblické údaje (co se týká dinosaurů) za vhodné paleontologické informace, mi přijde docela absurdní...

Myslim si, že autorova poznámka je na místě. Slovo idiocie si mohl odpustit, ale to není tak podstatné.

Obrázek uživatele vitas

Re: Takhle nás ještě nikdo nezdrbnul - klobouk dolů.

Zdravím Howto,

opravdu hezký článek, díky za odkaz Howto.

Škoda jen, že si autor neodpustil poznámky typu, že Bible toho říká o dinosaurech asi jako Harry Potter, ..,

No tak tohle imho celkem trefné přirovnání.

... o idiocii kreacionistů, apod.

Mno, ... tak on hovoří o těch co Bibli nebo Harryho Pottera vydávají za dílo z kterého se dají čerpat relevantní paleontologické informace. Se slovem idiocie to možná přehnal, nicméně chápu jeho rozhoření. Ale ruku na játra: pan Kábrt používá i jadrnější označení svých oponentů. Vzhledem k tomu, že to byla jediná věta v opravdu dlouhém a vyčerpávajícím článku neměl bych mu to za zlé.

S pozdravem

viťas
@;;

Obrázek uživatele howto

Takhle nás ještě nikdo nezdrbnul - klobouk dolů.

Se zájmem jsem si přečetl velmi obsáhlou a zajímavou kritiku výše uvedeného článku, zde: http://pan-aves.blogspot.com/2010/04/fosilie-nelzou-kreacioniste-ano-rec...

Škoda jen, že si autor neodpustil poznámky typu, že Bible toho říká o dinosaurech asi jako Harry Potter, o idiocii kreacionistů, apod.

Evoluce vs. stvoření

Nemohu si po přečtení příspěvků na těchto stránkách pomoci, ale podle mě je to pře mezi dvěma naprosto odlišnými typy lidí. na jedné evolucionisté. Jedni argumentují desetitisíci evidovaných nálezů a druzí vírou v Boha podepřenou Biblí. A propós Bůh a Bible. Nechápu, jak někdo může věřit v to, že Bůh napsal, či nadiktoval onu knihu, když je ze studia biible jasné, že se jedná o kompilát starších textů (i samo slovo bible zbnamená "knihy") Bible není historicky přesná, některé věci zatajuje, jiné zveličuje (vraždění neviňátek při Ježíšově narození atd). Argumentovat Biblí je stejné, ajko argumentovat jinou knihou, jež dala základ jiné ideologii - Koránem, Komunistickým manifestem, Mým bojem od Hitlera atd. K tomu Bohu, proč se židovský bůh skrývá za nevyřknutelným jménem? Odkud přišel ten samojediný Bůh? Od Atona, či Amona z Egypta, či z východu, kde se svou armádou "archandělů" vládl Ahura Mazda? Proč je jeho jméno nevřknutelné? Jaké tajemství se v něm, či z aním skrývá? nedivil bych se,kdyby to souviselo s tím tragikomickým kufrováním lidí, jež se od té doby volali Hebrejci, na cestě do Země zaslíbené. Co, když bylo jeho jméno opravdu Aton, ale Mojžíš, jen, aby dal zapomenout na to, že jsou jen emigranti, vytvořil ideologii vyvoleného národa s všemocným Bohem na své straně, který na své "dět" často kašlal.

Krátce: argumentovat pochybnou knihou a vírou je nesmysl. Stavět na roveň několk nálezů a nevysvětlených věcí celému souboru prozkoumaných a zaevidovaných fosílií je pochybné stejně. mějte se hezky.

K.R.Popper a darvinismus

Jeden z nějvětších logiků a metodologů vědy - Karl Raimund Popper dal darwinismus naroveň psychoanalýze - tj.označil ho za teorii,která neudává podmínky své vlastní neplatnosti ( falsifikace ) a tedy vlastně netestovatelná.Jinak řečeno-podle kritéria falsifikace teorií to vlasně není vědecká teorie.

( K.R.Popper - Věčné hledání. Doslovná citace viz níže )

Sir Karl R.Popper v knize " Věčné hledání " na s.160 píše:" Došel jsem k závěru,že darwinismus není ověřitelná vědecká teorie,ale metafizický výzkumný program."A na s.164:"Metafyzická proto,že není ověřitelná."A dále:"darwinismus pokládám za aplikaci situační logiky".Nebo:"stěží existuje nějaká možnost jak ověřit tak vetchou teorii jako je tato."+ na s.164:"Darwinismus nepředvídá variační evoluci ".

(ačkoli byl Popper jeden z největších logiků a metodologů 20.stol.ani on nebyl neomylný,a postupně se názorově vyvíjel.Za tyto výroky byl obviněn z neznalosti biologie,ale popperovský přístup k teoriím přetrvává i nadále-mnozí vědci si stěžují,že jim Popper ušil svěrací kazajku-že každá teorie musí splnovat popperovská kritéria falsifikace.Popper dosti polemizoval i s materialismem).

Otázky přesné povahy vědeckých TVRZENÍ : vědy od metafyziky a pseudovědy odlišuje ta skutečnost, že TVRZENÍ vědy musí být vždy FALSIFIKOVATELNÁ = vždy zůstává otevřená možnost, že se ukážou jako nepravdivá. TEORIE, které si nárokují vědecký status bez neexistence emoirické možnosti je TESTOVAT, jsou pseudovědecké.

DVA způsoby jak testovat hypotézu:

1.) hledání důkazů PRO ( verifikace )

2.) hledání důkazů PROTI ( falsifikace - viz.K.R.Popper - Logika vědeckého zkoumání )

Moderní věda a zejména přirodní vědy spočívá na tom, že se hypotézy testují (jsou testovatelné). Můžeš mít tedy hypotézu, že na Marsu žijí zelení malý mužící, ale nemáš test, kterým by jsi to ověřil. Nemůžes daný test verifikovat (negovat), proto je to jen verbální tvrzení o něčem. Výšším stupňem je pak opakovatelný test: za daných podmínek, lze test opakovat a predikovat podmínky. Ale i tak nelze mluvit o "jistotě", nýbrž nejpíše o (dílčím) způsobem ověřitelné teorii (klasický bonmot z Popperovy "Logiky vědeckého bádaní": opakovaný výskyt bílých labutí nevylučuje existenci černé labuti).

Velká většina nevědeckých a pseudovědeckých systémů myšlení má paradoxně ověřitelné složky.Např.astrologové NĚKDY činí ověřitelně pravdivé předpoklady.
Na druhé straně falzifikace má zvrácené potěšení přijímat jako vědecké všechny možné ztřeštené požadavky,přestože činní zjistitelně nesprávná tvrzení.

Kritériem pravdy není, kdo kdy kde a jak to řekne, ale skutečná verifikace nebo falzifikace antiteze.

Známé jsou Popperovy výroky, že :

" MATERIALISMUS překročil sám sebe. "

" FALSIFIKACE TEORIÍ jsou jedinným nástrojem vědeckého pokroku. "

To mi připadá jako skvělá myšlenka

Opravdu se mi moc líbí myšlenka, že věda má vykládat historii a ne naopak, historie vědu. Když jsem o tom přemýšlel, tak jsem si uvědomil, jak kreacionisti i evolucionisti mohou dělat stejnou chybu: původ věcí v tomto světě a veškeré jevy z minulosti vysvětlovat paušálně a tudíž dogmaticky buď a jedině Božím zásahem (to se vytýká kreacionistům) nebo jedině evolucí.

Když vyšlechtím ve skleníku novou rostlinnou odrůdu, třeba pomocí roubování, a pak sednu na letadlo a dovezu ji někam daleko, kde nikdy nic takového nerostlo, tam ji zasadím a budu ošetřovat a zjistím, že podmínky jsou pro tuto odrůdu dobré a bude možno ji tam pěstovat - pak je to kombinace "kreace" a zákonitostí (evoluce). Vyšlechtění rostliny, převezení rostliny, zasazení a následná péče o tuto rostlinu - to není dílo samovolnosti a kauzality, ale úmyslu (vyšlechtění neudělal přírodní výběr a selekce a přenesení rostliny nenastalo větrem či vodou či v trusu zvířat); na druhé straně to, že tato rostlina roste, že v ní probíhá látková výměna, to, že v jiném místě světa jsou pro ni příznivé podmínky, třeba dostatek vláhy - to zase není kreace, ani úmysl (lidský záměr), ale plyne to z daných zákonitostí a může přitom hrát roli i evoluce (přírodní výběr, selekce, mutace, příhodné podmínky).

Zedník klade cihlu na cihlu - to je lidská kreace, ale naproti tomu využívá už existujících zákonitostí - zedník nevytvořil ani gravitaci, díky které ty cihly drží na sobě, ani zákonitosti chemie, díky kterým může rozdělat maltu, díky kterým ta malta ztvrdne a cihly spojí. Může mu při stavbě přát počasí, což není jeho zásluha. Stavění domu je kombinací kreace a zákonitostí, tedy kombinace úmyslu, vědomého úsilí za účelem dosažení cíle, a souhry zákonitostí, třeba i shody okolností.

Evolucionisté vytýkají kreacionistům, že jsou líní vědecky se namáhat a vše pěkně vysvětlit evolucí, a že mají jedno historické dogma, které všechno, co existuje z minulosti, vysvětluje Božím zásahem - a mohou mít u řady věcí, které existují, pravdu. Ale kreacionisté mohou právem vytýkat evolucionistům, že oni mají zase jiné historické dogma, tedy že vše se vyvinulo evolucí, vše se jen transformovalo z předchozího stavu, a žádný zásah informace/inteligence, žádný úmysl a cílevědomá snaha, v minulosti nebyly naprosto v ničem a nikdy. A všechno už nyní je vysvětlitelné jen evolucí, a pokud ještě není, jednou, pokrokem vědy, to vše evolucí vysvětlitelné bude - že je to jen otázka času a pokroku vědy. To je ale stejně špatná paušalizace a dogmatizace jediného univerzálního mechanizmu v minulosti.

Pravda se přece hledá tak - abych se vrátil k té původní myšlence, že současnou (experimentální) vědou máme vykládat možný a pravděpodobný vznik věcí v minulosti (vesmíru, Sluneční soustavy, Země, života na ní, zemského povrchu, druhů rostlin a živočichů, plemen a odrůd atd.) - a ne tuto vědu používat k obraně jediného, předem zvoleného paradigmatu (jen evoluce anebo jen stvoření). To pak vede ke kuriózní situaci, kdy velmi mnoho výkladů o vzniku té či oné struktury v minulosti jsou výklady ztrnulé, v rozporu se současnou vědou (současnými experimenty i nálezy), ale i přímo směšné a za vlasy přitažené – na obou stranách názorové barikády. Jen proto, že se zdogmatizoval jeden jediný mechanizmus pro vznik světa a přírody: "jen vzniklo jen kauzálně, transformací předchozích stavů, bez jakéhokoliv zásahu inteligence" - "anebo vše vzniklo jen přímým zásahem Božím".

Pak na obou stranách vznikají směšné a za vlasy přitažené výklady. Třeba u kreacionistů dávné tvrzení, že kolik je druhů či plemen organizmů, tolik jich na počátku bylo Bohem stvořeno, u evolucionistů směšné tvrzení, že se neživá hmota samovolně oživila a stala lidmi a přírodou. Obé je jen důsledek nesmyslné a vědou i zkušeností neoprávněné paušalizace jediného (oblíbeného) mechanizmu vzniku uspořádané struktury. Jak ale naše současná lidská zkušenost ukazuje, složité věci či dokonce programy vznikají kombinací úmyslu a kauzality, ne jen jedním či druhým způsobem.

A ještě malý dodatek: společnost, laici i vědci, se ve velké většině dnes přiklonili k jedinému výkladu o původu věcí v tomto světě, tento jediný přípustný mechanizmus je učen na většině škol a nese označení "vědecký". A jako vždy, s každým dogmatem je velmi těžký zápas, zvláště je-li toto dogma oblíbeno většinou. To vidíme i v diskuzích zde, jak jsou lidé často tvrdě vyhraněni, včetně mne. Díky Bohu, ne všichni.
Pavel Kábrt

Popperovo kriterium falsifikovatelnosti

Proradný na oko kritický článek http://www.mprinstitute.org/vaclav/Kapitol1.htm dobře zmiňuje v kapitole 1 metafyzický charakter Darwinovi evoluční teorie, která je nevědecká. Věda se přeci nevykládá historií, ale naopak historii má věda vykládat.

Co se týče mýtu přírodního výběru, skvělý byl ten příklad o Marsu. Když tam lidé dají 3 bakterie, které se tam uchytí, evolucionáři to vysvětlí tak, že jde o přírodní výběr z mnoha miliónů mutací, které tam miliardy let bojovaly o přežití.

Hustota

O diskusi se svatou hustotou beztak nikdo nestojí, tak si klidně odejdi.

Nevidim...

jedine, co zretelne vidim je, ze Darwinovi nebo evolucni teorii podsouvate neco, co vubec netvrdi (nizsi x vyssi druhy nebo obecne vyvoj "dokonalejsich" druhu - viz treba tady http://www.mprinstitute.org/vaclav/Kapitol3.htm).
A pokud se nemylim, ruzne snahy o "zuslechtovani" lidske rasy nebo zachovani "cistoty krve" lze vystopovat v historii lidstva (vcetne "eugeniky", etnickych cistek a genocidniho chovani) davno davno pred Darwinem. Tak jaka je ta spojitost?

Děkuji za nabídku, zájem

Děkuji za nabídku, zájem ovšem nemám.
Pokud nevidíte ani nejmenší spojitost mezi, řekněme, holokaustem a Darwinovým evolučním myšlením (jeho konceptu vývojově vyšších a nižších druhů), pak opravdu nemá smysl v jakékoli diskuzi s Vámi pokračovat.

Customize This